Vydalo v roce 2011 nakladatelství Pierot, spol. s r. o., jako svou 304. publikaci. Objednávky vyřizujeme na adrese: Štefánikova 29, Praha 5,

Vydalo v roce 2011 nakladatelství Pierot, spol. s r. o., jako svou 304. publikaci. Objednávky vyřizujeme na adrese: Štefánikova 29, 150 00 Praha 5, tel./fax: 257 328 476/478 www.pierot.biz e-mail: pierot@pierot.biz Text: Ing. Petr Šulc, Ph.D., JUDr. Aleš Bartoš Odborný poradce: Jindřiška Pospíšilová Jazyková korektura: Dana Štropová Ilustrace: Libor Drobný Grafická úprava: Jan Matějček Tisk: Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. ISBN: 978-80-7353-226-0

Je až s podivem, kolik lidí přichází s autorským právem do přímého kontaktu. Jsou to reklamní agentury, učitelé, vědci, ale i nakladatelé, školy, státní úřady a pochopitelně mnoho dalších lidí i institucí. Je ale až zarážející, jak nedostatečné je právní povědomí o problémech ochrany autorského práva. Tato skromná publikace rozhodně nemá ambice stát se právnickým manuálem. Pro potřeby právníků nelze než odkázat na jiné tituly. V případě řešení konkrétních autorskoprávních problémů doporučujeme obrátit se na specializovanou právní kancelář. Na druhé straně vás pomocí otázek a odpovědí chceme upozornit na mnohá úskalí, která v autorskoprávní rovině mohou být ukryta. Je zcela jedno, jestli jste v pozici nakladatele, provozujete reklamní agenturu, či jste školské zařízení. Věříme, že námi vybrané otázky i odpovědi budou inspirací autorům textů, grafiky i fotografií, studentům i vědeckým odborníkům. Přesto však naše doporučení berte opravdu jen jako doporučení, a ne jako závazná právní stanoviska. Naším cílem je upozornit na problém, a ne jej řešit, což bez znalosti konkrétní situace a podmínek opravdu nejde. Hodně štěstí přejí autoři

Contents

OBSAH Úvodem 7 Dvě podoby autorského práva základní pojmy 9 Autorské dílo 11 Autor 22 Spoluautoři 28 Dílo kolektivní 35 Anonym a pseudonym 38 Překlad autorského díla 42 Vznik autorského práva 44 Autorské dílo po smrti autora 46 Kolektivní správci autorských děl a duševního vlastnictví v ČR 49 První zveřejnitel 61 Texty zdarma 62 Lhůty autorského práva 64 Nedotknutelnost díla 68 Zaměstnanecké dílo 75 Školní dílo 85 Dílo vytvořené na základě objednávky 87 Autorská odměna 88 Nakladatelská smlouva 97 Právo nakladatele 99 Souhlas autora se zveřejněním 102 Omezení nabyvatele licence 110 Odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele licence 113 Reprodukování textů 114 Scanování textů 119 Creative Commons CC 122 Vyhotovení přehledu tisku 131 Práce s textem shrnutí, odkaz, citace 132 Citace 135 Google 139 Půjčování knih 141 Překlad autorsky chráněného textu 143 Text na motivy skutečného příběhu 145 Povinné údaje z tiráže 149 Veřejná produkce autorského textu 153 Filmové zpracování textového autorského díla 156 Autor a jeho text 159 Autorský zákon ze dne 7. dubna 2000 161 Index 224

7 ÚVODEM Obsah zákona o autorském právu a právech s ním souvisejících Evropský parlament a Rada přijaly dne 22. května 2001 evropskou směrnici o harmonizaci některých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti. Každý stát Evropské unie musel tuto směrnici přijmout do svého vnitřního právního řádu. Česká republika na tento proces reagovala zákonem o autorském právu a právech s ním souvisejících, který byl přijat českým parlamentem dne 7. dubna 2000 (č. 121/2000 Sb.), ve znění zákonů č. 81/2005 Sb., č. 61/2006 Sb., č. 186/2006 Sb. a č. 216/2006 Sb. České autorské právo obsahuje rovněž předpisy, které vyplývají z některých mezinárodních úmluv o duševním vlastnictví, které Česká republika podepsala. Jsou to především: Bernská úmluva o autorském právu (z roku 1886), Římská úmluva o právech blízkých interpretům a producentům (z roku 1961), úmluva nazvaná TRIPS (Trade related aspects on intellectual property rights úmluva o aspektech práv duševního vlastnicví, které se dotýkají obchodu), uzavřená v rámci Světové obchodní organizace (1995), Smlouva o právech blízkých interpretům a producentům (OMPI) z roku 1996 o autorských právech (která vstoupí v platnost jakmile ji ratifikuje 30 států). Všechny tyto texty jsou k nahlédnutí: v příloze, případně na internetu.

8 Úvod Důležité organizace pro ochranu duševního vlastnictví, jejichž smlouvy užívají při svém rozhodování nejen české soudy, ale soudy v celé EU. WIPO World Intellectual Property Organisation sídlo: 34 chemin des Colombettes, P.O. Box 18, CH 1211 Ženeva 20, Švýcarsko telefon: (41 22) 338 9111; fax: (41 22) 733 5428 e-mail: publicinf@wipo.int, internet: www.wipo.in Světová organizace duševního vlastnictví byla založena v roce 1970 a v roce 1974 se stala specializovanou agenturou OSN. Její úlohou je přispívat k ochraně duševního vlastnictví na celém světě prostřednictvím spolupráce mezi 179 členskými státy a podporovat spolupráci mezi svazy na ochranu duševního vlastnictví. Duševní vlastnictví zahrnuje dvě hlavní odvětví: průmyslové vlastnictví (zejména patenty, ochranné obchodní známky, průmyslový design a označení původu), autorská práva (zejména na literární, hudební, umělecká, fotografická a audiovizuální díla). WIPO je administrativním orgánem 23 mezinárodních úmluv, z nichž 16 se týká průmyslového vlastnictví a 6 autorského práva. Nejvýznamnější svazy jsou: Pařížský svaz, oficiálně Mezinárodní svaz na ochranu průmyslového vlastnictví (www.osn.cz/system osn/specializovane agentury/?i=127) Bernský svaz, oficiálně Mezinárodní svaz na ochranu literárních a uměleckých děl. (www.osn.cz/system osn/specializovane agentury/?i=127) Důležité odkazy: http: www.mkcr.cz http: www.wipo.in http://ec.europa.eu/internal_market/ copyright/term protection/term protection_e

9 Dvě podstaty autorského práva základní pojmy Právo autorské je souborem práv osobnostních 11 AZ a výlučných práv majetkových 12 AZ. Autorské právo se zabývá autorským dílem, proto ne každý, kdo něco vytvoří, se stane autorem podle tohoto zákona 1. AUTORSKÉ PRÁVO OSOBNOSTNÍ má absolutní právní povahu 2 a je nepromlčitelné (promlčují se majetková práva, autorské právo není právem majetkovým). AUTOR jako nositel autorského práva je vždy individuálně určená osoba (fyzická osoba) DÍLO je vždy nehmotné, vyjádřené v jakékoli formě vnímatelné jakýmikoliv lidskými smysly. Podle autorského zákona je dílem: literární dílo vědecké dílo jiné umělecké dílo dramatické, choreografické, pantomimické, filmové, foto grafické, hudební, výtvarné (malířské, grafické, sochařské), architektonické včetně díla urbanistického, kartografické apod. počítačový program, je-li původní (vlastním duševním výtvorem autora), tvůrčí zpracování díla jiného, do této kategorie patří např. překlad soubor nezávislých děl (sborník, pásmo, časopis apod.), jen pokud způsob výběru nebo uspořádání je výsledkem tvůrčí činnosti autora 1 Musí se zásadně jednat o duševní tvořivou činnost, musí být jedinečným výrazem autorovy osobnosti. Teprve výsledkem takové činnosti vzniká autorské dílo ve smyslu AZ. Pozor, je nutno rozlišovat dílo a hmotné vyjádření díla (obraz jako předmět, socha jako věc apod.) 2 Představit si absolutní právo je dosti obtížné, a i když každé přirovnání kulhá, lze si pojem absolutnosti práva představit jako vlastnost tohoto práva, díky níž toto právo působí proti všem. Absolutním právem je proto např. vlastnické právo.

10 Autorské právo základní pojmy MAJETKOVÉ PRÁVO neboli právo dílo užít. V tomto smyslu se nejedná o dílo jako nehmotný tvůrčí projev, ale o jeho hmotné vyjádření obraz, socha, román, počítačový program atp. Jedná se o právo autora na odměnu za předpokladu, že dá souhlas s užitím svého díla (jeho užití může však odmítnout). Toto právo trvá po celý život autora a 70 let následujících po jeho smrti. Poté se dílo stává volným. Poskytnutím oprávnění užít dílo jinou osobou jiné osobě nezaniká autorovi jeho majetkové právo, jen mu vzniká povinnost strpět zásah do tohoto práva (užití díla jinou osobou). Právem dílo užít je: právo na rozmnožování díla právo na jeho: rozšiřování pronájem půjčování vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla jeho sdělování veřejnosti ( 13 21) MORÁLNÍ PRÁVO AUTORA zahrnuje právo: na jméno: Uživatel autorského díla musí vždy uvést jméno autora. Toto právo na jméno (právo autorství) je jedním ze základních práv autora. respektování celistvosti textu: Uživatel nesmí pozměnit dílo (např. text) bez souhlasu autora. právo na zveřejnění; právo na stažení a změnu.

11 AUTORSKÉ DÍLO ( 2 AZ) TEXTY CHRÁNĚNÉ AUTORSKÝM PRÁVEM: Předmět práva autorského (autorský zákon): Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 C do 739/2007 je předmětem autorského práva jednotlivě určené dílo, které je nehmotné, ale musí být vždy hmotně vyjádřeno (materializováno) v jakékoli lidskými smysly vnímatelné podobě (formě). Podle našeho AZ je takovým dílem: literární dílo vědecké dílo jiné umělecké dílo dramatické, choreografické, panto mimické, filmové, fotografické, hudební, výtvarné (malířské, grafické, sochařské), architektonické včetně díla urbanistického, kartografické apod. počítačový program, je-li původní (tj. je vlastním duševním výtvorem autora) tvůrčí zpracování díla jiného včetně překladu soubor nezávislých děl (sborník, pásmo, časopis apod.), jestliže způsob výběru nebo uspořádání je výsledkem tvůrčí činnosti autora Má vliv kvalita díla na autorskoprávní ochranu? Z hlediska autorského práva rozhodně nezáleží na literární hodnotě díla ani na jeho odborném či jiném významu. Ochrana se nevztahuje na: 1. úřední dílo právní předpis, rozhodnutí, opatření obecné povahy, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, sněmovní a senátní publikace, obecní kroniky; 2. výtvory tradiční lidové kultury, kde není pravé jméno autora obecně známo, a nejde-li o dílo anonymní nebo pseudonymní. Pozor: I v těchto případech lze dílo užít jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu.

12 Autorské dílo Jsou originalita nápadu a jeho forma chráněny zákonem? Autorské právo chrání obecně každý text, který splňuje podmínku, že je duševním dílem tedy text, který vyjadřuje originalitu, a je tak de facto otiskem osobnosti autora. Autorské právo v tomto smyslu chrání formu, nikoliv však myšlenku. Někdy však bývá velmi problematické vymezit tenkou hranici mezi nápadem nějakého příběhu a mezi již chráněnou formou. Např. samotný sled událostí, rámec, v němž se děj odehrává, jakož i charakteristika jednotlivých osob bývají považovány za myšlenku. Vzniká však otázka ve kterém stadiu tvorby rukopisu získává samotná myšlenka charakter chráněné formy? Na druhé straně každý originální text je chráněn autorským zákonem, a to i přesto, že třeba není dokončen. (Zákon v 2 odst. 3/ říká, že autorské právo se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části včetně názvu a jmen postav.) Jak je to s osobní korespondencí, e-maily a dalšími texty? Autor každého originálního textu je chráněn autorským zákonem, ať je jeho druh i kvalita jakákoliv. Je zcela lhostejné, jedná-li se o odbornou esej, poezii, scénář či povídku z oblasti sci-fi. Chráněné jsou rovněž dialogy např. k filmu, praktické průvodce, tituly, komerční brožurky, komentáře, kritiky, analýzy, školní příručky, dizertační a diplomové práce, vzory dopisů, reklamní slogany. Osobní deníky a privátní korespondence podléhají ochraně také, ale nikoliv autorským zákonem, ale Občanským zákoníkem (z tohoto titulu jsou chráněny i e-maily). Pouze v případě, že by korespondence splňovala parametry autorského díla (jednalo by se zejména o tvůrčí činnost autora např. korespondence spisovatele, vědce apod.), byla by chráněna zároveň právem autorským. Je patrné, že tento seznam není ani zdaleka vyčerpávající.

Autorské dílo 13 Jsou doslovy, předmluvy, překlady chráněny autorským právem? Autorským právem jsou chráněny i doslovy, předmluvy, shrnutí, analýzy textu i komentáře s podmínkou, že jsou originální. Autorským právem jsou rovněž chráněny překlady (i odborné), ale i seznamy témat, bibliografie, poznámky pod čarou, obsahy, rovněž i indexy fotokopie by v tomto případě byly nepochybně tolerovány. Titulky k filmům jsou také autorské dílo? Scénáře, dialogy, pokud jsou originální. Užití zpovědí pamětníků, biografie nebo autobiografie, intimní deníky byť by byly nedokončené, mohou být rovněž chráněny autorským právem a pro jejich užití v podobě knižní, filmové či pro účely divadelní adaptace je třeba souhlas autora textu. Na druhé straně souhlas osoby, jejíž životní příběh je převyprávěn, nebývá obvykle třeba. Pozor: V tomto případě by se mohlo jednat o kolizi s jinými ustanoveními trestního nebo občanského práva. (Např. paragrafy na ochranu osobnosti, pomluvu, poškozování cizích práv atd., viz pozn. 3 ). V okamžiku smrti autora výše uvedených textů vykonávají autorské právo, tedy udělují souhlas se zveřejněním, osoby oprávněné (viz dále). Jaké jsou další podoby textů chráněných autorským právem? Filmový přepis, jakož i noty pro seriál, budou rovněž chráněny, ale pouze za předpokladu, že jsou výsledkem původní autorské tvorby a jsou navíc dostatečně podrobné, aby přestaly mít pouze charakter nápadu. Libreta (např. oper), texty písní, divadelní skeče, pokud jsou originální, jsou chráněny autorským právem a k jejich zveřejnění, zpívání na veřejnosti, spojení s jinou hudbou nebo divadelní či filmovou scénou je naprosto nezbytný souhlas autora. 3 Občanský zákoník: Ochrana osobnosti 11 16

14 Autorské dílo Publicistika, publicistická díla, články pro deníky i časopisy, pokud jde o originály, jsou chráněny autorským zákonem. Není vůbec důležité, jestli je jejich autor profesionálním novinářem nebo pouhým amatérem. Chráněno je výhradně výsledné zpracování, nikoliv pouze nápad či myšlenka. Protože myšlenka v tomto případě není a nemůže být chráněná, mohou ji v okamžiku zveřejnění užít i ostatní vydavatelé a autoři. Trestné by však bylo kopírování takového článku, zveřejnění on line atd. Spisovatel však může jakoukoliv událost, která je zveřejněná v tisku, použít jako svou inspiraci. V takovém případě svolení autora článku není nutné. Pozor: Autorským právem nejsou chráněny např. agenturní svodky či depeše (pokud jsou zpracovány v telegrafickém stylu, mající pouze a výhradně informativní charakter). Využívání agenturních informací bez odkoupení příslušné licence nebo povolení může být zdrojem zbytečných problémů pro jejich uživatele pro porušení jiných zákonů než AZ. Interview je pochopitelně chráněno AZ. Autorem bývá většinou novinář, který interview provádí. Pozor: Dotazovaná osoba může být za určitých okolností také považována za spoluautora. Rozhovor podle scénáře, je třeba odlišit interview od rozhovoru, který je celý vytvořen ve scénáři nějakého pořadu autorem je potom scenárista, aktéři rozhovoru jsou chráněni již jen jako výkonní umělci a k textu jako takovému práva nemají. Co ještě může být chráněno autorským právem? Shrnutí článků respektive informace o článku, zveřejněné např. na internetu, podmiňují souhlas příslušného vydavatele redakce.

Autorské dílo 15 Tituly a podtituly, pokud jsou originální, jsou rovněž pod ochranou autorského práva. V tomto případě však bývá velmi problematická praktická soudní vymahatelnost autorského práva. Školní práce diplomové a dizertační práce (pokud se nejedná o kompiláty z internetu a opsané od jiných autorů) jsou zcela pochopitelně pod ochranou autorského práva, a to po dobu 70 let po smrti autora. Pokud jsou dodržována pravidla pro citace, je možné takové dílo citovat ale v žádném případě reprodukovat celé části. V takovém případě je třeba k reprodukci souhlas autora a po jeho smrti osob oprávněných (viz dále v textu). Pozor: Na zákonnou licenci podle 35 odst. 3/ AZ 4 a úpravu tzv. školního díla (viz dále v textu). práva. Zápis z jednání či schůze není předmětem ochrany autorského Adresář, pokud jeho struktura a forma nesou známky originality, je chráněn autorským zákonem. Adresář nebo jiná databáze, která nesplňuje parametry pro ochranu autorským právem, ale její vytvoření si vyžádalo významné úsilí nebo investici, může být chráněn jako informační databáze. Databázi lze podle našeho AZ považovat za dílo, jestliže svým způsobem výběru dat nebo uspořádáním je duševním výtvorem autora. Texty na internetu, pokud splňují základní podmínku originality a původnosti, jsou rovněž chráněny autorským zákonem. Jejich zveřejnění na internetu z nich ještě nedělá text volný. Pro soukromé účely je možné takové texty číst, stahovat si je, ale pro jejich další užití například formou zveřejnění na jiné webové stránce, je nutný souhlas autora. Do této kategorie patří například i blogy. 4 Do práva autorského nezasahuje škola, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem při plnění školních nebo studentských povinností.

16 Autorské dílo Jak je to s ústními texty? Například s obhajovací řečí advokátů, s projevy na konferencích a přednáškách? Každý text, byť by i nebyl jinak zveřejněn než v ústní podobě, je chráněn autorským zákonem. Do této kategorie patří i přednášky vyučujících (na školách, univerzitách), a to bez ohledu na jejich úroveň a kvalitu. K soudním přím v tomto směru zatím v Čechách nedošlo, ale pokud budeme vycházet ze zvyklostí v EU, je výsledek podobného sporu zcela jednoznačný. Pokud by však mělo dojít k vytvoření souborného díla vydavatelem, který by chtěl publikovat např. soubor projevů, musel by nejdříve získat souhlas jejich autora, respektive autorů. Pozor: Naše právní věda vyžaduje, aby dílo bylo možné objektivně smyslově vnímat jako výsledek tvůrčí činnosti. Tzn. že autorské dílo podle zákona musí mít umělecký rozměr. Je zcela lhostejné, zda se jedná o umělecké dílo literární, hudební, divadelní, výtvarné, architektonické apod. viz 2 odst. 1/ a zakotvení děl literárních (tj. literárně uměleckých), děl uměleckých (tj. jiných uměleckých než literárně uměleckých) a děl vědeckých. Tzn. že se jedná o povahovou (a pojmovou) vlastnost duševního výtvoru být literaturou, jiným uměním nebo vědou, resp. být jejich sdělitelným tvůrčím projevem. Pokud bychom tímto požadavkem na dílo hodnotili např. ústní projevy našich politiků, pak by řada z nich nebyla podle autorského zákona dílem. Jsou návody k použití, reklamní a náborové letáky autorsky chráněné texty? Zcela volně je možné redigovat a užívat např. dodací či reklamační podmínky, které bývají uvedeny jako součást faktur dodávaného zboží nebo dodacích listů. Nemají zcela originální charakter a s ohledem na jejich účelové užití je patrné, že jde především o sdělení informace, a ne o originální estetiku.

Autorské dílo 17 Přesto bychom nedoporučovali užít celé pasáže např. z manuálů či návodů k použití. V takovém případě posouzení otázky originality nemusí jednoznačně dopadnout ve prospěch jejich následného komerčního uživatele. Do stejné kategorie patří i reklamní a náborové letáky. Pozor: Pokud je součástí např. letáku nějaká reklamní říkanka či obrázek jedná se o autorské dílo a je zcela nepochybně chráněno AZ. Opatrně s užíváním jména značek. Jména jako Montblanc, Peugeot, Orange, Škoda atd. označují podnik, výrobek nebo službu. Byla zaregistrována u patentového úřadu, aby byla chráněna mají ochrannou známku. Nejsou však chráněna autorským právem. Nejsou to ani tituly, ani samostatná autorská díla. Pozor: Určité značky, byť jsou rovněž jmény osob, jsou přesto chráněny autorským právem. Mohli bychom jmenovat Mickey Mouse, Harryho Pottera atd. Slova chráněná jako ochranná známka nemůže žádný jiný podnik použít pro označení výrobku, služby nebo podobné aktivity: jednalo by se o jejich zneužití, např. v rovině nekalé soutěže atd. Je zakázáno je hanobit, tzn. je diskreditovat za účelem poškození jejich vlastníků. Na druhé straně každý má právo je kritizovat, tzn. šířit objektivní tvrzení o kvalitě nebo nedostatcích výrobků nebo služeb ochrannou známkou označenými. Toto právo vyplývá ze svobody vyjadřování a přímo souvisí se svobodou tisku (viz tiskový zákon). Na druhé straně každý (jednotlivec, novinář nebo podnik) může značku jmenovat pro její připomenutí nebo zdokumentování, například pro sepsání známek do databáze. Cílem takového užití není nekalá soutěž. Stačí ochranné známky napsat ve formě, která udává jejich statut ochranné značky (velká písmena, uvozovky, proložené písmo ). Podnik rovněž může uvést ve své obchodní dokumentaci ochranné známky jiných podniků, ale nesmí dojít k matení veřejnosti tedy musí být na první pohled jasné a zřejmé, že zmiňované značky podniku nepatří. Určitá slova, která tvoří ochrannou známku, se stávají natolik notoricky známá, že jsou součástí obecného jazyka (př. walkman, lux ).

18 Autorské dílo Vlastníci těchto značek bojují proti této banalizaci, která může vést k úpadku image značky. Tvrdošíjně tedy požadují, aby jejich značka byla citována s velkými písmeny nebo v uvozovkách nebo proloženým písmem. Autor, který by použil tato slova ve své knize nebo článku, je musí individualizovat jako značku. Tato zvyklost, která se v Čechách může zdát poněkud komickou, je naprosto běžná jinde ve světě a je velmi pravděpodobné, že se podobné zvyklosti časem prosadí i u nás. Jsou názvy tituly knížek chráněny autorským právem? ( 45 AZ) Tato otázka má samozřejmě více rovin. Titul jako obálka knížky může jít o kumulaci více autorských práv. Například grafika, fotografa, nakladatele. V každém případě je nutné získat souhlas s užitím. Výjimkou jsou případy, např. užití pro reklamu konkrétního titulu, pro účely rozboru díla, analýzy grafiky atd. Titul ve smyslu název tento problém je ještě komplikovanější. Nakladatel nebo autor si může chránit titul na patentovém úřadě, který má obvykle své vlastní směrnice pro ochranu značek a názvů. (Obecně vzato, aby patentový úřad název mohl chránit, nesmí jít o název příliš obecný. V takovém případě by mohl chránit jen například grafické zpracování.) Lze se dovolávat také autorské ochrany ve smyslu 45 AZ. Podle něj do autorského práva zasahuje též ten, kdo pro své dílo užívá název (nebo jeho vnější úpravu), který byl v minulosti již užit jiným autorem pro dílo téhož druhu. Tato ochrana se může uplatnit bez ohledu a nezávisle na ostatním obsahu díla. Musí však vzniknout následující skutečnosti: a) musí již existovat autorské dílo s konkrétním názvem nebo s obdobnou grafickou úpravou, b) vzniká nebezpečí záměny.

Autorské dílo 19 Pokud jsou splněny výše uvedené podmínky, může být vznik jiného díla stejného názvu problémem. Titul volného díla je samozřejmě možné užít. Přesto je však upřednostňován názor, že k užití by mělo dojít pouze za situace, že nebude užit pro dílo stejného druhu. Snadno by mohlo dojít k jejich záměně. V rozporu s AZ však není, pokud se jiný autor rozhodne jiné dílo pod stejným názvem parodovat. Jména postav jsou autorsky chráněna? ( 2, 45 AZ) Podobně jako v předchozím případě lze autorskoprávní ochranu přiznat i postavám z literárního díla. Samozřejmě takovým obecným jménům, jako Petr, Jaroslav, Dana, žádná autorskoprávní ochrana nepřísluší. Ale mnohá jiná, např. v našich pohádkách užitá jména jako: Křemílek, Vochomůrka, Spejbl, Rumburak, Harry Potter, jsou jednoznačně předmětem autorskoprávní ochrany. Ale jak už bývá v českých zemích zvykem, není odborná veřejnost v tomto směru zcela zajedno. Podle některých odborníků v oblasti autorského práva není možné autorsky chránit jednoslovný název, což podle jiných (JUDr. Pavel Tůma, JUDr. Ivo Telec Autorský zákon, komentář str. 48) nemá žádnou oporu v autorském zákoně. Podle našeho názoru není třeba pokoušet osud a je lépe se podobným věcem vyhnout. Stejně je třeba postupovat i při užívání smyšlených názvů zemí či míst (Země Nezemě atd.). Neologismy tedy slova nově vytvořená mohou být rovněž chráněna autorským zákonem. I když prosazení práva v praxi může být velmi problematické.

20 Autorské dílo Jak je to se slovy, jsou autorsky chráněna? Samostatně použitá slova nejsou a nemohou být autorsky chráněna. Jiná situace nastane v případě originálního uspořádání slov do sloganu, titulku nebo věty. V těchto případech za zcela jedinečných okolností mohou být chráněna. Chráněn může být například i sestavený seznam slov, titulek, slogan nebo věta. Chráněný AZ není speciálně vytvořený abecední seznam slov, pokud v nich není dostatečná dávka originality. V tomto případě zde nelze uplatnit ustanovení 2 a 45 AZ. Pozor: Některá slova nemusí být chráněna autorským právem, ale jejich použití může být velmi omezeno například právem na ochranu značky. Lze se dovolávat ochrany AZ pro formát televizních pořadů? V tomto smyslu se hovoří o námětu pořadů, které se pravidelně opakují. Mohou jimi být televizní soutěže, publicistické pořady, různá show atd. Formát představuje koncept, souhrn určitých charakteristic kých rysů, které se v každém takovém pořadu opakují. Mohou to být výběr postav, způsob moderování, situační lokace, styl vedení kamery, střihu, jevištních dekorací atd. Autorský zákon pojem formát televizního pořadu nezná, ale to neznamená, že nemůže spadat pod ochranu autorského zákona, zejména pokud je myšlenka či nápad podrobně rozpracována. V tomto případě ale záleží na konkrétních okolnostech. Může být popisné podání patentu autorsky chráněným dílem? Textový popis patentu představuje zvláštní útvar v kategorii autorského práva. V přímém rozporu s tím, co by se mohlo zdát normální, jsou texty, které popisují fungování patentu nebo vynálezu, určeny ke zveřejnění. Texty, které popisují fungování vynálezů, jsou proto z principu volné. Bývají zveřejněny ve věstníku průmyslového vlastnictví.

Autorské dílo 21 Jak je to s užitím přísloví a lidových písní? Přísloví jsou chápána jako součást jazyka, proto je jejich užití volné. Ale pozor na některá rčení, která se do jazyka dostala z autorsky chráněného textu. Pozor: Některé fráze z filmů nebo z divadla časem zlidověly, neznamená to však, že nejsou chráněny AZ. Texty lidových písní jsou většinou volné. Buď jsou natolik staré, že nespadají pod ochranu autorského práva, nebo je jejich autor neznámý. Pozor: Na texty moderních autorů, které zlidověly.

22 AUTOR ( 5 Autor, 6 Zákonná domněnka autorství, 7 Anonym a pseudonym) Komu náleží práva k textu? Autorská práva k textu náleží fyzické osobě, která jej napsala a která je tedy jeho autorem. Musí se však zásadně jednat o původní text. Autor je vždy fyzická osoba. Rovněž autorem souborného díla je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem uspořádala. Tím nejsou dotčena práva autorů, jejichž díla jsou do souboru zařazena. Pozor: Podle českého práva nikdy nemůže být autorem právnická osoba (společnost, sdružení, obec). Právnická osoba ale může nabýt práva k užití díla od autora (podpisem smlouvy s ním). Rovněž může povolit užívat autorský text dalším osobám za podmínek dojednaných předem s autorem. Z hlediska dispozičního je autorské právo uskutečňováno většinou licenčními smlouvami o užití autorských děl, případně licenčními smlouvami jednotlivými. Může být i neautor nositelem autorského práva? ( 5 AZ) Autorské právo patří k právům zcela nezcizitelným, proto za života autora je autor majitelem osobnostních a majetkových práv 5. Jiné subjekty, které do tohoto vztahu vstupují, se mohou stát pouze uživateli autorského práva. Po smrti autora jsou majetková autorská práva předmětem dědického řízení, a tak se mohou stát subjekty majetkových autorských práv i osoby, které dílo nenapsaly, tedy dědici, právní zástupci atd. ( 25, odst. 2/ AZ) Může být cizinec pod ochranou našeho autorského práva? ( 5, 107 AZ) Platí zásada teritoriality. To znamená, že pod právní ochranou našeho autorského zákona jsou výhradně autoři, kteří jsou zároveň občany České republiky, a to i kdyby jejich dílo vzniklo nebo bylo 5 11 odst. 4/ AZ: Osobnostních práv se autor nemůže vzdát, tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají.

Autor 23 zveřejněno kdekoliv mimo území ČR. Z toho samozřejmě existují předem jednoznačně vymezené výjimky. Znamená to, že cizinec nemůže být v žádném případě pod ochranou našeho AZ? Cizinci mohou být pod ochranou našeho AZ pouze podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly publikovány ve Sbírce zákonů ( 107 odst. 2). Dále pak, pokud cizinec autor má na území ČR bydliště nebo bylo-li dílo poprvé zveřejněno na území ČR. Co když cizinec dílo na našem území vytvořil a zveřejnil. Jaké lhůty trváním jeho práva s ohledem na AZ budou platit? ( 107/ 4 AZ, Bernská úmluva). V žádném případě není ochrana takto vzniklého díla delší, než jaká je ve státu původu autorského díla. Jaký právní režim se použije pro vytvoření komponovaného textu psaného podle již dříve existujícího autorského díla? Komponovaný text je text redigovaný podle dříve existujícího díla. V případě operního libreta, adaptujícího divadelní text, se jedná o komponované dílo. Autor prvního textu se na vydání komponovaného textu nepodílí. Komponovaný text je chráněn jednak jako derivát prvního díla a jednak jako originální text sám o sobě. V tomto případě lze z autorskoprávního hlediska aplikovat analogii s použitím překladu. Co když spotřebitel koupil originál (fotografie, rukopisu, obrazu či třeba grafiky...). Znamená to, že může dílo zveřejnit bez další smlouvy s autorem? Autorský zákon ( 9) tento problém řeší ve prospěch nehmotného autorského práva, které má v tomto smyslu přednost. Tedy nový majitel věci nemůže o své vůli rozhodnout o zveřejnění

24 Autor díla, i když koupil jeho originál. Pokud nový majitel chce originální dílo také dále užívat, např. formou zveřejnění v rámci publikační činnosti, musí s autorem uzavřít tomu odpovídající smlouvu, na základě které získá nové oprávnění. Zákon sice neukládá povinnost uzavřít příslušnou smlouvu písemně, ale nelze to než doporučit. Vyvarujete se tak zbytečných nepříjemností. Z toho také vyplývá, že ani dalším prodejem originálu nový majitel nezískává automaticky žádná autorská práva k věci, kterou zakoupil. Může se stát, že originál díla je zničen, je příslušná náhrada autorskou odměnou ve smyslu AZ? Náhrada škody za zničené nebo ztracené dílo není a nemůže být autorskou odměnou ve smyslu AZ, stejně tak není autorskou odměnou jeho nárok na přiměřené finanční zadostiučinění za vzniklou újmu. Nakladatel je zvyklý na určitý formát tiráže, proto chce sám rozhodnout, jak uvede jméno autora. Ale autor trvá na své formě prezentace. Na čí straně je právo? Součástí výlučného práva autora je rozhodnout, jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno. Může se sám samozřejmě rozhodnout, i pod jakým jménem (může použít pseudonym) i zda vůbec chce své autorství přiznat (anonymní dílo). Nakladatel proto, ať se mu to líbí nebo ne, se musí autorovi přizpůsobit (viz 11 AZ). V případě, že by použil označení, se kterým autor výslovně nesouhlasí, riskuje případné problémy, které mohou mít i soudní dohru. V takovém případě je právo jednoznačně na straně autora. Pozor: Kromě kolize s autorským zákonem se může jednat i o kolizi v rámci Občanského zákoníku.

Autor 25 Nakladatel chce provést určité změny týkající se autorského díla. Některé pasáže potřebuje z technologických důvodů zkrátit. Je nutný souhlas autora? ( 11 AZ) 6. Z AZ jednoznačně vyplývá právo autora na ochranu díla, ale tu nelze vykládat tak, že by nakladatel nemohl do díla zasáhnout vůbec. Změny menšího rozsahu, které nezmění obsah díla ani jeho umělecký či vědecký obsah, samozřejmě nakladatel, respektive uživatel autorského práva, provést může. Dílo totiž obvykle ani nelze s matematickou přesností interpretovat. Je zcela lhostejné, zda se jedná o dílo hudební (v jehož rámci se s určitou volností interpreta počítá) nebo literární zde se musí logicky počítat s určitým kompromisem, který souvisí s technologií výroby a zlomem knížky. Nakladatel se rozhodl pro prezentaci díla na pokračování. Z tohoto důvodu musí provést určitou fragmentaci díla. Potřebuje souhlas autora? ( 11 AZ). I v tomto smyslu je AZ relativně benevolentní. Pokud uživatel (v tomto případě nakladatel) neporuší umělecký nebo vědecký smysl díla, samozřejmě může dílo fragmentovat s ohledem na své technologické či obchodní cíle. V každém případě bychom doporučovali (ač ještě jednou podotýkáme není to nutné) tuto záležitost projednat s autorem, eventuálně jej požádat o součinnost. Nakladatel zakoupil licenci k autorskému literárnímu dílu a rozhodl se jej doplnit o dodatky. Potřebuje k tomu souhlas autora? ( 11 AZ). Tato záležitost je komplikovanější. V případě různých dodatků a doplňků se jednoznačně jedná o zásah do autorského díla. V tomto směru bude důležité posuzovat záležitost případ od případu. Pokud by se jednalo o určité doplnění nebo dokončení díla, je to jednoznačný zásah do autorské integrity díla. AZ však neřeší situaci, kdy tento doplněk 6 11 odst. 2/ AZ: Autor má právo osobovat si autorství včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé.

26 Autor má např. humorný podtext s prvky parodie. Podle AZ by se v takovém případě nejednalo o zásah do integrity autorského práva, na druhé straně může jít o problém, který souvisí s ochranou osobnosti v rámci OZ. V každém případě bychom doporučovali podobný krok bez souhlasu autora nebo dokonce přes jeho výslovný zákaz pečlivě zvážit. Předmluvu a komentář lze k dílu připojit výhradně se souhlasem autora. Pokud se týká různých typů vysvětlivek, které se rozhodla redakce o své vůli provést, souhlas autora v zásadě není třeba za předpokladu, že budou výrazně odlišeny od autorského textu (např. kurzívou) a u poznámky (nebo vysvětlivky) bude uvedeno např. pozn. redakce, pozn. překladatele atd. Současná doba je dobou převratných technologických změn. Může nakladatel sám o sobě rozhodnout o změně formátu záznamu díla? Lze dílo beztrestně převést z formátu do formátu? ( 11 AZ) Pro nakladatele na první pohled nesmyslná otázka však v kontextu techniky tak nesmyslnou není. V hudební oblasti, která i když není předmětem této knihy, došlo v posledních několika letech k velmi zásadním technickým a technologickým změnám např formát mp3 atd. Dlouhou dobu se vedly diskuse například ohledně přeměny formátu zvukových záznamů do formátů MP3, MP4, případně dalších. V tomto smyslu může být patrná analogie formáty pdf, txt či jiné. Ohledně tohoto problému bylo vedeno ve světě několik soudních sporů. Z nich jednoznačně vyplynulo, že změna formátu by mohla být zásahem do autorského díla pouze za předpokladu, že by zasáhla do jeho umělecké nebo vědecké roviny. Pokud se tomu tak nestalo, lze z AZ dovozovat, že se jedná pouze o technickou a technologickou změnu, která nezasahuje do integrity díla. Z tohoto důvodu změnit formát je možné i bez souhlasu autora. Obecně však platí pravidlo pokud při změně formátu záznamu díla nedojde ke změně jeho vnímání. Např. ke změně vnímání barev, kontur obrázků atd., nedochází ke změně, která by zasahovala do integrity autorského díla. To může být v nakladatelské praxi důležité například s ohledem na zavádění elektronických knih, převádění knih do

Autor 27 elektronické podoby do formátů umožňujících čtení např. v mobilních telefonech atd. Může se autor vzdát autorství díla ve prospěch jiné osoby? ( 11 AZ). Autor sice není povinen své autorské právo vykonávat, ale vzdát se jej zcela nemůže, a to žádným právním úkonem. Autorská práva mají zásadně osobnostní charakter a jako taková je nelze převést na jiný subjekt, viz pozn. č. 5 Může autor odmítnout spojit své dílo nebo jeho část s dílem jiným? Právo spojit nebo nespojit dílo s dílem jiného autora je výlučným právem každého autora. Toto spojení totiž může zasahovat do integrity díla a samozřejmě může vést k jeho znehodnocení například ve spojení s politickými a ideologickými názory, ve spojení s něčím amorálním (např. pornografií) atd. Pozor: V tomto smyslu může dojít ke kolizi i s jinými paragrafy trestního nebo občanského práva.

28 SPOLUAUTOŘI ( 8 AZ) Jaký je rozdíl mezi spoluautorstvím a díly soubornými (kolektivními či hromadnými), díly spojenými? 1 souborná sborníky uspořádané z jednotlivých příspěvků časopis (noviny) uspořádané z jednotlivých příspěvků encyklopedie jsou určitou formou databáze, složené z jednotlivých prvků, které obvykle nesplňují znaky samostatného díla v tomto směru mohou být jistě i výjimky pásma například literární, která jsou složena z jednotlivých samostatných příspěvků antologie podle určitého tématu vytvořené výbory z literárních děl výstavy uspořadatelská činnost, která vytváří souborné dílo podle určitého prezentačního schématu, vždy se jedná ze zásady o duševní činnost U souborného díla může jít, z hlediska práva, jak o dílo spoluautorské. Např. u časopisu může jít o spoluautorství vedoucího redaktora a jednotlivých autorů, ale i o dílo kolektivní (viz dále). Autorské právo k soubornému dílu je jediným právem autorským, stejně jako je souborné dílo dílem jediným, zcela odlišným od jednotlivých samostatných děl, která jsou do souboru zařazena zařazením do souborného díla zůstávají autorům pochopitelně zachována. Autorské dílo k soubornému dílu pak patří tomu, kdo dílo uspořádal (např. k námětu výstavy). Chrání jej stejná práva jako jednotlivé samostatné autory.

Spoluautorství 29 2 spojená do této kategorie patří například: opera jedná se o spojené dílo samostatně stojících práv autora hudby a autora libreta komiks autor textu a libreta, autor ilustrací Na první pohled je patrné, že v obou zmiňovaných případech je účelem takového díla, aby byla užita společně. Jedna část bez druhé nemusí dávat příliš smysl. Zákon přesně nezná kategorii autorská díla spojená, a tedy je ani autorský zákon samostatně neřeší. Právní úpravu lze logicky dovodit pouze z autorského práva jednotlivých, samostatných autorů. Souhlas s užitím díla ve spojení s jiným autorem musí dát oba autoři samostatně formou licenční smlouvy. Pozor: Spojení autorského díla s jiným bez souhlasu příslušných autorů může být zásahem do osobnostní integrity autorů v tomto případě lze uvést uvedení uměleckého díla (nebo jeho části) ve spojení např. s pornografií nebo s politickou agitací. audiovizuální dochází k propojení autorských práv autorů textu (dialogů), hudby s vizuální složkou 3 dílo spoluautorů Zcela odlišnou právní úpravou je řešen vztah s autory, pokud se jedná o dílo, které vzniklo společnou prací dvou nebo více autorů. Autorské právo přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně (rozdíl proti kolektivnímu dílu viz výše). Spoluautorem z hlediska autorského práva však není ten, kdo k vytvoření díla přispěl jen radou, technickou či jinou odbornou pomocí. K právním úkonům, které se týkají takto vytvořeného díla, jsou oprávněni a také povinni všichni spoluautoři společně a nerozdílně. O nakládání s dílem rozhodují spoluautoři jednomyslně.

30 Spoluautorství Co když nelze jednotlivé příspěvky od sebe oddělit? Nejedná se v takovém případě o dílo kolektivní? Z hlediska autorského práva zdaleka není podstatné, zda je možné jednotlivé autorské příspěvky, tedy autorská práva, rozeznat a od sebe oddělit či nikoliv. Oddělením tvůrčího podílu jednotlivých autorů nebo autora tak spoluautorské (nebo kolektivní) dílo zaniká, respektive ztrácí právní status spoluautorského (nebo kolektivního) díla. Pokud existují pochybnosti, zda se jedná o spoluautorské dílo (event. kolektivní) či nikoliv, zákon tento problém řeší podle poměrně jednoduchého kritéria. Důležité je: zda jsou jednotlivé části díla schopny obstát jednotlivě. Pokud by dílo obstálo jednotlivě, nejedná se o dílo spoluautorské. spoluautorské dílo má zásadně nedílný charakter, jednotlivé podíly samostatně nejsou a ani nemohou být předmětem dědického práva. Dědic spoluautora je povinen dostát všem smlouvám, které zůstavitel, jako spoluautor, uzavřel. Kdo z autorů díla, které bylo vytvořeno spoluautorsky, může vstupovat do právních vztahů souvisejících s tímto dílem? (podepisovat licenční smlouvy, odstupovat od smluv atd.) Obecně platí zásada, že všechny druhy smluv, které řeší otázky související se zveřejněním díla, jakož i smlouvy o budoucí licenční smlouvě, musí být uzavírány se souhlasem všech spoluautorů. V tomto smyslu nestačí, že tak někdo ze spoluautorů činí s vědomím ostatních. Pokud by i jen jeden ze spoluautorů s uzavřením smlouvy (s právním úkonem z titulu spoluautorství, týkající se nakládání s dílem) nesouhlasil, potom je smlouva neplatná a právní úkon je také neplatný absolutně. Pozor: Jiné právní úkony, které nesouvisí s nakládáním s dílem ( 8, odst. 3/ AZ) může činit kterýkoliv ze spoluautorů.

Spoluautorství 31 Jakou formu má mít souhlas spoluautora? Zákon v tomto smyslu neukládá žádnou speciální formu nebo povinnost. Souhlas může být vyjádřen písemně, ale i jinak, třeba dokonce jen ústně. V každém případě musí být souhlas vyjádřen naprosto jednoznačně. V tomto smyslu však doporučujeme přistoupit k písemné formě. V případě sporu může být komplikované doložit onen souhlas, jakož i jeho rozsah a jednoznačnost. Pokud k vyjádření souhlasu nebude zvolena písemná forma, doporučujeme použít nějaké záznamní zařízení, na kterém bude souhlas jasně zřetelný, jakož i jeho rozsah. Pozor: Je nutné zdůraznit, že v důsledku principu nedělitelnosti spoluautorského práva, a tím i díla, jasně vyplývá, že ke všem právním úkonům s ním souvisejícím je nutné, aby autoři k nim přistupovali společně a jednohlasně. V opačném případě jakýkoliv právní závazek vyplývající ze spoluautorství, který není přijat autory jednohlasně, je neplatný. Musí autor svou vůli vyjádřit osobně, nebo může být někým zastoupen? Autorský zákon umožňuje spoluautorovi nechat se při projevu vůle zastoupit. Takovým zástupcem může být: kolektivní správce ( 95 AZ), klasický zástupce, který jedná například na základě mandátní smlouvy (na základě ObZ. 566) subjekt ustanovený rozhodnutím soudu ( 27 OZ), zastupce na základě smlouvy komisionářské či prosté plné moci. Pozor: V každém případě doporučujeme nakladateli věnovat pozornost tomu, aby rozsah uděleného zastoupení odpovídal rozsahu práv a povinností, které vyplývají z licenční smlouvy. Může se stát, že rozsah pravomocí, vyplývající ze zastoupení, nemusí odpovídat právním úkonům, které zástupce z pověření autora přijímá, což by mohlo vést ke zbytečným nedorozuměním a konfliktům.

32 Spoluautorství Spoluautoři mohou uzavřít některé smlouvy, které souvisí s vytvořením díla, které však nemají autorskoprávní povahu. Jak v takovém případě postupovat? Může se jednat např. o smlouvu o dílo pro zpracování korektur, rešerší či expertíz. Je patrné, že sice tyto práce a služby mají přímou vazbu na spoluautorské dílo, ale nemají, a to zcela jednoznačně, autorskoprávní povahu. Proto, v případě těchto smluv, se bude jednoznačně postupovat podle Občanského (eventuálně Obchodního) zákoníku. Smlouva o pronájmu prostoru, ve kterém se bude dílo zpracovávat atd. Platí i v těchto otázkách ustanovení autorského zákona? V žádném případě. I tento druh smluv sice okrajově souvisí s vytvořením spoluautorského díla, ale nemá autorskoprávní povahu, bude nutné v případě sporů postupovat podle Občanského (eventuálně Obchodního) zákoníku. Podle jakého principu se v autorskoprávních záležitostech rozhoduje? Platí u spoluautorů princip majority? V žádném případě. Pokud jde o rozhodování spoluautorů, platí zde zásadně princip jednomyslnosti. Autorský zákon v tomto směru postupuje jinak než např. OZ, který v souvislosti se spoluvlastnictvím uplatňuje princip majority. Kdy uzavírat spoluautorskou smlouvu? Je nutné uzavírat spoluautorskou smlouvu až po vytvoření díla? V tomto směru zákon žádnou limitaci spoluatorům nedává. Licenční smlouvu na užití díla, které je vytvořeno spoluautorsky, je možné uzavřít před i po dokončení díla. Co dělat, brání-li jeden ze spoluautorů nakládání s dílem? Jak již bylo uvedeno, o nakládání s autorským dílem rozhodují autoři nerozdílně a jednomyslně. Pokud jednotlivý autor brání bezdůvodně nakládání díla spoluautorům, mohou se ostatní spoluautoři

Spoluautorství 33 domáhat nahrazení chybějícího projevu vůle soudem. Přitom soudem může být nahrazen projev chybějící vůle i více autorů, ale je nutné si uvědomit, že tento způsob by měl být spíše výjimkou. V jakých případech se lze s úspěchem domáhat nahrazení chybějící vůle spoluautorů soudem? Je nutné si uvědomit, že nahrazení chybějící vůle spolu autora nebo spoluautorů je velmi významný zásah do soukromého právního charakteru projevu vůle. Situace, za které se lze v tomto směru dovolávat soudního rozhodnutí, je příklad zjevné šikany ze strany jednoho nebo více spoluautorů, eventuálně v případě, kdy se na vytvoření díla podílí opravdu velké množství spoluatorů. Obdobná situace může rovněž nastat, když podíl autora, který odmítá dát svůj souhlas, je na vytvoření společného díla zjevně velmi malý. Nahrazení vůle autora je možné soudně požadovat pouze v případě, že takový autor brání v užití díla. Od kdy začíná platit smlouva v případě nahrazení chybějící vůle spoluautora soudem? Rozsudek, kterým se ukládá prohlášení vůle (např. povinnost uzavřít smlouvu), nahrazuje prohlášení vůle povinného účastníka bez dalšího; např. rozsudek ukládající účastníku povinnost uzavřít přesně označenou smlouvu má za následek, že smlouva se považuje dnem právní moci rozsudku za uzavřenou. Smlouva (text smlouvy), o kterou jde, je totiž součástí soudního rozhodnutí. Jaké závažné důvody ze strany spoluautora mohou zabránit užití díla? Každé rozhodnutí soudu o nahrazení vůle spoluautora je vždy velmi individuální a soudce vždy zvažuje, zda na straně spoluautora existuje opravdu závažný důvod, proč nechce akceptovat licenční nebo spoluautorskou smlouvu.

34 Spoluautorství Těmi důvody mohou být např.: zásadní změna přesvědčení autora riziko užití díla za pro autora nepřijatelných okolností (například v rámci kampaně politické strany nebo v souvislosti s amorálním kontextem) při uzavírání (např. výhradních licenčních smluv) za výrazně nevýhodných podmínek Jak bude rozdělen honorář mezi spoluautory? V každém případě zákon upřednostňuje, pokud jde o podíl na výnosech z autorského práva, dohodu spoluautorů. Význam autorského podílu logicky nemusí přímo souviset s počtem stránek, respektive s jejich podílem na celkovém rozsahu díla. Pokud by nebylo možné najít shodu, obecně se vychází z podílu tvůrčích příspěvků na celém díle. Co když jeden ze spoluautorů zemře? Jak již bylo uvedeno, spoluautorské dílo má zásadně nedílný charakter. Jednotlivé podíly samostatně nejsou a ani nemohou být předmětem dědického práva. Po smrti spoluautora musí oprávněná osoba dostát všem smlouvám, které zůstavitel jako spoluautor uzavřel. Výnosy za spoluautorský podíl budou předmětem dědického řízení.

35 DÍLO KOLEKTIVNÍ ( 59 AZ) Jaký je rozdíl mezi dílem spoluautorským a kolektivním? Nejdříve je nutné si vymezit, v čem tkví podstata smlouvy o kolektivním autorství. Obecně vzato předpokládá shodu mezi autory, pokud jde o společný úkol. Jedná se o situaci, kdy jeden autor dílo započne a jiný dokončí. Nejedná se o klasické autorské dílo tak, jak jsme se jím dosud zabývali. Za účelem vzniku souboru autorských práv zaměstnavatel (zadavatel zakázky, nakladatel...) předkládá jednotlivým autorům k podpisu smlouvu, ze které vyplývá, že se jedná o dílo kolektivní. Rysy kolektivního díla. Kolektivní dílo však přece jen musí naplňovat určité znaky, které jsou z hlediska naší legislativy důležité: na díle se zásadně musí podílet větší množství autorů podnět k vytvoření díla musí vzejít z osoby investora investor musí autory při vytváření díla vést dílo je uvedeno na trh pod jménem osoby, která projekt zastřešila a zainvestovala jednotlivé příspěvky nejsou schopny samostatného užití Představme si například vytvoření encyklopedie, na jejímž vzniku se podílí více autorů. Bylo by nesmyslné a technicky i právně nesmírně náročné řešit každý, byť i ten sebemenší autorský příspěvek, samostatnou autorskou smlouvou. Příklady kolektivních děl Encyklopedie, slovníky, webové stránky. Jedná se většinou o díla velmi investičně náročná, protože se na jejich tvorbě podílí velké množství autorů. Z hlediska práva je naprosto bezvýznamné, zda se jedná o zaměstnance nebo manžele. Právní vztah mezi nimi obvykle vzniká neformální smlouvou nebo ujednáním.

36 Dílo kolektivní Pokud zaměstnanec píše texty v rámci projektu, do kterého je zapojeno více autorů (slovník, encyklopedie, webová stránka, videohra), jeho zaměstnavatel mu zpravidla nabízí práci jako přispěvateli ke kolektivnímu dílu. Která smlouva je pro nakladatele výhodnější? Kolektivní nebo spoluautorská? Zcela jednoznačně kolektivní. Důležité z hlediska autorského práva je, že tímto režimem se dílo automaticky převádí do vlastnictví podniku. Autor kolektivního díla nemá potom žádný další nárok na vyplacení autorského honoráře kromě toho, který mu byl již vyplacen za jím dodaný příspěvek. Je tedy pro podnik mnohem výhodnější, protože do určité míry omezuje práva autorů ve svůj prospěch. Pozor: Na druhé straně mnozí nakladatelé usilují o uzavření kolektivní smlouvy na vytvoření díla, které svou podstatou a charakterem kolektivním být nemůže, což je v příkrém rozporu se současnou legislativou. Viz rysy kolektivního díla na předcházející stránce. Zákon v tomto směru nekompromisně trvá na splnění právě těchto parametrů. Jakou podobu by měl mít podnět k vytvoření díla? Jedním ze základních rysů kolektivního díla je, že podnět k jeho vzniku musí vzejít od fyzické či právnické osoby, která je jeho objednatelem. Musí mít naprosto jednoznačnou podobu, například: ve formě objednávky (smlouva o dodávce) ve formě pracovního příkazu V každém případě nezáleží na tom, jestli všichni autoři, kteří přijmou účast na vytvoření kolektivního díla, jsou nebo nejsou zaměstnanci příslušné firmy. V každém případě je k dílu přistupováno tak, jako by zaměstnaneckým bylo.

Dílo kolektivní 37 Co si představit pod pojmem vedení při tvorbě díla? Nevzniká zde prostor pro případné spory? Z hlediska práva musí být dohled neustálý, tvůrčí, vycházející z jasné koncepce díla z hlediska obsahu, komerčního charakteru i výsledného vzhledu díla. Tento dohled však nemá většinou tvůrčí povahu. Je v případě kolektivního autorského díla nutné uvádět v tiráži autora? Pokud ano, jakým způsobem? Kolektivní autorské dílo se liší od zaměstnaneckého díla i způsobem uvedení autora v tiráži. Investor je v tomto případě povinen uvést jméno autora pod jménem nakladatele. Pokud by tak nakladatel neučinil, zasáhl by významně do osobnostních práv autora, a porušil by tím autorský zákon. Podle jakého klíče nakladatel vyplácí při tvorbě kolektivního díla honorář? Kolektivní dílo má, jak už bylo uvedeno dříve, některá zásadní specifika, která zjednodušují nakladateli život při komečním využití kolektivního autorského díla jeho přeřazením do režimu díla zaměstnaneckého. Z tohoto důvodu nakladatel nevyplácí jednotlivým autorům žádnou další odměnu nad rámec prosté mzdy nebo již vyplaceného honoráře s výjimkou případu, kdy výše hospodářského efektu je v příkrém nepoměru s vyplaceným honorářem. Do jaké míry musí objednatel díla autory informovat, že jejich příspěvek bude zařazen do díla kolektivního? Vzhledem k tomu, že kolektivní dílo má zcela specifickou právní úpravu, musí každý autor svůj příspěvek vytvářet s jasným vědomím, že bude zveřejněn v rámci kolektivního díla. Vzhledem k tomu, že se v rámci kolektivního díla jedná o významné omezení statutu autorského práva autora, doporučovali bychom tuto skutečnost do smlouvy nebo objednávky výslovně uvést, aby nedošlo k mýlce a případným zbytečným sporům.