ROZHODČÍ ŘÁD ROZHODČÍ ŘÁD PRO ŘÍZENÍ PŘED ROZHODCI AD HOC OBECNÁ USTANOVENÍ. čl. I

ROZHODČÍ ŘÁD ROZHODČÍ ŘÁD PRO ŘÍZENÍ PŘED ROZHODCI AD HOC OBECNÁ USTANOVENÍ čl. I 1. V souladu s 19 odst. 1. věty první zák. č. 216/1994 Sb. České republiky jsou podle tohoto rozhodčího řádu, účinného ke dni podání žaloby, povinni postupovat, řídit se a rozhodovat majetkové spory při řízení před rozhodci všichni rozhodci, kteří jsou zapsáni v Seznamu rozhodců ad hoc a přijali funkci rozhodce dle 5 odst. 1. zák. č. 216/1994 Sb. České republiky. 2. Rozhodci nikdy nemají povahu zástupce kterékoliv sporné strany a jsou povinni při výkonu své funkce postupovat a rozhodovat nezávisle a nestranně. 3. Za rozhodce podle tohoto řádu se považuje pouze rozhodce, zapsaný do Seznamu rozhodců ad hoc, který tvoří přílohu tohoto řádu a je jeho nedílnou součástí. 4. Spor rozhoduje rozhodčí senát složený ze tří rozhodců nebo, pokud se na tom strany dohodly v rozhodčí smlouvě, jediný rozhodce. Volba rozhodce, ustavení rozhodčího senátu, volba nebo ustavení jediného rozhodce se provádí podle tohoto rozhodčího řádu. 5. Vystupuje-li ve sporu více žalobců nebo více žalovaných, je každá ze sporných stran povinna zvolit bez ohledu na počet žalobců či žalovaných po jednom rozhodci. 6. Rozhodce přijme funkci rozhodce prohlášením, v němž přijme funkci rozhodce pro rozhodování konkrétního sporu. 7. Pokud není tímto řádem staveno jinak, platí vše, co je stanoveno o rozhodcích a rozhodčím senátu nebo o rozhodci zpravodaji, také o jediném rozhodci. 8. Podle znění tohoto rozhodčího řádu, učinného ke dni podání žaloby, jsou povinny postupovat všechny sporné strany i jejich právní zástupci, pokud se sporné strany zaváží postupovat podle tohoto rozhodčího řádu v rozhodčí smlouvě podle 2 a 19 odst. 1. věty první zák. č. 216/1994 Sb. České republiky. 9. V otázkách řízení, které nejsou upraveny v tomto rozhodčím řádu, jsou rozhodci povinni postupovat podle zák. č. 216/1994 Sb. České republiky, o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, a přiměřeně podle zák. č. 99/1963 Sb. České republiky, občanského soudního řádu. 10. Řízení před rozhodci podle tohoto řádu je jednoinstanční, vede se výlučně v písemné formě, pokud není tímto řádem stanoveno jinak a je neveřejné. ŘÍZENÍ čl. II Základ řešení sporů 1. Rozhodci rozhodují spory na základě smlouvy uzavřené stranami a podle norem použitelného hmotného práva. 2. Je-li ve sporu řešeném před rozhodci podle tohoto řádu obsažen mezinárodní prvek, rozhodci rozhodují spor podle práva, které strany zvolily. 3. Nezvolí-li si strany hmotné právo podle čl. II. bodu 2., užijí rozhodci právo státu určené podle kolizních norem právního řádu České republiky. 4. Zvoleným právem nebo právním řádem určeným na základě kolizních norem se rozumí, pokud z volby stran neplyne jinak, hmotné právo; nepřihlíží se přitom ke kolizním normám práva stranami zvoleného nebo určeného na základě kolizních norem. čl. III Předkládání písemností a důkazů 1. Veškeré písemnosti týkající se zahájení, průběhu a ukončení rozhodčího řízení musí být rozhodcům předloženy v českém nebo sloveském jazyce a to v takovém počtu, aby každá ze stran a všichni členové rozhodčího senátu měli po jednom vyhotovení. 2. Písemné důkazy se předkládají v kopiích. Rozhodci si mohou podle vlastní úvahy vyžádat od strany, která důkaz předložila, originál nebo úředně ověřenou kopii důkazu, úřední překlad do češtiny nebo zajistit takový překlad na její náklad v případě, že tato s takovýmto zajištěním překladu souhlasila. 3. V případě, že strana neudělí rozhodcům souhlas k zajištění překladu důkazu a na výzvu rozhodců nebude překlad důkazu v rozhodci stanovené lhůtě rozhodcům doručen, nejsou rozhodci povinni k takovémuto důkazu přihlížet. čl. IV Doručování rozhodčím senátem 1. Žaloby, žalobní odpovědi, rozhodčí nálezy a usnesení rozhodci zasílají stranám doporučeným dopisem s potvrzením o doručení nebo jinou formou s potvrzením o doručení na adresu sídla zapsaného v obchodním rejstříku nebo jiném registru, místa podnikání nebo trvalého bydliště v případě, že strana není podnikatelem, nebo na adresu, kterou strana za tímto účelem uvedla v žalobě, v námitkách dle čl. XI jako adresu pro doručování. V případě, že strana zmocnila k řízení ve věci právního zástupce a originál plné moci je doložen rozhodcům, doručuje se pouze právnímu zástupci na adresu jeho sídla nebo adresu, kterou právní zástupce uvedl jako adresu pro doručování. 2. Ostatní písemnosti rozhodci zasílají doporučeným dopisem nebo obdobnou formou. Oznámení je možno zasílat také telefaxem nebo elektronickou poštou, v případě, že číslo telefaxu nebo elektronická adresa jsou uvedeny v žalobě nebo v námitkách dle čl. XI tohoto řádu. 3. V případě, že v žalobě, v námitkách dle čl. XI tohoto rozhodčího řádu uvede strana sporu svou elektronickou adresu, mohou rozhodci zasílat písemnosti, adresované této straně sporu, také na tuto elektronickou adresu elektronickou poštou prostřednictvím emailové zprávy. Písemnosti rozhodce, zasílané elektronickou poštou, musí být podepsány elektronicky podle zvláštních předpisů. Doručuje-li rozhodce písemnosti straně sporu elektronickou poštou, postačí pro vyvolání právních účinků doručení její doručení na veřejný uzel adresáta. 4. V případě, že adresát písemnosti, doručované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, odmítne jemu doručovanou písemnost převzít nebo ji nepřevezme ve lhůtě stanovené provozovatelem poštovních služeb, má se pro účely doručení za to, že písemnost je doručena dnem odmítnutí adresáta převzít doručovanou písemnost nebo dnem, kterým vypršela lhůta pro převzetí doručované písemnosti, stanovená provozovatelem poštovních služeb. Stačí však, bylo-li doručeno podle procesního práva státu místa doručení. čl. V Podání stran rozhodcům 1. Rozhodce zpravodaj je rozhodce dle tohoto řádu, kterého si žalující strana zvolila v žalobě. 2. Strany sporu doručují písemnosti adresovené rozhodcům nebo rozhodčímu senátu doporučeným dopisem na adresu rozhodce zpravodaje nebo na adresu jediného rozhodce, která je uvedena u konkrétního rozhodce v Seznamu rozhodců ad hoc a pro jejich podání platí přiměřeně čl. VII. 3. Podání účastníků rozhodci je možno učinit také písemně v elektronické podobě prostřednictvím emailové zprávy podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů nebo telefaxem v případě, že je u konkrétního rozhodce, jemuž je doručováno, uvedena v Seznamu rozhodců ad hoc elektronická adresa nebo telefaxové číslo. Podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem musí být rozhodci, jemuž bylo takové podání doručováno, ve lhůtě pěti dnů doplněno prostřednictvím doporučeného dopisu jeho originálem, případně písemným podáním shodného znění, v opačném případě rozhodci k takovémuto podání nepřihlédnou. Stanoví-li to rozhodce, je účastník 1 strana ze 6 stran

povinen rozhodci předložit originál nebo písemné podání shodného znění i jiných podání. čl. VI Předběžná opatření Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení nebo i před jeho zahájením, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může kterákoliv strana podat návrh na vydání předběžného opatření příslušnému soudu. O podání takovéhoto návrhu musí strana bezodkladně písemně uvědomit rozhodčí senát nebo v případě, že rozhodčí řízení ještě nebylo zahájenou, musí strana skutečnost o podání takovéhoto návrhu uvést v žalobě. Dále ja strana, která návrh na vydání předběžného podala, povinna informovat rozhodce o průběhu řízení ve věci předběžného optatření. ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ čl. VII Podání žaloby Rozhodčí řízení se zahajuje doručením žaloby rozhodci zpravodaji nebo jedinému rozhodci na adresu, uvedenou u konkrétního rozhodce v Seznamu rozhodců ad hoc. Rozhodce zpravodaj nebo jediný rozhodce je povinen na žalobě vyznačit den, ve kterém mu byla žaloba doručena. čl. VIII Náležitosti žaloby 1. V žalobě musí být uvedeno: a) označení stran (jméno a příjmení, firma nebo obchodní jméno, místo trvalého bydliště, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo, údaj o zápisu v obchodním rejstříku), b) nárok žalobce, c) podpis žalobce, d) adresy stran pro doručování, pokud neodpovídají udajům dle čl. VIII. bodu 1. písm a). 2. Žaloba musí také obsahovat: a) poukaz na založení pravomoci rozhodců sjednanou rozhodčí smlouvou nebo rozhodčí doložkou, b) jméno a příjmení rozhodce, sjednaného na základě rozhodčí smlouvy, nebo jméno a příjmení rozhodce, kterého si žalobce zvolil a případně jméno a příjmení náhradního rozhodce pro případ, že by zvolený rozhodce nemohl z vážných důvodů svou funkci řádně vykonávat, vzdal se jí nebo byl z rozhodování ve věci vyloučen pro podjatost dle 8 zák. č. 216/1994 Sb., c) uvedení skutkových a právních skutečností, na kterých žalobce zakládá své žalobní nároky, a odkaz na k žalobě přiložené listinné důkazní prostředky, jimiž lze tyto skutečnosti dokázat, d) hodnotu předmětu sporu, e) originál dokladu nebo jeho ověřenou kopii o zaplacení poplatků za rozhodčí řízení. čl. IX Hodnota předmětu sporu 1. Žalobce je povinen uvést v žalobě hodnotu předmětu sporu také v případech, kdy jeho nárok nebo část nároku má nepeněžní povahu. 2. Hodnota předmětu sporu se určuje zejména: a) vymáhanou částkou v žalobách o peněžité plnění, b) hodnotou vymáhaného majetku v žalobách o vydání majetku, c) na základě údajů, které jsou k dispozici, o materiálních zájmech žalobce v případech žalob o určité konání nebo nekonání. 3. V žalobách sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně s tím, že hodnota předmětu sporu se stanoví součtem všech nároků. 4. Jestliže žalobce nestanovil hodnotu předmětu sporu nebo jestliže ji stanovil nesprávně, určí rozhodci z vlastního podnětu nebo na žádost žalovaného hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které mají k dispozici a v případě, že byl žalobcem uhrazen poplatek rozhodcům v menším rozsahu, než v jakém měl být uhrazen podle skutečné hodnoty předmětu sporu, vyzvou rozhodci žalobce k doplacení rozdílu mezi uhrazenou výší poplatku rozhodcům a výší poplatku, která má být žalobcem uhrazena podle hodnoty předmětu sporu stanovené rozhodci. Rozhodci nerozhodnou ve věci samé před doplacením uvedeného rozdílu žalobcem. čl. X Odstranění vad žaloby 1. Jestliže rozhodce zpravodaj zjistí, že žaloba byla podána tak, že nesplňuje náležitosti podle čl. VIII., vyzve žalobce, aby odstranil zjištěné vady ve lhůtě 10-ti dnů ode dne doručení výzvy žalobci. Budou-li tyto vady odstraněny v určené lhůtě, platí za den zahájení řízení den dle čl. VII. Nestanoví-li tento řád jinak, nejsou rozhodci do odstranění vad oprávněni činit úkony, vedoucí k meritornímu rozhodnutí ve věci. 2. V případě, že žalobce neodstraní vady ve lhůtě určené rozhodcem zpravodajem k odstranění vad, budou rozhodci v řízení pokračovat, jestliže to povaha vad žaloby připouští a bude rozhodnuto ve věci samé. V případě, že povaha vad žaloby nepřipouští, aby bylo rozhodnuto ve věci samé, bude řízení usnesením zastaveno. PŘÍPRAVA PROJEDNÁNÍ SPORU čl. XI Vydání rozhodčího nálezu a námitky 1. Má-li rozhodce zpravodaj za to, že žaloba může být předmětem řízení podle tohoto rozhodčího řádu a je projednatelná, vydá rozhodčí nález, v němž žalované straně uloží, aby do patnácti dnů zaplatila žalobou uplatňovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podala písemné námitky, v nichž musí uvést vše, co proti rozhodčímu nálezu namítá. Rozhodčí nález zašle rozhodce zpravodaj žalobci i žalovanému. Současně s rozhodčím nálezem zašle rozhodce zpravodaj žalované straně uvědomění o podání žaloby s jedním vyhotovením žaloby a kopiemi přiložených listinných důkazů, jakož i Seznam rozhodců ad hoc a rozhodčí řád, účinný ke dni podání žaloby. Nepodá-li žalovaná strana včas námitky nebo vezme-li je zpět, nabyde rozhodčí nález účinků pravomocného soudního rozhodnutí a to dnem následujícím po dni, v němž naposledy mohla žalovaná strana podat proti rozhodčímu nálezu námitky. O tomto následku musí být žalovaná strana v rozhodčím nálezu poučena. Součástí námitek žalované strany musí být, v případě, že spor nerozhoduje jediný rozhodce, jméno a příjmení rozhodce, kterého si žalovaná strana zvolila. Pozdě podané námitky nebo námitky, které neobsahují odůvodnění, rozhodce zpravodaj odmítne. Podané námitky rozhodce zpravodaj odmítne také tehdy, podal-li je ten, kdo k podání námitek není oprávněn. Podá-li žalovaná strana námitky včas, jediný rozhodce nebo rozhodčí senát je po svém ustavení projedná; k námitkám později vzneseným však již nelze přihlížet. Po projednání námitek rozhodčí senát nebo jediný rozhodce rozhodne usnesením, zda rozhodčí nález ponechává v platnosti nebo zda jej zrušuje a v jakém rozsahu. Usnesení podle předchozí věty zašle rozhodce zpravodaj žalobci i žalovanému, rozhodčí nález v takovém případě nabyde účinků pravomocného soudního rozhodnutí doručením usnesení žalobci i žalovanému, případně okamžikem, kdy se podle tohoto rozhodčího řádu má za to, že usnesení bylo doručeno žaloci i žalovanému. Ponechá-li rozhodčí senát nebo jediný rozhodce rozhodčí nález v plném rozsahu v platnosti z důvodu, že žalovaná strana ve lhůtě nepodala námitky, vzala je zpět, podala námitky opožděně nebo bez odůvodnění, nebo byly námitky podány tím, kdo k podání námitek není oprávněn, a rozhodčí nález tedy nabyde účinků pravomocného soudního rozhodnutí, tak rozhodčí senát nebo jediný rozhodce již nerozhoduje usnesením, ale pouze rozhodce zpravodaj vyznačí skutečnost, že rozhodčí nález nabyl účinků 2 strana ze 6 stran

pravomocného soudního rozhodnutí, na rozhodčí nález s uvedením data nabytí účinků pravomocného soudního rozhodnutí a data vykonatelnosti. 2. Má-li rozhodce zpravodaj za to, že žaloba může být předmětem řízení podle tohoto rozhodčího řádu a je projednatelná a předloží-li žalobce jako součást žaloby v prvopisu směnku nebo šek, vydá rozhodce zpravodaj nebo jediný rozhodce směnečný (šekový) rozhodčí nález, v němž žalované straně uloží, aby do tří dnů zaplatila žalobou uplatňovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podala písemné námitky, v nichž musí uvést vše, co proti směnečnému (šekovému) rozhodčímu nálezu namítá. Směnečný (šekový) rozhodčí nález zašle rozhodce zpravodaj žalobci i žalovanému. Současně se směnečným (šekovým) rozhodčím nálezem zašle rozhodce zpravodaj žalované straně uvědommění o podání směnečné (šekové) žaloby a zašle jí jedno vyhotovení žaloby s kopiemi přiložených listinných důkazů, jakož i Seznam rozhodců ad hoc a rozhodčí řád, účinný ke dni podání žaloby. Nepodá-li žalovaná strana včas námitky nebo vezme-li je zpět, nabyde směnečný (šekový) rozhodčí nález účinků pravomocného soudního rozhodnutí a to dnem následujícím po dni, v němž naposledy mohla žalovaná strana podat proti směnečnému (šekovému) rozhodčímu nálezu námitky. O tomto následku musí být žalovaná strana ve smenečném (šekovém) rozhodčím nálezu poučena. Součástí námitek žalované strany musí být, v případě, že spor nerozhoduje jediný rozhodce, jméno a příjmení rozhodce, kterého si žalovaná strana zvolila. Pozdě podané námitky nebo námitky, které neobsahují odůvodnění, rozhodce zpravodaj odmítne. Podané námitky rozhodce zpravodaj odmítne také tehdy, podal-li je ten, kdo k podání námitek není oprávněn. Podá-li žalovaná strana námitky včas, jediný rozhodce nebo rozhodčí senát je po svém ustavení projedná; k námitkám později vzneseným však již nelze přihlížet. Po projednání námitek rozhodčí senát nebo jediný rozhodce rozhodne usnesením, zda směnečný (šekový) rozhodčí nález ponechává v platnosti nebo zda jej zrušuje a v jakém rozsahu. Usnesení podle předchozí věty zašle rozhodce zpravodaj žalobci i žalovanému, směnečný (šekový) rozhodčí nález v takovém případě nabyde účinků pravomocného soudního rozhodnutí doručením usnesení žalobci i žalovanému, případně okamžikem, kdy se podle tohoto rozhodčího řádu má za to, že usnesení bylo doručeno žaloci i žalovanému. Ponechá-li rozhodčí senát nebo jediný rozhodce směnečný (šekový) rozhodčí nález v plném rozsahu v platnosti z důvodu, že žalovaná strana ve lhůtě nepodala námitky, vzala je zpět, podala námitky opožděně nebo bez odůvodnění, nebo byly námitky podány tím, kdo k podání námitek není oprávněn, a směnečný (šekový) rozhodčí nález tedy nabyde účinků pravomocného soudního rozhodnutí, tak rozhodčí senát nebo jediný rozhodce již nerozhoduje usnesením, ale pouze rozhodce zpravodaj vyznačí skutečnost, že směnečný (šekový) rozhodčí nález nabyl účinků pravomocného soudního rozhodnutí, na směnečný (šekový) rozhodčí nález s uvedením data nabytí účinků pravomocného soudního rozhodnutí a data vykonatelnosti. čl. XII Navrácení v předešlý stav Jestliže se některá strana do vydání rozhodčího nálezu nemohla z vážných důvodů účastnit řízení zcela nebo zčásti nebo nevykonala bez své viny některý úkon potřebný k uplatnění svého práva a požádá rozhodčí senát o navrácení v předešlý stav, učiní rozhodčí senát přiměřená opatření, aby strana mohla to, co zameškala, vykonat dodatečně. čl. XIII Ustavení rozhodčího senátu, volba a ustavení jediného rozhodce 1. Rozhodci zvolení podle čl. VIII. bodu 2. písm. b) a čl. XI. bodu 5. stranami, kteří funkci rozhodce přijali, zvolí ze Seznamu rozhodců ad hoc předsedu rozhodčího senátu. 2. Jestliže strany nezvolí rozhodce dle čl. VIII. bodu 2. písm. b) v žalobě a dle čl. XI. v námitkách nebo žalovaná strana ve lhůtě dle čl. XI. nepodá námitky nebo strany nezvolí jediného rozhodce podle čl. XIII. bodu 3. nebo jestliže rozhodci nezvolí předsedu rozhodčího senátu do 10-ti dnů ode dne doručení námitek žalované strany dle čl. XI., ustaví se rozhodce, jediný rozhodce nebo předseda rozhodčího senátu losem ze Seznamu rozhodců ad hoc podle tohoto rozhodčího řádu. Los provede rozhodce, který je uvedený jako první v Seznamu rozhodců ad hoc a pokud tento rozhodce nemůže v odůvodněných případech los provést, provede los rozhodce, který je v Seznamu rozhodců ad hoc uveden jako následující. V případě, že i tento rozhodce nemůže los provést, použije se předchozí věta přiměřeně. O losování vyhotoví rozhodce, který los prováděl, zápis. 3. Jediný rozhodce rozhoduje spor podle tohoto rozhodčího řádu v případě, že se na jeho osobě a na jeho pravomoci rozhodovat spor strany dohodly v rozhodčí smlouvě. Je-li v rozhodčí smlouvě stranami dohodnuta pravomoc jediného rozhodce k rozhodování podle tohoto rozhodčího řádu a není sjednána jeho osoba nebo sjednaný rozhodce nemůže z vážných důvodů nebo z důvodu podjatosti vykonávat funci rozhodce, zvolí si strany jediného rozhodce vzájemnou dohodou s tím, že osoba jediného rozhodce musí být uvedena v žalobě a k žalobě musí být přiložena písemná dohoda o volbě jediného rozhodce ze Seznamu rozhodců ad hoc. Podpisy na dohodě musí být uředně ověřeny. 4. Dokud není ustaven rozhodčí senát, je rozhodce zpravodaj oprávněn vykonávat všechny procesní úkony podle tohoto řádu. Po ustavení rozhodčího senátu je oprávněn vykonávat procesní úkony podle tohoto rozhodčího řádu předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu. V případě, že je podle rozhodčí smlouvy příslušný k rozhodnutí ve věci jediný rozhodce a není sjednána jeho osoba nebo se rozhodce zpravodaj nebo jediný rozhodce vzdají funkce rozhodce z vážných důvodů nebo z důvodu podjatosti a nenastoupí na jejich místo náhradní rozhodce, vykonává do ustavení jediného rozhodce nebo rozhodce zpravodaje všechny procesní úkony rozhodce, který je uveden jako první v Seznamu rozhodců ad hoc nebo jím písemně zmocněná osoba. Pokud rozhodce, který je v Seznamu rozhodců ad hoc uveden jako první, nemůže v odůvodněných případech procesní úkony vykonávat, vykonává je rozhodce, který je v Seznamu rozhodců ad hoc uveden jako následující. V případě, že i tento rozhodce nemůže procesní úkony vykonávat, použije se předchozí věta přiměřeně. čl. XIV Podjatost rozhodce a znalce 1. Každá ze stran je oprávněna namítnout podjatost rozhodce, předsedy rozhodčího senátu nebo jediného rozhodce, jestliže je možno předpokládat, že jsou osobně ať přímo či nepřímo zainteresováni na výsledku sporu. Námitka podjatosti musí být učiněna písemně, odůvodněna a doručena rozhodcům nejpozději do zahájení projednávání sporu. Jestliže k podání námitky dojde později, rozhodne se o ní jenom v tom případě, kdy důvod, který vedl k opožděnému podání námitky, byl rozhodčím senátem uznán za závažný. 2. O námitce podjatosti rozhodce rozhodují zbývající členové rozhodčího senátu. Jestliže mezi nimi nedojde k dohodě nebo jestliže námitka směřuje proti dvěma nebo všem rozhodcům nebo proti jedinému rozhodci, rozhoduje o ní výlučně rozhodce, vybraný losem ze Seznamu rozhodců ad hoc. Los provede rozhodce, který je uvedený jako první v Seznamu rozhodců ad hoc a pokud tento rozhodce nemůže v odůvodněných případech los provést nebo pokud námitka podjatosti směřuje proti tomuto rozhodci, provede los rozhodce, který je v Seznamu rozhodců ad hoc uveden jako následující. V případě, že i tento rozhodce nemůže los provést, použije se předchozí věta přiměřeně. O losování vyhotoví rozhodce, který los prováděl, zápis. 3. Bude-li námitce podjatosti vyhověno, bude nový rozhodce, pokud jej nenahrazuje náhradní rozhodce, nový předseda rozhodčího senátu nebo nový jediný rozhodce, zvolen nebo jmenován podle tohoto rozhodčího řádu. Stejným způsobem bude postupováno v případě, že se rozhodce, předseda rozhodčího senátu, jediný rozhodce nebo nový rozhodce nemohou z vážných důvodů účastnit projednávání věci nebo se vzdají funkce z důvodu podjatosti dle 12 odst. 1. zák. č. 216/1994 Sb. 4. Z důvodů uvedených v čl. XIV. bodu 1. může být stranou podána námitka podjatosti i proti znalci. V tomto případě rozhoduje o námitce podjatosti rozhodčí senát. čl. XV Rozhodování o pravomoci 1. O pravomoci rozhodců k rozhodování ve věci podle tohoto rozhodčího řádu rozhoduje rozhodčí senát po svém ustavení z vlastního podnětu. Rozhodčí senát zastaví řízení usnesením dojde-li k názoru, že 3 strana ze 6 stran

není dána pravomoc rozhodců podle rozhodčí smlouvy a tohoto rozhodčího řádu k projednání a rozhodnutí ve věci, v opačném případě pokračuje v řízení. 2. Není-li rozhodčí senát ještě ustaven, rozhoduje o případné námitce nedostatku pravomoci rozhodce zpravodaj usnesením. V případě, že bylo o námitce nedostatku pravomoci rozhodováno rozhodcem zpravodajem a tento rozhodl o zamítnutí námitky, rozhodčí senát po svém ustavení toto rozhodnutí usnesením potvrdí nebo rozhodnutí usnesením zruší a řízení zastaví. 3. Rozhodčí senát, pokud je ustaven, usnesením zamítne písemnou námitku strany o nedostatku pravomoci rozhodců, jestliže dojde k závěru, že mají rozhodci podle tohoto řádu pravomoc k projednání věci a rozhodnutí ve věci, v opačném případě řízení usnesením zastaví. 4. Odůvodněnou námitku nedostatku pravomoci rozhodců pro rozhodování ve sporu, pro důvody neexistence, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy, může strana vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení, týkajícího se věci samé. K pozdějšímu uplatnění námitky rozhodci přihlédnou jen tehdy, jde-li o věc, která svou povahou nemůže být projednávána v rozhodčím řízení. PROJEDNÁNÍ SPORU čl. XVI 1. Podmínkou pro projednání žaloby podle tohoto rozhodčího řádu je zaplacení poplatku rozhodcům. 2. Za zahájení projednávání sporu rozhodci se považuje okamžik, v němž byl rozhodci vydán rozhodčí nález dle čl. XI bodu 1. nebo směnečný (šekový) rozhodčí nález dle čl. XI bodu 2., jako úkon směřující k rozhodnutí ve věci samé. čl. XVII Rozhodování na základě písemných podkladů a důkazů Rozhodci pravomocní podle rozhodčí smlouvy a tohoto rozhodčího řádu pro rozhodování ve věci rozhodují spor bez ústního jednání pouze na základě písemných důkazů. Rozhodčí senát však může nařídit ústní jednání, jestliže se předložené písemnosti ukáží nedostačující pro rozhodnutí ve věci samé. DOKAZOVÁNÍ čl. XVIII Důkazy 1. Strany jsou povinny dokázat zejména listinnými důkazy skutečnosti, na které se odvolávají jako na základ svých nároků nebo námitek. Rozhodčí senát si může vyžádat, aby strany poskytly další důkazy, může také podle svého uvážení stanovit vyhotovení znaleckého posudku a může si vyžádat i předložení důkazů třetími osobami. 2. Hodnocení důkazů provádí rozhodčí senát podle vlastního uvážení. SKONČENÍ ŘÍZENÍ čl. XIX Forma rozhodnutí Rozhodčí řízení se končí vydáním rozhodčího nálezu nebo vydáním usnesení o zastavení řízení. čl. XX Vydání rozhodčího nálezu 1. Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé, ukládá se povinnost nahradit náklady řízení nebo na základě písemné žádosti stran, aby rozhodčí nález byl vydán podle smíru jimi uzavřeného. Uzavřený smír, jako podklad pro vydání rozhodčího nálezu, musí mít písemnou formu, podpisy na listitě musí být úředně ověřeny a smír musí být doručen rozhodcům. 2. Rozhodčí senát je povinen rozhodnout ve věci samé a vydat rozhodčí nález do 70-ti dnů ode dne doručení žaloby rozhodcům dle čl. VII., nerozhoduje-li se podle tohoto řádu usnesením. Do této lhůty se nezapočítává doba potřebná pro ustavení rozhodčího senátu nebo jediného rozhodce nebo ustavení náhradního rozhodce z důvodu vzdání se funkce zvoleným nebo ustaveným rozhodcem; doba, po kterou nejsou řádně zaplaceny poplatky za rozhodčí řízení; doba, ve které je žalobce povinen odstranit vady žaloby dle čl. X. a doba, ve které je žalovaný povinen podat námitky k žalobě dle čl. XI.; a dále doba, po kterou nelze řízení konat z důvodů na straně stran. Dále se do lhůty podle tohoto bodu nezapočítává doba, potřebná k vyřízení dožádání dle 20 odst. 2. zák. č. 216/1994 Sb. a doba, po kterou nemohou rozhodci provádět řízení podle tohoto řádu z důvodu vyšší moci. Za vyšší moc se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli rozhodců a brání jim v provádění řízení, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by rozhodci tuto překážku nebo její následky odvrátili nebo překonali. 3. Rozhodčí senát rozhodne rozhodčím nálezem pro uznání v případě, že žalovaná strana nárok uvedený v žalobě uznala. Rozhodčí nález pro uznání není třeba odůvodňovat a bude obsahovat pouze poukaz na uznání. 4. Jestliže se ve výroku rozhodčího nálezu ukládá povinnost plnit, určí rozhodci zároveň lhůtu pro splnění této povinnosti. 5. Je-li dostatečně vyjasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, může rozhodčí senát s ohledem na rozumné uspořádání vztahů prohlásit řízení za skončené jen co do této části a rozhodnout částečným rozhodčím nálezem nebo částečným rozhodčím nálezem pro unání s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a o nich rozhodnuto. 6. Ustanovení o rozhodčím nálezu platí i pro částečný rozhodčí nález a rozhodčí nález pro uznání, pokud rozhodčím řádem není stanoveno jinak. čl. XXI Náklady rozhodčího řízení 1. O nákladech rozhodčího řízení rozhodují rozhodci bez návrhu. 2. Rozhodci jsou oprávněni uložit straně, která neměla ve věci úspěch, povinnost uhradit protistraně veškeré účelně vynaložené náklady rozhodčího řízení, které straně, která měla ve věci úspěch, vznikly, a to včetně poplatku rozhodcům a nákladů na právní zastoupení advokátem, zapsaným v seznamu advokátů České advokátní komory. 3. O výši nákladů na právní zastoupení advokátem rozhodnou rozhodci podle předpisů práva, jímž se spor řídil, upravujících odměňování advokátů. 4. Jestliže bylo žalobě vyhověno zčásti, mohou rozhodci rozhodnout, že se rozdělí úhrada nákladů řízení mezi strany, a to v poměru přisouzené a zamítnuté části žalobního nároku tak, že vzájemná plnění se započtou. čl. XXII Obsah rozhodčího nálezu Rozhodčí nález obsahuje, pokud rozhodčím řádem nebo písemnou dohodou stran není stanoveno jinak, zejména tyto údaje: a) jména a příjmení rozhodců nebo jediného rozhodce, b) místo a datum vydání nálezu, c) označení stran sporu, d) předmět sporu a krátké vylíčení okolností sporu, e) rozhodnutí o žalobních nárocích a o nákladech rozhodčího řízení, f) odůvodnění rozhodnutí, pokud rozhodčím řádem není stanoveno jinak, 4 strana ze 6 stran

g) podpisy alespoň dvou rozhodců nebo podpis jediného rozhodce v případě, že rozhodoval jediný rozhodce. čl. XXIII Hlasování o rozhodnutí 1. Rozhodčí senát se usnáší o svém rozhodnutí neveřejným hlasováním většinou hlasů s tím, že o hlasování musí být pořízen zápis. V zápisu o hlasování může uvést rozhodce, který hlasoval v rozporu s většinou rozhodců, důvody svého nesouhlasu s rozhodnutím ve věci. 2. Vyskytnou-li se více než dvě mínění o částkách, které má rozhodčí senát přiznat nebo zamítnout, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku ke hlasu odevzdanému pro částku nejblíže nižší. čl. XXIV Doplnění a oprava rozhodčího nálezu 1. Na odůvodněnou žádost strany podanou do 30-ti dnů od doručení rozhodčího nálezu stranám, může rozhodčí senát vydat doplňující nález, jestliže se ukáže, že rozhodčí nález neobsahuje odpověď na všechny nároky stran. Doplňující rozhodčí nález se vydává na základě nového projednání věci podle tohoto rozhodčího řádu. 2. Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodčí senát kdykoli na žádost kterékoli ze stran nebo z vlastního podnětu. Taková oprava musí být učiněna usnesením, podepsána a doručena jako rozhodčí nález. 3. Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného rozhodčího nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoli nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu. čl. XXV Splnění rozhodčího nálezu Rozhodčí nález je konečný, závazný a nepřezkoumatelný. Rozhodčí nález, který byl doručen oběma stranám sporu nebo se má podle tohoto Rozhodčího řádu za to, že byl doručen oběma stranám sporu, nabývá účinků pravomocného soudního rozhodnutí. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález, jako exekuční titul, nucenému výkonu rozhodnutí v souladu s právním řádem státu místa výkonu rozhodčího nálezu. čl. XXVI Zastavení řízení bez vydání rozhodčího nálezu 1. Jestliže se ve sporu nevydává rozhodčí nález, ukončí se řízení vydáním usnesení. 2. Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména: a) v případě, kdy žaloba byla vzata zpět žalobcem, b) v případě, že je řízení zastaveno z důvodu nezaplacení poplatku rozhodcům dle čl. XXVIII. bodu 1., c) v případě, že je řízení zastaveno z důvodu neodstranění vad žaloby dle čl. X. bodu 2., d) v případě, že je řízení zastaveno z důvodu nedostatku pravomoci rozhodců rozhodnout ve věci samé dle čl. XV.1., e) v případě, že je rozhodováno o námitce nepříslušnosti rozhodců dle čl. XV. bodu 2. a 3., f) nebo v případě, kdy strany uzavřely smír bez vydání rozhodčího nálezu dle čl. XX. bodu 1. 3. Pro vydání usnesení platí ustanovení o rozhodčím nálezu přiměřeně. POPLATKY ZA ROZHODČÍ ŘÍZENÍ čl. XXVII Poplatky za rozhodčí řízení 1. Poplatky za rozhodčí řízení tvoří poplatky rozhodcům, poplatky za rozhodování o pravomoci a zvláštní náklady. 2. Poplatky rozhodcům jsou odměnou rozhodcům za rozhodování sporů a úhradou za poskytování služeb rozhodců. 3. Zvláštní náklady vznikající rozhodcům jsou náklady, k nimž dochází při projednávání konkrétního sporu prováděním důkazů, vyplácením znalečného, pořizováním překladů písemností a hradí se ve výši skutečných nákladů takto vzniklých. čl. XXVIII Poplatek rozhodcům 1. Za projednání sporu rozhodci se vybírá poplatek rozhodcům podle hodnoty předmětu sporu, který je povinen zaplatit žalobce před podání žaloby na účet dle bodu 3. tohoto článku. Dokud není poplatek řádně uhrazen, nejsou rozhodci povinni činit žádné procesní úkony vedoucí k projednání sporu. Rozhodce zpravodaj pouze vyzve žalobce k úhradě poplatku v dodatečné lhůtě 15-ti dnů. Není-li poplatek řádně uhrazen ani v této dodatečné lhůtě, rozhodce zpravodaj řízení zastaví usnesením, které se doručuje pouze žalobci. 2. Výše poplatku rozhodcům se stanoví v závislosti na hodnotě předmětu sporu podle sazebníku dle čl. XXXIII. a vypočítává se v měně, v níž je vyjádřena hodnota předmětu sporu, pokud je měna sporu volně směnitelná. Jestliže jsou žalobní nároky uplatněny v různých měnách, určí rozhodce zpravodaj jednu měnu, ve které mají být poplatky rozhodcům uhrazeny, pokud tyto nebyly uhrazeny před podáním žaloby. 3. Poplatky rozhodcům se považují za uhrazené v okamžiku, kdy byly připsány na bankovní účet, č.ú. 184661785/0300, vedený u Československé obchodní banky, a.s., Česká republika. čl. XXIX Poplatek za rozhodování o pravomoci 1. Strana, která vznáší námitku nedostatku pravomoci rozhodců k rozhodnutí ve věci dle čl. VX bodu 3., je povinna zaplatit poplatek ve výši 30poplatku rozhodcům podle sazebníku. Není-li poplatek zaplacen ani v dodatečné lhůtě 7 dnů, stanovené rozhodci, rozhodci se námitkou nebudou zabývat. 2. Bude-li námitce nedostatku pravomoci vyhověno, poplatek za rozhodování o pravomoci se straně, která námitku vznesla vrátí v plném rozsahu. Bude-li námitka nedostatku pravomoci zamítnuta, poplatek se nevrací. čl. XXX Snížení poplatku a jeho částečné vrácení 1. Poplatek rozhodcům se snižuje na jednu polovinu, jestliže spor rozhoduje jediný rozhodce. 2. Jestliže žalobce vezme žalobu zpět nejpozději v pracovní den předcházející dni, ve kterém rozhodci zahájili projednávání sporu, je-li řízení zastaveno z důvodu nezaplacení poplatku rozhodcům dle čl. XXVIII. bodu 1. nebo v případě, že je řízení zastaveno z důvodu neodstranění vad žaloby dle čl. X. bodu 2., vrací se žalobci 50poplatku, který byl zaplacen nebo měl být zaplacen z hodnoty předmětu sporu. 3. V případě, že je řízení zastaveno z důvodu nedostatku pravomoci rozhodců rozhodnout ve věci samé dle čl. XV., vrací se žalobci 90poplatku, který byl zaplacen nebo měl být zaplacen z hodnoty předmětu sporu. čl. XXXI Rychlé řízení 5 strana ze 6 stran

1. Na základě písemné žádosti žalobce, uvedené v žalobě a doložení dokladu dle čl. VIII. bodu 2. písm. e) o uhrazení zvýšeného poplatku rozhodcům, může rozhodce zpravodaj rozhodnout, že věc bude rozhodnuta v rychlém řízení, kdy o této skutečnosti bude rozhodce zpravodaj žalobce obratem telegramem informovat. V opačném případě bude rozhodce zpravodaj žalobce písemně informovat, že řízení proběhne podle čl. XIX. bodu 2. a žalobci bude bezodkladně vrácena část poplatku rozhodcům, uharzeného žalobcem za rychlé řízení. 2. Pokud žalobce žádá podle předchozího bodu o provedení rychlého řízení, je povinen uhradit poplatek rozhodcům zvýšený o 100 3. Pokud je věc rozhodována v rychlém řízení je rozhodčí senát povinen ve věci rozhodnout do 20-ti dnů ode dne doručení žaloby rozhodci zpravodaji. Do této lhůty se nezapočítává doba potřebná pro ustavení rozhodčího senátu nebo jediného rozhodce nebo ustavení náhradního rozhodce z důvodu vzdání se funkce zvoleným nebo ustaveným rozhodcem; doba, po kterou nejsou řádně zaplaceny poplatky za rozhodčí řízení; doba, ve které je žalobce povinen odstranit vady žaloby dle čl. X. a doba, ve které je žalovaný povinen podat námitky k žalobě dle čl. XI.; a dále doba, po kterou nelze řízení konat z důvodů na straně stran. Dále se do lhůty podle tohoto bodu nezapočítává doba, potřebná k vyřízení dožádání dle 20 odst. 2. zák. č. 216/1994 Sb. a doba, po kterou nemohou rozhodci provádět řízení podle tohoto řádu z důvodu vyšší moci. Za vyšší moc se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli rozhodců a brání jim v provádění řízení, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by rozhodci tuto překážku nebo její následky odvrátili nebo překonali. 4. V případě, že ve věci není rozhodnuto ve lhůtě dle čl. XXXI. bodu 3., rozhodci zvýšený poplatek vrátí žalující straně, která jej zaplatila a jsou dále povinni rozhodnout ve věci ve lhůtě dle čl. XX. bodu 2. čl. XXXII Zvláštní náklady 1. Na krytí zvláštních nákladů vznikajících rozhodcům při projednávání konkrétního sporu dle čl. XXVII. bodu 4. jsou strany povinny složit přiměřenou zálohu ve výši a lhůtě stanovené rozhodčím senátem. Tato povinnost může být uložena pouze jedné straně, dala-li k těmto zvláštním nákladům podnět nebo mají-li vzniknout v jejím vlastním zájmu. Dokud není stanovená záloha složena, úkony, na něž je určena, se neprovedou. V případě, že nebude záloha složena v rozhodci stanovené lhůtě, nebudou rozhodci při rozhodování přihlížet ke skutečnostem, které měly být na základě úkonů, na jejichž provedení měla být záloha složena, objasněny. 2. Je-li v průběhu řízení nutné zvýšení zálohy na zvláštní náklady, protože částka stanovená dle předchozího odstavce nestačí krýt tyto náklady, jsou strany, popř. strana, která dala podnět k těmto nákladům nebo v jejímž vlastním zájmu vznikají, povinna na výzvu rozhodčího senátu poskytnout, i opakovaně, další zálohu ve stanovené lhůtě. V případě neposkytnutí další zálohy na zvláštní náklady platí přiměřeně poslední věta předchozího odstavce. 3. O zvláštních nákladech rozhodci s konečnou platností rozhodnou v rozhodčím nálezu nebo usnesení o zastavení řízení. SAZEBNÍK POPLATKŮ ROZHODCŮM čl. XXXIII Poplatky rozhodcům viz: sazebník poplatků ÚČINNOST čl. XXXIV Tento rozhodčí řád je vydán společností Arbiters ad hoc, Česká republika, IČO 26626187 a v tomto znění nabývá účinnosti dnem 1.1.2006. SEZNAM ROZHODCŮ AD HOC 1. JUDr. Patrik Matyášek, Ph.D. Advokátní kancelář, Údolní 33, 602 00 Brno, Česká Republika, fax.: 00420542135251, e-mail: matyasek@dimension.cz 2. JUDr. Radka Labíková, Ph.D. Dřevařská 33, 602 00 Brno, Česká Republika 3. Doc. JUDr. Josef Fiala, Csc. Právnická fakulta Masarykovy Univerzity v Brně, Veveří 70, 602 00 Brno, Česká Republika 4. Mgr. Pavel Palatický Advokátní kancelář, Gorkého 11, 602 00 Brno, Česká republika, fax.: 00420541642261, e-mail: palaticky@centrum.cz 5. Mgr. Jaroslav Srba Advokátní kancelář, Údolní 33, 602 00 Brno, Česká republika, fax.: 00420542135251, e-mail: srba@dimension.cz SAZEBNÍK POPLATKŮ Pokud žalobce žádá o provedení rychlého řízení, je povinen uhradit poplatek rozhodcům zvýšený o 100 procent. Pokud je věc rozhodována v rychlém řízení je rozhodčí senát povinen ve věci rozhodnout do 20-ti dnů ode dne doručení žaloby rozhodci. V případě, že ve věci není rozhodnuto v této lhůtě, rozhodci zvýšený poplatek vrátí žalující straně, která jej zaplatila a jsou dále povinni rozhodnout ve věci. SAZEBNÍK POPLATKŮ ROZHODCŮM Hodnota předmětu sporu (CZK) Poplatek v % z hodnoty předmětu sporu Minimální poplatek (CZK) Minimální poplatek dle čl. XXX odst. 1 (CZK) Od 1,- do 500.000,- 8 10.000,- 5.000,- od 500.001,- do 5.000.000,- 6 40.000,- 20.000,- od 5.000.001,- a více 4 300.000,- 150.000,- 6 strana ze 6 stran