A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Zlaté Hory Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7102_003_01_19319 Název obce: Zlaté Hory Kód obce (IČOB): 597996 (597996) Číslo ORP3 (ČSÚ): 2062 (7102) Název ORP3: Jeseník Kód OPOU2 ČSÚ: 71023 Název OPOU2: Zlaté Hory Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá. B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel: Obec - r.2005: 4561, r.2015: 4625 Místní část obce - r.2005: 4065, r.2015: 4150 Stránka 1 z 6
B.2 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) Město Zlaté hory leží v severozápadní části okresu Jeseník při hranici s Polskou republikou. Ke Zlatým horám patří dříve samostatné obce Horní Údolí, Dolní Údolí, Rožmitál, Salisov, Ondřejovice a Rejvíz. Historie města a okolí je od svých počátku spjata se zlatem a hornickou činností. V souvislosti s hornickou činností ve městě a okolí se rozvíjela řemeslná činnost, těžba a zpracování dřeva. V posledních letech byl život ve Zlatých Horách nejvíce ovlivněn ukončením hornické činnosti v roce 1993. V současnosti je ve městě textilní průmysl, zpracování kamene, likérka, kovovýroba, strojírenství a těžba dřeva. Přírodní a klimatické podmínky umožnily rozvoj lázeňství a turistiky. Ve Zlatých Horách a okolí je několik hotelů a rekreačních zařízení. Na řešeném území je celková lůžková kapacita v zařízeních hromadné rekreace pro cca 1100 osob a pro 460 osob v zařízeních individuální rekreace. Na tradici lázeňství navazuje dětská léčebna. Západní část řešeného území spadá do Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKO), která je zároveň Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV) Zábou města prochází silnice II.tř./445 Heřmanovice-Polsko, silnice II.tř./457 Zlaté Hory-Mikulovice a silnice II.tř./454 Zlaté Hory-Rejvíz-Jeseník. Ve městě končí železniční trať místního významu z Mikulovic. Zábou města protéká severním směrem Zlatý potok, do kterého se na území města vlévá Černý potok. Původní zába ve Zlatých Horách je rozložena kolem historického jádra. Na historické jádro navazuje západním a jižním směrem novější obytná zába tvořená rodinnými domky a vícepodlažními bytovými domy. Zába historického jádra je situována podél komunikace II/445. Zába leží v nadmořských výškách 390 460 m.n.m. C. PODKLADY - Pasport vodovodu a kanalizací okresu Jeseník, Ing. Matuška 1995 - Regionální plány implementace Směrnice Rady 98/83/EC - Základní údaje provozovatele o u a provozu stávajícího vodovodu - Územní plán Zlaté Hory a Ondřejovice - Zlepšení kvality čištění odpadních vod na střední a severní Moravě, zpracoval AQUATIS v r. 2002 - Údaje od Městského úřadu - Projektová dokumentace Zlaté Hory - doba kanalizace, DUR - Projektová dokumentace ČOV Zlaté Hory, IZ - Regionální plány implementace Směrnice Rady 91/271/EHS - Vodovody - Potřeba vody z bilance - D. VODOVODY Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV Obec: Zlaté Hory Stránka 2 z 6
Legenda: Vodovody-rozvody: Úpravny vody: Čerpací stanice: Šachty: Vodojem zemní: věžový: Zdroje: ATS: Redukce tlaku: D.1 POTŘEBA VODY Z BILANCE Základní parametry: D.2 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Ve Zlatých Horách je od roku 1912 vybudován veřejný vodovod, který je majetkem města. Vodovod v současné době provozuje společnost Služby města Zlatých Hor a.s. Vodovod zásobuje pitnou vodou obyvatele města Zlaté hory a místní část Rožmitál. Vodovod má tři zdroje, které se budovaly postupně v závislosti na rozšiřování vodovodní sítě. Prvním zdrojem je prameniště Černé Jezero. Jímání vody je provedeno záchytnými zářezy s 11 pramenními jímkami. Prameniště má dvě větve, které se sbíhají v revizní šachtě. Z revizní šachty je voda gravitačně dopravována přívodním řadem do vodojemu Hadí Louka 480 m3 (477,8-475,8). Z vodojemu Hadí Louka je voda dopravována gravitačně litinovým přívodním řadem DN 125 délky 800 m do rozvodné sítě města. Prameniště Černé Jezero má vydatnost Q= 6 l/s, (v letních měsících Q= 4 l/s). V druhé etapě byl realizován vrt Na Podlesí. Zdroj má vydatnost 2,4 l/s, povolený odběr je 1,7 l/s. Ze zdroje je voda čerpána do rozvodné sítě litinovým výtlačným řadem DN 100 dl. 1555m. Posledním zdrojem je prameniště Polská, které tvoří dva vrty s napjatou hladinou o max. vydatnosti 12 l/s. Z prameniště je voda čerpána do vodojemu na Rozmarýnově vrchu 2 x 1000 m3 (465-460). Z vodojemu je voda gravitačně dopravována do rozvodné sítě. Odbočným řadem provedeným z PE DN 80 délky 786 m je z vodojemu na Rozmarýnově vrchu zásobena místní část Rožmitál. Rozvodná vodovodní síť je ve Zlatých Horách provedena z materiálu OCEL, LITINA, PE, PVC v profilech DN 50 250 délky 18 635 m. Zásobování pitnou vodou je řešeno v jednom tlakovém pásmu. D.3 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ Stávající systém zásobování pitnou vodou zásobuje všechny části města a zůstane zachován i do budoucna. Značná část vodovodního systému ve Zlatých Horách pochází z 20-tých až 30-tých let minulého století. Vodovodní řady jsou poruchové a některé v havarijním u. Ve vodovodní síti jsou značné úniky vody. Nefakturovaná voda tvoří až 50% vody vyrobené. V současné době probíhá postupná rekonstrukce nejporuchovějších úseků. Výhledově je nutná postupná rekonstrukce vodovodní sítě v profilech DN 50 200 celkové délky 10 km. Ve výhledu se předpokládá optimalizace systému zásobování. Změna bude spočívat v rozdělení vodovodu na dvě tlaková pásma. Předpokládá se vybudování AT stanice u zdroje podlesí a oddělení části sítě zásobované z této AT stanice sekčními uzávěry. Takto vznikne samostatné tlakové pásmo, ve kterém budou přijatelnější tlakové poměry a čerpání ze zdroje Podlesí bude ekonomicky méně náročné. D.4 VYMEZENÍ ZDROJŮ POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD UVAŽOVANÝCH PRO ÚČELY ÚPRAVY NA VODU PITNOU Ozn.: Jednotky: 2000 2005 2010 2015 Počet všech zásobených obyvatel Nz obyvatel 4265 4308 4350 4400 Voda vyrobená celkem VVR tis.m3/r 311,9 288,6 265,1 267,6 Voda fakturovaná celkem VFC tis.m3/r 198 214,3 230,5 232,7 Voda fakturovaná pro obyvatele VFD tis.m3/r 158,4 174,5 190,5 192,7 Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva Qs,d l/(os.den) 101,8 111 120 120 Spec. potř. fakt. vody Qs l/(os.den) 127,2 136,3 145,2 144,9 Spec. potř. vody vyrobené Qs,v l/(os.den) 200,4 183,5 167 166,6 Průměrná denní potřeba Qp m3/d 854,5 790,6 726,3 733,2 Max. denní potřeba Qd m3/d 1196,3 1106,9 1016,9 1026,5 V lokalitě se nachází celá řada zdrojů vody po dlouholeté důlní a průzkumné činnosti. Informace o těchto zdrojích jsou zpravidla nedostupné. Mimo zdroje, které slouží pro zásobování pitnou vodou je pro účely zásobování uvažován zdroj v bývalé důlní jámě č.3 o vydatnosti cca 17 l/s D.5 VARIANTY NOUZOVÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) Rok: Stránka 3 z 6
ZA KRIZOVÉ SITUACE Vodovod Zlatých Hor má tři prameniště kdy v případě přerušení dodávky pitné vody ze zdrojů Podlesí a Černé jezero je možné zásobit celý systém ze zdroje Polská. Zdroj Polská je tvoří dva vrty s napjatou hladinou o max. vydatnosti 12 l/s. Odolnost zdroje Polská je vůči vnějším vlivů vysoká z důvodu hydrogeologické situace. D.6 ČASOVÝ HARMONOGRAM V řešeném období se předpokládá rozsáhlá rekonstrukce vodovodních řadů. Výba bude probíhat v letech 2004 2012. Stránka 4 z 6
E. KANALIZACE A ČOV Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace ČOV, čerpací stanice (ČS), výústě Obec: Zlaté Hory Legenda: Kanalizace: Ochranné pásmo: Vyústění: do 2015 po 2015 I IA IB II IIA IIB hranice aglomerací ČOV: Čerpací stanice: Výpusti: Odlučovací k. ČOV- ČOV- ČS- ČS- E.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Základní parametry: Ozn.: Jednotky: E.2 VÝZNAMNÍ PRODUCENTI ODPADNÍCH VOD 2000 2005 2010 2015 Počet všech obyv. napoj. na kanal. Nk obyvatel 2439 3270 5195 5260 Počet obyv. napojených na ČOV Ncov obyvatel 2439 3270 5195 5260 Spec. produkce odp. vod obyv. Qov l/(os.den) 115 115 115 115 Produkce odpadních vod Mov m3/den 540,4 543,7 546,8 553,5 BSK5 BSK5 kg/den 280,7 283 284,3 287,8 NL NL kg/den 276,2 278 280,2 283,8 CHSK CHSK kg/den 561,4 565 568,6 575,7 V obci jsou průmyslové podniky: Velobel - strojírenský a elektrotechnický průmysl - technologické odpadní vody, vlastní ČOV, splaškové odpadní vody do kanalizace města Moravolen - textilní průmysl - technologické i splaškové odpadní vody do jímky na vyvážení Slezský kámen - dobývání nerostných surovin - technologické odpadní vody nejsou, splaškové odpadní vody do Rok: Stránka 5 z 6
jímky na vyvážení Diamo (3 závody) - dobývání nerostných surovin, 1. závod: důlní vody přímo do toku, 2. závod: důlní vody vlastní ČOV, splaškové odpadní vody vlastní ČOV, 3. závod: technologické odpadní vody nejsou, splaškové odpadní vody vlastní ČOV V katastrálním území obce se nachází řízená skládka tuhého komunálního odpadu (35 tis. m3) ve správě Služeb města Zlaté Hory. E.3 POPIS SOUČASNÉHO STAVU ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ OV V katastrálním území města se nachází CHKO Jeseníky, CHOPAV Jeseníky, chráněné území Rejvíz a ochranné pásmo vodního zdroje. V obci je jednotná kanalizace, na kterou je napojeno cca 60% obyvatel. Ostatní obyvatelé mají septiky či jímky, které jsou vyváženy na ČOV Vrbno pod Pradědem. Jsou zde i domovní ČOV. Kanalizační stoky jsou staré 60 70 let. DN 200 610 m DN 300 3 400 m DN 400 580 m DN 600 706 m DN 800 361 m DN 1000 560 m Kanalizace je zakončena městskou mechanicko-biologickou ČOV (3000 EO) poenou v r. 1989 a zrekonstruovanou v r. 1999. ČOV nesplňuje požadavky na zbytkové znečištění vypouštěných vod, je hydraulicky a látkově přetížena. Neodstraňuje dusík a fosfor. Čistírenský kal je odvážen na skládku. E.4 POPIS ODKANALIZOVÁNÍ A ČIŠTĚNÍ OV VE VÝHLEDU Výhledově je třeba doplnit kanalizační síť o splaškové stoky DN 250 v délce 3.100 m v ulicích Krnovská, Myslbekova, Boční, Nábřeží, Podlesí, Sokolská, výtlak DN 60 dl. 139 m a asi o 200 m severněji vybudovat novou ČOV, aby byl na odtoku z ČOV splněn požadavek odstraňování dusičnanů a fosforu. S alternativou zrušení stávající ČOV a napojení veškerých odpadních vod na kanalizační systém v obcích v Polsku se společným čištěním ve městě Prudnik se neuvažuje. Reálnější je vybudování nové ČOV umístěné cca 200 m pod stávající ČOV, tato splní všechny limity vypouštěných vod a budou do ní napojeny i splašky z místní části Rožmitál. E.1 ČASOVÝ HARMONOGRAM Výba ČOV: 2005-2006 Výba kanalizace: 2005-2006 F. EKONOMICKÁ ČÁST Výpočet nákladů na výbu vodovodů a kanalizací byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR, č.j. 20494/2002-6000. - Vodovody: 16,210 - Kanalizace: 56,553 - Celkem: 72,763 AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: Popis: 30.6.2004 PRVK - základní verze 2004, VODING Hranice, s.r.o. Stránka 6 z 6