MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě Možnosti cykloturistiky v oblasti Benešova a Posázaví Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce : Mgr. Sylva Hřebíčková Vypracoval: Jaroslav Prchlík SEBS Brno, 2009
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu použité literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Fakulty sportovních studií a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne 24. dubna 2009 Podpis:
Poděkování Za odborné vedení, cennou teoretickou a praktickou pomoc při vzniku bakalářské práce děkuji Mgr. Sylvě Hřebíčkové.
OBSAH Úvod 5 1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Cykloturistika 6 1.2.1 Historie cykloturistiky 6 1.2.2 Technika jízdy na horském kole 7 2. CÍLE A ÚKOLY PRÁCE 8 3. METODIKA PRÁCE 9 4. PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 Charakteristika oblasti a cyklotras 10 4.2 Cyklotrasy 12 4.2.1 Cyklotrasa č. 1 12 4.2.2 Cyklotrasa č. 2 20 4.2.3 Cyklotrasa č. 3 31 4.2.4 Cyklotrasa č. 4 41 4.2.5 Cyklotrasa č. 5 45 5. ZÁVĚR 51 6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 52 SEZNAM PŘÍLOH RESUMÉ
ÚVOD Cykloturistika je jedna z nejrozšířenějších volnočasových aktivit v naší zemi. Pro někoho je to pouze zábava a relaxace na víkend, pro jiné životní filozofie. Každopádně všem těmto lidem cykloturistika přináší nevšední zážitky prožité v sedle jejich kola a možnost poznávat pamětihodnosti, zajímavá místa a málo dostupná zákoutí naší vlasti, ale samozřejmě též zahraničí. Nemůže být nic krásnějšího, než po celodenním shonu v práci, vyrazit ven na čerstvý vzduch do přírody na kole. Bohužel ve srovnání s jinými evropskými státy, není u nás věnováno cykloturistice tolik finančních prostředků a času kolik by bylo potřeba. Největší kámen úrazu je u nás malé množství stávajících a postupné budování nových cyklostezek. Dalším palčivým problémem je velice vysoká dopravní nehodovost cyklistů, a proto je třeba budovat tak potřebné cyklostezky vedené mimo běžné silniční komunikace. Tato situace se naštěstí začala zlepšovat vstupem České republiky do Evropské unie. A díky finančním prostředkům z evropských fondů je možné podporovat tvorbu nových cyklostezek. Vzhledem k nedostatku cyklotras jsme uvítali možnost přispět tím, že jsme se pokusili naplánovat a vytvořit cyklotrasy v námi vybrané oblasti Benešova a Posázaví. Trasy jsme se snažili vést mimo silniční komunikace a co nejvíce využívat polních a lesních cest. Kořením tras jsou pamětihodnosti, výhledy a zajímavosti, které při projíždění tras poznáváme, a proto bychom vás chtěli touto cestou pozvat na projížďku po krásné přírodě Benešova a Posázaví. 5
1.TEORETICKÁ ČÁST 1.1 CYKLOTURISTIKA Cykloturistika by se dala označit též pojmem turistika na kole. Pojem turistika vychází z francouzského slova touriste, kdy tímto slovem byli označování lidé, kteří cestovali pouze za účelem zábavy a relaxace. Hlavním aktivním přesunovým prostředkem je jízdní kolo sportovního charakteru, které je určené pro celodenní nebo vícedenní putování bez doprovodného vozidla. Kolo je uzpůsobeno tak, aby mohlo absolvovat trasu s přidanou zátěží a dále musí splňovat předpisy silničního provozu. [ 7 ] 1.2.1 HISTORIE CYKLOTURISTIKY V ČR První zmínky o organizované cyklistice pochází z roku 1883, kdy byly položeny základy ke vzniku České ústřední jednoty velocipedistů ( ČÚJV ). Jednota byla prvním sportovním svazem u nás, sdružovala čtyři kluby, které měly téměř 150 členů. Hlavním programem klubů bylo rozšíření praktického využití kola. Nejdůležitější činnost klubů spočívala v organizování různých vyjížděk a výletů. V roce 1884 byl založen nejstarší sportovní časopis v Čechách a na Moravě s názvem Cyklista. Výroba kol byla u nás zahájena již v roce 1875 v Chebu pod značkou Premier. Později v roce 1923 vznikla firma ESKA v Rokycanech jenž vyráběla kola značky Tudor a Tripol. Rozvoj cykloturistiky byl zbržděn obdobím druhé světové války, ale po překonání tohoto tragického období přichází vzestup cykloturistiky a to zejména zkonstruováním horského kola v roce 1973. Tento vynález konečně umožnil opustit silnice a pomohl naplnit hlavní cíl cykloturistiky čímž je poznávání a prozkoumávání přírody v sedle jízdního kola. [ 7 ] 6
1.2.2 TECHNIKA JÍZDY NA HORSKÉM KOLE Horská kola se od ostatních druhů kol odlišují speciální geometrií rámu, 24 rychlostní přehazovačkou a širokými pneumatikami, které byly konstruovány pro jízdu do terénu. Zvládáme-li správně techniku jízdy na horském kole, stává se pro nás jízda v terénu zvláštním potěšením a přináší nám velkou zábavu. Aby tomu tak bylo je potřeba pro jízdu v terénu dobře zvládat tyto techniky: kontrola předního kola technika brždění přední brzdou a zadní brzdou volba převodu, přehazování jízda úzkými a rychlými stezkami jízda zatáčkami technika stoupání a sjezdu přejíždění a přeskakování překážek Pokud zvládneme veškeré tyto techniky, bude nám jízda na horském kole v terénu a hlavně v přírodě tou pravou radostí v našem uspěchaném životě. [ 2 ] 7
2. CÍLE A ÚKOLY PRÁCE Cíle práce Cílem této práce je navrhnout a vytvořit pět cyklotras v oblasti Benešovska a Posázaví. Fyzická náročnost tras není nijak vysoká a proto jsou určeny pro rekreační cykloturisty jako celodenní výlety. Trasy jsou převážně vedeny po lesní a polních cestách minimálně pak po silnicích nižších tříd. Výjezdní místa jsou dvě, jedno je určené pro trasu, která je kombinací výletu na kolech a lodích a druhé je společné pro zbývající trasy. Úkoly práce Pro splnění cíle práce jsme stanovili následující úkoly: prostudovat dostupnou literaturu a shromáždit veškeré informace o možnostech cykloturistiky v oblasti Benešova a Posázaví předem vybrat vhodné cykloturistické trasy v oblasti s ohledem na kulturně poznávací činnost a z hlediska náročnosti za pomoci GPS při práci v terénu zjistit podrobné informace k navrženým cyklotrasám projet a zdokumentovat pět naplánovaných tras obsahově a metodicky zpracovat vybrané trasy 8
3. METODIKA PRÁCE Při zpracování této bakalářské práce jsme získávali informace z několika zdrojů: z mapy stanovení cyklotras z turistických a cykloturistických průvodců z internetu pomocí přístroje GPS GARMIN COLORADO 300 pomocí digitálního fotoaparátu NIKON COOLPIX L6 z praktických zkušeností s provozováním cykloturistiky v dané oblasti. K zaznamenání délky, nadmořské výšky a zeměpisných souřadnic jsme použili přístroj GPS Garmin Colorado 300. Trasy a grafy znázorňující nadmořskou výšku byly posléze zpracovány na internetovém portálu Every trail. Dále jsme trasy a grafy upravili v programu Malování. Fotografie jsem pořídili prostřednictvím fotoaparátu Nikon Coolpix L6 a přeformátovali v programu IrfanView Thumbnails. Vzhledem k náročnosti a přírodnímu charakteru terénu jsou námi zvolené cyklotrasy vhodné pro horská kola. Dále bude součástí bakalářské práce příloha na CD, kde budou gdb. soubory všech tras k použití GPS. 9
4. PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 CHARAKTERISTIKA OBLASTI A CYKLOTRAS Pro naši bakalářskou práci jsme si zvolili oblast kolem Benešova a Posázaví. Tato oblast se nachází ve Středočeském kraji, asi 35 km jihovýchodně od našeho hlavního města Prahy a právě jejími obyvateli je hojně využívána k rekreaci a relaxaci. Nejvíce rekreačních chat je rozmístěno v údolí řeky Sázavy, ale též v řadě obcí severně od řeky zejména mezi Stříbrnou Skalicí, Ondřejovem, Mnichovicemi a Kamenicí. Zdejší oblast je rovněž plná kulturních památek jako jsou: Sázavský klášter, hrad Český Šternberk, zříceniny Hláska, Talmberka, Pirkštejna, Zbořeného Kostelce, Kožlí, dále pak kostelíky v Poříčí, ve Stříbrné skalici, v Ledcích atd. Posázaví je také velice známe z obrazů Josefa Lady, rodáka z Hrusic. Vybraná oblast z převážné většiny náleží k celku Benešovské pahorkatiny. Je velice členitá a převážně kopcovitého rázu s rozsáhlými lesy a loukami, její součástí je též Přírodní park Velkopopovicko. Nejvyšším bodem této oblasti je Stráž, jež sahá do výšky 638 m. Z vodních toků je pro danou oblast nejvýznamnější řeka Sázava s jejími přítoky Blanicí a Konopišťským potokem. Hluboká a romantická údolí řeky Sázavy jsou pozoruhodná i z hlediska geomorfologického a botanického. V těchto oblastech nebo v jejich těsné blízkosti se místy zachovala unikátní společenstva, která jsou chráněna. Z klimatického hlediska je Benešovsko mírně teplou oblastí, průměrná roční teplota se pohybuje okolo 7-8 stupňů. [ 4,8 ] Celková délka námi vybraných cyklotras je 216 kilometrů. Trasa číslo jedna měří 37,1 kilometrů s převýšením 619 m a zavede nás do města Týnec nad Sázavou, které se proslavilo výrobou motocyklů značky Jawa. Trasa číslo dvě je nejdelší, měří 56,1 kilometrů a má největší převýšení 959 metrů. Hlavním bodem této trasy je jeden z nejznámějších zámků naší republiky a to zámek Konopiště, který je obklopen přírodním parkem s růžovou zahradou. Perlou trasy číslo tři, která měří 46,7 kilometrů s převýšením 923 metrů, je proslulý hrad Český 10
Šternberk. Nejkratší je trasa číslo čtyři měřící 34,6 kilometrů. Tato trasa má též nejmenší převýšení 232 metrů. Zajímavostí této trasy je kombinace výletu na kolech s vodní turistikou, kdy cyklotrasa kopíruje řeku Sázavu a její závěr je přímo u půjčovny lodí. Naše poslední pátá trasa měřící 41,9 kilometrů s převýšením 899 metrů je plná překrásných výhledů na vzdálený horizont, ale v rukávu má ještě jedno eso a to speciální výhled na vesmír z hvězdárny v Ondřejově. Navržením a popsáním těchto pěti cyklotras se snažíme přispět k současné snaze o navýšení počtu cyklotras. Námi zvolené cyklotrasy jsou určené pro širokou veřejnost, některá stoupání jsou sice náročnější, ale co bychom neudělali pro radost z jízdy na kole a hlavně pro následující sjezdy. Cyklotrasy jsou vedeny převážně po polních a lesních cestách, ale i po silnicích nižších tříd. Proto jsou určeny pro horská nebo popřípadě trekingová kola, silniční kola jsou pro tyto trasy naprosto nevhodná. 11
4.2 CYKLOTRASY 4.2.1 Cyklotrasa č.1 ZAJEČICE DUB LOJOVICE DUBINY PAPÍRNA DOLY NESPEKY LEDCE ČÍŽOV TÝNEC PECERADY POŘÍČÍ NAD SÁZAVOU NOVÉ MĚSTEČKO ČERČANY VYSOKÁ LHOTA PYŠELY NOVÁ VES PĚTIHOSTY - ZAJEČICE Popis cyklotrasy: délka: 37,1 km převýšení: 619 m Podrobný popis: Na náš první výlet vyrážíme dle itineráře (tab.1) z obce Zaječice. Dáme se vpravo směrem do středu obce, pojedeme asi 300m po asfaltové silnici III.třídy až dorazíme na křižovatku, kde se nachází velká lípa, na níž je umístěno turistické značení. My odbočíme za lípou vpravo a napojíme se na červenou turistickou trasu. Tato trasa nás dovede po polní a lesní cestě do vesnice Lojovice kde se již nacházíme v Přírodním parku Velkopopovicko. Po příjezdu na křižovatku musíme červenou turistickou trasu opustit a dát se vlevo směrem na obec Dubiny. Pohybujeme se po celkem dobré asfaltové místní komunikaci, která klesá do již zmíněné obce Dubiny, na jejímž konci tato komunikace přechází na lesní cestu. Lesní cesta dobré kvality nás po mírných stoupáních a klesáních zavede do chatové osady s názvem Papírna. Po jejím průjezdu se dáme vpravo a dále pokračujeme po silnici III.třídy vedoucí z obce Pyšely, po níž vede též cyklotrasa č.0030. Tato trasa nás dovede do obce Nespeky, kde najedeme na cyklotrasu č.19 vedoucí podél řeky Sázavy až do města Týnec nad Sázavou. Na začátku města, po minutí benzínové pumpy, tuto cyklotrasu opustíme a napojíme se na modrou turistickou trasu. Ta nám umožní překonat řeku Sázavu po silničním mostě a provede nás centrem města až k chátrající, kdysi slavné továrně na výrobu motocyklů značky Jawa. Ale to už se nacházíme v části města zvané Brodce, kde musíme modrou turistickou trasu opustit z důvodu špatné průchodnosti terénem. 12
Po ujetí cca 1km po místní asfaltové komunikaci se na ni u Podhájských rybníků opět vrátíme. Po polních cestách a cestičkách, kdy překřížíme železniční trať vedoucí z Týnce nad Sázavou do Čerčan nás tato trasa dovede do městečka Poříčí nad Sázavou. Po přejetí mostu přes řeku Sázavu se dáme vpravo na zelenou turistickou trasu a po polní cestě podél závodu na výrobu cukrovinek firmy MARS pokračujeme směrem na chatovou osadu Nové Městečko. Na konci této chatové osady u železničního mostu pokračujeme po červené turistické trase, která nás provede obcí Čerčany až k její části Vysoká Lhota. Zde se za železničním mostem dáme po modré turistické trase a budeme stoupat po místní komunikaci mezi rodinnými domky k lesu zvanému Obora. Během tohoto celkem prudkého stoupání se místní asfaltová komunikace změní v lesní cestu a cestičky s kameny a kořeny. To nám stoupání ještě více znepříjemní, ale to nás samozřejmě neodradí a sáhneme si na dno svých sil. Po překonání vrcholu již pouze klesáme lesem do obce Pyšely. Trasa nás dovede až do samotného středu obce na náměstí T.G. Masaryka, kde se vydáme po silnici III.třídy směrem na obec Pětihosty. Po této silnici vede cyklotrasa č. 0030, z které sjíždíme na začátku obce Pětihosty. Zde se dáme vlevo mezi rodinná stavení a přes náves pokračujeme po místní komunikaci, která přechází na polní cestu stoupající až k závěru našeho prvního výletu po Benešovsku a Posázaví zpět do obce Zaječice. Tato trasa byla vzdálenostně nejkratší ale s náročnějším závěrem. Součástí popisu cyklotrasy č.1 je graf převýšení (obr. 7) a mapa (obr. 8). Místopis zajímavostí trasy č.1 Zaječice Obec se rozprostírá na východním svahu, je chráněna vrchem a obklopena hojnými polnostmi. Leží v nadmořské výšce 367 m severně od Benešova u Prahy od kterého je obec vzdálena cca 10 km. První záznamy o Zaječicích jsou již z roku 1194, tehdy byly sídlem Martina ze Zaječic. V následujících letech již mnoho zmínek o Zaječicích v historii není. Později byly nalezeny doklady, které potvrzovaly existenci tvrze v této obci. Kolem roku 1790 dal hrabě Voračický velice silné zdi, pozůstatky této tvrze, zbourat a předělat na tzv. ratejnu. [ 11 ] 13
Zámek Lojovice Původně na místě dnešního lojovického zámku (obr.1) stávala tvrz, jejím vlastníkem byl koncem 14. století Sulk z Lojovic. Dále byla přestavěna na zámeček, který dostal současnou barokní podobu v roce 1750. Trojkřídlá patrová stavba má mansardovou střechu s věžičkou a rokokovými vikýři. V letech 1710- -25 vlastnil zámeček proslulý lékař Jan Low z Erlsfeldu. V roce 1958 tu zřídili protialkoholní léčebnu, která od roku 1971 sloužila výhradě ženám. V současné době je zámek opraven, ale bohužel je v soukromém vlastnictví a tudíž veřejnosti nepřístupný. [ 6 ] obr.1 - Zámek Lojovice Ledce kostel sv. Bartoloměje Zaniklá středověká ves se nachází na samotě v idylické poloze na pravém břehu řeky Sázavy 3,5km severovýchodně od Týnce nad Sázavou. Nyní je zde jen osamocený statek a raně gotický kostel sv. Bartoloměje (obr. 2) z 2. poloviny 13. století. Byl upravován v letech 1736 a 1902, na jižní straně lodi je gotický profilovaný portál. Východně od statku mezi dvěma rybníčky stávala vladycká tvrz, o níž jsou první zmínky z roku 1360. Koncem 19. století byly na tvrzišti nalezeny základy mohutné hranolové věže a drobné předměty z 13. a 14. století. Postupem času bylo bohužel tvrziště upraveno na pole. [ 1 ] 14
obr.2 - kostel sv. Bartoleměje Zřícenina hradu Zbořený Kostelec Původní název hradu byl Kostelec (obr. 3), hrad byl postaven v nepřístupné krajině, uzavřené neschůdnými stráněmi a hlubokými lesy nad řekou Sázavou. Prvním majitelem hradu byl od roku 1341 Oldřich z Valdeka, který jej získal do zástavy od Jana Lucemburského. Poprvé byl dobyt Jiřím z Poděbrad roku 1450, podruhé byl hrad napaden a rozbořen roku 1467. Centrem hradu Kostelce bylo velké nádvoří, na jehož dolním konci na okraji ostrohu stávala obytná budova. V současnosti se zachovaly pouze severní a východní část příkopu, část brány, vysoká zeď obdélníkové budovy a zbytek obranné věže. [ 6 ] obr.3 - zřícenina hradu Zbořený Kostelec 15
Město a hrad Týnec nad Sázavou Hrad byl založen kolem roku 1200 na ochranu obchodní cesty z jižních Čech do Prahy. Je situován na strmé skále u řeky Sázavy. Ve 14.století vznikla v podhradí zatýněná, tj. opevněná ves. Vlastníky hradu (obr. 4) byly rody Valdeků, Klinštejnů, Velemských a Hodějovských a po bitvě na Bílé hoře ho získal Albrecht z Valdštejna. V roce 1793 zahájil František Josef hrabě z Vrtby v Týnci výrobu kameninového zboží. Nalákal do Týnce nejznámější odborníky z Prahy a dokonce malíře z proslavené majolikové továrny z Holíče. Týnecká kamenina se jakostí začala podobat zboží anglickému a hrabě z Vrtby dostal v roce 1801 dvorním dekretem povolení otvírat sklady týnecké kameniny ve všech městech Rakouska. Nakonec však továrna nestačila konkurovat levnějšímu porcelánovému zboží a proto v roce 1866 zanikla. Ve 30 letech 20 století do Týnce přenesl Ing. František Janeček část výroby firmy Jawa. Nad městem se tyčí 22 metrů vysoká čtverhranná věž o třech patrech, z níž je velmi pěkný rozhled. Dále se dochovala původní románská rotunda svatého Václava, postavená před polovinou 12. století, a stavení s muzeem týnecké kameniny. Nedaleko hradu můžeme též spatřit kostel svatého Šimona a Judy a dům čp.5 U Micků z roku 1899 z bohatou sgrafitovou výzdobou fasád. [ 6 ] obr.4 - hrad v Týnci nad Sázavou 16
Rybník Svárov Svárovský rybník (obr. 5) o rozloze 12 ha na Svárovském potoce se nachází u železniční trati a zastávky Poříčí nad Sázavou-Svárov 4,5 km východně od Týnce nad Sázavou. Je domovem rozmanitých druhů obojživelníků a hnízdiště vodního ptactva. Jako zástupce rostlin se nejvíce vyskytuje šmel okoličnatý a stolístek přeslenitý. Dále je využíván lidmi z okolních chat ke koupání. [ 1 ] obr.5 - rybník Svárov Městečko a zámek Pyšely Malebné městečko a posázavské letovisko v jižním svahu vrchu Loreta 3,5 km severozápadně od obce Čerčany a 10 km od města Benešova u Prahy. Statut městečka získaly Pyšely poprvé v 16. století, o ten pak v polovině 17. století přišly, ale již v roce 1703 byl městečku navrácen. V původní staré škole sídlí obecní úřad, v bývalém útulku sv. Josefa z r. 1912 je dětský domov. Na náměstí se nachází několik barokních domů a znovu obnovené Pyšelské muzeum. Bylo obnoveno až v r. 1993 a jeho stálou expozicí je historie obce a okolí, numismatika, archeologie a etnografie. Na místě gotické a renesanční tvrze byl vystavěn v 18. století barokní zámek (obr. 6), který byl ve velké míře přestavěn v r. 1820 a následně pak počátkem 20. století. Při rekonstrukci zámku v r. 1994 byla na fasádě odkryta renesanční sgrafitová výzdoba a sluneční hodiny, jejichž funkce byla obnovena. V současné době slouží zámek jako domov důchodců. [ 1 ] 17
obr.6 zámek v Pyšelích Tab.1: Itinerář cyklotrasy č. 1 Tras. body Počet km Název bodu Poznámka 1. 0 Zaječice výchozí bod 2. 3,1 Lojovice zámek 3. 10,6 Ledce kostel sv. Bartoloměje 4. 13,4 Zbořený Kostelec zřícenina hradu, výhled 5. 16,7 Týnec nad Sázavou hrad, rotunda 6. 23,9 Svárov rybník 7. 32,7 Pyšely zámek 8. 37,1 Zaječice závěr trasy obr.7 - graf převýšení cyklotrasy č. 1 18
obr.8 - mapa cyklotrasy č. 1 19
4.2.2. Cyklotrasa č. 2 ZAJEČICE PYŠELY MĚSTEČKO POŘÍČÍ NAD SÁZAVOU BUKOVANY KRUSIČANY HRUSICE-HAMRY VÁCLAVICE CHVOJEN KONOPIŠTĚ MYDLÁŘKA POMNĚNICE HORNÍ TUŽINKA MRAČ ČERČANY LŠTĚNÍ ČTYŘKOLY JAVORNÍK SENOHRABY ZAJEČICE Popis cyklotrasy: Délka: 56,1 km Převýšení: 959 m Podrobný popis: Naše druhá cyklotrasa začíná opět v obci Zaječice. Dle itineráře (tab.2) vyjedeme po silnici III.třídy směrem na městečko Pyšely. Po prudším klesání a stoupání se již ocitneme u dopravní značky označující začátek tohoto městečka. Zhruba padesát metrů za touto značkou se dáme vpravo na polní cestu vedoucí k místnímu hřbitovu. Po dojetí k hřbitovu se nacházíme na upatí kopce zvaného Loreta z něhož se nám naskýtá velice pěkný výhled. My se ale vydáváme dále a klesáme po místní asfaltové komunikaci do středu městečka, kterým projíždíme a napojujeme se na silnici III.třídy vedoucí okolo základní školy T.G. Masaryka. Tato silnice vedoucí směrem na obec Nespeky nás dovede skoro až na samotný konec městečka, kde sjíždíme u požární nádrže zvané Sádka na lesní cestu. Lesní cesta nás provede podél lesa Obora okolo vrchu Šibenice do chatové oblasti Borová Lhota navazující na obec Městečko. Zde se napojíme na silnici II.třídy směrem na městečko Poříčí nad Sázavou. Při průjezdu obce narazíme na železniční přejezd za nímž se dáme vpravo do prudšího stoupání. Jedeme již po místní asfaltové komunikaci, která je celkem v dobrém stavu, ale po minutí autokrosové trati, která je po naší pravé ruce, se tato cesta stává velice žalostnou. Touto polní spojkou dojedeme do obce Bukovany. Po příjezdu do obce Bukovany vyjedeme u benzínové pumpy, překřížíme silnici II.třídy vedoucí směrem do Týnce nad Sázavou a vydáme se mezi rodinná stavení až na konec obce. Zde navazující polní cesta nás dovede až k obci Krusičany, kde se dáme vlevo a 20
budeme pokračovat po cyklotrase č.0063. Ta nás provede okolo rybníků u obce Hrusice-Hamry dále k obci Václavice za níž se po překřížení silnice III.třídy napojíme na červenou turistickou trasu. Po ní pojedeme přes kopec Chvojen podél Konopišťského rybníku až k samotnému zámku Konopiště. U zámku navážeme na cyklotrasu č. 0064, která nás vyvede z areálu zámku a podél drůbežárny, kterou budeme mít po levé ruce, přijedeme k silnici II.třídy vedoucí z Benešova do Týnce nad Sázavou. Na křižovatce cyklotrasu opustíme a vydáme se rovně po silnici III.třídy směrem na obec Poměnice. Po minutí této obce podjedeme silnici I.třídy č.e 55. Pokračujeme po polní cestě a po pravé straně míjíme bažantnici, na začátku lesa se dáme vlevo na lesní cestu. To už jsme v oblasti zvané Horní Tužinka, klikatá lesní cesta nás dovede přes kopec Na hrobech k polní cestě směřující do obce Mrač. Po příjezdu na náves obce Mrač se dáme vpravo mezi rodinné domky a prudce klesáme k podjezdu pod železniční trať vedoucí z Benešova do Prahy. Pokračujeme dále po místní asfaltové komunikaci na konec obce, kde se napojíme na cyklotrasu č. 0064. Po ní klesáme do obce Čerčany kde navážeme na žlutou turistickou trasu, která nás provede již zmíněnou obcí Čerčany až ke slovanskému Hradišti, kde se nám naskytne krásny výhled. Velice prudkým klesáním sjedeme po modré turistické trase do obce Lštění. Přejedeme řeku Sázavu a ocitáme se v obci Čtyřkoly, za mostem se dáme vpravo a pokračujeme po místní komunikaci. Na křižovatce se dáme vpravo směrem na obec Javorník, když dorazíme k hotelu Javorník dáme se vlevo přes náves až dorazíme k podjezdu pod železniční tratí. Dále následuje velice prudký asi 20 m sráz, který musíme vystoupat pěšky. Po překonání srázu navazuje lesní cesta po které budeme stoupat směrem do obce Senohraby. Lesní cesta přejde v cestu polní, která později naváže na cyklotrasu č. 0030 a ta nás dovede až do Senohrab. Touto obcí projedeme pouze okrajově, než dorazíme k silnici III.třídy vedoucí do obce Zaječice. Na ní se dáme vlevo, přejedeme most přes silnici I.třídy č.e 55 dále následuje křižovatka, kterou projíždíme rovně a již nám zbývají cca 2 km do místa ukončení našeho druhého výletu. Součástí popisu cyklotrasy č.2 je graf převýšení (obr.19) a mapa (obr.20). 21
Místopis zajímavostí trasy č.2 Pyšely - Kaple Loreta Nachází se na stejnojmenném kopci zvaném Loreta ve výšce 419 m nad mořem. Kaple (obr. 9) v barokním stylu z roku 1699 je značně zjednodušenou kopií Svaté chýše v italském Loretu u Ancony. Z tohoto místa klidu a posledního odpočinku je velice pěkný výhled na celé městečko Pyšely a vzdálený horizont, proto ho zřejmě občané Pyšel zvolili právě jako místo odpočinku svých zesnulých. [ 4 ] obr.9 - kaple Loreta Pyšely - Kostel Povýšení sv. Kříže Je nejpozoruhodnější stavbou městečka Pyšely. Původně románský kostel (obr.10) byl později přestavěn v gotickém stylu. V letech 1781-83 byl postaven nový presbytář s dvojicí bočních kaplí. Hlavní oltář pochází z roku 1716 a obraz Panny Marie se spícím děckem. Před hlavním vstupem do kostela je možné spatřit sochy sv. Anny z r. 1716, sv. Floriána z r. 1723 a sv. Františka Xaverského. [ 6 ] 22
obr.10 - kostel Povýšení sv. Kříže Pyšely fara Nedaleko kostela Povýšení sv. Kříže se nachází pozdně barokní přízemní fara (obr.11) z 18. století. V současné době je po rekonstrukci, která proběhla na základě oslav založení městečka Pyšely. Bohužel je již v soukromých rukou a tudíž veřejnosti nepřístupná. [ 12 ] obr.11 - fara v Pyšelích 23
Poříčí nad Sázavou - Kostel sv. Petra a Pavla Je dominantou městečka Poříčí nad Sázavou, které se nachází na levém břehu řeky Sázavy 6 km do Benešova. Kostel sv. Petra a Pavla (obr.12) byl postaven v polovině 12. století a je jednou z nejzachovalejších románských svatyní v Čechách. Jeho zdivo se skládá z neomítnutého kvádříkového zdiva. Na obdélnou loď navazuje apsida a hranolová věž se dvěma řadami sdružených okének. [ 1 ] obr.12 - kostel sv. Petra a Pavla Václavice - Kostel sv. Václava Nachází se v obci Václavice, která leží na Janovickém potoce 5,5 km západně od Benešova. Z původního raně gotického kostela (obr.13) z 13. století zbyla pouze věž, která byla v letech 1604-06 renesančně zvýšena. Loď byla zbořena a kolem roku 1352 nahrazena novou gotickou. [ 1 ] 24
obr.13 - kostel sv. Václava Kožlí zřícenina hradu Původní hrad Kožlí (obr.14) se nacházel nad soutokem Janovického a Tisemského potoka. Byl umístěn na ostrohu v lesích 4,5 km jihozápadně od Benešova. První zmínky o něm se datují do roku 1318. Prvním majitelem byl Ctibor z Kožlí, později ho v 15. století získal Petr z Pětichvost. Již roku 1500 byl hrad opuštěný a zpustlý. V současné době po hradu zbyly pouze kusy zdiva, paláců a brány. [ 6 ] obr.14 - zřícenina hradu Kožlí 25
Chvojen - Kostel sv. Jakuba V současné době se kostel sv. Jakuba (obr.15) nachází na samotě 2 km jihozápadně od zámku Konopiště, v blízkosti má pouze hospodářský dvůr. V minulosti byl součástí již zaniklé vsi Velké Chvojno. Tento raně gotický kostel pochází z poloviny 13. století. Nad vstupním portálem svatyně je reliéf Korunování Panny Marie z 15. století, interiér zdobí gotické nástěnné malby. [ 6 ] obr.15 - kostel sv. Jakuba Zámek Konopiště Dříve gotický hrad, posléze přestavěný na romantický zámek (obr.16) byl umístěn na nevýrazné výšině (330 m) uprostřed velkého přírodního parku 2 km západně od Benešova. Původní gotický hrad patrně založil v 80. letech 13. století pražský biskup Tobiáš z Benešova. K zámku patří též přírodně krajinářský park s terasami a Růžovou zahradou o rozloze 225h. Nejznámější a poslední soukromý majitel zámku byl arcivévoda Ferdinand d Este. Byl to vášnivý lovec a ve sbírkách zámku po něm zůstalo 300 000 loveckých trofejí. Dále pak 1500 obrazů a soch s vypodobněním sv. Jiří, jehož byl arcivévoda velkým příznivcem. [ 1 ] 26
obr.16 - Zámek Konopiště Mračská tvrz Je součástí obce Mrač, která se nachází 2 km jihovýchodně od Poříčí nad Sázavou. Podoba tvrze (obr.17) se dochovala dodnes. Na konci třicetileté války byla tvrz pobořena, koncem 17. století byla přestavěna na sýpku. Později v 2. polovině 19. století byla tvrz předělána na ubytovací jednotky pro dělníky z lomů. Tato jednopatrová budova z lomového kamene je obdélníkového půdorysu s valbovou střechou. [ 8 ] obr.17 - Mračská tvrz 27
Hradiště - Kostel sv. Klimenta Slovanské hradiště rozkládající se na třístranném strmě spadajícím ostrohu nad levým břehem řeky Sázavy. Je vzdálen 2,5 km severovýchodně od Čerčan. Výraznou dominantou okolí je kostel sv. Klimenta (obr.18) v barokní podobě z r. 1703. Má románské základy a v jeho severní stěně byl v novodobé historii odkrytý gotický lomený portál. Od kostela se nám naskýtá nádherný výhled. [ 1 ] obr.18 - kostel sv. Klimenta 28
Tab.2: Itinerář cyklotrasy č. 2 Tras.body Počet km Název bodu Poznámka 1. 0 Zaječice výchozí bod 2. 2,9 Pyšely kaple Loreta 3. 3,5 Pyšely kostel Povýšení sv. Kříže 4. 3,6 Pyšely fara 5. 8,3 Poříčí nad Sázavou kostel sv. Petra a Pavla 6. 9,4 Poříčí nad Sázavou výhled 7. 9,8 Poříčí nad Sázavou výhled 8. 19,5 Václavice kostel sv. Václava 9. 25,5 Kožlí zřícenina hradu 10. 29,1 Chvojen kostel sv. Jakuba 11. 31,9 Konopiště zámek Konopiště 12. 40,9 Mrač tvrz 13. 47,8 Hradiště kostel sv. Klimenta 14. 56,1 Zaječice závěr trasy obr.19 - graf převýšení cyklotrasy č. 2 29
obr.20 - mapa cyklotrasy č.2 30
4.2.3 Cyklotrasa č. 3 ZAJEČICE SENOHRABY JAVORNÍK ZLENICE PODDUBÍ CHOCERADY KOMORNÍ HRÁDEK KLOUČKY NA MARIÁNCE SÁZAVA TALMBERK LEDEČKO - RATAJE NAD SÁZAVOU ČESKÝ ŠTERNBERK Popis cyklotrasy: Délka: 46,7 km Převýšení: 923 m Podrobný popis: Tentokrát vyrazíme z našeho výchozího bodu opačným směrem než v prvních dvou trasách a to dle itineráře (tab.3) po silnici III.třídy vedoucí do obce Senohraby. Po dvou klesáních a jednom stoupání přijedeme ke křižovatce, přejedeme ji rovně. Následuje most přes silnici I.třídy č. E 55 za nímž se dáme vpravo mezi rodinné domky. Místní asfaltová komunikace pozvolna přejde v polní cestu a ta pak v cestu lesní, která nás za dlouhého klesání dovede k podjezdu pod železniční tratí. Po podjetí trati se již nacházíme v obci Javorník, mineme hotel, který budeme mít po levé ruce a po ujetí cca 200m se dáme vlevo po místní komunikaci až k červené turistické trase na kterou se napojíme a vyrazíme směrem na zříceninu hradu zvanou Hláska. Pojedeme nejprve po zpevněné asfaltové cestě, která se změní v lesní cestu. Spolu s červenou turistickou trasou kopírujeme řeku Sázavu až do stejnojmenného města Sázavy. Pouze si z ní odskočíme u obce Chocerady, kde přejedeme most přes řeku a vystoupáme k zámku Komorní hrádek. Při příjezdu k sázavskému klášteru tuto trasu opustíme a navážeme na cyklotrasu č.19 směrem na obec Talmberk. Pohybujeme se po velice dobré asfaltové silnici II.třídy, ale z té u kempu sjedeme a pokračujeme opět po červené turistické trase směrem na zříceninu hradu Talmberk. Tato část trasy je celkem náročná na stoupání a horší kvalitu lesní cesty, ale odměnou nám potom je zajímavý a prudký sjezd. V obci Talmberk najedeme na cyklotrasu č.19 z níž po cca 1 km sjíždíme opět na červenou turistickou trasu a ta nás dovede až do obce Rataje nad Sázavou. Zde se vydáme 31
po místní komunikaci směrem na obec Podveky. Na konci obce odbočíme vlevo a pojedeme podél lesa až k podjezdu železniční tratě. Trať podjedeme a po lesní cestě stoupáme cca 2 km, následně překřížíme silnici III. třídy a pokračujeme po lesní cestě, která začne pozvolna a později prudce klesat. Náš sjezd ukončí až příjezd k řece Sázavě kde navážeme na červenou turistickou trasu jež nás dovede až k závěru naší třetí trasy a to hradu Český Šternberk. Součástí popisu cyklotrasy č.3 je graf převýšení (obr.31) a mapa (obr.32). Místopis zajímavostí trasy č.3 Zlenice zřícenina hradu (Hláska) Zřícenina hradu lidově nazývaná Hláska (obr.21) je situována na ostrohu nad pravým břehem Sázavy a ústím potoka Mnichovka. Je vzdálena 4 km severovýchodně od Čerčan. Prvním majitelem hradu byl roku 1351 Jan ze Zlenic, ale krátce na to se stali vlastníky hradu páni z Dubé. Již v roce 1465 byl hrad uváděn jako pustý, v současné době se dochovalo pouze zdivo věže a obytných staveb. [ 8 ] obr.21 - zřícenina hradu Zlenice (Hláska) 32
Chocerady kostel Nanebevzetí Panny Marie Obec se z velké části rozprostírá na pravém břehu řeky Sázavy 13 km severně od Benešova. Pozornost nejvíce upoutá původně gotický kostel Nanebevzetí P. Marie (obr.22) ze 14. století, přestavěný renesančně v letech 1662 a roku 1710 barokně. V podvěží je zazděný goticko-renesanční portál, vnitřní výzdoba je barokní. [ 1 ] obr.22 - kostel Nanebevzetí Panny Marie Zámek - Komorní Hrádek Nachází se na zalesněném skalnatém ostrohu na levém břehu řeky Sázavy nad obcí Chocerady. Prvním vlastníkem a zakladatelem původního hradu byl rod pánů Benešoviců. Později byl hrad při dobývání zbořen a na jeho místě byl postaven v roce 1412 nový hrad zvaný Hrádek. Po roce 1440 byl pojmenován Kostkův Hrádek a po roce 1525 dostal současný název Komorní Hrádek (obr.23). Přebudován na současný renesanční zámek podle projektu Ulrika Aostalliho byl v polovině 16. století. V 17. století byl rozšířen o barokní část s velkou kaplí Neposkvrněného početí P. Marie. Od r. 1990 je objekt využíván ministerstvem obrany jako školící a výcvikové středisko. [ 9 ] 33
obr.23 - zámek Komorní Hrádek Kaplička sv. Prokopa Kaplička (obr.24) stojí při prastaré cestě spojující po staletí sázavský klášter s Prahou. Je z první poloviny 18. století. Ve výklenku se nachází obraz sv. Prokopa s čertem, malovaný na dřevěné smrkové desce. [ 8 ] obr.24 - kaplička sv. Prokopa 34
Sázava klášter Město Sázava se rozkládá po obou březích řeky Sázavy necelých 20 km severně od Benešova. Klášter (obr.25) byl založen r. 1032 knížetem Oldřichem a jeho prvním opatem se stal sv. Prokop. V roce 1315 začala rozsáhlá gotická přestavba, ale nebyla dokončena v roce 1421 husité klášter dobyli a vyplenili. V roce 1747 klášter vyhořel a byl barokně přestavěn. Od roku 1940 se klášter rozsáhle rekonstruoval a přestože je již v soukromým rukou je veřejnosti přístupný. [ 1 ] obr.25 - Sázavský klášter Talmberk - zřícenina hradu Zřícena hradu (obr.26) se nachází v malé obci zvané Talmberk, která je vzdálena 4,5 km východně od města Sázavy. Hrad byl vystavěn na přelomu 13. a 14. století na nevysokém, ale strmém ostrohu mezi lesy nad Talmberským potokem. První majitelé byli páni z Úžic, kteří se pak psali z Talmberka a sídlili tu až do poloviny 15. století. Již počátkem 16. století byl hrad spustlý. V současné době se dochovala pouze spodní část velké válcovité věže, brána, torzo paláce s klenutou místností a kusy obvodobých hradeb. Do hradište jsou vestavěny vesnické domky. [ 1 ] 35
obr.26 - Zřícenina hradu Talmberk Rataje nad Sázavou zámek Krásné historické městečko umístěné na strmě spadajícím skalnatém ostrohu nad ústím Živného potoka do řeky Sázavy. Je vzdáleno 5,5 km jihovýchodně od města Sázavy. První zmínky o něm jsou již z roku 1290 a jeho první majitel byl Tobiáš z Benešova. Původní horní neboli přední hrad byl umístěn na nejvyšším bodě městečka. Založen byl ve 14. století a posléze v 16.století byl přebudován na renesanční zámek (obr.27). V současné době je využíván jako muzeum. [ 1 ] obr.27 - Rataje nad Sázavou zámek 36
Rataje nad Sázavou hrad Pirkštejn Dolní hrad zv. Pirkštejn (obr.28) byl založen v 1. polovině 14. století na výběžku ostrohu nad Živným potokem. Prvním majitelem byl Jindřich z Lipé a později pak v 15. století Hynek Ptáček z Pirkštejna, který je považován za významného politika husitské a pohusitské doby. V druhé polovině 16. století byl hrad opuštěn a v letech 1713-24 předělán na faru. Hrad se skládá z velké válcové věže s bedněným patrem, trojprostorového patrového paláce a parkanové hradby se střílnami. Přístup do hradu je po kamenném mostě přes příkop do nové brány ve zdi obklopující nádvoří. Hrad se jako jeden z mála dochoval v původní podobě i rozsahu. [ 1 ] obr.28 - hrad Pirkštejn Rataje nad Sázavou kostel sv. Matouše Kostel sv. Matouše (obr.29) je situován v dolní části svažitého náměstí, na které navazuje síť úzkých uliček. Vystavěn byl v raně barokním stylu v letech 1675 91. Interiér je vyzdoben hodnotným barokním zařízením, portálovými oltáři a rokokovou sochou sv. Jana mladší doby kamenné po slovanskou. [ 1 ] 37
obr.29 - kostel sv. Matouše Hrad Český Šternberk Hrad (obr.30) byl založen v roce 1241 na úzkém ostrohu nad soutokem řeky Sázavy a potoka Blanice. Za zakladatele je považován Zdislav z Divišova. Původní raně gotická podoba hradu je skryta ve zdivu pod přestavbami. Pozornost návštěvníků si zaslouží především hradní architektura a složitý obranný systém. Roku 1949 připadl státu a počátkem 90. let byl vrácen původnímu majiteli. [ 8 ] obr.30 - hrad Český Šternberk 38
Tab.3: Itinerář cyklotrasy č. 3 Tras.body Počet km Název bodu Poznámka 1. 0 Zaječice výchozí bod 2. 1,7 Peleška kopec, výhled 3. 6,6 Zlenice (Hláska) zřícenina hradu 4. 12,8 Chocerady kostel Nanebevzetí P. Marie 5. 14,6 Komorní Hrádek zámek 6. 23 před Sázavou výhled na řeku a město 7. 23,4 před Sázavou kaplička sv. Prokopa 8. 24,9 Sázava klášter, zámek 9. 31,7 Talmberk zřícenina hradu 10. 37 Rataje nad Sázavou zámek 11. 37,5 Rataje nad Sázavou hrad Pirkštejn 12. 37,8 Rataje nad Sázavou kostel sv. Matouše 13. 46,1 Český Šternberk hrad, závěr trasy obr.31 - graf převýšení cyklotrasy č. 3 39
obr.32 - mapa cyklotrasy č.3 40
4.2.4 Cyklotrasa č. 4 SÁZAVA PYSKOČELY NA MARIÁNCE KLOUČKY CHOCERADY PODDUBÍ ZLENICE JAVORNÍK ČTYŘKOLY ČERČANY NOVÉ MĚSTEČKO POŘÍČÍ NAD SÁZAVOU MĚSTEČKO NESPEKY LEDCE ČÍŽOV TÝNEC NAD SÁZAVOU Popis cyklotrasy: Délka: 34,6 km Převýšení: 232 m Podrobný popis: Trasa číslo čtyři je specifická v tom, že je to kombinace výletu na horských kolech a výletu na lodích. Skupina nadšenců, která tento výlet absolvuje se rozdělí na dvě skupiny, jedna bude začínat na kolech a druhá na lodích. Obě skupiny budou startovat ze stejného bodu. Zhruba v polovině trasy se posádky vymění a budou pokračovat dál. Skoro po celou část trasy budou obě skupiny na dohled, protože cyklotrasa dle itineráře (tab.4) kopíruje řeku Sázavu, což může podpořit vzájemnou soupeřivost skupin. Výhodou výletu je, že končí v místě, kde je možno si zapůjčit lodě, které budeme potřebovat a nechat si je přivézt do místa startu. Místo startu se nachází ve městě Sázava, přesně u jezu (obr.33), který je situován vedle sázavského kláštera. Od jezu vyrazíme k pěší lávce po které překonáme řeku, projedeme parkem a napojíme se na silnici II. třídy směrem na obec Pyskočely. U této obce najedeme na červenou turistickou trasu, která nás dovede až k bodu výměny osádek a to k občerstvení zvané Baštírna (obr.34) u zříceniny hradu Zlenice (Hláska). Dále pokračujeme po červené až do obce Čtyřkoly, kde u silničního mostu z této trasy sjíždíme a pokračujeme po místní asfaltové komunikaci podél řeky. Po příjezdu na křižovatku se již nacházíme v obci Čerčany, dáme se vlevo k řece a před silničním mostem jedeme vpravo podél fotbalového hřiště. Napojili jsme se na zelenou turistickou trasu, která nás dovede až k silničnímu mostu u městečka Poříčí nad Sázavou, zde se dáme vpravo na silnici II.třídy směrem na obec Městečko. Tu projedeme a pokračujeme 41
směrem na obec Nespeky. Skoro na samotném konci obce Nespeky se dáme vlevo a najedeme na cyklotrasu č. 19 jež nás dovede podél řeky až do města Týnec nad Sázavou. Po minutí benzínové pumpy, tuto cyklotrasu opustíme a napojíme se na modrou turistickou trasu. Ta nás přivede k silničnímu mostu před nímž se dáme vlevo a po pár metrech dorážíme k půjčovně lodí (obr.35) jenž nám hlásí závěr tohoto vodácko-cyklistického výletu. Součástí popisu cyklotrasy č.4 je graf převýšení (obr.36) a mapa (obr.37). obr.33 - jez u Sázavského kláštera místo startu obr.34 - občerstvení Baštírna záměna posádek 42
obr.35 - půjčovna lodí závěr trasy Tab.4: Itinerář cyklotrasy č. 4 Tras.body Počet km Název bodu Poznámka 1. 0 Sázava jez - nástup do lodí a na kola 2. 16 občerstvení Baštírna výměna lodí za kola a naopak 3. 34,6 Týnec nad Sázavou půjčovna lodí - závěr trasy obr.36 - graf převýšení cyklotrasy č. 4 43
obr.37 - mapa cyklotrasy č. 4 44
4.2.5 Cyklotrasa č. 5 ZAJEČICE KOVÁŘOVICE DOLNÍ LOMNICE MIROŠOVICE HRUSICE TŘEMBLAT ZVÁNOVICE BORKA HAVÍRNA HRADEC STŘÍBRNÁ SKALICE HRADOVÉ STŘIMELICE ONDŘEJOV TURKOVICE HRUŠOV SENOHRABY - ZAJEČICE Popis cyklotrasy: Délka: 41,9 km Převýšení: 899 m Podrobný popis Vyrážíme dle itineráře (tab.5) na náš poslední výlet po Benešovsku a Dolním Posázaví, opět vyjíždíme z obce Zaječice. Dáme se vlevo po silnici III.třídy směrem na Senohraby a zhruba po padesáti metrech odbočíme vlevo mezi rodinné domky. Asfaltová místní komunikace přejde v kamenitou polní cestu po které stoupáme do prudkého kopce. Po této cestě dojedeme až do obce Kovářovice, kde se napojíme na červenou turistickou trasu jenž nás dovede do obce Dolní Lomnice. Zde červenou trasu opustíme a budeme pokračovat po modré turistické trase podél Lomnického potoka až do obce Mirošovice. Uprostřed obce modrou trasu opustíme a najedeme na žlutou turistickou trasu směrem na obec Hrusice. Po příjezdu na křižovatku v Hrusicích u kostela se dáme vlevo po silnici III.třídy. Na křižovatce se silnicí II.třídy č. 335 se dáme vpravo a na další křižovatce odbočíme vlevo na silnici II.třídy č.113 směrem na obec Třemblat. V obci Třemblat se dáme na druhé křižovatce vpravo směrem na obec Zvánovice. Pojedeme po celkem dobré asfaltové silnici III.třídy až do samého nitra obce Zvánovice, kde se napojíme na cyklotrasu č. 0023 a ta nás dovede k obci Borka. Těsně před touto obcí z cyklotrasy sjedeme a budeme pokračovat po zelené turistické trase podél Zvánovického potoka až k rybníku Propast. Zde tuto trasu opustíme a budeme pokračovat po silnici III.třídy směrem na obec Stříbrná Skalice. Z této obce budeme stoupat po silnici II.třídy č.335 do Hradových Střimelic, po jejich průjezdu najedeme na modrou turistickou trasu. Ta nás provede stoupáním nejdříve po polní a později lesní cestě přes kopec Chlum až na 45
začátek obce Kostelní Střimelice, kde z této trasy sjedeme a dáme se vlevo po silnici III.třídy směrem na Ondřejov. Před Ondřejovem ze silnice sjedeme a vydáme se krátce po červené trase, která nás protáhne po lesní cestičce podél plotu rodinných domků a dovede nás k žluté turistické trase po níž dorazíme až k ondřejovské hvězdárně. Od hvězdárny vyrazíme po cyklotrase č. 0023 jenž nás provede středem Ondřejova, dále přes obec Turkovice a Senohraby k silničnímu mostu přes silnici I.třídy č. E55. Po přejetí mostu následuje poslední křižovatka našeho výletu, tu přejedeme rovně a stoupáme kolem kopce Peleška, dále následuje klesání a poté mírné stoupání do závěru naší cyklotrasy a to obce Zaječice. Součástí popisu cyklotrasy č.5 je graf převýšení (obr.43) a mapa (obr.44). Místopis zajímavostí trasy č.5 Hrusice kostel sv. Václava Obec Hrusice se nachází 2 km severně od Senohrab nad dálnicí D1 Praha Brno. Dominantou této vesnice je kostel sv. Václava (obr.38), který byl postaven v polovině 13. století v románském stylu, ale později byl barokně upraven. Na severní straně lodi je románský ústupkový portál se sloupy a dekorativní výzdobou. [ 8 ] obr.38 - kostel sv. Václava 46
Hrusice památník Josefa Lady Tuto vilu (obr.39) si nechal postavit sám Josef Lada v roce 1935. Později roku 1962 ji jeho dcera Alena Ladová věnovala státu. Od roku 1972 v ní byla otevřena pamětní síň a následně pak v roce 1986 Památník Josefa Lady. [ 1 ] obr.39 - památník Josefa Lady Zvánovice kaple sv. Jana Nepomuckého Obec na okraji Voděradských bučin z r. 1319 vzdálená 5 km vých. od Mnichovic. Kaple (obr.40) je typickým projevem lidového baroka z let 1836-37. [ 1 ] obr.40 - kaple sv. Jana Nepomuckého 47
Stříbrná Skalice kostel sv. J. Nepomuckého Městečko se nachází na Jevanském potoce, první zmínky o něm pochází z roku 1417 s původním názvem Skalice Hor Stříbrných. Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého (obr.41) byl založen r. 1730. Stojí na místě, kde dříve stával hrad z jehož zřícenin byl kostel vystavěn. Kostel má mohutnou hranolovou zvonici s bedněným patrem. [ 1 ] obr.41 - kostel sv. Jana Nepomuckého Ondřejov hvězdárna Astronomická observatoř ČSAV (obr.42) byla postavena roku 1905 na vrchu s názvem Žalov. Zakladatelé původní hvězdárny jsou bratři Josef a Jan Fričovi, kteří ji posléze v roce 1928 darovali státu. Dnešní astronomická observatoř je jedna z nejlepších na světě. Obří dalekohled má průměr dva metry. V areálu též nalezneme původní domek vyzdobený sgrafity malíře Klusáčka na motivy Kosmických písní Jana Nerudy. Nejnovější objekt, geodetická observatoř, je pod kopcem Pecný, v jehož kopuli se nachází dalekohled z Jeny, který byl pořízen a nainstalován v roce 1967. Tento dalekohled je druhý největší v Evropě a šestý na celém světě. [ 6 ] 48
obr.42 - Ondřejov - hvězdárna Tab.5: Itinerář cyklotrasy č. 5 Tras.body Počet km Název bodu Poznámka 1. 0 Zaječice výchozí bod 2. 1,3 za Kovářovicemi výhled 3. 5,3 Mirošovice Štičí rybník 4. 8 Hrusice kostel sv. Václava 5. 8,6 Hrusice památník Josefa Lady 6. 9,6 za Hrusicemi výhled 7. 15,2 Zvánovice kaple sv. J. Nepomuckého 8. 20,9 Hradec rybník Propast 9. 24,3 Stříbrná Skalice kostel sv. J. Nepomuckého 10. 26,4 Hradové Střimelice výhled 11. 29,2 Kostelní Střimelice výhled 12. 31,5 Ondřejov hvězdárna 13. 34,2 před Turkovicemi výhled 14. 41,9 Zaječice závěr trasy 49
obr.43 - graf převýšení cyklotrasy č. 5 obr.44 - mapa cyklotrasy č. 5 50
5. Závěr Hlavním cílem naší bakalářské práce bylo vytvořit cyklotrasy jako alternativu k již stávajícím v oblasti Benešovska a Posázaví. Po navržení cyklotras pomocí turistických map jsme provedli vlastní projetí tras včetně terénního měření pomocí GPS přístroje pro určení délky, výškového převýšení a zeměpisných souřadnic jednotlivých tras. Použití GPS přístroje nám velice usnadnilo orientaci a práci v členitém terénu. Při pohybu v terénu jsme též dokumentovali zajímavosti tras digitálním fotoaparátem. Cyklotrasy jsme zvolili tak, aby je mohlo absolvovat široké spektrum zájemců o cykloturistiku. Dále byly cíleně vedeny po kulturních zajímavostech jako jsou např. zámek Konopiště, hrad Český Šternberk, Sázavský klášter a jiné v duchu kulturně poznávací činnosti, jako jedné ze složek turistiky. Jediné omezení zájemců o cykloturistiku je, že pro námi zvolené trasy, jenž jsou z převážné většiny vedeny po polních a lesních cestách, je třeba horské nebo trekingové kolo, pro majitele silničních kol jsou tyto trasy nevhodné. V teoretické části jsme se zabývali pojmem cykloturistika a stručně nastínili historii cykloturistiky v České republice. Dále jsme zmínili techniku jízdy na horském kole. Obsahem praktické části naší bakalářské práce je podrobný popis námi naplánovaných tras. Každé cyklotrase je věnována samostatná kapitola, jenž obsahuje popis trasy, místopis zajímavostí plus jejich fotografie, itinerář s trasovými body a danými vzdálenostmi v km, graf převýšení pro určení náročnosti cyklotrasy a samozřejmě mapu s vyznačením linie dané trasy. Praktická využitelnost naší práce je v poskytnutí námi získaných informací široké veřejnosti. Snažili jsme se vytvořením nových cyklotras, jako alternativu k těm stávajícím, nabídnout a poodkrýt nové možnosti cykloturistiky v části Středočeského kraje a to především na Benešovska a v Posázaví. Hluboká a romantická údolí v okolí řeky Sázavy skýtají nádherný pohled na přírodní krásy této oblasti a umožňují nám prožití nevšedních zážitků. Většina tras je svojí délkou ideální na celodenní výlety pro celou rodinu. 51
6. Seznam použité literatury 1) DAVID, P., Soukup, V. a kolektiv. Velká turistická encyklopedie Sředočeský kraj. 1.vyd. Praha: Euromedia Group, k.s. Knižní klub, 2007, 344 s. ISBN 978-80-242-1932-5 2) GERIG, U., Frischknecht, T. Jezdíme na horském kole. 1.vyd. České Budějovice: KOOP nakladatelství, 2004, 126 s. ISBN 80-7232-227-3 3) HORÁK, M. Posázaví. 1.vyd. Mladá Boleslav: Posázaví o.p.s., 2007, 46 s. 4) KAŠPAREC, J. Turistická mapa - Benešovsko a Dolní Posázaví. 5.vyd. Praha: TRASA s.r.o., 2008, ISBN 978-80-7324-202-2 5) KAŠPAREC, J. Turistická mapa Okolí Prahy - východ. 5.vyd. Praha: TRASA s.r.o., 2007, ISBN 978-80-7324-146-9 6) KOCOUREK, J. Český atlas - Střední čech. 2.vyd. Praha: Nakladatelství Freytag & Berndt, 2005, 246 s. ISBN 80-7316-021-8 7) LUDVÍK, M. a kolektiv. Malá encyklopedie turistiky. 1.vyd. Praha: Olympia, 1986, 346 s. 8) LUDVÍK, M. a kolektiv. Turistický průvodce ČSSR Okolí Prahy východ. 1.vyd. Praha: Olympia, 1989, 455 s. 9) ROUŠAR, J., Komorní Hrádek. 1.vyd. Praha: AVIS, 2005, 24 s. ISBN 80-7278-266-5 10) SIDWELLS, Ch. Velká kniha o cyklistice. 1.vyd. Bratislava: Nakladatelství Slovart, 2004, 240 s. ISBN 80-7209-585-4 11) VEJMELKA, J. Kronika obcí Zaječice Kovářovice Pyšely. 1.vyd. Praha: Okresní dům osvěty Praha východ, 1970, 231 s. 12) http://www.pysely.cz/?oid=271 52
7. Seznam příloh Příloha 1: Zbořený Kostelec výhled na řeku Sázavu Příloha 2: Poříčí nad Sázavou výhled na městečko Čerčany Příloha 3: Poříčí nad Sázavou výhled na městečko Pyšely Příloha 4: Kopec Peleška výhled na obec Senohraby Příloha 5: Výhled na město a řeku Sázavu Příloha 6: Kovářovice výhled Příloha 7: Mirošovice Štičí rybník Příloha 8: Hrusice výhled na obec Hrusice Příloha 9: Hradec rybník Propast Příloha 10: Hradové Střimelice výhled Příloha 11: Kostelní Střimelice výhled městečko Chocerady Příloha 12: Turkovice výhled Příloha 13: CD s gdb soubory
Příloha 1: Zbořený Kostelec výhled na řeku Sázavu Příloha 2: Poříčí nad Sázavou výhled na městečko Čerčany
Příloha 3: Poříčí nad Sázavou výhled městečko Pyšely Příloha 4: Kopec Peleška výhled obec Senohraby
Příloha 5: Výhled na město a řeku Sázavu Příloha 6: Kovářovice výhled
Příloha 7: Mirošovice Štičí rybník Příloha 8: Hrusice výhled na obec Hrusice
Příloha 9: Hradec rybník Propast Příloha 10: Hradové Střímelice výhled
Příloha 11: Kostelní Střímelice výhled na městečko Chocerady Příloha 12: Turkovice výhled
8. Resumé Hlavním úkolem naší bakalářské práce bylo nastudovat možnosti cykloturistiky v námi zvolené oblasti Benešova a Posázaví. Na základě těchto zjištění naplánovat trasy vhodné pro širokou veřejnost se zájmem o cykloturistiku. Trasy jsme vedli po pamětihodnostech, zajímavých místech a přírodních krásách daného regionu. Trasy jsme na základě získaných poznatků zpracovali a v jednotlivých kapitolách podrobně popsali. 9. Summary The main goal of our bachelor s thesis was to find possibilities of cyclo-tourism in the chosen area of Benšov and Posázaví. To use this information to plan routes appropriate for the wide public with an interest in cyclo-tourism. The routes are planned to pass close to historic sites, interesting places and beauties of nature in the respective region. The routes are based on collected information and carefully described in the respective chapters.