Základní škola Kameničky Seminární práce z: Norsko Martin SADÍLEK 6. třída 2008/2009
Obsah Úvod 3 Hospodářství 4 Základní fyzicko-geografické poměry...4 Zajímavosti 4 Historie..5 Pohled do minulosti..5 Obrázky 6 Závěr.7 Literatura..8 2
Úvod Za moji seminární práci jsem si vybral Norsko, protože se mi líbí. Doufám, že se toho hodně dovím, třeba o hospodářství, historii, jaká jsou jejich závislá území a zajímavostech. Informace budu čerpat z knížek, internetových stránek, různých časopisů, encyklopedií, učebnic a podobně. Doufám, že se mně ta seminární práce povede a bude přínosem pro mnoho dalších žáků či učitelů. 3
Hospodářství Velmi rozvinutý průmyslově-zemědělský stát s významnou těžbou nerostů. Těží se ropa a zemní plyn (šelfové dno Severního moře), železná ruda, měď, zinek, kobalt, titan pyrit a černé uhlí (Svalbard). Hlavní průmyslová odvětí: elektrometalurgický, elektrochemický, petrochemický (výroba benzinu a nafty), strojírenský (stavba lodí), dřevozpracující (těžba dřeva) a papírenský průmysl. Důležitá průmyslová střediska: Oslo, Kristiantsand, Bergen, Stavanger, Trodheim a Narvik. Výroba elektrické energie je soustředěna téměř výhradně ve vodních elektrárnách. V zemědělství převládá intenzivní živočišná produkce nad rostlinnou. Orná půda zabírá pouze 3 % území států. Sklízí se ječmen, oves a brambory. Chov ovcí, skotu, prasat, sobů, liška. Po Rusku největší rybolov v Evropě. Produkce mléčných a rybích výrobků a kožešin. Velký přínos představuje námořní doprava. Rozvinutý cestovní ruch. Značně aktivní zahraniční obchodní bilance. Základní fyzicko-geografické poměry Většinu území vyplňuje Skandinávské pohoří, strmě spadající do Atlantského oceánu. Pobřeží je velmi členité s množstvím hlubokých fjordů (nejdelší Sognefjorden, Trondheimsfjorden, Oslofjorden). Pouze na J a JV jsou úzké pobřežní nížiny. Současný povrch byl modelován pleistocénním ledovcem. Nejvyšší horské skupiny, dosahující výšky téměř 2500 m. n. m., jsou v JZ části země (Jotunheimen) a směrem k SV jejich výška klesá. Vysoko položené náhorní plošiny a mnohé štíty jsou pokryty horskými ledovci (Jotunheimen). Poměrně krátké, ale přesto velmi vodnaté jsou prudce tekoucí řeky s množstvím vodopádů. Jezera jsou ledovcového původu. Podnebí je na J a Z mírné chladné oceánské s vlivem Golfského proudu, na SV země je místy i subarktické klima. Průměrné lednové teploty se pohybují mezi -5 C až +1 C (na faldech až -12 C), červencové mezi 10 C a 17 C. Průměrný roční úhrn srážek činí 1900 mm, na návětrných západních svazích hor 2500 až 4000 mm. 4
Historie V 8. a 9. stol. vznikla drobná království, která kolem r. 872 sjednotil Harald Krásnovlasý. Ve 13. stol. dosáhlo norské království největšího rozkvětu, ovládalo Grónsko i Island. V I. 1319 až 1343 bylo Norsko součástí personální unie se Švédskem a v I. 1380 až 1397 s Dánskem. Od roku 1397 bylo Kalmarskou unií spojeno s Dánskem a Švédskem. Po odtržení Švédska zůstalo v unii s Dánskem do r. 1814. V I. 1814 až 1905 bylo v personální unii se Švédskem. Samostatnost vyhlásilo 26. 10. 1905. Pohled do minulosti Ve starém islandském rukopise z roku 1194 se dozvídáme, že bylo objeveno souostroví Svalbard (Svalbard znamená země se studeným pobřežím), avšak bližší podrobnosti o něm jsme se dozvěděli až po roce 1596, kdy je znovu objevil Holanďan Willem Barentsz a podle špičatých vrcholků hor pojmenoval Špicberky, špičaté hory. Když Baskové naučili Holanďany umění lovit velryby z otevřených člunů, u břehů souostroví se objevili Britové, Holanďané, Němci a Francouzi a lovili zde tímto způsobem velryby a mrože. Zvláště žádaná byla velryba grónská (grønlandshvalen). Lov tohoto druhu byl poměrně jednoduchý, protože velryba byla pomalá a měla vysoce ceněnou schopnost plavat na hladině ještě poté, co byla zabita. Měla obrovský obsah rybího tuku, takže výtěžek z jedné ulovené velryby zaplatil celou velrybářskou výpravu. Zřizovaly se obchodní stanice a dosud zastoupené národy doplnili i Norové a Rusové. Velrybu grónskou se však bohužel podařilo vyhubit a v okolí Špicberk se již s konečnou platností nevyskytuje. Mroži se naopak vzpamatovali, znovu se rozmnožili a dnes jsou přísně chráněni. Po roce 1815 se tu každoročně pořádal lov na tuleně a na pevninská polární zvířata na lišky, soby a medvědy. Dánsko a Velká Británie se dlouho snažily získat nad souostrovím suverenitu, ale ta byla s definitivní platností vyřešena právě až Traktátem o Špicberkách roku 1920. 5
Obrázky 6
Závěr Na této se seminární práci se mi pracovalo dobře. Dozvěděl jsem se toho mnoho zajímavého, třeba o hospodářství, historii, jaká jsou jejich závislá území. Informace jsem čerpal z knížek, internetových stránek, různých časopisů, encyklopedií, učebnic a podobně. Doufám, že se mně ta seminární práce povedla a bude přínosem pro mnoho dalších žáků či učitelů. 7
Literatura Kolektiv autorů: Lexikon zemí světa, Kartografie, Praha, 2002, 384 str. 8