Zahrady Pražského hradu Vedoucí projektu: Věra Kraklová Žáci: Quinones Ana Karla, Natálie Stahlová, Lucie Hrdličková, Denisa Janků, Aneta Zuzáková, Petra Miletínová, Luisa Šedivcová, Karolína Šubrtová, Jiří Parobek, Michal Tomaník
Historie pražské Královské zahrady Současná podoba výsledek staletého vývoje od románských, renesančních architektonických ideálů přes barokní prvky a krajinářské úpravy 19. století až třeba po zcela novodobou konstrukci moderního skleníku. Byl zde vybudován 1. klášter v Čecháchbenediktýnský klášter u baziliky sv. Jiří 1534: zahájena výstavba Královské zahrady založil císař Ferdinand I. Habsburský (na místě starých vinic
Výrazných změn doznala zahrada v baroku, velká přestavba se uskutečnila především v letech 1728 až 1735. Na konci 18. století zahrada opět prošla značnými proměnami, tentokrát se na jejím vzhledu podepsal tehdy módní krajinářský sloh. Současná podoba parku je dílem Pavla Janáka a Otakara Fierlingera
Přehled zahrad
Tvoříme naši představu Fíkovny
Fíkovna Fíkovna je renesanční stavba v Královské zahradě Pražského hradu umístěna mezi Jelením příkopem a Královským letohrádkem. Navrhl ji Ulrico Aostalli v r. 1572. V současné době je pěstování fíkovníků opět obnoveno.
Oranžérie Oranžerii nechal postavit v roce 1590 císař Rudolf II. Původní skleník byl zničen za třicetileté války. Nová oranžérie postavená v letech 1997-1999. Architektkou je Eva Jiřičná. Součástí stavby je zbytek původní renesanční zdi, Plečnikova kašna a Rothmayerova fontána Využíván k pěstovávání pokojových květin.
Oranžérie Evy Jiřičné skleník
světoznámá architektka, designérka a majitelka architektonického studia Al Design Praha Eva Jiřičná
?
X barokní zahrada u vily prezidenta
Míčovna
Zahrady v období Rudolfa II.
Užitková část zahrad Císař Rudolf II. v těchto místech nechal zřídit tzv. Bažantnici, kde se chovali bažanti a koroptve. Dále zde byly hospodářské budovy, výběhy pro bažanty a domek chovatele.
Rudolfův rybník Rybník založil císař Rudolf II. Sloužil jako požární nádrž a byly zde vysazeny ryby a hnízdilo zde vodní ptactvo. Rybník byl napájen užitkovou vodou ze soustavy rybníků u Hostivic a Litovic. Led z rybníka byl využíván k chlazení v hradních sklepech.
Zvěřinec Královské zahrady Již Přemysl Otakar II. zde od roku 1280 choval lvy Za Rudolfa II. Zlatá éra zvěřince sběratel zvířat Vystavěl Lví dvůr (později Medvědí dvůr) vytápěné kotce zvířat s výběhy s galerií pro diváky Vlastnil lva Mohameda Dále zřídil výběhy jelenů v dnešním Jelením příkopě Kotce pro zvířata se táhly podél severního svahu Jeleního příkopu až ke Královskému letohrádku Obory Hvězda a Stromovka se též změnily v parky plné zvířat (jeleni, zubři, buvoli, divočáci antilopy a gazely)
Dům prezidenta, vila E.Beneše Původně stála barokní oranžérie. Dochována střední zděná část, která byla pojata v letech 1937 38 do novostavby opět barokně P. Janákem, který se ujmul i výzdoby kolem vily, jako jsou záhody Prezidenti státu v této vile bydleli až do poloviny devadesátých 20. století, ačkoli Václav Havel ji už příliš nevyužíval, ovšem měla tam nadaci Olga Havlová, nyní tam je nadace manželů Klausových. V době reálného socialismu - postupné uzavírání širokého okolí vily.
Zahrada na Opyši Neexistující zahrada, patřila mezi Palácové zahrady pod Pražským hradem. Opyš znamená ohon nebo ocas, čímž je míněn konec skalního útvaru. Tato zahrada sloužila k soukromým účelům obyvatel domu č. 5 a byla veřejně nepřístupná. V domě Na Opyši číslo 5 - současná Richterova vila - sídlil svého času Klárův ústav slepců založený Aloisem Klarou. Jabloně, hrušně a ořešáky, ale i smrky a borovice.
Svatováclavská vinice Rozlehlý areál (na délku je to ¼ Pražského hradu) je celý obehnán vysokou zdí velmi dobře viditelný!!! Nejstarší vinohrad v Čechách, doklad dlouhé vinařské tradice na zdejším území. Dle pověsti jižní svah si vybral pro pěstování révy již kníže Václav na počátku 10. století. - Svatováclavská. Skutečným zakladatelem vinohradů na jižních hradních svazích byl ale jiný slavný český panovník,karel IV. Ryzlink rýnský a Rulandské modré
Zahrada Na terase Jízdárny Budovaná v letech 1950-1956 na střeše garáží a autodílen, což vytváří velmi zvláštní kontrast elegance s užitkem. Barokní styl dle P. Janáka, práce současných zahradníků Pražského hradu. Výhled na Pražský hrad a na Jelení příkop. Vchod: z ulice U prašného mostu. Nachází se zde restaurace s coca-colou za 50,- Kč, pořádají se zde koncerty. Květinové záhony, pískový povrch, tři vysoká schodiště, oválné bazény s fontánami, vázy a zatravněné obrazce.
Jože Plečnik slovinský architekt dvorní architekt T.G. Masaryka Blízký vztah jeho stavby na hradě kamenná kašna Býčí schodiště Obelisk vyhlídka T.G. Masaryka vjelením příkopu
Jelení příkop
trnovník akát, líska turecká
liliovník tulipánokvětý, jírovec
šácholan, jinan dvoulaločný
Zajímavost První tulipány v Evropě- darem od sultána
Na Pražském hradě se odehrávaly události významné pro celou zem. Pražský hrad je zhmotněním historické tradice českého státu, spojení současnosti s minulostí.
http://www.praguecityline.cz/prazskepamatky/prazsky-hrad-produkcni-zahrady http://www.wzd.cz/zoo/eu/cz/++kralovska_z ahrada/++cz_praha-kz_text01_ces.htm Procházka, V.: Zahrady a parky Pražského hradu, Praha 2003