Výsledky analýzy dopadů investičních pobídek v Moravskoslezském kraji

Výsledky analýzy dopadů investičních pobídek v Moravskoslezském kraji 22. listopad 2006 1

1 Obecné informace o Moravskoslezském kraji Děčín Liberec Jablonec n. N. Teplice Ústí n. L. Chomutov Most Česká Lípa Semily Trutnov Louny Litoměřice Mělník Mladá Boleslav Jičín Náchod Cheb Sokolov Tachov Karlovy Vary Plzeň-sever Plzeň Rakovník Rokycany Kladno PRAHA Praha Beroun Praha východ -západ Příbram Benešov Nymburk Kolín Kutná Hora Hr. Králové Pardubice Chrudim Rychnov n. K. Ústí n. O. Jeseník Šumperk Bruntál Opava Ostrava Karviná Domažlice Plzeň-jih Klatovy Písek Tábor Pelhřimov Havlíčkův Brod Jihlava Žďár n. S. Svitavy Blansko Olomouc Prostějov Přerov Nový Jičín Vsetín Frýdek Místek Vyškov Kroměříž Strakonice Prachatice České Budějovice Jindřichův Hradec Třebíč Brno Brno venkov Zlín Uh. Hradiště Znojmo Hodonín Český Krumlov Břeclav Moravskoslezský kraj leží na severní Moravě a v Českém Slezsku. Na jihu sousedí se Zlínským krajem, na západě s Olomouckým krajem, na severu s polskými vojvodstvími Opolským (Województwo opolskie) a Slezským (Województwo śląskie), na jihovýchodě s Žilinským krajem (Žilinský samosprávny kraj) na Slovensku 1. Do konce 80. let se hospodářská síla Moravskoslezského kraje opírala o těžký průmysl 2, jehož produkce byla orientována převážně na potřeby bývalé RVHP. Ekonomické změny, ke kterým došlo v ČR po roce 1990, ukázaly slabiny této ekonomické orientace. Trh RVHP zanikl a energeticky a pracovně náročná produkce těžkého průmyslu se ukázala jako neschopná konkurence v podmínkách tržní ekonomiky. V důsledku restrukturalizace těžkého průmyslu došlo v Moravskoslezském kraji k propouštění a nárůstu nezaměstnanosti. Kraj se po zániku Československa ocitl v poloze severovýchodního pohraničí, na hranicích s Polskem a Slovenskem, nejvíce vzdáleného od přímých kontaktů s metropolí státu a s hospodářskými podněty z vyspělých zemí EU. Severomoravský kraj je navíc málo napojen na dálniční síť. Tabulka č.1: Souhrnné informace o Moravskoslezském kraji Kód NUTS CZ080 Krajské město Ostrava Počet obyvatel 1 260 277 Nezaměstnanost 14,5 % Počet investorů Celkem 68 zahraničních investorů, z toho 18, kteří čerpají Průmyslové zóny investiční pobídky (26 %) V Moravskoslezském kraji se nachází 8 průmyslových zón (viz příloha) Ostatní informace Moravskoslezský kraj téměř nebyl zasažen povodněmi v roce 2002. Moravskoslezský kraj nesousedí s vyspělými ekonomikami EU (Německo nebo Rakousko) 3. 1 cs.wikipedia.org 2 Díky ložiskům černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi a na ně navazujícímu hutnímu průmyslu patřila historicky tato oblast k nejrozvinutějším v Rakousko-Uhersku. 3 Fakt, že by kraj s těmito zeměmi sousedil, by mohl zkreslovat výsledky hodnocení. 2

1.1 Vývoj nezaměstnanosti Tabulka č.2: Míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 MSK 8,0 % 10,1 % 13,0 % 14,3 % 14,3 % 13,3 % 14,7 % 14,5 % ČR 4,8 % 6,5 % 8,7 % 8,8 % 8,1 % 7,3 % 7,8 % 8,3 % Zdroj: ČSÚ Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji prudce vzrostla po roce 1996 v souvislosti s hospodářskou recesí a počátkem restrukturalizace těžkého průmyslu. V současné době se nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji pohybuje okolo 15 %, vysoko nad celorepublikovým průměrem. Graf č.1: Vývoj nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji 16 14 12 10 % 8 6 4 2 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Zdroj: ČSÚ Průměr ČR 3

1.2 Vývoj produktivity práce Ukazatel produktivity práce ve zpracovatelském průmyslu v Moravskoslezském kraji na jednoho zaměstnance má rostoucí tendenci. Tabulka č.3: Růst produktivity práce ve zpracovatelském průmyslu Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 ČR 292 304 349 375 382 419 480 MSK 359 359 407 461 459 483 543 (v tis. Kč) Zdroj: ČSÚ, výpočty Deloitte Graf č.2: Vývoj produktivity práce ve zpracovatelském průmyslu v Moravskoslezském kraji Zdroj: ČSÚ, výpočty Deloitte 4

1.3 Vývoj průměrných mezd Průměrná mzda v Moravskoslezském kraji vytrvale roste. Nejvyšší přírůstky zaznamenaly platy managementu. Rostly rovněž příjmy administrativních pracovníků, avšak pomaleji. Nejmenší nárůst zaznamenaly mzdy manuálně pracujících, v průměru rostly pouze o 5 897 Kč ročně (nárůst měsíční mzdy 481 Kč). Tabulka č.4: Růst hrubé roční mzdy v jednotlivých skupinách zaměstnanců v Moravskoslezském kraji Rok 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Management 380 426 472 518 573 604 645 713 Administrativa 150 162 174 185 198 207 221 232 Manuál. pracující 123 129 136 142 148 152 165 165 (v tis. Kč) Zdroj: ČSÚ Graf č.3: Hrubá roční mzda dle agregovaných skupin KZAM v Moravskoslezském kraji 800 700 600 tis. Kč 500 400 300 200 100 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Management Administrativa Manuálně pracující Zdroj: ČSÚ Mzdy manuálně pracujících nerostou natolik rychle, jak by umožňoval růst produktivity práce. Příčinou je vysoká nezaměstnanost v rámci této skupiny. Není proto možné naplno využít potenciál růstu produktivity práce k zvyšování životní úrovně obyvatel Moravskoslezského kraje a její konvergenci k celorepublikové úrovni a průměru EU. 5

2 Popis vzorku hodnocených investorů V Severomoravském kraji drželo k 31.12.2004 nárok na investiční pobídky 4 18 firem. Investoři Bekaert a Visteon Nichirin, které sice dříve pobídky získaly, Bruntál 2 nejsou v seznamu a nebyly započítány do 3 Ostrava hodnocení, protože nárok pobídky čerpat Opava 6b 11 14 ztratily z důvodu neplnění podmínek. 1 Karviná 13 V roce 2005 vstoupil do 8 12 6a Moravskoslezského kraje nový investor, 15 5 7 Nový Jičín 16 Frýdek 9 Bang & Olufsen, který zatím nebyl 18 17 Místek 19 zahrnut do hodnocení. 10 Z 18 hodnocených investic se 6 odehrálo na zelené louce. Mezi nejvýznamnější investice typu greenfield v Severomoravském kraji patří investice firmy Shimano přesahující 2 mld. Kč, projekt firmy Bang & Olufsen v hodnotě 1,7 mld. Kč, který se právě nachází v investiční fázi a projekt firmy Dura Automotive, která investovala 1,3 mld. Kč. Polovina investorů pro své projekty využilo předem připravených průmyslových zón. Nejatraktivnější zónou byl průmyslový park Kopřivnice, který přilákal dva významné investory působící v automobilovém průmyslu a světovou špičku v oblasti luxusní elektroniky. Z 18 hodnocených investic dalo souhlas s poskytnutím údajů o své společnosti 15 investorů. Společnosti Invos, IVG Colbachini a Viroplastic tento souhlas neposkytly. Kompletní údaje se potom podařilo získat od 12 investorů. Tabulka č.5: Investoři v Moravskoslezském kraji čerpající pobídky Investor Lokalita investice Průmyslové odvětví Investice (mil. Kč) Bang & Olufsen 19 Kopřivnice Elektronika 1 682,6 200 Brose CZ 18 Kopřivnice Automobilový prům. 1 324,6 150 Dura Automotive 17 Kopřivnice Automobilový prům. 491,0 294 Hayes Lemmerz Alukola 1 Ostrava Automobilový prům. 895,4 227 Huisman Konstrukce 5 Sviadnov Strojírenství 250,0 60 Invos 3 Bruntál Plastové fólie 498,0 67 IVG Colbachini CZ 4 Krnov Gumové hadice 323,9 69 Kovona Systém 13 Český Těšín Výrobky z kovu 201,0 110 Mayr-Melnhof 8 Paskov Dřevařský průmysl 1 529,0 140 Mölnlycke Health Care 11 Karviná Farmacie 420,2 150 Osram Bruntál 2 Bruntál Osvětlení 860,3 438 Semperflex Optimit 12 Odry Chemický průmysl 443,4 50 Shimano Czech Republic 14 Karviná Strojírenství 2 339,0 410 Siemens Elektromotory 10 Frenštát p. R. Automobilový prům. 1 509,0 50 Siemens Auto systémy 16 Frenštát p. R. Automobilový prům. 1 275,0 432 Vesuvius Solar Crucible 7 Třinec Sklář., metalurgie 276,1 47 Viroplastic CZ 9 Frýdek Místek Uzávěry PET lahví 327,4 28 Vytvořená prac. místa Visteon Autopal 15 Nový Jičín Automobilový prům. 2 003,0 167 Walmark 6 Třinec Potravinářství 275,0 90 Pozn. Zelená čísla znamenají investice typu greenfield. Lokality tučně zvýrazněné představují průmyslové zóny. Zdroj: CzechInvest 6

2.1 Sběr dat o investorech Jako základ čerpaných informací byly použity údaje o investorech z dotazníků MPO, které byly Deloitte předány CzechInvestem, avšak v omezeném množství vzhledem k nutnosti svolení investorů o poskytnutí dat společnosti Deloitte. Pro pokrytí oblastí, které data z dotazníku MPO nepokrývala, byl sestaven doplňující dotazník. Následně došlo k vyhodnocení informací získaných z dotazníku MPO a dodatečného dotazníku Deloitte a doplnění těchto informací o údaje získané z veřejně dostupných zdrojů (internetové stránky investorů a obchodní rejstřík). Z celkového počtu 15 investorů, kteří dali souhlas s poskytnutím údajů o své společnosti, bylo nutno z důvodu nekompletních údajů vyřadit z analýzy následující společnosti: Autopal, Dura Automotive Systems CZ, Walmark. 2.2 Výstupy modelu a jejich interpretace Vliv investorů na hladinu mezd v Moravskoslezském regionu Z hodnot korelačních koeficientů 4 nelze jednoznačně interpretovat, zda mají zkoumaní investoři vliv na výši průměrných mezd v regionu. Hodnoty u investorů Hayes Lemmerz Alukola, Shimano Czech Republic a Siemens Automobilové systémy indikují významnou přímou lineární závislost, naopak OSRAM Bruntál a SEMPERFLEX OPTIMIT dosahují spíše nepřímé lineární závislosti. Obecně lze říci, že větší vliv na nabízené mzdy v regionu lze pozorovat spíše u manuálně pracujících zaměstnanců. 4 Čím více se korelační koeficient blíží hodnotě jedna, tím silnější je přímá závislost. Záporné hodnoty znamenají nepřímou závislost. 7

Vliv investorů na tvorbu pracovních míst Tabulka č.6: Dopad investic čerpajících pobídky na vybrané ekonomické veličiny Moravskoslezského kraje Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Vytvořená pracovní místa u investorů 3 146 245 517 1121 2046 3657 (kumulativně) Vytvořená pracovní místa u investorů snížená o vliv přetahování 3 145 243 371 763 1 340 2 500 zaměstnanců a dojíždění (kumulativně) Přetahování zaměstnanců z jiných společností (v% z vytvořených N/A N/A N/A 52,57% 34,44% 37,05% 27,33% pracovních míst u investorů) Vytvořená pracovní 0 288 107 483 1214 2678 2320 místa u dodavatelů Celkem 3 433 350 853 1977 4017 4820 Poměr vytvořených pracovních míst u dodavatelů k vytvořeným pracovním místem u investorů Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte N/A 1,99 0,44 1,30 1,59 2,00 0,93 Jedním z cílů programu investičních pobídek je zvyšování zaměstnanosti v regionu. Předpokládáme, že přímá pracovní místa u investorů zůstávají zachována i v následujících letech. První řádek výše uvedené tabulky proto obsahuje vytvořená pracovní místa u investorů kumulativně. Druhý řádek představuje vytvořená pracovní místa u investorů, která byla již snížena o přetahování zaměstnanců z jiných společností a taktéž o procento lidí dojíždějících za práci z jiného kraje, tzv. commuting. Procento přetažených zaměstnanců (třetí řádek) má klesající tendenci (v roce 2004 27,33 a v roce 2001 52,57), což může indikovat vzrůstající nábor zaměstnanců z úřadu práce. Současně předpokládáme, že vytvořená nepřímá pracovní místa u dodavatelů (čtvrtý řádek) jsou vytvořena právě na jeden rok. Můžeme tedy řádky 2 a 4 sečíst a dospět k celkovému počtu vytvořených pracovních míst v jednotlivých letech (4 820 v roce 2004). Tento údaj tak vyjadřuje počet zaměstnaných, kteří byli zaměstnáni díky působení investorů v Moravskoslezském kraji. Vytvořená pracovní místa na základě investičních projektů čerpajících pobídky nabývají v posledních letech ve srovnání s počtem uchazečů o zaměstnání 5 významných hodnot. 5 105 486 osob v roce 2004, http://www.ostrava.czso.cz/xt/edicniplan.nsf/t/da0026fc49/$file/8102q4g1.xls 105 486 / (627 + 2 320) = 36. Při uvážení všech zmíněných předpokladů a navíc předpokladu zachování pracovního místa u dodavatelů (nové pracovní místo bude v konečném důsledku zaplněno uchazečem z úřadu práce) lze konstatovat, že približně každý 36 nezaměstnaný v Moravskoslezském kraji v roce 2004 díky investičním projektům čerpajícím pobídky našel pracovní místo. 8

Tabulka č.7: Podíl vytvořených pracovních míst na zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji Podíl vytvořených pracovních míst na zaměstnanosti v Moravskoslezském kraji 6 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 N/A 0,14% 0,11% 0,27% 0,64% 1,30% 1,57% Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte Podíl vytvořených pracovních míst vyvolaných projekty podpořenými investičními pobídkami (přímo a nepřímo) za jednotlivé roky na zaměstnanosti v Moravskoslezském regionu postupně rostl ze zanedbatelných hodnot v roce 1998 a 1999 na poměrně významnou hodnotu 1,57 % v roce 2004. Fiskální dopady investičních pobídek Tabulka č.8: Výběr daní indukovaný investičními pobídkami Výběr daní indukovaný investičními pobídkami (v Kč) Položka 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Daň celkem 20 174 138 33 243 318 62 707 166 303 477 337 583 111 832 754 821 717 - individuální 20 231 990 21 844 012 62 472 790 236 331 642 406 436 020 537 291 056 - korporátní -57 852 11 399 306 234 376 67 145 695 176 675 812 217 530 661 Pobídky 0 0 0 173 103 000 194 340 903 647 486 000 celkem - Sleva na 0 0 0 125 326 000 83 566 000 544 131 000 dani z příjmu právnických osob - Hmotná 0 0 0 38 863 000 73 222 000 81 133 000 podpora na tvorbu nových pracovních míst - Hmotná 0 0 0 8 914 000 20 194 000 19 613 000 podpora rekvalifikace / školení zaměstnanců - Převod 0 0 0 0 17 358 903 2 609 000 pozemku za zvýhodněnou cenu Vytvořená 146 245 517 1121 2046 3657 prac. místa u investorů (nesnížená o dojíždění a přetahování pracovníků) (Daň celkem 138 179 135 687 121 290 116 302 190 062 29 351 pobídky celkem) / vytvořená prac. místa u investorů 7 Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte 6 Za použití údajů Počet zaměstnanců dle OKEČ v regionu, soubor CZ080_Input.xls, list Makrodata (Údaj za OKEČE A,C,D,E,F,B,H,I,J,K,L,M,N,O). 7 Jmenovatel ukazatele obsahuje vytvořená pracovní místa (kumulativní) u investorů v ČR. 9

Tabulka Výběr daní indukovaný investičními pobídkami (v Kč) poskytuje pohled, zda příjmy státu generované působností investorů, kteří získali investiční pobídky v regionu, kompenzují poskytované pobídky a tento rozdíl je vztažen na jedno vytvořené pracovní místo. Je zřejmé, že fiskální příjmy převyšovaly hodnoty incentiv ve všech letech. Výrazné snížení poměrového ukazatele v posledním roce bude způsobeno nárůstem absolutního objemu udělených pobídek v roce 2004. Záporná hodnota u korporátní daně za rok 1999 je způsobena existencí jediného investora, který se nacházel v roce 1999 v investiční fázi, přičemž podstatná část jeho investičního nákupu směřuje do OKEČE DK, jehož rentabilita v roce 1999 byla záporná a dosahovala hodnoty -2,78 %. Snížení korporátní daně v roce 2001 je způsobeno vysokou zápornou hodnotou daně z příjmu za běžnou činnost u jednoho z investorů. Tento vliv představuje přibližně 17,5 mil. Kč. Graf č.4: Porovnání udělených investičních pobídek a fiskálních příjmů státu 800 000 000 700 000 000 600 000 000 500 000 000 400 000 000 300 000 000 200 000 000 100 000 000 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Objem udělených pobídek Objem vybraných daní Počet investorů Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte Absolutní částky daně z příjmů fyzických osob vybrané v Moravskoslezském kraji v souvislosti s projekty čerpajícími investiční pobídky vykazují rostoucí trend. V roce 2004 zde bylo vybráno na individuálních daních přes 537 mil. Kč. Korporátní daň indukovaná investičními pobídkami v roce 2004 činila přes 217 mil. Kč. V roce 2005 lze v Moravskoslezském kraji očekávat další nárůst daňových výnosů (individuální a korporátní daně) indukované investičními pobídkami, které dohromady nejspíše přesáhnou 800 mil. Kč. 8 Tabulka č.9: Příjem státu na 1 Kč investičních pobídek (v Kč) Příjem státu na 1 Kč investičních pobídek 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 0 N/A N/A N/A 1,75 3,00 1,17 Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte Příjem státu na 1 Kč investičních pobídek je podílem daňové povinnosti investorů a vybraných daní u dodavatelů (z příjmu fyzických a právnických osob) v důsledku ekonomické činnosti investorů čerpajících investiční pobídky (v přímém a nepřímém) a celkového objemu čerpaných investičních pobídek všemi investory v daném roce. Tyto údaje vypovídají o přínosu investičních pobídek ve fiskální rovině. V roce 2003 byly na 1 Kč poskytnutých investičních pobídek vybrány 3,00 Kč na daních u investorů, jejich 8 Model analyzuje období 1998-2004. 10

zaměstnanců, dodavatelů a zaměstnanců jejich dodavatelů (návratnost státem poskytnutých investičních pobídek v roce 2003 činila 300 %). Nižší hodnota v roce 2004 byla způsobena skokovým nárůstem objemu čerpaných pobídek. Z výše uvedeného lze vyvodit, že CzechInvestem poskytnuté investiční pobídky mají díky přímo a nepřímo generovaným fiskálním příjmům pro státní rozpočet návratnost hned v prvních letech běhu podpořeného investičního projektu. Graf č.5: Poměrový ukazatel hotovostních příjmů a výdajů státu z investic čerpajících investiční pobídky 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 N/A N/A N/A 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte Tento ukazatel vyjadřuje podíl hotovostních příjmů státu (individuální a korporátní daň v přímém a nepřímém efektu) a hotovostních výdajů státu (pobídky na tvorbu nových pracovních míst, školení zaměstnanců a převod technicky vybaveného území a pozemků za zvýhodněnou cenu). Tento ukazatel bylo možné vyčíslit až od roku 2002, protože v předchozích letech byl jmenovatel ukazatele nulový. Hodnota ukazatele se pohybuje v rozpětí 6 až 8, tzn. na státem vydanou hotovostní pobídku ve výši 1 Kč připadá v roce 2004 7,49 Kč hotovostních příjmů generovaných investicemi podpořenými investičními pobídkami. 11

Účetní přidaná hodnota Graf č.6: Účetní přidaná hodnota 9 / tržby u investorů 16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00% 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte Graf vypovídá o vzrůstající účetní přidané hodnotě investice na výnosech investorů (konsolidované výsledky), což může znamenat zavádění více technologicky náročných druhů výroby nebo i druhů výroby s vyšším podílem vysoce kvalifikované lidské práce. Tento trend může být rovněž posílen významnými investicemi do aktiv společnosti. Ukazatel může být v úvodních letech analýzy ovlivněn působením investora, které ovlivňuje konsolidované výsledky, a pozdější investiční fází projektu, ve které byl získán nárok na investiční pobídky (údaje na úrovni projektu). Graf č.7: Účetní přidaná hodnota 10 na jedno pracovní místo u investorů 1 200 000 tis. Kč / prac. místo 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte Vyšší hodnoty účetní přidané hodnoty na pracovníka jsou v mnoha případech typické pro vysoce automatizovanou výrobu, která bývá důsledkem investic a stanovuje vyšší požadavky na kvalifikaci pracovníků. Vzrůstající trend tohoto ukazatele může reflektovat vyšší podíl kvalifikované práce na výrobě investorů a odráží efekt z již provedených investic, které přecházejí do operační fáze. 9 Zahrnuje rovněž účetní přidanou hodnotu nepřímo u dodavatelů. 10 Zahrnuje rovněž účetní přidanou hodnotu nepřímo u dodavatelů. 12

Graf č.8: Odhad výše účetní přidané hodnoty Moravskoslezského kraje s projekty a bez projektů u firem nad 20 zaměstnanců za OKEČE (C,D,E,F,I) 11 mil. Kč 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Účetní přidaná hodnota (investice) Účetní přidaná hodnota (region Okeče - C,D,E,F,I bez projektů) Zdroj: ČSÚ, výpočty Deloitte Účetní přidaná hodnota investorů, kteří získali investiční pobídky, je vyznačena tmavě zelenou barvou. Modré pole vyjadřuje odhad účetní přidané hodnoty v Moravskoslezském kraji u firem nad 20 zaměstnanců za Okeče (C,D,E,F,I) v případě, že by se investice podporované pobídkami neuskutečnily. Export, Export/Výnosy Údaje o exportu vyplnilo 11 investorů. Podíl exportu na výnosech byl v roce 2004 ve všech případech vyšší než 50 %. Průměrná hodnota se pohybuje okolo 80 %. Ve třech případech byl v jednotlivých letech vývoj podílu exportu na výnosech rostoucí, ve třech případech klesající a ve dvou případech indiferentní. Ve třech případech byl podíl exportu na výnosech vyšší než 100 %, což značí chybně vyplněný údaj na vstupu. Celkový objem exportu v jednom roce nemůže převýšit výnosy investora. Vyhodnocení podílu investorů s požadavkem na certifikace ISO dodavatelů v Moravskoslezském kraji Z dostupných údajů na dotazník CzechInvestu z června 2005 vyplývá, že 54% klade vysoké nároky na své dodavatele tím, že požadují, aby dodavatel splňoval nároky certifikace ISO (Jedná se zejména o certifikáty kvality ISO 9000, 9001, 13 920 a 14 001 ISO TS 16946 a další). Dalších 38% vyžaduje jiné certifikáty kvality a zbylých 8% nepožaduje žádný certifikát. 11 U podniků za Okeč F se jedná o stavební podniky se 100 a více zaměstnanci. 13

Graf č.9: Podíl investorů, kteří požadují od svých dodavatelů certifikaci ISO Žádný 8% Jiný 38% ISO 54% ISO 1 Jiný Žádný Zdroj: Dotazník CzechInvest Inovační vazby zkoumaného vzorku investorů v Moravskoslezském kraji Graf č.10: Inovační vazby zkoumaného vzorku investorů v Moravskoslezském kraji 18% 33% Diplomová práce Společný vývoj Praxe pro studenty 49% Zdroj: Dotazník CzechInvest Z odpovědí investorů vyplývá, že preferují spolupráci s univerzitami formou společného vývoje (49 % investorů). 33 % investorů v odpovědích na dotazníky MPO uvádí, že studentům univerzit a vysokých škol zadává diplomové práce. 18 % investorů nabízí studentům praxe. Z údajů dostupných z odpovědí na dotazník CzechInvestu z června 2005 vyplývá, že výdaje na výzkum a vývoj se u většiny společností pohybují pod 1 % tržeb. Přibližně 50 % investorů však na výzkum a vývoj nevynakládá žádnou částku. U investorů, kteří údaj o výdajích na výzkum a vývoj vyplnili a kde tento údaj není nulový, dosahuje podíl výdajů na výzkum a vývoj na výnosech investora od 0,1 % do 1,6 %, průměrně 0,9 %. Žádný z investorů nevyplnil hodnotu u výdajů na spolupráci s výzkumnými pracovišti, vysokými školami a univerzitami, která by byla nenulová. 14

Zapojení dodavatelů v regionu a v ČR Následující graf zobrazuje podíl nákupů v regionu, mimo region (zbytek ČR) a import během investiční a operativní fáze. Zapojení dodavatelů v regionu je větší během investiční fáze. Během operativní fáze pochází nejvíce nákupů ze zahraničí (vyhodnoceny údaje za 5 největších dodavatelů jednotlivých investorů). Změna trendu v investiční fázi za rok 2000 je způsobena extrémními hodnotami investora, který výrazně ovlivnil celkový pohled na strukturu nákupu v daném roce. Rok 2000 v operativní fázi vykazuje také výraznou změnu trendu. Příčinou je rovněž malý vzorek investorů, který tak způsobuje výrazný výkyv ve struktuře nákupů v daném roce. Graf č.11: Zapojení dodavatelů v regionu a v ČR 100% Nákupy v regionu Nákupy mimo region (zbytek ČR) Import 80% 60% 40% 20% 0% 1999 2000 2001 2002 2003 2004 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Investiční fáze Operativní fáze Zdroj: Dotazníky investorů, výpočty Deloitte 15

3 Příloha Tabulka č.1: Přímé zahraniční investice v Moravskoslezském kraji Společnost Sídlo Počet zaměstnanců Typ investice Pobídky (ano/ne) Alpine stavební společnost CZ Ostrava N/A Kapitálový vstup Ne ASUS Czech Ostrava 1000 Greenfield Ne Autopal Nový Jičín 4500 Kapitálový vstup Ano Balakom Opava 200 Kapitálový vstup Ne Bang & Olufsen Kopřivnice 200 Greenfield Ano Bekaert Bohumín Bohumín 149 Kapitálový vstup Ne Bekaert Petrovice Petroviče 71 Kapitálový vstup Ne Befra Electronic Horní Suchá 30 Kapitálový vstup Ne Biocel Paskov Paskov 480 Kapitálový vstup Ne BorsodChem MCHZ Ostrava 700 Kapitálový vstup Ne Brose CZ Kopřivnice N/A Greenfield Ano Cirex CZ Kopřivnice 110 Greenfield Ne Czech Plastic Production Karviná 70 Kapitálový vstup Ne Czech Slag Nová huť Ostrava N/A Kapitálový vstup Ne Dakon Krnov 400 Kapitálový vstup Ne Dalkia Česká republika Ostrava 1666 Kapitálový vstup Ne Fantas Ostrava N/A Kapitálový vstup Ne Den Braven Czech and Slovak Úvalno N/A Nová investice Ne Dura Automotive Systems CZ Kopřivnice 60 Greenfield Ano Erich Jaeger Kopřivnice N/A Greenfield Ne Gardena Technik Bruntál 158 Kapitálový vstup Ne GDX Automotive Odry, Příbor 660 Kapitálový vstup Ne Hayes Lemmerz Ostrava 434 Nová investice Ano Husman Konstrukce Sviadnov 180 Kapitálový vstup Ano HMZ Bruntál 150 Kapitálový vstup Ne Ingelectric Ostrava 30 Greenfield Ne International Victor Company Fulnek N/A Kapitálový vstup Ne ISPAT NOVÁ HUŤ Ostrava 11 000 Kapitálový vstup Ne IVAX Pharmateuticals Opava 1200 Kapitálový vstup Ne IVG Holding Colbachini Krnov N/A Greenfield Ano Kappa Packaging Czech Žimrovice 500 Kapitálový vstup Ne Kone Ostrava N/A Kapitálový vstup Ne Korsnäs Czech Úvalno N/A Nová investice Ne Lichtgitter CZ Horní Suchá 70 Nová investice Ne Linde Vítkovice Ostrava 47 Kapitálový vstup Ne Lisovny nových hmot Vrbno p. P. 70 Kapitálový vstup Ne Mayr-Melnhof Säge Paskov Paskov 220 Nová investice Ano MG Odra Gas Vratimov N/A Kapitálový vstup Ne Model-Obaly Opava 720 Kapitálový vstup Ne Mölnlycke Health Care Klinipro Karviná 180 Greenfield Ano Nowaco Czech Republic Opava N/A Kapitálový vstup Ne Opava LU Opava N/A Kapitálový vstup Ne Osram Bruntál Bruntál 410 Kapitálový vstup Ano Ostroj Hansen + Reinders Opava 850 Kapitálový vstup Ne Ostravské vodárny a kanalizace Ostrava 393 Kapitálový vstup Ne Pharmos Ostrava N/A Kapitálový vstup Ne Pivovar Ostravar (Staropramen) Ostrava N/A Kapitálový vstup Ne Pivovar Radegast (Prazdroj) Šošovice N/A Kapitálový vstup Ne Primus Central Europe Příbor N/A Kapitálový vstup Ne Ringier Print Ostrava N/A Kapitálový vstup Ne Saft Frak Raškovice N/A Kapitálový vstup Ne Semperflex-Optimit Odry Odry 400 Kapitálový vstup Ano Severomoravská energetika Ostrava 1760 Kapitálový vstup Ne Severomoravská plynárenská Ostrava 991 Kapitálový vstup Ne Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava 1020 Kapitálový vstup Ne Shimano Czech Republic Karviná 200 Greenfield Ano Siemens Automobilové systémy Frenštát p. R. 1187 Kapitálový vstup Ano Siemens Elektromotory Frenštát p. R. N/A Kapitálový vstup Ano Skanska CZ, Pozemní stavitelství Třinec N/A Kapitálový vstup Ne Stant Manufacturing Karviná N/A Greenfield Ne Steeltec CZ Třinec 110 Kapitálový vstup Ne Tatra Kopřivnice 2300 Kapitálový vstup Ne TietoEnator Ostrava N/A Greenfield Ne Veha Frýdek-Místek N/A Kapitálový vstup Ne Vesuvius Solar Crucible Třinec 120 Greenfield Ano Zdroj: Internetové stránky Moravskoslezského kraje http://www.kr-moravskoslezsky.cz, k 1.12.2005 16

Tabulka č.2: Průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji Průmyslová zóna Investor využívající infrastrukturu průmyslové zóny Investiční pobídky Český Těšín Kovona System (ČR) výrobky z kovu (nábytek atd.) Ano Frýdek-Místek Blanco CZ (ČR) vybavení domácností (nerez) Ne Chlebovce Frýdek-Místek Lískovec Viroplastic CZ s.r.o. Ano Karviná Nové Pole 1. Shimano Czech Republic (Japonsko) jízdní kola Ano 2. Graddo (ČR) automobilový průmysl Ne 3. Dexon Czech (ČR) audiotechnika Ne 4. Mölnlycke Health Care Klinipro (Švédsko) farmacie Ano 5. Stant Manufacturing (USA) automobilový průmysl Ne Průmyslový park Kopřivnice Krnov Červený Dvůr Ostrava Hrabová Třinec Baliny 6. Lift Comp (ČR) výtahy Ne 1. Cirex BV (Nizozemí) přesné lití Ne 2. Dura Automotive System (USA) automobilový průmysl Ano 3. Brose CZ (SRN) automobilový průmysl Ano 4. Bang & Olufsen (Dánsko) luxusní elektronika Ano 5. Erich Jaeger (SRN) automobilový průmysl Ne 1. IVG Colbachini (Itálie) gumové hadice Ano 2. Masokombinát V+W (ČR) masné výrobky Ne 3. Elastex (ČR) syntetická vlákna Ne 4. EKO-Alu Krnov (ČR) plastová okna Ne 1. ASUS Czech (Tchaj-van) výpočetní technika Ne 2. CTP Project Invest (developerská firma z Nizozemí) Ne 1. KERN (ČR) závod na úpravu drátů Ne 2. Vesuvius Česká republika (Belgie) technická keramika Ano 3. Jap Trading (ČR) žáruvzdorné výrobky Ne 4. BZN (ČR) strojní výroba Ne Zdroj: Internetové stránky Moravskoslezského kraje, http://www.kr-moravskoslezsky.cz, k 1.12.2005 17

Tyto materiály a informace v nich obsažené předkládá společnost Deloitte Czech Republic B.V. a jejich účelem je podat obecné informace o konkrétní záležitosti či záležitostech, nikoli jejich vyčerpávající rozbor. Informace uvedené v těchto materiálech proto nepředstavují účetní, daňové, právní, investiční, poradenské ani jiné odborné rady či služby. Tyto informace by neměly být použity jako jediné východisko při přijímání rozhodnutí, která by mohla mít vliv na Vás nebo Vaše podnikání. Před přijetím jakýchkoli rozhodnutí nebo provedením kroků, jež by mohly ovlivnit Vaši osobní finanční situaci nebo podnikání, byste měli vyhledat radu kvalifikovaného poradce. Tyto materiály a informace v nich obsažené jsou předkládány v jejich stávající podobě a společnost Deloitte Czech Republic B.V. neposkytuje ve spojitosti s nimi žádná výslovná ani implicitní prohlášení či záruky. Aniž by tím bylo omezeno výše uvedené, společnost Deloitte Czech Republic B.V. nezaručuje, že tyto materiály nebo informace v nich uváděné neobsahují chyby nebo že splňují jakákoli konkrétní kritéria kvality. Společnost Deloitte Czech Republic B.V. výslovně odmítá veškeré implicitní záruky, jako jsou např. záruky obchodovatelnosti, nároku, způsobilosti pro určitý účel, neporušení pravidel, slučitelnosti, bezpečnosti a správnosti. Použijete-li tyto materiály a informace v nich obsažené, činíte tak na vlastní riziko a zároveň přebíráte plnou odpovědnost za škody vyplývající z použití těchto materiálů a informací. Společnost Deloitte Czech Republic B.V. neodpovídá za žádné zvláštní, nepřímé, nahodilé, následné nebo represivní škody či jakékoli jiné škody vzniklé v důsledku použití těchto materiálů nebo informací v nich obsažených, bez ohledu na to, zda budou uplatňovány na základě smlouvy, zákona, porušení závazku (včetně porušení způsobeného nedbalostí) nebo jiným způsobem. 18

Informace o společnosti Deloitte Název Deloitte označuje švýcarské sdružení ( Verein ) Deloitte Touche Tohmatsu, jeho členské firmy a jejich dceřiné a přidružené společnosti nebo kterýkoli z výše uvedených subjektů. Deloitte Touche Tohmatsu je organizací sdružující po celém světě členské firmy, jejichž cílem je poskytovat odborné služby a poradenství špičkové úrovně a které se při poskytování služeb klientům řídí jednotnou globální strategií uplatňovanou na místní úrovni v téměř 150 zemích světa. S možností využívat hluboký intelektuální potenciál 120 000 lidí po celém světě, Deloitte poskytuje služby ve čtyřech odborných oblastech - audit, daně, manažerské poradenství a finanční poradenské služby, přičemž mezi její klienty patří více než polovina největších společností na světě, jakož i velké národní podniky, veřejné instituce, významní místní klienti a úspěšně se rozvíjející globální společnosti. Výše zmíněné služby nejsou poskytovány sdružením Deloitte Touche Tohmatsu a, s ohledem na regulatorní a některé další důvody, některé členské firmy neposkytují služby ve všech čtyřech uvedených oblastech. Švýcarské sdružení Deloitte Touche Tohmatsu nenese odpovědnost za jednání či opomenutí svých členských firem a žádná z členských firem nenese odpovědnost za jednání či opomenutí jiné členské firmy. Každá z členských firem je samostatným a nezávislým právním subjektem působícím pod názvem Deloitte, Deloitte & Touche, Deloitte Touche Tohmatsu nebo pod jiným podobným názvem. Deloitte Central Europe je regionální organizací subjektů zastřešených společností Deloitte Central Europe Holdings Limited, která je členskou firmou Deloitte Touche Tohmatsu ve střední Evropě. Služby jsou poskytovány dceřinými a přidruženými společnostmi společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited, které jsou samostatnými a nezávislými právními subjekty. Dceřiné a přidružené společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited se řadí mezi přední poradenské firmy ve středoevropském regionu a poskytují odborné služby prostřednictvím více než 2 000 lidí působících ve více než 40 kancelářích v 16 zemích. V České republice poskytují služby společnosti Deloitte Czech Republic B.V. prostřednictvím Deloitte Czech Republic B.V, organizační složka, Deloitte s.r.o. a ELBONA a.s. (společně též Deloitte Česká republika ), které jsou přidruženými společnostmi Deloitte Central Europe Holdings Limited. Deloitte Česká republika je jednou z hlavních organizací poskytujících poradenské služby v této zemi a poskytuje odborné služby v oblasti auditu, daní, manažerského poradenství a finančních poradenských služeb, a to prostřednictvím svých 625 místních i zahraničních odborníků. K získání dalších informací prosím navštivte naše webové stránky www.deloitte.cz. Sídlo: Deloitte Czech Republic B.V., organizační složka Týn 641/4 110 00 Praha 1 Adresa kanceláře: Deloitte Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 2006 Deloitte Czech Republic B.V., organizační složka Všechna práva vyhrazena 19