ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE

ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ ÚDAJE O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE 2011 IV. díl EDUKACE A VEŘEJNÁ OSVĚTA NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU Centrum informací a statistik kultury WWW.NIPOS-MK.CZ Statistika kultury 1

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu 2012 Centrum informací a statistik kultury ISBN 978-80-7068-263-0 2 Statistika kultury

ÚVODEM Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) z pověření Ministerstva kultury České republiky (MK) zabezpečuje státní statistickou službu za oblast kultury na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem statistiky kultury je zjišťování údajů o činnosti kulturních zařízení zřizovaných MK, dalšími orgány státní správy, kraji, obcemi, městy, občanskými sdruženími dle zákona č. 83/90 Sb., obecně prospěšnými společnostmi, církvemi, podnikatelskými subjekty aj. Jsou šetřeny následující obory: divadla, galerie, muzea a památníky, hudební tělesa, hvězdárny, planetária a astronomické pozorovatelny, veřejné knihovny, památkové objekty zpřístupněné za vstupné, kulturní domy, výstavní činnost v oblasti profesionálního výtvarného umění a architektury, vydavatelská činnost (neperiodické publikace a periodický tisk) a festivaly divadelní, filmové, hudební a taneční pořádané v ČR. Od r. 2009 jsme přistoupili k inovaci při zveřejňování statistických údajů v souladu s mezinárodními trendy a doporučeními. Základní statistické údaje o kultuře publikujeme ve čtyřech částech dle klasifikace UNESCO. Čtvrtý díl, který Vám předkládáme, nese název Edukace a veřejná osvěta a obsahuje vybrané statistické údaje o hvězdárnách, planetáriích, astronomických pozorovatelnách, kulturních domech a edukacích pořádaných ostatními kulturními subjekty. Statistické výkazy jsou rozesílány na jednotlivé zpravodajské jednotky (ZJ), které mají na základě zákona o státní statistické službě zpravodajskou povinnost. Každoročně je seznam oslovovaných ZJ aktualizován tak, aby byl v souladu s aktuálními změnami. V předkládané publikaci jsou zveřejněny vybrané údaje ze statistického zjišťováni za rok 2011. Pro srovnání se uvádějí data za posledních pět let. Ovšem vzhledem k měnícímu se počtu ZJ, nemohou uváděné údaje vypovídat o reálném nárůstu či poklesu vykazovaných ukazatelů. Na začátku jednotlivých kapitol je vždy uveden stručný komentář vysvětlující metodologická, organizační a oborová specifika sběru statistických dat v příslušné oblasti nebo oboru vč. úvodní tabulky, která dává přehled o celkovém počtu šetřených ZJ v daném oboru. Následující tabulky s vybranými údaji ze statistických výkazů poskytují přehled o činnosti kulturních zařízení podle typu zřizovatele. Nejprve jsou uvedena zařízení zřizovaná orgány státní správy, kraji, obcemi a městy, dále pak zařízení zřizovaná občanskými sdruženími, církvemi aj. a v poslední řadě zařízení zřizovaná podnikatelskými subjekty. Dále jsou uvedeny tabulky zahrnující pořadí jednotlivých ZJ. Výsledky z rezortního statistického šetření jsou určeny pro MK a další orgány státní správy, Český statistický úřad, UNESCO a Eurostat. Dále jsou využívány pro různé mezinárodní programy a v neposlední řadě slouží odborné veřejnosti. NIPOS touto cestou děkuje všem zpravodajským jednotkám, které v předepsaném termínu zaslaly své statistické výkazy. Při výběru údajů pro tuto publikaci je zaručena ochrana důvěrnosti údajů ve smyslu zákona č. 89/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Publikace je též vystavena na webu NIPOS: www.nipos-mk.cz. Mgr. Lenka Lázňovská ředitelka NIPOS Statistika kultury 3

4 Statistika kultury

HVĚZDÁRNY, PLANETÁRIA A ASTRONOMICKÉ POZOROVATELNY Předmětem statistického zjišťování je činnost hvězdáren, planetárií a astronomických pozorovatelen přístupných veřejnosti. Zahrnuje velká i menší profesionální zařízení, amatérské hvězdárny a astronomické pozorovatelny, z nichž jsou některé soukromé. Z celkového počtu 48 statisticky šetřených zařízení je kraji zřizováno 11, obcemi a městy 17, vysokou školou 1, občanskými sdruženími 12, obecně prospěšnou společností 1 a 6 soukromými osobami. šetřených hvězdáren se během posledních pěti let mírně kolísal. V roce 2007 i 2011 byl šetřen stejný počet hvězdáren, a to 48. V mezidobí jejich počet mírně kolísal v letech 2008 a 2009 se jednalo o 45 a v roce 2010 46 hvězdáren. Za sledované období se snížila návštěvnost o 26 335 návštěvníků, tj. o 5,6%. V roce 2011 přišlo 514 580 návštěvníků, v roce 2007 pak 540 915 zájemců o astronomii. Největší návštěvnost hvězdáren však byla v roce 2009, kdy přišlo 561 298 návštěvníků. V návštěvnosti jednotlivých typů zařízení je velký rozdíl. Z astronomických úkazů byly v roce 2011 nejzajímavější částečné zatmění Slunce v lednu a úplné zatmění Měsíce v červnu a prosinci. V roce 2011 bylo uspořádáno 12 954 jednorázových vzdělávacích a osvětových akcí pořádaných hvězdárnami a dalšími astronomickými zařízeními, tj. pouze o 24 méně než v roce 2007, kdy jich bylo uspořádáno 12 978. Návštěvnost těchto akcí se zvýšila o 3%. V roce 2011 se těchto akcí zúčastnilo 492 073 533, v roce 2007 pak 477 593 zájemců o astronomii. Nejvíce jednorázových akcí bylo uspořádáno v roce 2008 (14 2070 s 476 962 návštěvníky) nejvíce návštěvníků přišlo v roce 2009 (532 560), kdy byly uspořádány 13 474 akce. Hvězdárny také pořádají dlouhodobé vzdělávací akce, např. pozorovací projekty, cykly přednášek apod. V roce 2011 těchto akcí bylo realizováno 66. Při některých hvězdárnách a dalších zařízeních jsou realizovány zájmové kroužky. V roce 2011 jich existovalo 68 s 675 členy, což je o 25,3% méně než v roce 2007, kdy bylo kroužků 91, s 907 členy. Zdroj: KULT (MK) 16-01 Roční výkaz o hvězdárně, planetáriu a astronomické pozorovatelně Statistika kultury 5

VYBRANÉ ÚDAJE ZE STATISTICKÝCH VÝKAZŮ O HVĚZDÁRNÁCH, PLANETÁRIÍCH A ASTRONOMCKÝCH POZOROVATELNÁCH V ROCE 2011 (Pro porovnání jsou uvedeny i údaje od roku 2007) CELKEM 2011 % 2010 % 2009 % 2008 % 2007 % sledovaných hvězdáren a planetárií 48 100,0 46 95,8 45 93,8 45 93,8 48 100,0 zařízení v nich 51 94,4 49 90,7 48 88,9 49 90,7 54 100,0 návštěvníků zařízení a návštěvníků vzdělávacích a osvětových akcí 514 580 95,1 529 248 97,8 561 298 103,8 531 702 98,3 540 915 100,0 jednorázových vzdělávacích a osvětových akcí v zařízení i mimo ně 12 954 99,8 13 100 100,9 13 474 103,8 14 270 110,0 12 978 100,0 návštěvníků jednorázových vzdělávacích a osvětových akcí v zařízení i mimo ně 492 073 103,0 507 533 106,3 532 560 111,5 476 962 99,9 477 593 100,0 dlouhodobých vzdělávacích a osvětových akcí v zařízení i mimo ně 66 23,5 107 38,1 158 56,2 98 34,9 281 100,0 účastníků dlouhodobých vzdělávacích a osvětových akcí v zařízení i mimo ně 2 461 6,1 6 667 16,5 6 444 16,0 33 638 83,3 40 396 100,0 zájmových kroužků a sekcí při zařízení 68 74,7 73 80,2 77 84,6 83 91,2 91 100,0 členů těchto kroužků a sekcí 657 72,4 787 86,8 836 92,2 950 104,7 907 100,0 počítačů připojených na internet 292 103,2 290 102,5 350 123,7 330 116,6 283 100,0 z toho přístupných veřejnosti 72 232,3 53 171,0 52 167,7 58 187,1 31 100,0 titulů vydaných neperiodických publikací 24 80,0 20 66,7 12 40,0 19 63,3 30 100,0 titulů vydávaného periodického tisku 5 50,0 7 70,0 12 120,0 10 100,0 10 100,0 titulů vydaných audiovizuálních děl 5 125,0 1 25,0 4 100,0 elektronických dokumentů na hmotných nosičích 2 100,0 2 100,0 elektronických dokumentů na internetu 1 063 88,7 1 199 100,0 = údaj nebyl v uvedeném roce sledován 6 Statistika kultury

HVĚZDÁRNY, PLANETÁRIA A ASTRONOMICKÉ POZOROVATELNY ZŘIZOVANÉ VYSOKÝMI ŠKOLAMI, KRAJI, OBCEMI A MĚSTY (Pro porovnání jsou uvedeny i údaje od roku 2007) 2 011 % 2010 % 2009 % 2008 % 2007 % sledovaných hvězdáren a planetárií 29 90,6 30 93,8 30 93,8 31 96,9 32 100,0 zařízení v nich 32 86,5 33 89,2 33 89,2 34 91,9 37 100,0 návštěvníků zařízení a návštěvníků vzdělávacích a osvětových akcí 458 868 87,6 459 957 87,8 502 972 96,0 478 832 91,4 523 756 100,0 jednorázových vzdělávacích a osvětových akcí v zařízení i mimo ně 11 833 98,2 12 079 100,3 12 124 100,6 12 861 106,8 12 046 100,0 návštěvníků jednorázových vzdělávacích a osvětových akcí v zařízení i mimo ně 438 944 95,3 443 210 96,2 477 875 103,7 454 504 98,6 460 832 100,0 dlouhodobých vzdělávacích a osvětových akcí v zařízení i mimo ně 58 21,5 64 23,7 99 36,7 85 31,5 270 100,0 účastníků dlouhodobých vzdělávacích a osvětových akcí v zařízení i mimo ně 2 320 5,8 1 954 4,8 3 433 8,5 3 200 7,9 40 300 100,0 zájmových kroužků a sekcí při zařízení 53 73,6 59 81,9 62 86,1 68 94,4 72 100,0 členů těchto kroužků a sekcí 455 62,8 647 89,4 664 91,7 794 109,7 724 100,0 počítačů připojených na internet 263 97,8 262 97,4 327 121,6 302 112,3 269 100,0 z toho přístupných veřejnosti 62 258,3 51 212,5 44 183,3 51 212,5 24 100,0 titulů vydaných neperiodických publikací 6 23,1 9 34,6 10 38,5 12 46,2 26 100,0 titulů vydávaného periodického tisku 4 50,0 5 62,5 10 125,0 9 112,5 8 100,0 titulů vydaných audiovizuálních děl 4 400,0 1 100,0 1 100,0 elektronických dokumentů na hmotných nosičích 2 100,0 2 100,0 elektronických dokumentů na internetu 1 031 90,8 1 135 100,0 = údaj nebyl v uvedeném roce sledován Statistika kultury 7

HVĚZDÁRNY, PLANETÁRIA A ASTRONOMICKÉ POZOROVATELNY ZŘIZOVANÉ OBČANSKÝMI SDRUŽENÍMI DLE ZÁKONA Č. 83/90 Sb., aj. (Pro porovnání jsou uvedeny i údaje od roku 2007) 2011 % 2010 % 2009 % 2008 % 2007 % sledovaných hvězdáren a planetárií 13 144,4 10 111,1 11 122,2 10 111,1 9 100,0 zařízení v nich 13 130,0 10 100,0 11 110,0 11 110,0 10 100,0 návštěvníků zařízení a návštěvníků vzdělávacích a osvětových akcí 55 061 334,5 68 347 415,3 57 503 349,4 52 595 319,6 16 459 100,0 jednorázových vzdělávacích a osvětových akcí v zařízení i mimo ně 966 145,3 972 146,2 1 040 156,4 1 237 186,0 665 100,0 návštěvníků jednorázových vzdělávacích a osvětových akcí v zařízení i mimo ně 52 478 326,7 63 379 394,6 53 862 335,4 22 183 138,1 16 061 100,0 dlouhodobých vzdělávacích a osvětových akcí v zařízení i mimo ně 7 63,6 42 381,8 59 536,4 13 118,2 11 100,0 účastníků dlouhodobých vzdělávacích a osvětových akcí v zařízení i mimo ně 136 141,7 4 709 4 905,2 3 011 3 136,5 30 438 31 706,3 96 100,0 zájmových kroužků a sekcí při zařízení 14 87,5 14 87,5 15 93,8 15 93,8 16 100,0 členů těchto kroužků a sekcí 201 116,9 140 81,4 172 100,0 156 90,7 172 100,0 počítačů připojených na internet 26 236,4 24 218,2 22 200,0 27 245,5 11 100,0 z toho přístupných veřejnosti 9 150,0 2 33,3 8 133,3 7 116,7 6 100,0 titulů vydaných neperiodických publikací 18 600,0 11 366,7 2 66,7 7 233,3 3 100,0 titulů vydávaného periodického tisku 1 50,0 2 100,0 2 100,0 1 50,0 2 100,0 titulů vydaných audiovizuálních děl 1 33,3-3 100,0 elektronických dokumentů na hmotných nosičích - - elektronických dokumentů na internetu 32 51,6 62 100,0 = údaj nebyl v uvedeném roce sledován 8 Statistika kultury

HVĚZDÁRNY, PLANETÁRIA A ASTRONOMICKÉ POZOROVATELNY ZŘIZOVANÉ SOUKROMÝMI OSOBAMI (Pro porovnání jsou uvedeny i údaje od roku 2007) 2011 % 2010 % 2009 % 2008 % 2007 % sledovaných hvězdáren a planetárií 6 85,7 6 85,7 4 57,1 4 57,1 7 100,0 zařízení v nich 6 85,7 6 85,7 4 57,1 4 57,1 7 100,0 návštěvníků zařízení a návštěvníků vzdělávacích a osvětových akcí 651 93,0 944 134,9 823 117,6 275 39,3 700 100,0 jednorázových vzdělávacích a osvětových akcí v zařízení i mimo ně 155 58,1 49 18,4 310 116,1 172 64,4 267 100,0 návštěvníků jednorázových vzdělávacích a osvětových akcí v zařízení i mimo ně 651 93,0 944 134,9 823 117,6 275 39,3 700 100,0 dlouhodobých vzdělávacích a osvětových akcí v zařízení i mimo ně 1 100,0 1 100,0 - - - účastníků dlouhodobých vzdělávacích a osvětových akcí v zařízení i mimo ně 5 125,0 4 100,0 - - - zájmových kroužků a sekcí při zařízení 1 33,3 - - - 3 100,0 členů těchto kroužků a sekcí 1 9,1 - - - 11 100,0 počítačů připojených na internet 3 100,0 4 133,3 1 33,3 1 33,3 3 100,0 z toho přístupných veřejnosti 1 100,0 - - - 1 100,0 titulů vydaných neperiodických publikací - - - - 1 100,0 titulů vydávaného periodického tisku - - - - - titulů vydaných audiovizuálních děl - - - elektronických dokumentů na hmotných nosičích - - elektronických dokumentů na internetu - 2 100,0 = údaj nebyl v uvedeném roce sledován Statistika kultury 9

VÝKONOVÉ INDIKÁTORY ZE STATISTICKÝCH VÝKAZŮ O HVĚZDÁRNÁCH, PLANETÁTIÍCH A ASTRONOMICKÝCH POZOROVATELNÁCH V ROCE 2011 Celkem zřizované VŠ, kraji, obcemi a městy zřizpvané občanskými sdruženími zřizované soukromými osobami sledovaných hvězdáren a planetárií 48 29 13 6 zařízení v nich 51 32 13 6 návštěvníků zařízení a návštěvníků vzdělávacích a osvětových akcí 514 580 458 868 55 061 651 jednorázových vzdělávacích a osvětových akcí v zařízení i mimo ně 12 954 11 833 966 155 návštěvníků jednorázových vzdělávacích a osvětových akcí v zařízení i mimo ně 492 073 438 944 52 478 651 dlouhodobých vzdělávacích a osvětových akcí v zařízení i mimo ně 66 58 7 1 účastníků dlouhodobých vzdělávacích a osvětových akcí v zařízení i mimo ně 2 461 2 320 136 5 zájmových kroužků a sekcí při zařízení 68 53 14 1 členů těchto kroužků a sekcí 657 455 201 1 počítačů připojených na internet 292 263 26 3 z toho přístupných veřejnosti 72 62 9 1 titulů vydaných neperiodických publikací 24 6 18 - titulů vydávaného periodického tisku 5 4 1 - titulů vydávaného audiovizuálních děl 5 4 1 - elektronických dokumentů na hmotných nosičích 2 2 - - elektronických dokumentů na internetu 1 063 1 031 32-10 Statistika kultury

PŘEHLED O VÝKONECH A NÁVŠTĚVNOSTI HVĚZDÁREN, PLANETÁRIÍ A ASTRONOMICKÝCH POZOROVATELEN V ROCE 2011 Následující hvězdárny nedaly souhlas ke zveřejnění individuálních údajů a využily práva na ochranu individuálních dat, která je zaručena zákonem č. 89/95 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V uvedeném pořadí jsou označena x. Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy Hvězdárna Přerov Hvězdárna Valašské Meziříčí Sdružení Hvězdárna Žebrák Soukromá hvězdárna Rovensko pod Troskami Stanice pro pozorování fotosféry Slunce - 028 Litovel Těšínská hvězdárna Statistika kultury 11

POŘADÍ PODLE POČTU NÁVŠTĚVNÍKŮ 2011 2010 1. x 2. Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, Ostrava 54 512 53 508 3. Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové 50 478 52 158 4. Hvězdárna a planetárium, Plzeň 46 096 23 351 5. Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary 38 715 53 381 6. Hvězdárna a planetárium České Budějovice s pobočkou na Kleti 31 346 25 786 7. x 8. Hvězdárna Vsetín 19 765 12 819 9. Lidová hvězdárna, Prostějov 13 829 16 590 10. Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích 12 842 12 547 11. Hvězdárna DK, Uherský Brod, o. Uherské Hradiště 11 370 13 733 12. Hvězdárna v Rokycanech 10 473 7 945 13. Hvězdárna a planetárium M. Koperníka, Brno 10 064 46 790 14. Hvězdárna v Úpici, o. Trutnov 7 466 14 463 15. Zlínská astronomická společnost - Hvězdárna Zlín 4 604 3 485 16. Hvězdárna Veselí nad Moravou 4 429 4 237 17. Městská hvězdárna ve Slaném 3 510 3 633 18. Hvězdárna prof. Františka Nušla při DDM, Jindřichův Hradec 3 057 3 020 19. Vlašimská astronomická společnost - Hvězdárna Vlašim 2 866 2 484 20. ZŠ a Mateřská škola Nymburk (hvězdárna) 2 141 1 558 21. DDM Delta - Hvězdárna barona Artura Krause 2 105 1 484 22. Jihlavská astronomická společnost, Jihlava 1 847 1 532 23. Hvězdárna Tábor 1 696 793 24. x 2011 2010 25. Hvězdárna města Mladá Boleslav 1 521 694 26. x 27. Astronomický klub Pelhřimov, o.s. 1 109 826 28. Lidová hvězdárna Josefa Sadila 1 080 x 29. Dům dětí a mládeže Moravská Třebová - Astronomický klub 735 720 30. Hvězdárna Mikuláše Koperníka v Třinci 672 1) 31. Astronomický klub Lomnice nad Popelkou 632 1) 32. Astronomický klub Vraclav, o. Ústí nad Orlicí 612 433 33. Hvězdárna Jičín 493 250 34. Hvězdárna při MKS Třebíč 452 513 35.-36. x 35.-36. Občanské sdružení Hvězdárna Olomouc 320 2) 37. Soukromá hvězdárna Rtyně v Podkrkonoší 256 312 38. Astronomický spolek v Kunžaku 240 250 39. Hvězdárna při KZMB, Boskovice 230 176 40. x 41. Soukromá hvězdárna Polička 157 320 42. x 43. Astronomický kroužek při KD, Dolní Benešov 105 93 44. Active - středisko volného času - Hvězdárna 70 1) 45. Astronomický kroužek, Žatec 30 1) 46. Astronomický klub Police nad Metují 24 1) 47. Soukromá hvězdárna Ladislava Schmieda, Kunžak 23 35 48. Soukromá hvězdárna Ostrava - Lhotka 5 6 x = hvězdárna využila v roce 2010 práva na ochranu individuálních dat, která je zaručena zákonem č. 89/95 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1) = hvězdárna neposkytla v roce 2010 údaje 2) = hvězdárna byla po přerušení činnosti do šetření zařazena v r. 2011 12 Statistika kultury

POŘADÍ PODLE POČTU USPOŘÁDANÝCH JEDNORÁZOVÝCH AKCÍ V ZAŘÍZENÍ I MIMO NĚ 2011 2010 1. x 2. Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové 2 185 2 129 3. Hvězdárna a planetárium České Budějovice s pobočkou na Kleti 1 224 1 194 4. Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, Ostrava 1 040 1 048 5. x 6. Lidová hvězdárna, Prostějov 650 637 7. Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích 532 535 8. Hvězdárna v Úpici, o. Trutnov 409 387 9. Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary 320 398 10. Hvězdárna Vsetín 305 171 11. Hvězdárna a planetárium, Plzeň 267 243 12. Hvězdárna a planetárium M. Koperníka, Brno 247 681 13. Hvězdárna Veselí nad Moravou 230 252 14. Hvězdárna v Rokycanech 196 220 15. Městská hvězdárna ve Slaném 166 157 16. Zlínská astronomická společnost - Hvězdárna Zlín 164 132 17. Hvězdárna prof. Františka Nušla při DDM, Jindřichův Hradec 161 152 18. Hvězdárna DK, Uherský Brod, o. Uherské Hradiště 126 146 19. Hvězdárna Tábor 108 74 20. DDM Delta - Hvězdárna barona Artura Krause 104 234 21. Astronomický klub Lomnice nad Popelkou 102 1) 22. Vlašimská astronomická společnost - Hvězdárna Vlašim 100 88 23. Hvězdárna Mikuláše Koperníka v Třinci 84 1) 24. ZŠ a Mateřská škola Nymburk (hvězdárna) 76 56 2011 2010 25. Soukromá hvězdárna Rtyně v Podkrkonoší 73 18 26. Hvězdárna při MKS Třebíč 62 79 27. Jihlavská astronomická společnost, Jihlava 61 54 28.-29. Lidová hvězdárna Josefa Sadila 58 x 28.-29. x 30. Dům dětí a mládeže Moravská Třebová - Astronomický klub 49 21 31. x 32. Hvězdárna Jičín 32 36 33. Občanské sdružení Hvězdárna Olomouc 26 2) 34. Astronomický klub Pelhřimov, o.s. 21 17 35.-36. x 35.-36. x 37.-38. Hvězdárna při KZMB, Boskovice 14 16 37.-38. Astronomický kroužek při KD, Dolní Benešov 14 12 39.-40. Astronomický spolek v Kunžaku 13 17 39.-40. Soukromá hvězdárna Ladislava Schmieda, Kunžak 13 6 41. x 42. Active - středisko volného času - Hvězdárna 10 1) 43. Astronomický klub Vraclav, o. Ústí nad Orlicí 9 7 44. Soukromá hvězdárna Polička 6 14 45.-47. Hvězdárna města Mladá Boleslav 4 89 45.-47. Astronomický kroužek, Žatec 4 1) 45.-47. Astronomický klub Police nad Metují 4 1) 48. Soukromá hvězdárna Ostrava - Lhotka 1 2 x = hvězdárna využila v roce 2010 práva na ochranu individuálních dat, která je zaručena zákonem č. 89/95 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1) = hvězdárna neposkytla v roce 2010 údaje 2) = hvězdárna byla po přerušení činnosti do šetření zařazena v r. 2011 Statistika kultury 13

POŘADÍ PODLE POČTU NÁVŠTĚVNÍKŮ JEDNORÁZOVÝCH VZDĚLÁVACÍCH AKCÍ V ZAŘÍZENÍ I MIMO NĚ 2011 2010 1. x 2. Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, Ostrava 54 512 53 508 3. Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové 49 171 51 026 4. Hvězdárna a planetárium, Plzeň 45 536 21 951 5. Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary 38 715 50 012 6. Hvězdárna a planetárium České Budějovice s pobočkou na Kleti 31 346 25 786 7. x 8. Hvězdárna Vsetín 15 543 9 582 9. Lidová hvězdárna, Prostějov 13 803 16 553 10. Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích 12 842 12 547 11. Hvězdárna DK, Uherský Brod, o. Uherské Hradiště 10 825 13 089 12. Hvězdárna a planetárium M. Koperníka, Brno 10 064 46 790 13. Hvězdárna v Úpici, o. Trutnov 7 015 11 631 14. Hvězdárna v Rokycanech 4 763 5 437 15. Hvězdárna Veselí nad Moravou 4 429 4 237 16. Zlínská astronomická společnost - Hvězdárna Zlín 3 420 3 284 17. Městská hvězdárna ve Slaném 2 940 2 840 18. Vlašimská astronomická společnost - Hvězdárna Vlašim 2 866 2 211 19. Hvězdárna prof. Františka Nušla při DDM, Jindřichův Hradec 2 569 2 448 20. Jihlavská astronomická společnost, Jihlava 1 847 1 532 21. Hvězdárna Tábor 1 696 793 22. ZŠ a Mateřská škola Nymburk (hvězdárna) 1 659 1 558 23. DDM Delta - Hvězdárna barona Artura Krause 1 572 1 484 24. x 2011 2010 25. Astronomický klub Pelhřimov, o.s. 1 109 826 26. Dům dětí a mládeže Moravská Třebová - Astronomický klub 725 712 27. Hvězdárna Mikuláše Koperníka v Třinci 672 1) 28. Astronomický klub Lomnice nad Popelkou 632 1) 29. Astronomický klub Vraclav, o. Ústí nad Orlicí 612 433 30. Hvězdárna Jičín 493 250 31. Hvězdárna města Mladá Boleslav 460 694 32. Dům dětí a mládeže Třebíč, příspěvková organizace - Hvězdárna 452 513 33. x 34. Občanské sdružení Hvězdárna Olomouc 320 2) 35. Soukromá hvězdárna Rtyně v Podkrkonoší 256 312 36. Astronomický spolek v Kunžaku 240 250 37. Hvězdárna při KZMB, Boskovice 230 176 38.-39. x 38.-39. x 40. Lidová hvězdárna Josefa Sadila 163 x 41. Soukromá hvězdárna Polička 157 320 42. x 43. Astronomický kroužek při KD, Dolní Benešov 90 78 44. Active - středisko volného času - Hvězdárna 70 1) 45. Astronomický kroužek, Žatec 30 1) 46. Astronomický klub Police nad Metují 24 1) 47. Soukromá hvězdárna Ladislava Schmieda, Kunžak 23 35 48. Soukromá hvězdárna Ostrava - Lhotka 5 6 x = hvězdárna využila v roce 2010 práva na ochranu individuálních dat, která je zaručena zákonem č. 89/95 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1) = hvězdárna neposkytla v roce 2010 údaje 2) = hvězdárna byla po přerušení činnosti do šetření zařazena v r. 2011 14 Statistika kultury

POŘADÍ PODLE POČTU DLOUHODOBÝCH VZDĚLÁVACÍCH A OSVĚTOVÝCH AKCÍ V ZAŘÍZENÍ I MIMO NĚ (S POČTEM ÚČASTNÍKŮ) 2011 2010 1. Hvězdárna Vsetín 13 (235) 19 (365) 2. Hvězdárna v Rokycanech 12 (1 074) 9 (221) 3. Hvězdárna v Úpici, o. Trutnov 7 (88) 12 (433) 4. Hvězdárna prof. Františka Nušla při DDM, Jindřichův Hradec 6 (466) 5 (537) 5. Hvězdárna a planetárium, Plzeň 5 (99) 6 (69) 6. x 7.-9. Dům dětí a mládeže Moravská Třebová - Astronomický klub 3 (92) - - 7.-9. x 7.-9. Zlínská astronomická společnost - Hvězdárna Zlín 3 (37) 3 (32) 10.-12. Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové 2 (40) 3 (62) 10.-12. Lidová hvězdárna, Prostějov 2 (2) 4 (48) 10.-12. Městská hvězdárna ve Slaném 2 (18) 2 (19) 13.-16. Astronomický klub Police nad Metují 1 (2) 1) 1) 13.-16. Astronomický kroužek, Žatec 1 (5) 1) 1) 13.-16. x 13.-16. Hvězdárna DK, Uherský Brod, o. Uherské Hradiště 1 (5) 1 (6) Ostatní hvězdárny a planetária nepořádala dlouhodobé akce x = hvězdárna využila v roce 2010 práva na ochranu individuálních dat, která je zaručena zákonem č. 89/95 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1) = hvězdárna neposkytla v roce 2010 údaje Statistika kultury 15

POŘADÍ PODLE POČTU ZÁJMOVÝCH KROUŽKŮ A SEKCÍ PŘI ZAŘÍZENÍ 2011 2010 1.-2. x 1.-2. Hvězdárna v Úpici, o. Trutnov 6 6 3 Hvězdárna Vsetín 5 5 4 Hvězdárna prof. Františka Nušla při DDM, Jindřichův Hradec 4 5 5.-6. Hvězdárna a planetárium, Plzeň 3 7 5.-6. Zlínská astronomická společnost - Hvězdárna Zlín 3 3 7.-18. Astronomický klub Lomnice nad Popelkou 2 1) 7.-18. DDM Delta - Hvězdárna barona Artura Krause 2 2 7.-18. Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové 2 2 7.-18. Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary 2 2 7.-18. Hvězdárna DK, Uherský Brod, o. Uherské Hradiště 2 2 7.-18. Hvězdárna města Mladá Boleslav 2 2 7.-18. Hvězdárna v Rokycanech 2 2 7.-18. x 7.-18. Lidová hvězdárna Josefa Sadila 2 x 7.-18. Lidová hvězdárna, Prostějov 2 2 7.-18. Městská hvězdárna ve Slaném 2 2 7.-18. x 19.-35. Active - středisko volného času - Hvězdárna 1 1) 19.-35. Astronomický klub Vraclav, o. Ústí nad Orlicí 1 1 19.-35. Astronomický kroužek, Žatec 1 1) 19.-35. Dům dětí a mládeže Moravská Třebová - Astronomický klub 1 1 19.-35. Hvězdárna a planetárium České Budějovice s pobočkou na Kleti 1 1 19.-35. Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, Ostrava 1 1 19.-35. Hvězdárna při KZMB 1 1 19.-35. Hvězdárna Veselí nad Moravou 1 1 19.-35. Jihlavská astronomická společnost 1-19.-35. Hvězdárna Jičín 1-19.-35. x 19.-35. Astronomický kroužek při KD, Dolní Benešov 1 1 19.-35. x 19.-35. Hvězdárna Mikuláše Koperníka v Třinci 1 1) 19.-35. Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích, p.o. 1 1 19.-35. Vlašimská astronomická společnost - Hvězdárna Vlašim 1 1 19.-35. ZŠ a Mateřská škola Nymburk (hvězdárna) 1 1 Ostatní hvězdárny a planetária neměla zájmové kroužky nebo sekce x = hvězdárna využila v roce 2010 práva na ochranu individuálních dat, která je zaručena zákonem č. 89/95 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1) = hvězdárna neposkytla v roce 2010 údaje 16 Statistika kultury

POŘADÍ PODLE POČTU ČLENŮ KROUŽKŮ A SEKCÍ PŘI ZAŘÍZENÍ 2011 2010 1. x 2. Hvězdárna a planetárium, Plzeň 54 70 3. Vlašimská astronomická společnost - Hvězdárna Vlašim 40 43 4. Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary 35 19 5.-6. Hvězdárna v Úpici, o. Trutnov 33 167 5.-6. Jihlavská astronomická společnost 33-7. Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, Ostrava 25 34 8.-9. Astronomický klub Lomnice nad Popelkou 24 1) 8.-9. Lidová hvězdárna, Prostějov 24 37 10.-11. DDM Delta - Hvězdárna barona Artura Krause, Pardubice 22 15 10.-11. Hvězdárna prof. Františka Nušla při DDM, Jindřichův Hradec 22 35 12. Zlínská astronomická společnost - Hvězdárna Zlín 20 27 13. Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové 17 32 14. Hvězdárna Vsetín 16 15 15.-17. Astronomický klub Vraclav, o. Ústí nad Orlicí 15 8 15.-17. Hvězdárna a planetárium České Budějovice s pobočkou na Kleti 15 15 15.-17. x 18. ZŠ a Mateřská škola Nymburk (hvězdárna) 13 14 19.-21. Hvězdárna v Rokycanech 12 14 19.-21. Hvězdárna Veselí nad Moravou 12 10 19.-21. Hvězdárna Mikuláše Koperníka v Třinci 12 1) 22. Hvězdárna DK, Uherský Brod, o. Uherské Hradiště 11 6 23.-24. Dům dětí a mládeže Moravská Třebová - Astronomický klub 10 8 23.-24. x 25.-26. Astronomický kroužek při KD, Dolní Benešov 9 9 25.-26. Hvězdárna Jičín 9-27.-28. x 27.-28 Městská hvězdárna ve Slaném 8 8 29.-31. x 29.-31. Hvězdárna města Mladá Boleslav 7 7 29.-31. Hvězdárna při KZMB 7 6 32. Active - středisko volného času - Hvězdárna 6 1) 33.-34. Lidová hvězdárna Josefa Sadila 4 x 33.-34. Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích, p.o. 4 4 35. Astronomický kroužek, Žatec 1 1) Ostatní hvězdárny a planetária neměla zájmové kroužky nebo sekce x = hvězdárna využila v roce 2010 práva na ochranu individuálních dat, která je zaručena zákonem č. 89/95 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1) = hvězdárna neposkytla v roce 2010 údaje Statistika kultury 17

SROVNÁNÍ ČINNOSTI HVĚZDÁREN, PLANETÁRIÍ A ASTRONOMICKÝCH POZOROVATELEN ZA ROK 2011 (Pořadí je uvedeno podle počtu návštěvníků) Pořadí 1. x Název hvězdárny návštěvníků celkem jednorázových akcí návštěvníků jednorázových akcí dlouhodobých akcí návštěvníků dlouhodobých akcí kroužků členů kroužků 2. Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, Ostrava 54 512 1 040 54 512 - - 1 25 3. Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové 50 478 2 185 49 171 2 40 2 17 4. Hvězdárna a planetárium, Plzeň 46 096 267 45 536 5 99 3 54 5. Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary 38 715 320 38 715 - - 2 35 6. Hvězdárna a planetárium České Budějovice s pobočkou na Kleti 31 346 1 224 31 346 - - 1 15 7. x 8. Hvězdárna Vsetín 19 765 305 15 543 13 235 5 16 9. Lidová hvězdárna, Prostějov 13 829 650 13 803 2 2 2 24 10. Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích 12 842 532 12 842 - - 1 4 11. Hvězdárna DK, Uherský Brod, o. Uherské Hradiště 11 370 126 10 825 1 5 2 11 12. Hvězdárna v Rokycanech 10 473 196 4 763 12 1 074 2 12 13. Hvězdárna a planetárium M. Koperníka, Brno 10 064 247 10 064 - - - - 14. Hvězdárna v Úpici, o. Trutnov 7 466 409 7 015 7 88 6 33 15. Zlínská astronomická společnost - Hvězdárna Zlín 4 604 164 3 420 3 37 3 20 16. Hvězdárna Veselí nad Moravou 4 429 230 4 429 - - 1 12 17. Městská hvězdárna ve Slaném 3 510 166 2 940 2 18 2 8 18. Hvězdárna prof. Františka Nušla při DDM, Jindřichův Hradec 3 057 161 2 569 6 466 4 22 19. Vlašimská astronomická společnost - Hvězdárna Vlašim 2 866 100 2 866 - - 1 40 20. ZŠ a Mateřská škola Nymburk (hvězdárna) 2 141 76 1 659 - - 1 13 21. DDM Delta - Hvězdárna barona Artura Krause 2 105 104 1 572 - - 2 22 22. Jihlavská astronomická společnost, Jihlava 1 847 61 1 847 - - 1 33 23. Hvězdárna Tábor 1 696 108 1 696 - - - - 24. x 25. Hvězdárna města Mladá Boleslav 1 521 4 460 - - 2 7 26. x 27. Astronomický klub Pelhřimov, o.s. 1 109 21 1 109 - - - - 28. Lidová hvězdárna Josefa Sadila při KD Josefa Suka, Sedlčany 1 080 58 163 - - 2 4 29. Dům dětí a mládeže Moravská Třebová - Astronomický klub 735 49 725 3 92 1 10 30. Hvězdárna Mikuláše Koperníka v Třinci 672 84 672 - - 1 12 18 Statistika kultury

SROVNÁNÍ ČINNOSTI HVĚZDÁREN, PLANETÁRIÍ A ASTRONOMICKÝCH POZOROVATELEN ZA ROK 2011 Pokračování Pořadí Název hvězdárny návštěvníků celkem jednorázových akcí návštěvníků jednorázových akcí dlouhodobých akcí návštěvníků dlouhodobých akcí kroužků členů kroužků 31. Astronomický klub Lomnice nad Popelkou 632 102 632 - - 2 24 32. Astronomický klub Vraclav 612 9 612 - - 1 15 33. Hvězdárna Jičín 493 32 493 - - 1 9 34. Dům dětí a mládeže Třebíč, příspěvková organizace - Hvězdárna 452 62 452 - - - - 35. x 36. Občanské sdružení Hvězdárna Olomouc 320 26 320 - - - - 37. Jiří Drbohlav - Hvězdárna 256 73 256 - - - - 38. Astronomický spolek v Kunžaku 240 13 240 - - - - 39. Hvězdárna při KZMB 230 14 230 - - 1 7 40. x 41. Soukromá hvězdárna Polička 157 6 157 - - - - 42. x 43. Kulturní dům Dolní Benešov - Astronomický kroužek 105 14 90 - - 1 9 44. Active - středisko volného času - Hvězdárna 70 10 70 - - 1 6 45. Astronomický kroužek 30 4 30 1 5 1 1 46. Astronomický klub Police nad Metují 24 4 24 1 2 - - 47. Soukromá hvězdárna Ladislava Schmieda 23 13 23 - - - - 48. Soukromá hvězdárna Ostrava - Lhotka 5 1 5 - - - - Statistika kultury 19

KULTURNÍ DOMY, MĚSTSKÁ KULTURNÍ STŘEDISKA, CENTRA VOLNÉHO ČASU apod. V r. 2007 byla z pověření Ministerstva kultury ČR a Českého statistického úřadu poprvé sledována v rámci statistických šetření i činnost kulturních zařízení v České republice. První snaha o vytvoření statistického Ročního výkazu o kulturně vzdělávací a zájmové činnosti Kult (MK) 22-01 sahá do roku 2003, resp. 2002. Jednalo se tehdy o jednostránkový Dotazník o kulturních domech a střediscích, ve kterém se zjišťoval mimo základní informace o zpravodajské jednotce pouze typ zařízení a obory činnosti v nich provozované. Propracovaná verze současného výkazu byla připravena ve spolupráci ministerstva kultury, statistického úřadu a Národního informačního a poradenského střediska pro místní kulturu (NIPOS), které statistické šetření provádí. Statistický výkaz se každým rokem upravuje, částečně z vůle zadavatele, částečně podle ohlasů a připomínek z terénu. Díky upřesňování, úpravám a rozšiřování šetřené problematiky nejsou zatímní statistická šetření a závěry z něho vyplývající úplně korektní. V příštích letech by měl být výkaz doplněn o tabulku mezinárodní a přeshraniční kulturní spolupráce. Na základě anketních lístků rozesílaných zpravodajským jednotkám můžeme totiž konstatovat, že tyto mezinárodní kulturní aktivity jsou organizovány v nezanedbatelném počtu po celém příhraničí. Jen je ještě nutné upřesnit formulace. Dalším možným objektem šetření by mohly do budoucna být kulturní aktivity minoritních společností žijících vedle české majority: Poláci, Němci, Romové (resp. Cikáni), Vietnamci, Řekové, Maďaři atd., kteří mají vlastní kulturní organizace aktivizující především kulturní život svých krajanů, na který mimo vlastní prostředky (sponzoring, příspěvky apod.) získávají finanční podporu od obcí, měst, kde pracují, i od krajů a českého ministerstva kultury (tedy ze státního rozpočtu). Domnívám se, že by bylo nejen užitečné, ale i potřebné je zařadit do databáze Původní databáze z r. 2007 se rozšiřuje a upravuje. V r. 2011 bylo osloveno a výkazy rozeslány již do 624 kulturních zařízení, obecních či městských úřadů a jejich částí. Vyřazeny byly ty zpravodajské jednotky, které buď kulturní zařízení nevlastní či neprovozují, zanikly nebo se jejich činnost zúžila na pouhé pronajímání nebytových prostor, knihovnickou činnost, provozování kina, restaurace, klubu apod. Část oslovených subjektů ani přes upomínky neodpověděla. Celkový počet statisticky sledovaných zařízení, která vyplnila roční výkaz, činil v r. 2007 285 subjektů, v r. 2011 jich bylo 493. V rozšiřování databáze bude nutné pokračovat i v dalších letech. Nově se oslovují zejména všechny obce a města nad 1 000 obyvatel (dle abecedního seznamu), příp. přímo jejich kulturní zařízení. Jedná se o poměrně zdlouhavý vylučovací proces vzhledem k tomu, že je v České republice cca 6 000 sídel, ale dosti přesný. Problém většího počtu kulturních zařízení ve městech, podchycení občanských sdružení, o.p.s., akciových společností, s.r.o., jakož i církevních subjektů a kulturních zařízení etnických menšin bude nutné ještě dořešit. Nejčastější zápornou odpovědí byla informace, že obec, městys, město nevlastní kulturní zařízení a neorganizuje žádnou kulturně vzdělávací a zájmovou uměleckou činnost, že veškeré kulturní snažení bylo zredukováno na 1 až 2 kulturní či společenské akce, které jsou nespecifikovanými položkami obecního rozpočtu. Druhou, nejširší odpovědí je, že kulturní aktivity pořádají v obci nejrůznější spolky (Svaz dobrovolných hasičů, TJ Sokol, TJ Orel, farnost, divadelní spolky, občanská sdružení apod.) ve své režii a v kulturním zařízení, které jim obec, město pronajala zdarma či za symbolický poplatek. Uvažujeme tuto možnost zařadit do tabulky s odpovědí ano-ne. Další častou odpovědí je pronajímání kulturního domu pouze pro komerční účely, případně pronájem či prodej podnikatelskému subjektu či podnikateli. Statistika kultury 21

Již podruhé měly zpravodajské jednotky možnost elektronického sběru, který probíhal paralelně s vyplňováním klasického papírového výkazu. Byl využit přibližně z 50 % (technické problémy, prvotní neobratnosti vyplňovatelů, elektronický výkaz byl časově omezen). Vzhledem k tomu, že do databáze jsou zařazována občanská sdružení, o.p.s., nemusí mít každý respondent k dispozici internet. Proto bych doporučovala ponechat papírové formuláře jako alternativu alespoň do doby, než bude databáze úplná a konsolidovaná. I když ještě nemáme zmapovanou celou Českou republiku a máme k dispozici pouze statistická šetření za rok 2007 až 2011, domnívám se, že již určitou analýzu, vývoj a náznaky směřování do budoucna provést můžeme. Přehled KD podle zřizovatele a podle činnosti Podle typu zřizovatele jsou zpravodajské jednotky rozděleny do 3 základních skupin. 1. subjekty, jejichž zřizovatelem jsou orgány státní správy (r. 2011 418 ZJ), 2. subjekty zřízené občanskými sdruženími, o.p.s. a církvemi (r. 2011 36 ZJ), 3. subjekty provozované podnikatelskými subjekty či podnikateli (r. 2011 39 ZJ). Vedle typu kulturního zařízení sledujeme i jím provozovanou činnost (zájmově vzdělávací, zájmově uměleckou a zájmově mimouměleckou, vč. dalších kulturních služeb pro veřejnost), a to ve 2 aspektech: 1. počet kurzů, souborů, klubů a kroužků, 2. počet jejich členů. Od r. 2010 sledujeme také bezbariérový přístup v kulturních zařízeních. Ze 493 sledovaných zpravodajských jednotek mělo v r. 2011 bezbariérový přístup 446 objektů (upozorňuji, že některé zpravodajské jednotky vlastní více objektů ke kulturním aktivitám). Přehled o činnosti kulturních domů a středisek v krajích Vzhledem k tomu, že prozatím nemáme ve statistickém šetření všechny zpravodajské jednotky mající kulturní zařízení a pořádající kulturní aktivity, není v krajích k dispozici konečný počet zpravodajských jednotek. Nehledě na další odlišnosti: kraje jsou rozdílně velké, s rozdílnou hustotou a sociální strukturou obyvatelstva atd. Výsledkem je tedy stále nepřesný obraz a jen obecná analýza problematiky. Ale již je zřejmé, že zpravodajské jednotky nebude možné zařadit do typizovaných skupin podle počtu obyvatel, zaměstnanců, ekonomických podmínek apod. Vždy se budou subjekty v podobných sociologických, demografických, ekonomických podmínkách lišit. Záleží totiž ještě na dalších aspektech, např. vzdálenosti obce, ve kterém kulturní zařízení sídlí, od velkých měst (tzv. příměstské oblasti), na historickém a etnografickém dědictví, typu osídlení (starousedlíci žijící zde po staletí či pováleční přišelci a reemigranti, zvláště ve vysídlených oblastech pohraničí, etnické příhraniční menšiny, které se snaží zachovat si svoji svébytnou národní kulturu (Poláci, Němci), příp. Řekové, Kypřané migrující před desetiletími z politických důvodů, nebo nově přibyvší Vietnamci, Ukrajinci a obyvatelé Ruska, příp. i Slováci, kteří primárně přišli za prací, ale nyní se zde zabydlují a zůstávají i s rodinami. Dalším ovlivňujícím činitelem je zemědělský, hornický nebo průmyslový typ krajiny. A samozřejmě velmi záleží i na lidském faktoru, jeho aktivitách, schopnostech a potřebě se organizovat, bavit, pracovat pro blaho sousedů či krajanů. Nejvíce sledovaných zpravodajských jednotek vykázal v r. 2011 Jihomoravský (63 ZJ), Středočeský (58 ZJ) a Moravskoslezský kraj (49 ZJ). Největší možnosti rozboru máme prozatím ve skupině zřizované státními orgány (r. 2011 418 jednotek). Tyto subjekty mají často dlouholetou tradici na rozdíl od skupiny druhé a třetí, které začaly vznikat až po roce 1989. Zájmová vzdělávací činnost V oblasti zájmové vzdělávací činnosti sledujeme kurzy cyklické a jednorázové pořádané v 10 typech činností (občanské, umělecké, environmentální, prosociální, zdravotní, tradiční řemesla a lidová kultura, práce s PC, získávání technologických a praktických dovedností, jazykové, jiné, např. taneční kurzy). V cyklické formě se v r. 2011 nejvíce organizovaly kurzy jiné, vč. kurzů tance a společenského chování (94 KD), jazykové (61 KD) a umělecké (42 KD). Ve formě jednorázové pořádala kulturní zařízení nejvíce kurzy jiné (23 KD), umělecké (20) a kurzy tradičního řemesla a lidové kultury (20 KD). Ve všech sledovaných letech se na prvních místech až na výjimky obměňovaly tyto výše jmenované typy kurzů. Z celkového počtu 493 kulturních zařízení sledovaných v r. 2011 nepořádalo žádné vzdělávací kurzy 272 subjektů. Nutno podotknout, že některá kulturní zařízení sice vzdělávací kurzy nepořádala, ale pronajímala své prostory pro tyto účely, především jazykovým a hudebním školám (někdy zadarmo či za symbolický nájem). Část zpravodajských jednotek jsou zase malé obce, které sice organizují ve svých objektech kulturní aktivity, ale na zájmovou vzdělávací činnost již nemají finanční, prostorové, ani lidské kapacity. Zájmová umělecká činnost V r. 2011 sledujeme v oblasti zájmové umělecké činnosti 8 oborových skupin, vč. počtu jejich členů. Jedná se především o divadelní soubory, hudební skupiny, sborový zpěv, folklorní soubory, kluby fotografie a audiovize, filmové, výtvarné a literární skupiny. V průběhu let se statistický výkaz měnil. Některé dříve samostatně sledované činnosti se přestaly sledovat, některé se spojily do jediné skupiny, až v šetření zůstalo pouhých 6 oborových skupin. Po roční pauze byla v r. 2009 do výkazu opět zařazena samostatná kategorie folklorní 22 Statistika kultury

soubory. Domnívám se totiž, že je důležité sledovat vývoj jedné z mála přetrvávajících živých lidových tradic. Také byl problém, zda folklorní soubory řadit do hudebních skupin či tanečních. Součástí jejich vystoupení je zpěv, tanec i divadelní ztvárnění výročních a rodinných zvyků apod. Od r. 2010 je znovu šetřena i kategorie sborový zpěv, mající v českých a moravských historických zemích podobně jako ochotnické divadlo (a veřejné knihovny) více než stoletou tradici. Z šetření je patrné, že kulturní zařízení zabezpečují především ochotnickou divadelní činnost, nejvíce souborů bylo v r. 2011 sledováno v Ústeckém (42) a Moravskoslezském kraji (26). Velké množství divadelních přehlídek a festivalů tradici ochotnického divadla táhnoucí se od dob národního obrození především na českém a moravském venkově (např. Jiráskův Hronov v Královéhradeckém kraji) pomáhá udržovat. Stejně tak mají dlouholetou tradici, až stopadesátiletou, soubory sborového zpěvu (Jihomoravský kraj s 20 soubory). Nejvíce hudebních skupin vykazoval v tomto roce Ústecký (37) a Jihomoravský kraj (31) a nejvíce tanečních skupin jsme evidovali v kraji Moravskoslezském (88) a Jihomoravském (44). Charakter kulturních aktivit ovlivňuje i živá lidová tradice (oblast Chodska v západních, Blat a Doudlebska v jižních Čechách, oblast Slovácka, Valašska a Hané na Moravě, Slezska, Těšínska apod.), a to především v počtu folklorních souborů. Nejvíce se jich uvádí v Jihomoravském kraji (39) a Zlínském (29). V hlavním městě Praze se situace vyvíjela odlišně. Folklorní soubory zde bývaly často zakládány dřívějšími generacemi rodáků povětšinou z touhy po stálém sepjetí se svým rodným krajem, kam časem přiváděli i své děti. Tak vznikl Valašský krúžok a další soubory s moravským či jiným folklorem. Tam, kde nelze navázat na tradice (např. oblast vysídlených Sudet a velké městské aglomerace jako Praha, Ostrava), vznikají ponejvíce moderní hudební, divadelní a taneční skupiny nejrůznějších žánrů, výtvarné, filmové, fotografické kluby a kroužky. Jejich vznik obvykle iniciuje nadšený jedinec nebo pracovníci kulturních zařízení v rámci volnočasových aktivit především dětí a mládeže. Jednotlivé soubory jsou často složeny jak z dospělých či seniorů, tak mládeže a dětí. (Od r. 2009 jsou ve výkaze nastavena přesnější kritéria pro zařazení souboru podle věku členů.) Zájmová mimoumělecká činnost Mimouměleckou zájmovou činnost sledujeme v 6 typech kroužků a 4 věkových kategoriích. Jedná se o kluby a kroužky přírodovědné, sběratelské, logické hry, technické aktivity, sportovní a turistické či jiné (vlastivědné). V r. 2011 jsou v šetření nejvíce zastoupeny kluby turistické (Jihomoravský kraj 78 klubů) a vlastivědné (Moravskoslezský kraj 14 oddílů). Zájmová umělecká a mimoumělecká činnost dětí a mládeže V objektech kulturních zařízení provozují svoji činnost také soubory, skupiny, kluby a kroužky určené pouze dětem a mládeži, které se zaměřují na zájmovou uměleckou činnost ve výše zmiňovaných skupinách, stejně tak i v 6 oborových skupinách mimoumělecké zájmové činnosti. Nejvíce dětských souborů a skupin bylo sledováno v oblasti výtvarné (152 kroužků) a taneční (105 skupin), nejvíce mládežnických skupin v oblasti taneční (40) a hudební (17). Mládež a děti jsou také členy souborů pro dospělé (pravděpodobně z důvodů rodinných vazeb a ve vesnických souborech). V mimoumělecké zájmové činnosti upřednostňují děti a mládež hlavně turistické a sportovní oddíly (děti 41, mládež 12). Opět se sporadicky objevují děti a mládež v klubech pro dospělé (např. v šachovém či modelářském kroužku, v kroužku logických her). Naskýtá se otázka, zda nevytvořit samostatnou databázi kulturních zařízení pro děti a mládež, resp. domů dětí a mládeže, které organizují volnočasové aktivity pro tyto dvě skupiny obyvatelstva, od nejrůznějších kurzů, souborů, kroužků a skupin až po kulturní a společenské akce. Svou činností mohou vedle rodičů a školy ovlivňovat a směrovat děti a mládež pro jejich budoucí profesní, společenský a rodinný život. Někdy dokonce zastupují i rodičovské působení, především u sociálně slabých rodin (což je často úkolem různých občanských sdružení, církevních organizací apod.). Další kulturní služby veřejnosti V r. 2007 uspořádaly sledované kulturní domy (285) celkem 59 738 akcí, nejvíce bylo divadelních představení a společenských akcí. návštěvníků (vč. návštěvníků knihoven) činil přes 7 095 163. V r. 2011 uspořádalo sledovaných 493 zařízení 91 568 kulturních a společenských akcí, kterých se účastnilo 8 069 003 návštěvníků. Některé zpravodajské jednotky kvůli zhoršení své finanční situace snížily počet zaměstnanců na minimum, příp. mají pouze dobrovolné pracovníky. Zvláště menší obce vykazují dobrovolné pracovní síly, rekrutující se především ze zaměstnanců obecních úřadů. Dále se jedná o organizace, jejichž zřizovatelem je podnikatelský subjekt či podnikatel, občanské sdružení či o.p.s. apod., případně je výše sledovaná činnost součástí pracovních smluv. Statistika kultury 23

Hospodaření 285 šetřených zpravodajských jednotek v r. 2007 mělo celkové výnosy (příjmy) ve výši 2 221 476 228 Kč, zatímco v r. 2011 činily výnosy sledovaných 493 subjektů 2 706 780 272 Kč (tzn. v r. 2011 mělo o 173 % zpravodajských jednotek více o 121,9% větší výnosy). Velmi zjednodušený výsledek nezachycuje jednotlivé subjekty pracující v odlišných, jedinečných podmínkách. Ale víceméně můžeme konstatovat, že ekonomická situace kulturních zařízení se obecně zhoršuje. Ještě výraznější vývoj se ukázal i v dalších položkách. Zhoršené ekonomické podmínky se nejrazantněji projevily ve výši státních příspěvků (r. 2007 53 347 700 Kč, r. 2011 45 001 918 Kč). Celková finanční částka klesá, přestože počet sledovaných jednotek stoupl. V krajských a obecních dotacích, příspěvcích a grantech se sice v tabulkách projevuje růst, ale nelze zapomenout, že počet zpravodajských jednotek je vyšší, tzn., že výše příspěvků zůstává víceméně na stejné úrovni jako v minulých letech, resp. se mírně snížila. Krajské úřady přispěly v r. 2007 celkovou částkou ve výši 16 953 302 Kč, v r. 2011 33 341 641 Kč. Obce a města vyčlenily ze svých rozpočtů v r. 2007 1 047 601 387 Kč a v r. 2011 částku 1 420 132 780 Kč. Podotýkám, že některé zpravodajské jednotky existují v malých obcích, často jsou to pouhé organizační složky či přímo součásti obecních úřadů, případně občanská sdružení a o.p.s. s dobrovolníky, mající velmi nízký rozpočet na organizaci kulturního života v obci. Na rozdíl od nepočetných subjektů, součástí společností s r.o., akciových společností, které jsou bohatě dotovány z jiné podnikatelské činnosti společnosti. Snad jen výše darů a sponzoring (r. 2007 9 919 946 Kč, r. 2011 15 510 037 Kč) tento trend nepodporuje. Ale vzhledem k tomu, že evidujeme vyšší počet kulturních zařízení a zároveň vzrostla jejich činnost o značný počet kurzů, leckdy organizovaných zdarma, i kulturních a společenských akcí, zdá se, že výše uvedené tvrzení je pravděpodobné. Toto tvrzení víceméně podporuje i zanikání kulturních zařízení, rušení jejich pronájmů, prodej pro komerční využití, snižování zaměstnanců a dokonce i změna statusu zpravodajské jednotky. Mění se totiž i právní forma některých subjektů. Z příspěvkové organizace se transformují v organizační složku úřadu, příp. se stávají jeho přímou součástí. Druhým trendem je změna v občanské sdružení, o.p.s., nebo společnost s r.o. Je to zatím spíše náznak dalšího vývoje ovlivněného zhoršujícími se ekonomickými podmínkami ve společnosti, ale stále sílící. Oproti tomu se ukazuje jako velmi pozitivní rozvíjející se trend získávání finančních prostředků ze zahraničí. Od r. 2008 se rozsah finanční pomoci zvětšil přibližně šestkrát (r. 2008 3 706 849 Kč, r. 2011 22 697 171 Kč). V r. 2010 byla nezvykle štědrá. Bylo darováno 30 531 641 Kč. Od r. 2009 jsou samostatně sledovány granty a příspěvky získané z fondů EU, které tvoří většinu zahraničních příspěvků (r. 2009 7 227 143 Kč, r. 2011 21 236 202 Kč). Tento vývoj zároveň ukazuje a potvrzuje rozšiřující se emancipaci a povědomí kulturních pracovníků a aktivistů o projektech a možnostech kulturní spolupráce v rámci EU. Výše uvedené tvrzení by měla podpořit a potvrdit nová tabulka, týkající se přeshraniční a mezinárodní kulturní spolupráce sledovaných subjektů, respekt. její následná analýza. Domnívám se, že zvyšující se tok finančních prostředků ze zahraničí do místní, regionální kultury prozatím závisí spíše na aktivitě, angažovanosti a zaujatosti jednotlivých kulturních pracovníků, než na systému. Závěr Statistické šetření o kulturně vzdělávací a zájmové umělecké a mimoumělecké činnosti časem umožní získat velké množství informací, které se do budoucna mohou využít v kulturní politice státu, v programu grantů a dotací, hlavně v jeho účelném nasměrování správným směrem a do správných projektů, k vytvoření vývojových analýz apod. Prozatím nelze vyvozovat příliš konkrétní závěry ani prognózy, databáze není konečná, nemapuje celou Českou republiku. K 31. 5. 2012 je v ní zařazeno 903 zpravodajských jednotek, z toho bylo 493 ve statistickém šetření. Na základě získaných zkušeností se i nadále upravuje obsah statistického výkazu. Pro šetření je nezbytná nejen aktualizace registru zpravodajských jednotek, ale především jeho rozšíření na celou Českou republiku. Je nutné se zaměřit nejen na podchycení kulturních zařízení zřizovaných státem, ale především doplnit databázi o sféru podnikatelskou a skupinu občanských sdružení, obecně prospěšných společností, církevních organizací a sdružení etnických menšin, které nám prozatím unikají. Objevují se náznaky, že kulturní život v menších a malých obcích či městských obvodech mohou časem stále více organizovat jednak podnikatelské subjekty a podnikatelé (obce prodávají či pronajímají svá kulturní zařízení), jednak nejrůznější tradiční organizace (TJ Sokol, TJ Orel, Sbor dobrovolných hasičů, baráčníci, svazy žen, Selské jízdy atd.) a spolky, např. divadelní soubory, sdružení typu za obec krásnější. Jsou to především občanská sdružení, která se zajímají a organizují kulturní, společenský a sportovní život v obcích s cílem udržet tradiční, etnické a folklorní zvyklosti (masopust, hody). Teprve další šetření ukážou, zda se prozatímní náznaky a trendy potvrdí. 24 Statistika kultury

VYBRANÉ ÚDAJE ZE STATISTICKÉHO ŠETŘENÍ O KULTURNÍCH ZAŘÍZENÍCH V LETECH 2007 2011 CELKEM sledovaných kulturních zařízení v ČR 2011 % 2010 % 2009 % 2008 % 2007 % Celkem 493 173,0 454 159,3 373 130,9 295 103,5 285 100,0 organizační složky, příspěvkové organizace obcí, měst, i součásti městských a obecních úřadů 418 177,9 389 165,5 308 131,1 252 107,2 235 100,0 z toho občanská sdružení, o.p.s., zařízení zřizovaná církvemi 36 327,3 22 200,0 21 190,9 7 63,6 11 100,0 podnikatelské subjekty a podnikatelé 39 100,0 43 110,3 44 112,8 36 92,3 39 100,0 Typ zařízení 2011 % 2010 % 2009 % 2008 % 2007 % Zařízení s vlastními prostory pro pořádání akcí 348 137,0 383 150,8 325 128,0 268 105,5 254 100,0 Zařízení bez vlastních prostor pro pořádání akcí (pronájem u jiných subjektů) 75 258,6 54 186,2 34 117,3 27 93,1 29 100,0 Zařízení s prostory bez pořadatelských pracovníků (pronájem jiným uživatelům) 98 350,0 67 239,3 53 189,3 26 92,9 28 100,0 Zařízení s bezbariérovým přístupem 286 102,9 278 100,0 x x x x x x ZÁJMOVÁ VZDĚLÁVACÍ ČINNOST kurzů návštěvníků kurzů Kurzy 2011 % 2010 % 2009 % 2008 % 2007 % 2011 % 2010 % 2009 % 2008 % 2007 % cyklické 4 010 165,5 2 404 99,2 2 284 94,3 2 201 90,8 2 423 100,0 101 202 219,0 97 063 210,1 73 300 158,6 53 268 115,3 46 208 100,0 jednorázové 1 240 302,4 939 229,0 959 233,9 561 136,8 410 100,0 89 830 486,1 25 156 136,1 25 020 135,4 20 582 111,4 18 480 100,0 ZÁJMOVÁ UMĚLECKÁ ČINNOST souborů a klubů členů souborů a klubů 2011 % 2010 % 2009 % 2008 % 2007 % 2011 % 2010 % 2009 % 2008 % 2007 % Celkem 1 123 140,4 1 087 135,9 903 112,9 960 120,0 800 100,0 20 623 147,7 21 408 153,3 16 878 120,9 17 524 125,5 13 965 100,0 věkově smíšených 254 117,6 294 136,1 216 100,0 x x x x x x x x x x x x x x dospělých 376 83,7 373 83,1 270 57,9 467 104,0 449 100,0 9 957 155,7 9 550 149,3 7 114 94,7 8 012 125,3 6 395 100,0 z toho seniorských 36 211,8 22 129,4 16 94,1 56 329,4 17 100,0 1 044 93,5 1 257 112,5 813 72,8 1 033 92,5 1 117 100,0 mládeže 83 89,3 77 82,8 88 94,6 107 115,1 93 100,0 2 173 108,9 2 683 134,4 2 371 118,8 2 817 141,1 1 996 100,0 dětských 374 155,2 321 133,2 313 129,9 330 136,9 241 100,0 7 449 167,1 7 918 177,7 6 580 147,6 5 662 127,0 4 457 100,0 Statistika kultury 25