Text: Ondřej Šejnoha/Foto: Alberto Pericoli 26. MS v letecké akrobacii kategorie Unlimited Vrcholem soutěžního létání je pro akrobatické piloty stále světový šampionát FAI. Výsledky toho letošního jsou již dlouho známy, jak ale vidí svou účast čeští reprezentanti? Zeptali jsme se jich. 74
SPORT ı 26. MS v letecké akrobacii 26. MS v letecké akrobacii kategorie Unlimited, které odstartovalo v italském Folignu na sklonku srpna, nabídlo silnou startovní listinu špičkových pilotů ze třinácti zemí světa, včetně pětky statečných zástupců České republiky. Českou republiku zastupovali piloti Jan Adamec (SU-31 M), Marek Hyka (EXTRA 330LC), Petr Kopfstein (EXTRA 330 SC), Jan Rozlivka (SU-31 M) a Martin Šonka ( EXTRA 300 SR) pod taktovkou trenéra reprezentace a manažera týmu Stanislava Bajzíka. Technickou podporu zajišťoval mechanik týmu Aleš Staněk. Jak vidí létání ve světové třídě sami piloti? Níže přinášíme dojmy Marka Hyky z tajné sestavy, Petra Kopfsteina z volné sestavy a Martina Šonky z Freestyle sestavy, která vynesla tomuto zástupci kategorie Unlimited titul vicemistra světa ve Freestyle pro rok 2011. Umístění reprezentace: týmy: 4. místo Jednotlivci: M. Šonka 11. místo M. Hyka 20. místo P. Kopstein 28. místo J. Adamec 32. místo J. Rozlivka 36. místo. 75 74-78_Sport FAI WAC_FR-06_po MB.indd 75 26.10.11 14:22
Marek Hyka 1. tajná sestava První figura, tvar P, ¾ tlačený výkrut na vertikále v oblouku 4 půlky, tlačení do vertikály 1 a ¾ výkrut a 2 osminy zpět. Musel jsem naletět v dost vysoké rychlosti, zhruba 380 km/h, což není hezké, let působí rozjančeným dojmem, nebylo však zbytí, letoun velmi špatně provádí tlačené kopané výkruty, není na to stavěný. Následuje malý pič (český ekvivalent, pozn. aut.), zastavení přesně s malým kmitem, do půlek rychlostí letoun dobře reagoval, pomalé točení, přetlačení do horizontu a točení, i když opět pomalu, byly v pořádku. Následuje spojovací figura, pouze vertikála a za ní vývrtka, s tou jsem nebyl spokojen. V průběhu točení 1 a 1/4 se letoun zpomalí. Potom zastavení, celý výkrut v opačném směru na vertikále dolů a ihned přechodový oblouk do vertikály nahoru, to je vynikající na uspání, ale nic z toho u mě neproběhlo, vše uvedené se odehrálo v malé rychlosti, protože křidélka u mého speciálu tak nezabírají, a ihned jsem 3x4 a půlku výkrutu zpět dotočil čistě. Následuje přechod na záda a figura zvaná diamant. Dále pokračuje ze zad zatažení k zemi na 45 stupňů tlačený výkrut, zatažení 45 k zemi, zatažení 45 nahoru a rychlé výkruty 3x4, půlka zpět a hned zas tažením na 45 stupňů nahoru a následně záda horizont, u této části bylo nejtěžší to točení. Hodnotí se tvar a stejné délky linek a točení může jednu linku hodně protáhnout. Sestava byla velmi těžká i na orientaci a hodně pilotů zde přetáčelo. Sám sebe jsem napomínal, že se u půlky musím dívat zpět, na dobíhající křídlo, protože jedině tak to jde zastavit přesně. To se nakonec povedlo. Následuje prosté tažení do linky dolů a odpočinková figura 45 stupňů nahoru, dvě čtvrtky, odtlačení do vertikály, souvrat a ¾ výkrut dolů a hlavně opětovné nabrání rychlosti do následující figury, a to opět ve tvaru P se spoustou točení, tedy 3/4 na jednu a 1/4 na druhou stranu, odtlačení a na vrchu oblouku, již bez rychlosti, tlačený výkrut, tlačení do horizontu a 1 a 1/4 výkrutu jedna strana a ¾ druhá, s trochou zametání ocasu, zde zůstávám na zádech, dva výkruty za sebou, tlačení do oblouku, na vrcholu výkrut, rychlé brzdění a stahování na volnoběh. Zde se přechází do linky dolů, kde je půlka tažená s omezenou rychlostí do vstupu, ta se povedla, tuto část létám rád, následuje vybrání a spojovací figura číslo 9. Potom linka, čtvrtka, tlačení na 45 stupňů dolů, přechod do linky nahoru, opět čtvrtka a přechod horizont na záda. Následuje figura 10, zatažení do linky dolů, výkrut na dvě doby, linka a 3/4, přemet do horizontu, řízený výkrut na dvě doby, ihned 1/2 tlačený ve stejném směru a nejtěžší část je pryč. Spojovací část do vertikály, přechod 45 stupňů na záda dolů, půlkou se otočit, přechod do vertikály s přechodem do horizontu, kde bude figura 12, prostá vývrtka jen s jednou otočkou. Zastavení, linka a opět 3/4 přemet, v horizontu 1/2 výkrut. Figura 13, přechod 45 stupňů nahoru, výkrut na dvě doby a zatlačení do linky dolů, výkrut 4x8 dob, vybrání a poslední figura 14. Přechod do vertikály a výkrut na čtyři doby, zde jsem bohužel chyboval, přitom je to jednoduchá figura, ale rozdělení nebylo hezké. Zatlačení do oblouku, na vrcholu zpět do vertikály dolů, kde je celý kopaný výkrut, i zde byla malá nepřesnost v zastavení, to si ještě pamatuji. Tímto je dobojováno, ještě zamávat, vydýchat se a především v pořádku přistát. Tato sestava byla pro můj letoun opravdu náročná a říkal jsem si v duchu, že se asi dobře pobavím. Létám na klasickém dvoumístném letounu Extra 300L, ale s výkonnějším motorem. Přesto jsem byl jediným bláznem ve startovním poli, kdo si troufl s dvojákem, patřícím do kategorie Advanced, mezi piloty Unlimited a jejich nabroušené jednomístné speciály. Letoun je totiž těžkopádný a velmi málo účinný v malých rychlostech. Proto považuji celkovou dvacátou pozici za obrovský úspěch a mám z tohoto výsledku radost. Však jsem také svoji těžkou kačenu za tento výkon poplácal. Extra 330 LC Marka Hyky čeká pod italským sluncem na další let. 76
SPORT ı 26. MS v letecké akrobacii Petr Kopfstein pojíždí se svou Extrou 330 SC na vzlet k další disciplíně. Petr kopfstein volná sestava Volná sestava patří k jednodušším závodním sestavám z pohledu pilotní improvizace. Jedná se totiž o sestavu, kterou piloti létají na každých závodech a hodnotí se zde i velmi drobné nuance oproti ideálnímu provedení. Ve volné sestavě musí být obsaženy prvky ze všech rodin, musí obsahovat téměř všechny druhy kopaných výkrutů a žádný prvek se zde nesmí opakovat. Celkový koeficient náročnosti u každé ze sestav jednotlivých závodníků je pak pro kategorii Unlimited K = 420, sestavy jsou tak mezi piloty spravedlivě porovnatelné. Svou volnou sestavu létám druhým rokem a jsem s ní vcelku spokojen. Pro příští rok ovšem plánuji drobné úpravy, některé prvky nahradím úplně a jiné lehce pozměním. Na letošním mistrovství světa jsem sestavu odlétal na celkovém 19. místě a oproti kvalifikační sestavě jsem si o jedno místo pohoršil. Považuji ovšem umístění v této sestavě za adekvátní mému tréninku a pevně věřím, že se bude v dalších letech nadále zlepšovat. V příští sezóně se budu soustředit v tréninku na tajné sestavy a freestyle. 77
Martin Šonka se svou Extrou 300 SR. Martin Šonka freestyle Freestyle je samostatná disciplína při mistrovstvích světa a Evropy v letecké akrobacii kategorie Unlimited. Má specifická pravidla a výsledky se vyhlašují odděleně od soutěže v klasické akrobacii, a ve freestylu se tedy 78 zvlášť vyhlašuje mistr světa a Evropy. Pilot má čtyři minuty na to, aby ukázal maximum, co letadlo umí. Sestava musí obsahovat jak rychlé, tak pomalé manévry, tedy musí mít dynamickou i ladnou pasáž. Pilot musí ukázat manévry jak na velkých rychlostech, tak i na minimálních. To vše musí být poskládáno tak, aby celá sestava zaujala rozhodčí. Tomu napomáhá kouřová stopa, která se pro freestyle používá. Hodnotí se technické provedení i umělecký dojem. Já letos svoji sestavu nezačínal, tak jako v posledních letech, na vrchní hraně boxu jako většina pilotů, ale naopak úplně dole, na maximální rychlosti, a využil jsem velký výkon své nové Extry 300 SR pro první vertikálu. Za těch pět měsíců, co s ní létám, jsem si oblíbil tolik různých manévrů, že se mi ani všechny do sestavy nevešly. Na další tedy přijde řada příští rok. Svůj soutěžní let jsem si opravdu užil a ze stříbrné medaile mám velkou radost. Můj let byl rozhodčími obodován původně až jako třetí nejlepší, ale díky tomu, že španělský pilot Castor Fantoba kvůli neshodám ve svém národním aeroklubu musel startovat mimo soutěž, spadlo mi do klína stříbro. Doufejme, že příští rok na mistrovství Evropy už bude vše vyřešeno. Moc se těším, až zase budeme s celým českým týmem bojovat o další medaile. ZávěreM Český tým v letecké akrobacii i letos světové konkurenci dokázal, že umění vysoké pilotáže našich zástupců není náhoda, ale představuje v neporovnatelných podmínkách s vítěznými družstvy tvrdou dřinu, spoustu odříkání a investici nemalých finančních prostředků z kapes každého z pilotů. Fandům českého reprezentačního kádru nezbývá než se těšit na další sezónu, která dává již nyní příslib sklizně drahých kovů! fai WaC První závody v letecké akrobacii se odehrály ve druhé polovině dvacátých let minulého století, nezávisle na sobě na obou březích Atlantského oceánu. V Evropě je za první významný závod považován akrobatický mítink konaný v Curychu v srpnu 1927. Českoslovenští piloti přitom hráli důležitou roli v letecké akrobacii od samého počátku, včetně úspěšného vystoupení na olympijských hrách v Berlíně v roce 1936. V poválečných letech se nejdůležitější mezinárodní soutěží stala Lockheed Trophy, kterou od roku 1960 nahradil oficiální světový šampionát pořádaný FAI (Fédération Aéronautique Internationale). Význam československé akrobatické školy potvrdilo i místo pořádání prvního WAC v Bratislavě. Závod byl bohužel poznamenán tragickou havárií Leona Biancotta během tréninku před vlastním zahájením soutěže. V roce 1961 pak vznikla pod FAI komise CIVA (Commission Internationale de Voltige Aérienne), orgán odpovědný za dění na mezinárodní akrobatické scéně.