1) Cáchy. Kostel Panny Marie. Celek. Uprostřed kaple náležející k falci Karla Velikého, vlevo presbyterium vybudované za podpory císaře Karla IV. v letech 1355 1414. Věž vpravo je doplňkem z regotizace stavby v 19. století. 1
2) Cáchy. Kaple Panny Marie. Rekonstrukce. Perokresba řezu kaplí. 2
3) Cáchy. Kaple Panny Marie. Interiér. Současný stav. Uprostřed kruhový lustr symbolizující Nebeský Jeruzalém darovaný r. 1165 císařem Friedrichem Barbarossou. V prostoru pod ním byla umístěna oltářní menza s relikviářovou tumbou Karla Velikého. 3
4) Cáchy. Kostel Panny Marie. Východní chór vybudovaný v letech 1355 1414. Přestože byla stavebníkem tamní kapitula, nelze si její aktivitu takového rozsahu představit bez aktivní účasti a podpory císaře, jehož římskou cestu a korunovaci roku 1355 tak toto stavební dílo oslavovalo. Dochovaná sochařská výzdoba z doby pozdní gotiky odkazuje snad také ke starším předlohám duchovním poutem propojujícím Čechy s Cáchami. Máme zde na mysli převším sochu sv. Václava. 4
5) Cáchy. Kostel Panny Marie. Pokladnice. Relikviářová busta Karla Velikého. V místní tradici spojovaná s Karlem IV. Praha / Cáchy / nebo Paříž (?) pravděpodobně 70. léta 14. století. 6) Cáchy. Kostel Panny Marie. Pokladnice. Relikviářová busta Karla Velikého. V místní tradici spojovaná s Karlem IV. Praha / Cáchy / nebo Paříž (?) pravděpodobně 70. léta 14. století. Detail hlavy Karla Velikého s korunou, která je pravděpodobně totožná s klenotem jímž byl r. 1346 v Bonnu Karel IV. korunován římským králem. (na následující straně) 5
6
7) Cáchy. Kostel Panny Marie. Pokladnice. Koruna z busty Karla Velikého pokládaná za klenot jímž byl Karel IV. r. 1346 v Bonnu korunován římským králem. 8) Cáchy. Kostel Panny Marie. Pokladnice. Relikviář Karla Velikého. Pravděpodobně fundace císaře Karla IV. (na následující straně) 7
8
9) Cáchy. Kostel Panny Marie. Trůn Karla Velikého umístěný na ochozu v prvním patře oktogonu. 9
10) Cáchy. Kostel Panny Marie. Pokladnice. Trojice relikviářů s pašijovými relikviemi. Pravděpodobné dary císaře Karla IV. 10
11) Cáchy. Kostel Panny Marie. Pokladnice. Pozdně gotická středová deska z tzv. Českého oltáře, nebo-li oltáře sv. Václava, který byl vztyčen na horním ochozu staré kaple r. 1362. Tato deska zřejmě nahradila původní archu z doby císaře Karla IV. Jako asistenční figury u Ukřižování jsou znázorněni sv. Václav a sv. Vít. Pod nimi klečí donátoři: Karel IV. fundátor oltáře a Ladislav Pohrobek. (?) 11
12) Cáchy. Kostel Panny Marie. Pokladnice. Pozdně gotická středová deska z tzv. Českého oltáře, nebo-li oltáře sv. Václava, který byl vztyčen na horním ochozu staré kaple r. 1362. Zavřená křídla oltáře s figurami Karla Velikého a sv. Václava. 12
13) Cáchy. Kostel Panny Marie. Pozdně gotické deskové obrazy s Karlem Velikým a sv. Václavem. Dokládají, že tradice svatováclavské úcty byla ještě v této době v Cáchách živá. 13
14) Frankfurt nad Mohanem. Kostel sv. Bartoloměje. Chórová lavice s reliéfem Karla Velikého. 15) Frankfurt nad Mohanem. Staatsarchiv. Liber censuum, fol. Kr. Sig: Ms, Barth. B. III, 14. Svatý Bartoloměj a Karel Veliký. (na následující straně) 14
16) Kelkheim. Stadtverwaltung. Fragment právní knihy s figurami sv. Bartoloměje a Karla Velikého. 15
17) Frankfurt nad Mohanem. Historisches Museum. Zlatý gulden s postavou Karla Velikého. 18) Frankfurt nad Mohanem. Historisches Museum. Figura Karla Velikého z tzv. Šibeniční brány. 16
19) Frankfurt nad Mohanem. Reliéf říšského orla na českém heraldickém lvu (?) snesený z tzv. Šibeniční brány. Jedná se opět o velmi časné znázornění heraldického symbolu Říše v dvouhlavé podobě. Dvouhlavý orel se na Západě poprvé vyskytuje za vlády císaře Jindřicha VII. Na říšských praporech. Také císař Karel IV., užíval tento symbol na svých císařských zástavách. Od r. 1355 se objevuje na kontrasigilech císařské kanceláře. Václav IV. jej užíval na majestátních pečetích. Za císaře Zikmunda se r. 1433 stává oficiálním říšským znakem a nahrazuje tak trvale jednohlavou orlici. 17
20) Praha. Nové Město. Klášter augustiniánů kanovníků na Karlově. (Pohled od JZ) 21) Praha. Nové Město. Klášter augustiniánů kanovníků na Karlově. (Pohled od jihu) 18
22) Praha. Nové Město. Půdorys kříže zanesený do plánu zástavby. Přímky spojují klášterní areály: Vlevo Emauzy, vpravo Karlov, nahoře sv. Kateřina a dole Panna Marie na Trávníčku. 19
23) Praha. Nové Město - Karlov. Půdorys klášterního areálu kanonie s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla velikého se zanesením původního průběhu středověkých hradeb, jejichž ohyb byl klášterní stavbou zpevňován. Jihovýchodně od presbytáře kostela je zachycena poloha věže malířů a štítařů. 20
24) Praha. Nové Město. Podoba klášterního areálu na Karlově okolo r. 1600 Výřez z tzv. Sadelerova prospektu Prahy. V popředí kostel sv. Apolináře na Větrově, zcela dole Emauzy a v pravo kostel Panny Marie na Trávníčku. 21
25) Praha. Nové Město. Klášter na Karlově v situaci k Vyšehradu jemuž dominuje brána Špička. Výřez z leptu Rombouta van den Hoye. (1620) 22
26) Praha. Nové Město Karlov. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého. Stav před poslední rekonstrukcí. (Pohled od jihu) 27) Praha. Nové Město Karlov. Historický snímek s věží malířů a štítařů. 23
28) Praha. Nové Město Karlov. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého. Současný stav. (Pohled od JV) 24
29) Praha. Nové Město Karlov. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého. Půdorys kostela se zakreslením rekonstrukce předpokládané podoby kleneb lodi chrámu. (podle V. Mencla) 25
29) Praha. Nové Město Karlov. Trojrozměrná rekonstrukce středověké podoby klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého. (podle V. Mencla) 26
30) Praha. Nové Město Karlov. Rekonstrukce středověké podoby klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého. (podle V. Lorence) 27
28
31) Praha. Nové Město Karlov. Okno na východní stěně kapitulní síně, která původně sloužila jako opatská kaple s patrociniem sv. Karla Velikého. (na předcházející straně) 32) Ukazování relikvií z dřevěné věže ve Francii doby Ludvíka Svatého. Podobná věž snad stála na místě pozdější kaple Božího Těla na Novém Městě pražském. 29
33) Vídeň. Kunsthistorisches Museum. Schatzkammer. Relikvie imperialis. Korunovační klenoty císařů svaté říše římské. Řada předmětů v pokladu uchovávaných byla spojována s tradicí a úctou Karla Velikého. 30
34) Vídeň. Kunsthistorisches Museum. Schatzkammer. Říšská císařská koruna. V době vlády císaře Karla IV. považovaná za někdejší klenot císaře Karla Velikého, čímž jímž tak byla symbolicky posvěcována vláda nastupujících císařů v Říši. 31
35) Vídeň. Kunsthistorisches Museum. Schatzkammer. Pouzdro na císařskou korunu považovanou za klenot Karla Velikého, které nechal zhotovit císař Karel IV. Vrchní strana víka nese znaková pole s heraldickou výzdobou. Stejně jako na pouzdru na českou svatováclavskou korunu je zde znázorněna říšská orlice a český lev. 32
36) Vídeň. Kunsthistorisches Museum. Schatzkammer. Tzv. Orlí dalmatika. Korunovační roucho císařů svaté říše římské. Tradicí spojovaný s postavou Karla Velikého. Snad v době vlády Karla IV. nebo Ludvíka Bavora byla opravována a opatřena nášivkami. 33
37) Norimberk. Germanisches Nationalmuseum. Pouzdro na korunovační plášť. (?) se znakovými poli s heraldickou výzdobou v podobě říšské orlice a českého lva. 34
38) Vídeň. Kunsthistorisches Museum. Schatzkammer. Říšský kříž. Zhotovený za vlády císaře Konráda II. Příčné břevno kříže v sobě má dutinu pro uložení Svatého Kopí. V době vlády císaře Karla IV. byla ke kříži připojena noha se znakovými poli. 35
39) Praha. Nové Město. Bývalý dobytčí trh (dnes Karlovo náměstí) s kaplí Božího Těla ve středu a monumentální branou sv. Jana v pozadí. Výřez z tzv. Sadelerova prospektu Prahy z r. 1606. 36
40) Praha. Nové Město. Pokusy o rekonstrukci podoby kaple Božího Těla na Dobytčím trhu (dnešním Krosově náměstí). A) půdorys a hmotová rekonstrukce podle Václava Mencla B) půdorys a hmotová rekonstrukce podle Viléma Lorence. 37
41) Praha. Muzeum Hlavního města Prahy. Poutnický odznak nalezený na Karlově náměstí na Novém Městě pražském. Karel IV. (vpravo) pozdvihuje svaté Kopí. Dole znaková galerie s říšskou orlicí a znaky Čech a Vyšehradské kapituly po stranách. 38
42) Poutnický odznak s postavou klečícího Karla Velikého u lůžka Panny Marie. Podoba Karla Velikého byla v literatuře ztotožněna stejně jako v případě busty Karla Velikého v pokladnici kostela Panny Marie v Cáchách s podobou Karla IV. 39
43) Praha. Nové Město. Rotunda sv. Longina. Tato původní svatyně předlokační osady Rybníček byla v době Karla IV. přebudována na pohřební kapli a její původní patrocinium sv. Štěpána přenesené na sousední nový farní kostel tzv. Horního Nového Města pražského bylo nahrazeno patrociniem sv. Longina. Okolo pak vzniklo pohřebiště poutníků tzv. Sepultura pelegrinorum. 40
44) Karlštejn. Celek. Pohled z tzv. Kněží hory. 41
45) Karlštejn. Mariánská věž. Tzv. Kaple sv. Kateřiny Prostor v němž byly snad původně uloženy Relikvie Imperialis před dokončením kaple sv. Kříže ve Velké věži. 42
46) Karlštejn. Mariánská věž. Tzv. Kaple sv. Kateřiny Citran s Ukřižováním, kde je akcentována postava sv. Longina a především svaté Kopí. 43
47) Karlštejn. Velká věž. Kaple sv. Kříže. Celek. 48) Analogie k řešení výzdoby horní části severní (oltářní stěny) kaple sv. Kříže na hradě Karlštejně. Před posuny desek zde zřejmě vévodilo znázornění koruny Kristovy nad korunami Říše a Ćech. (Podle H. Hlaváčkové) 44
49 a 50) Karlštejn. Velká věž. Kaple sv. Kříže. Dvojice desek mistra Theodorika ve cvyklech výzdovy severní stěny kaple. A) anděl pozdvihující znakové pole s říšským znakem a císařskou korunou. B) anděl pozdvihující znakové pole s českým znakem a svatováclavskou korunou. 51) Karlštejn. Velká věž. Kaple sv. Kříže. Výzdoba západní stěny jižního travé s rodinou tzv. svatých králů. (na následující straně) 45
46
52) Karlštejn. Hrad. Velká věž. Kaple sv. Kříže. Deskový obraz mistra Theodorika se sv. Karlem Velikým. V dolní části rámu je otvor k uložení relikvie. 47
53) London. The British Library. Manuskript. Ilustrace z knihy Cesty sira Johna Mandevilla. fol. 11r. Nástroje Umučení Páně jsou přeneseny do Konstantinopole byzantskému císaři. Od té chvíle byly středověkým světem chápány jako personifikace císařské hodnosti a moci. 48
54) London. The British Library. Manuskript. Ilustrace z knihy Cesty sira Johna Mandevilla. fol. 10v. Byzantský císař se svatým Kopím před zástupy. Iluminace dobře dokumentují dobovou představu a víru v moc svatého Kopí, jehož ukazování lidu bylo zvláštním způsobem vladařské reprezentace. Z této byzantské tradice pak vycházeli panovníci Francie a Svaté říše římské. 49
55) London. The British Library. Manuskript. Ilustrace z knihy Cesty sira Johna Mandevilla. fol. 10r. Francouzský král a římský císař se svatým Kopím jako odznakem své hodnosti. Před ně předstupuje lid s praporci. Nahoře nesou příchozí francouzské lilie, dole pak nápis SPQR jako znamení, že se jedná o římský lid. 50
56) Norimberk. Germanisches Nationalmuseum. Říšské svátostiny. Poutnický leták z poloviny 15. století. 51
57) Norimberk. Staatsarchiv. Dřevěná galerie zřízená v Norimberku k ukazování ostatků, tzv. Nürnberger Heiltumsstuhl. Dřevoryt Petera Vischera (?) z roku 1487. Fond Reichstadt Nürnberg Hanschriften Nr. 399a. 52
58) Ulm. Radnice. Figurální výzdoba fasády. Uprostřed Karel Veliký doprovázený postavami štítonošů se znaky Karla Velikého a Říše (menší figury); Uher a Čech (vnější figury). 53
59) Norimberk. Germanisches Nationalmuzeum. Albrecht Dürer. Deskový obraz s císařem Zikmundem. Původně levé křídlo dveří skříně v níž byly uchovávány Relikvie Imperialis z let 1511 1513. 54
60) Vídeň. Kunsthistorisches Museum. Schatzkammer. Pravé křídlo dveří od skříně určené k přechovávání říšských svátostin s vyobrazením císaře Zikmunda Lucemburského. Kopie ze 17. stol. podle norimberského originálu od Albrechta Dürera z let 1511 1513. 55
61) Albrecht Dürer: studie k obrazu Karla Velikého pro výzdobu pravého křídla dveří od skříně určené k přechovávání Relikvií Imperialis. 56
Seznam vyobrazení Obr. č. 1) Cáchy. Kostel Panny Marie. Celek. Uprostřed kaple náležející k falci Karla Velikého, vlevo presbyterium vybudované za podpory císaře Karla IV. v letech 1355 1414. Věž vpravo je doplňkem z regotizace stavby v 19. století. Převzato z publikace: Matthias, PUHLE / Claus-Peter, HASSE (ed.): Heiliges Römisches Reich Deutscher Nation 962 1806. Von Otto dem Grossen bis zum Ausgang des Mittelalters. Dresden 2006 Obr. č. 2) Cáchy. Kaple Panny Marie. Rekonstrukce. Perokresba řezu kaplí. Převzato z Publikace:Wilhelm, LÜBKE: Die Kunst des Mittelalters. Esslingen a. N. 1910 Obr. č. 3) Cáchy. Kaple Panny Marie. Interiér. Současný stav. Uprostřed kruhový lustr symbolizující Nebeský Jeruzalém darovaný r. 1165 císařem Friedrichem Barbarossou. V prostoru pod ním byla umístěna oltářní menza s relikviářovou tumbou Karla Velikého. Převzato z publikace: Anton, LEGNER: Reliqvien in Kunst und Kult. Darmstadt 1995 Obr. č. 4) Cáchy. Kostel Panny Marie. Východní chór vybudovaný v letech 1355 1414. Přestože byla stavebníkem tamní kapitula, nelze si její aktivitu takového rozsahu představit bez aktivní účasti a podpory císaře, jehož římskou cestu a korunovaci roku 1355 tak toto stavební dílo oslavovalo. Dochovaná sochařská výzdoba z doby pozdní gotiky odkazuje snad také ke starším předlohám duchovním poutem propojujícím Čechy s Cáchami. Máme zde na mysli převším sochu sv. Václava Převzato z publikace: Hans-Günter, GRIMME: Der Aachener Domschatz. Aachen 1965 Obr. č. 5) Cáchy. Kostel Panny Marie. Pokladnice. Relikviářová busta Karla Velikého. V místní tradici spojovaná s Karlem IV. Praha / Cáchy / nebo Paříž (?) pravděpodobně 70. léta 14. století. Převzato z publikace: Karel, STEJSKAL: Umění na dvoře Karla IV. Praha 1978, foto: Karel, Neubert Obr. č. 6) Cáchy. Kostel Panny Marie. Pokladnice. Relikviářová busta Karla Velikého. V místní tradici spojovaná s Karlem IV. Praha / Cáchy / nebo Paříž (?) pravděpodobně 70. léta 14. století. Detail hlavy Karla Velikého s korunou, která je pravděpodobně totožná s klenotem jímž byl r. 1346 v Bonnu Karel IV. korunován římským králem. Převzato z publikace: Wolf, STADLER: Europa in Bildern. Stuttgart/ Hamburg/ München 1976, foto: Toni, Schneiders Obr. č. 7) Cáchy. Kostel Panny Marie. Pokladnice. Koruna z busty Karla Velikého pokládaná za klenot jímž byl Karel IV. r. 1346 v Bonnu korunován římským králem. Převzato z publikace: Anton, Legner (ed.): Die Parler und der Schöne Stil 1350 1400. Europäische Kunst unter den Luxemburgern. Ein Handbuch zur Ausstellung des Schnütgen-Museums in der Kunsthalle Köln Bd. 1 3, Köln 1978 Obr. č. 8) Cáchy. Kostel Panny Marie. Pokladnice. Relikviář Karla Velikého. Pravděpodobně fundace císaře Karla IV. Převzato z publikace: Anton, LEGNER: Reliqvien in Kunst und Kult. Darmstadt 1995 57
Obr. č. 9) Cáchy. Kostel Panny Marie. Trůn Karla Velikého umístěný na ochozu v prvním patře oktogonu. Převzato z publikace: Anton, LEGNER: Reliqvien in Kunst und Kult. Darmstadt 1995 Obr. č. 10) Cáchy. Kostel Panny Marie. Pokladnice. Trojice relikviářů s pašijovými relikviemi. Pravděpodobné dary císaře Karla IV. Převzato z publikace: Karel, STEJSKAL: Umění na dvoře Karla IV. Praha 1978, foto: Karel, Neubert Obr. č. 11) Cáchy. Kostel Panny Marie. Pokladnice. Pozdně gotická středová deska z tzv. Českého oltáře, nebo-li oltáře sv. Václava, který byl vztyčen na horním ochozu staré kaple r. 1362. Tato deska zřejmě nahradila původní archu z doby císaře Karla IV. Jako asistenční figury u Ukřižování jsou znázorněni sv. Václav a sv. Vít. Pod nimi klečí donátoři: Karel IV. fundátor oltáře a Ladislav Pohrobek (?) Převzato z článku: HILGER, Hans Peter: Der Altar des Hl. Wenzel im Dom zu Aachen. In: Aachener Kunstblätter Bd. 44, Düsseldorf 1973, s. 211 232 Obr. č. 12) Cáchy. Kostel Panny Marie. Pokladnice. Pozdně gotická středová deska z tzv. Českého oltáře, nebo-li oltáře sv. Václava, který byl vztyčen na horním ochozu staré kaple r. 1362. Zavřená křídla oltáře s figurami Karla Velikého a sv. Václava. Převzato z článku: HILGER, Hans Peter: Der Altar des Hl. Wenzel im Dom zu Aachen. In: Aachener Kunstblätter Bd. 44, Düsseldorf 1973, s. 211 232 Obr. č. 13) Cáchy. Kostel Panny Marie. Pozdně gotické deskové obrazy s Karlem Velikým a sv. Václavem. Dokládají, že tradice svatováclavské úcty byla ještě v této době v Cáchách živá. Převzato z článku: HILGER, Hans Peter: Der Altar des Hl. Wenzel im Dom zu Aachen. In: Aachener Kunstblätter Bd. 44, Düsseldorf 1973, s. 211 232 Obr. č. 14) Frankfurt nad Mohanem. Kostel sv. Bartoloměje. Chórová lavice s reliéfem Karla Velikého. Převzato z publikace: Matthias, Theodor, KLOFT: Kaiserdom St. Bartholomäus Frankfurt am Main. Regensburg 2002 Obr. č. 15) Frankfurt nad Mohanem. Staatsarchiv. Liber censuum. Fol. Kr. Sig: Ms, Barth. B. III, 14. Sv. Bartoloměj a Karel Veliký Převzato z publikace: Anton, LEGNER: Reliqvien in Kunst und Kult. Darmstadt 1995 Obr. č. 16) Kelkheim. Stadtverwaltung. Fragment právní knihy se sv. Bartolomějem a Karel Velikým. Převzato z publikace: Anton, LEGNER: Reliqvien in Kunst und Kult. Darmstadt 1995 Obr. č. 17) Frankfurt nad Mohanem. Zlatý gulden s postavou Karla Velikého. Převzato z publikace: Anton, LEGNER: Reliqvien in Kunst und Kult. Darmstadt 1995 Obr. č. 18) Frankfurt nad Mohanem. Figura Karla Velikého z tzv. Šibeniční brány. Převzato z publikace: Anton, LEGNER: Reliqvien in Kunst und Kult. Darmstadt 1995 58
Obr. č. 19) Frankfurt nad Mohanem. Reliéf říšského orla na českém heraldickém lvu snesený z tzv. Šibeniční brány. Jedná se opět o velmi časné znázornění heraldického symbolu Říše v dvouhlavé podobě. Převzato z publikace: Bernd, SCHNEIDMÜLLER / Stefan, WEINFURTER (ed.): Heilig, Römisch, Deutsch. Das Reich im mittelalterlichen Europa. Dresden 2006 Obr. č. 20) Praha. Nové Město. Klášter augustiniánů kanovníků na Karlově. (Pohled od JZ) (foto: Jinřich Eckert: fotofond UDKU KTF UK v Praze) Obr. č. 21) Praha. Nové Město. Klášter augustiniánů kanovníků na Karlově. (Pohled od jihu) (foto: Zdeněk Helfert: fotofond UDKU KTF UK v Praze) Obr. č. 22) Praha. Nové Město. Půdorys kříže zanesený do plánu zástavby. Přímky spojují klášterní areály: Vlevo Emauzy, vpravo Karlov, nahoře sv. Kateřina a dole Panna Marie na Trávníčku. Převzato z publikace: Vilém, LORENC: Nové Město pražské. Praha 1973 Obr. č. 23) Praha. Nové Město - Karlov. Půdorys klášterního areálu kanonie s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla velikého se zanesením původního průběhu středověkých hradeb, jejichž ohyb byl klášterní stavbou zpevňován. Jihovýchodně od presbytáře kostela je zachycena poloha věže malířů a štítařů Převzato z publikace: Vilém, LORENC: Nové Město pražské. Praha 1973 Obr. č. 24) Praha. Nové Město. Podoba klášterního areálu na Karlově okolo r. 1600 Výřez z tzv. Sadelerova prospektu Prahy. V popředí kostel sv. Apolináře na Větrově, zcela dole Emauzy a vpravo kostel Panny Marie na Trávníčku. Převzato z publikace: Václav, HLAVSA: Praha očima staletí. Praha 1972 Obr. č. 25) Praha. Nové Město. Klášter na Karlově v situaci k Vyšehradu jemuž dominuje brána Špička. Výřez z leptu Rombouta van den Hoye (1620) Převzato z publikace: Miroslav, KORECKÝ: Praha v barevném reliéfu. Praha 1975 Obr. č. 26) Praha. Nové Město Karlov. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého. Stav před poslední rekonstrukcí. (Pohled od jihu) Převzato z publikace: Karel, STEJSKAL: Umění na dvoře Karla IV. Praha 1978. (foto: Karel Neubert) Obr. č. 27) Praha. Nové Město Karlov. Historický snímek s věží malířů a štítařů Převzato z publikace: Vilém, LORENC: Nové Město pražské. Praha 1973 Obr. č. 28) Praha. Nové Město Karlov. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého. Současný stav. (Pohled od JV) (foto: Helena Kodalíková) Obr. č. 29) Praha. Nové Město Karlov. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého. Půdorys kostela se zakreslením rekonstrukce předpokládané podoby kleneb lodi chrámu. (podle V. Mencla) Převzato z publikace: Václav, MENCL: Česká architektura doby lucemburské. Praha 1948 59
Obr. č. 29) Praha. Nové Město Karlov. Trojrozměrná rekonstrukce středověké podoby klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého (podle V. Mencla) Převzato z publikace: Václav, MENCL: Česká architektura doby lucemburské. Praha 1948 Obr. č. 30) Praha. Nové Město Karlov. Rekonstrukce středověké podoby klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého (podle V. Lorence) Převzato z publikace: Vilém, LORENC: Nové Město pražské. Praha 1973 Obr. č. 31) Praha. Nové Město Karlov. Okno na východní stěně kapitulní síně, která původně sloužila jako opatská kaple s patrociniem sv. Karla Velikého. (foto: M. Šmied) Obr. č. 32) Ukazování relikvií z dřevěné věže ve Francii doby Ludvíka Svatého. Podobná věž snad stála na místě pozdější kaple Božího Těla na Novém Městě pražském. Převzato z publikace: Anton, LEGNER: Reliqvien in Kunst und Kult. Darmstadt 1995 Obr. č. 33) Vídeň. Kunsthistorisches Museum. Schatzkammer. Relikvie Imperialis. Korunovační klenoty císařů svaté říše římské. Řada předmětů v pokladu uchovávaných byla spojována s tradicí a úctou Karla Velikého. Převzato z publikace: Hermann, FILLITZ: Die Schatzkammer in Wien. Symbole abendländischen Kaisertums. Salzburg/ Wien 1981 Obr. č. 34) Vídeň. Kunsthistorisches Museum. Schatzkammer. Říšská císařská koruna. V době vlády císaře Karla IV. považovaná za někdejší klenot císaře Karla Velikého, čímž jímž tak byla symbolicky posvěcována vláda nastupujících císařů v Říši. Převzato z publikace: Hermann, FILLITZ: Die Schatzkammer in Wien. Symbole abendländischen Kaisertums. Salzburg/ Wien 1981 Obr. č. 35) Vídeň. Kunsthistorisches Museum. Schatzkammer. Pouzdro na císařskou korunu považovanou za klenot Karla Velikého, které nechal zhotovit císař Karel IV. Vrchní strana víka nese znaková pole s heraldickou výzdobou. Stejně jako na pouzdru na českou svatováclavskou korunu je zde znázorněna říšská orlice a český lev. Převzato z publikace: Hermann, FILLITZ: Die Schatzkammer in Wien. Symbole abendländischen Kaisertums. Salzburg/ Wien 1981 Obr. č. 36) Vídeň. Kunsthistorisches Museum. Schatzkammer. Tzv. Orlí dalmatika. Korunovační roucho císařů svaté říše římské. Tradicí spojovaný s postavou Karla Velikého. Snad v době vlády Karla IV. nebo Ludvíka Bavora byla opravována a opatřena nášivkami. Převzato z publikace: Hermann, FILLITZ: Die Schatzkammer in Wien. Symbole abendländischen Kaisertums. Salzburg/ Wien 1981 Obr. č. 37) Norimberk. Germanisches Nationalmuseum. Pouzdro na korunovační plášť. (?) se znakovými poli s heraldickou výzdobou v podobě říšské orlice a českého lva. Převzato z publikace: Jiří, KUTHAN / Miroslav, ŠMIED (ed.): Korunovační řád českých králů. Praha 2009 Obr. č. 38) Vídeň. Kunsthistorisches Museum. Schatzkammer. Říšský kříž. Zhotovený za vlády císaře Konráda II. Příčné břevno kříže v sobě má dutinu pro uložení Svatého Kopí. V době vlády císaře Karla IV. byla ke kříži připojena noha se znakovými poli. 60
Převzato z publikace: Hermann, FILLITZ: Die Schatzkammer in Wien. Symbole abendländischen Kaisertums. Salzburg/ Wien 1981 Obr. č. 38) Vídeň. Kunsthistorisches Museum. Schatzkammer. Svaté Kopí. Nejvýznamnější součást Relikvií Imperialis. Převzato z publikace: Hermann, FILLITZ: Die Schatzkammer in Wien. Symbole abendländischen Kaisertums. Salzburg/ Wien 1981 Obr. č. 39) Praha. Nové Město. Bývalý dobytčí trh (dnes Karlovo náměstí) s kaplí Božího Těla ve středu a monumentální branou sv. Jana v pozadí. Výřez z tzv. Sadelerova prospektu Prahy z r. 1606. Převzato z publikace: KUTHAN, Jiří: Splendor et Gloria Regni Bohemiae, Umělecké dílo jako projev vladařské reprezentace a státní identity. Opera Facultatis Theologie catholicae, Universitatis carolinae Pragensia, Historia et historia atrium vol. VII. Praha 2008 Obr. č. 40) Praha. Nové Město. Pokusy o rekonstrukci podoby kaple Božího Těla na Dobytčím trhu (dnešním Krosově náměstí). A) půdorys a hmotová rekonstrukce podle Václava Mencla B) půdorys a hmotová rekonstrukce podle Viléma Lorence. Převzato z publikace: KUTHAN, Jiří: Splendor et Gloria Regni Bohemiae, Umělecké dílo jako projev vladařské reprezentace a státní identity. Opera Facultatis Theologie catholicae, Universitatis carolinae Pragensia, Historia et historia atrium vol. VII. Praha 2008 Obr. č. 41) Praha. Muzeum Hlavního města Prahy. Poutnický odznak nalezený na Karlově náměstí na Novém Městě pražském. Karel IV. (vpravo) pozdvihuje svaté Kopí. Dole znaková galerie s říšskou orlicí a znaky Čech a Vyšehradské kapituly po stranách. Převzato z publikace: Karel, STEJSKAL: Umění na dvoře Karla IV. Praha 1978. (foto: Karel Neubert) Obr. č. 42) Poutnický odznak z Cách s postavou klečícího Karla Velikého u lůžka Panny Marie. Podoba Karla Velikého byla v literatuře ztotožněna stejně jako v případě busty Karla Velikého v pokladnici kostela Panny Marie v Cáchách s podobou Karla IV. (fotofond: Institut für Kunstgeschichte. Wien) Obr. č. 43) Praha. Nové Město. Rotunda sv. Longina. Tato původní svatyně předlokační osady Rybníček byla v době Karla IV. přebudována na pohřební kapli a její původní patrocinium sv. Štěpána přenesené na sousední nový farní kostel tzv. Horního Nového Města pražského bylo nahrazeno patrociniem sv. Longina. Okolo pak vzniklo pohřebiště poutníků tzv. Sepultura pelegrinorum (fotofond: UDKU KTF UK) Obr. č. 44) Karlštejn. Celek. Pohled z tzv. Kněží hory Převzato z publikace: Jiří, KUTHAN / Miroslav, ŠMIED (ed.): Korunovační řád českých králů. Praha 2009 (foto: Jiří Kuthan) Obr. č. 45) Karlštejn. Mariánská věž. Tzv. Kaple sv. Kateřiny Prostor v němž byly snad původně uloženy Relikvie Imperialis před dokončením kaple sv. Kříže ve Velké věži. Převzato z publikace: Jiří, KUTHAN / Miroslav, ŠMIED (ed.): Korunovační řád českých králů. Praha 2009 (foto: Jiří Kuthan) 61
Obr. č. 46) Karlštejn. Mariánská věž. Tzv. Kaple sv. Kateřiny Vitraj s Ukřižováním, kde je akcentována postava sv. Longina a především svaté Kopí.Převzato z publikace: Jiří, KUTHAN / Miroslav, ŠMIED (ed.): Korunovační řád českých králů. Praha 2009 (foto: Jiří Kuthan) Obr. č. 47) Karlštejn. Velká věž. Kaple sv. Kříže. Celek. Převzato z publikace: Jiří, KUTHAN / Miroslav, ŠMIED (ed.): Korunovační řád českých králů. Praha 2009 (foto: Jiří Kuthan) Obr. č. 48) Analogie k řešení výzdoby horní části severní (oltářní stěny) kaple sv. Kříže na hradě Karlštejně. Před posuny desek zde zřejmě vévodilo znázornění koruny Kristovy nad korunami Říše a Ćech. (Podle H. Hlaváčkové) Převzato z publikace: Jiří, FAJT (ed.): Magister Theodoricus. Dvorní malíř císaře Karla IV. Praha 1997 Obr. 49 a 50) Karlštejn. Velká věž. Kaple sv. Kříže. Dvojice desek mistra Theodorika ve cvyklech výzdovy severní stěny kaple. A) anděl pozdvihující znakové pole s říšským znakem a císařskou korunou. B) anděl pozdvihující znakové pole s českým znakem a svatováclavskou korunou. Převzato z publikace: Jiří, FAJT (ed.): Magister Theodoricus. Dvorní malíř císaře Karla IV. Praha 1997 (foto: Radovan Boček) Obr. č. 51) Karlštejn. Velká věž. Kaple sv. Kříže. Výzdoba západní stěny jižního travé s rodinou tzv. svatých králů. (na následující straně) Převzato z publikace: Jiří, KUTHAN / Miroslav, ŠMIED (ed.): Korunovační řád českých králů. Praha 2009 (foto: Jiří Kuthan) Obr. č. 52) Karlštejn. Hrad. Velká věž. Kaple sv. Kříže. Deskový obraz mistra Theodorika se sv. Karlem Velikým. V dolní části rámu je otvor k uložení relikvie. Převzato z publikace: Jiří, FAJT (ed.): Magister Theodoricus. Dvorní malíř císaře Karla IV. Praha 1997 (foto: Radovan Boček) Obr. č. 53) London. The British Library. Manuskript. Ilustrace z knihy Cesty sira Johna Mandevilla. fol. 11r. Nástroje Umučení Páně jsou přeneseny do Konstantinopole byzantskému císaři. Od té chvíle byly středověkým světem chápány jako personifikace císařské hodnosti a moci! Převzato z publikace: Josef, Krása: The Travers of Sir John Mandeville. New York 1983 (foto: The British Library) Obr. č. 54) London. The British Library. Manuskript. Ilustrace z knihy Cesty sira Johna Mandevilla. fol. 10v. Byzantský císař se svatým Kopím před zástupy. Iluminace dobře dokumentují dobovou představu a víru v moc svatého Kopí, jehož ukazování lidu bylo zvláštním způsobem vladařské reprezentace. Z této byzantské tradice pak vycházeli panovníci Francie a Svaté říše římské. Převzato z publikace: Josef, Krása: The Travers of Sir John Mandeville. New York 1983 (foto: The British Library) 62
Obr. č. 55) London. The British Library. Manuskript. Ilustrace z knihy Cesty sira Johna Mandevilla. fol. 10r. Francouzský král a římský císař se svatým Kopím jako odznakem své hodnosti. Před ně předstupuje lid s praporci. Nahoře nesou příchozí francouzské lilie, dole pak nápis SPQR jako znamení, že se jedná o římský lid. Převzato z publikace: Josef, Krása: The Travers of Sir John Mandeville. New York 1983 (foto: The British Library) Obr. č. 56) Norimberk. Germanisches Nationalmuseum. Říšské svátostiny. Poutnický leták z poloviny 15. století. (fotofond: Institut für Kunstgeschichte. Wien) Obr. č. 57) Norimberk. Staatsarchiv. Dřevěná galerie zřízená v Norimberku k ukazování ostatků, tzv. Nürnberger Heiltumsstuhl. Dřevoryt Petera Vischera (?) z roku 1487. Fond Reichstadt Nürnberg Hanschriften Nr. 399a. (fotofond: Institut für Kunstgeschichte. Wien) Obr. č. 58) Ulm. Radnice. Figurální výzdoba fasády. Uprostřed Karel Veliký doprovázený postavami štítonošů se znaky Karla Velikého a Říše (menší figury); Uher a Čech (vnější figury) (fotofond: Institut für Kunstgeschichte. Wien) Obr. č. 59) Norimberk. Germanisches Nationalmuzeum. Albrecht Dürer. Deskový obraz s císařem Zikmundem. Původně levé křídlo dveří skříně v níž byly uchovávány Relikvie Imperialis z let 1511 1513. (fotofond: Institut für Kunstgeschichte. Wien) Obr. č. 60) Vídeň. Kunsthistorisches Museum. Schatzkammer. Pravé křídlo dveří od skříně určené k přechovávání říšských svátostin s vyobrazením císaře Zikmunda Lucemburského. Kopie ze 17. stol. podle norimberského originálu od Albrechta Dürera z let 1511 1513. (fotofond: Institut für Kunstgeschichte. Wien) Obr. č. 61) Albrecht Dürer: studie k obrazu Karla Velikého pro výzdobu pravého křídla dveří od skříně určené k přechovávání Relikvií Imperialis. (fotofond: Institut für Kunstgeschichte. Wien) 63