n a j d i m í č text připravila redakce nafotil antonín krčmář 1 2 3 N a j d i a! V y h r a j M í č 4 5 6 7 8 9 Hledá se míč Viktora Skalleho. Ztratil se při ráně z bunkeru na turnaji v Berouně. A B C D E F G H I J Správná odpověď z čísla 6/2010: D7 Vidíte na fotografii míč? Jistěže ne. On totiž zmizel. Šikovní grafici ho vyretušovali... Vy ale jistě tušíte, v jaké části obrázku se mohl nacházet. Sledujte typ úderu, pohled hráče, zbytky půdy či písku ve vzduchu... a jako správní detektivové a šikovní golfisté jistě brzy zjistíte, kde by se mohl nacházet míč. Tipněte si (např. pole A1, určitě jste někdy hráli lodě). Výhercem z minulého čísla se stává: Adam Mayer. Gratulujeme! 52 Čtenář, jehož odhad bude nejblíže, vyhraje tentokrát knihu 1001 golfových jamek z celého světa v hodnotě 1200Kč. Odpovědi pište na adresu soutez@mediadrive.cz, v předmětu zprávy s heslem FOTOSOUTĚŽ Správné řešení se dozvíte v příštím čísle.
t e e t i m e s a r c h i t e k t e m Když jsme se rozhodli, že v této rubrice popíšeme Royal Golf Club Mariánské Lázně, bylo jasné, že psát o tomto hřišti bude vyžadovat zcela odlišný přístup. Důvodem je především tradice a historie klubu a hřiště. A také úcta ke sto letům existence, úcta ke všem golfistům, kteří hřiště hráli, a také ke všem těm, kteří měli tu jedinečnou příležitost hřiště svým návrhem a úpravou pozměnit a ovlivnit. Královské služby Mariánskolázeňské hřiště může používat oficiálně titul Royal od roku 2003. A to vzhledem k historickému vztahu anglického krále Edwarda VII., který vznik hřiště osobně inicioval. Svolení s používáním titulu Royal dostalo od anglické královny Alžběty II. a je to významné svolení. Není mnoho hřišť, která mohou takový titul používat. V Anglii je to pro klub významná pocta a také důležitý obchodní artikl, stejně jako závazek vůči Anglické golfové Unii, členům klubu a návštěvníkům, kteří automaticky očekávají nadstandardní služby a nadstandardní kvalitu travních ploch a okolí. Titul Royal je možné připodobnit k pětihvězdičkovému hotelu. Host takovéhoto hotelu očekává nadstandardní služby, o kterých předem ví, že mají svou vysokou cenu. Titul Royal je pro klub velmi zavazující, protože se očekává poskytování královských golfových služeb. Vůně stoleté dubové podlahy v klubovně, praskajícího dříví v krbu, mosazných klik s patinou, vrzajícího dřevěného prahu a kanceláře s cedulkou The Club Secretary.
napsal Jakub Červenka nafotil Autor & Antonín Krčmář Mariánské Lázně Při svých zahraničních cestách jsem měl možnost si projít několik anglických hřišť s titulem Royal (viz rámeček Královské služby). Posledním z nich bylo hřiště Royal Lyntham & St. Annes Golf Club letos v únoru. Finišovaly se zde zrovna stavební práce na úpravách několika jamek před zahájením sezony. Shodou okolností v době, kdy jsem domlouval termín návštěvy hřiště za účelem sepsání tohoto článku, měl do Čech naplánovanou cestu můj golfový přítel Robin Hiseman, anglický golfový architekt. Bylo mi hned jasné, že této příležitosti musím využít. Zahrát si překrásné Mariánky s anglickým golfovým architektem z kanceláře, která také na některých Royal hřištích na ostrovech pracovala v rámci návrhů a prací na redesignu, včetně zmíněného Royal Lyntham & St. Annes Golf Clubu, bylo příležitostí, která se neodmítá. Cílem bylo samozřejmě také zjistit něco víc o dnešním anglickém přístupu ke slavným anglickým hřištím. Redesign je u všech starých hřišť podle mého názoru velmi prospěšný a žádoucí, a to z mnoha důvodů. Redesign nemyslitelné, nebo nutné? Je dobré, že ona tradičnost a historie Mariánskolázeňským nezabránila v zahájení procesu úprav hřiště, tzv. redesignu. Redesign je 55 u všech starých hřišť podle mého názoru velmi prospěšný a žádoucí, a to z mnoha důvodů. První, a zdálo by se nejzřetelnější, důvod je tlak na úpravu hřišť po sportovní stránce. Vzhledem ke zlepšování golfových holí, míčků a také zdokonalování golfového švihu přináší především prodloužení hry. Tento fakt by se ale mohl zúžit na prosté přidávání dalších odpališť, v případě Mariánek letos nově na jamce číslo 3. Na mnoha sto a víceletých hřištích je daní za případné umělé udržování původního návrhu trasování hřiště nevhodné umístění herních překážek. Především bunkery, postavené v původních dopadových zónách, jsou daleko za místem, kam dopadají míčky dnes. Byla by chyba, kdyby se důvod pro redesign hřiště zúžil pouze na vyhovění
t e e t i m e s a r c h i t e k t e m A tak jsem v tomto duchu hledal hypotetickou pozici pro eventuální nové odpaliště jamky číslo sedm požadavkům současné délky odpalů. Pro mne je pádnějším argumentem, proč by měl golfový klub na redesignu pracovat, fakt, že se mění také estetický pohled moderního člověka na krajinu a na tvar. Každé nově postavené moderní golfové hřiště, které je celé uměle postavené, zvyšuje obecnou konkurenci mezi hřišti v celkovém tvarování, ale také v modelaci jednotlivých hracích prvků. Hráči si mezi sebou říkají, kde jsou pěkné greeny, bunkery, kde se dobře puttuje a kde jsou naopak příliš úzké fairwaye atd. V tomto pohledu jsou tradiční hřiště v nevýhodě. Nelze asi očekávat, že by jakýkoliv tradiční klub získal souhlas anebo se odvážil k zásahu do celkového charakteru tvarování, tedy použil moderní techniku a hřiště kompletně přetvaroval. Ovšem změny i většího charakteru, jako třeba nové umístění greenu některé jamky, přidání dílčí modelace nebo rozšíření greenů a remodelace puttovací plochy, jsou už na starších hřištích běžné a často i důležité. Například zmíněný Royal Lyntham připravil svým členům, a nejen jim, v tomto roce naprosto novou pozici greenu jamky 7 včetně tvarování okolí, výstavby nových bunkerů a velké umělé písečné duny. Krom toho přibylo na hřišti několik nových bunkerů a několik starých zase zmizelo. Zmiňme, že Royal Lyntham je velmi významné hřiště z pohledu tradice pořádání turnajů Open a Ryder Cup. Ale zpět k Mariánkám. Maximálně využít krajinu Golfové hřiště v Mariánských Lázních je v dobrém smyslu toho slova českým golfovým skanzenem. Pro golfového architekta velmi důležitým a poučným. Hřiště a dobové prameny jsou dobrým zdrojem informací o tom, jak se před sto lety stavělo. Tehdejší stavební postupy odpovídající hospodářské situaci a technickým možnostem té doby limitovaly, samozřejmě viděno dnešním pohledem, stavitele a architekty, často reprezentované jednou a toutéž osobou, v rozsahu prováděných terénních prací. Pravděpodobně tomu nebylo jinak ani v případě mariánskolázeňského hřiště. Především a právě proto vycházela architektura hřišť z maximálního využití krajiny. Voda jako tvořivý prvek Další určující veličinou byla voda, přesněji snaha odvést vodu v malému spádu z hracích ploch, tedy především z fairwayí a z odpališť, a naopak zadržet ji co nejvíce na greenech a v jejich těsné blízkosti. Tehdy totiž neexistoval automatický zavlažovací systém. Pokud to podloží umožňovalo, tedy bylo-li převážně pískové s dobrými vsakovacími schopnostmi, stavěly se většinou greeny tak, že jejich nejnižší místo bylo uprostřed jamkoviště. Obdobně i dopadové zóny byly tvarovány tak, aby v nich voda nestála, ale zároveň ani neodtékala nijak rychle. V Mariánkách například dopadová zóna jamky číslo 5. Velmi typickými jsou pak odvodňovací drenážní příkopy, které jsou Pokud to podloží umožňovalo, tedy bylo-li převážně pískové s dobrými vsakovacími schopnostmi, stavěly se většinou greeny tak, že jejich nejnižší místo bylo uprostřed jamkoviště. na hřišti skoro na každé jamce. Do těchto odvodňovacích kanálů je voda povrchově svedena a dále odváděna podélným otevřeným příkopem. Typickým příkladem je fairway číslo jedna, která je zvlněná velmi mělkými pravidelnými vlnami, odvádějícími povrchovou vodu do vodní strouhy po levé straně fairwaye. Dalším příkladem je hlubší odvodňovací strouha křižující fairwaye sedmnáct, osmnáct a jedna odvádějící povrchovou vodu právě do strouhy po levé straně první jamky. Typické pak bylo takovéto tvarování především v těsné blízkosti před greenem, byl-li tento pod svažující se fairwayí. Takovýchto příkladů odvádění povrchové vody z hracích ploch je v Mariánkách velmi mnoho. Mělké zvlnění je typické pro většinu starých 56
Rozbor jamky č. 7 I v dnešní době dlouhých driverů je převážná většina bunkerů správně umístěna anglických hřišť. Někdy je to též pozůstatek předcházející zemědělské činnosti. Pokud třeba vznikala hřiště na původních bramborových polích, v té době neexistovala mechanizace, která by plochu dokonale srovnala, takže docházelo jen k částečnému srovnání koňskými gradery. Jiná situace byla samozřejmě na linksech, tedy hřištích stavěných na písečných pobřežích, kde odvod povrchových vod z hracích ploch nebylo vůbec nutné řešit. Dospělé stromy poetika i problém Z dobových fotografií a dalších pramenů víme, že hřiště vzniklo v prostoru otevřených luk. Na dobových fotografiích z roku 1905, kdy došlo ke slavnostnímu otevření, žádné stromy vidět nejsou. Na fotografiích ze 30. let minulého století vidíme čerstvě vysázené nízké stromky mezi jednotlivými drahami. Pohled, který známe z většiny nových hřišť, kde si můžeme jen představovat společně s architektem, jak bude hřiště vypadat, až nízké stromy dorostou. Naopak v Mariánkách už stromy zmohutněly, takže nebude trvat dlouho a hřiště bude muset přistoupit k citlivé probírce. Některé vzrostlé stromy v těsné blízkosti drah už ani hře a ani trávě neprospívají. Bunkery anglická tradice v tvaru Co nám mohou mariánskolázeňské bunkery sdělit? Budeme-li si všímat jejich strategického umístění vůči hře i vzdálenostního umístění v dopadových plochách, i v dnešní době dlouhých driverů, je převážná většina na správném místě. Pěkným příkladem jsou jamky 4, 5, 8, 9, 10, 18. Myslím, že je jen velmi málo golfistů, kteří neskončí alespoň v několika bunkerech. Na hřišti jsou použité tradiční, chcete-li anglické základní tvary. Pot bunkery, tedy oválné tvary, tu dominují. Pokud jsou tyto bunkery většího rozměru, jako např. na fairwayi jamky 4, pak je jejich zadní hrana oproti okolnímu terénu neznatelně vyvýšená, aby byl písek v bunkeru vidět. V některých případech je zadní hrana bunkeru přerušená travnatým jazykem, jako například na jamkách 10 a 14. Dalším typickým tvarem je Kidney tvar, který je naopak frekventovaně používán v okolí greenů. Vyjma jamky 7, kde Na dobových fotografiích z roku 1905, kdy došlo ke slavnostnímu otevření, žádné stromy vidět nejsou. Na fotografiích ze 30. let minulého století vidíme čerstvě vysázené nízké stromky. Sedmička je nejhezčím čtyřparem na hřišti. Místo, odkud budete přihrávat do greenu, je pro možnost skórování zásadní. Proto je nutné dobře zvážit, kam umístíte svůj odpal. V dopadové ploše je příčná vodní překážka. Od odpaliště je vzdálenost její hranice přesně tam, kam dopadá drtivá většina dobrých driverů. Protože má ale jamka celkovou délku 355 metrů, bude rána do greenu, budete-li hrát z odpaliště na jistotu před vodní překážku, vždy ze vzdálenosti okolo 130 metrů. A v této chvíli si teprve uvědomíte dominantní Swanovy nové bunkery. Přístup do greenu je dobře chráněný, a protože Howard Swan přidal také dva nové bunkery vlevo od greenu, je příhra z okolí téměř vždy velmi obtížná. Pozor, okolo greenu se odzadu za greenem a dál vlevo táhne odvodňovací příkop, označený jako podélná vodní překážka. Být dlouhý se nevyplatí. již došlo k redesignu tvaru bunkerů, se na hřišti vlastně žádný jiný tvar neobjevuje. Sedmička na dobré cestě Zmíněná jamka číslo 7 je první ze čtyř nejhezčích jamek na hřišti. Právě tento Amen Corner mariánskolázeňského hřiště začíná nádherným čtyřparem. Na jamce došlo v nedávné minulosti k několika zásadním úpravám. Pod 57
t e e t i m e s a r c h i t e k t e m Na hřišti je několik jamek, které jsou jen pouhými golfovými jamkami a zůstávají velkou výzvou pro golfového architekta návrhem bunkerů je podepsán anglický architekt Howard Swan. Jeho rukopis je zřejmě velmi identický, protože jakmile Robin uviděl modelaci bunkerů v approach zóně, zeptal se, jestli je autorem návrhu Howard Swan. Porovnám-li dobové fotografie s dnešním stavem, je jasné, že jamka získala na strategičnosti, atraktivitě, dynamice, zkrátka jí to významně prospělo. Byl to krok správným směrem, je potřeba v těchto úpravách hřiště dál pokračovat. Pokud by klub zůstal pouze u úpravy jamky 7 a nepřikročil by k pokračování redesignu většiny bunkerů na hřišti stejným stylem, sedmička by zůstala výrazně odlišná od zbylých sedmnácti jamek. Nejen tvarem bunkerů, který je zcela odlišný od všech ostatních na hřišti, ale také svojí hloubkou se sedmička odlišuje. Swanovy bunkery jsou hluboké a tím pádem i travnaté stěny, výrazně modelované oproti ostatním jamkám. Které jamky po sedmičce? Na hřišti je několik jamek, které jsou jen pouhými golfovými jamkami. Třeba 12 a 13. Doplnění nových bunkerů v podobném stylu by jim výrazně pomohlo. Především jamka 13 je jen dlouhým, nezajímavým parem 3. Je velkou výzvou pro golfového architekta, jak jamku zatraktivnit natolik, aby zapadla do celkového dojmu krásného anglického hřiště. Na starých hřištích bývají velmi blízko sebe odpaliště od greenů a od okolních drah. Dnes by Fakta o Mariánských lázních Počet jamek: 18 (muži - par 72, délka 5839m, ženy - par 72, délka 5156m) Hlavní přednosti: vyzrálé hřiště, místo spojené s tradicí, okolní krásný lesopark. Cena za green fee: 1500 všední dny, 1700 víkendy Podmínky hry: 54 HCP Vybavení areálu: 18 jamkové hřiště, indoor, driving, tréninkové PAR 3 hřiště, putting green, restaurace, pro shop Rok otevření: 1905 Zapojení do projektu ČGF Hraj golf, změň život: ne Kurzy pro začátečníky: ano Informace byly pořízeny ve spolupráci s www.golfovahriste.cz 58 z bezpečnostních důvodů nebylo možné u nového projektu takto blízko vedle sebe jednotlivé odpaliště a greeny stavět. Pokud se ale jedná o redesign hřiště, je možné nové odpaliště do Mariánky jsou pro český golf perlou bližších pozic umístit, protože takovéto přiblížení zůstane v souladu s celkovou koncepcí hřiště. Sedmička je opravdu výjimečná jamka, je krásná, je logická, je strategická, a především geniálně využívá původní terénní modelaci. A tak jsem v tomto duchu hledal hypotetickou pozici pro eventuální nové odpaliště jamky číslo sedm, aby nové, dramaticky vypadající bunkery, společně s vodní příčnou překážkou, bylo možné vidět už z odpaliště. Postavením nových odpališť za green šestky, s jeho možným posunem víc vpravo, by i nadále zůstalo zachováno základní trasování jamky, tedy mírný dogleg doleva, i nadále by zůstala ve hře vodní příčná překážka, ale pohled na celou jamku by byl z tohoto odpaliště mnohem atraktivnější. Mariánky jsou pro český golf perlou. A jako šperk, který pokud zůstane necíděný a neleštěný, postupně ztrácí na lesku, tak i mariánskolázeňské hřiště musí pokračovat v nastavených změnách, aby zůstalo živým klenotem pro další generace golfistů.