Analýza využití volných pásem pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací

komu / for Ministerstvo průmyslu a obchodu od / from Zbynek Bolcek, Grant Thornton Advisory datum / date 7. dubna 2015 Důvěrné Analýza využití volných pásem pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací

Obsah 1 Úvod...3 2 Metodika analýzy...4 2.1 Analýza současné legislativní situace v předmětných kmitočtových pásmech...4 2.2 Analýza trhu bezdrátových Wi-Fi sítí v České Republice...5 3 Analýzy legislativní úprava předmětných volných kmitočtových pásem...6 3.1 Mezinárodní a evropská harmonizace a koordinace politiky rádiového spektra...6 3.2 Základní dokumenty definující mezinárodní a evropskou politiku rádiového spektra...7 3.3 Radiokomunikační služby... 14 3.4 Aplikace jednotlivých radiokomunikačních služeb... 15 3.5 Autorizační režim... 16 4 Pásmo 2,4 2,4835 GHz... 18 4.1 Mezinárodní alokace kmitočtového pásma... 18 4.2 Situace v České Republice... 18 4.3 Srovnání s Evropou alokace a způsob autorizace a zpoplatnění... 20 4.4 Význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR... 20 5 Pásmo 5 GHz... 21 5.1 Mezinárodní alokace kmitočtového pásma... 21 5.2 Situace v České Republice... 22 5.3 Srovnání s Evropou alokace a způsob autorizace a zpoplatnění... 24 5.4 Význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR... 24 5.5 Problémy způsobované využíváním kmitočtů v tomto kmitočtovém pásmu pro poskytování služeb širokopásmového přístupu... 26 6 Pásmo 10,3 10,6 GHz... 28 6.1 Mezinárodní koordinace... 28 6.2 Situace v České Republice... 28 6.3 Srovnání s Evropou alokace a způsob autorizace a zpoplatnění... 30 6.4 Význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR... 33 1

7 Pásmo 17,1 17,3 GHz... 34 7.1 Mezinárodní koordinace... 34 7.2 Situace v České Republice... 34 7.3 Srovnání s Evropou a význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR... 35 8 Pásmo 24,05 24,25 GHz... 38 8.1 Mezinárodní koordinace... 38 8.2 Situace v České Republice... 38 8.3 Srovnání s Evropou a význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR... 40 9 Trh širokopásmového přístupu k Internetu technologií WiFi v České republice... 41 10 Závěry a doporučení pro další vývoj trhu vysokorychlostního přístupu využívajícího volná kmitočtová pásma... 48 11 Seznam zkratek... 50 2

1 Úvod Cílem analýzy je zmapování legislativní úpravy a rozsahu využití tzv. volných kmitočtových pásem (tj. úseků kmitočtového spektra, ve kterých lze provozovat vysílací zařízení na základě všeobecného oprávnění a bez poplatku) pro poskytování služeb elektronických komunikací, zejména pak služeb širokopásmového přístupu k internetu a dalších datových služeb. Analýza se specificky zaměřuje na nejčastěji využívaná pásma, tj. pásma 2,4 GHz, 5 GHz, 10 GHz, 17 GHz a 24 GHz. Analýza by měla dát odpovědi zejména na následující otázky: Je poskytování služeb elektronických komunikací v předmětných volných (bezlicenčních) pásmech v souladu s regulatorní úpravou v ČR a s harmonizačními dokumenty ITU a EU? Jaký je legislativní rámec pro poskytování služeb v předmětných kmitočtových pásmech v dalších evropských zemích? Jaký je rozsah používání předmětných kmitočtových pásem k poskytování služeb elektronických komunikací v České republice? Jaká jsou doporučení zhotovitele dovozená ze závěrů analýzy z hlediska dalšího postupu v oblasti strategie a správy kmitočtového spektra zejména v předmětných kmitočtových pásmech? 3

2 Metodika analýzy 2.1 Analýza současné legislativní situace v předmětných kmitočtových pásmech Analýza volných kmitočtových pásem má za cíl zmapovat současnou situaci v České Republice a porovnat údaje o národní alokaci radiokomunikačních služeb, o jejich využití (aplikacích) a o příslušném režimu autorizace s ostatními evropskými zeměmi. Pro popis situace v České Republice byla použita závazná legislativa Evropské Unie a České republiky zahrnující i relevantní rozhodnutí vlády, vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu a správní rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu. Současná situace a plán rozvoje v předmětných pásmech jak z hlediska české regulatorní úpravy, tak zejména z hlediska evropské harmonizace, byl v průběhu zpracování analýzy osobně konzultován se zodpovědnými pracovníky ČTÚ. Tato analýza je detailně zaměřena na následující kmitočtová pásma: kmitočtové pásmo 2,4 GHz (2.400 2.483,5 MHz) kmitočtové pásmo 5 GHz (5.150 5.350 a 5.470 5.725 MHz) kmitočtové pásmo 10 GHz (10.301 10.588 MHz) kmitočtové pásmo 17 GHz (17.100 17.300 MHz) kmitočtové pásmo 24 GHz (24.050 24.250 MHz) Mezinárodní srovnání zahrnuje 30 evropských zemí včetně České republiky. Všechny země jsou členskými zeměmi organizace CEPT. Pro analýzu byly použity plány využití rádiového spektra, které jsou platné v jednotlivých zemích. Tyto plány jsou ve většině případů dostupné na internetových stránkách jednotlivých národních regulátorů telekomunikačních služeb nebo CEPT. Další informace o využití a příslušném autorizačním režimu jsou ve většině případů rovněž veřejně dostupné a to na internetových stránkách národních regulátorů nebo v databázi EFIS (ECO Frequency Information System). Tato databáze funguje jako nástroj kontroly plnění požadavku Evropské komise na harmonizaci užívání kmitočtů a dostupnost informací o využití kmitočtů v jednotlivých zemích. 4

Tabulka č. 1: Přehled evropských zemí zahrnutých do analýzy Země Belgie Kypr Portugalsko Bulharsko Litva Rakousko Česká Republika Lotyšsko Rumunsko Dánsko Lucembursko Řecko Estonsko Maďarsko Slovensko Finsko Malta Slovinsko Francie Německo Španělsko Chorvatsko Nizozemsko Švédsko Irsko Norsko Švýcarsko Itálie Polsko Velká Británie 2.2 Analýza trhu bezdrátových Wi-Fi sítí v České Republice Analýza trhu širokopásmového připojení technologií WiFi v České republice byla rozdělena do dvou základních bloků popis trhu bezdrátových WiFi sítí a vliv využití volných kmitočtových pásem na trh širokopásmového připojení. Trh širokopásmového připojení technologií WiFi je popsán nejprve v kontextu ostatních technologií širokopásmového připojení, následně pak analyzován z hlediska počtu poskytovatelů a struktury a množství koncových uživatelů, počtu přípojných bodů a infrastrukturních spojů provozovaných ve volných kmitočtových pásmech. Vstupními daty pro tuto tržní analýzu byla čerpána především ze zdrojů Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), Českého statistického úřadu (ČSÚ), z veřejně dostupných informací zveřejněných poskytovateli služeb elektronických komunikací, výrobců radiokomunikační techniky, odborných veřejných informačních zdrojů a v neposlední řadě z interní databáze Grant Thornton International. Zveřejněná data, jejich verifikace a interpretace byla v průběhu analýzy konzultována s odbornými útvary ČTÚ a dalšími uznávanými odborníky na trhu elektronických komunikací v ČR. 5

3 Analýzy legislativní úprava předmětných volných kmitočtových pásem 3.1 Mezinárodní a evropská harmonizace a koordinace politiky rádiového spektra Rádiové spektrum je klíčovým veřejným zdrojem pro přenos informací prostřednictvím rádiových vln. Rádiové spektrum je částí elektromagnetického spektra obecně definované vlnovými délkami v rozmezí od 8,3 khz do 3000 GHz. Různé části rádiového spektra jsou alokovány pro odlišné technologie rádiového přenosu (radiokomunikační služby) a jejich použití (aplikace). V globálním měřítku je rádiové spektrum koordinováno Mezinárodní telekomunikační unií (ITU - International Telecommunication Union), specializovanou agenturou OSN, která se zabývá problematikou informačních a komunikačních technologií. Unie je rozdělena do tří sektorů: Radiokomunikace (ITU-R), Normalizace v telekomunikacích (ITU-T) a Rozvoj telekomunikací (ITU-D). Za rádiovou komunikaci je zodpovědná ITU-R, jejíž rolí je řídit mezinárodní radiofrekvenční spektra a oběžné družicové dráhy, aby bylo zajištěno účinné využívání spektra a bylo zabráněno škodlivému rušení mezi radiovými stanicemi z různých zemí. Koordinace užití rádiového spektra v Evropě je od roku 1959 koordinováno odbornou Konferencí evropských správ pošt a telekomunikací (CEPT - Conférence européenne des administrations des postes et des télécommunications). Tato organizace má tři hlavní složky, ECC (Electronic Communications Committee), které vzniklo sloučením ECTRA a ERC (European Radiocommunications Committee) a je odpovědné za oblast radiokomunikací a telekomunikací. Jeho stálým sekretariátem je ECO (European Communications Office). Dalšími složkami CEPT jsou Com-ITU odpovědný za koordinaci s ITU a CERP zodpovědný za oblast pošt. V současné době připravuje CEPT z mandátu vydávaných Evropskou komisí technické studie sloužící jako základ evropských harmonizačních dokumentů přijímaných na úrovni EU 1. Vzhledem ke strategickému významu rádiové spektra a nezbytnosti její koordinace popř. přímo harmonizace na úrovni jednotného hospodářského prostoru Evropské unie bylo v roce 2002 schváleno Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/EC o regulatorním rámci pro politiku rádiového spektra ve Společenství, na základě kterého je na úrovni Evropské unie tvořena společná politika rádiového spektra. Společný harmonizační přístup Evropské unie k jednotlivým částem rádiového spektra navazující na záměr vytvoření jednotného vnitřního trhu elektronických komunikací byl formalizován vytvořením víceletého programu politiky rádiového spektra 1 Obdobnou formou je zadávána tvorba technických norem standardizačním institucím ETSI, CEN a CENELEC. 6

RSPP (Radio Spectrum Policy Program) a to z Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012. Problematice telekomunikací se na úrovni Evropské komise věnuje Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG Connect), v čele s generálním ředitelem, který je odpovědný komisaři pro digitální agendu. Zde vznikají všechny legislativní návrhy Komise. Při Evropské komisi dále existuje několik odborných pracovních skupin a poradních výborů zabývajících se jednotlivými oblastmi elektronických komunikací. Mezi tyto odborné pracovní skupiny patří především Výbor pro rádiové spektrum (RSC), Skupina pro politiku rádiového spektra (RSPG) a Komunikační výbor (COCOM). Výbor pro rádiové spektrum (Radio Spectrum Committee, RSC) byl vytvořen již na základě rozhodnutí o rádiovém spektru č. 676/2002/ES jako součást regulačního rámce elektronických komunikací. Výbor je výkonným orgánem, který napomáhá Evropské komisi při přípravách a přijímání technických implementačních opatření s cílem zajistit harmonizované a efektivní využití rádiového spektra v EU. Skupina pro politiku rádiového spektra (Radio Spectrum Policy Group, RSPG) je poradním orgánem Evropské komise. RSPG se věnuje strategickým otázkám využití rádiového spektra, jeho dostupnosti, harmonizaci a přidělení. COCOM (Communication Committee, COCOM) má za cíl napomáhat Komisi při uskutečňování výkonných pravomocí Komise v rámci regulačního rámce elektronických komunikací a nařízení o doméně nejvyšší úrovně ".eu". Při Evropské komisi dále existuje Sdružení evropských regulačních orgánů (BEREC), prostřednictvím kterého probíhala intenzivní spolupráce a koordinace postupů mezi jednotlivými národními regulačními orgány v oblasti elektronických komunikací a Evropskou komisí. Z hlediska specifické mezinárodní koordinace využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely je rovněž významná společná koordinace využívání rádiových kmitočtů v rámci Severoatlantické aliance (NATO). 3.2 Základní dokumenty definující mezinárodní a evropskou politiku rádiového spektra 3.2.1 Radiokomunikační řád ITU 2 Radiokomunikační řád ITU slouží jako nadnárodní nástroj pro optimální mezinárodní správu rádiového spektra. Zahrnuje jak legislativní, tak technické otázky. Konkrétně vymezuje přidělení různých kmitočtových pásem různým radiokomunikačním službám, dále specifikuje povinné technické parametry, které musí být dodržovány rádiovými stanicemi, zejména vysílači. Dále navrhuje postup pro koordinaci a oznamování kmitočtových přídělů udělených národními vládami. 3.2.2 Evropská tabulka přidělení kmitočtů a aplikací Evropská tabulka přidělení kmitočtů a aplikací (ECA table) je strategický rámec pro utilizaci rádiového spektra v Evropě vydávaný ECC, který dále specifikuje Radiokomunikační řád ITU. Dokument je rozčleněn podle dílčích kmitočtových pásem a obsahuje mezinárodní alokaci pro 2 ITU Radio Regulations, http://www.itu.int/dms_pub/itu-s/oth/02/02/s02020000244501pdfe.pdf 7

ITU Region 1, kam spadá jak Česká Republika, tak všechny ostatní evropské země. Dále obsahuje mezinárodní alokaci aplikovanou na Evropu, seznam harmonizačních rozhodnutí a doporučení k jednotlivým aplikacím, seznam těchto harmonizovaných aplikací a relevantní poznámky. 3.2.3 Evropský regulační rámec a rozhodnutí a směrnice Evropské komise v oblasti správy rádiového spektra Evropský parlament a Rada přijaly na sklonku roku 2001 soubor směrnic, které společně tvoří základ současné platné právní úpravy pro správu a regulaci elektronických komunikací (telekomunikací, vysílání a informačních a komunikačních technologií) členských států Evropské unie, tedy rovněž České republiky. Jádro předpisového rámce tvoří tzv. rámcová směrnice 3 a čtyři specifické směrnice (autorizační směrnice, přístupová směrnice, směrnice o univerzální službě a směrnice o soukromí). Tento soubor společně tvoří základ právní úpravy elektronických komunikací v právních řádech členských zemí EU. Principy přidělování práv na užívání rádiových kmitočtů se pak zabývá zejména autorizační směrnice 4. V návaznosti na rámcovou směrnici bylo vydáno i Rozhodnutí o regulatorním rámci pro politiku rádiového spektra 5. To umožňuje Evropské komisi ve spolupráci s Výborem pro rádiové spektrum RSC přijímat implementační rozhodnutí za účelem harmonizace technických podmínek pro efektivní využívání rádiového spektra nezbytného pro správné fungování vnitřního trhu EU v oblasti elektronických komunikací, dopravy a výzkumu a vývoje. Tato správa se však netýká postupů pro přidělení a postupů pro udělování oprávnění, ani rozhodnutí, zda využívat konkrétní typy výběrových řízení pro přidělení rádiových frekvencí. V souvislosti se správou rádiového spektra existuje celá řada návazných právních předpisů Evropské unie. Tyto předpisy jsou obecně rozděleny na Nařízení, které jsou závaznou legislativou pro všechny členské státy, dále pak Rozhodnutí, která jsou závazná jen pro konkrétní země, které jsou v rozhodnutí specifikovány, a Směrnice, které stanovují cíl, jehož je nutné dosáhnout. Implementace směrnic je ponechána v působnosti jednotlivých států. 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a o změně směrnice 2002/21/ES, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 544/2009 ze dne 18. června 2009 a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009 4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) ve znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES ze dne 25. listopadu 2009 5 Viz http://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/txt/pdf/?uri=celex:32002d0676&from=en 8

Tabulka č. 2: Seznam Rozhodnutí a Směrnic vydaných orgány EU relevantních pro tuto analýzu Číslo dokumentu Název 2012 243 EU Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra 2011 829 EU Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 8. prosince 2011, kterým se mění rozhodnutí 2006/771/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu 2011 485 EU Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 29. července 2011, kterým se mění rozhodnutí 2005/50/ES o harmonizaci pásma rádiového spektra 24 GHz pro účely časově omezeného používání vozidlových radarových zařízení krátkého dosahu ve Společenství 2010 368 ES Rozhodnutí Komise ze dne 30. června 2010, kterým se mění rozhodnutí 2006/771/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu 2009 343 ES Rozhodnutí Komise ze dne 21. dubna 2009, kterým se mění Rozhodnutí 2007/131/ES o umožnění využívání rádiového spektra pro zařízení využívající ultraširokopásmovou technologii harmonizovaným způsobem ve Společenství 2008 671 ES Rozhodnutí Komise ze dne 5. srpna 2008 o harmonizovaném využívání rádiového spektra v kmitočtovém pásmu 5 875 5 905 MHz pro aplikace inteligentních dopravních systémů (ITS) související s bezpečností 2008 477 ES Rozhodnutí Komise ze dne 13. června 2008 o harmonizaci kmitočtového pásma 2 500 2 690 MHz pro zemské systémy k poskytování služeb elektronických komunikací ve Společenství 2008 432 ES Rozhodnutí Komise 2008/432/ES ze dne 23. května 2008, kterým se mění Rozhodnutí 2006/771/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu 2008 286 ES Rozhodnutí Komise ze dne 17. března 2008, kterým se mění Rozhodnutí 2007/176/ES, pokud jde o seznam norem a/nebo specifikací pro sítě a služby elektronických komunikací a přiřazená zařízení a doplňkové služby 2007 344 ES Rozhodnutí Komise ze dne 16. května 2007 o harmonizované dostupnosti informací o využívání spektra ve Společenství 2007 176 ES Rozhodnutí Komise ze dne 11. prosince 2006 Seznam norem a/nebo specifikací pro sítě a služby elektronických komunikací a přiřazená zařízení a doplňkové služby, který nahrazuje všechny předchozí verze 2007 98 ES Rozhodnutí Komise ze dne 14. února 2007 o harmonizovaném využívání rádiového spektra v kmitočtových pásmech 2 GHz pro realizaci systémů poskytujících družicové pohyblivé služby 9

Číslo dokumentu Název 2007 90 ES Rozhodnutí Komise ze dne 12. února 2007, kterým se mění Rozhodnutí 2005/513/ES o harmonizovaném využití rádiového spektra v kmitočtovém pásmu 5 GHz pro bezdrátové přístupové systémy (WAS), jejichž součástí jsou rádiové místní sítě (RLAN) 2005 456 ES Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 456/2005/ES ze dne 9. března 2005 o zavedení víceletého programu Společenství pro usnadnění přístupu k digitálně šířenému obsahu a jeho používání a využívání v Evropě 2002 676 ES Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) 2002 20 ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) 2002 21 ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) 3.2.4 Doporučení CEPT Rozhodnutí, Doporučení a harmonizované technické standardy CEPT sice nejsou pro jednotlivé členské země CEPT závazné, nicméně v případě, že se je jednotlivé země rozhodnou zahrnout do plánu svého rádiového spektra, potom se závaznými stávají. Na úrovni CEPT dále vznikají Reporty, ve kterých jsou zveřejňovány odborné analýzy, studie kompatibility systémů, apod. Tabulka č. 3: Seznam Rozhodnutí, Doporučení a Reportů CEPT relevantních pro tuto analýzu Číslo dokumentu Název ECC Report 064 The protection requirements of radiocommunication systems below 10.6 GHz from generic UWB applications ECC Report 068 ECC Report 111 Compatibility studies in the band 5725-5875MHz between Fixed Wireless Access (FWA) systems and other systems Compatibility studies between Ground Based Synthetic Aperture Radar (GBSAR) and existing services in the range 17.1 GHz to 17.3 GHz ECC Report 201 Compatibility study between MBANS operating in the 2400-2483.5 MHz and 2483.5-2500 MHz bands and other systems in the same bands or in adjacent bands ECC/DEC/(06)04 The harmonised conditions for devices using Ultra-wideband (UWB) technology in bands below 10.6 GHz 10

Číslo dokumentu ECC/DEC/(06)08 Název The conditions for use of the radio spectrum by Ground-and Wallprobing radar (GPR/WPR) imaging systems ECC/DEC/(11)02 Industrial Level Probing Radars (LPR) operating in frequency bands 6-8.5 GHz, 24.05-26.5 GHz, 57-64 GHz and 75-85 GHz ECC/REC/(06)04 ERC/REC 12-03 ERC/REC 12-05 ERC/REC 70-03 T/R 13-02 ERC Report 001 ERC Report 003 ERC Report 008 ERC Report 015 ERC Report 047 ERC Report 067 ERC Report 072 ERC Report 109 Use of the band 5725-5875 MHz for Broadband Fixed Wireless Access (BFWA) Harmonised radio frequency channel arrangements for digital terrestrial fixed systems operating in the band 17.7 GHz to 19.7 GHz Harmonised radio frequency channel arrangements for digital terrestrial fixed systems operating in the band 10.0-10.68 GHz Relating to the use of Short Range Devices (SRD) Preferred channel arrangements for fixed service systems in the frequency range 22.0-29.5 GHz Harmonisation of frequency bands to be designated for Radio Local Area Networks (RLAN) Harmonisation of frequency bands to be designated for road transport information systems (RTTT) General methodology for assessing compatibility between Radio Local Area Networks (RLANs) and the fixed Service Compatibility study between radar and RLANs operating at frequencies around 5.5 Compatibility fixed services and motion sensors at 10.5 GHz Study of the Frequency sharing between HIPERLANs and MSS feeder links in the 5 GHz band Compatibility studies related to the possible extension band for HIPERLANs at 5 GHz Compatibility of Bluetooth with other existing and proposed radiocommunication systems in the 2.45 GHz frequency band 11

Číslo dokumentu ERC/DEC(01)07 Název On harmonised frequencies, technical characteristics and exemption from individual licensing of Short Range Devices used for Radio Local Area Networks (RLANs) operating in the frequency band 2400-2483.5 MHz ERC/DEC(01)08 Short Range Devices for Movement Detection and Alert in 2400-2483.5 MH CEPT Report 57 Report A from CEPT to the European Commission in response to the Mandate. To study and identify harmonised compatibility and sharing conditions for Wireless Access Systems including Radio Local Area Networks in the bands 5350-5470 MHz and 5725-5925 MHz ('WAS/RLAN extension bands') for the provision of wireless broadband services Tabulka č. 4: Seznam harmonizovaných technických standardů relevantních pro tuto analýzu Číslo dokumentu EN 300 328 EN 301 893 EN 302 372 Název Electromagnetic compatibility and Radio spectrum Matters (ERM); Wideband Transmission systems; Data transmission equipment operating in the 2.4 GHz ISM band and using spread spectrum modulation techniques Broadband Radio Access Networks (BRAN); 5 GHz high performance RLAN; Harmonised EN covering essential requirements of article 3.2 of the R&TTE Directive. Electromagnetic compatibility and Radio spectrum Matters (ERM); Short Range Devices (SRD); Equipment for Detection and Movement; Tanks Level Probing Radar (TLPR) operating in the frequency bands 5.8 GHz, 10 GHz, 25 GHz, 61 GHz and 77 GHz EN 302 288 Electromagnetic compatibility and Radio spectrum Matters (ERM);Short Range Devices; Road Transport and Traffic Telematics (RTTT); Short range radar equipment operating in the 24 GHz range EN 302435 Electromagnetic compatibility and Radio spectrum Matters (ERM); Short Range Devices (SRD); Technical characteristics for SRD equipment using Ultra WideBand technology (UWB); Building Material Analysis and Classification equipment applications operating in the frequency band from 2,2 GHz to 8,5 GHz EN 302 858 Electromagnetic compatibility and Radio spectrum Matters (ERM);Road Transport and Traffic Telematics (RTTT);Short range radar equipment operating in the 24.05 GHz to 24.25 GHz frequency range for automotive applications 12

3.2.5 Legislativní rámec politiky a správy rádiového spektra v ČR Za národní politiku v oblasti celospolečenských cílů využívání kmitočtového spektra, zejména národní přidělení radiokomunikačním službám, využití spektra ve veřejném zájmu (národní bezpečnost), politiku zpoplatňování rádiových kmitočtů, politiku rozvoje vysokorychlostního přístupu k internetu a další činnosti spojené s podporou podnikání, ochranou spotřebitele, rozvoje elektronických komunikací a dalších souvisejících činností je v ČR odpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu. Za vlastní regulační činnost a správu rádiového spektra je odpovědný národní regulátor Český telekomunikační úřad. Kompetence ČTÚ jsou vymezeny zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích 6 (Zákon). Z hlediska využívání kmitočtů je nezbytné definovat a kontrolovat dodržování zejména tyto aspekty využívání: technické a případně technologické podmínky využívání kmitočtů, stupeň jejich harmonizace, způsoby či postupy autorizace užití kmitočtů a způsob nakládání s právy z hlediska jejich převoditelnosti. Základním dokumentem stanovujícím podmínky využívání rádiového spektra je plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) 7, kterým jsou přeneseny obecné podmínky využívání spektra uvedené v Radiokomunikačním řádu ITU do české legislativy. Konkrétní podmínky využívání kmitočtů v jednotlivých kmitočtových pásmech prostřednictvím daných radiokomunikačních služeb včetně způsobu autorizace užití spektra jsou pak definovány v jednotlivých částech plánu využití rádiového spektra (PVRS). Státní politika v oblasti elektronických komunikací je definována v dokumentu Státní politika v elektronických komunikacích Digitální Česko a zejména pak v aktualizované verzi koncepce Digitální Česko v. 2.0 Cesta k digitální ekonomice. Aktualizovaná koncepce je postavena na třech pilířích, a to (1) na podpoře budování kvalitní infrastruktury, (2) na rozvoji digitálních služeb a (3) na zvyšování digitální gramotnosti populace. Hlavním cílem této české digitální agendy je podpořit potenciál České republiky v oblasti rozvoje moderních informačních a komunikačních technologií a služeb, které jsou jejich prostřednictvím poskytovány. V souladu s evropskou Digitální agendou (Digital Agenda for Europe) si vláda stanovila kvalitativní cíl v oblasti vysokorychlostního přístupu k internetu, a to rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu umožňujících přenosové rychlosti 30 Mbit/s do roku 2020 pro všechny obyvatele a 100 Mbit/s minimálně pro polovinu domácností. Dalšími relevantními cíli z hlediska správy spektra je požadavek na efektivní využití rádiového spektra ve prospěch koncových uživatelů, zvyšování dostupnosti ICT pro všechny (bez ohledu na lokalitu apod.) a garance volného příjmu programů médií veřejné služby prostřednictvím zemského vysílání. Součástí politiky je i požadavek na zpracování Strategie správy spektra, kterou má v gesci Ministerstvo průmyslu a obchodu, jejíž návrh připravil ČTÚ v září 2014 8 a která je v současné době finalizována Ministerstvem průmyslu a obchodu. 6 https://www.ctu.cz/cs/download/pravni_predpisy/zakony/zakon_127-2005_zek_uplne_zneni_16_01_2015.pdf 7 Viz Vyhláška o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) 8 http://www.ctu.cz/aktuality/tiskove-zpravy.html?action=detail&articleid=12100 13

Tabulka č. 5: Seznam legislativy relevantní pro potřeby této analýzy Dokument Název Zákon č. 127/2005 Sb. Zákon o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 105/2010 Sb. Vyhláška o plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) Vyhláška č. 156/2005 Sb. Vyhláška o technických a provozních podmínkách amatérské radiokomunikační služby Nařízení vlády č. 154/2005 Sb. Usnesení vlády č. 203/2013 Sb. PV-P/14/11.2010-15 PV-P/24/06.2012-9 Nařízení vlády o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, v platném znění Státní politika v elektronických komunikacích - Digitální Česko v. 2.0, Cesta k digitální ekonomice Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/14/11.2010-15 pro kmitočtové pásmo 2200 2700 MHz Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/24/06.2012-9 pro kmitočtové pásmo 4200 5925 MHz PV-P/13/12.2012-16 PV-P/17/02.2010-3 PV-P/16/11.2011-17 VO-R/14/12.2012-17 VO-R/12/09.2010-12 VO-R/10/05.2014-3 Část plánu využití rádiového spektra PVRS č. PV- P/13/12.2012-16 pro kmitočtové pásmo 10-12,5 GHz Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/17/02.2010-3 pro kmitočtové pásmo 15,35 21,3 GHz Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/16/11.2011-17 pro kmitočtové pásmo 21,2 24,25 GHz Všeobecné oprávnění č. VO-R/14/12.2012-17 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení v kmitočtovém pásmu 10 GHz Všeobecné oprávnění č. VO-R/12/09.2010-12 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 GHz až 66 GH Všeobecné oprávnění č. VO-R/10/05.2014-3 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu 3.3 Radiokomunikační služby V souladu s Radiokomunikačním řádem ITU rozlišuje český legislativní rámec celkem 40 radiokomunikačních služeb. Radiokomunikační služba je služba zahrnující přenos, vysílání a/nebo příjem rádiových vln pro konkrétní telekomunikační účely. Pro potřebu analýzy, tzn. z hlediska poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve volných kmitočtových pásmech zejména v oblasti širokopásmového přístupu, jsou významné zejména tyto dvě radiokomunikační služby: pozemní pohyblivá služba (zejména pro provoz přístupových bodů sítě využívající technologii WiFi) a pevná služba (zejména pro pevné 14

spoje P-P, popř. P-M určené pro infrastrukturní spoje a pro pevné spoje typu P-P využívané v rámci přístupové části komunikační sítě). Pevná služba je definována jako radiokomunikační služba mezi pevně stanovenými body. Jedná se o přenos mezi dvěma body (P-P), případně o přenos z jednoho bodu do více bodů (P-MP). Vysílací rádiová zařízení pozemní pohyblivé služby jsou určena k používání za pohybu nebo při zastávkách v předem neurčených místech. Charakteristické pro pozemní pohyblivou službu je využívání přenosných ručních nebo mobilních vysílacích zařízení. Mezi další služby definované Radiokomunikačním řádem ITU patří např. radiolokační služba, amatérská služba, rozhlasová služba, družicová služba, letecká pohyblivá služba, námořní pohyblivá služba atd. 3.4 Aplikace jednotlivých radiokomunikačních služeb Vzhledem k poměrně širokému rozsahu využití radiokomunikačních služeb definovaných Radiokomunikačním řádem ITU jsou u jednotlivých radiokomunikačních služeb definovány různé aplikace, tzn. různé způsoby využití těchto radiokomunikačních služeb. Využití resp. aplikace radiokomunikačních služeb specifikuje, k jakým konkrétním účelům lze konkrétní radiokomunikační službu v konkrétním kmitočtovém pásmu nebo jeho části využít. Určení aplikace radiokomunikačních služeb, které z technického hlediska reprezentují určitou skupinu technologických standardů radiokomunikačních zařízení, je klíčové pro určení podmínek využívání jednotlivých kmitočtových úseků (např. z hlediska kanálování, vysílacího výkonu, kmitočtového odstupu, atd.). Obecný způsob rozdělení aplikací radiokomunikačních služeb je na civilní a necivilní aplikace. U pevné služby a pozemní pohyblivé služby, do které zejména spadají aplikace radiokomunikačních služeb, které jsou předmětem této analýzy, jsou definovány tyto relevantní aplikace využitelné pro poskytování předmětných služeb elektronických komunikací 9 : Pevné spoje (PEVNÁ SLUŽBA) pevné spoje slouží pro přenos dat mezi 2 koncovými body. Pevné spoje lze rozdělit do 2 základních kategorií a to na pevné spoje typu bodbod (Point-to-Point - P-P) nebo pevné spoje typu bod-multibod (Point-to-Multipoint - P-M). Tyto pevné spoje, které slouží jako bezdrátové přístupové sítě, dále rozdělujeme podle dosahovaných kapacit na pevné rádiové spoje FWA (Fixed Wireless Access FWA) a vysokorychlostní rádiové spoje BFWA (Broadband Fixed Wireless Access - BFWA); WAS/RLAN popř. Přístupové sítě (POHYBLIVÁ SLUŽBA) jedná se o bezdrátové přístupové systémy (Wireless Access Networks - WAS), jejichž součástí jsou rádiové místní sítě RLAN (Radio Local Area Network - RLAN). Tyto sítě typicky umožňují komunikaci elektronických zařízení mezi sebou nebo v pohyblivých (přeneseně i v pevných) sítích zejména pro přenos (popř. širokopásmový přenos) dat včetně připojení k síti Internet; MFCN (Mobile/Fixed Communication Networks) - vzhledem k postupnému stírání rozdílů mezi pevnou a pohyblivou službou, zejména díky rychlému rozvoji multifunkčních zařízení podporujících oba typy radiokomunikačních služeb, mluvíme o konvergenci 9 Základní terminologie aplikací je v souladu s českým plánem využití rádiového spektra. Terminologie je nicméně doplněna i o terminologií aplikací používanou ECC. 15

pevné a pozemní pohyblivé služby, resp. o (harmonizovaném) využívání kmitočtových pásem pro konvergované sítě MFCN; SRD (Short Range Devices) zařízení krátkého dosahu jsou specifickou nicméně velmi progresivní formou aplikace pevné, pozemní pohyblivé nebo jiné radiokomunikační služby. Zařízení SRD jsou typicky provozována na základě všeobecného oprávnění, nicméně musí splňovat specifické a relativně restriktivní provozní podmínky, např. malý vyzářený výkon, sdílení kmitočtů s jinými službami, kdy SRD je ve všech kmitočtových pásmech vždy podružnou službou a nesmí tedy působit škodlivé rušení stanicím přednostních služeb. Stanice služby SRD jsou typicky provozovány s vestavěnou anténou a nesmí být provozovány s přídavnými zesilovači a převaděči, kdy vyzářený výkon obvykle nesmí překračovat 500mW ekvivalentního všesměrově vyzářeného výkonu, což odpovídá dosahu cca. 500 m. Problematika využívání SRD je koordinována na úrovni EU 10 a CEPT 11. Zařízení SRD jsou rozděleny do 13 kategorií, z nichž pro potřeby této analýzy je relevantní kategorie nespecifikovaných stanic krátkého dosahu (Annex 1 doporučení CEPT) a zejména pak kategorie širokopásmových stanic pro přenos dat (Annex 3 doporučení CEPT). 3.5 Autorizační režim Rádiové kmitočty lze aktivně 12 využívat pouze na základě oprávnění (autorizace) k využívání rádiových kmitočtů. V tomto kontextu rozlišujeme 2 základní autorizační režimy, tzn. nabytí práv k využívání rádiových kmitočtů: individuální oprávnění a všeobecné oprávnění. Výjimku tvoří autorizace u kmitočtových pásem, které jsou na základě kmitočtové tabulky přiděleny k využití pro vojenské účely. Autorizace pro tyto účely jde nad rámec regulace elektronických komunikací. 3.5.1 Individuální oprávnění Individuální oprávnění je standardním způsobem nabytí práv k využívání rádiových kmitočtů, zejména v kmitočtových pásmech, kde existuje riziko škodlivé interference 13. Vydávání individuálních oprávnění je v kompetenci národního správce (regulátora) tak, aby byla zajištěna kontrola nad národní a přeshraniční situací vzájemného rušení. Oprávnění je udělováno konkrétním uživatelům a zaručuje jim přiměřenou míru ochrany vůči rušení. Specifickými druhy individuálního oprávnění bývají individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely a krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Využívání rádiových kmitočtů je spojeno s povinností úhrady poplatku za užívání kmitočtů. Tyto poplatky by měly primárně sloužit k pokrytí nákladů na správu daného úseku spektra, nicméně vedle toho by tyto poplatky měly zohledňovat i ekonomickou hodnotu spektra a to zejména v případě, kdy prostřednictvím komerčního užití kmitočtů jsou podnikatelskými subjekty generovány výnosy. 10 Viz http://www.erodocdb.dk/docs/doc98/official/pdf/2013752eu.pdf 11 Viz http://www.erodocdb.dk/docs/doc98/official/pdf/rec7003e.pdf 12 Aktivním využitím spektra je vysílání rádiových vln nebo generování střídavého magnetického pole. 13 Viz článek 5 směrnice 2002/20/ES (autorizační směrnice) 16

V případě pevné služby (popř. pozemní pohyblivé služby) je tento způsob autorizace obecně převažující, což platí zejména při aplikaci pevných spojů (P-P, popř. i P-M). Výjimku tvoří autorizace zařízení SRD a potom hlavně uživatelských výrobků (terminálů) masového využití, kdy je využívána tzv. výrobková (neadresná) regulace, kdy jsou podmínky k užití spektra vztaženy zejména na výrobky (zařízení, vysílací stanice). 3.5.1.1 Příděl rádiových kmitočtů - blokové přidělení Specifickou formou práva k získání individuálního popř. individuálních oprávnění je příděl rádiových kmitočtů neboli tzv. blokové přidělení kmitočtů. Takové získání práv je typicky spojeno buď s časově omezenou lhůtou na využití takto udělených práv, nebo je typicky získáváno prostřednictvím veřejného výběrového řízení (aukce) na určený kmitočtový úsek. Této metody se nejčastěji využívá pro udělení práv pro pozemní pohyblivou službu (např. aukce kmitočtů pro služby 4G), popř. pro pevnou službu typu FWA nebo pro spoje typu P-M (např. využívající technologii WiMAX). Držitel přídělu v takovém případě získává významně větší flexibilitu pro nakládání s těmito kmitočty v rámci své rádiové sítě. Příděl rádiových kmitočtů je vedle technických omezení při využívání kmitočtů velmi často spojen i s dalšími podmínkami využívání kmitočtů, např. s rozvojovými podmínkami, apod. 3.5.1.2 Lehké licencování (light licencing) Termín lehké licencování je v různých zemích uplatňováno odlišnými způsoby, jak je popsáno ve zprávě ECC Report 132. Lehké licencování fixních spojů typu bod-bod je chápáno jako kombinace bezlicenčního využití kmitočtů a současně zvýšení ochrany uživatelů kmitočtů. Spektrum je obecně přiděleno prvnímu příchozímu uživateli. Uživatel má současně povinnosti předat regulátorovi polohu a vlastnosti všech stanic provozovaných v takto autorizovaném pásmu. Databáze instalovaných stanic s jejich technickými parametry je veřejně dostupná a případná instalace nových stanic by s ní měla být vždy konzultována. Pokud nová stanice neovlivní chod stanic již zaregistrovaných, může být instalována. V případě, že jsou překročena technická kritéria a dochází tak k rušení, měli by být uživatelé na základě tohoto licenčního režimu schopni najít vzájemnou dohodu. Tato metoda je z hlediska potřeby registrace podobná režimu individuální licence, potenciální rizika chyb v koordinačním procesu jsou ale vyšší vzhledem k vyššímu počtu účastníků případného sporu. V ČR tento termín nemá oporu v Zákoně, nicméně alespoň režim evidence zařízení v režimu všeobecného oprávnění je využíván již v rámci VO-R/23/09.2013-5 pro provoz pevných spojů (P-P) v kmitočtových pásmech 71 76 GHz a 81 86 GHz. 3.5.2 Všeobecné oprávnění Metoda všeobecného oprávnění je pro uživatele nejflexibilnější, neboť nevyžaduje žádnou registraci. Současně platí, že využívání kmitočtů na základě všeobecného oprávnění není zpoplatněno. Na druhou stranu tato metoda licencování nezaručuje uživatelům plnohodnotnou ochranu. Metoda všeobecného oprávnění se typicky využívá pro pásma, která jsou alokována pro stanice krátkého dosahu SRD včetně kmitočtových pásem harmonizovaných pro přístupové sítě WiFi (2,4 a 5 GHz). V daleko menším měřítku je tento způsob licencování využíván pro pevnou radiokomunikační službu přeneseně zde řadíme atypický způsob využití aplikace RLAN pro účely provozu pevného spoje v kmitočtovém pásmu 5 GHz. V ČR je navíc tento způsob licencování pevné služby využíván i pro kmitočtová pásma 10 GHz a 17 GHz. Obecně je navíc metoda všeobecného oprávnění využívána pro provoz terminálových stanic (masového využití). 17

4 Pásmo 2,4 2,4835 GHz 4.1 Mezinárodní alokace kmitočtového pásma Dle mezinárodní alokace Radiokomunikačního řádu ITU aplikovaného pro Evropu (resp. pro Region 1) je kmitočtové pásmo 2400 2483,5 MHz vymezeno pro následující radiokomunikační služby: Pevná a Pohyblivá služba jako přednostní služby a Amatérská, Družicová amatérská, Radiolokační jako podružné služby. Poznámka 5.150 specifikuje, že pásmo 2400 2500 MHz lze využívat pro průmyslové, vědecké a lékařské účely (ISM). Škodlivé rušení, které vzniká provozem těchto aplikací, musí být omezeno na minimum. Radiokomunikační služby provozované v těchto pásmech musí strpět škodlivé rušení, které může být způsobeno tímto využíváním. Poznámka 5.282 specifikuje, že Družicová amatérská služba může využívat pásmo 2400 2450 MHz s podmínkou, že nebude působit škodlivé rušení ostatním službám. Zároveň si ochranu před rušením od ostatních služeb nesmí nárokovat. Tabulka č. 6: Přehled Mezinárodní alokace aplikované na Evropu dle CEPT Pásmo 2400 2450 MHz 2450 2483,5 MHz Mezinárodní alokace FIXED MOBILE Amateur Amateur-Satellite Radiolocation 5.150 5.282 4.2 Situace v České Republice 18 FIXED MOBILE 5.150 Pro pásmo 2400 2483,5 MHz je v současné době charakteristickým znakem konvergence radiokomunikačních služeb k poskytování služeb elektronických komunikací. Dle PVRS 14 a v souladu s rozhodnutím CEPT 15 a doporučením CEPT 16 je v kmitočtovém pásmu 2400 2483,5 MHz nejčastěji využívána aplikace zařízení RLAN s možnosti využití technologií 14 Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/14/11.2010-15 pro kmitočtové pásmo 2200 2700 MHz 15 Rozhodnutí CEPT/ERC/DEC/(01)07 Harmonised frequencies, technical characteristics and exemption from individual licensing of Short Range Devices used for Radio Local Area Networks (RLANs) operating in the frequency band 2400-2483.5 MHz 16 Doporučení CEPT/ERC/REC 70-03 Relating to the use of Short Range Devices

WiFi a to konkrétně pro připojení k síti Internet. Provoz stanic je možný na základě všeobecného oprávnění 17. Vysílací výkon stanic je omezen hodnotou maximálního vyzářeného výkonu 100 mw e.i.r.p. a hodnotou maximální střední spektrální hustoty 10 mw/1 MHz pro systémy s technikou DSSS nebo OFDM a 100 mw/100khz pro systémy s technikou FHSS. Tyto stanice jsou provozovány na sdílených kmitočtech a provoz stanice nemá zajištěnu ochranu proti rušení způsobenému vysílacími rádiovými stanicemi jiné radiokomunikační služby provozovanými na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo jinými stanicemi pro širokopásmový přenos dat. Případné rušení řeší fyzické a právnické osoby vzájemnou dohodou. Pevná služba je využívána v úseku 2300-2412 MHz, a to pro krátkodobé aplikace SAP/SAB. Kmitočtové pásmo 2400 2500 MHz lze dále v souladu s Radiokomunikačním řádem ITU využívat pro průmyslové, vědecké a lékařské účely ISM. Příkladem jsou mikrovlnné trouby využívající kmitočet 2450 MHz. V souladu s rozhodnutím Evropské komise 18, rozhodnutím CEPT 19 a doporučením CEPT 20 lze toto kmitočtové pásmu dále využívat zařízeními krátkého dosahu SRD, a to nespecifikovanými stanicemi krátkého dosahu a zařízeními pro detekci pohybu a ostrahu objektů. Kmitočtový úsek 2446 2454 MHz lze navíc využívat aplikacemi v železniční dopravě a rádiovými identifikačními zařízeními. Využití je možné na základě všeobecného oprávnění 21. V pásmu 2300-2450 MHz lze využívat amatérskou službu v kategorii podružné služby a v pásmu 2400 2450 MHz družicovou amatérskou službu. Tyto služby se řídí zvláštním právním předpisem 22. Tabulka č. 7: Přehled národní alokace a využití v České republice Pásmo 2300 2450 MHz 2450 2483,5 MHz Alokace v České Republice Využití v České Republice PEVNÁ POHYBLIVÁ Amatérská Družicová amatérská ISM RLAN SRD Amatérské aplikace SAP/SAB Letecká telemetrie PEVNÁ POHYBLIVÁ ISM RLAN SRD 17 Všeobecné oprávnění č. VO-R/12/09.2010-12 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 GHz až 66 GHz 18 Rozhodnutí Komise č. 2011/829/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu 19 Rozhodnutí CEPT/ERC/DEC/(01)08 on harmonised frequencies, technical characteristics and exemption from individual licensing of Short Range Devices used for Movement Detection and Alert operating in the frequency band 2400 2483.5 MHz 20 Doporučení CEPT/ERC/REC 70-03 Relating to the use of Short Range Devices 21 Všeobecné oprávnění č. VO-R/10/05.2014-3 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu 22 Vyhláška č. 156/2005 Sb. o technických a provozních podmínkách amatérské radiokomunikační služby 19

4.3 Srovnání s Evropou alokace a způsob autorizace a zpoplatnění V souladu s doporučením CEPT 23 a rozhodnutí CEPT 24, které umožňuje využití pásma 2,4 2,4835 GHz stanicemi krátkého dosahu SRD v kategorii systémů širokopásmového přenosu dat a systémů přístupu WiFi (WAS/RLAN), bylo toto pásmo harmonizováno z rozhodnutí Evropské komise a je platné v celé EU. Používání kmitočtů v tomto kmitočtovém pásmu je harmonizováno i z hlediska zpoplatnění využívání kmitočtů je v režimu všeobecného oprávnění, tzn. bez zpoplatnění. V tomto ohledu lze konstatovat, že česká legislativní úprava alokace i zpoplatnění je v tomto kmitočtovém pásmu plně v souladu s evropskou legislativou. 4.4 Význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR Kmitočtové pásmo 2,4 GHz je zcela klíčové pro provoz domácích WiFi sítí, neboť drtivá většina uživatelských WiFi stanic a terminálů je provozována v tomto kmitočtovém pásmu. Z hlediska počtu provozovaných stanic tak toto kmitočtové pásmo patří mezi nejvytíženější. Historicky bylo toto pásmo mezi prvními, které bylo možno využívat komerčními poskytovateli služeb přístupu k síti Internet a stále existuje několik komerčních sítí, které ve vybraných lokalitách využívají tyto kmitočty pro přístupovou část své sítě WiFi, zejména pro tzn. WiFi hotspoty. Nicméně v současné době je díky značnému zarušení tohoto pásma v kombinaci s omezeným kmitočtovým rozsahem (83,5 MHz) a velkou restrikcí vysílacího výkonu stanic velmi omezena využitelnost tohoto kmitočtového pásma pro poskytování komerčních služeb a lze konstatovat, že kmitočtové pásmo 2,4 GHz je pro komerční poskytování širokopásmového připojení technologií WiFi méně významné. Alternativou k využívání kmitočtů tohoto kmitočtového pásma pro komerční účely je kmitočtové pásmo 5 GHz. 23 Doporučení CEPT/ERC/REC 70-03 Relating to the use of Short Range Devices 24 Rozhodnutí CEPT/ERC/DEC/(01)07 Harmonised frequencies, technical characteristics and exemption from individual licensing of Short Range Devices used for Radio Local Area Networks (RLANs) operating in the frequency band 2400-2483.5 MHz 20

5 Pásmo 5 GHz 5.1 Mezinárodní alokace kmitočtového pásma Dle mezinárodní alokace je kmitočtové pásmo 5150 5350 MHz a 5470 5725 MHz vymezeno pro následující radiokomunikační služby: Družicová pevná služba, služba Družicového průzkumu Země (aktivní), Pohyblivá služba kromě letecké pohyblivé, Radiolokační služba kosmického průzkumu (aktivní), Radiolokační služba, Námořní radionavigační služba jako přednostní služby a Amatérská služba, Družicově amatérská služba a služba Kosmického výzkumu jako podružné služby. Číselné poznámky k tomuto kmitočtovému pásmu specifikují podmínky řešení vzájemného rušení mezi alokovanými službami, limitují alokaci na konkrétní aplikaci anebo specifikují možnost alokace rovněž např. pro Leteckou pohyblivou službu a Družicovou pevnou službu atd. Tabulka č. 8: Přehled Mezinárodní alokace aplikované na Evropu dle CEPT (1. část pásma) Pásmo 5150 5250 MHz 5250-5255 MHz 5255-5350 MHz Mezinárodní alokace FIXED-SATELLITE (EARTH-TO- SPACE) 5.447A MOBILE EXCEPT AERONAUTICAL MOBILE 5.446A 5.446B 5.446 5.446C 5.447 5.447B 5.447C EARTH EXPLORATION- SATELLITE (ACTIVE) MOBILE EXCEPT AERONAUTICAL MOBILE 5.446A 5.447F RADIOLOCATION SPACE RESEARCH 5.447D 5.448A EARTH EXPLORATION- SATELLITE (ACTIVE) MOBILE EXCEPT AERONAUTICAL MOBILE 5.446A 5.447F RADIOLOCATION SPACE RESEARCH (ACTIVE) 5.448A 21

Tabulka č. 9: Přehled Mezinárodní alokace aplikované na Evropu dle CEPT (2. část pásma) Pásmo 5470-5570 MHz 5570 5650 MHz 5650-5725 MHz Mezinárodní alokace EARTH EXPLORATION- SATELLITE (ACTIVE) MARITIME RADIONAVIGATIO N MOBILE EXCEPT AERONAUTICAL MOBILE 5.446A 5.450A RADIOLOCATION 5.450B SPACE RESEARCH (ACTIVE) 5.448B 5.2 Situace v České Republice MARITIME RADIONAVIGATIO N MOBILE EXCEPT AERONAUTICAL MOBILE 5.446A 5.450A RADIOLOCATION 5.450B 5.452 MOBILE EXCEPT AERONAUTICAL MOBILE 5.446A 5.450A RADIOLOCATION Amateur Amateur-Satellite (Earth-to-space) 5.282 Dle PVRS 25 a v souladu s rozhodnutím Evropské komise 26 a rozhodnutím CEPT 27 lze kmitočtové úseky 5150 5350 MHz a 5470 5725 MHz využívat pohyblivou službou zejména vysílacími rádiovými stanicemi pro širokopásmový přenos dat. Podmínky využívání rádiových kmitočtů včetně technických parametrů jsou stanoveny všeobecným oprávněním 28. Stanice jsou provozovány na sdílených kmitočtech. Technické parametry stanic jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka č. 10: Technické parametry stanic v pásmu 5 GHz Pásmo Vyzářený výkon 5150 5250 MHz 200 mw střední e.i.r.p. 5250 5350 MHz 200 mw střední e.i.r.p. Maximální spektrální hustota e.i.r.p. 10 mw/mhz (střední spektrální hustota v libovolném úseku širokém 1 MHz) 10 mw/mhz (střední spektrální hustota v libovolném úseku širokém 1 MHz) Další podmínky Pouze pro použití uvnitř budovy Pouze pro použití uvnitř budovy 25 Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/24/06.2012-9 pro kmitočtové pásmo 4200 5925 MHz 26 Rozhodnutí Komise 2007/90/ES o harmonizovaném využití rádiového spektra v kmitočtovém pásmu 5 GHz pro bezdrátové přístupové systémy (WAS), jejichž součástí jsou rádiové místní sítě (RLAN) 27 Rozhodnutí CEPT ECC/DEC/(04)08 28 Všeobecné oprávnění č. VO-R/12/09.2010-12 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 GHz až 66 GHz 22

Pásmo Vyzářený výkon Maximální spektrální hustota e.i.r.p. 5470 5725 MHz 1 W střední e.i.r.p. 50 mw/mhz (střední spektrální hustota v libovolném úseku širokém 1 MHz) Další podmínky Pásmo 4200 5925 MHz lze navíc využívat ultraširokopásmovými zařízeními krátkého dosahu SRD (tato kategorie zařízení SRD se ovšem netýká datových přenosů). Konkrétní podmínky využívání rádiových kmitočtů, včetně technických parametrů, jsou stanoveny všeobecným oprávněním 29 Tabulka č. 11: Přehled národní alokace a využití v České Republice (1. část pásma) Pásmo 5150 5250 MHz 5250-5255 MHz 5255-5350 MHz Alokace v České Republice LETECKÁ RADIONAVIGAČNÍ DRUŽICOVÁ PEVNÁ (vzestupný směr) POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé RADIOLOKAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé RADIOLOKAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) Využití v České Republice Mikrovlnná přibližovací zařízení MLS WAS/RLAN MO WAS/RLAN MO WAS/RLAN MO Tabulka č. 12: Přehled národní alokace a využití v České Republice (2. část pásma) Pásmo 5470-5570 MHz 5570 5650 MHz 5650-5725 MHz Alokace v České Republice Využití v České Republice DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé RADIOLOKAČNÍ NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU (aktivní) WAS/RLAN MO POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé RADIOLOKAČNÍ NÁMOŘNÍ RADIONAVIGAČNÍ WAS/RLAN Meteorologické radary MO POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé RADIOLOKAČNÍ Amatérská Družicově amatérská (vzestupný směr) Kosmického výzkumu (daleký kosmos) WAS/RLAN Amatérské aplikace Aplikace družicové amatérské služby MO 29 Všeobecné oprávnění č. VO-R/10/05.2014-3 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu 23

5.3 Srovnání s Evropou alokace a způsob autorizace a zpoplatnění Rozhodnutí Komise 2007/90/ES 30 o harmonizaci tohoto kmitočtového pásma je závazné pro všechny členské státy EU. Využívání kmitočtů je umožněno v režimu všeobecného oprávnění. Česká legislativní úprava je tak plně v souladu s evropskou legislativou a to jak z hlediska alokace, tak z hlediska zpoplatnění využívání kmitočtů tohoto kmitočtového pásma. Na mezinárodní úrovni navíc existuje snaha o rozšíření tohoto kmitočtového pásma o kmitočtové úseky 5350 5470 MHz a 5725 5850 MHz pro využití aplikace RLAN. Návrhem rozhodnutí CEPT a postupem přípravy tohoto rozhodnutí se zabývá CEPT Report 57 31. 5.4 Význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR Kmitočtové pásmo 5 GHz je pro poskytování komerčních služeb širokopásmového přístupu k internetu zcela klíčové, a to jak z hlediska využití pro přístupovou síť (P-M i P-P), tak z hlediska infrastrukturních spojů (backhaul) pro tyto sítě. V evropském porovnání je ovšem aplikace služby širokopásmového přístupu v kmitočtovém pásmu 5 GHz v ČR (spolu se Slovenskem) unikátní - a to nejen podílem uživatelů této technologie na trhu širokopásmového připojení, kde dosahuje téměř 30% z celkového počtu uživatelů, ale zejména samotnou aplikací této technologie na trhu. Graf 1: Srovnání podílů technologií širokopásmového přístupu, Digital Agenda Scorecard 2014, zdroj: Evropská komise V Evropě se totiž technologie WiFi typicky nepoužívá pro budování přístupových (natož infrastrukturních) částí sítí fixního širokopásmového přístupu jako v ČR. Technologie WiFi je v Evropě komerčně využívána spíše pro odlehčení datového provozu terminálů 3G/4G (data offloading) a v místech s vysokou penetrací uživatelů slouží technologie WiFi ke komerčnímu poskytování širokopásmového připojení prostřednictvím tzv. WiFi Hotspot (umisťovaných 30 Rozhodnutí Komise 2007/90/ES o harmonizovaném využití rádiového spektra v kmitočtovém pásmu 5 GHz pro bezdrátové přístupové systémy (WAS), jejichž součástí jsou rádiové místní sítě (RLAN) 31 CEPT Report 57 To study and identify harmonised compatibility and sharing conditions for Wireless Access Systems including Radio Local Area Networks in the bands 5350-5470 MHz and 5725-5925 MHz ('WAS/RLAN extension bands') for the provision of wireless broadband services 24

typicky na letištích, nádržích, hotelech, kongresových centrech, městských a turistických centrech, atd.). V tomto ohledu je nezbytné zmínit i relativně masové nekomerční poskytování služby širokopásmového přístupu s využitím technologie WiFi např. místními municipalitami, turistickými regiony a subjekty, restauračními zařízeními, obchodními centry, atd. Ve všech uvedených případech se ovšem jedná o aplikaci pozemní pohyblivé služby a nikoliv pevného širokopásmového připojení. Z pohledu technologické neutrality a konvergentního přístupu obdobným částem kmitočtového spektra nelze jednoznačně konstatovat, že by využití kmitočtového pásma 5 GHz pro pevnou službu širokopásmového přístupu bylo zcela v rozporu s harmonizačním záměrem, zejména z hlediska budování přístupových sítí. Budování infrastrukturních pevných spojů P-P s využitím kmitočtů v pásmu 5 GHz je už daleko problematičtější a to nejen z hlediska regulačního, ale zejména z hlediska dosahované kvality poskytovaných služeb u takto budovaných přístupových sítí. Budování veřejných sítí využívajících technologii WiFi pro přístupovou část sítě (typicky P-M) s využitím kapacitních infrastrukturních spojů v licencovaném pásmu (tzn. bez rizika škodlivého rušení) by dávalo daleko solidnější základ pro dosažení kvalitativních cílů digitální agendy, praxe masivního budování pevných infrastrukturních spojů v pásmu 5 GHz pro takovéto veřejné sítě (při dodržování technických podmínek) dosažení kvalitativních cílů digitální agendy fakticky vylučuje. Současně je nezbytné poznamenat, že koncový spotřebitel nemá možnost kvalitu infrastrukturních spojů nijak zjistit resp. reálně ji není prakticky schopen ovlivnit. Potenciální převedení pevných infrastrukturních spojů P-P z pásma 5 GHz do jiných (ideálně licencovaných) pásem by nicméně znamenalo nezanedbatelné zvýšení průměrných nákladů poskytovatelů na jednu uživatelskou přípojku a to jak z důvodu dodatečných investičních nákladů na nové stanice, tak - v případě využití licencovaného pásma - i z hlediska nákladů na poplatky za využívání kmitočtů, které současné využívání volných kmitočtových pásem nepřináší. Z hlediska efektivní správy rádiového spektra a související kontroly, která je vzhledem k četnému výskytu rušení v tomto kmitočtovém pásmu velmi významná (viz následující kapitola 5.5), by bylo vhodné zavést v kmitočtovém pásmu 5 GHz evidenci přístupových bodů (AP) a pevných spojů P-P, které se na rušení podílejí nejvýznamnějším způsobem. Obdobné opatření, tzn. úprava autorizačního režimu s povinností evidence, bylo ČTÚ v minulosti již diskutováno, nicméně toto opatření nakonec nebylo přijato zejména z důvodu potenciálně vysoké administrativní zátěže, kterou by toto opatření přineslo provozovatelům sítí i ČTÚ. Nicméně z důvodu kontrolní činnosti ČTÚ část těchto dat dlouhodobě sbírá a shromažďuje 32 a v současné době (stav evidence k druhé polovině roku 2014) ČTÚ eviduje údaje od 477 subjektů, které využívají kmitočtové pásmo 5 GHz dle VO-R/12, ať už jde o subjekty oznámené dle 13 Zákona, kterých je evidováno 450, tak o různé formy občanských sdružení, které provádí komunikační činnost dle 7 Zákona, ale (formálně) nepodnikají, kterých je evidováno celkem 27. Tyto subjekty v souhrnu provozují cca. 47 tisíc radiokomunikačních zařízení (bez rozlišení na AP stanice a pevné spoje P-P využívající volných pásem bez ohledu konkrétní kmitočtové pásmo). Vzhledem k tomu, že celkové množství oznámených provozovatelů dle 13 Zákona je v současné době cca. 1700 a odhadovaný počet občanských sdružení provádějících komunikační činnost dle 7 Zákona v kmitočtovém pásmu 5 GHz je cca. 32 Shromažďování informací je realizováno na základě 115 Zákona. 25

100, byla by celková administrativní zátěž spojená s vedením takové evidence minimálně čtyřnásobná oproti současné evidence vedené odborem kontroly ČTÚ. 33 Díky skutečnosti, že tento typ WiFi sítí pokrývá 85% obcí v ČR 34, kdy drtivá většina přístupové sítě (a velká část infrastrukturních spojů) využívá kmitočtového pásma 5 GHz, došlo postupně takřka na celém území ČR k významnému zahuštění těchto sítí a k postupnému vyčerpávání volných kmitočtů v pásmu 5 GHz pro tento typ sítí, což brání jak jejich dalšímu geografickému rozvoji, tak hlavně kapacitnímu rozvoji existujících WiFi sítí (a z toho vyplývající kvality služeb poskytovaných prostřednictvím těchto sítí). Toto omezení se týká jak přístupových části sítí, tak i infrastrukturních částí sítí. Zatímco ovšem pro infrastrukturní spoje existují alternativní kmitočtová pásma (např. licencované pásmo 11 GHz, popř. volná pásma 10, 17 nebo 57-66 GHz), z hlediska přístupové sítě (P-M) alternativa pro pásmo 5 GHz v současné době prakticky neexistuje. V krátké budoucnosti by pro rozvoj přístupových sítí měly být nabídnuty volné (zpoplatněné) příděly kmitočtů v pásmech 2,6 a 3,7 GHz. Kmitočtové pásmo 5 GHz je klíčové rovněž pro provoz domácích WiFi sítí, neboť většina nových uživatelských WiFi stanic a terminálů je provozována jak v kmitočtovém pásmu 2,4 GHz, tak v pásmu 5 GHz. Z hlediska kapacity dostupné pro tento typ využití (indoor) a rostoucí efektivity nových technologických standardů WiFi (standard 802.11n podporuje rychlosti přesahující 100 Mbps a novější 802.11ac umožňuje až gigabitové rychlosti) nehrozí z tohoto pohledu pro provoz indoor zařízení žádné významné riziko. 5.5 Problémy způsobované využíváním kmitočtů v tomto kmitočtovém pásmu pro poskytování služeb širokopásmového přístupu V souladu s Rozhodnutím Komise 2007/90/ES a navazující českou legislativou 35 by mělo být vyloučeno rušení satelitní komunikace souhrnným rušením způsobeným systémy RLAN. Poskytovatelé využívající kmitočtů v pásmu 5 GHz ovšem technické podmínky využívání kmitočtů velice často a záměrně porušují, což má za následek velmi závažné rušení meteorologických radarů. Hlavními způsoby porušování předpisů při provozu zařízení v kmitočtovém pásmu 5 GHz zjištěné kontrolní činností ČTÚ 36, které jsou následně zdrojem rušení, jsou následující: (záměrné) vyřazení funkce DFS (Dynamic Fraquency Selection) určené k detekování radaru a zabránění interference; velmi významné, záměrné a soustavné překračování povolených vysílacích výkonu stanic a to u většiny provozovatelů těchto sítí; a využívání indoorových kmitočtů pro venkovní spoje. 33 V současné době jsou data sbírána kontinuálně od jednotlivých subjektů se zhruba dvouletou periodou. V evidenci jsou jednak nejvýznamnější provozovatelé WiFi sítí, jednak i méně významné subjekty, které jsou ovšem rizikové z hlediska rušení meteorologických radarů z důvodu geografické vzdálenosti jejich zařízení od těchto meteorologických radarů, kdy rušení mohou způsobit i zařízení ve vzdálenosti přesahující vzdálenost 100 km od tohoto meteorologického radaru. 34 ČTÚ, Analýzu trhu č. A/5/10.2014-9, trh č. 5 velkoobchodní širokopásmový přístup v sítích elektronických komunikací, s. 133 35 Všeobecné oprávnění č. VO-R/12/09.2010-12 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 GHz až 66 GHz 36 V roce 2014 provedlo kontrolní oddělení ČTÚ celkem 398 kontrol týkajících se spektrálního managementu u 267 subjektů a zjistil porušení podmínek ve 243 případech (61%) 26

Problém rušení meteorologických radarů provozováním systémů RLAN není pouze českým unikem, ale jde o problém obecný. Problematikou rušení meteorologických radarů se detailně zabývá ECC Report 192 37, kde je zveřejněna analýza tohoto rušení v jednotlivých evropských zemích, kde bylo zaznamenán tento typ rušení u 15 z celkového počtu 33 zemí. Nicméně i tento report prokazuje, že ČR patří k zemím s největším rozsahem tohoto typu rušení. Kontrolní činnosti ČTÚ týkající se kontroly provozu služeb elektronických komunikací je navíc významně omezena skutečností, že radiokomunikační činnost v tomto kmitočtovém pásmu 5 GHz neprovozují pouze registrovaní poskytovatelé služeb elektronických komunikací, nýbrž tyto služby poskytují i různé druhy občanských sdružení, u kterých je kontrola problematičtější. Tyto subjekty ani nejsou vázány povinností poskytovat informace v rámci pravidelného sběru dat. Je přitom zcela zřejmé, že velká část těchto občanských sdružení využívá existující legislativní mezery s cílem vyhnout se zákonným povinnostem spojených s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně jiných (např. daňových) povinností. 37 ECC Report 192 The Current Status of DFS (Dynamic Frequency Selection) In the 5 GHz frequency range 27

6 Pásmo 10,3 10,6 GHz 6.1 Mezinárodní koordinace Dle mezinárodní alokace aplikované na Evropu je kmitočtové pásmo 10,3 10,6 GHz vyhrazeno pro následující radiokomunikační služby: Pevná služba, Pohyblivá služba, Pohyblivá služba kromě letecké pohyblivé a Radiolokační služba jako přednostní služby a Amatérská služba, Družicová amatérská služba a Radiolokační služba jako podružné služby. Poznámka 5.481 specifikuje vybrané země, ve kterých je pevná a pohyblivá služba v pásmu 10,45 10,50 GHz alokována jako přednostní. Z analyzovaných zemí se jedná o Německo, Maďarsko a Rumunsko. Tabulka č. 13: Přehled Mezinárodní alokace aplikované na Evropu dle CEPT Pásmo 10,30 10,45 GHz 10,45 10,50 GHz 10,50 10,55 GHz 10,55 10,60 GHz Mezinárod ní alokace FIXED RADIOLOCATIO N Amateur Mobile FIXED MOBILE RADIOLOCATIO N Amateur Amateur-Satellite 5.481 FIXED MOBILE Radiolocation FIXED MOBILE EXCEPT AERONAUTICAL MOBILE Radiolocation 6.2 Situace v České Republice Kmitočtové Pásmo 10,3 10,6 GHz je dle relevantní části plánu využití rádiového spektra 38 využíváno zejména pevnou službou, pohyblivou službou, družicovými službami a radiolokační službou. V pevné službě převažuje využití pevnými spoji typu bod-bod a reportážními aplikacemi. V kmitočtovém pásmu 10 GHz má pevná služba v České republice exkluzivní využití. Kmitočtové úseky 10,301 10,42 GHz a 10,476 10,588 GHz lze využívat pevnými spoji bod-bod. Podmínky využívání tohoto kmitočtového úseku se řídí všeobecným oprávněním 39, z čehož vyplývá, že využívání těchto kmitočtů není zpoplatněno. Tyto stanice mohou být pouze součástí pevných systémů typu bod-bod a střední výkon dodávaný stanicí do anténního napáječe může být maximálně 2 mw. Stanice musí být nastavena na pevný 38 Část plánu využití rádiového spektra PVRS č. PV-P/13/12.2012-16 pro kmitočtové pásmo 10-12,5 GHz 39 Všeobecné oprávnění VO-R/14/12..2012-17 k využívání rádiových kmitočtů a provozování zařízení v pásmu 10 GHz 28

kmitočet; funkce automatické změny vysílacího rádiového kmitočtu je zakázána. Stanice může využívat horizontální nebo vertikální lineární polarizaci elektrické složky elektromagnetického pole. Tyto podmínky vycházejí ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 40. Využívání rádiových kmitočtů provozovatelem stanice nemá zajištěnu ochranu proti škodlivému rušení způsobenému jinými provozovateli přednostních služeb na základě individuálního oprávnění. Zároveň provozovatel nesmí takové škodlivé rušení sám způsobit. Případné škodlivé rušení mezi stanicemi škodlivého rušení využívající rádiové kmitočty na základě všeobecného oprávnění řeší fyzické a právnické osoby vzájemnou dohodou. Harmonizační předpisy CEPT 41 nebyly v ČR v tomto pásmu dosud plně implementovány a to ani na úrovni technických předpisů, které stanovují, že toto kmitočtové pásmo je harmonizováno pro duplexní technologii FDD, kdežto v ČR použití technologie TDD není omezeno, a neharmonizovaný zůstává i způsob kanálování. V důvodové zprávě k PVRS, která doporučení CEPT plně neakceptovalo, ČTÚ uvádí, že implementací tohoto nezávazného doporučení by došlo k nekompatibilitě stávajícího intenzivního využití pevnou službou s novým kanálovým uspořádáním. Návazné kmitočtové úseky 10,42 10,476 GHz a 10,588 GHz 10,644 GHz lze využívat spoji SAP/SAB v rámci ENG/OB. Tyto spoje mají krátkodobý a lokální charakter. V tomto kontextu je třeba podotknout, že i následné kmitočtové pásmo 10,644 10,68 GHz je alokováno pro pevné spoje P-P, tentokrát se simplexní technologií. Šířka jednoho kanálu je v tomto kmitočtovém úseku definována na 28 MHz a platí omezení vyzářeného výkonu 2 mw. Ještě významnější z hlediska pevných služeb je pak kmitočtové pásmo 11 GHz, které je vymezeno kmitočtovým úsekem 10,7 11,7 GHz. Toto pásmo je harmonizováno pro vysokorychlostní duplexní pevné spoje typu bod-bod. Využití kanálu je v české legislativě definováno v souladu s rozhodnutím CEPT42, uspořádání rádiových kanálů je pak definováno v souladu s doporučením CEPT43. Pro využití kmitočtů v těchto kmitočtových pásmech je však na rozdíl od pásma 10 GHz nutné individuální oprávnění a využití kmitočtů je zpoplatněno. V kategorii podružné služby je pásmo 10,0 10,5 GHz přiděleno amatérské službě a pásmo 10,45 10,5 GHz družicové amatérské službě. Pro obě kategorie je udělováno individuální oprávnění podle Vyhlášky č. 156/2005 Sb. 44 Radiolokační službě pro přednostní využití je přiděleno pásmo 10,0 10,5 GHz, pro podružné využití pak pásmo 10,5 10,68 GHz. V souladu s rozhodnutím Evropské Komise 45 a doporučením CEPT 46 lze pásma 10,0 10,6 GHz a 10,6 12,4 GHz využívat stanicemi krátkého 40 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 1999/5/ES 41 Doporučení CEPT/ERC/REC 12-05 Harmonised radio frequency channel arrangements for digital terrestrial fixed systems operating in the band 10.0 10.68 GHz 42 Decision ERC/DEC/(00)08 on the use of the band 10,7 12,5 GHz by the fixed service and Earth stations of the broadcasting-satellite and fixed-satellite service (space-to-earth) 43 Recommendation CEPT/ERC/REC 12-06 E Preferred channel arrangements for fixed service systems operating in the frequency band 10,7 11,7 GHz 44 Vyhláška č. 156/2005 Sb., o technických a provozních podmínkách amatérské radiokomunikační služby 45 Rozhodnutí Evropské komise 2011/829/EU o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu 46 Recommendation CEPT/ERC/REC 70 03 Relating to the Use of short Range devices (SRD) 29

dosahu SRD. V souladu se všeobecným oprávněním 47 mohou být tato pásma využita pro stanice využívající ultraširokopásmovou technologii (UWB) a zařízení pro rádiové určování, konkrétně radary k zobrazení struktury zdí a zemského povrchu (GPR/WPR) a radary pro sondování výšky hladiny v nádržích (TLPR). Tabulka č. 14: Přehled národní alokace a využití v České Republice Pásmo 10,30 10,45 GHz 10,45 10,50 GHz 10,50 10,55 GHz 10,55 10,60 GHz Alokace v České Republice Využití v České Republice PEVNÁ POHYBLIVÁ RADIOLOKAČNÍ Amatérská Ministerstvo obrany Pevné spoje SAP/SAB Amatérské aplikace PEVNÁ POZEMNÍ POHYBLIVÁ RADIOLOKAČNÍ Amatérská Družicová amatérská Ministerstvo obrany Pevné spoje SAP/SAB Amatérské aplikace Družicové amatérské aplikace PEVNÁ POHYBLIVÁ Radiolokační Ministerstvo obrany Pevné spoje SAP/SAB PEVNÁ POHYBLIVÁ kromě letecké pohyblivé Radiolokační Ministerstvo obrany Pevné spoje SAP/SAB 6.3 Srovnání s Evropou alokace a způsob autorizace a zpoplatnění Dle mezinárodní alokace aplikované na Evropu lze použít pásmo 10,3 10,6 GHz k těmto službám: Pevná služba, Pohyblivá služba, Pohyblivá služba kromě letecké pohyblivé a Radiolokační služba jako přednostní služby a Amatérská služba, Družicová amatérská služba a Radiolokační služba jako podružné služby. Většina zkoumaných zemí přebírá rozdělení pásma 10,3 10,6 GHz na 4 dílčí sub-pásma (10,30 10,45 GHz, 10,45 10,50 GHz, 10,50 10,55 GHz a 10,55 10,60 GHz), některé země mají alokaci definovanou pro širší kmitočtový úsek 10,0 10,45 GHz, případně spojují sub-pásma 10,50 10,55 GHz a 10,55 10,60 GHz do jednoho uceleného kmitočtového pásma. Z 30 zkoumaných zemí si všech 30 zvolilo Pevnou službu v přednostní službě alespoň ve dvou dílčích sub-pásmech, z toho 16 zemí (Bulharsko, Česká Republika, Dánsko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Norsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko) má Pevnou službu národně alokovanou v celé šířce pásma. 6.3.1 Využití kmitočtů V šestnácti evropských zemích zahrnutých do srovnání (Belgie, Bulharsko, Česká Republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Norsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Velká Británie) je Pevná služba na národní úrovni alokována v celé šířce kmitočtového úseku 10,3 10,6 GHz a v dalších sedmi evropských zemích (Francie, Kypr, Rumunsko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko) je Pevná služba na národní úrovni alokována v některých dílčích kmitočtových úsecích. Ve zbylých sedmi zemích (Chorvatsko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko) není tento kmitočtový úsek pro Pevnou službu vůbec alokován. 47 Všeobecné oprávnění VO-R/10/05.2014-3 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu 30

Využití Pevné služby zahrnuje zejména pevné spoje P-P a případně i P-M ve variantách simplex i duplex. Tyto úseky jsou převážně využívány pro pevné vysokorychlostní spoje, případně pro přenos video signálu (např. pro městské kamerové systémy), konkrétně aplikace FWA, TRA-ECS (PFWA, BFWA, FWALA), Video Signal, Public Networks, Wireless broadband network, RRL, BWA). Dále se pásmo 10,3 10,6 GHz využívá pro SAP/SAB spojení, TLPR radary, detekci pohybu, armádní využití jako přednostní službu a pro Amatérské a Družicové amatérské aplikace jako podružnou službu. Z výše uvedeného je zřejmé, že harmonizace radiokomunikačních služeb a zejména jejich aplikací v rámci tohoto pásma napříč Evropou stále nebyla dokončena. Z hlediska alokace pásma sice patří ČR do skupiny zemí s harmonizovanou alokací, nicméně nebyly zde plně implementovány provozně-technické harmonizační předpisy týkající se zejména omezení využitelnosti těchto kmitočtů pouze pro FDD technologii a harmonizovaný způsob kanálování, neboť implementací předmětného doporučení by došlo nekompatibilitě stávajícího intenzivního využití pevnou službou s novým kanálovým uspořádáním stanoveným v předmětném doporučení 48. Vzhledem k opravdu intenzivnímu a současně nesourodému využívání tohoto pásma v ČR bude proces harmonizace s evropskými předpisy dlouhodobý a bude spojen s nemalými náklady. Na druhou stranu nelze vzhledem k roztříštěnosti současné alokace napříč Evropou předpokládat tlak evropských institucí na plnou harmonizaci tohoto pásma v krátkodobém horizontu. Harmonizace musí být v tomto kontextu tažena především národními regulačními autoritami. Proces harmonizace navíc dle našeho názoru silně komplikuje fakt, že české regulační autority nemají přesný přehled o počtu spojů provozovaných v tomto kmitočtovém pásmu, natož o využívaných technologiích, kanálování, apod. Z hlediska další harmonizace, pokud se pro ni české regulatorní orgány rozhodnou, je nezbytné, aby v prvním kroku došlo především k zavedení povinnosti evidence zařízení (popř. zavedení režimu lehkého licencování, pokud to bude Zákon umožňovat), aby vznikl ucelenější pohled na přesný rozsah a faktický způsob využití kmitočtů v tomto kmitočtovém pásmu. Na základě těchto podkladů by měla být zpracována studie proveditelnosti pro potřeby dokončení harmonizace tohoto kmitočtového pásma včetně analýzy dopadů. 6.3.2 Autorizační režim a forma zpoplatnění Nejčastějším využívaným autorizačním režimem pro Pevné spoje v kmitočtovém pásmu 10 GHz v Evropě je autorizace formou individuálního oprávnění se zpoplatněním využívání kmitočtů, a to konkrétně u čtrnácti zemí zahrnutých do průzkumu (Belgie, Bulharsko, Francie, Irsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Norsko, Rakousko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie). V dalších třech zemích (Dánsko, Finsko, Slovensko) je způsob autorizace formou individuálního oprávnění obdobný, pouze s tím, že z individuálního oprávnění jsou exaktně vyňaty FWA terminály (CPE), které jsou provozovány na základě všeobecného oprávnění. Konkrétně v Dánsku je autorizace formou individuálního oprávnění standardem pro použití drtivé většiny kmitočtových pásem. Jak je uvedeno v předpisech k rádiovému rozhraní pro službu 48 ČTÚ, Všeobecné oprávnění č. VO-R/14P12.2012-17 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení v kmitočtovém pásmu 10 GHz, st. 5 31

FWA 49 - instalace a užívání FWA základnových stanic vyžaduje udělení individuálního oprávnění, nicméně instalace a užívání uživatelských terminálů FWA licenci nevyžaduje. Zároveň platí podmínka, že tyto uživatelské terminály musí být pod správou FWA sítě. Pro toto kmitočtové pásmo navíc platí v Dánsku způsob přidělení formou přídělu kmitočtového bloku. Ve Finsku je situace obdobná. Rozhodnutí FICORA 15 50 stanovuje, že FWA uživatelské terminály v pásmech 10,150 10,240 GHz a 10,50 10,59 GHz, které umožnují aplikaci služby FWA, jsou osvobozeny od licence. Podmínkou využívání těchto terminálů je, aby tyto terminály byly připojeny (a byly jí řízeny) k základnové stanici, které bylo uděleno individuální oprávnění dle zákoníku Information Society Code. Situace na Slovensku je shodná s opatřeními v Dánsku a Finsku. Dle v současnosti platné přílohy 51 k plánu využití frekvenčního spektra jsou frekvence přidělovány výběrovým řízením lokálním uživatelům. Provozování centrální a retranslační stanice je povolováno individuálně, provozování terminálových stanic je povoleno všeobecným oprávněním 52. Z výše uvedeného vyplývá, že autorizační režim využívání rádiových kmitočtů v ČR, tzn. autorizační režim formou všeobecného oprávnění, je v Evropě zcela unikátní. Obecně lze konstatovat, že v případě pevných spojů P-P využívaných pro komerční účely není v Evropě obvyklé, aby tyto spoje byly využívány na základě všeobecného oprávnění bez zpoplatnění. Takový princip odporuje základním principům oceňování a zpoplatňování kmitočtů, viz např. zásady zpoplatnění kmitočtů definované britským regulátorem Ofcom 53. Ačkoliv tento stav pravděpodobně není dlouhodobě efektivní a udržitelný, není okamžité zpoplatnění využívání kmitočtů z tohoto kmitočtového pásma zcela reálné a to ať už z hlediska administrativní náročnosti dalšího postupu harmonizace, tak z hlediska přímého ekonomického dopadu obdobného rozhodnutí na provozovatele WiFi sítí. ČTÚ navíc nemá přesný přehled o počtu pevných spojů provozovaných v tomto kmitočtovém pásmu, neboť v tomto pásmu není vyžadována evidence. Obdobně jako v otázce technologické harmonice tohoto kmitočtového pásma by i v tomto případě bylo vhodné v prvním kroku doplnit formu autorizace povinností evidence zařízení v tomto kmitočtovém pásmu (popř. převést do režimu lehkého licencování, pokud to Zákon bude umožňovat) spočívající ve zřízení a na základě těchto zjištění vypracovat studii proveditelnosti včetně analýzy dopadů změny autorizačního režimu. V tomto kontextu je potřebné zmínit se o potřebě širší revize nařízení vlády o stanovení výše a způsobu výpočtu 49 Danish radio interface 00 034, Fixed Wireless Access (FWA) within the 10.15é 19.700 GHz frequency bands 50 Ficora 15 AH/2015 M, Regulation on collective frequencies for licence-exempt radio transmitters and on their use, Section 23 51 FP/FS 10/rev.5, Príloha k plánu využívania frekvenčného spektra pre úsek 10 150 10 650 GHz 52 Všeobecné povolenie VPR 16/2012 na používanie frekvencií vo frekvenčných pásmach 3,5 GHz, 10,5 GHz, 25,5 GHz a 29 GHz pri prevádzke vysielacích rádiových zariadení, ktoré sú súčasťou terminálových staníc pevných telekomunikačných prístupových sietí FWA 53 Ofcom (2010), SRSP: The revised Framework for Spectrum Pricing, Proposals following a review of our policy and practice of setting spectrum fees. Pro komerčně nabízené pevné spoje (v pásmech 1,35 GHz 57 GHz) je stanovena roční referenční cena 88 za blok 2x1 MHz, která je upravena zejména velikostí kmitočtového bloku a koeficientem kmitočtového pásma (koeficient 0,17 1, kdy např. pro pásmo 11 GHz je stanoven koeficient 0,43), a dále délkou spoje (koeficient 1-4, kterým je regulováno využití nízkokmitočtových pásem pro krátké spoje) a plánovanou dostupností poskytované služby (koeficient 0,7 1,4). 32

poplatků za využívání rádiových kmitočtů v ČR, která by měla vést k větší racionalizaci a zpřehlednění poplatkové politiky. 6.4 Význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR Kmitočtové pásmo 10 GHz je pro poskytování komerčních služeb širokopásmového přístupu k internetu velmi důležité, a to jak z hlediska využití pro přístupovou část sítě realizované pevnými spoji P-P (např. panelových domů s velkým množstvím bytů nebo větší skupiny vzájemně propojených domů), tak zejména z hlediska infrastrukturních spojů (backhaul) pro tyto sítě. Toto kmitočtové pásmo je navíc poměrně široce využíváno i pro pevné spoje určené pro službu širokopásmového přístupu firemních uživatelů, ať už pro primární pevné spoje v méně významných lokalitách zákazníků, tak i pro provoz zálohových pevných spojů v jejich klíčových lokalitách. V evropském kontextu je možnost využívání tohoto pásma v režimu všeobecného oprávnění pro komerční spoje P-P zcela výjimečné, nicméně tento fakt byl jedním z důležitých aspektů, které umožnily masivní rozšíření širokopásmových služeb využívajících technologii WiFi v ČR. Masivní využívání těchto spojů spolu s technologickou různorodostí využívaných spojů vedla ve velkém množství lokalit k praktickému vyčerpání kapacit kmitočtového pásma 10 GHz pro další pevné spoje. Tento stav vedl a vede k masivnějšímu využívání jiným ještě méně vhodným - kmitočtovým pásmům. Vedle kmitočtových pásem 17 a 24 GHz, která jsou detailněji analyzována v následujících kapitolách, jsou nové spoje realizovány např. v kmitočtovém pásmu 9 GHz, kde aplikace pevných spojů typu P-P není vůbec povolena a provozování takových spojů je v rozporu s platnou legislativou. Pro efektivní využívání kapacit kmitočtového pásma 10 GHz a přeneseně všech pásem využívaných pro pevné spoje P-P zejména pak kmitočtová pásma využívající autorizačního režimu všeobecného oprávnění je nezbytné provedení kroků vedoucích v první fázi k doplnění povinnosti evidence zařízení těchto kmitočtů a k postupné technologické harmonizaci tohoto kmitočtového pásma, zejména potom ke sjednocení využívání technologií FDD v souladu s doporučením CEPT. Tento krok je nezbytný nejen z hlediska efektivní správy spektra, ale i z hlediska plnění kvalitativních cílů digitální agendy a z hlediska zvyšování kvality poskytovaných služeb prostřednictvím WiFi sítí. V neposlední řadě by tato aktivita měla dlouhodobě vést ke sjednocení principů zpoplatňování využívání kmitočtů (v tomto případě pro aplikaci pevných spojů) tak, aby principy zpoplatnění byly odvozeny od reálné hodnoty spektra, která zohledňuje ekonomickou hodnotu služeb poskytovaných prostřednictvím těchto kmitočtů. 33

7 Pásmo 17,1 17,3 GHz 7.1 Mezinárodní koordinace Dle mezinárodní alokace aplikované na Evropu je kmitočtové pásmo 17,1 17,3 GHz vyhrazeno pro následující radiokomunikační služby: služba Družicového průzkumu Země (aktivní), Pohyblivá služba, Radiolokační služba a služba Kosmického výzkumu (aktivní) jako přednostní služby, případně Pohyblivá služba jako podružná služba. Poznámka 5.513A dále definuje, že aktivní čidla na palubách družic provozovaná v pásmu 17,2 17,3 GHz nesmí působit škodlivé rušení radiolokační službě ani jiným službám s přednostním přidělením ani omezovat jejich rozvoj. Podle radiokomunikačního řádu ITU tedy toto kmitočtové pásmo není vůbec alokováno pro pevnou službu. Tabulka č. 15: Přehled Mezinárodní alokace aplikované na Evropu dle CEPT Pásmo 17,1 17,2 GHz 17,2 17,3 GHz Mezinárodní alokace RADIOLOCATION Mobile EARTH EXPLORATION-SATELLITE (ACTIVE) MOBILE RADIOLOCATION SPACE RESEARCH (ACTIVE) 5.513A 7.2 Situace v České Republice V souladu s doporučením CEPT 54 lze pásmo 17,1 17,3 GHz použít pro širokopásmové systémy k přenosu dat (OFDM) v rámci pohyblivé služby. Ta je v pásmu 17,1 17,2 GHz alokována podružně a v pásmu 17,2 17,3 GHz přednostně. Provoz zařízení je umožněn na základě všeobecného oprávnění 55. Provozování vysílacích rádiových zařízení pro širokopásmový přenos dat ( stanic ) je tedy možné bez individuálního oprávnění. Maximální střední vyzářený výkon e.i.r.p. nesmí přesáhnout 100 mw. Zařízení nesmí ostatním uživatelům pásma působit žádná škodlivá rušení a uživatelé nemohou nárokovat ochranu před škodlivým rušením. 54 Recommendation CEPT/ERC/REC 70-03 Relating to the Use of short Range devices (SRD) 55 Všeobecné oprávnění VO-R/12/09.2010-12 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 až 66 GHz 34

Zařízení OFDM se vyvinula do populární metody širokopásmové digitální komunikace, který se používá pro bezdrátové Wi-Fi sítě, DSL přístup k internetu, digitální televizi a audio vysílání, rozvody elektrické energie a 4G mobilní komunikace. Tato aplikace je v pásmu 17,1 17,3 GHz dle PVRS 56 povolena, nicméně provozování zařízení OFDM v tomto pásmu je dlouhodobě neudržitelné. Radiolokační službě je přednostně přiděleno pásmo 15,7 17,3 GHz, která má v pásmu 17,1 17,3 GHz civilní využití pro zařízení krátkého dosahu SRD pro rádiové určování. Toto využití je v souladu s rozhodnutím Evropské Komise 57 a je možné bez individuální licence na základě všeobecného oprávnění 58. Maximální střední vyzářený výkon e.i.r.p. může být +26 dbm. Aktivní služba družicového průzkumu Země je provozována v pásmu 17,2 17,3 GHz. Zároveň platí, že čidla provozovaná na palubách nesmí působit škodlivé rušení radiolokaci ani jiným službám s přednostním přidělením ani omezovat jejich rozvoj. Totéž platí pro aktivní čidla služby kosmického výzkumu, která jsou v pásmu 17,2 17,3 GHz také využívána. Tabulka č. 16: Přehled národní alokace a využití v České Republice Pásmo 17,1 17,2 GHz 17,2 17,3 GHz Alokace v České Republice Využití v České Republice RADIOLOKAČNÍ Pohyblivá Ministerstvo obrany SRD DRUŽICOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ (aktivní) POHYBLIVÁ RADIOLOKAČNÍ KOSMICKÉHO VÝZKUMU ZEMĚ (aktivní) Ministerstvo obrany Aktivní vědecké aplikace SRD 7.3 Srovnání s Evropou a význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR 7.3.1 Využití kmitočtů V pásmu 17,1 17,3 GHz není pevná služba alokována ani v jedné ze zemí zahrnutých do této analýzy. Nejčastějším současným využitím jsou zařízení SRD (např. TLPR, GBSAR, Radio LANs, detekce pohybu), dále satelitní systémy a armádní využití. Využití pásma pro aplikace RLAN, Wideband Data Transmission nebo přenos dat v bezdrátové síti je nicméně definováno celkem u osmnácti zemí (Bulharsko, Česká Republika, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Švédsko), nejsou ovšem dostupné žádné informace o reálném využívání této služby. Tato situace je způsobena tím, že v dřívějších verzích Doporučení Evropské Komise o využívání SRD zařízení 59 bylo pásmo 17,1 17,3 GHz alokováno pro širokopásmové systémy přenosu dat 56 Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/17/02.2010-3 pro kmitočtové pásmo 15,35 21,3 GHz 57 Rozhodnutí Komise č. 2009/381/ES o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu 58 Všeobecné oprávnění VO-R/10/05.2014-3 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu 59 Recommendation CEPT/ERC/REC 70-03 Relating to the Use of short Range devices (SRD) 35

(Wide Band Data Transmission), nicméně tato část doporučení byla v roce 2012 revidována 60 s odůvodněním, že toto pásmo je globálně harmonizováno pro radiolokační služby. Toto pásmo je součástí většího kmitočtového pásma 15,7 17,3 GHz, které by celé dle rozhodnutí WRC-12 a souvisejícího Doporučení ITU-R 61 mělo v budoucnosti být využíváno novými radarovými aplikacemi. Některé radiolokační služby, které se nyní využívají v následujícím pásmu 17,3 17,7 GHz mají být přesunuty do tohoto nižšího pásma. Současně bylo konstatováno, že neexistuje zájem pro harmonizaci tohoto pásma pro využití širokopásmovými datovými službami z důvodu neexistence standardu pro toto kmitočtové pásmo. Nicméně tento report připouští možnost využití tohoto pásma v režimu všeobecného oprávnění. Dále je toto pásmo dle Doporučení 62 určeno ke specifickému využití GBSAR radary, které se používají např. k zachycení zemětřesných vln nebo rizika sesuvu půdy. Toto doporučení bylo implementováno ve všech zkoumaných zemích. Z hlediska evropské harmonizace lze toto kmitočtové pásmo i nadále využívat pro služby SRD včetně vysokorychlostních datových služeb v režimu pohyblivé služby, což ovšem není v souladu s typickým způsobem využití tohoto kmitočtového pásma v ČR, kdy se těchto kmitočtů využívá pro pevné spoje P-P. Provoz pevných spojů P-P v tomto pásmu nelze doporučit, neboť zájem o kmitočty není podnícen nedostatkem kmitočtů pro tento typ služby (v kmitočtovém pásmu 17-20 GHz je pevnou službu alokována o souhrnné šířce přes 2 GHz umožňující realizaci spoje nízkých, středních i vysokých kapacit v duplexním i semiduplexním módu), nýbrž výhradně ekonomickými důvody. V tomto kmitočtovém pásmu nebyla v minulosti provedena žádná studie kompatibility s ostatními radiokomunikačními službami a mezi jednotlivými systémy, nejsou definována pravidla využívání kmitočtů pro tento typ aplikace s výjimkou vyzářeného výkon (např. kanálová, technologie včetně případného kmitočtového duplexu, atd.). Tato skutečnost by vzhledem k rostoucí popularitě tohoto pásma pro provoz pevných spojů mohla ve velmi krátké budoucnosti vést k přenesení obdobných technologických problému způsobujících zarušení tohoto pásma z důvodů neefektivního nesourodého využívání nekompatibilních systémů obdobně jako tomu je v současné době ve volném pásmu 10 GHz. Z hlediska evropské harmonizace je velmi nepravděpodobné, že by alokace tohoto pásma byla v budoucnu změněna na pevnou službu (vzhledem k dostatečným kapacitám alokovaným pro pevnou službu v pásmu 17-20 GHz), naopak toto pásmo je zařazeno mezi perspektivními pásmy, která se analyzují pro potřeby možného budoucího harmonizovaného využití pro pohyblivou službu, resp. budování sítí 5G. Intenzivní využívání tohoto pásma pro pevné spoje by pro ČR znamenalo překážku k dosažení plánované harmonizace. Z těchto důvodů by regulační orgány měly přistoupit k systematičtějšímu vymáhání dodržování pravidel v tomto kmitočtovém pásmu, nebo by měly zajistit legalizaci využívání těchto kmitočtů a zahájit změnu alokačního režimu na pevnou službu a zejména 60 CEPT Report 44 (March 2013) In response to the EC Permanent Mandate on the Annual update of the technical annex of the Commission Decision on the technical harmonisation of radio spectrum for use by short range devices 61 Recommendation ITU-R M. 1730 Characteristics of and protection criteria for the radiolocation service in the frequency band 15.7 17.3 GHz 62 Recommendation CEPT/ERC/REC 70-03 Relating to the Use of short Range devices (SRD) 36

určit technologická pravidla pro aplikaci pevné služby v tomto kmitočtovém pásmu. Obdobně jako u pásma 5 GHz a zejména u pásma 10 GHz je vhodné, aby v případě reálné aplikace pevných spojů P-P v tomto kmitočtovém pásmu byl stanoven minimálně systém povinné evidence spojů popř. lehkého licencování, pokud to bude Zákon umožňovat, pro potřeby realizace případné studie proveditelnosti, popř. pro realizaci studie kompatibility. 7.3.2 Autorizační režim Většina zařízení v civilním využití v pásmu 17,1 17,3 GHz je osvobozena od licence a provozována v režimu všeobecného oprávnění, popř. autorizační režim nebyl dosud stanoven. Výjimku tvoří požadavek na licenci pro GBSAR radar v Belgii a radary na průzkum země a zdí v Portugalsku. Obecně lze ale konstatovat, že pro aplikaci služby SRD je dostatečný autorizační režim uplatňovaný v ČR, tzn. režim všeobecného oprávnění bez povinnosti zpoplatnění, nicméně pokud při reálném využívání reálně dochází k využívání jiné radiokomunikační služby (v tomto případné pevných spojů P-P), měl by tomu být přizpůsoben i autorizační režim a to minimálně v rozsahu lehkého licencování. Obdobně jako v případě pásma 10 GHz platí, že by standardizace využívání tohoto pásma měla dlouhodobě vést ke sjednocení principů zpoplatňování využívání kmitočtů (v tomto případě pro aplikaci pevných spojů, popř. pozemní pohyblivé služby v podobě provozu sítí 5G) tak, aby principy zpoplatnění byly skutečně založeny na reálné hodnotě spektra zohledňující ekonomickou hodnotu na něm poskytovaných služeb. 37

8 Pásmo 24,05 24,25 GHz 8.1 Mezinárodní koordinace Kmitočtové pásmo 24,05 24,25 GHz je dle mezinárodní alokace pro Region 1 vyhrazeno pro následující radiokomunikační služby: Radiolokační služba jako přednostní služba a Amatérská služba a služba Družicového průzkumu Země (aktivní) jako podružná služba. V mezinárodní alokaci aplikované na Evropu je pak navíc podružně alokována i Pevná a Pohyblivá služba. Poznámka 5.150 specifikuje, že pásmo 24,05 24,25 GHz lze využívat pro průmyslové, vědecké a lékařské účely ISM. Škodlivé rušení, které vzniká provozem těchto aplikací, musí být omezeno na minimum. Radiokomunikační služby provozované v těchto pásmech musí strpět škodlivé rušení, které může být způsobeno tímto využíváním. Tabulka č. 17: Přehled Mezinárodní alokace aplikované na Evropu dle CEPT Pásmo Mezinárodní alokace 24,05 24,25 GHz RADIOLOCATION Amateur Earth Exploration-Satellite (active) Fixed Mobile 5.150 8.2 Situace v České Republice Kmitočtové pásmo 24,05 24,25 GHz je dle příslušného PVRS 63 sdíleno necivilními a civilními aplikacemi a je přiděleno radiolokační službě v přednostním přidělení a k amatérské, pevné a pohyblivé službě a službě družicového průzkumu Země. Toto pásmo lze v souladu s Radiokomunikačním řádem ITU využívat pro průmyslové, vědecké a lékařské účely ISM (např. technologický ohřev vody, osvětlení, vědecké experimenty atd.). V souladu s rozhodnutím Evropské komise 64 a doporučením CEPT 65 lze toto pásmo využívat stanicemi krátkého dosahu SRD, a to zařízeními na detekci polohy, pohybu a pro ostrahu (zařízení pro rádiové určování), vozidlovými radary krátkého dosahu SRR, radary pro sondování 63 Část plánu využití rádiového spektra č. RV-P/16/11.2011-17 pro kmitočtové pásmo 21,2 24,25 GHz 64 Rozhodnutí Evropské komise 2011/829/EU o harmonizaci rádiového spektra pro zařízení krátkého dosahu 65 Recommendation CEPT/ERC/REC 70-03 Relating to the Use of short Range devices (SRD) 38

výšky hladiny v nádržích a nespecifikovanými stanicemi krátkého dosahu. Provoz je možný na základě všeobecného oprávnění 66. Stanice se mohou užívat v pevné, pohyblivé a bezpečnostní službě bez potřeby individuálního oprávnění na základě všeobecného oprávnění. Stanice jsou provozovány na sdílených kmitočtech a jejich využívání je zařazeno do podružných služeb. Nespecifikované stanice krátkého dosahu SRD slouží zejména pro telemetrii, dálkové ovládání, signalizaci a přenos poplachových informací. Maximální vyzářený výkon v pásmu 24,05 24,25 GHz může být 100 mw e.i.r.p. Telematika v dopravě a provozu (TTT) jsou v pásmu 24,05 24,25 GHz vymezeny pro režim/složku úzkopásmového vysílání, sestávající z nemodulované nosné s maximálním špičkovým výkonem 20 dbm e.i.r.p a klíčovacím poměrem nepřesahujícím 10% pro vysílání se špičkovou úrovní vyšší než -10 dbm e.i.r.p. Do kategorie zařízení pro rádiové určování patří rádiová zařízení používaná výlučně pro určování polohy, rychlosti a/nebo jiných charakteristik objektu nebo pro získávání informací o těchto parametrech pomocí vlastností šíření rádiových vln, například pro účely ostrahy, nouzového vyhledávání zasypaných obětí a cenných předmětů nebo měření. Maximální vyzářený výkon v pásmu 24,05 24,25 musí být 100 mw e.i.r.p. Radary pro sondování výšky hladiny (LPR) jsou omezeny technickými parametry 26 dbm/50 MHz špičkový e.i.r.p. a -14 dbm/mhz střední e.i.r.p. Dále je pásmu přidělena amatérská služba v kategorii podružné služby, pro kterou je udělována individuální licence podle Vyhlášky č. 156/2005 Sb. 67 Aktivní využití služby družicového průzkumu Země (aktivní) je zastoupeno provozem družicových radarů dešťových srážek jako podružné služby. Využití kmitočtového pásma 24 GHz pro pevné spoje P-P není plně v souladu s mezinárodní i českou legislativou a při zjištění těchto spojů by měl být ukončen jejich provoz. V tomto ohledu se totiž domníváme, že uplatnění aplikace nespecifikovaných SRD pro kategorii pevných spojů P-P není přiměřené. Tabulka č. 18: Přehled národní alokace a využití v České Republice Pásmo Alokace v České Republice Využití v České Republice 24,05 24,25 GHz RADIOLOKAČNÍ Amatérská Družicového průzkumu Země (aktivní) Pevná Pohyblivá Ministerstvo obrany Amatérské aplikace ISM Družicové radary pro sledování deště SRD 66 Všeobecné oprávnění VO-R/10/05.2014-3 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení krátkého dosahu 67 Vyhláška č. 156/2005 Sb., o technických a provozních podmínkách amatérské radiokomunikační služby 39

8.3 Srovnání s Evropou a význam kmitočtového pásma pro trh WiFi sítí v ČR Většina evropských zemí přebírá pro toto kmitočtové pásmo mezinárodní alokaci pro Region 1 v plném rozsahu, jedenáct zemí EU pak navíc přebírá rozšířenou evropskou alokaci. Mezi těchto 11 zemí patří Česká Republika, Polsko, Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lucembursko, Rumunsko, Slovinsko a Švýcarsko. 8.3.1 Využití kmitočtů Nejčastějším využitím pásma 24,05 24,25 GHz jsou služby SRD, povolené Doporučením Evropské Komise o využívání SRD zařízení, jako jsou Automobilové radary (SRR), Doprava a dopravní telematika (TTT), Radiodeterminační služby a nespecifikované SRD. Z dalších služeb se pásmo využívá pro Amatérskou službu, Aktivní vědeckou aplikaci (ISM), senzory družicové služby průzkumu Země, obranné systémy a SAP/SAB systémy. Využití SAP/SAB je dovoleno Doporučením CEPT68 pro bezdrátové kamery a dočasné audiovizuální bod-bod spojení. Pásmo 24,05 24,25 GHz je v povoleném pásmu ladění, doporučeným dílčím pásmem je 24,25 24,5 GHz. Je využíváno v těchto zemích: Chorvatsko, Kypr, Norsko, Rumunsko a Slovinsko jako aplikace pevné služby. 8.3.2 Autorizační režim Zařízení SRD v tomto kmitočtovém pásmu jsou obvykle osvobozena od licence s výjimkou Rakouska, kde je pro provoz stanic v tomto pásmu vyžadováno individuální oprávnění. Některé radiolokační služby jsou v armádním využití, pro amatérské služby bývá vyžadována licence nebo uživatelské oprávnění. 8.3.3 Význam kmitočtového pásma pro trh WiFi v ČR V současné době jsou v tomto kmitočtovém pásmu v ČR pravděpodobně provozovány pevné spoje P-P, což je v přímém rozporu s evropskou i českou legislativou a provoz stanic by měl být v tomto pásmu ukončen. 68 Revised ERC Recommendation 25-10 Frequency ranges for the use of temporary terrestrial audio and video SAP/SAB links (incl. ENG/OB) 40

9 Trh širokopásmového přístupu k Internetu technologií WiFi v České republice Technologie WiFi, která je v ČR nejpoužívanější technologií pro služby širokopásmového přístupu k Internetu z hlediska počtu přípojek (>28 %), patří obecně k nejrozšířenějším přístupovým technologiím širokopásmového přístupu vůbec. Wi-Fi je souhrnné označení pro několik standardů IEEE 802.11 popisujících bezdrátovou komunikaci v počítačových sítích (též Wireless LAN, WLAN). Tato přístupová technologie je řazena mezi aplikace pozemní pohyblivé služby a typicky využívá volných (bezlicenčních) kmitočtových pásem. V Evropě jsou pro tyto účely harmonizována pásma 2,4 a 5 GHz. Technologie WiFi patří do rodiny standardů pozemní pohyblivé služby a díky nízké finanční i administrativní implementační náročnost je tato technologie ideální pro budování přístupových sítí bez nutnosti pokládky kabelů, tzn. s nízkými investičními náklady. Graf č. 1: Podíl širokopásmových přístupů podle jednotlivých technologií v ČR (zdroj: ČTÚ, leden 2015) 41