Peletovaná alternativní paliva ze spalitelných zbytků a biomasy



Podobné dokumenty
Topné pelety na bázi alternativních materiálů Heating pellets on the basis of alternative materials

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

Bioenergetické centrum pro měření parametrů tuhých biopaliv

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ

VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase v Hotelu Skalní mlýn

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ listopadu Malé spalovací zdroje. Milan Kyselák

Obnovitelné zdroje energie v roce 2006 a letech minulých - přehled statistických dat -

PŘÍLOHA Č. I/2. Podmínky poskytování podpory v jednotlivých oblastech

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

Emisní limity pro zvláště velké spalovací zdroje znečišťování pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ) a tuhé znečišťující látky

Novela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP

VÝSLEDKY MĚŘENÍ EMISÍ LOKÁLNÍCH KOTLŮ V JIHOČESKÉM KRAJI

TERMICKÉ VYUŽITÍ SEPARÁTU PO ANAEROBNÍ FERMENTACI BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ

Seminář Koneko Praha, Spalování paliv. Kurt Dědič odbor ochrany ovzduší MŽP

Topné pelety na bázi alternativních materiálů

Digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál

Zelená úsporám. Administrativní požadavky na zařazení kotlů do programu. Ing. Tomáš Poledník Odbor GIS - SFŽP ČR

ití,, výhody a nevýhody jednotlivých zdrojů

SPALOVÁNÍ KOMPOZITNÍCH BIOPALIV

USNESENÍ výboru pro životní prostředí z 33. schůze ze dne 28. dubna 2016

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Legislativní aspekty využívání alternativních paliv

Porovnání topných briket z různých druhů biomasy

Obnovitelné zdroje energie

Technická směrnice č kterou se stanovují požadavky a environmentální kritéria pro propůjčení ekoznačky

Metodika inventarizace emisí ze spalování paliv v domácnostech

2. Specifické emisní limity platné od 20. prosince 2018 do 31. prosince Specifické emisní limity platné od 1. ledna 2025

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

SPALOVÁNÍ FYTOENERGETICKÝCH ROSTLIN V KOTLI VIADRUS HERCULES ECO

Moderní způsoby vytápění domů s využitím biomasy. Ing. T. Voříšek, SEVEn, o.p.s. Seminář Vytápění biomasou 2009, Luhačovice,

TUHÉ ALTERNATIVNÍ PALIVO S BIOMASOU SOLID RECOVERED FUEL WITH BIOMASS

Stav, vývoj a trendy prodeje biopaliv a bionafty ve světě a na trhu v ČR

odbor výstavby a ŽP nám. Svobody 29, Chropyně

Detailní podmínky programu Nová zelená úsporám a obsah odborného posudku

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH

Z e l e n á e n e r g i e

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/ Ostrava Poruba

lní vývoj a další směr r v energetickém Mgr. Veronika Bogoczová

Nová legislativa v ochraně ovzduší a spalovací zdroje

Představení programů Nová zelená úsporám 2013 a Nová zelená úsporám. wwww.nzu2013.cz Zelená linka:

Milníky programu NZÚ 20. února listopadu ledna dubna prosince 2014 ve 12.hod

AKTUALIZACE EMISNÍ BILANCE ZDROJŮ REZZO 3 A REZZO 4 ZA OBDOBÍ Miloslav Modlík, Oddělení emisí a zdrojů

Maximální náklady, ze kterých bude hrazena dotace: 150 tis. Kč (tj. maximální výše dotace 127,5 tis. Kč)

odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra

ŘÍZENÉ SPALOVÁNÍ BIOMASY

SC 2.5 SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V SEKTORU BYDLENÍ

Obnovitelné zdroje energie

RNDr. Barbora Cimbálníková MŽP odbor ochrany ovzduší telefon:

SC 2.5 SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V SEKTORU BYDLENÍ

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Nakládání s odpady v Moravskoslezském a Žilinském kraji

BIOMASA. Základní údaje o použitelné biomase

Tepelné zpracování odpadu

VERNER udává směr vývoje v ČR

Vliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování

Složení a výroba pelet. čistá kvalitní pilina bez chemických pojiv průměr 6, 8 mm výhřevnost 18 MJ/kg bez chemických pojiv, max.

PEVNÁ PALIVA. Základní dělení: Složení paliva: Fosilní-jedná se o nerostnou surovinu u našich výrobků se týká jen hnědouhelné brikety

Vývoj hrubé výroby elektřiny a tepla k prodeji v energetické bilanci ČR výroba a dodávky v letech

Brikety a pelety z biomasy v roce 2007

Příloha č. 8 Energetický posudek

HODNOCENÍ PLYNOVÝCH TEPELNÝCH ČERPADEL DLE VYHLÁŠKY O ENERGETICKÉM AUDITU

MŽP odbor ochrany ovzduší

Energeticky soběstačná obec Žlutice zelené teplo z biomasy

Ing. Jana Zuberová, Ing. Dagmar Vološinová ZÁKAZ UKLÁDÁNÍ RECYKLOVATELNÝCH A VYUŽITELNÝCH ODPADŮ NA SKLÁDKY

Alternativní palivo: pro a proti jeho ostrakisaci

EU peníze středním školám digitální učební materiál

Jak lze získat energii z odpadů v konkrétních regionech a mikroregionech? Ing. Vladimír Ucekaj, Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Ostrava odbor ochrany ovzduší MŽP

Biomasa jako palivo Energetické využití biomasy jejím spalováním ENERGETICKÉ VYUŽITÍ BIOMASY

Zkušenosti fy PONAST se spalováním alternativních paliv. Seminář Technologické trendy při vytápění pevnými palivy Blansko 2010

Zveřejněno dne

překročit 0,75 g.mj -1.

Nové normy na specifikace dřevních pelet, dřevních briket, dřevní štěpky a palivového dřeva pro maloodběratele

ENERGETIKA OČIMA STATISTIKY

Analýza teplárenství. Konference v PSP

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Emise oxidu uhličitého

AGRITECH S C I E N C E, 1 1 VLASTNOSTI TOPNÝCH BRIKET Z KOMBINOVANÝCH ROSTLINNÝCH MATERIÁLŮ

prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc. Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin

Zkušenosti s měřením na zkušebně. Ing. Jiří Dvořák Strojírenský zkušební ústav,s.p.

Biomasa & Energetika Praha

Možnosti energetického využívání tzv. palivového mixu v podmínkách malé a střední energetiky

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM 2015

SC 2.5 SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI V SEKTORU BYDLENÍ

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

Linka na pelety CON-PELET

Červeně jsme Vám označili jednoduchý a srozumitelný text z daných požadavků viz. níže. Kdo chce může toto přečíst kompletně.

Zkušenosti s testováním spalovacích ízení v rámci ICZT Kamil Krpec Seminá : Technologické trendy p i vytáp

Obnovitelné zdroje energie v roce 2015

(Text s významem pro EHP) (2017/C 076/02) Parametr ESO Odkaz/název Poznámky (1) (2) (3) (4) Lokální topidla na tuhá paliva

Výroba tepelné energie v Centrální výtopně na spalování biomasy ve Žluticích

VYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny

TABELÁRNÍ A GRAFICKÁ PŘÍLOHA VÝSLEDNÝCH BILANCÍ

ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo,

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

Co udělaly (a musí udělat) teplárny pro splnění limitů? Co přinesla ekologizace?

Transkript:

Energetické využití biomasy Peletovaná alternativní paliva ze spalitelných zbytků a biomasy Ing. Petr Jevič, CSc., prof. h.c. Ing. Petr Hutla, CSc. Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha (VÚZT, v.v.i.) Tento příspěvek je výsledkem řešení výzkumného záměru č. MZE 0002703102 Výzkum efektivního využití technologických systémů pro setrvalé hospodaření a využívání přírodních zdrojů ve specifických podmínkách českého zemědělství, který je financován MZe ČR. Hustopeče, 6.5.2010

Základní finální bilance výroby a užití briket a pelet v roce 2006 a 2007 Brikety Pelety 2006 2007 2006 2007 Kapacita výrobních linek 149 448 t 165 934 t 118 250 t 259 245 t Tuzemská produkce 113 969 t 113 316 t 53 283 t 101 679 t Dovoz 3 052 t 5 841 t 188 t 1 750 t Vývoz 81 910 t 52 428 t 24 382 t 49 687 t Vlastní spotřeba výrobců 2 919 t 2 829 t 603 t 725 t Bilanční rozdíly a změna stavu zásob 560 t -6 700 t 386 t -3 537 t Dodávka na trh ke konečné spotřebě 32 753 t 57 200 t 28 872 t 49 480 t Spotřeba ve větších firmách 5 784 t 5 889 t 21 017 t 33 961 t Na výrobu elektřiny 1 956 t 696 t 13 563 t 23 625 t Na výrobu tepla (včetně výrobců) 3 828 t 5 192 t 4 307 t 10 336 t Bilanční rozdíly a změna stavu zásob 0 t 0 t 3 148 t 0 t Spotřeba v malých firmách a domácnostech 26 969 t 54 141 t 7 855 t 16 244 t Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2008 2010 2

Energetické využití biomasy Dodávky uhlí do domácnostíčr v roce 2007 a 2008 Druh uhlí Hnědouhelné brikety Hnědé uhlí tříděné Černé uhlí tříděné Černé uhlí kaly Koks Lignit Celkem 2007 120 000 t 1 100 000 t 85 000 t 27 000 t 40 000 t 2 500 t 1 374 500 t 2008 150 000 t 1 100 000 t 65 000 t 30 000 t 25 000 t 4 000 t 1 374 000 t Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2009 2010 3

Energetické využití biomasy Produkce biopalivových pelet 2008 2009 Produkce pelet 200 000 t 270 000 t z toho vývoz dřevěných pelet 120 000 t 125 600 t Produkce agropelet 60 000 t 114 700 t Použití pelet v domácnostech 20 000 t 35 200 t * Počet peletových topných zařízení 3 500 ks 4 800 ks (do 50 kw) (do 100 kw) Dovoz dřevěných pelet - 5 500 t * z toho cca 10 % agropelet 2010 4

Energetické využití biomasy Orientační tržní ceny vybrané biomasy a tuhých standardizovaných paliv v marketingovém roce 2008/2009 DPH (%) Cena bez DPH e.x.w. (Kč.t -1 ) Průměrný obsah vody () Výhřevnost (MJ.kg -1 ) Cena vztažená na výhřevnost bez DPH (Kč.GJ -1 ) Cena vč. DPH pro malospotřebitele (Kč.t -1 ) Hnědé uhlí pro domácnosti: ořech, kostka 19 2350 2000 30,2 17,6 134 114 2940 2840 Dřevní piliny 9 600 560 25 30 13,4 12,9 45 43 - Dřevní štěpka 9 1000 900 35 45 11,4 8,8 88 102 - Ostatní dřevní nekontaminov. biomasa (kůra, z péče o krajinu aj.) 9 500 450 50 7,6 66 59 - Dřevní brikety (paleta) 9 4000 2600 7 12 17,5 16 228 162 4500 2900 Dřevní pelety (Big-Bag) 9 3400 3000 7 12 17,5 16 194 187 3700 3300 Agropelety ze slámy obilovin a olejnin, celé rostliny obilovin, posklizňové zbytky, šroty aj. 19 2505 1705 6 14 16,7 15,5 150 110 - Sláma pšeničná a řepková (velkoobjemové balíky) 19 1150 850 15 16 16,1 15,4 71 55 - Polenové dříví krbové 9 1300 600 Kč/prm - - - 1450 700 Kč/prm 2010 5

Energetické využití biomasy Orientační propočet průměrné živinové hodnoty pšeničné a řepkové slámy při cenové relaci pro čisté živiny: N = 24 Kč.kg -1, P 2 O 5 = 40 Kč.kg -1 a K 2 O = 26 Kč.kg -1 Druh bylinné biomasy Průměrný obsah hlavních živin v jedné tuně sušiny N (kg.t d -1 ) P 2 O 5 K 2 O Průměrná hodnota hlavních živin v přepočtu na cenu živin v minerálním hnojivu vztažená na jednu tunu sušiny (Kč.t d -1 ) N P 2 O 5 K 2 O NPK Pšeničná sláma 5 2,3 12 120 92 312 524 Řepková sláma 8 2,3 12 192 92 312 596 2010 6

Energetické využití biomasy Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody Výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu (a účinná tepelná čerpadla) V této oblasti se podporuje náhrada zdrojů na tuhá a kapalná fosilní paliva a elektrického vytápění za účinné nízkoemisní zdroje na biomasu (a za tepelná čerpadla se stanoveným topným faktorem.) 2010 7

Energetické využití biomasy Zdroje na biomasu Podporovány jsou pouze nové účinné zdroje na biomasu s nízkými emisemi lokálních polutantů do ovzduší. V případě instalace mikrokogeneračních jednotek se požadované minimální hodnoty účinnosti vztahují na celkovou účinnost zdroje (při kombinované výrobě tepla a elektřiny). Požadavky na účinnost zdroje a jeho emisní parametry Dodávka paliva Jmenovitý tepelný příkon * Minimální účinnost** Mezní hodnoty emisních koncentrací ** CO TOC tuhé znečišťující látky [kw] [%] [mg.m -3 při 10% O 2 ] (v závorce v mg/kwh výhřevnosti paliva) *** Ruční a samočinná 50 > 50 300 82 85 2200 (4210) 1250 (2400) 80 (160) 70 (140) 70 (140) 70 (140) Jmenovitý tepelný příkon zdroje se vypočítá jako podíl běžně udávané hodnoty jmenovitého tepelného výkonu zdroje a jeho účinnosti. ** Při jmenovitém tepelném výkonu a u zdrojů se samočinnou dodávkou paliva i při tepelném výkonu částečném (odpovídajícím 0,3násobku jmenovitého tepelného výkonu). *** Při referenční jednotné výhřevnosti paliv 4,3 kwh/kg (15,5 MJ/kg). 2010 8

Energetické využití biomasy Technická norma ČSN EN 303-5 Kotle pro ústřední vytápění na tuhá paliva s ruční nebo samočinnou dodávku o jmenovitém tepelném výkonu nejvýše 300 kw Zkušební paliva Černé uhlí, hnědé uhlí, vč. briket, koks, antracit Dřevo kulatina, štěpky, slisované dřevo, piliny Nezohledňuje agropaliva (pelety, brikety ) paliva získaná z energetických plodin nebo ze zemědělských zbytků. Problém jsou chybějící referenční paliva tohoto typu pro měření emisních charakteristik zdrojů. 24. srpna byla ohlášena CENem revize normy, která bude zohledňovat i nedřevní tuhá biopaliva. 2010 9

Energetické využití biomasy 2010 10

Energetické využití biomasy TAP druhotné suroviny z recyklace vedlejší technologický produkt Legislativní předpisy ochrana ovzduší Technické předpisy: TNI 83 8300 CEN/TS 15357:2006 Terminologie, definice a popis TNI 83 8302 CEN/TS 15359:2006 Specifikace a třídy 2010 11

Standardy Výroba a obchodování s TAP z jiných než nebezpečných odpadů Spojení mezi vybranými názvy v oblasti odpadů, alternativních paliv a přeměny na energii pro konečnou spotřebu TAP = vyrobené z jiného než nebezpečného odpadu, k energetickému využití, splňující požadavky na třídění a specifikaci (!) dle CEN/TS 15359 vyrobené = zpracované, homogenizované a zlepšené na kvalitu, umožňující obchodování mezi výrobci a uživateli 2010 12

TNI 83 8302.. CEN/TS 15359 Třídící systém pro TAP Třídící vlastnost Statistická míra Jednotka 1 2 Třídy 3 4 5 Výhřevnost (NCV) střední hodnota (aritmetický průměr) MJ/kg (ar) 25 20 15 10 3 Chlor (Cl) střední hodnota (aritmetický průměr) % (m/m) d 0,2 0,6 1,0 1,5 3 Rtuť (Hg) medián 80. percentil mg/mj (ar) mg/mj (ar) 0,02 0,04 0,03 0,06 0,08 0,16 0,15 0,30 0,50 1,00 Specifikace: Efektivní obchodování s TAP Přijatelnost na trhu Důvěra veřejnosti Porozumění mezi prodávajícím a nakupujícím Usnadňuje nákup, použití a kontrolu i komunikaci s výrobci spalovacích zařízení 2010 13

Palivo-energetické parametry vybraných TAP ve formě topných pelet Jednotka Karton MKM MKM +šťovík Ekobiopal Separát Separát +topol Dřevo Obsah vody 4,84 7,33 8,86 8,04 9,16 7,46 7,23 Prchavá hořlavina 76,26 63,56 65,10 63,29 58,46 62,16 78,83 Neprchavá hořlavina 13,94 9,21 13,65 16,55 14,92 18,66 13,57 Popel 4,96 19,9 12,39 12,12 17,46 11,72 0,37 C 42,27 41,32 42,82 42,47 41,79 42,33 47,12 H 5,56 6,63 6,53 4,68 6,65 6,30 6,62 N <0,1 8,85 4,79 1,18 1,57 1,20 0,11 S 0,104 0,66 0,48 0,28 0,20 0,11 0,007 O 42,21 14,93 23,89 31,01 22,91 30,60 38,62 Cl 0,061 0,41 0,26 0,063 0,26 0,28 0,019 Hg <0,005 <0,003 0,064 Spalné teplo MJ/kg 16,85 17,75 17,36 16,91 16,74 17,57 18,91 Výhřevnost MJ/kg 15,52 16,31 15,94 15,64 15,07 16,02 17,32 Popel: měknutí o C 1300 >1290 >1290 1210 1140 1080 1210 tání o C 1320 >1290 >1290 1230 1190 1170 1250 tečení o C 1340 >1290 >1290 >1290 1240 1190 1260 NCV 3, Cl 1 až 2, Hg 1 až 2 2010 14

TAP z druhotného materiálu z recyklace autoplášťů Autopláště: Separace: zpětný odběr dle 38 Zákona 185/2001 Sb.» centrální soustředění - pryž - ocel (kord) - textilní vložka (bavlna + chemlon + pryž) Druhotný textilní materiál z recyklace autoplášťů ρ = 106 kg/m3 2010 15

Výroba alternativního paliva peletováním textilních zbytků po recyklaci autoplášťů Půdorysnéřešení technologické linky na výrobu topných pelet z textilní frakce recyklovaných autoplášťů 2010 16

Výroba alternativního paliva peletováním textilních zbytků po recyklaci autoplášťů 2010 17

Výroba alternativního paliva peletováním textilních zbytků po recyklaci autoplášťů 2010 18

Výroba alternativního paliva peletováním textilních zbytků po recyklaci autoplášťů 2010 19

Produkt Topné pelety na bázi TAP z druhotných textilních materiálů recyklovaných autoplášťů Palivo-energetické parametry topných pelet na bázi TAP z druhotných textilních materiálů recyklovaných autoplášťů Jednotka Původní vzorek Bezvodý vzorek Obsah vody 1,50 - Prchavá hořlavina 69,75 70,81 Neprchavá hořlavina 18,82 19,11 Popel 9,93 10,08 H 9,18 9,32 S 0,72 0,73 Cl 0,049 0,050 Spalné teplo MJ/kg 30,44 30,90 Výhřevnost MJ/kg 28,41 28,88 Popel: měknutí o C 980 tání o C 1020 tečení o C 1110 Otěr dle ÖNORM M 7135 % 0,32 Hustota kg/dm 3 0,96 2010 20

Efektivnost výroby alternativního paliva peletováním textilních zbytků po recyklaci autoplášťů Výhřevnost hnědého uhlí cca 15 MJ/kg - cena u odběratele vč. dopravy 1 000 1 200 Kč/t, tj. 67 80 Kč/GJ Výhřevnost pelet textilních zbytků AP-PTZRA - 28 MJ/kg pelet Výkupní cena 60 75 Kč/GJ u výrobce, tj. 1 680 2 100 Kč/t pelet - náklady na peletování max. 1 000 Kč/t pelet - doprava k odběrateli 400 Kč/t pelet - hrubý zisk 280 700 Kč/t pelet Skládkování textilních zbytků po recyklaci autoplášťů min. 1 000 Kč/t bez dopravy na skládku. 2010 21

Směsné pelety 40 % textilní zbytky z autoplášťů + 60 % pšeničná sláma Spalné teplo: 21,97 MJ/kg Výhřevnost: 20,43 MJ/kg Voda: 5,35 Popel: 8,04 Hořlavina: 86,61 2010 22

Střední hodnoty vybraných složek plynných emisí při zkušebním spalování dřevních pelet, peletovaných textilních zbytků po recyklaci autoplášťů (AP-PTZRA) a směsi 40 AP-PTZRA & 60 pšeničné slámy v prototypu automatického teplovodního zařízení LICOTHERM AM 15 při dosaženém tepelném výkonu 15 kw Jednotka Pelety ø 8 mm Dřevo AP-PTZRA 40 AP-PTZRA & 60 pšeničné slámy O 2 % V/V 11,8 12,1 11,9 CO 2 % V/V 8,7 8,1 8,4 Přebytek vzduchu Teplota spalin - o C 2,3 242 636 CO 368 756 SO 2 mg.m -3 N, 3 285 156 referenční obsah NO 90 303 285 kyslíku NO 2 10 % V/V 2 5 0 NO x 140 471 437 2,4 213 2,3 254 2010 23

Energetické využití biomasy ZÁVĚRY významné zdroje energie Spalitelné zbytky: je třeba zhutnění - výhodná logistika + - standardizace kvalitní paliva, především v kombinaci s biomasou zajistit kompatibilitu konverze s TAP, tj. použití pouze ve vhodných spalovacích zařízeních! 2010 24

Energetické využití biomasy Příklad recyklace autoplášťů Vyřešení výroby TAP Autorizované zkoušky emisí ve fluidním kotli potvrdily splnění emisních limitů (TZL, SO2, NOx, CO, těžké kovy). Ekonomika: výhřevnost 28 MJ/kg náklady na peletování 1000 Kč/t doprava 400 Kč/t zisk 280 700 Kč/t 2010 25

Energetické využití biomasy Ing. Petr Jevič, CSc., prof. h.c. Ing. Petr Hutla, CSc. petr.jevic@vuzt.cz petr.hutla@vuzt.cz Tel. 233022302 Tel. 233022238 Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. Praha Drnovská 507, 161 01 Praha 6 - Ruzyně 2010 26