Projekt Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Opava byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Opava ZADAVATEL: ZPRACOVAL: AUTORSKÝ KOLEKTIV: MĚSTO OPAVA EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Hon a kolektiv Ekotoxa s.r.o. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava PROSINEC 2008 VERZE 01 EKOTOXA s.r.o. Kosmákova 28, 615 00 Brno Židenice tel. 558 900 010, fax 558 900 011, e-mail: emc@ekotoxa.cz
AUTORSKÝ KOLEKTIV Firma Ekotoxa s.r.o. Ing. Jiří Hon koordinace projektu Mgr. Miroslava Polášková stručná charakteristika řešeného území, grafická úprava textu, vyhodnocení RURÚ, řešení, koordinace a vypořádání připomínek Garbriela Hřivnáčová servisní práce na environmentálním pilíři Mgr. Zdeněk Frélich horninové prostředí a geologie, hygiena životního prostředí (odpady) Ing. Jana Fichnová vodní režim (kvalita podzemních a povrchových vod) Ing. Petr Kovář vodní režim (vodní režim v krajině) Bc. Petr Chroust vodní režim, hygiena životního prostředí (ovzduší) Ing. Eva Brhelová ochrana přírody a krajiny Ing. Kamila Lisalová zemědělský půdní fond Ing. Eva Birgusová pozemky určené k plnění funkce lesa Bc. Tomáš Mühr GIS, střety, problémový výkres Ing. Arch. Petr Malý územní plánování Ostravská univerzita v Ostravě Prof. PaedDr. Jaroslav Vencálek, CSc. Opavsko: genius regionis Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ing. Lubor Tvrdý hospodářské podmínky Bc. Ivana Foldynová hospodářské podmínky Ing. Marcela Šimíčková silniční a technická infrastruktura Ing. Igor Ivan silniční a technická infrastruktura Aleš Hruška silniční a technická infrastruktura Ing. Zuzana Machová hospodářské podmínky RNDr. Ivan Šotkovský, Ph.D. sociodemografické podmínky Mgr. Dušan Struna bydlení a rekreace 2
OBSAH 1 ÚVOD... 12 1.1 Základní informace... 12 1.2 Podklady pro RURÚ údaje o území... 13 1.3 Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Opava... 13 2 OPAVSKO: GENIUS REGIONIS... 14 3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY... 15 3.1 Horninové prostředí a geologie... 18 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území... 18 3.1.2 Těžba nerostných surovin... 19 3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území... 21 3.1.4 Indikátory... 23 3.1.5 SWOT analýza... 26 3.1.6 Problémy k řešení... 26 3.2 Vodní režim... 27 3.2.1 Vodní režim v krajině... 29 3.2.2 Stav povrchových a podzemních vod... 32 3.2.3 Indikátory... 38 3.2.4 SWOT analýza... 41 3.2.5 Problémy k řešení... 42 3.3 Hygiena životního prostředí... 43 3.3.1 Ovzduší... 43 3.3.2 Nakládání s odpadem... 46 3.3.3 Produkce komunálního odpadu... 48 3.3.4 Zařízení pro nakládání s odpadem... 49 3.3.5 Staré ekologické zátěže... 51 3.3.6 Další hygienické závady území... 54 3.3.7 Indikátory... 56 3.3.8 SWOT analýza... 61 3.3.9 Problémy k řešení... 62 3.4 Ochrana přírody a krajiny... 63 3.4.1 Chráněná území... 63 3.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny... 66 3.4.3 Územní systém ekologické stability... 68 3.4.4 Indikátory... 69 3.4.5 SWOT analýza... 71 3.4.6 Problémy k řešení... 72 3.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa... 73 3.5.1 Zemědělský půdní fond... 73 3.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa... 76 3.5.3 Lesnatost... 78 3.5.4 Kategorie lesa... 79 3.5.5 Indikátory... 81 3.5.6 SWOT analýza... 84 3.5.7 Problémy k řešení... 85 3.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura... 86 3.6.1 Dopravní infrastruktura... 86 3.6.2 Technická infrastruktura... 91 3.6.3 Indikátory... 95 3.6.4 SWOT analýza... 99 3.6.5 Problémy k řešení... 100 3.7 Sociodemografické podmínky... 103 3.7.1 Demografický vývoj... 103 3
3.7.2 Věková struktura... 107 3.7.3 Vzdělanostní struktura... 110 3.7.4 Vzdělávací uzavřenost a otevřenost obcí... 111 3.7.5 Školy a školská zařízení... 113 3.7.6 Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče... 114 3.7.7 Veřejný a kulturní život obcí... 115 3.7.8 Indikátory... 116 3.7.9 SWOT analýza... 117 3.7.10 Problémy k řešení... 117 3.8 Bydlení... 118 3.8.1 Domovní fond... 118 3.8.2 Bytový fond... 121 3.8.3 Vlastnický vztah k bytům... 125 3.8.4 Základní údaje o stavu bytového fondu... 126 3.8.5 Bytová výstavba... 128 3.8.6 Problémy k řešení a záměry v oblasti bydlení... 130 3.8.7 Indikátory... 132 3.8.8 SWOT analýza... 137 3.8.9 Problémy k řešení... 137 3.9 Rekreace... 138 3.9.1 Turistický region Severní Morava a Slezsko... 138 3.9.2 Rekreačně krajinné celky... 139 3.9.3 Rekreační potenciál území... 141 3.9.4 Problémy k řešení a rozvojové záměry z hlediska obcí... 147 3.9.5 Další možné problémy a ohrožení... 148 3.9.6 Indikátory... 149 3.9.7 SWOT analýza... 153 3.9.8 Problémy k řešení... 154 3.10 Hospodářské podmínky... 155 3.10.1 Daňová výtěžnost... 155 3.10.2 Nezaměstnanost... 156 3.10.3 Zaměstnanost... 161 3.10.4 Podnikatelská struktura... 162 3.10.5 Pracovní uzavřenost a otevřenost obcí... 164 3.10.6 Redukovaný index funkční velikosti... 166 3.10.7 Indikátory... 168 3.10.8 SWOT analýza... 169 3.10.9 Problémy k řešení... 169 4 VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ... 170 4.1 Vyhodnocení vyváženosti pilířů... 170 4.2 Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři... 179 5 ZÁVĚR... 182 5.1 Souhrn z témat... 182 5.2 Přehled silných a slabých stránek z dotazníkového šetření... 190 5.3 Dopravní a hygienické závady v území... 192 5.3.1 Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území... 192 5.3.2 Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území... 193 5.4 Ohrožení v území... 193 6 POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE... 194 4
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 2 Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 3 Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) Příloha č. 4 Přehled použitých vrstev ÚAP Grafická příloha problémový výkres (v měřítku 1:25 000) Samostatná příloha Karty jevů (procesů) SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1.1.1: Schéma ÚAP - RURÚ... 12 Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Opava... 19 Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin v SO ORP Opava... 20 Obrázek č. 3.1.3: Indikátor Podíl plochy poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích... 25 Obrázek č. 3.2.1: Základní přehled SO ORP Opava... 29 Obrázek č. 3.2.2: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu... 34 Obrázek č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu... 34 Obrázek č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu... 37 Obrázek č. 3.2.5: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu... 37 Obrázek č. 3.2.6: Hodnocení obcí dle množství sklonité orné půdy... 40 Obrázek č. 3.3.1: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM 10 ) podle dat k roku 2006... 46 Obrázek č. 3.3.2: Přehled evidovaných SEZ na území SO ORP Opava (k roku 2008)... 54 Obrázek č. 3.3.3: Hodnocení indikátoru produkce komunálního odpadu... 60 Obrázek č. 3.3.4: Hodnocení indikátoru separace komunálního odpadu... 60 Obrázek č. 3.4.1: Chráněná území přírody... 65 Obrázek č. 3.4.2: Územní systém ekologické stability... 69 Obrázek č. 3.5.1: ZPF I. a II. třídy ochrany... 76 Obrázek č. 3.5.2: Přírodní lesní oblasti... 77 Obrázek č. 3.5.3: Kategorie lesa... 81 Obrázek č. 3.6.1: Koridory silniční dopravy... 86 Obrázek č. 3.6.2: Silniční síť na správním území ORP Opava... 87 Obrázek č. 3.6.3: Železniční síť v SO ORP Opava... 89 Obrázek č. 3.6.4: Inženýrské sítě v obcích SO ORP Opava k 1. 1. 2007... 91 Obrázek č. 3.8.1: Podíl neobydlených domů z celkového počtu domů v SO ORP Opava... 118 Obrázek č. 3.8.2: Průměrné stáří domu v jednotlivých obcích SO ORP Opava... 121 Obrázek č. 3.8.3: Podíl obydlených bytů z celkového počtu bytů v obcích SO ORP Opava... 123 Obrázek č. 3.8.4: Indikátor - Dokončené byty na 1000 obyvatel za rok (průměr v období 2004-2007).. 134 Obrázek č. 3.8.5: Indikátor změna počtu trvale obydlených bytů v období 1991-2001... 136 Obrázek č. 3.9.1: Turistický region Severní Morava a Slezsko v členění na turistické oblasti... 138 Obrázek č. 3.9.2: Rekreačně krajinné celky na území SO ORP Opava... 140 Obrázek č. 3.9.3: Přehled vedení hlavních značených cyklistických tras na území SO ORP Opava... 143 Obrázek č. 3.9.4: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu jednotlivých obcí SO ORP Opava... 146 Obrázek č. 3.9.5: Indikátor podíl potenciálních rekreačních ploch v obcích SO ORP Opava... 150 Obrázek č. 3.9.6: Indikátor turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Opava... 152 Obrázek č. 4.1.1: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje environmentální pilíř... 172 Obrázek č. 4.1.2: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje sociodemografický pilíř... 173 Obrázek č. 4.1.3: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje ekonomický pilíř... 174 Obrázek č. 4.1.4: Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje celkové hodnocení... 175 Obrázek č. 4.1.5: Počet negativně hodnocených pilířů v obcích... 176 5
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 3.7.1: Vývoj počtu obyvatel (k 31. 12.) SO ORP Opava mezi lety 1971-2007... 104 Graf č. 3.7.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Opava... 104 Graf č. 3.7.3: Vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku v obcích SO ORP Opava mezi lety 1997-2007. 106 Graf č. 3.7.4: Vývoj hrubé míry migračního salda v obcích SO ORP Opava mezi lety 1997-2007... 107 Graf č. 3.7.5: Míra vyjížďky a dojížďky studentů v obcích SO ORP Opava... 112 Graf č. 3.10.1: Vývoj míry nezaměstnanosti v obcích SO ORP Opava mezi lety 2005-2008... 158 Graf č. 3.10.2: Míra vyjížďky a dojížďky do zaměstnání obcí SO ORP Opava... 165 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1.3.1: Základní údaje správního obvodu ORP Opava... 17 Tabulka č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Opava... 19 Tabulka č. 3.1.2: Sesuvná území v SO ORP Opava... 21 Tabulka č. 3.1.3: Poddolovaná území bodová v SO ORP Opava... 21 Tabulka č. 3.1.4: Poddolovaná území plošná v SO ORP Opava... 21 Tabulka č. 3.1.5: Stará důlní díla v SO ORP Opava... 23 Tabulka č. 3.1.6: Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Opava... 24 Tabulka č. 3.2.1: Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí... 30 Tabulka č. 3.2.2: Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí... 31 Tabulka č. 3.2.3: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích... 33 Tabulka č. 3.2.4: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu... 36 Tabulka č. 3.2.5: Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů... 39 Tabulka č. 3.3.1: Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2006... 45 Tabulka č. 3.3.2: Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v SO ORP Opava v roce 2006... 47 Tabulka č. 3.3.3: Produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Opava v roce 2007... 48 Tabulka č. 3.3.4: Stávající zařízení pro nakládání s odpadem v SO ORP Opava (k roku 2008)... 49 Tabulka č. 3.3.5: Přehled stávajících SEZ evidovaných na území SO ORP Opava (k roku 2008)... 51 Tabulka č. 3.3.6: Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2006... 57 Tabulka č. 3.3.7: Produkce KO a míra separace na území SO ORP Opava v roce 2007... 59 Tabulka č. 3.4.1: Rozloha ZCHÚ v SO ORP Opava (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území... 64 Tabulka č. 3.4.2: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Opava... 67 Tabulka č. 3.4.3: Podíl plochy ZCHÚ na celkové ploše území a koeficient ekologické stability krajiny v obcích SO ORP Opava... 70 Tabulka č. 3.5.1: Výměra zemědělské půdy (ha) k 30. 6. 2008... 73 Tabulka č. 3.5.2: Půdy v 1. a 2. třídě ochrany... 75 Tabulka č. 3.5.3: Lesnatost dle obcí... 78 Tabulka č. 3.5.4: Kategorie lesa... 80 Tabulka č. 3.5.5: Nastavení indikátoru... 81 Tabulka č. 3.5.6: Nastavení indikátoru pro PUPFL - lesnatost... 82 Tabulka č. 3.5.7: Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2001 a 2008 a indikátor lesnatosti... 82 Tabulka č. 3.6.1: Rekonstrukce a modernizace silniční sítě na území SO ORP Opava... 88 Tabulka č. 3.6.2: Rekonstrukce a modernizace železniční sítě na území SO ORP Opava... 90 Tabulka č. 3.6.3: Technologické objekty zásobování vodou v jednotlivých obcích SO ORP Opava (kromě města Opavy)... 92 Tabulka č. 3.6.4: Čistírny odpadních vod v SO ORP Opava... 93 Tabulka č. 3.6.5: Hustota silniční sítě... 95 Tabulka č. 3.6.6: Dostupnost obsluhy území veřejnou linkovou dopravou - docházkové vzdálenosti dle obcí (v min.)... 96 Tabulka č. 3.6.7: Dopravní obslužnost území hromadnou dopravou - počet spojů/den... 97 Tabulka č. 3.6.8: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou... 98 Tabulka č. 3.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP MSK mezi lety 1997 2007... 103 6
Tabulka č. 3.7.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Opava mezi lety 1997-2007... 105 Tabulka č. 3.7.3: Věková struktura SO ORP MSK k 1. 1. 2006... 108 Tabulka č. 3.7.4: Věková struktura obcí SO ORP Opava k 1. 1. 2006... 109 Tabulka č. 3.7.5: Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Opava v roce 2001 (%)... 110 Tabulka č. 3.7.6: Vyjížďka a dojížďka do škol v obcích SO ORP Opava... 111 Tabulka č. 3.7.7: Indikátory a jejich hodnocení... 116 Tabulka č. 3.8.1: Domovní fond v SO ORP Opava... 119 Tabulka č. 3.8.2: Průměrné stáří domu v jednotlivých obcích SO ORP Opava... 120 Tabulka č. 3.8.3: Bytový fond v SO ORP Opava... 122 Tabulka č. 3.8.4: Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Opava v letech 1970-2001... 124 Tabulka č. 3.8.5: Vlastnictví bytů v SO ORP Opava... 125 Tabulka č. 3.8.6: Základní údaje o stavu bytového fondu v SO ORP Opava... 127 Tabulka č. 3.8.7: Bytová výstavba v obcích SO ORP Opava v letech 2001-2007... 128 Tabulka č. 3.8.8: Dokončené a zrušené byty v SO ORP Opava v letech 2004-2007... 129 Tabulka č. 3.8.9: Dokončené a zrušené byty v jednotlivých SO ORP Moravskoslezského kraje v roce 2006... 130 Tabulka č. 3.8.10: Problémy a záměry obcí v oblasti bydlení... 131 Tabulka č. 3.8.11: Indikátor - Dokončené byty na 1000 obyvatel/rok v obcích SO ORP Opava... 133 Tabulka č. 3.8.12: Indikátor Změna počtu trvale obydlených bytů v letech 1991-2001... 135 Tabulka č. 3.9.1: Naučné stezky v SO ORP Opava... 142 Tabulka č. 3.9.2: Hlavní značené cyklistické trasy v SO ORP Opava... 142 Tabulka č. 3.9.3: Lokality vhodné ke koupání... 143 Tabulka č. 3.9.4: Základní charakteristiky řeky Moravice z hlediska vodní turistiky... 144 Tabulka č. 3.9.5: Přehled dalších významnějších rekreačních lokalit... 144 Tabulka č. 3.9.6: Podíl bytů využívaných k rekreaci z celkového počtu bytů... 145 Tabulka č. 3.9.7: Problémy k řešení v oblasti rekreace na úrovni obcí... 147 Tabulka č. 3.9.8: Záměry obcí v oblasti rekreace a cestovního ruchu... 148 Tabulka č. 3.9.9: Indikátor podíl potenciálních rekreačních ploch v obcích SO ORP Opava... 149 Tabulka č. 3.9.10: Indikátor turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Opava... 151 Tabulka č. 3.10.1: Daňová výtěžnost obcí v SO ORP Opava v roce 2007... 155 Tabulka č. 3.10.2: Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v obcích SO ORP Opava v letech 2005-2008... 157 Tabulka č. 3.10.3: Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v SO ORP MSK mezi lety 2005-2008... 159 Tabulka č. 3.10.4: Podíl evidovaných uchazečů nad 12 měsíců (%) v obcích SO ORP Opava mezi lety 2005-2008... 160 Tabulka č. 3.10.5: Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Opava v roce 2001... 161 Tabulka č. 3.10.6: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Opava v letech 2004 a 2007... 163 Tabulka č. 3.10.7: Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání v obcích SO ORP Opava v roce 2001... 164 Tabulka č. 3.10.8: Redukovaný index funkční velikosti v obcích SO ORP Opava v roce 2006... 167 Tabulka č. 3.10.9: Indikátory a jejich hodnocení... 168 Tabulka č. 4.1.1: Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Opava... 171 Tabulka č. 4.1.2: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů... 177 Tabulka č. 4.2.1: Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři... 179 Tabulka č. 5.2.1: Přehled silných a slabých stránek v obcích SO ORP Opava... 190 7
SEZNAM ZKRATEK AOT40 Expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. BD Bytové domy BPEJ Bonitovaná půdně-ekologická jednotka BRKO Biologicky rozložitelný komunální odpad BRO Biologicky rozložitelný odpad CLRTAP Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států CR Cestovní ruch CZT Centrální zásobování teplem ČD České dráhy ČGS Česká geologická služba ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV Čistírna odpadních vod ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální DN Daň z nemovitostí D-O-L Dunaj-Odra-Labe DP Dobývací prostor DP FO Daň z příjmů fyzických osob DP PO Daň z příjmů právnických osob DPH Daň z přidané hodnoty DPS Dům s pečovatelskou službou DV Daňová výtěžnost EHS Evropské hospodářské společenství EIA Environmental Impact Assesment (posuzování vlivu na životní prostředí) EKN Ekonomický pilíř ENV Environmentální pilíř EO Ekvivalentní obyvatel EU Evropská unie EVL Evropsky významná lokalita FKNB Severní dráha císaře Ferdinanda GIS Geografický informační systém HEIS VÚV T.G.M. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. HMCP Hrubá míra celkového přírůstku HMMS Hrubá míra migračního salda HMPP Hrubá míra přirozeného přírůstku HMR Hrubá míra rozvodovosti HP1, HP2 Hlavní parametr 1, 2 CHKO Chráněná krajinná oblast CHLÚ Chráněné ložiskové území CHOPAV Chráněná oblast podzemní akumulace vod CHÚ Chráněné území IAD Individuální automobilová doprava IC Informační centrum IDS Integrovaný dopravní systém IRZ Integrovaný registr znečišťování ISKO Informační systém kvality ovzduší ISOH Informační systém odpadového hospodářství 8
IZS k.ú. KES KJŘ KO KPÚ LBC/LBK LHP LO LZU MČ MD MF MMO MMR mn MPZ MSK MÚK MZe MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NKP NLP NO NP NR NRBC/NRBK OIR OKEČ OOV OPM OPRL ORP OZKO PHO PLO PO POH ČR POU PP PP/NPP PR/NPR PRP PRV PÚ PUPFL PÚR PV PZ Q Q 100 Integrovaný záchranný systém Katastrální území Koeficient ekologické stability krajiny Knižní jízdní řád Komunální odpad Komplexní pozemkové úpravy Lokální biocentrum / lokální biokoridor Lesní hospodářský plán Lesy ochranné Lesy zvláštního určení Místní část Ministerstvo dopravy Ministerstvo financí Magistrát města Opavy Ministerstvo pro místní rozvoj Míra nezaměstnanosti Městská památková zóna Moravskoslezský kraj Mimoúrovňová křižovatka Ministerstvo zemědělství Maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní kulturní památka Národní lesnický plán Nebezpečný odpad (zde v textu) Národní park Nadregionální Nadregionální biocentrum / nadregionální biokoridor Objekty individuální rekreace Odvětvová klasifikace ekonomických činností Ostravský oblastní vodovod Obsazená pracovní místa Oblastní plány rozvoje lesa Obec s rozšířenou působností Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Pásmo hygienické ochrany Přírodní lesní oblast Ptačí oblast Plán odpadového hospodářství České republiky Obec s pověřeným obecním úřadem Přírodní park Přírodní památka / národní přírodní památka Přírodní rezervace / národní přírodní rezervace Potenciální rekreační plochy Program rozvoje venkova Poddolovaná území Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje Pracovní význam Průmyslová zóna Vydatnost zdroje (vodního) Průtok při stoleté vodě 9
(r)ifk R RBC/RBK RD RES REZZO RKC RO ROP RPDI RURÚ ŘSD ČR SEZ SFŽP SKO SLDB SMaS SMÚ SO SO ORP SOC SÚ SUR ČR SV SWOT SŽDC TOB TRF TTP ÚAP ÚHÚL ÚP ÚPD ÚSC ÚSES ÚTP ÚV VCHÚ VD VKP VLD VPM VRT VTL VVTL VÚC ZABAGED ZCHÚ ZPF ZPS ZÚR ZP (redukovaný) index funkční velikosti Regionální Regionální biocentrum / regionální biokoridor Rodinné domy Registrované ekonomické subjekty Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší Rekreačně-krajinný celek Rozvojová oblast Regionální operační program Roční průměr denních intenzit Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky Stará ekologická zátěž Státní fond životního prostředí Směsný komunální odpad Sčítání lidu, domů a bytů Severní Morava a Slezsko Standardizovaná míra úmrtnosti Správní obvod Správní obvod obce s rozšířenou působností Sociodemografický pilíř Sesuvná území Strategie udržitelného rozvoje České republiky Skupinový vodovod Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) Správa železniční dopravní cesty Trvale obydlený byt Turisticko rekreační funkce Trvalé travní porosty Územně analytické podklady Ústav pro hospodářskou úpravu lesa Územní plán/územní plánování Územně plánovací dokumentace Územně správní celek Územní systém ekologické stability krajiny Územně technický podklad Úpravna vody Velkoplošné chráněné území Vodní dílo Významný krajinný prvek Veřejná linková doprava Volná pracovní místa Vysokorychlostní trať Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) Velmi vysoký tlak (označení tlakové úrovně nad 4 MPa) Velký územní celek Základní báze geografických dat pro státní správu Zvláště chráněné území Zemědělský půdní fond Obyvatelé se změněnou pracovní schopností Zásady územního rozvoje Zemní plyn 10
ŽP žst. Životní prostředí Železniční stanice JEDNOTKY GJ gigajoule GWh gigawatthodiny h hodina ha hektar kg kilogram kv kilovolt kw kilowatt l litr m metr m 2 metr čtvereční m 3 metr krychlový MW megawatt km kilometr km 2 kilometr čtvereční m n. m. metrů nad mořem s sekunda t tuna C stupeň Celsia ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As B(a)P BSK BZN Cd CF 2 Cl 2 CHSK N NO NO 2 NO 3 - NO x NH 3 + NH 4 O 3 P PAH PM PM 10 SO 2 TZL VOC arsen benzo(a)pyren biologická spotřeba kyslíku benzen kadmium flurchlorovodíky chemická spotřeba kyslíku dusík oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amoniak amonné ionty přízemní (troposférický) ozon fosfor polycyklické aromatické uhlovodíky (též PAHs) pevné prachové částice suspendované v ovzduší pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý tuhé znečišťující látky těkavé organické látky 11
1 ÚVOD 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tato práce byla provedena na základě smlouvy uzavřené mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a statutárním městem Opava a následně podepsané bez data (Ekotoxa) a 23.1.2008 (statutární město Opava). Jde o verzi 01 bez připomínek ORP. Konečným zákazníkem projektu je statutární město Opava. Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Opava postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tématických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor udržitelného rozvoje je nedílnou součástí územně analytických podkladů, které jsou novým nástrojem územního plánování. Provázanost obou složek ÚAP je zřejmá z následujícího schématu. Obrázek č. 1.1.1: Schéma ÚAP - RURÚ Z výše uvedeného schématu je patrné, že předkládaný materiál se zabývá pouze třetí částí celé práce, umístěné vpravo. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: Příloha č. 1 Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 2 Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře Příloha č. 3 Přehled zpracovaných karet jevů (procesů) Příloha č. 4 Přehled použitých vrstev ÚAP Grafická příloha problémový výkres (v měřítku 1:25 000) Samostatná příloha Karty jevů (procesů) 12
1.2 PODKLADY PRO RURÚ ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti viz. příloha č. 1. část A a část B. Část A Územně analytické podklady obcí podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B Územně analytické podklady kraje podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů) Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách 1-118 pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Moravskoslezského kraje (Politika územního rozvoje ČR 2006, Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje pro období 2006-2015, Program rozvoje Moravskoslezského kraje, (únor 2006), BÍLÁ KNIHA - Investiční stavby na silniční síti II. a III. tříd Moravskoslezského kraje, MSK (listopad 2007), Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje vyhodnocení rozvojového dokumentu z r. 2004 (únor 2008), Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje 2004, Územně energetická koncepce Moravskoslezského kraje, Strategický plán města Opavy, Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb Statutárního města Opavy na období 2008 2010, Strategie mikroregionů, Marketingová strategie cestovního ruchu MSK 2005 2008). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je statutární město Opava (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb. 1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP OPAVA Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a jeho prováděcí vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Oba citované právní předpisy nabyly účinnosti dne 1. 1. 2007. Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí jsou ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od 1. 1. 2007 potom schválené ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje, v tomto případě kraje Moravskoslezského. 13
2 OPAVSKO: GENIUS REGIONIS Pro genia loci Opavska má nevšední význam název Terra Opavia (Země opavská). Prostřednictvím opavských Přemyslovců bylo území propojeno s dějinami zemí Koruny české a poté, kdy Jan Lucemburský udělil dne 3. 7. 1318 Mikuláši II. Zemi opavskou jako léno (nejcennějším dokument Slezského zemského archivu), bylo území definitivně odděleno od ostatní Moravy. Označení Terra Opavia se stalo politickým a právním pojmem. S opavskými Přemyslovci je spojen minoritský klášter s kostelem sv. Ducha, jehož význam byl zesílen tím, že v chrámové kryptě našli odpočinutí někteří z nich. V roce 1811 se v tomto chrámu zúčastnil opavské premiéry své Mše C-dur Ludwig van Beethoven. V minoritském klášteře se až do roku 1849 odbývala soudní řízení zemského sněmu. V letech 1854 1938 byly prostory v nichž pracoval slezský sněm pronajaty gymnazijní knihovně. Dnes je klášterní sněmovní sál využíván Slezskou univerzitou v Opavě (založena r. 1991). Opavsko je trvale ovlivněno různými podobami kultury. Samotné město je považováno za kulturní centrum českého Slezska. Svůj podíl na tom měli i Lichnovští, kteří blízký Hradec nad Moravicí svými aktivitami povýšili na evropskou úroveň. S pobytem Ludwiga van Beethovena na jejich zámku (r. 1806) je spojována jeho Čtvrtá symfonie a klavírní sonáta známá jako Appassionata. Od 60. let 20. století je Hradec nad Moravicí znám jako místo konání mezinárodních hudebně-interpretačních soutěží. V roce 1630 založili v Opavě jezuité kolej s gymnáziem. V budově stávajícího Zemského archivu bylo při tehdejším gymnáziu zřízeno přírodovědné muzeum (r. 1814). Pro muzejní účely byla v letech 1893 1895 iniciována stavba nové reprezentativní budovy ve stylu pozdní severoitalské renesance. V roce 1921 se uskutečnil převod tohoto muzea do Slezské zemské správy a muzeum získalo nový název Slezské zemské muzeum. Bílá Opava mající povahu genia loci vyjadřovala v průběhu jejího vývoje intenzivní touhu jak po fyzickém, tak i duchovním zviditelnění krásna. Slezský sborník, pokračovatel Věstníku Matice opavské je druhým nejdéle vycházejícím vědeckým časopisem na území ČR (od r. 1878). Součástí Slezského zemského muzea je Památník Petra Bezruče s druhým největším českým literárním archivem, Arboretum v Novém Dvoře, Památník bojů za svobodu v Hrabyni a areál staveb bývalých československých opevnění z let 1934 1938 v nepříliš vzdáleném Hlučínsku. Neméně často je spojována Opava s Petrem Bezručem (1867 1958), opavským rodákem a nejvýznamnějším básníkem reprezentujícím slezskou sociální poezii. Největší dominantou a zdaleka viditelným symbolem Opavy je kostel Nanebevzetí Panny Marie vybudovaný ve stylu slezské gotiky, který se v roce 1996 stal konkatedrálou nově konstituované ostravsko opavské diecéze. Je příkladem velmi dobře dochované církevní stavby mající povahu genia loci Opavska. Iniciativa Amélie Fiedorové (r. 1840) byla zlomovým okamžikem, od něhož se odvíjí nová historie genia loci Opavska. V roce 1880 založil její syn Theodor tovární výrobu stále více žádaných oplatků. V roce 1949 se zrodila firemní značka Opavia, která od roku 2001 nabyla podoby Opavia LU, a.s. Vávrovický potravinářský objekt se stal největším producentem trvanlivého pečiva v ČR. Potravinářský aspekt genia loci Opavska (Nowako mrazírny, Bivoj, Pivovar Zlatovar) je propojen s kvalitními, zemědělsky obhospodařovanými černozeměmi a hnědozeměmi Poopavské nížiny. Bohatostí humusu jsou předurčeny k velmi intenzivnímu zemědělskému využití. Pěstují se zde především obilniny (pšenice, sladovnický ječmen), olejniny (řepka olejka), cukrová řepa aj. Pěstování obilnin bylo kdysi provázeno větším počtem mlýnů, které v průběhu času zanikly. Mlýn Herber symbolizuje potravinářský aspekt genia loci (speciální sušenkovou a oplatkovou mouku). Vávrovický cukrovar navázal na slavnou cukrovarnickou tradici ještě z dob Rakousko-Uherska. Intenzivnímu zemědělství odpovídá propojení mlynárenské, cukrovarnické a pečivárenské výroby. Pokračovatelem tradic opavských papíren jsou Model Obaly a výrobce vlnité lepenky a kartonáže Kappa Karton Morava v Žimrovicích. Opavské strojírenství (Ostroj Opava, Ferram Opava, Femont Opava, Witzenmann Opava aj.) mělo značný vliv na image a zviditelnění města. Když veřejná obchodní společnost Gustav Hell & Copany zakoupila v Komárově roku 1885 pozemky k výstavbě továrních objektů, nemohl patrně nikdo tušit, že jsou pokládány základy jedné z nejprestižnějších farmaceutických výrob na evropském kontinentu. V roce 1952 farmaceutický závod získal název Galena. Od roku 2003 nese komárovský závod název IVAX Pharmaceuticals, s.r.o. Název Galena zanikl ale genius loci tohoto místa zůstal. Jaroslav Vencálek 14
3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí každého tématu je hodnocení indikátorů, SWOT analýza a problémy k řešení. Zpracovaná témata Horninové prostředí a geologie, Vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, Veřejná dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace, Hospodářské podmínky. V rámci zpracování vlastních témat byly zpracovány karty jevů (procesů) viz příloha č. 3. Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Opava jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) i nižších jednotek uvnitř SO ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: Moravskoslezský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro SO ORP Opava, ostatní SO ORP Moravskoslezského kraje pro srovnání jednotlivých SO ORP. 15
Stručná charakteristika správního obvodu ORP Opava Správní obvod ORP Opava představuje jeden z 22 správních obvodů Moravskoslezského kraje a rozprostírá se ve středu jeho severní části. Ze severu je ohraničen státní hranicí s Polskem. Na východě ho ohraničují obce správních obvodů Kravaře, Hlučín a Ostrava, na jihu obce správních obvodů Bílovec a Vítkov a na západě jsou to obce správních obvodů Bruntál a Krnov. Správní celek představuje pestrý obraz, ve kterém se střídají zalesněné kopce a hory s nížinnými partiemi vykreslenými půvabnými meandry řek. Pokrývá část historického území, které od roku 1742 označujeme jako český díl Slezska. Území je charakterizováno dvěma přírodními útvary pahorkatinou Nízkého Jeseníku a oblastí Hornoslezské nížiny. Hlavní vodní osou je řeka Opava, zleva se vlévající do řeky Odry, se svým pravým přítokem Moravicí. Správní obvod ORP Opava patří stále k zemědělským oblastem s obilnářsko-bramborářským charakterem a tvoří jádro zemědělské produkce kraje. Zemědělská půda tvoří 63,8 % celkové rozlohy území a lesy 26,3 %. Nižší polohy (Otice, Slavkov) patří k velmi úrodné oblasti řepařské, od Litultovic směrem k vyšším polohám počíná oblast bramborářská. Ale z pohledu převažujícího zaměstnání dnes již naprosto převládá nezemědělská činnost. Mezi největší zaměstnavatelé na území správního obvodu Opava patří Slezská nemocnice v Opavě, BRANO, a. s. (výroba zámků a kování), TEVA - IVAX Pharmaceuticals, s. r. o. (výroba základních látek pro farmaceutické přípravky, bývalá Galena), OSTROJ Opava, a. s. (výroba stavebních a důlních strojů), MODEL OBALY, a. s. (výroba vlnitého papíru a lepenky). Správní obvod se nachází v mírně teplé podnebné oblasti s průměrnou roční teplotou kolem 7 C a průměrným ročním úhrnem srážek mezi 500 700 mm. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí od 236,5 m n. m. u řeky pod Komárovem po 529,8 m n. m. na Hůrce jižně od městské části Podvihov. Správní obvod se rozkládá na území o rozloze 567,10 km 2 s hustotou 179 obyvatel/km 2. Rozlohou, která činí 10,1 % kraje, je na třetím místě v rámci kraje. Součástí správního obvodu je 41 obcí, a to je podle počtu obcí největší správní obvod v tomto kraji. Podílem počtu obyvatel, který činí 8,1 % kraje (necelých 102 tisíc) je třetím nejlidnatějším obvodem Moravskoslezského kraje. Dominantní postavení v tomto směru má město Opava s téměř 60 tisíci obyvateli, což představuje 58 % obyvatel obvodu. Pověřeným úřadem je jen Opava. Hlavním zdrojem pitné vody zdejších obyvatel je vodárenská nádrž Kružberk. Základní komunikační síť tvoří několik silnic I. třídy, které propojují správní obvod s okolními velkými městy Krnov, Bruntál, Moravský Beroun, Šternberk, Ostrava a Hlučín. Dalším silničním tahem první třídy je silnice I/46, která v úseku Sudice Kobeřice Opava představuje hlavní silniční tah do Polska a má tak nadregionální význam pro mezinárodní dopravu. Opava, nyní největší sídlo oblasti, je sídlem významných institucí, které se často angažují v práci a aktivitách památkové péče a ochrany přírody. Sídlí zde Slezské zemské muzeum, Zemský archiv a Slezská univerzita. Ve většině obcí se nacházejí mnohé církevní stavby a sochy, kromě nich také četné připomínky venkovské lidové architektury a byly zde objeveny mnohé archeologické nálezy. Na opavském venkově je dochována cenná skupina panských sídel, ať už v podobě středověkých hradů a tvrzí, nebo mladších zámeckých staveb se svými areály hospodářskými a parkovými. Z opevňovacích prací naší moderní doby vynikne soustava pevností v okolí Opavy, která vznikla v době ohrožení mladého československého státu ve 30. letech minulého století. Za zmínku stojí také Arboretum Nový Dvůr (specializovaná botanická zahrada s bohatou sbírkou rostlin všech světadílů) a Přírodní park Moravice (překrásné údolí řeky Moravice, táhnoucí se od vodní nádrže Kružberk až po malebné město Hradec nad Moravicí). K návštěvě láká také město Hradec nad Moravicí s výstavným zámkem na skalnatém ostrohu nad řekou a pohádkový zámek Raduň s řadou rybníků. Nachází se zde také prameny uhličité kyselky ve Lhotce u Litultovic a břidlicové lomy v Jakartovicích, což svědčí o tom, že je to krajina do značné míry původní a čistá. V tomto malebném kraji prožila své dětství Joy Adamsonová, vnučka podnikatele Weisshuhna. Na toto šťastné období Adamsonová vzpomíná ve svých knihách po celý život. Stejně tak básník Petr Bezruč se nechal inspirovat při pobytu v Brance u Opavy, což je zviditelněno ve sbírce Slezské písně. 16
Tabulka č. 1.3.1: Základní údaje správního obvodu ORP Opava Obec Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Hustota (počet obyvatel/km 2 ) Branka u Opavy 1075 6,92 155 Bratříkovice 156 3,77 41 Brumovice 1441 25,59 56 Budišovice 568 7,02 81 Dolní Životice 1156 11,27 103 Háj ve Slezsku 3292 13,78 239 Hlavnice 623 11,07 56 Hlubočec 546 9,37 58 Hněvošice 1013 6,16 164 Holasovice 1360 16,22 84 Hrabyně 1152 10,03 115 Hradec nad Moravicí 5371 43,98 122 Chlebičov 1075 3,62 297 Chvalíkovice 702 4,44 158 Jakartovice 1056 50,05 21 Jezdkovice 229 3,60 64 Kyjovice 837 6,92 121 Lhotka u Litultovic 198 5,05 39 Litultovice 781 10,37 75 Mikolajice 254 7,42 34 Mladecko 174 2,66 65 Mokré Lazce 1119 10,55 106 Neplachovice 917 5,73 160 Nové Sedlice 490 1,57 313 Oldřišov 1317 15,79 83 Opava 58923 90,54 651 Otice 1325 7,20 184 Pustá Polom 1444 16,59 87 Raduň 971 8,01 121 Skřipov 1018 20,27 50 Slavkov 1810 11,03 164 Služovice 803 5,98 134 Sosnová 410 13,08 31 Stěbořice 1368 17,75 77 Štáblovice 602 10,36 58 Štítina 1177 3,04 388 Těškovice 818 9,13 90 Uhlířov 356 3,90 91 Velké Heraltice 1574 39,23 40 Velké Hoštice 1752 10,06 174 Vršovice 475 7,99 59 Celkem 101728 567,10 179 Zdroj: počet obyvatel: http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/okresy/cz0805/, údaje k 31. 12. 2007, rozloha: vrstvy ÚAP, 2008 17
3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 3.1.1 Geologický a geomorfologický profil území Území SO ORP Opava se nachází na rozhraní dvou geomorfologických celků a to Nízkého Jeseníku a Opavské pahorkatiny. Nízký Jeseník tvoří většinu jižní a střední část území a je tvořen převážně svým podcelkem Vítkovská vrchovina. Dalšími menšími podcelky jsou Stěbořická pahorkatina, Brantická vrchovina v západní části území a ni navazující Bruntálská vrchovina. Nízký Jeseník se postupně svažuje do Opavské pahorkatiny, která se nachází v severní části sledovaného území v okolí řeky Opavy. Ta se skládá z geomorfologických podcelků Poopavská nížina, jež tvoří největší část území, a Hlučínské pahorkatiny, jež zasahuje pouze okrajově do severovýchodní části území (Velké Hoštice a okolí). Nízký Jeseník se nachází na severovýchodě České republiky. Rozprostírá se východně od Hrubého Jeseníku, mezi Hornomoravským úvalem a Slezskou nížinou. Oblast na východě uzavírá Moravská brána a Ostravská pánev. Nízký Jeseník je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy. Je tvořen měkčími usazenými horninami, téměř na všech stranách je omezen zlomy a podél nich vzniklými výraznějšími svahy. Pro tuto oblast jsou typické plošiny a široce zaoblené hřbety, přímočará údolí uvnitř většinou široce rozevřená a na okrajích hluboce zaříznutá do pohoří. Nízký Jeseník je plochou vrchovinou o průměrné výšce 400 600 metrů. Nejvyšší, západní část Nízkého Jeseníku dosahuje až 800 metrů. Směrem k východu se šikmo svažuje a klesá na výšku kolem 350 m. Celek Nízkého Jeseníku je tvořen z několika menších geomorfologických částí, přičemž v zájmovém území se nacházejí Brantická vrchovina, Bruntálská vrchovina, Stěbořická pahorkatina a Vítkovská pahorkatina. Nízký Jeseník se začal částečně utvářet ve starších prvohorách, z větší části ho však modelovaly mladší prvohory. V tomto období bylo území Nízkého Jeseníku zatopeno mělkým mořem. Koncem prvohor byla střední Evropa postižena mohutným vrásněním. Masy horniny byly zemskou silou tvarovány a přeskupovány. Vrásněním došlo ke vzniku mnoha nespojitých celků a celý Nízký Jeseník byl vyzvednut do horských výšek. Eroze a zvětrávání v druhohorním období srovnala horské kopce v parovinu. Koncem třetihor se v oblasti začala projevovat sopečná činnost. Žhavé magma vystupovalo na povrch a dalo vzniknout jak čedičovým kupám, tak i stratovulkánům. Aktivní sopečná činnost patrně probíhala až do starších čtvrtohor. Mladými sopkami jsou např. Uhlířský vrch a Venušina sopka. Počátkem čtvrtohor se podnebí ochlazovalo. To se projevilo i vznikem pevninského ledovce, který do oblasti Nízkého Jeseníku přinesl ze severních zemí štěrkopískové sedimenty a taktéž i bludné balvany. Vítkovská vrchovina je plochá vrchovina ve východní části Nízkého Jeseníku. Její rozloha je 988 km 2, střední výška 429,8 m n.m., střední sklon 5 12. Podloží tvoří spodnokarbonské břidlice a droby s četnými denudačními zbytky bádenských sedimentů v údolích a denudačními zbytky sedimentů pleistocenního kontinentálního zalednění v okrajové severní a východní části území. Jedná se o kernou, k východu ukloněnou vrchovinu s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů a hlubokými údolími. Bruntálská vrchovina je plochou vrchovinou ze spodnokarbonských břidlic a drob; typické jsou kupovité vrchy sopečného původu. Opavská pahorkatina představuje geomorfologický celek v České republice a v Polsku, který je součástí Slezské nížiny. Jedná se o plochou pahorkatinu s pozůstatky čtvrtohorního zalednění. Člení se zde na nížinu Poopavskou a Hlučínskou pahorkatinu. 18
Obrázek č. 3.1.1: Geologická struktura území SO ORP Opava Legenda paleozoické horniny zvrásněné, nemetamorfované (břidlice, droby, křemence, vápence) tercierní horniny (písky, jíly) kvartér (hlíny, spraše, písky, štěrky) Zdroj: www.geoportal.cenia.cz 3.1.2 Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Opava se nachází několik ložisek nerostných surovin, a to štěrkopísku (na hranici obcí Háj ve Slezsku a Dolní Benešov, dále v Opavě), cihlářské suroviny (Hněvošice, Holasovice, Opava Jaktař), sádrovec (Hněvošice Kobeřice) a stavebního kamene (Hradec nad Moravicí, Jakartovice a Mladecko). Pro ochranu těchto výhradních ložisek nerostných surovin byla vymezena chráněná ložisková území v obcích Opava a Hněvošice. Vyjma těžby štěrkopísku, který je těžen z vody, se jedná v ostatních případech o povrchovou těžbu. V současnosti probíhá těžba pouze na ložisku v Bohučovicích a Litultovicích Mladecku. Pro potřeby těžby nerostných surovin je zde také vymezeno několik dobývacích prostorů. V současné době (2008) probíhají jednání o možnosti otevření ložiska nerostných surovin v Jakartovicích (Deštné - Kamenná hora). Problémem je riziko zvýšení prašnosti a nákladní automobilové dopravy, což by mohlo vést ke zhoršení stavu ŽP v okolních obcích. Tabulka č. 3.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Opava Obec Čas Ev. Druh těžby těžby číslo Název Nerost Surovina Háj ve Netěženo z vody 3012400 Dolní psamity, Štěrkopísky Slezsku Benešov štěrk Hněvošice Netěženo povrchová 3052100 Hněvošice hlína, jíl, Cihlářská sprašová surovina hlína Hněvošice Netěženo 3177400 Kobeřice ve Slezskusever Holasovice Netěženo povrchová 3131100 Neplachovice 2 Hradec nad Moravicí Současná povrchová 3032300 Bohučovice Jakartovice Netěženo povrchová 3032200 Deštné- Kamenná Plocha CHLÚ (ha) 0,4 Ne 14,5 Ano sádrovec Sádrovec 26,3 Ano hlína, sprašová hlína droba, konglome rát droba, konglome Cihlářská surovina Stavební kámen Stavební kámen 66,5 Ne 18,9 Ne 19,7 Ne 19
Obec Litultovice, Mladecko Opava Opava Čas těžby Druh těžby Ev. číslo hora Současná povrchová 3037100 Mladecko Netěženo povrchová 3090600 Palhanec- Vávrovice Název Nerost Surovina rát břidlice, droba písek, psamity Netěženo povrchová 3131400 Opava-Jaktař hlína, sprašová hlína,štěrk opísek Zdroj: Data ÚAP - Geofond, 2008 Stavební kámen Písky sklářské a slévárenské, Štěrkopísky Cihlářská surovina, Štěrkopísky Plocha (ha) 5,3 Ne CHLÚ 145,7 Ano 26,4 Ano Obrázek č. 3.1.2: Těžba nerostných surovin v SO ORP Opava Zdroj: Data ÚAP (Geofond), 2008 20
3.1.3 Sesuvná a poddolovaná území Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Na území SO ORP Opava je evidováno pouze malé množství sesuvných území. Nacházejí se zejména na úpatí Nízkého Jeseníku při jeho přechodu do Opavské nížiny v obcích Háj ve Slezsku, Opava, Nové Sedlice, Mokré Lazce a Hradec nad Moravicí. Tato území jsou většinou plošně malého rozsahu, největší je evidováno v katastrálním území Chabičov ve Slezsku a Mokré Lazce. Tato území se nacházejí mimo zastavěné území obcí, případně na jejich okraji a nepřestavují významnější riziko a omezení pro rozvoj obcí. Navíc se ve většině případů jedná o sesuv pouze potenciální. Tabulka č. 3.1.2: Sesuvná území v SO ORP Opava Obec Katastrální území Aktivita Plocha (ha) Háj ve Slezsku Smolkov aktivní bodový Háj ve Slezsku Chabičov ve Slezsku potenciální 8,3 Hradec nad Moravicí Kajlovec aktivní 2 Mokré Lazce Nové Sedlice + Mokré Lazce potenciální 0,7 Mokré Lazce Mokré Lazce potenciální 1,2 Mokré Lazce Mokré Lazce potenciální 5,8 Nové Sedlice Nové Sedlice + Mokré Lazce potenciální 0,6 Opava Kateřinky u Opavy aktivní bodový Zdroj: Geofond, 2008 Poddolovaných území je zde evidováno mnohem více. Část z nich je plošně málo rozsáhlá (bodová), větší množství pochází po těžbě kamene a jejich projevem jsou haldy a propadliny. Jsou datovány nejvíce do 19. století. Jejich největší výskyt je na území obcí Jakartovice, Mladecko, Mikolajice, Hradec nad Moravicí a Dolní Životice, tedy do oblasti Nízkého Jeseníku. Ve většině případů jsou s výjimkou např. Bohdanovic - lokalizovány mimo zastavěné území obcí. Tabulka č. 3.1.3: Poddolovaná území bodová v SO ORP Opava Obec Lokalita Surovina Stáří Jakartovice Kerhartice Kámen pro kamenickou výrobu před r. 1945 Jakartovice Jakartovice Kámen pro kamenickou výrobu před r. 1945 Opava Opava - Předměstí před r. 1945 Sosnová Sosnová - Froblov do 19. století Těškovice Kyjovice Kámen pro kamenickou výrobu před i po 1945 Velké Heraltice Sádek u Opavy Železné rudy do 19. století Zdroj: Geofond, 2008 Tabulka č. 3.1.4: Poddolovaná území plošná v SO ORP Opava Obec Projevy Název a stáří Surovina Bratříkovice haldy + propadliny Brumovice haldy + propadliny Dolní Životice haldy + propadliny Dolní Životice haldy + propadliny Dolní Životice haldy + propadliny Svobodné Heřmanice-Bratříkovice; stáří- do 19. století Brumovice; stáří- do 19. století Lhotka u Litultovic; stáří- do 19. století Dolní Životice; stáří- do 19. století Mikolajice 1-Dolní Životice; stáří- před i po 1945 Kámen pro kamenickou výrobu Kámen pro kamenickou výrobu Kámen pro kamenickou výrobu Kámen pro kamenickou výrobu Plocha (ha) 3,5 10,3 0,6 6,9 2,8 21
Obec Projevy Název a stáří Surovina Plocha (ha) Háj ve Slezsku haldy + Smolkov; stáří- neznámé 9 propadliny Hlavnice haldy + Hlavnice; stáří- do 19. století Kámen pro 12,3 propadliny kamenickou výrobu Hněvošice drobné Hněvošice; stáří- do 19. století 6,9 Hradec nad drobné Hradec nad Moravicí; stáří- do 18. Polymetalické rudy 8,5 Moravicí století Hradec nad haldy + KajlovecEC; stáří- do 18. století Polymetalické rudy 4,4 Moravicí propadliny Hradec nad drobné Jakubčovice; stáří- do 18. století Polymetalické rudy 10,8 Moravicí Jakartovice haldy + Bohdanovice 2 - Harta; stáří- před r. Kámen pro 5,8 propadliny 1945 kamenickou výrobu Jakartovice propadliny Hořejší Kunčice; stáří- do 19. století Kámen pro 3 kamenickou výrobu Jakartovice haldy Bohdanovice 1-Jakartovice; stáří- před Kámen pro 48,4 r. 1945 kamenickou výrobu Jakartovice haldy + Jakartovice 1; stáří- před i po 1945 Kámen pro 30,5 propadliny kamenickou výrobu Jakartovice propadliny Deštné; stáří- do 19. století Kámen pro 3,7 kamenickou výrobu Jakartovice Jakartovice 2-Doubrava; stáří- před i po Kámen pro 4,8 1945 kamenickou výrobu Jakartovice haldy + Deštné 1; stáří- do 19. století Kámen pro 8,1 propadliny kamenickou výrobu Jakartovice haldy + Deštné 2-Palešek; stáří- do 19. století Kámen pro 9,6 propadliny kamenickou výrobu Jakartovice Jakartovice; stáří- před r. 1945 Kámen pro 15,6 kamenickou výrobu Lhotka u haldy + Lhotka u Litultovic; stáří- do 19. století Kámen pro 8,2 Litultovic propadliny kamenickou výrobu Litultovice haldy + Mladecko 3-Litultovice; stáří- před r. Kámen pro 7,6 propadliny 1945 kamenickou výrobu Litultovice haldy + Lhotka u Litultovic stáří- do 19. století Kámen pro 1,7 propadliny kamenickou výrobu Mikolajice haldy Mikolajice 2; stáří- do 19. století Kámen pro 5,1 kamenickou výrobu Mikolajice haldy + Mikolajice 1-Dolní Životice; stáří- před 10,2 propadliny i po 1945 Mladecko haldy + Mladecko 2; stáří- před r. 1945 Kámen pro 9,2 propadliny kamenickou výrobu Mladecko haldy + Mladecko 3-Litultovice; stáří- před r. Kámen pro 4,9 propadliny 1945 kamenickou výrobu Mladecko haldy + Mladecko 1-Dvůr; stáří- do 19. století Kámen pro 8,1 propadliny kamenickou výrobu Opava haldy + Kateřinky u Opavy; stáří- před i po 59,3 propadliny 1945 Velké haldy + Sádek u Opavy 1; stáří- do 19. století Kámen pro 9,8 Heraltice propadliny kamenickou výrobu Velké haldy + Brumovice; stáří- do 19. století Kámen pro 2,4 Heraltice propadliny kamenickou výrobu Zdroj: Geofond, 2008 22