Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Pivonické skály Datum zpracování: květen 2013
1. Název zvláště chráněného území: Pivonické skály 2. Návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území: Přírodní rezervace (dále jen PR ) ve smyslu 33 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). 3. Předměty ochrany a jejich popis: 3.1. Souhrnná charakteristika předmětů ochrany: Hlavním poslání PR Pivonické skály je ochrana rozsáhlého lesního komplexu přirozených smíšených porostů acidofilních bučin, květnatých bučin a podmáčených smrčin. Dále je to ochrana lesních pramenišť a významných lučních společenstev. Zejména jsou předmětem ochrany druhy a stanoviště, které jsou zařazeny mezi předměty ochrany evropsky významné lokality CZ0310163 Žofínský prales - Pivonické skály: 9110 - Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 - Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 9410 - Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) dvouhrotec zelený (Dicranum viride) Dále jsou jako hlavní předměty ochrany navrženy druhy, které jsou předmětem ochrany ptačí oblasti CZ0311039 Novohradské hory, která navrhovanou PR zcela překrývá: jeřábek lesní (Bonasa bonasia) datlík tříprstý (Picoides tridactylus) a jejich biotopy 3.2. Popis hlavních předmětů ochrany: Evropsky významnou lokalitu Žofínský prales Pivonické skály tvoří centrální část rozsáhlého lesního komplexu přirozených smíšených porostů acidofilních bučin, květnatých bučin a podmáčených smrčin. Kromě toho se na lokalitě vyskytují četná lesní prameniště. V lokalitě se nacházejí též významná luční společenstva. Součástí území je NPR Žofínský prales, která je obklopeno nově navrhovanou PR s respektováním hranice NPR a jejího ochranného pásma. Porosty květnatých bučin, acidofilních bučin a podmáčených smrčin jsou nejlépe vyvinuté a zachované v rámci NPR Žofínský prales (cca 80 ha). Porosty pralesa mají z hlediska zachovalosti a vědecké hodnoty (chráněné od r. 1838) význam nejméně středoevropský. V ch částech území, tj. na Pivonických skalách a Stříbrném vrchu nejsou z minulosti ochranářské snahy známy přesto se i mimo NPR dochovaly poměrně souvislé a kvalitní porosty, které jako celek představují jeden z nejcennějších komplexů přirozených bučin v Jihočeském kraji. Předmětem ochrany jsou kyselé bučiny Luzulo-Fagetum (biotop L5.4), květnaté bučiny Asperulo- Fagetum (biotop L5.1) a acidofilní smrčiny Vaccinio-Piceetea, zastoupené podmáčenými smrčinami L9.2B. Předmětem ochrany je rovněž mech dvouhrotec zelený (Dicranum viride), který je znám pouze z NPR Žofínský prales, zatímco v navazující části EVL, tj. v oblasti Stříbrného vrchu a Pivonických skal nebyl ani opakovaným cíleným průzkumem nalezen. V některých částech bukových porostů Stříbrného vrchu jsou stanovištní podmínky velmi blízké podmínkám v Žofínském pralese, je zde však pravděpodobně nižší relativní vlhkost vzduchu. Do budoucna pokud budou přírodně blízké bukové porosty ponechány přirozenému vývoji není výskyt dvouhrotce zeleného vyloučen. Druh dvouhrotec zelený: Dvoudomý, dlouhověký, světlomilný druh vyskytující se v listnatých i smíšených lesích s relativně vysokou stálou vlhkostí vzduch, epifyt na borce listnatých stromů (dub, olše, osika, buk, lípa, jasan) v nížinách až montánním stupni, v oblastech s vyšší vzdušnou vlhkostí, upřednostňuje substrát s vyšším ph a s vyšším obsahem bází a živin. Udává se rovněž epiliticky z nevápnitých skal (nevyřešenou otázku zůstává, zda se v těchto případech nejedná o záměnu za formy druhu D. fulvum). Recentně známé populace druhu v ČR jsou pouze sterilní. Jedná se o konkurenčně slabý druh. V NPR Žofínský prales byl v roce 2004 na 28 stromech (Fagus sylvatica, Acer pseudoplatanus) nalezen dvouhrotec zelený (Dicranum viride). Velikost dosud zjištěné populace je cca 18 dm2, ale lze předpokládat že skutečný výskyt je mnohem větší.
4. Cíl ochrany: Cílem ochrany je udržení a rozvoj stanovišť, které jsou předmětem ochrany nově navrhované PR. Dále je cílem ochrany zachování ch přírodních biotopů, ochrana chráněných nebo významných druhů rostlin a živočichů. 5. Základní ochranné podmínky: Základní ochranné podmínky přírodních rezervací jsou stanoveny v 34 odst. 1 zákona. 6. Návrh bližších ochranných podmínek: Pro přírodní rezervaci se nenavrhují bližší ochranné podmínky. 7. Vymezení hranice přírodní rezervace a jejího ochranného pásma: 7.1. Navrhovaná hranice přírodní rezervace Hranice přírodní rezervace byla navržena tak, aby při zachování potřebných ploch pro zachování a rozvoj předmětů ochrany maximálně respektovala vlastnické vztahy a maximálně respektovala prostorové rozdělení lesa v lesní části. 7.2. Vymezení ochranného pásma přírodní rezervace: Ochranné pásmo je vymezeno jako území samostatný polygon. 7.3. Získání informace o vymezení přírodní rezervace a jejího ochranného pásma: Zákres hranice přírodní rezervace je přílohou číslo 3 tohoto návrhu. Návrh hranic je dále k dispozici na www.kraj-jihocesky.cz, ve složce Krajský úřad Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Ochrana přírody a krajiny Zřizování zvláště chráněných území (ve formátu pdf), nebo na mapovém serveru jihočeského kraje na adrese http://gis.krajjihocesky.cz/mchu.jsp. 8. Územně správní zařazení území: 8.1. Přírodní rezervace: kraj: Jihočeský okres: Český Krumlov obec s rozšířenou působností: Český Krumlov obec: Pohorská Ves katastrální území: Pivonice u Pohorské Vsi 8.2. Ochranné pásmo přírodní rezervace: kraj: Jihočeský okres: Český Krumlov obec s rozšířenou působností: Český Krumlov obec: Pohorská Ves katastrální území: Pivonice u Pohorské Vsi 9. Přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených návrhem přírodní rezervace a ochranného pásma přírodní rezervace: Podrobný výčet parcel, výměr a listů vlastnictví je uveden v příloze. 10. Předpokládaná výměra zvláště chráněného území*: Přírodní rezervace: 319,26 ha Ochranné pásmo: 2,33 ha Celkem: 321,59 ha * výměra byla stanovena výpočtem z mapových podkladů (v programu ArcGIS) 11. Odůvodnění návrhu: 11.1. Historie ochrany území, vymezení PR: Jedná se o vyhlášení nového zvláště chráněného území. Nařízením vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit ze dne 22.12 2004, ve znění nařízení vlády č. 371/2009 kterým se mění nařízení vlády č. 132/2005 Sb. ze dne 6.10. 2009 se území navrhované PR stalo součástí Evropsky významné lokality CZ0310163
Žofínský prales - Pivonické skály (dále jen EVL ). EVL byla rozhodnutím Evropské komise ze dne 13. 11. 2007 zařazena do evropského seznamu (dle sdělení MŽP č. 81/2008 Sb.). 11.2. Hlavní důvody zpracování návrhu na vyhlášení PR: Hlavním důvodem vyhlášení PR je splnění požadavku na implementaci soustavy Natura 2000 tak, jak to plyne z příslušných ustanovení zákona a úprava prostorového vymezení navrhované přírodní rezervace v rámci EVL. 11.3. K názvu zvláště chráněného území: Navrhovaný název EVL byl z hlediska vymezení jejich jednotlivých částí použit odděleně. Bude zachován stávající a tradiční nýzev NPR Žofínský prales a nově navrhovaná PR byla pojmenována Pivonické skály. 11.4. Ke kategorii ochrany zvláště chráněného území: Vzhledem k charakteru lokality a na základě metodiky MŽP pro stanovení kategorií zvláště chráněných území je navrhována v souladu s navrženou kategorií EVL přírodní rezervace. 11.5. K předmětům ochrany: EVL tvoří rozsáhlý lesní komplex ve střední části Novohradských hor, 2,5 až 5 km východně od obce Pohorská Ves a 15 km jihozápadně od města Nové Hrady. Jedná se o porosty přirozených smíšených porostů květnatých a acidofilních bučin, s hojným zastoupením podmáčených smrčin a s početným souborem plošných lesních pramenišť. Na přirozené lesní porosty, zejména věkově a prostorově diferencovaná starší stadia, je vázána druhově pestrá avifauna a charakteristická a významná fauna bezobratlých, např. plži Clausilia cruciata a Discus ruderatus, mnoho druhů půdní mikrofauny, brouci Pterostichus pumilio, Autalia longicornis, Peltis grossum a Ceruchus chrysomelinus, motýli Scardia boletella, Buvatina stroemella a Fagivorina arenaria. Z významných druhů ptačí fauny žijí zde např. datlík tříprstý (Picoides tridactylus), čáp černý (Ciconia nigra), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), holub doupňák (Columba oenas) a lejsek malý (Ficedula parva), z drobných savců je nejvýznamnější rejsek horský (Sorex alpinus). Pro drsné klima Novohradských hor pronikla zemědělská kolonizace do zdejších lesů jen nepatrně. Dříví z lesů se ve středověku využívalo na výrobu dřevěného uhlí, později se uplatnilo ve sklárnách. Pro zpřístupnění lesů byl vybudován důmyslný vodní systém, který umožňoval dopravu dříví a jeho prodej do širokého okolí. Na říčkách a potocích byly vybudovány plavební zdrže (tzv. klauzy ), ze kterých se v období plavení dříví nadlepšovala hladina vodních toků na potřebnou výši. Značná část těchto plavebních zařízení se zachovala a mají dnes ráz lesních rybníků a jezírek. Porosty květnatých bučin, acidofilních bučin a podmáčených smrčin jsou nejlépe vyvinuté a zachované v rámci NPR Žofínský prales (cca 80 ha), ale i mimo chráněné území se dochovaly poměrně souvislé a kvalitní porosty, které jako celek představují jeden z nejcennějších komplexů přirozených bučin v Jihočeském kraji. Porosty pralesa mají z hlediska zachovalosti a vědecké hodnoty (chráněné od r. 1838) význam nejméně středoevropský. Zachovalost porostů mimo pralesa, zejména kyselých bučin, je zčásti snížena postupným těžebním rozpracováním a expanzí třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) do příliš prosvětlených porostů a na paseky. Podmáčené smrčiny jsou soustředěny v pramenné oblasti Tisového potoka a v okolí některých jeho přítoků. Nejkvalitnější porosty se opět nacházejí v Žofínském pralese (SZ část), porosty mimo chráněné území jsou podrobeny běžnému obhospodařování a místy jsou i částečně povrchově odvodněné. Fragmenty rašelinných smrčin (vyvinuté pouze v pralese) jsou v této poloze uprostřed zonálního smíšeného lesa poměrně unikátním jevem. Velmi charakteristicky jsou vyvinuta společenstva plošných lesních pramenišť (helokrénů), zřejmě nejlépe v rámci jihočeského regionu. Luční společenstva reprezentuje prioritní stanoviště 6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech). Prioritní stanoviště 6230 představuje pastviny nebo jednosečné louky kyselých a málo produktivních půd, většinou na písčitě zvětrávajících substrátech. Vyskytují se jak v sušších svahových polohách, tak na střídavě vlhkých místech v plochých terénech, často na obvodu rašelinných luk. Méně typické a druhově chudší porosty se vyvíjejí na odvodněných rašeliništích. Optimum výskytu je v submontánním a montánním stupni, v srážkově bohatších oblastech s živinami chudými půdami se však tyto porosty
nacházejí i v nižších polohách. Vegetace je převážně tvořená Nardus stricta a dalšími druhy trav, např. Danthonia decumbens, Festuca capillata, F. ovina, F. rubra s. lat., doprovázenými mnoha bylinami, např. Galium pumilum, G. saxatile, Pedicularis sylvatica, Pimpinella saxifraga, Polykala vulgaris, Scorzonera humilis, Thymus pulegioides, Viola canina. Kromě zapojených travinných porostů jde i o víceméně rozvolněné porosty na narušovaných svazích ovlivňovaných půdní erozí či periodickým vysýcháním. Stanoviště reprezentuje biotop T2.3.B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce. Druh dvouhrotec zelený: Dosud zjištěná populace mechu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride) v Žofínském pralese je jednoznačně stabilní a dostatečně velká na to, aby byla považována za významnou a patrně i zdrojovou pro okolí. Druh zde roste na většině stromů v poměrně malých porostech, avšak to se zdá být v našich podmínkách jeho poměrně běžnou charakteristikou. Hlavní výskyt druhu je předpokládán na území NPR. V případě jeho zjištění mimo toto území je nutné jednoznačné označení biotopu jak přímo v terénu, tak i v mapových podkladech za účelem zajištění jeho ochrany. Inventarizace stále probíhá (jedná se o velmi obtížně zjistitelný druh a o velké území). Ohrožení Jelikož se jedná o druh citlivý na změny vlhkosti a trofie substrátu, lze jeho výskyt nepřímo negativně ovlivnit činnostmi, které mají za následek změny těchto podmínek na lokalitách. Populace a lokality druhu, které nejsou dosud známy, jsou potenciálně ohroženy kácením či odstraňováním substrátu (stromů), na němž rostou. Péče o druh Převážná většina recentně známých lokalit druhu se nachází v maloplošných zvláště chráněné územích, v zachovalých lesních porostech, v nichž například nedochází k hromadnému kácení a jiným razantním lesnickým zásahům. Je velice pravděpodobné, že právě co možná nejméně zásahový management, kdy dochází k přirozenému a pozvolnému vývoji lesního porostu a s ním i k přirozenému vývoji populace daného mechu, je tím nejvhodnějším. Je doporučováno, aby na lokalitách, kde je v zájmu příznivého vývoje lesních porostů nutné určité lesnické zákroky a aktivity provádět, pokud možno nebyla prováděna například těžba v těsné blízkosti stromů, na nichž se dvouhrotec zelený vyskytuje. Na lokalitách, kde byly až dosud prováděny běžné lesnické činnosti, které evidentně neovlivnily populaci tohoto mechu, není důvod v těchto činnostech nepokračovat. Teprve v případě, že by dlouhodobé studium konkrétních výskytů druhu na konkrétních lokalitách prokázalo výrazné snížení velikosti přítomných populací, bylo by potřeba uvažovat o změnách péče a způsobu obhospodařování daného lesního porostu. Datlík tříprstý (převzato z www.biomonitoring.cz): Prostředím datlíka tříprstého jsou staré horské lesy, především smrkové nebo i smíšené, jak pralesního charakteru, tak dlouhodobě sporadicky obhospodařované či ponechávané bez zásahů, často s vyšším zastoupením jedle. Pro ochranu a podporu tohoto druhu (zajištění dostatečné nabídky potravy a hnízdních možností) jsou důležitá následující opatření: přírodě bližší systém hospodaření směřující k věkové rozrůzněnosti porostů, minimalizace obnovních prvků, zmírnění fragmentace lesních porostů, preference výběrného způsobu hospodaření s nepřetržitou obnovní dobou, ponechávání jednotlivých doupných stromů, zlomů, vývratů, poškozených (především s hnilobou jádra), odumírajících a mrtvých stromů v porostech, ochrana zbytků lesů přirozeného charakteru nebo dlouhodobě neobhospodařovaných (smíšené a jehličnaté porosty, prioritně s příměsí jedle), zvláště pak ve vyšších nadmořských výškách. Jeřábek lesní (převzato z www.biomonitoring.cz): Vyhledává starší jehličnaté, listnaté a nejčastěji smíšené lesní porosty ve středních a vyšších polohách. Důležitou podmínkou je bohaté keřové patro, tvořené např. lískou nebo olší, jejichž semena jsou důležitou složkou jeho potravy. Populace jeřábka lesního v ČR je stabilní. Rovněž rozšíření, vyjádřené počtem obsazených čtverců, se nemění. Je však patrné zmenšování areálu v karpatských pohořích. Jeřábek je velmi citlivý vůči fragmentaci stanovišť a absenci liniových struktur, které spojují ostrůvky vhodných stanovišť. Možnostmi ochrany pro udržení a zvýšení populace jeřábků mohou být následující opatření: podporovat listnaté stromy včetně pionýrských druhů (> 10 %) ve smrčinách, podporovat smrk a/nebo jedli (> 20 %) v čistých listnatých lesích, podporovat olši, vrbu a břízu podél toků, nevysazovat v těsné
blízkosti bystřin a bažin smrkové monokultury a nebudovat zde cesty, umožnit spontánní sukcesi dřevin na světlinách a opuštěných polích a loukách, ponechat části lesa přirozenému vývoji včetně stojících i padlých odumřelých stromů, zavádět maloplošnou a výběrovou obnovu, umožnit vytváření keřového patra a podporovat bohaté bylinné patro včetně brusnicovitých regulací stavů spárkaté zvěře, snížit ztráty na hnízdech a kuřatech regulací stavu predátorů a prasete divokého a snížit rekreační tlak na nejlepší biotopy. 11.6. K cílům ochrany: Cíle ochrany jsou formulovány v souladu s ustanoveními 34 odst. 1 zákona, tak, aby bylo zajištěno zachování předmětů ochrany v příznivém stavu. 11.7. K návrhu bližších ochranných podmínek: Vzhledem k charakteru předmětů ochrany nejsou bližší ochranné podmínky navrhovány. 11.8. K jednotlivým bližším ochranným podmínkám: Bližší ochranné podmínky nejsou navrženy. 11.9. K vymezení hranice zvláště chráněného území: Nově navržená hranice PR upřesňuje stanovenou hranici EVL, v lesní části je primárně vedena po hranicích prostorového rozdělení lesa, v nelesní části podle parcelního vymezení nebo významných terénních markantů tak, aby lokality předmětů ochrany byly zahrnuty do území nově navrhované PR. 11.10. K vymezení ochranného pásma: Zároveň s návrhem vyhlášení PR je navrhováno vyhlášení OP PR. OP PR je navrženo samostatný polygon. Přílohy: číslo 1: Orientační mapa PR Pivonické skály a jejího ochranného pásma číslo 2: Seznam dotčených parcel číslo 3: Zákres hranice PR a jejího ochranného pásma do katastrální mapy
Příloha číslo 1:
Příloha číslo 2: Seznam dotčených parcel katastrální území Číslo parcely podle KN PR nebo OP LV Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN celková výměra (m2) výměra v PP/OP (m2)* Pivonice u Pohorské Vsi 424 PR 4 lesní pozemek 58 147 42 277 Pivonice u Pohorské Vsi 661 PR 4 plocha 1 601 55 Pivonice u Pohorské Vsi 655/3 PR 4 plocha 3 456 2 606 Pivonice u Pohorské Vsi 557/1 PR 4 lesní pozemek 1 385 604 846 225 Pivonice u Pohorské Vsi 407/1 PR 4 lesní pozemek 309 974 20 713 koryto vodního Pivonice u Pohorské Vsi 686 PR 4 vodní plocha toku přirozené 10 430 5 192 nebo upravené Pivonice u Pohorské Vsi 655/4 PR 4 plocha 1 241 1 163 Pivonice u Pohorské Vsi 426/1 PR 4 lesní pozemek 322 395 88 559 Pivonice u Pohorské Vsi 555 PR 4 lesní pozemek 19 893 18 744 Pivonice u Pohorské Vsi 426/2 PR 4 lesní pozemek 90 167 899 Pivonice u Pohorské Vsi 416/6 PR 4 lesní pozemek 1 971 585 1 099 878 Pivonice u Pohorské Vsi 408/2 PR 4 lesní pozemek 400 792 128 634 Pivonice u Pohorské Vsi 375/3 PR 4 lesní pozemek 1 108 987 87 911 Pivonice u Pohorské Vsi 434/5 PR 4 lesní pozemek 828 419 484 986 Pivonice u Pohorské Vsi 561/4 PR 4 lesní pozemek 2 359 699 360 702 Pivonice u Pohorské Vsi 649 PR 4 plocha 19 505 3 631 koryto vodního Pivonice u Pohorské Vsi 687/1 OP 4 vodní plocha toku přirozené 1 876 1 112 nebo upravené Pivonice u Pohorské Vsi 426/1 OP 4 lesní pozemek 322 395 11 011 Pivonice u Pohorské Vsi 446/2 OP 4 lesní pozemek 190 579 11 182 Pivonice u Pohorské Vsi 424 PR 4 lesní pozemek 58 147 42 277 Pivonice u Pohorské Vsi 661 PR 4 plocha 1 601 55 Pivonice u Pohorské Vsi 655/3 PR 4 plocha 3 456 2 606 Pivonice u Pohorské Vsi 557/1 PR 4 lesní pozemek 1 385 604 846 225 Pivonice u Pohorské Vsi 407/1 PR 4 lesní pozemek 309 974 20 713 koryto vodního Pivonice u Pohorské Vsi 686 PR 4 vodní plocha toku přirozené 10 430 5 192 nebo upravené Pivonice u Pohorské Vsi 655/4 PR 4 plocha 1 241 1 163 Pivonice u Pohorské Vsi 426/1 PR 4 lesní pozemek 322 395 88 559 Pivonice u Pohorské Vsi 555 PR 4 lesní pozemek 19 893 18 744 Pivonice u Pohorské Vsi 426/2 PR 4 lesní pozemek 90 167 899 Pivonice u Pohorské Vsi 416/6 PR 4 lesní pozemek 1 971 585 1 099 878 Pivonice u Pohorské Vsi 408/2 PR 4 lesní pozemek 400 792 128 634 Pivonice u Pohorské Vsi 375/3 PR 4 lesní pozemek 1 108 987 87 911 Pivonice u Pohorské Vsi 434/5 PR 4 lesní pozemek 828 419 484 986 Pivonice u Pohorské Vsi 561/4 PR 4 lesní pozemek 2 359 699 360 702 Pivonice u Pohorské Vsi 649 PR 4 plocha 19 505 3 631 koryto vodního Pivonice u Pohorské Vsi 687/1 OP 4 vodní plocha toku přirozené 1 876 1 112 nebo upravené Pivonice u Pohorské Vsi 426/1 OP 4 lesní pozemek 322 395 11 011 Pivonice u Pohorské Vsi 446/2 OP 4 lesní pozemek 190 579 11 182 Pivonice u Pohorské Vsi 424 PR 4 lesní pozemek 58 147 42 277 Pivonice u Pohorské Vsi 661 PR 4 plocha 1 601 55
Pivonice u Pohorské Vsi 655/3 PR 4 plocha 3 456 2 606 Pivonice u Pohorské Vsi 557/1 PR 4 lesní pozemek 1 385 604 846 225 Pivonice u Pohorské Vsi 407/1 PR 4 lesní pozemek 309 974 20 713 koryto vodního Pivonice u Pohorské Vsi 686 PR 4 vodní plocha toku přirozené 10 430 5 192 nebo upravené Pivonice u Pohorské Vsi 655/4 PR 4 plocha 1 241 1 163 Pivonice u Pohorské Vsi 426/1 PR 4 lesní pozemek 322 395 88 559 Pivonice u Pohorské Vsi 555 PR 4 lesní pozemek 19 893 18 744