ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP MILEVSKA OBSAH RURÚ: ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ S UVEDENÍM JEHO SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB STR. 137 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ 203 URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI 218 136

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ S UVEDENÍM JEHO SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB OBSAH ZPRACOVANÝCH TÉMAT: HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE...138 VODNÍ REŽIM...142 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ...144 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY...149 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA...155 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA...161 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY...172 BYDLENÍ...187 REKREACE...192 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY...196 V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí této kapitoly jsou i SWOT analýzy za jednotlivá témata a problémy k řešení v rámci územního plánování, případně jiné problémy, které byly při zpracování vlastních témat identifikovány. 137

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Území ORP Milevsko náleží centrální oblasti českého masivu, tvořeného moldanubickým krystalinikem v jižní části a středočeským plutonem v severní části. Horniny moldanubika se dělí na jednotvárné série a pestré série. Ty se od sebe liší mírou zastoupení jiných hornin ve formě vložek. Horniny jednotvárné série zaujímají největší plochu. Jsou tvořeny především rulami a migmatity s řídkými vložkami erlenů, krystalinických vápenců, kvarcitů a amfibolů. Horniny pestré série jsou zastoupeny ve dvou samostatných oblastech a sice v okolí Písku a Týna nad Vltavou a zasahují i do území SO ORP Milevsko. Nepřehlédnutelné zastoupení v regionu mají migmatity pozdně variské, které se řadí ke středočeskému plutonu (sevan), který do řešeného území zasahuje ze severu. Středočeský pluton je velmi složité těleso převážně granodioritového složení. Nerostné suroviny a jejich ložiska představují přírodní bohatství území, jehož zásoby však nejsou nevyčerpatelné. Proto je důležité hospodárné využívání těchto ložisek zejména s ohledem na životní prostředí a na trvale udržitelný rozvoj. Hospodaření s nerostnými surovinami bude mít v ČR, obdobně jako ve většině zemí EU, dvě základní úrovně : Státní surovinovou politiku, prováděnou obecnými legislativními a ekonomickými nástroji na úrovni centrálních orgánů státní správy ( MPO, MŽP, MF,MMR ) Regionální (krajskou) surovinovou politiku, jejímž prováděcím nástrojem bude územní plánování. Území SO ORP Milevsko není bohaté na nerostná ložiska, vyskytují se zde tyto suroviny : Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. V regionu je v současné době kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu těžen pouze na jediném ložisku Vepice B. Životnost zásob je při roční produkci cca 900 m3 přibližně 140 let. 138

Stavební kámen. Těží se v ložisku Zahořany. Zdrojem stavebního kamene by se měl stát rovněž materiál z odvalů po těžbě dekoračního kamene. Wolframové rudy. V ložisku Sepekov (Au-W zrudnění) bylo vymezeno 176 Kt W-rudy (obsah W je přibližně 1%), a dále 1160 kg Au,. V souvislosti s mírným nárůstem cen wolframu a zlata nelze vyloučit zvýšený zájem o ložiska tohoto typu. Významné prognózní zdroje zlata a wolframu představují Sepekov Podboří (P 9327401) a Sepekov-Hodušín (Q 9327500), kde je scheelitová mineralizace vázána na metasomatity skarnového typu (obsah W kolísá od 0,5 do 1%). Zlato se v rudních polohách vyskytuje společně s mladší sulfidickou mineralizací (kovnatost se pohybuje od 1 po 5 g/t) Zlaté rudy Zlaté rudy. Potenciálně významná ložiska zlata představují ložiska Voltýřov a Sepekov. V současné době existují v území dobývací prostory (jev A057): Netěžené 87108500 Vladyčín Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Těžené 87111900 Vepice Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu 87077200 Zahořany Stavební kámen Chráněná ložisková území (jevj A058): 7243200000 Sepekov 7181100000 Vepice 7171400000 Voltýřov 7126100000 Zahořany Chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry (jev A059) se nevyskytují. 139

Ložiska nerostných surovin (jev A060): 312610000 Lašovice- výhradní Stavební kámen Zahořany, 317140001-5 Voltýřov výhradní Zlatonosná ruda 318110000 Vepice výhradní Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu 320460000 Vladyčín výhradní Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu 911330001 Voltýřov prognózní Zlatonosná ruda schválené 911330002 Voltýřov prognózní Zlatonosná ruda schválené 912400000 Rukáveč prognózní Stavební kámen 932740001 Sepekov - Podboří prognózní Wolframová ruda 932740002 Sepekov - Hodušín prognózní Wolframová ruda V území ORP Milevsko nejsou v současné době deklarovány žádné záměry na rozšiřování těžby nebo otevírání nových ložisek. 140

SILNÉ STRÁNKY o relativně nízký podíl území zasažených stávající i dřívější těžbou nerostných surovin SLABÉ STRÁNKY o převážnou většinu surovin je nutno dovážet o nepředpokládá se v dohledné době otevírání nových ložisek PŘÍLEŽITOSTI o otevření nových ložisek HROZBY o střety zájmů těžby s ochranou životního prostředí IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY o nejsou identifikovány 141

VODNÍ REŽIM Celé území spadá do povodí Vltavy. Vltava, resp. Orlická přehradní nádrž tvoří současně přirozenou západní hranici území. S výjimkou pásma kolem Vltavy a jihozápadní části území, které odvodňuje Hrejkovický potok, odtéká většina povrchových vod do říčky Smutné, která se v Bechyni vlévá do Lužnice. Severozápadní část (Kovářovsko) je odvodňována říčkou Brzinou která se vlévá do Vltavy na území Středočeského kraje. V území se nachází větší počet rybníků převážně o velmi malé rozloze. Tyto rybníky však výrazně ovlivňují celkovou tvářnost krajiny, rybníky situované v intravilánech obcí spoluvytvářejí urbanistické hodnoty obcí. Vodní toky a vodní plochy jsou znázorněny v jevu A047. Významné vodní toky stanovené vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 470/2001 Sb. ze dne 14. prosince 2001, kterou se stanoví seznam významných vodních toků : Název toku Číslo hyhrologického pořadí Správce toku Brzina 1-08-05-026 Povodí Vltavy, s.p. Milevský potok 1-07-04-102 Povodí Vltavy, s.p. Smutná 1-07-04-093 Povodí Vltavy, s.p. Vltava 1-06-01-055 Povodí Vltavy, s.p. Přestože v území nejsou kromě Vltavy velké vodní toky, vznikly při povodni roku 2002 značné škody, způsobené zejména říčkou Smutnou. Záplavová území jsou znázorněna jevem A050, jejich aktivní zóna jevem A051. Aktivní zóna se rozkládá na území obcí : Milevský potok: Chyšky, Milevsko, Přeborov, Sepekov, Zhoř Smutná: Bernartice, Božetice, Sepekov, Vlksice, Zběšičky Území zvláštní povodně je znázorněno jevem A053 (Orlická vodní nádrž) Území určené k rozlivu povodní (jev A052 ) se nevyskytuje. 142

SILNÉ STRÁNKY o existence dostatečných zdrojů podzemních i povrchových vod o relativně nízký podíl obdělávaných svažitých pozemků zlepšuje retenční schopnosti půdy SLABÉ STRÁNKY o zdroje povrchových i podzemních vod jsou rozptýlené, neexistují zdroje s větší kapacitou o velká část odpadních vod je odváděna do vodních toků bez dostatečného čištění o stávající kanalizační systémy jsou převážně jednotné o nejsou dokončena všechna protipovodňová opatření PŘÍLEŽITOSTI o dobré podmínky pro rozšiřování vodovodní sítě o podpora budování vodovodních a kanalizačních systémů v programových dokumentech různé úrovně o obnova přirozeného vodního režimu, revitalizace vodních toků a ekosystémů o budování nových vodních nádrží pro zlepšení retenčních schopností krajiny HROZBY o nedostatek finančních prostředků pro budování kanalizačních sítí a ČOV a z toho vyplývající nedodržení platnosti výjimek na vypouštění odpadních vod o riziko lokálních povodní o zvyšování podílu dešťových vod v jednotných kanalizačních systémech nad kapacitní možnosti ČOV IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY o posilovat retenční schopnost krajiny, dbát na nenarušení podzemních i povrchových vodních zdrojů o realizovat všechna potřebná protipovodňová opatření 143

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ovzduší Jihočeský kraj patří v celorepublikovém měřítku mezi kraje s nejnižším znečištěním životního prostředí, přičemž v rámci kraje je hodnocení ORP neutrální (31). Na území ORP Milevsko nebyly ve Věstníku MŽP z dubna 2008 vyhlášeny žádné vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Došlo pouze k překročení cílových limitů BaP (cílové limity k 31.12.2012) což je problém vyvolaný zejména nárůstem dopravy. V současné době všeobecně platí tendence snižování podílu škodlivin od velkých (zpravidla průmyslových znečišťovatelů) a naopak nárůstu podílu domácností a zejména automobilové dopravy. Na území ORP Milevsko nejsou zařízení pro průběžné monitorování znečištění ovzduší, konkrétní hodnoty znečištění se ve všech pramenech udávají pouze pro okres Písek. V samotném území je pouze jediný velký znečišťovatel ovzduší ZVVZ Milevsko, jehož podíl na celkových emisích v Jihočeském kraji kraji činí okolo 2%. Přitom v celokrajském měřítku se na znečišťování podílejí nejvýznamněji (26): o na produkci tuhých látek skupina malých zdrojů (domácnosti) a doprava o na produkci oxidu siřičitého velké zdroje (průmyslové) a malé zdroje o na produkci oxidu uhelnatého doprava a malé zdroje o na produkci oxidů dusíku doprava a velké zdroje (mimo území ORP Milevsko) o na produkci těkavých organických látek spotřeba rozpouštědel a doprava K největšímu znečištění ovzduší dochází tedy jednak v místech koncentrovaného osídlení (mimo město Milevsko, kde značná část bytů je vytápěna z centrálního zdroje), jednak v místech nejhustší automobilové dopravy, zejména v místech průtahů nejzatíženějších komunikací zastavěnými územími obcí. Znečištění ovzduší v posledních letech negativně ovlivňuje nárůst cen energií, který vede domácnosti k používání méně kvalitních paliv pro vytápění a ke spalování odpadků. Toto není problém pouze ORP Milevsko a je nutné jej řešit v rámci celostátní koncepce. Ke snížení emisí z automobilové dopravy přispěje vybudování obchvatů obcí na silnicích I. a II.třídy. 144

Hluk V území se nevyskytují žádné velké bodové zdroje hluku. Prakticky jediným zdrojem venkovního hluku je automobilová doprava a provoz zemědělských strojů. Zatížení životního prostředí hlukem se tedy soustřeďuje v okolí nejzatíženějších komunikací a v centrech největších obcí. Významně jsou hlukem zatíženy následující lokality: o centrum města Milevska, zejména v okolí silnice II/105 o průtah silnice I/19 Hrejkovicemi o průtah silnice I/29 Bernarticemi o průtah silnice I/29 Srlínem o průtah silnice II/105 Veselíčkem o průtah silnice II/121 Chyškami o část Sepekova v okolí nádraží a silnice I/19 Čistota vod Vltava, jako jediný sledovaný vodní tok je v úseku, kde tvoří západní hranici území ORP Milevsko zařazena do III. třídy jakosti. V území existuje 5 registrovaných bodových zdrojů znečištění vod (31), kterými jsou největší obce : Chyšky, Bernartice, Kovářov, Milevsko a Sepekov. Neregistrovaných menších zdrojů znečištění je ovšem podstatně více, protože na převážné části zdrojů odpadních vod nejsou zatím vybudovány ČOV. Významným zdrojem znečištění je splach z orné půdy, kterým se do vodních toků dostávají zejména dusičnany. Příznivě v tomto směru působí vysoký podíl trvalých travních porostů, které mají vyšší retenční schopnost. Splach z orné půdy lze snížit rozdělením obdělávaných ploch na menší části, obnovou nelesní zeleně (remízky, stromořadí apod.) a způsobem obdělávání (orba po vrstevnici). Radonové riziko Jak je patrné z mapy radonového rizika ČR, vydané Státním ústavem radiační ochrany, území ORP Milevsko patří v České republice mezi nejohroženější 145

Je určitým paradoxem, že vůbec největšímu ozáření obyvatelstva, způsobenému radonem v ovzduší budov, začala být věnována pozornost teprve na přelomu 70. a 80. let. V některých rodinných domech v České republice byly nalezeny dokonce tak vysoké úrovně radonu pronikajícího z geologického podloží, že jeho koncentrace převyšují více než 10x mezní hodnoty koncentrací radonu v uranových dolech a odpovídající každoroční dávky obyvatelům těchto domů jsou na úrovni více než stonásobku průměrné dávky obyvatelstvu. Celkem 65% území ORP Milevsko spadá do oblasti s výskytem radonu (31). Mimo oblast s výskytem radonu leží pouze jihovýchodní část území s obcemi Bernartice, Borovany, Křižanov, Sepekov, Stehlovice, Veselíčko a Zběšičky. Základní a současně nejvyšší právní normou ve výše uvedené problematice je platný zákon č. 13/2002 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve kterém je uvedeno: dle 6, odst. 4, atomového zákona 13/2002 Sb., a ve znění dalších předpisů: Ten, kdo navrhuje umístění stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi 146

(odkaz na vyhlášku MMR, kde jsou definovány obytné a pobytové místnosti) nebo žádá o stavební povolení takové stavby, je povinen zajistit stanovení radonového indexu na pozemku a výsledky předložit stavebnímu úřadu. Pokud se taková stavba umísťuje na pozemku s vyšším než nízkým radonovým indexem, musí být stavba preventivně chráněna proti pronikání radonu z geologického podloží. Podmínky pro provedení preventivních opatření stanoví stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby nebo ve stavebním povolení.. Ve výše uvedeném paragrafu je zřetelně specifikováno, že buď projektant nebo investor-stavebník, případně jeho zástupce musí předložit stavebnímu úřadu protokol o stanovení radonového indexu pozemku. Dále je zde nařízeno, že v případě stanoveného středního nebo vysokého radonového indexu pozemku musí být stavba s obytnými nebo pobytovými místnostmi (specifikuje stavební vyhláška MMR) chráněna proti pronikání radonu z podloží a podmínky pro provedení preventivních protiradonových opatření stanoví stavební úřad (jinak řečeno je určeno, kdo rozhodne, která stavba a jak musí být chráněna proti radonu, a kde je to uvedené v rozhodnutí o umístění stavby, tj. tím vším je dotčen a zodpovědnost za výše uvedené má místně příslušný stavební úřad, zde úřad rozhodl a tedy musí logicky zkontrolovat dodržení podmínek svého rozhodnutí. 147

SILNÉ STRÁNKY o na území ORP Milevsko nebyly ve Věstníku MŽP z dubna 2008 vyhlášeny žádné vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší SLABÉ STRÁNKY o na celém území je překračován cílový limit pro přízemní ozón o velká část území spadá do oblasti radonového rizika o vysoký podíl separace komunálního odpadu PŘÍLEŽITOSTI o podpora využívání úsporných nekonvenčních způsobů vytápění jako jsou tepelná čerpadla a kogenerační jednotky o při schvalování projektové dokumentace budov podporovat návrhy s lepšími než předepsanými parametry tepelné prostupnosti HROZBY o nárůst emisí z automobilové dopravy o nárůst emisí z malých zdrojů (REZZO3) o používání nekvalitních paliv a spalování odpadu v domácích topeništích o zlepšení čistoty vod budováním ČOV o odstraněním úseků silnic, omezujících plynulost dopravy snížit tvorbu emisí IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY o opatření pro omezení radonového rizika o vytvořit podmínky pro využití bioodpadu o koncepčně řešit lokální vytápění s cílem minimalizace emisí o nutná opatření pro omezení vlivu automobilové dopravy na životní prostředí 148

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Koeficient ekologické stability Významným kriteriem pro hodnocení stavu krajiny je koeficient ekologické stability (KES). KES je číslo, udávající poměr mezi plochami stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v území. Hodnota KES pro Jihočeský kraj podle údajů za rok 2007 (31) činí 1,45, což je třetí nejvyšší hodnota v ČR. Hodnota KES pro ORP Milevsko činí 0,99. Jednotlivá katastrální území lze rozdělit do následujících skupin (12) : KES menší než 0,1 Území maximálně narušené, ekologické funkce jsou trvale nahrazovány technickými zásahy V území ORP Milevsko se nevyskytuje KES 0,1 0,3 Území nadprůměrně využívané, přírodní struktury zřetelně narušené, ekologické funkce zpravidla nahrazovány technickými zásahy KÚ Jestřebice, Kovářov, Pechova Lhota, Popovec, Radvánov, Vesec, Veselíčko KES 0,3-1 Území intenzivně využívané (zejména zemědělskou velkovýrobou), s labilními agroekosystémy, s vysokými vklady dodatkové energie Převážná část katastrálních území KES 1-3 KES větší než 3 Vcelku vyvážená krajina, technické objekty v relativním souladu s přírodními strukturami, s nižší potřebou energomateriálních vkladů Krajina relativně přírodní, ekologicky stabilní KÚ Hanov, Hrazany, Chrást, Jetětice, Jickovice, Klisín, Kostelec nad Vltavou, Květuš, Líšnice, Něžovice, Nosefín, Okrouhlá, Podchýšská Lhota, Přilepov, Radihošť, Rukáveč, Srlín, Střítež, Velká, Vladyčín, Vůsí, Zahrádka, Zálší, Zběšice KÚ Dobrá Voda, Držkrajov, Květov, Mezný, Sobědraž, Žebrákov 149

Koeficient ekologické stability pro území jednotlivých obcí je znázorněn kartogramem: ÚSES Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu, zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny, zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a biodiverzity. 150

Na území ORP Milevsko jsou obsaženy tyto prvky ÚSES ( jev A022): Nadregionální biokoridory NBK 020 Štěchovice Hlubocká KÚ Jetětice obora NBK 036 Štěchovice Hlubocká KÚ Chrást, Kostelec nad Vltavou obora NBK 039 Štěchovice Hlubocká KÚ Jickovice, Kučeř, Vůsí obora NBK 058 Štěchovice Hlubocká KÚ Chrást, Kostelec nad Vltavou obora NBK 065 Štěchovice Hlubocká KÚ Jetětice obora NBK 075 Štěchovice Hlubocká KÚ Jickovice, Kučeř, Vůsí obora NBK 086 Štěchovice Hlubocká KÚ Jickovice obora NBK 111 Štěchovice Hlubocká obora KÚ Jickovice Regionální biokoridory RBK 114 Šumava - Spálená KÚ Branišovice, Březí, Hrazany, Klisín, Něžovice, Přeborov RBK 146 Rukávečská obora - KÚ Hrejkovice, Milevsko, Osek, Zbelítov Spálená RBK 181 Kopaniny Rukávečská KÚ Jetětice, Vůsí obora Regionální biocentra RBC Rukávečská obora KÚ Jetětice, Květov, Rukáveč, Vůsí 010 RBC Poluška KÚ Zahrádka 018 RBC Chomouty KÚ Jickovice, Kostelec nad Vltavou, Sobědraž 151

036 RBC 114 RBC 117 RBC 135 RBC 137 Žíkov Spálená Strážka Šumava KÚ Chrást KÚ Milevsko, Něžovice KÚ Jickovice KÚ Hrazany Významné krajinné prvky 3, písm. b) zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů definuje: Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability Významné krajinné prvky na území ORP Milevsko ( jev 023) mimo VKP ze zákona: Svatý Jan Obec Květov Chráněná území Národní přírodní rezervace na území ORP Milevsko (jev 027): Bachmač Jickovice Boukal Milevsko Dehetník Sepekov Kněz u Hrazan Hrazany Rukávečská obora Květov Smutný Sepekov Sobědražský Milevsko prales Přírodní parky na území ORP Milevsko (jev A030) : Jistebnická Chyšky, Přeštěnice, Vlksice, Zhoř vrchovina 152

Plziny Borovany Přírodní památky na území ORP Milevsko (jev A031)- v počtu 8 jsou vyznačeny ve stejnojmenné datové vrstvě. Památné stromy na území ORP Milevsko (jev A032)- v počtu 22 jsou vyznačeny ve stejnojmenné datové vrstvě. Oblasti NATURA 2000 evropsky významná lokalita (jev A034) na území ORP Milevsko: Boukal Milevsko Lom Skalka u Sepekova Sepekov Oblasti NATURA 2000 ptačí oblast (jev A035) se rozkládají kolem Orlické přehradní nádrže na území obcí : Branice, Jetětice, Jickovice, Kostelec nad Vltavou, Kovářov, Kučeř, Květov, Stehlovice a Osek. Místa krajinného rázu (jev A018) a oblasti krajinného rázu (jev A017) se v současné době zpracovávají na celokrajské úrovni. 153

SILNÉ STRÁNKY o vysoký podíl území se zachovanou přírodní a krajinnou hodnotou SLABÉ STRÁNKY o vysoký podíl orné půdy v části území, zejména na jihovýchodě o minimum staveb narušujících krajinný ráz o sídelní struktura převážně rozptýlená PŘÍLEŽITOSTI o obnova a rozšiřování nelesní zeleně (remízky, aleje apod.) o revitalizace vodních toků o další rozšiřování ÚSES HROZBY o střety se zájmy vlastníků pozemků, snaha o výstavbu obytných a rekreačních objektů na zelené louce o nárůst rozsahu neobdělávaných nebo jinak nevyužívaných pozemků IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY o zabránit další urbanizaci volné krajiny o zabránit narušení rázu krajiny novou výstavbou 154

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Zemědělský půdní fond Půda patří mezi nejcennější hodnoty přírody, Teprve od doby, kdy začal člověk pěstovat kulturní rostliny a domestikoval domácí zvířata, vzniká půda v té formě, jak ji chápeme nyní, tedy především jako prostředek pro obstarávání potravy. Zemědělská tedy obdělávaná půda je z velké části umělý systém, který před započetím zemědělství v přírodě neexistoval. Člověk musí do tohoto polopřirozeného substrátu vkládat značné množství energie a látek, aby ho udržel stabilní a dlouhodobě produktivní. Úrodnost pudy je její schopnost poskytovat rostlinám takové životní podmínky, které mohou uspokojit jejich požadavky na vodu, živiny a pudní vzduch po celé vegetační období a tak zabezpečit jejich úrodu. Je to souhrnná vlastnost, která je dána celým souborem fyzikálních, biologických a chemických charakteristik celého půdního profilu v návaznosti na stanoviště na kterém se půda nachází. Různé typy půd se vyvinuly v závislosti na morfologii terénu, geologickém podloží, erozních vlivech i na způsobu hospodaření v uplynulých staletích. Podle Taxonomické klasifikace systému půd ČR České zemědělské university se v území SO ORP Milevsko převážně vyskytují půdy kategorií kambisol, glejosol a organosol. Tyto typy půd se obecně vyznačují nižší úrodností, než např. černozemní půdy v oblastech intenzivní zemědělské výroby. Vlastnosti půdy, zejména orné, byly ve druhé polovině 20.století spíše negativně změněny způsobem obdělávání, zhutněním půdy používáním těžkých mechanizmů a nadměrným používáním umělých hnojiv a chemických prostředků pro ochranu rostlin. 155

Současný způsob využití půdy je patrný z následující tabulky a kartogramů : Využití půdy Celková výměra (ha) Orná půda a její podíl ze zemědělské půdy Trvalé travní porosty a jejich podíl ze zemědělské půdy Zemědělská půda a její podíl z celkové výměry Lesní půda a její podíl z celkové výměry Bernartice 3641 1987 80,3% 393 15,9% 2474 67,9% 880 24,2% Borovany 637 290 85,8% 39 11,5% 338 53,1% 274 43,0% Božetice 1363 608 76,2% 176 22,1% 798 58,5% 447 32,8% Branice 505 256 77,8% 64 19,5% 329 65,1% 142 28,1% Hrazany 849 409 67,2% 185 30,4% 609 71,7% 164 19,3% Hrejkovice 1339 868 80,1% 197 18,2% 1083 80,9% 111 8,3% Chyšky 3029 1108 52,6% 951 45,2% 2106 69,5% 558 18,4% Jetětice 1375 325 75,8% 91 21,2% 429 31,2% 786 57,2% Jickovice 1135 377 71,4% 142 26,9% 528 46,5% 456 40,2% Kostelec nad Vltavou 3281 623 56,0% 464 41,7% 1112 33,9% 1732 52,8% Kovářov 5044 2513 77,6% 646 20,0% 3237 64,2% 1103 21,9% Křižanov 335 213 80,7% 46 17,4% 264 78,8% 32 9,6% Kučeř 1095 506 89,4% 50 8,8% 566 51,7% 435 39,7% Květov 1574 384 82,6% 69 14,8% 465 29,5% 1028 65,3% Milevsko 4230 1452 60,3% 868 36,1% 2406 56,9% 1350 31,9% Okrouhlá 437 144 76,2% 38 20,1% 189 43,2% 198 45,3% Osek 529 267 69,2% 112 29,0% 386 73,0% 111 21,0% Přeborov 443 272 84,0% 48 14,8% 324 73,1% 91 20,5% Přeštěnice 978 540 72,2% 196 26,2% 748 76,5% 139 14,2% Sepekov 2852 1279 79,6% 288 17,9% 1606 56,3% 994 34,9% Stehlovice 448 249 76,4% 69 21,2% 326 72,8% 98 21,9% Veselíčko 451 329 92,2% 20 5,6% 357 79,2% 50 11,1% Vlksice 837 388 61,8% 227 36,1% 628 75,0% 113 13,5% Zbelítov 300 197 88,7% 20 9,0% 222 74,0% 51 17,0% Zběšičky 592 252 82,1% 45 14,7% 307 51,9% 252 42,6% Zhoř 1212 700 74,3% 224 23,8% 942 77,7% 142 11,7% ORP MILEVSKO 38511 16536 72,6% 5668 24,9% 22779 59,1% 11737 30,5% Z těchto údajů celkem přirozeně vyplývá, že v souladu s polohou jednotlivých obcí a jejich geomorfologickým charakterem : o převažující podíl orné půdy mají obce na jihovýchodě území (rovinatější terén, menší nadmořská výška) o naopak největší podíl trvalých travních porostů mají obce na severu území 156

157

Ochrana zemědělského půdního fondu Ochrana půdy je definována zákonem 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Zábor půdy pro nezemědělské účely je většinou nezvratným procesem, který trvale zabraňuje využívání půdy pro zemědělské účely. Podle závěrů dokumentu Politika ochrany půdy EU patří zábory půdy mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. V území ORP Milevsko je evidováno 2862 ha zemědělské půdy I.třídy ochrany, tj. 12,55% z veškeré zemědělské půdy. Do I.třídy ochrany jsou zařazeny půdy bonitně nejcennější, které lze vyjmout ze ZPF pouze vyjímečně, převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, nebo liniové stavby zásadního významu. V území ORP Milevsko je evidováno 7426 ha zemědělské půdy II.třídy ochrany, tj. 32,57% z veškeré zemědělské půdy. Do II.třídy ochrany jsou zařazeny půdy s nadprůměrnou produkční schopností. Tyto půdy jsou vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s hlediska územního plánování jen podmíněně zastavitelné. Přehled jednotlivých bonitovaných půdně ekologických jednotek je uveden v jevu A041. V minulosti, zejména v 70. a 80.letech 20.století byla na území realizována řada investičních zásahů do půdy s cílem zvýšení její produkční schopnosti, ve většině případů se jedná o meliorační úpravy. Tyto investice jsou zachyceny v jevu A 043. S odstupem několika desetiletí nelze bohužel vyčíslit jejich přínos, ani posoudit jejich funkčnost. Pozemky určené pro plnění funkce lesa Podíl lesů na celkové rozloze území činí 30,5%, což je méně než podíl lesů na celkové rozloze Jihočeského kraje (37,41%) i celé ČR (33,59%). Podíl lesů na celkové rozloze jednotlivých obcí je znázorněn kartogramem ze kterého vyplývá, že největší podíl lesní půdy mají obce přilehlé k Vltavskému údolí. V lesní oblasti je značný podíl starších smrkových monokultur, místy jsou vytvořeny lesní komplexy s převahou listnáčů (buku, klenu, dubu), maloplošně jsou listnaté porosty zastoupeny na strmých stráních nad řekou Vltavou a jejími přítoky. 158

Z mimoprodukčních funkcí je významná funkce půdoochranná, kterou plní porosty na strmých svazích nad řekami, problematická je funkce rekreační, v okolí řek trpí porosty zvýšenou návštěvností (rozsáhlé chatové oblasti, rekreační oblast Orlické přehrady). Zdravotní stav lesních porostů je nepříznivě ovlivňován abiotickými a biotickými činiteli, kteří působí negativně na mimoprodukční funkce lesa a snižují efektivitu hospodaření v lesích. Mezi negativními činiteli existuje přímá provázanost. Náchylnost porostů ke škodám a kalamitám se zvyšuje se zastoupením nepůvodních druhů dřevin popřípadě v monokulturách. 159

SILNÉ STRÁNKY o snížení používání minerálních hnojiv a chemických prostředků po roce 1990 o vysoký podíl trvalých travních porostů, zvláště v severní části území o poměrně nízký podíl svažitých pozemků orné půdy PŘÍLEŽITOSTI o rozšiřování podílu ekologického zemědělství, současně i jako příležitost k rozvoji turistického ruchu o zalesňování pozemků nevhodných pro zemědělskou výrobu SLABÉ STRÁNKY o zhoršené půdní a klimatické podmínky pro zemědělskou výrobu o způsob hospodaření na orné půdě ne vždy odpovídá požadavkům na ochranu ZPF a místním podmínkám o komplikované a nevyjasněné vlastnické vztahy HROZBY o předpokládaný zábor ZPF pro záměry obsažené v ZÚR JČ kraje a ÚPD obcí o střety se zájmy vlastníků pozemků, snaha o výstavbu obytných a rekreačních objektů na zelené louce o zvětšování rozsahu neobdělávaných a zanedbaných pozemků IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY o minimalizovat zábory ZPF o revidovat a minimalizovat zastavitelná území obcí o nepřipustit zábory PUPFL s výjimkou staveb dopravní infrastruktury 160

VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Dopravní infrastruktura Železniční doprava Železniční síť je zobrazena v jevu A094. Územím prochází jediná celostátní železniční trať číslo 201 Tábor Ražice., která slouží jako propojení základních tratí číslo 220 na východě a tratí číslo 190 a 200 na západě Jihočeského kraje. Dopravní vytížení trati číslo 201 v současné době zdaleka nevyužívá její kapacitu. Osobní doprava je provozována 10 páry osobních vlaků denně, nákladní doprava pouze jedním párem vlaků nebo podle potřeby. V souladu s dopravní politikou ČR bude do budoucna působit snaha přesunout část dnes již neúnosné silniční dopravy zpět na železnici. Příznivé předpoklady trati číslo 201 spočívají v jejím přímém napojení na železniční koridor Praha České Budějovice ve stanici Tábor. Nejen v ČR, ale v celé Evropě vývoj dopravy v posledních desetiletích, kdy se významná část dopravní zátěže přesunula ze železnic na silnici, vedl k prohlubování těchto problémů (5): o vyčerpání kapacity silniční infrastruktury o snižování rychlosti a spolehlivosti silniční dopravy o přetížená silniční síť limituje kapacitní možnosti silniční dopravy a má značný vliv na životní prostředí a veřejné zdraví o železniční doprava má značné, zatím však nevyužívané rezervy v kvalitě služeb Přesun části zbožových toků zpět na železnici je nevyhnutelný, zvýšení podílu železniční dopravy a rozvoj kombinované dopravy podporuje také Evropská komise. Cestou k tomu je budování intermodálních veřejných logistických center. Nejbližší 161

takové centrum, jehož výstavba se předpokládá v Českých Budějovicích, může výrazně ovlivnit i dopravu v regionu Milevska. Silniční doprava Dálnice a rychlostní komunikace se na území nevyskytují, ani nejsou uvažovány. Nejbližší napojení regionu na dálniční síť (již částečně provozované) je mimoúrovňové křížení silnice I/19 s dálnicí D3. Síť silnic I.třídy je znázorněna v jevu A090. Síť silnic II.třídy je znázorněna v jevu A091 Síť silnic III.třídy je znázorněna v jevu A092 Síť účelových a místních komunikací je znázorněna v jevu A093. Územím procházejí dvě základní komunikační osy tvořené silnicemi I.třídy č.29 Písek Tábor a číslo 19 Plzeň Tábor. Koncepce dopravy Jihočeského kraje (8) počítá zejména se silnicí I/29 jako nositelem hlavní zátěže ve směru západ-východ a tím i odlehčením jižního spojení přes České Budějovice. Na silnici I/29 jsou nejzávažnějšími problémy, které narušují plynulost a bezpečnost dopravy a nepříznivě ovlivňují životní prostředí průtah zastavěným územím Bernartic a místní částí Bernartic Srlín. Kromě odstranění těchto nejkritičtějších míst vyžaduje silnice I/29 homogenizaci, tj. úpravu na předepsané parametry, v řadě dalších úseků. Na silnici I/19 je nejkritičtějším místem průtah Hrejkovicemi, dalším kritickým úsekem je oblast před nádražím Sepekov, kde je vjezd do Senekova přerušen křížením se železniční tratí, kde může dojít ke kolizi čekajícími na přejezdu a projíždějícími po I/19. Rovněž silnice I/19 vyžaduje homogenizaci, tj. úpravu na předepsané parametry, v řadě dalších úseků. Severojižním směrem na tyto komunikace navazují: Silnice II.třídy číslo 102 Milešov-Kovářov-Milevsko, poměrně málo frekventovaná, uvažovaná k přeřazení do III.třídy. Silnice II.třídy číslo 105 Sedlčany Milevsko Týn nad Vltavou. Silnice II.třídy číslo 121 Mirotice Milevsko Votice. 162

Z těchto silnic silnice číslo 105 je v Koncepci dopravy Jihočeského kraje (8) zařazena mezi komunikace krajského významu a počítá se u ní se zlepšením parametrů, mimo jiné vybudováním východního obchvatu Milevska, který poslouží současně pro napojení budované průmyslové zóny a obchvatem Veselíčka. Současně je v této koncepci uvažováno s přeřazením silnice III.třídy číslo 1354 Bernartice Bechyně do II.třídy pro posílení severojižního spojení. Rovněž na silnicích II.třídy existují problematické úseky, které omezují plynulost a bezpečnost dopravy. Zatížení silnic I. a II.třídy: I/19 v celém území 5 7 tis. vozidel denně I/29 západní hranice území Bernartice 5 7 tis. vozidel I/29 Bernartice východní hranice území 3 5 tis. vozidel II/105 Milevsko Bernartice 3 5 tis.vozidel II/105 ostatní úseky 1 3 tis. vozidel II/121 v celém území 1 3 tis. vozidel Síť silnic III.třídy je dostatečně hustá, jejich kvalita je však převážně na velmi špatné úrovni. Vodní doprava. Pro rekreační vodní dopravu je využívána Orlická přehradní nádrž. Koncepce dopravy Jihočeského kraje (6) počítá se splavněním Vltavy až do Českých Budějovic nejen pro turistickou, ale i nákladní přepravu do 300 tun. Zvažováno je i zařazení tohoto úseku do kategorie Va (evropská vodní cesta mezinárodního významu). Splavnění Vltavy bude znamenat významný přínos pro ekonomiku území zejména zvýšením turistické přitažlivosti regionu. Splavnění si vyžádá doplnění technického zázemí plavby, současně se počítá se zřízením přívozu Orlík. 163

Letecká doprava V území se nenacházejí žádná komerčně využívaná letiště a ani se s nimi v budoucnu nepočítá. Nejbližší veřejná vnitrostátní letiště jsou v Táboře a Bechyni, nejbližší mezinárodní veřejné letiště je v Českých Budějovicích. Ochranné pásmo letiště Tábor zasahuje na severovýchodě do území SO OPR Milevsko. Cyklistická doprava Cyklistická doprava je integrální součástí dopravního systému a řadí se mezi nejekologičtější druhy dopravy. K odstranění její současné určité diskriminace oproti ostatním druhům dopravy je nutno odstranit současné bariéry a vytvořit podmínky pro rozvoj realizací opatření v oblasti infrastruktury, bezpečnosti cyklistů, nabídky produktů a služeb a v neposlední míře i odstraňováním předsudků. Cyklistická doprava je využívána ve dvou úrovních : 1. Turistická doprava 2. Doprava do zaměstnání a do škol Základním směrem dalšího rozvoje cykloturistiky je budování samostatných cyklostezek, zaměřených na využití atraktivit regionu pro potřeby cestovního ruchu. V současné době prochází regionem jediná dálková trasa II.třídy číslo 31 Plzeň Mirotice Kučeř Bernartice Stádlec. Další cyklotrasy jsou zařazeny do IV.třídy : o 1152 Tyrolský dům Milevsko o 1153 Chyšky Sepekov Staré Sedlo o 1154 Kostelec nad Vltavou Kovářov Chyšky o 1155 Sepekov Milevsko Kovářov o 1210 Branice Jetětice Červená (v návrhu) Tyto trasy jsou zatím zčásti vedeny po komunikacích společně s automobilovou dopravou, existují zde nebezpečná místa a nedostatky ve značení. Všeobecně není dostatečná nabídka služeb pro cyklisty, chybí půjčovny kol, možnost přepravy cyklobusy. atd. Rozvoj cykloturistiky je třeba svázat s rozvojem cestovního ruchu vůbec, neboť cestovní ruch v regionu Milevska zatím zdaleka nevyužívá možností regionu. Pro cyklistickou dopravu do zaměstnání a do škol je třeba vytvářet podmínky v územních plánech všech, i těch nejmenších obcí oddělováním pruhů pro cyklisty, 164

odstraněním a zabezpečením nebezpečných míst, organizací a řízením dopravy apod. Technická infrastruktura Elektrická energie Systém zásobování území elektrickou energií je znázorněn jevy A072 a A073. Energetická koncepce Jihočeského kraje počítá se stagnací spotřeby elektrické energie v nejbližším období. V místním měřítku je třeba se zaměřit na hledání nejrůznějších cest k úsporám energie spíše drobného rozsahu. V případě návrhů na budování obnovitelných zdrojů energie (větrné, fotovoltaické elektrárny) je nutno vždy klást na první místo zájmy ochrany přírody a zachování krajinného rázu. Dosud opomíjenou cestou k úsporám energie je v plynofikovaných místech zavádění kogeneračních jednotek pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, které za dnešního stavu techniky vykazují nejlepší poměr mezi investičními náklady a uspořenými náklady na energii. Současný stav elektrifikace území je uspokojivý, kapacity zdrojů i rozvodných sítí postačují pro stávající potřebu i nejbližší budoucnost. Pro další rozvoj je počítáno s výstavbou rozvodny Staňkov v kú Sepekov, její potřeba není zatím naléhavá. Plyn Systém zásobování území zemním plynem je znázorněn jevy A074 a A075. Na plyn jsou připojena následující sídla : Bernartice, Milevsko, Okrouhlá, Sepekov, Sepekov Líšnice, Veselíčko, Zběšičky. Podíl obyvatel zásobovaných plynem se pohybuje okolo 25%. V ÚPD obcí jsou záměry na rozšíření plynofikace do sídel v blízkosti již plynofikovaných lokalit tj.: Bernartice Svatkovice, Borovany, Branice, Křižanov, Osek, Stehlovice,Zbelítov. V severní části území zatím není reálný výhled na plynofikaci vzhledem ke značné roztříštěnosti sídelní struktury a převaze malých a velmi malých sídel. V posledních letech navíc všeobecně poklesl zájem obyvatel o zavádění plynu v důsledku rychlého růstu cen. Kapacita základní plynovodní sítě v regionu je dostatečná 165

Vodovody a kanalizace Systém zásobování vodou je znázorněn v jevu A067 a A068. Systém odvádění a čištění odpadních vod je znázorněn v jevu A069 a A070. Vodou z nadmístních i místních vodovodů je zásobováno cca 70% obyvatel. Kvalita vody z nadmístních sítí je pravidelně kontrolovaná a vyhovující, u místních sítí existují místní problémy, nejedná se však o jevy ohrožující zdraví obyvatel. Na území SO ORP Milevsko nejsou vybudovány nadobecní kanalizační systémy. S výjimkou areálu ZVVZ Milevsko jsou převážným zdrojem odpadních vod odpadní vody z domácností. Zemědělské výrobní areály mají většinou vlastní kanalizační systémy. Na kanalizaci je napojeno cca 79% obyvatel. Menší obce jsou však převážně vybaveny kanalizací, která provedením připomíná dešťovou kanalizaci a funkčně je kanalizací jednotnou. Tyto kanalizace byly budovány v průběhu 60. a 70. let v rámci akcí Z" zcela nahodile a nekoncepčně (mnohdy bez jakékoliv dokumentace), cílem jejich výstavby bylo vyřešit momentální problémy obce. Při jejich výstavbě nebyly velice často dodržovány ani základní stavební postupy - kanalizační trouby (převážně betonové a bez hrdel) byly ukládány do příkopů přiléhajících k místním komunikacím, na jednotlivých stokách byly vybudovány pouze v minimálním rozsahu revizní kanalizační šachty (bez ohledu na požadavky příslušných technických norem). Po technické stránce je jejich největším problémem způsob provedení - vlivem značných netěsností fungují potom tyto systémy jako vsakovací drenáž (tzn. že značné množství odpadních vod z těchto kanalizací je přímo vsakováno do podloží a ovlivňuje co do množství i do kvality podzemní vody) nebo jako odvodňovací drenáž, kterou je do místa zaústění do vodního toku eventuelně do příkopu přiváděno značné množství balastních vod. Ve skutečnosti se tedy jedná o kanalizace zcela nevyhovující pro definitivní řešení odvádění odpadních vod. Část obyvatel je do této kanalizace napojena přes septiky, zbývající část je napojena přímo do těchto kanalizací nebo do vodních toků. Menší část rodinných domků a rekreačních objektů je vybavena bezodtokými jímkami, které jsou vyváženy na zemědělské pozemky. Tyto jímky však nevyhovují ČSN 75 6081 frekvencí vyvážení ani vodotěsností. Odstraňování a zadržování znečištění se tedy nepochybně odehrává alespoň zčásti na úkor čistoty podzemních vod, resp. zvodněného prostředí v blízkosti obcí. Tato 166

skutečnost může být významná z hlediska obce, z hlediska globální ochrany povodí však nejčastěji nehraje významnou roli. Řešení bude u některých obcí ovlivněno vzájemným poměrech počtů trvale a přechodně žijících obyvatel (jedná se o obce s vysokým počtem rekreantů). V těchto případech nelze zatěžovat trvale žijící obyvatele značnými investičními a provozními náklady v průběhu celého roku, když vysoké počty rekreantů ovlivňují celkovou produkci odpadních vod a znečištění pouze po omezenou část roku. Upřednostňovat lze tedy varianty umožňující lokální způsoby likvidace odpadních vod. U přechodně žijících obyvatel potom je možná akumulace odpadních vod v bezodtokých jímkách a jejich následný odvoz na některou ze stávajících nebo navrhovaných čistíren odpadních vod. Naopak u větších sídel bude třeba, alespoň v nové výstavbě přistoupit k budování oddílných kanalizací nebo vhodným řešením zajistit místní retenci dešťových vod. Stav zásobování vodou a kanalizace v jednotlivých obcích a jejich částech je uveden v následující tabulce (20): Vodovody a kanalizace podle obcí a jejich částí Obec Bernartice Část obce Vodovod Kanalizace Současnost Záměr Současnost Záměr Bernartice OV PM J+ČOV PM Bílinka _ OB J ČOV Bernartice Bojenice _ OB J ČOV Jestřebice _ OB J ČOV Kolišov _ OB J ČOV Rakov _ OB J ČOV Srlín OV PM J ČOV Svatkovice _ OB J ČOV Zběšice _ OB J ČOV Borovany Borovany _ OB J ČOV Božetice Božetice OV PM J ČOV Radihošť Branice Branice VV PM J ČOV Hrazany Hrejkovice Chyšky Dobrošov J ČOV Hrazánky J ČOV Hrazany J ČOV Klisinec VV (část) PM J ČOV Hrejkovice VV PM J ČOV Chlumek Níkovice VV PM J ČOV Pechova Lhota VV PM J _ Branišov Branišovice _ OB J _ Hněvanice _ OB J _ Hrachov Chyšky OV OB J ČOV 167

Kvašťov Květuš _ OB J ČOV Mezný Nálesí Nosetín _ OB J ČOV Nová Ves _ OB J ČOV Podchýšská Lhota Radíkovy Ratiboř _ OB J ČOV Ratibořec Rohozov Růžená J _ Vilín Voděrady Záluží J _ Jetětice Jetětice VV PM J+UR ČOV Jickovice Kostelec nad Vltavou Kovářov Jickovice _ VV J ČOV Varta _ VV Kostelec nad Vltavou VV PM J+ČOV nová ČOV Přílepov J ČOV Sobědraž _ VV J ČOV Zahrádka J ČOV Březí Dobrá Voda Hostín Chrást V Kovářov PM J ČOV Kotýřina Kovářov VV PM J ČOV Lašovice V Kovářov PM J ČOV Předbořice VV PM J ČOV Radvánov V Kovářov PM J ČOV Řenkov Vepice _ VV J ČOV Vesec _ VV J ČOV Vladyčín Zahořany V Kovářov PM J ČOV Záluží Žebrákov Křižanov Křižanov _ VV _ ČOV Kučeř Kučeř _ OV Květov Milevsko Květov _ OV _ ČOV Vůsí Dmýštice J _ Klisín Milevsko OV PM J+ČOV PM Něžovice J _ Rukáveč J _ Velká _ OV J ČOV Okrouhlá Okrouhlá _ VV _ S+ČOV Osek Osek _ OV J O+ČOV Přeborov Přeborov _ VV J O+ČOV Přeštěnice Sepekov Držkrajov VV PM J ČOV Mlčkov Přeštěnice VV PM J ČOV Týnice VV PM J _ Líšnice _ ČOV Sepekov OV PM J+ČOV nová ČOV 168

Zálší Stehlovice Stehlovice _ VV J O+ČOV Veselíčko Vlksice Bílina _ OV _ ČOV Veselíčko _ OV J ČOV Dobřemělice _ OV J ČOV Klokočov Střítěž _ OV J ČOV Vlksice _ OV J ČOV Zbelítov Zbelítov OV PM J ČOV Zběšičky Hánov Zhoř Popovec Zběšičky OV PM J PM Blehov _ V Zhoř J ČOV Březí Osletín Zbislav _ V Zhoř J ČOV Zhoř VV PM J ČOV Zkratky : OV oblastní nebo skupinový vodovod VV vlastní vodovod PM postupná modernizace J jednotná kanalizace S splašková kanalizace OV oddílná kanalizace ČOV čistírna odpadních vod UR usazovací rybník Z tabulky vyplývá, že s výjimkou těch nejmenších sídel se předpokládá výstavba ČOV v převážné části sídel na území ORP Milevsko. 169

SILNÉ STRÁNKY o koncepční přístup orgánů samosprávy a místní správy k řešení problematiky o dostatečná síť silnic na území o vyhovující síť zásobování elektrickou energií o dostatečná kapacita pro další plynofikaci SLABÉ STRÁNKY o nízké využití možností železniční dopravy o na silnicích I. a II. třídy stále existují místa narušující plynulost a bezpečnost dopravy o problematická dopravní obslužnost menších a odlehlejších sídel o v ÚPD obcí je v potřebné míře pamatováno na budování vodovodních a kanalizačních systémů o dobrá dostupnost telekomunikačních sítí PŘÍLEŽITOSTI o zvýšení objemu kombinované dopravy železnice silnice o řešení dopravní obslužnosti malých a odlehlých sídel podporou soukromých iniciativ o využití nekonvenčních zdrojů energie zejména pro vytápění IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY HROZBY o další nárůst osobní i nákladní silniční přepravy, z toho vyplývající zvýšení nároků na údržbu, zvýšení nehodovosti a zhoršování životního prostředí o nedostatek finančních prostředků pro budování kanalizačních sítí a ČOV a z toho vyplývající nedodržení platnosti výjimek na vypouštění odpadních vod o nedostatek finančních prostředků na údržbu a modernizaci silniční sítě o narůstající množství odpadu vyžaduje zásadní řešení o rostoucí objem silniční přepravy a nevyužívání dopravy železniční 170

o nedostatečné využívání biologicky odbouratelného odpadu o používání nekvalitních paliv, spalování komunálního odpadu o malé využití obnovitelných a netradičních zdrojů energie ( tepelná čerpadla, kogenerační jednotky apod.) o průtah silnice I/19 Hrejkovicemi P1 o průtah silnice I/29 Bernarticemi P2 o průtah silnice ii/105 Milevskem P3 o průtah silnice II/105 Veselíčkem P4 171

SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Sídelní struktura V území se nachází : 1 město s počtem obyvatel větším než 5000 (Milevsko) 4 obce s počtem obyvatel mezi 1000 a 5000 (Bernartice, Chyšky, Kovářov, Sepekov) 10 obcí s počtem obyvatel mezi 200 a 500 11 obcí s počtem obyvatel menším než 200 Ve skutečnosti je velikost jednotlivých sídel podstatně menší, protože všechny větší obce se skládají z většího počtu oddělených sídel: Bernartice z 9 sídel, přičemž samotné Bernartice mají pouze 778 obyvatel Chyšky z 20 sídel, přičemž samotné Chyšky mají pouze 469 obyvatel Kovářov ze 17 sídel, přičemž samotný Kovářov má pouze 691 obyvatel Sepekov ze 3 sídel, přičemž samotný Sepekov má 1163 obyvatel (Údaje o počtu obyvatel v roce 2001) V území se nachází řada sídel, kde počet trvale bydlících obyvatel se pohybuje v pouze v jednotkách, maximálně v desítkách. Tato malá sídla se nacházejí především v severní části území (Chýšecko, Kovářovsko) a jsou využívána převážně k přechodnému rekreačnímu bydlení. Lze předpokládat, že trend úbytku stálých obyvatel v těchto nejmenších sídlech bude pokračovat i nadále. Sídla v území ORP Milevsko Velikost sídla Počet sídel % počtu sídel % počtu obyvatel 0-10 obyvatel 17 16,50% 0,52% 11-50 obyvatel 34 33,01% 5,05% 51-100 obyvatel 26 25,24% 9,98% 101-200 obyvatel 17 16,50% 12,86% 201-500 obyvatel 6 5,83% 10,21% 500-1000 obyvatel 2 1,94% 7,62% nad 1000 obyvatel 2 1.94% 53,76% 172

Podíl počtu sídel podle velikosti sídla 16,50% 5,83% 1,94% 1,94% 16,50% Velikost sídla 0-10 obyvatel 11-50 obyvatel 51-100 obyvatel 101-200 obyvatel 25,24% 33,01% 201-500 obyvatel 500-1000 obyvatel nad 1000 obyvatel Podíl počtu obyvatel podle velikosti sídla 53,76% 0,52% 5,05% 9,98% Velikost sídla 12,86% 0-10 obyvatel 11-50 obyvatel 51-100 obyvatel 7,62% 10,21% 101-200 obyvatel 201-500 obyvatel 500-1000 obyvatel nad 1000 obyvatel Památková péče S ohledem na bohatou historii a relativní zaostávání území v 19.století se zachovalo velké množství památkově chráněných objektů, které jedinečným způsobem dotvářejí charakter území. Kromě nich zde existuje další velké množství architektonicky cenných staveb, zejména starých vesnických stavení a drobných sakrálních staveb. Přes některé necitlivé zásahy ve druhé polovině 20.století si většina sídel zachovala i svoji původní urbanistickou hodnotu. 173

Nemovité národní kulturní památky (jev A009) Klášter premonstrátů Milevsko č.rejstříku 310 Památková zóna (jev A006) Vesnická památková zóna Květov č.rejstříku 2241 Zahrádka č.rejstříku 2246 Žebrákov č.rejstříku 2247 Nemovité kulturní památky (jev A008) Uvedeny v tabulce Číslo rejstříku Obec Část obce čp. Památka 35415 / 3-2453 Bernartice Bernartice kostel sv. Martina 36609 / 3-2455 Bernartice Bernartice kaple sv. Floriána 41604 / 3-2452 Bernartice Bernartice kaple sv. Jana Nepomuckého 18773 / 3-2451 Bernartice Bernartice kaple sv. Rozálie 37136 / 3-2457 Bernartice Bernartice sloup se sochou sv. Josefa 25946 / 3-2456 Bernartice Bernartice smírčí kříž Cyrilometodějský I. 15267 / 3-2456 Bernartice Bernartice smírčí kříž Cyrilometodějský II. 14026 / 3-2454 Bernartice Bernartice kašna 53400 / 3-2447 Bernartice Bernartice čp.17 venkovská usedlost 36083 / 3-2448 Bernartice Bernartice čp.18 fara 30391 / 3-2446 Bernartice Bernartice čp.37 tvrz 20168 / 3-2450 Bernartice Bernartice čp.90 venkovská usedlost 52271 / 3-2449 Bernartice Bernartice čp.107 venkovská usedlost 52299 / 3-2804 Bernartice Bilina čp.18 venkovská usedlost 33849 / 3-2458 Bernartice Bilinka kaple 32806 / 3-2754 Bernartice Srlín kaple sv. Jana Nepomuckého 14376 / 3-2755 Bernartice Srlín boží muka Krista Trpitele 15104 / 3-2756 Bernartice Srlín mohylník, archeologické stopy 17187 / 3-2774 Bernartice Svatkovice kaplička sv. Jana Nepomuckého 10314 / 3-6065 Bernartice Zběšice zvonička 30962 / 3-2834 Bernartice Zběšice mohylník I., archeologické stopy 17700 / 3-2834 Bernartice Zběšice mohylník II., archeologické stopy 30618 / 3-2462 Borovany Borovany tvrz I., zřícenina a archeologické stopy 16430 / 3-2462 Borovany Borovany tvrz II., zřícenina a archeologické stopy 45126 / 3-2461 Borovany Borovany kaple Panny Marie 27859 / 3-2463 Borovany Borovany mohylník, archeologické stopy 14574 / 3-2460 Borovany Borovany čp.67 venkovská usedlost 33942 / 3-5780 Chyšky Branišovice čp.3 venkovská usedlost 34954 / 3-5781 Chyšky Branišovice čp.4 venkovská usedlost 52337 / 3-2724 Chyšky Branišovice čp.12 venkovská usedlost, z toho jen: stodola 17042 / 3-2723 Chyšky Branišovice čp.14 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar 36852 / 3-2529 Chyšky Chyšky kostel sv. Prokopa 53759 / 3-2665 Chyšky Květuš čp.22 venkovská usedlost 14970 / 3-2530 Chyšky Mezný čp.1 venkovská usedlost Chyšky Nosetín židovský hřbitov 53068 / 3-2664 Chyšky Nosetín čp.2 venkovská usedlost, z toho jen: stodola 174

11518 / 3-6121 Chyšky Nosetín čp.10 venkovská usedlost 15735 / 3-2773 Chyšky Podchýšská Lhota kaple 16177 / 3-2772 Chyšky Podchýšská Lhota čp.3 tvrz Tetourů z Tetova 34230 / 3-2720 Chyšky Ratiboř čp.5 venkovská usedlost 53690 / 3-2721 Chyšky Ratiboř čp.6 venkovská usedlost, z toho jen: stodola 31670 / 3-5808 Chyšky Ratiboř čp.7 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar 42118 / 3-5809 Chyšky Ratiboř čp.11 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar 54155 / 3-2722 Chyšky Ratiboř čp.31 venkovská usedlost 40683 / 3-5810 Chyšky Ratiboř čp.36 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar 25492 / 3-2539 Jetětice Jetětice kostel sv. Bartoloměje 31094 / 3-2540 Jickovice Jickovice kaplička 36583 / 3-2559 Kostelec n/v Kostelec n/v kostel Nanebevzetí P. Marie 35545 / 3-2563 Kostelec n/v Kostelec n/v boží muka 19369 / 3-2564 Kostelec n/v Kostelec n/v sousoší sv. Jana Nepomuckého 13921 / 3-2565 Kostelec n/v Kostelec n/v mohylník, archeologické stopy 46055 / 3-2566 Kostelec n/v Kostelec n/v mohylník, archeologické stopy 35082 / 3-2560 Kostelec n/v Kostelec n/v čp.19 špitál 45448 / 3-2561 Kostelec n/v Kostelec n/v čp.20 fara 14092 / 3-2562 Kostelec n/v Kostelec n/v čp.21 základní škola 22788 / 3-5787 Kostelec n/v Kostelec n/v čp.22 venkovská usedlost 30910 / 3-2571 Kostelec n/v Zahrádka výklenková kaplička 39323 / 3-2568 Kostelec n/v Zahrádka čp.5 venkovská usedlost 17618 / 3-2567 Kostelec n/v Zahrádka čp.6 venkovská usedlost 16146 / 3-2569 Kostelec n/v Zahrádka čp.8 venkovská usedlost 38120 / 3-2570 Kostelec n/v Zahrádka čp.15 venkovská usedlost 15007 / 3-2714 Kovářov Březí čp.1 venkovská usedlost 46018 / 3-2715 Kovářov Březí čp.7 venkovská usedlost 45702 / 3-2515 Kovářov Chrást tvrz, archeologické stopy 30393 / 3-2518 Kovářov Chrást kaplička sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava 41029 / 3-2516 Kovářov Chrást čp.15 tvrz 17767 / 3-2517 Kovářov Chrást čp.17 venkovská usedlost 25166 / 3-2575 Kovářov Kovářov kostel Všech svatých 27379 / 3-2577 Kovářov Kovářov socha sv. Jana Nepomuckého 14027 / 3-2576 Kovářov Kovářov sousoší Kalvárie 29111 / 3-2574 Kovářov Kovářov čp.1 fara 25733 / 3-2572 Kovářov Kovářov čp.25 tvrz, zřícenina a archeologické stopy 15106 / 3-2573 Kovářov Kovářov čp.28 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar 22249 / 3-2816 Kovářov Lašovice kostel Navštívení P. Marie 37336 / 3-2817 Kovářov Lašovice pomník obětem nacismu 15473 / 3-2702 Kovářov Předbořice kostel sv. Filipa a Jakuba - areál 52612 / 3-2701 Kovářov Předbořice čp.10 venkovská usedlost, z toho jen: špýchar 46816 / 3-2578 Kovářov Vepice tvrz, archeologické stopy 18297 / 3-2801 Kovářov Vesec socha sv. Jana Nepomuckého 53016 / 3-2800 Kovářov Vesec čp.? zámek Slavoňov 46484 / 3-2806 Kovářov Vladyčín čp.2 venkovská usedlost 27846 / 3-2805 Kovářov Vladyčín čp.5 venkovská usedlost 45344 / 3-2815 Kovářov Zahořany boží muka 22413 / 3-6025 Kovářov Zahořany čp.26 venkovská usedlost 18474 / 3-2586 Křižanov Křižanov zvonice kaple sv. Jana Nepomuckého 15476 / 3-2587 Křižanov Křižanov sloup se sochou P. Marie 47014 / 3-2589 Kučeř Kučeř tvrz Obrovy hory, archeologické stopy 23745 / 3-2588 Kučeř Kučeř kříž 31364 / 3-2594 Květov Květov kostel sv. Jana Křtitele a P. Marie 31924 / 3-2595 Květov Květov kaplička sv. Huberta 175