ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TÁBOR

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TÁBOR ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE 2012

OBSAH 1. ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ... 3 2. SWOT ANALÝZA TÁBOR... 3 2.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE... 3 2.2 VODNÍ REŽIM... 3 2.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ... 4 2.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY... 4 2.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA... 5 2.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA... 5 2.6.1 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 5 2.6.2 VEŘEJNÁ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA... 6 2.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY... 6 2.8 BYDLENÍ... 7 2.9 REKREACE... 7 2.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY... 8 3. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK... 9 3.1 ZPŮSOB HODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHŮ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK... 9 3.2 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK TÁBOR... 15 3.3 ZÁJMOVÉ OBLASTI ČI ÚZEMÍ... 17 4. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V TÁBOR... 18 4.1 ŠIRŠÍ VZTAHY... 18 4.2 ROZVOJOVÉ OBLASTI, ROZVOJOVÉ OSY, SPECIFICKÉ OBLASTI... 18 4.3 ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ... 20 4.3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE... 20 4.3.2 VODNÍ REŽIM... 20 4.3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ... 20 4.3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY... 21 4.3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY K PLNĚNÍ FUNKCE LESA... 21 4.4 HOSPODÁŘSKÝ PILÍŘ... 21 4.4.1 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY... 21 4.4.2 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA... 22 4.4.2.1 Veřejná dopravní infrastruktura... 22 4.4.2.2 Veřejná technická infrastruktura... 22 4.5 PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL... 23 4.5.1 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY... 23 4.5.1.1 Populační vývoj obyvatelstva... 23 4.5.1.2 Sociální a zdravotní péče... 23 4.5.1.3 Vzdělání... 23 4.5.2 BYDLENÍ... 23 4.5.2.1 Bydlení... 23 4.5.2.2 Sídelní struktura a suburbanizace... 24 4.5.3 REKREACE... 24 4.5.3.1 Cestovní ruch... 24 1

4.5.3.2 Památková péče... 24 4.5.3.3 Sport a tělovýchova... 24 Zpracoval: Městský úřad Tábor - odbor územního rozvoje Žižkovo náměstí 2 390 15 Tábor Ing. Vlastimil Křemen vedoucí odboru územního rozvoje Ing. Ladislav Pavlík Mgr. Martin Lang 2

1. ZÁMĚRY NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ Záměry na provedení změn v území jsou zpracovány konkrétně pro každou obec v tzv. problémovém listě obce. 2. SWOT ANALÝZA TÁBOR Podrobné SWOT analýzy jsou zpracovány konkrétně pro každou obec po pilířích v tzv. problémovém listě obce. 2.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE SILNÉ STRÁNKY - S relativně dostatečné zásoby některých nerostných surovin štěrkopísky, stavební kámen, jíly v se nevyskytují sesuvná území PŘÍLEŽITOSTI - O využití vytěžených lokalit pro následnou ochranu přírody - rekultivace SLABÉ STRÁNKY - W velký rozsah poddolovaných území nízké množství většiny nerostných surovin nutný dovoz HROZBY - T dopad těžby na životní prostředí 2.2 VODNÍ REŽIM SILNÉ STRÁNKY - S dostatek rovnoměrně rozmístěných vodních zdrojů vymezená CHOPAV v jižní části území množství menších vodních ploch vymezená záplavová území a aktivní zóny záplavového území na významných tocích vymezení území zvláštní povodně pod vodním dílem na Lužnici přírodní léčivý zdroj v Hodětíně PŘÍLEŽITOSTI O ochrana a obnova přirozeného vodního režimu, revitalizace toků revitalizace a ochrana údolních niv SLABÉ STRÁNKY - W většina území ve zranitelné oblasti plošné odvádění vod vlivem zvětšení zastavěného území a nevhodných forem zemědělství narovnání některých vodních toků absence ČOV v menších obcích nedostatečná protipovodňová ochrana zvýšená rizika lokálních povodních v územích s velkým podílem sklonité orné půdy výstavba v záplavových územích zanášení vodních útvarů půdou vlivem nevhodné skladby pěstovaných plodin HROZBY T nedostatek financí na výstavbu ČOV neřešení protipovodňových opatření v území komplexně a ve všech 3

realizace protipovodňových opatření zvýšení retenční schopnosti krajiny souvislostech 2.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ SILNÉ STRÁNKY - S relativně dobrá kvalita ovzduší mimo táborskou aglomeraci v obcích funguje systém separovaného sběru odpadů PŘÍLEŽITOSTI - O realizace obchvatů obcí sanace kontaminovaných území rozšíření separace BRKO využívání izolační zeleně u dopravních tepen a výrobních areálů dokonalejší zpracování komunálního odpadu rozšíření využití dalších alternativních zdrojů tepelné energie SLABÉ STRÁNKY - W velký počet starých ekologických zátěží průchod silnic I. a II. třídy zastavěným územím obcí malá kapacita skládek odvoz odpadu mimo území vymezená zóna havarijního plánování JE Temelín HROZBY - T odklon domácností od ekologického způsobu vytápění díky ekonomické situaci obyvatel zvýšení intenzity individuální silniční dopravy 2.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY SILNÉ STRÁNKY - S cca 3/5 obcí mají zpracovaný ÚSES v ÚPD nízký podíl urbanizované krajiny množství památných stromů PŘÍLEŽITOSTI - O dovymezení prvků ÚSES a zajištění návaznosti v ÚPD a KPÚ vymezení nových chráněných územích podpora extenzivního využívání krajiny obnova krajinných prvků (aleje, SLABÉ STRÁNKY - W značná rozloha meliorovaných pozemků nižší hodnoty KES na většině území intenzivní zemědělství v krajině pomalá realizace navržených ÚSES snížení prostupnosti a fragmentace krajiny výstavbou dálnice D3 a železničním koridorem R4 málo ploch území zvýšené ochrany přírody HROZBY - T degradace krajinného rázu nevhodnými stavbami urbanizace krajiny podél dálnice D3 4

meze, remízky,..) schválení navržených krajinných památkových zón Chotoviny, Ratibořské Hory Mladá Vožice 2.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA SILNÉ STRÁNKY - S velký podíl zemědělské půdy z celkové výměry zj. v severní části značný podíl orné půdy ze zemědělské půdy velký podíl půd zařazených do I. a II. třídy ochrany zj. v centrální části značná rozloha meliorovaných pozemků PŘÍLEŽITOSTI - O posílení mimoprodukčních funkcí zemědělského hospodaření zalesňování vhodných pozemků realizace pozemkových úprav SLABÉ STRÁNKY - W neuvážené rozšiřování zastavitelných ploch obcí nevhodná druhová i věková struktura lesů stupeň přirozenosti velký podíl hospodářských lesů scelené plochy zemědělské půdy nižší podíl zatravněných ploch nižší podíl zalesnění zj. v severní části snížená retenční schopnost půdy vodní eroze na orné půdě HROZBY - T růst záborů ZPF v I. a II. třídě ochrany pro účely výstavby rozmach bioplynových stanic 2.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 2.6.1 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY - S průchod multimodálního dopravního koridoru M1 evropského významu územím dálnice D3 a IV. TŽK relativně hustá silniční a železniční síť dobrá dopravní dostupnost Prahy a Českých Budějovic rozvinutá veřejná autobusová doprava PŘÍLEŽITOSTI - O pokračující výstavba dálnice D3 a IV. železničního koridoru mimo SLABÉ STRÁNKY - W chybějící napojení D3 na dálniční síť ČR nedostatečné dopravní propojení východ - západ roztříštěnost a členitost sídel z hlediska napojení na dopravní infrastrukturu špatný technický stav většiny silnic II. a III. třídy nefunkční letiště pro komerční provoz členitost terénu pro cyklodopravu HROZBY - T pomalé tempo výstavby dálnice D3 mimo Tábor 5

budování silničních obchvatů obcí na frekventovaných komunikacích částečný přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici nárůst dopravy na silnicích vlivem zavedení poplatku na dálnici D3 nebezpečí nárůstu individuální dopravy vlivem nekoordinované nabídky hromadné dopravy 2.6.2 VEŘEJNÁ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY - S dostatečná kapacita vodních zdrojů zásobování elektrickou energií na dostatečné úrovni existence centrálních zdrojů tepla v největších městech dobrá kvalita komunikačního pokrytí území PŘÍLEŽITOSTI - O potenciál území pro využití obnovitelných zdrojů energie rozvoj kanalizačních sítí a ČOV zkvalitnění hospodaření s odpady plynofikace ve vhodných lokalitách využití území pro výstavby výroben elektrické a tepelné energie z obnovitelných zdrojů SLABÉ STRÁNKY - W roztříštěnost a členitost sídel z hlediska napojení na technickou infrastrukturu nízký počet plynofikovaných obcí stále vysoký počet obcí bez ČOV a kanalizace HROZBY - T návrat k neekologickým způsobům vytápění z ekonomických důvodů nedostatek vlastních finančních prostředků obcí na vybudování potřebné infrastruktury růst cen energií 2.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY - S SLABÉ STRÁNKY - W stagnující počet obyvatel v dobrá dopravní dostupnost centra vysoký index stáří obyvatelstva vysoký počet obcí s nedostatečnou populací, nemajících dostačující výhodná poloha i populační velikost táborské aglomerace potenciál k reprodukci, obnově a rozvoji zastoupení středních škol velký počet nejmenších obcí s počtem nadmístního významu stabilizovaná síť zařízení základní a odborné lékařské péče obyvatel menším než 200 a současně i jejich velká populační váha absence vysoké školy nízká celková úroveň vzdělanosti obyvatelstva v malých obcích nedostatečná kapacita zařízeních pro seniory PŘÍLEŽITOSTI - O HROZBY - T zkvalitnění nabídky občanské vylidňování nejmenších obcí 6

vybavenosti v menších obcích nárůst pracovních příležitostí v menších obcích rušení základních škol v malých obcích 2.8 BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY - S dostatečně vymezené zastavitelné plochy pro bydlení v ÚPD kvalitní občanská vybavenost ve větších obcích regenerace panelových sídlišť PŘÍLEŽITOSTI - O využití objektů individuální rekreace pro trvalé bydlení zlepšení kvality prostředí obytných celků SLABÉ STRÁNKY - W pokles počtu dokončených bytů nedostatečná občanská vybavenost v malých obcích velký podíl dokončených bytů v rodinných domech ve největších městech trvale neudržitelná suburbanizace extravilánu táborské aglomerace zaostávání občanské vybavenosti a veřejného prostoru v nových obytných zónách vymezování nadbytečných zastavitelných územích v ÚPD obcí stěhování, zejména mladých, obyvatel z menších obcí HROZBY - T 2.9 REKREACE SILNÉ STRÁNKY - S výhodná poloha regionu historická tradice regionu (např. husitství) množství kulturních památek a chráněných územích tradice lázeňství v Bechyni atraktivní venkovská krajina hustá síť turistických tras a cyklotras dobrá nabídka sportovních areálů množství staveb pro rodinnou rekreaci SLABÉ STRÁNKY - W nedostatečná kapacita cyklostezek stávající síť cyklistických tras využívá v převážné míře stávající komunikace nedostatečná kapacita služeb CR mimo Tábora absence polyfunkční sportovní a kulturní haly omezená nabídka kongresových prostor omezená nabídka ubytování mimo Tábora a Bechyně špatná kvalita vody na koupání většina památek není přístupna veřejnosti 7

PŘÍLEŽITOSTI - O rozvoj infrastruktury a služeb pro CR rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky rozvoj cyklostezek a hipostezek využití školních tělocvičen a sportovišť pro rekreační sport a tělovýchovu v obcích oživení tradice lidových řemesel a zvyků vyhlášení navržených krajinných památkových zón krátkodobé pobyty návštěvníků neprostupnost atraktivní krajiny pro rekreaci v pasteveckých oblastech oplocování pozemků HROZBY - T omezení rozvoje CR na několik center (Tábor, Bechyně) nedostatečná státní podpora rozvoji cestovního ruchu zejména v zaostalých a venkovských oblastech 2.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY - S výhodná geografická poloha na republikové rozvojové ose nadnárodního významu OS6 mezi centry osídlení Prahou a Č. Budějovicemi rozvojová oblast N-OB2 Táborsko nadmístního významu únosná míra nezaměstnanosti vysoký počet registrovaných podnikatelských subjektů PŘÍLEŽITOSTI - O využívání ploch brownfields dobudování dálnice D3, umožňující využít potenciální výhody příznivé geografické polohy komerční plochy navržené v ZÚR podpora podnikání ve venkovských oblastech SLABÉ STRÁNKY - W specifická oblast N-SOB3 Pacovsko nedostačující parametry dopravního spojení s hlavním městem Prahou i regionálním centrem Českými Budějovicemi malá nabídka pracovních příležitostí mimo táborskou aglomeraci malý podíl EA zaměstnaných v terciéru v okrajových částech území většina obcí má záporné saldo dojíždějících a vyjíždějících nízká úroveň mezd HROZBY - T nedostatečné tempo výstavby dálnice D3 mimo Tábor 8

3. VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK 3.1 Způsob hodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek Indikátory pro hodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí Z, pro hospodářský rozvoj H a pro soudržnost společenství obyvatel S byly vybrány s cílem v maximálně možné míře posoudit vyváženost územních podmínek, zejména s ohledem na bezproblémovou dostupnost dat. Bodový zisk indikátorů nabývá hodnot -2 až 2: body hodnocení -2 velmi špatné -1 špatné 0 průměrné 1 dobré 2 velmi dobré V každém pilíři je obsažen určitý počet indikátorů dle následujícího seznamu. Závěrečné hodnocení vyváženosti vyplývá ze součtu bodového zisku. Výsledné hodnocení: - + záporný bodový zisk negativní hodnocení vyváženosti územních podmínek kladný bodový zisk (včetně nuly) kladné hodnocení vyváženosti územních podmínek Na základě metodického sdělení odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj České republiky k aktualizaci ÚAP, části RURÚ ze dne 31.5.2010 se každá obec zařadí do jedné z osmi kategorií vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území. Možné kombinace jsou uvedeny v následující tabulce. Územní podmínky Vyváženost vztahu územních podmínek Z H S dobrý stav špatný stav 1 + + + Z, H, S žádny 2a + + - Z, H S S 2b + - + Z, S H H 2c - + + H, S Z Z 3a + - - Z H, S H, Z 3b - + - H Z, S Z, S 3c - - + S Z, H Z, H 4 - - - žádný Z, H, S Kategorie zařazení obce Vyjádření v kartogramu 9

Přírodní pilíř Z1 - Vodní plochy Podíl vodních ploch na celkové výměře obce. Údaj je uváděn v %. -2 do 1,000 % -1 1,001 3,500 % 0 3,501 5,000 % 1 5,001 20,000 % 2 20,001 % a více -2 do 1,500 % -1 1,501 3,500 % 0 3,501 5,000 % 1 5,001 8,000 % 2 8,001 % a více Z2 - Zemědělská půda Podíl zemědělské půdy na celkové výměře obce. Zemědělskou půdu tvoří orná půda, zahrady, ovocné sady, chmelnice, vinice a trvalé travní porosty. V území je tedy výměra zemědělské půdy tvořena součtem výměr těchto druhů pozemků. údaj je uváděn v %. -2 do 20,000 % -1 20,001 40,000 % 0 40,001 55,000 % 1 55,001 70,000 % 2 70,001 % a více -2 do 35,000 % -1 35,001 45,000 % 0 40,001 55,000 % 1 55,001 65,000 % 2 65,001 % a více Z3 - Zemědělská půda 1. a 2. třída ochrany Podíl zemědělské půdy 1. a 2. třídy ochrany vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce. Údaj je uváděn v %. -2 do 5 % -1 5,001 15,000 % 0 15,001 25,000 % 1 25,001 50,000 % 2 50,001 % a více -2 do 10 % -1 10,001 17,000 % 0 17,001 25,000 % 1 25,001 35,000 % 2 35,001 % a více Z4 - Staré ekologické zátěže Počet starých ekologických zátěží bez dalšího rozlišení ve správním území jednotlivých obcích. -2 11 a více -1 5-10 0 3-4 1 1-2 2 0-2 21 a více -1 11-20 0 6-10 1 1-5 2 0 Z5 - Území zvýšené ochrany přírody 10

Plocha území zvýšené ochrany přírody, která je tvořena souhrnným průmětem ploch přírodních parků, lokalit Natura 2000, přírodní památky a rezervace, národní přírodní památky a rezervace, vyjádřená jako podíl na celkové výměře obce. Údaj je uváděn v %. -2 do 5,00 % -1 5,01 30,00 % 0 30,01 40,00 % 1 40,01 70,00 % 2 70,01 % a více -2 do 15,00 % -1 15,01 30,00 % 0 30,01 40,00 % 1 40,01 70,00 % 2 70,01 % a více Z6 - Koeficient ekologické stability KES je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. KES je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. Za ekologicky stabilní plochy jsou považovány chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní půdy a vodní plochy. Za ekologicky nestabilní jsou považovány orné půdy, zastavěné plochy, ostatní plochy. -2 do 0,300-1 0,301 1,000 0 1,001 2,000 1 2,001 3,000 2 3,001 a více -2 do 0,85-1 0,86 1,00 0 1,01 2,00 1 2,01 3,00 2 3,01 a více Z7 - Lesní plochy Podíl ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa na celkové výměře obce. Údaj uváděn v %. -2 do 15,000 % -1 15,001 30,000 % 0 30,001 40,000 % 1 40,001 50,000 % 2 50,001 % a více -2 do 25,000 % -1 25,001 34,000 % 0 34,001 40,000 % 1 40,001 50,000 % 2 50,001 % a více Hospodářský pilíř H1 - Rozvojové oblasti, rozvojové osy, specifické oblasti Zařazení obcí do rozvojových oblastí, rozvojových os nebo specifických oblastí dle Zásad Územního rozvoje Jihočeského kraje. -2 specifická oblast -1 sousedství specifické oblasti 0-1 sousedství rozvojové oblasti, rozvojové osy -2 specifická oblast -1-0 - 1-2 rozvojová oblast, rozvojová osa 11

2 rozvojová oblast, rozvojová osa Pozn.: Obec Vodice sousední jak s rozvojovou osou, tak se specifickou oblastí. Proto ji byl přiřazeno hodnocení 0. H2 - Zásobování pitnou vodou Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu. Jedná se o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. Údaj je uváděn v %. -2 do 95,000 % -1 95,001 98,000 % 0 98,001 99,000 % 1 99,001 99,700 % 2 99,701 % a více -2 do 98,500 % -1 98,501 98,800 % 0 98,801 99,000 % 1 99,001 99,400 % 2 99,401 % a více H3 - Napojení na veřejnou kanalizaci Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci. Jedná se o podíl počtu obyvatel podle druhu bydlení a vybavení bytu na celkovém počtu obyvatel s tímto druhem bydlení v území. Údaj je uváděn v %. -2 do 10,00 % -1 10,01 40,00 % 0 40,01 80,00 % 1 80,01 90,00 % 2 90,01 % a více -2 do 70,00 % -1 70,01 73,00 % 0 73,01 79,00 % 1 79,01 85,00 % 2 85,01 % a více H4 - Silniční doprava Délky dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy vyjádřené jako podíl na celkové výměře obce. Údaj je uváděn v km/km 2. -2 do 0,010 km/km 2-1 0,011 0,060 km/km 2 0 0,061 0,100 km/km 2 1 0,101 0,400 km/km 2 2 0,401 a více km/km 2-2 do 0,024 km/km 2-1 0,025 0,064 km/km 2 0 0,065 0,084 km/km 2 1 0,085 0,114 km/km 2 2 0,115 a více km/km 2 H5 - Míra registrované nezaměstnanosti Míra registrované nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných registrovaných úřady práce na počtu ekonomicky aktivních osob. Údaj je uveden v %. -2 12,01 % a více -1 10,01 12,00 % 0 8,01 10,00 % 1 6,01 8,00 % 2 do 6,00 % -2 10,01 % a více -1 8,51 10,00 % 0 8,01 8,50 % 1 7,01 8,00 % 2 do 7,00 % 12

H6 - Saldo vyjížďky a dojížďky do zaměstnání Saldo vyjadřuje rozdíl mezi počtem denně vyjíždějících osob do zaměstnání a počtem osob do zaměstnání denně dojíždějících vztažené na počet ekonomicky aktivních osob. Kladná hodnota znamená převažující dojížďku, záporná hodnota znamená převažující vyjížďku. -2 do -0,81-1 -0,80 až -0,51 0-0,50 až -0,01 1 0 až 0,99 2 1,00 a více -2 do -0,21-1 -0,20 až -0,11 0-0,10 až -0,01 1 0 až 0,19 2 0,0 a více H7 - Připravenost území Obec má či nemá platnou územně plánovací dokumentaci, případně ji právě pořizuje. -2 obec nemá platný územní plán -1-0 obec právě pořizuje územní plán 1-2 obec má platný územní plán -2 do 50,00 % -1 50,01 60,00 % 0 60,01 80,00 % 1 80,01 90,00 % 2 90,01 % a více Sociální pilíř S1 - Krátkodobý vývoj počtu obyvatel Krátkodobý vývoj počtu obyvatel vyjadřuje změnu počtu obyvatel za poslední rok, tedy přirozenou měnou i migrací, vztaženo na 100 obyvatel v daném roce. -2 do -10,01-1 -10,00 až -2,01 0-2,00 až 1,99 1 2,00 až 9,99 2 10,00 a více -2 do -0,51-1 -0,50 až 0,11 0-0,10 až 0,19 1 0,20 až 0,49 2 0,5 a více S2 - Index stáří Index stáří je vyjádřen počtem seniorů na 100 dětí. Index informuje o procesu stárnutí obyvatelstva. Děti obyvatelé ve věku do 14 let, senioři obyvatelé ve věku 65 let a více. -2 120,01 a více -1 110,01 120,00 0 100,01 110,00 1 90,01 100,00 2 do 90,00-2 120,01 a více -1 110,01 120,00 0 100,01 110,00 1 90,01 100,00 2 do 90,00 13

S3 - Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním Vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo vyjádřené jako podíl počtu obyvatel ve věku alespoň 15 let, jejichž nejvyšší dosažené vzdělání je vysokoškolské nebo vyšší, na celkovém počtu obyvatel ve věku alespoň 15 let. Údaj je uváděn v %. -2 do 3,00 % -1 3,01 6,00 % 0 6,01 8,00 % 1 8,01 10,00 % 2 10,01 % a více -2 do 5,00 % -1 5,01 6,70 % 0 6,71 8,70 % 1 8,71 10,00 % 2 10,01 % a více S4 - Dokončené byty k 31.12. Počet dokončených bytů na 100 obyvatel za poslední rok. -2 do 0,20-1 0,21-0,30 0 0,31 0,40 1 0,41 1,00 2 1,01 a více -2 do 0,20-1 0,21-0,30 0 0,31 0,40 1 0,41 0,50 2 0,51 a více S5 - Trvale obydlené byty Míra využití bytového fondu k trvalému bydlení. Jedná se o podíl počtu trvale obydlených bytů na celkovém počtu bytů. Údaj je uváděn v %. -2 do 50,00 % -1 50,1 70,0 % 0 70,1 80,0 % 1 80,1 90,0 % 2 90,1 % a více -2 do 75,00 % -1 75,1 80,0 % 0 80,1 85,0 % 1 85,1 87,0 % 2 87,1 % a více S6 - Sídelní struktura -2 lokální centrum (E) -1 nižší centrum (D) 0 střední centrum významné (C2) 1 vyšší centrum ostatní (C1) 2 vyšší centrum významné (B1) -2 do 1,250-1 1,251-1300 0 1,301-1400 1 1,401 1,500 2 1,501 a více 14

S7 - Volební účast Volební účast v posledních komunálních volbách. Údaj je uváděn v %. -2 do 55,00 % -1 55,01 65,00 % 0 65,01 75,00 % 1 75,01 85,00 % 2 85,01 % a více -2 do 40,00 % -1 40,01 50,00 % 0 50,01 60,00 % 1 60,01 75,00 % 2 70,01 % a více 3.2 Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Tábor Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek jsou zpracovány konkrétně pro každou obec v tzv. problémovém listě obce. VYHODNOCENÍ VZTAHŮ PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Kategorie zařazení obce Územní podmínky pro příznivé životní podmínky hospodářský rozvoj soudržnost společenství obyvatel Vyváženost vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území 3b Tábor Z H S dobrý stav špatný stav - + - H Z, S - 4 2-1 15

Z1 Vodní plochy Z2 Zemědělská půda Z3 Zemědělská půda 1. a 2. třídy ochrany Z4 Staré ekologické zátěže Z5 Území zvýšené ochrany přírody Z6 KES Z7 Lesní plochy H1 Rozvojové oblasti, osy, specifické oblasti H2 Zásobování pitnou vodou H3 Napojení na veřejnou kanalizaci H4 Silniční doprava H5 Míra registrované nezaměstnanosti H6 Saldo vyjížďky a dojížďky do zaměstnání H7 Připravenost území S1 Krátkodobý vývoj počtu obyvatel S2 Index stáří S3 Obyvatelé s VŠ vzděláním S4 Dokončené byty k 31.12 S5 Trvale obydlené byty S6 Sídelní struktura S7 Volební účast Nejlépe hodnoceny z hlediska environmentálního pilíře jsou obce Turovec (bodový zisk 6) a Stádlec (4), dále Balkova Lhota, Dlouhá Lhota, Meziříčí a Radětice (všechny obce 2). Nejhůře hodnoceny jsou obce Tábor a Hodonice (obě -5) a Rataje (-4). Tábor ve srovnání s ostatními Jihočeského kraje patří mezi s hůře hodnoceným environmentálním pilířem. Příčinou je zejména průmyslová historie táborska, intenzivní hospodářství na kvalitních zemědělských půdách, menší podíl lesních ploch a málo ploch zvýšené ochrany přírody. Nejlépe hodnocenými obcemi z hlediska hospodářského pilíře jsou logicky města v táborské aglomeraci Sezimovo Ústí (10), Tábor (9), Planá nad Lužnicí (8) a s ní sousedící Dražice (7) a Chýnov (6). Nejhůře hodnocenou obcí jsou Zadní Střítež (-12), Hlasivo (-9), Běleč (-9) a Černýšovice (-8). Tábor ve srovnání s ostatními Jihočeského kraje lze zahrnout mezi s nadprůměrně hodnoceným hospodářským pilířem. Právě táborská aglomerace je tahounem hospodářského rozvoje Tábor. Vzhledem k výstavbě dálnice D3 a železničního koridoru bude její význam nadále narůstat. Nejlépe hodnocenou obcí z hlediska sociálního pilíře je Planá nad Lužnicí (5), dále obce Ústrašice (4), Dražice a Nasavrky (3). Nejhůře hodnocenými obcemi jsou Zadní Střítež a Vlčeves (obě -12), Vilice (-11), Šebířov, Dobronice u Bechyně, Bradáčov a Hodětín (všechny -10). Tábor ve srovnání s ostatními Jihočeského kraje patří mezi s hůře hodnoceným sociálním pilířem, k čemuž v největší míře přispívá vysoký index stáří a slábnoucí výstavba nových bytů. Při srovnání pilířů udržitelného rozvoje vychází nejlépe obce, které mají všechny pilíře kladné - Dražice, Drhovice, Planá nad Lužnicí, Radkov a Turovec. To jsou zejména obce nacházejících se v rozvojových oblastech, příp. osách a mají současně kvalitní životní prostředí. Nejhůře z hlediska vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje vychází obce u kterých ani jeden z pilířů nebyl hodnocen kladně - Bečice, Dolní Hrachovice, Hlasivo, Hodětín, Hodonice, Košín, Krátošice, Mlýny, Nová Ves u Mladé Vožice, Pohnánec, Pojbuky, Radenín, Rataje, 16

Rodná, Řemíčov, Slapsko, Smilovy Hory, Vlčeves, Zadní Střítež, Záhoří, Zhoř u Mladé Vožice a Želeč. To jsou především menší obce v okrajových částech území Tábor. Je však potřeba přihlédnout k tomu že některé obce mají hodnocení pilířů v rozmezí 1 až 1 a v případě přidání dalších indikátorů by bylo jejich hodnocení jiné. Celkově Tábor získala kladné hodnocení v hospodářském pilíři, sociální pilíř je hodnocen lehce záporně, pilíř environmentální je již záporné hodnocení výraznější. 3.3 Zájmové oblasti či území Z hlediska vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek se rýsuje problémová oblast tvořena obcemi v okolí Mladé Vožice. V této oblasti mají obce s především hospodářské a sociální problémy. Jedná se o obce v kategorii 4 - se záporným hodnocením všech 3 pilířů a obce v kategorii 3a - záporným pilířem hospodářským a sociálním. Obce kategorie 4: Dolní Hrachovice, Hlasivo, Nová Ves u Mladé Vožice, Pohnánec, Pojbuky, Rodná, Řemíčov, Slapsko, Smilovy Hory, Zadní Střítež, Zhoř u Mladé Vožice Obce kategorie 3a: Běleč, Bradáčov, Oldřichov, Pohnání, Ratibořské Hory, Šebířov, Vilice, Vodice V této oblasti je také v ZÚR JK vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB 3 Pacovsko, která představuje území přilehlé ke kraji Vysočina a jeho specifické oblasti Pacovska, které je přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné, ale nachází se ve vnitřní periferii Jihočeského kraje. Do specifické oblasti N-SOB 3 náleží obce Běleč, Pojbuky, Smilovy Hory, Vilice a Zadní Střítež. ZÚR JK stanovuje pro specifickou oblast určité zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování, které lze použít i pro vymezenou oblast Vožicka: podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením podporovat řešení vytvářející podmínky pro rozvoj a propagaci služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu územně vhodně doplnit socioekonomické aktivity a zkvalitněním veřejné vybavenosti vytvořit předpoklady k celosezónní prosperitě v území a stabilizovat tak životní úroveň obyvatel v této oblasti při urbanizaci území umožnit rozvoj v oblasti agroturistiky, rekreace, sportu a turistického ruchu řešit dopravní vybavenost formou zkvalitnění silniční sítě pro motorovou dopravu a doplnění turistických tras, cyklotras, včetně tras pro hipoturistiku s vazbou jak na Jihočeský kraj tak na kraj Vysočina 17

4. PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V TÁBOR Problémy k řešení jsou podrobně zpracovány konkrétně pro každou obec v tzv. problémovém listě obce. 4.1 Širší vztahy Zlepšit dostupnost a přepravní parametry dopravního spojení s hl.m.prahou, Č.Budějovicemi a Lincem vybudováním dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru pro kombinovanou dopravu, včetně navazující infrastruktury. Zlepšit dopravní vazby území Tábor se sousedním krajem Vysočina, Plzeňským krajem a Jihomoravským krajem rekonstrukcí silnic I. a II. třídy a modernizací vnitrostátního železničního koridoru železniční dopravy (TEN) Plzeň České Budějovice Brno. Zlepšit propojení center osídlení (Tábor, Planá n.l., Bechyně) veřejnou dopravou se sítí ostatních sídel, zejména v periferních mikroregionech Jistebnicko, Mladovožicko a Bechyňsko a tím vytvářet předpoklady pro vyvážený, trvale udržitelný rozvoj. Účinně chránit civilizační i přírodní hodnoty území, zejména jeho krajinný ráz, vytvářející jeho image. Řešit dopravní systém v rámci aglomerace, tak aby byla v maximální možné míře vyloučena tranzitní doprava z jádrového území. 4.2 Rozvojové oblasti, rozvojové osy, specifické oblasti Pro rozvojovou osu OS 6 ZÚR JK upřesňuje zásady pro rozhodování v území a úkoly pro územní plánování v navazujících územně plánovacích dokumentací: podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v OS6 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny, podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy, zejména chránit venkovský ráz sídel a obytný charakter a pohledově významná panoramata sídel a krajiny, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území, památkově chráněné objekty a území a zachovávat přiměřenou prostupnost krajiny, omezovat nekontrolovatelný rozvoj obchodních center zejména podél trasy dálnice D3 s ohledem na minimalizaci záborů zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa a za-chování krajinného rázu. řešit územní souvislosti upřesněného koridoru dálnice D3, rychlostní silnice R3, IV. tranzitního železničního koridoru a koordinovat tato řešení s Rakouskem, při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci rozvojové osy OS6 dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů, zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezené rozvojové osy OS6 a stanovit pravidla pro jejich využití 18

Pro rozvojovou oblast nadmístního významu N-OB2 Táborsko stanovují ZÚR JK tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat kapacitní dopravní napojení N-OB2 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy, s vazbou na Středočeský kraj a kraj Vysočina, v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Lužnice a krajinářsky cenného území u sídla Chotoviny věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny; dále se stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, IV. TŽK a dále koridorů silnic I. třídy I/19 (Pelhřimov), dále řešit dopravní systém v rámci aglomerace, tak aby byla v maximální možné míře vyloučena tranzitní doprava z jádrového území, zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením N-OB2, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných částech N-OB2 Pro rozvojovou osu nadmístního významu N-OS4 Písecko Táborsko Pelhřimovsko stanovují ZÚR JK tyto zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí: podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS4 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídel Bernartice a Chýnov, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody, podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy N-OS4, zejména chránit venkovský ráz sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/19 a I/29 s ohledem na polohu a technické řešení a koordinovat je s krajem Vysočina, při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS4, zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS4 a stanovit pravidla pro jejich využití Pro specifickou oblast nadmístního významu N-SOB3 Pacovsko stanovují ZÚR JK tyto zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD dotčených obcí: 19

podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením, podporovat řešení vytvářející podmínky pro rozvoj a propagaci služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu územně vhodně doplnit socioekonomické aktivity a zkvalitněním veřejné vybavenosti vytvořit předpoklady k celosezónní prosperitě v území a stabilizovat tak životní úroveň obyvatel v této oblasti, při urbanizaci území umožnit rozvoj v oblasti agroturistiky, rekreace, sportu a turistického ruchu, řešit dopravní vybavenost formou zkvalitnění silniční sítě pro motorovou dopravu a doplnění turistických tras, cyklotras, včetně tras pro hipoturistiku s vazbou jak na Jihočeský kraj tak na kraj Vysočina 4.3 Environmentální pilíř 4.3.1 Horninové prostředí a geologie Důsledně vyžadovat komplexní rekultivaci vytěžených ploch a urychlit odstranění důsledku těžby, včetně starých ekologických zátěží. Významná část území Tábor se nachází v oblastech s vysokým rizikem výskytu půdního radonu. V přípravě ÚPD, územních a stavebních řízeních je třeba dbát na opatření minimalizující negativní účinky radonu na zdraví obyvatel. 4.3.2 Vodní režim V ÚPD obcí s vymezeným záplavovým územím navrhnout omezení další urbanizace v těchto lokalitách a prostory údolních niv uvolnit pro průchod povodňových vln. V odůvodněných případech posoudit ekonomické a sociální dopady odstranění riskantně umístěných objektů. Přehodnotit urbanistické záměry v těchto územích. Citlivě posoudit a zapracovat protipovodňových opatření. Riziko povodňových škod je třeba vyloučit nebo výrazně omezit především v území se soustředěnou bytovou nebo průmyslovou zástavbou v záplavovém území, kde potenciální povodňové škody významně přesahují náklady na protipovodňová opatření. Pro efektivní návrhy preventivních protipovodňových opatření je třeba hledat vhodnou kombinaci opatření v krajině, která zvýší přirozenou retenci vody v území a vhodná technická opatření, ovlivňující povodňové průtoky. 4.3.3 Hygiena životního prostředí Značná část obyvatel žijících v táborské aglomeraci je vystavena hlukové zátěži a exhalacemi, jejímž zdrojem je především doprava (silniční, železniční). V budovaných koridorech dálnice 20

D3, IV. tranzitního železničního koridoru a silnic I. a II. třídy se hluková zátěž ještě zvýší. V ÚPD exponovaných obcí je třeba dbát na uplatnění aktivních opatření pro snížení hlukové zátěže urbanizovaných oblastí. 4.3.4 Ochrana přírody a krajiny Tábor má rozsáhlá území se zachovalou a rozmanitou krajinou. Přesto docházelo v minulosti v některých oblastech a obcích k výrazným negativním zásahům člověka do krajiny, což vedlo ke snížení hodnoty KES, poklesu podílu zatravněných ploch a nelesní zeleně, snížení retenční schopnosti krajiny, zvětšení ploch nevyužívaných zemědělských pozemků a meliorovaných ploch. Jako příležitost k minimalizaci a nápravě části těchto negativních zásahů se nabízí využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav, které by měly sloužit k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Další vhodnou možností k nápravě současného stavu je např. revitalizace vodních toků a údolních niv, obnova remízů, výsadba alejí a soliterních stromů atd. Významným problémem je také snížení prostupnosti a fragmentace krajiny výstavbou dálnice D3 a IV. železničním koridorem. 4.3.5 Zemědělský půdní fond a pozemky k plnění funkce lesa Tábor vykazuje nejvyšší zastoupení kvalitních zemědělských půd, zařazených do I. a II.třídy ochrany ZPF z celého Jihočeského kraje. Z hlediska trvalé udržitelnosti je problematické, že velká část zemědělské půdy s vysokou třídou ochrany se nachází v okolí větších obcí, kde existuje největší tlak na vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu. 4.4 Hospodářský pilíř 4.4.1 Hospodářské podmínky Koncepční a územně technickou přípravou zón ekonomických aktivit vytvářet podmínky pro získání investic. Vytvářet podmínky a vymezovat vhodné plochy pro ekonomický rozvoj regionu. Věnovat trvalou pozornost segmentům území se sníženou a klesající nabídkou pracovního uplatnění (Mladovožicko, Jistebnicko), hledat vhodné a rozmanité nástroje intervencí včetně územně plánovacích opatření na podporu rozšíření nebo zlepšení nabídky pracovních příležitostí. Generovat pracovní příležitosti ve venkovských oblastech realizací ekologických staveb a opatření - péče o údržbu krajiny, sanací starých ekologických zátěží, zvýšením retenčních schopností krajiny, realizaci protipovodňových opatření, realizaci ÚSES. Vytvářet nová pracovní místa podporou rozvoje vhodných forem cestovního ruchu a při budování jeho infrastruktury. 21

4.4.2 Veřejná dopravní a technická infrastruktura 4.4.2.1 Veřejná dopravní infrastruktura Území Tábor je zatím obtížně průchodné pro dálkovou tranzitní i cílovou dopravu, což limituje rozvoj hospodářské základny a prakticky znemožňuje alokaci významných zahraničních investic. Z celkové délky dálnice D3 byl zatím zprovozněn pouze obchvat města Tábor a úseky Tábor - Chotoviny (9 km) a Mezno -Chotoviny (6,8 km). D3 výrazně urychlí dopravu v úseku Tábor-Veselí nad Lužnicí, kde je v současném období situace především v době špiček kritická. Územím Tábor prochází tranzitní dopravní koridor (IV.TŽK), jenž je nedílnou součástí multimodálního koridoru X (M1). Hustota železniční sítě (obdobně jako u silniční) je výrazně pod republikovým průměrem, což souvisí s přírodními podmínkami. Vybudování integrovaných dopravních a informačních systémů veřejné dopravy by přispělo ke zvýšení nákladní dopravy i přepravy cestujících veřejnou dopravou a tím i omezení individuální automobilové dopravy s jejími negativními vlivy na zdraví obyvatelstva i životní prostředí. Modernizace celostátní železniční trati č.220 Praha Benešov Tábor Č.Budějovice Linz a její přestavba na IV. tranzitní železniční koridor pro kombinovanou dopravu by umožnilo přesunout na železnici podstatnou část nákladní tranzitní dálkové dopravy, což by zásadním způsobem příznivě ovlivnilo životní prostředí a umožnilo navazovat těsnější výrobní kooperace se západoevropskými podniky. Současný stav letišť (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vyčkávacích a odstavných ploch) omezuje možnosti jejich využití. Za hlavní nedostatek pro zlepšení dostupnosti území i širšího regionu je proto považována absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní veřejný mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz. Rozvojem integrovaného systému veřejné dopravy je třeba podporovat mobilitu obyvatelstva při vyjížďkách za prací a do škol a zlepšovat dostupnost zatím nedostatečně navštěvovaných míst cestovního ruchu. 4.4.2.2 Veřejná technická infrastruktura Technická infrastruktura vyžaduje přestavbu, modernizaci a další plošný rozvoj jednotlivých subsystémů: v zásobování vodou existují obce, v nichž je nutná rekonstrukce stávající sítě a oblasti, kde je nutné vybudováním nových sítí podíl napojení obyvatel na veřejné vodovody zvýšit je nezbytné pokračovat v rozšíření stávající kanalizační sítě, rekonstrukcí lokálních kanalizačních soustav a čistíren odpadních vod zajistit jejich plnou funkceschopnost a kompatibilitu s evropskými normami v území roste celková produkce odpadů. Podíl odpadu odstraňovaného skládkováním dlouhodobě převyšuje v jednotlivých letech podíl odpadu využívaného recyklací anebo využitím jako paliva či k výrobě energie v území Tábor existuje řada lokalit s významnou starou ekologickou zátěží, jejichž sanace bude velmi nákladná v rámci zásobování území teplem se jeví jako problémové stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva, které jsou častým zdrojem znečištění, v některých případech překračují emisní limity a omezují tak kvalitu života obyvatel. 22

4.5 Pilíř soudržnosti společenství obyvatel 4.5.1 Sociodemografické podmínky 4.5.1.1 Populační vývoj obyvatelstva Důležitým ukazatelem kvality života v území je přírůstek (resp. úbytek) obyvatelstva, který odráží populační klima a migrační aktivitu regionu. Území Tábor patří k těm s dlouhodobě velice malým přírůstkem obyvatel, který se v posledních letech pohyboval blízko nulové úrovni. Rovněž přírůstky počtu obyvatel migrací jsou celkově nepatrné. Tendence ke snižování podílu dětí v populaci je zcela dominující. Z pohledu zabezpečení vlastních budoucích generací je pokles podílu dětí stejně nepříznivý jako nárůst podílu starých občanů. Oba tyto nepříznivé demografické trendy přitom postihují především nejmenší obce, z nichž některé se tak dostávají na hranici existence sídel pro trvalý život obyvatel. 4.5.1.2 Sociální a zdravotní péče Na nepříznivě se vyvíjející demografickou situaci je třeba reagovat zvyšováním kapacit domovů důchodců a pensionů pro důchodce, léčebny dlouhodobě nemocných a zejména rozvíjet systém ambulantní pečovatelské péče, denních stacionářů a center. Při přípravě koncepcí rozvoje území věnovat trvalou pozornost důsledkům změn věkové a sociální struktury a migrace trvale bydlících obyvatel a dalších uživatelů území, které se promítají a budou promítat do měnících se nároků na dostupnost zařízení a služeb ve zdravotnictví a zdravotnické péči místního i nadmístního významu. 4.5.1.3 Vzdělání Je třeba vytvářet příznivé podmínky pro uplatnění a trvalý život mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí, dále zlepšovat dostupnost center vysokoškolského vzdělání v Č. Budějovicích a Praze, usilovat o zřízení vysoké školy, či její fakulty v táborské agomeraci a vytvořit územně technické podmínky pro zřízení podnikatelského inkubátoru či inovačního centra ve vazbě na multinodální dopravní koridor M1. Vhodná je také snaha o zachování základního a mateřského školství v menších obcích. 4.5.2 Bydlení 4.5.2.1 Bydlení V ÚPD věnovat zvýšenou pozornost lokalizaci bytové výstavby, jejím formám a dopadům na urbanizaci volné krajiny, přepravní nároky, dopravní a technickou infrastrukturu území. Podporovat zvýšení rozsahu i tempa modernizace, přestavby staršího bytového fondu a zlepšování kvalit prostředí obytných souborů a celků. Využívat objektů individuální rekreace k trvalému bydlení. 23

4.5.2.2 Sídelní struktura a suburbanizace Zamezit neodůvodněným záborům pozemků ZPF v I. a II. třídě ochrany, podporovat uplatnění úplné škály různých forem bydlení v souladu s místními podmínkami, aktivně zlepšovat dopravní a technickou infrastrukturu hospodářsky méně rozvinutých oblastí a specifických oblastí Tábor. Také je třeba v ÚPD reagovat na probíhající proces suburbanizace v obcích ležících v blízkosti táborské aglomerace, zejména na vysokou kvalitou občanské vybavenosti, veřejného prostranství a dobrou dopravní dostupnost. 4.5.3 Rekreace 4.5.3.1 Cestovní ruch Nedostatečná ekonomická výtěžnost CR je výsledkem nedostatečného marketingu kulturně historických i přírodních hodnot území a slabě vyvinuté infrastruktury cestovního ruchu mimo zavedená centra CR (Tábor, Bechyně). Problémem je celoroční využití ubytovacích kapacit i kvalita poskytovaných služeb. V dalším rozvoji CR je důležité respektovat požadavky ochrany přírody a krajiny, podporovat rozvoj měkkých forem cestovního ruchu (např. lázeňství a wellness, hippoturistika, cykloturistika, agroturistika, případně golf či kongresová turistika, která mají na Táborsku dobré předpoklady rozvoje) a zajistit zvýšení vybavenosti v oblasti služeb. 4.5.3.2 Památková péče Památkově cenná území jsou ohrožena stavebními aktivitami v blízkosti památkově chráněných objektů i celých souborů, které mohou ohrozit estetickou hodnotu krajiny případně mít destruktivní vliv na kulturní hodnotu objektů samotných. Je nezbytné zlepšovat a vytvářet územní podmínky pro ochranu a rozvoj kulturních hodnot, zejména krajiny a krajinného rázu. 4.5.3.3 Sport a tělovýchova V koncepcích rozvoje území věnovat trvalou pozornost důsledkům změn věkové a sociální struktury a migrace trvale bydlících obyvatel a dalších uživatelů území, které se promítají do měnících se nároků na dostupnost zařízení, ploch a služeb pro sport, tělovýchovu, využití volného času a zdravý způsob života.. Ve strategických plánech rozvoje i v ÚPD věnovat zvýšenou pozornost územně náročným druhům sportovišť (golf, areály sjezdového lyžování, areály pro motoristické sporty apod.) a jejich dopadům na ŽP a krajinný ráz. V ÚPD obcí a VÚC vytvářet příznivé územně technické podmínky rozšiřování systému značených cykloturistických tras, cyklostezek, hipostezek a turistických tras. 24