Multimédia, ICT a nejnovější trendy Multimédia, ICT a nejnovější trendy prezentace v lektorské praxi prezentace v lektorské praxi ZÁKLADY ZÁKLADY FOTOGRAFIE FOTOGRAFIE CENTRUM MEDIÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Akreditované CENTRUM středisko MEDIÁLNÍHO dalšího vzdělávání VZDĚLÁVÁNÍ pedagogických pracovníků Akreditované středisko dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
FOTOGRAFOVÁNÍ JE TAK NESNADNÉ Tomáš Motl Tibor Szilvási
Hlavní témata semináře Historie a vývoj technologie Digitální záznam Výběr vhodného materiálu k tématu přednášky (technická a vypovídací kvalita obrazu) Základy kompozice v souvislosti na informativní charakter obrazu Formáty obrazových souborů a jejich použití (bitmapa, vektor) Úprava obrazového matriálu (barva, sytost, kontrast, ořez, formát, křivky, úrovně atd.) Komprimace a ukládání obrazových souborů ve vhodné kvalitě a typu
Nástup nových technologií zcela zásadním způsobem ovlivňuje možnosti tvorby vizuálních podkladů pro práci lektora
FOTOGRAFOVAT SE DNES DÁ UŽ SKORO VŠÍM
Kde ukládat a hledat obrazové podklady? Webové stránky Sociální sítě Veřejná úložiště dat
Technologie vzniku snímku CAMERA OBSCURA
STRUČNĚ O TECHNOLOGII CAMERA OBSCURA
STRUČNĚ O TECHNOLOGII CAMERA OBSCURA
STRUČNĚ O TECHNOLOGII Využití jevu v umění
STRUČNĚ O TECHNOLOGII Využití jevu ve vojenství
STRUČNĚ O TECHNOLOGII Využití jevu v cestovním ruchu
VÝVOJ TECHNOLOGIE Německo, po r. 1860. Dřevěná kamera se zeleným měchem a matnicí 18x13 cm.
VÝVOJ TECHNOLOGIE DESKOVÝ FOTOAPARÁT 2. generace
VÝVOJ TECHNOLOGIE Monocuar Duplex (1884)
VÝVOJ TECHNOLOGIE Německo, počátek 20. století a první filmové aparáty 35mm film Ur-Leicaa LeicaI
VÝVOJ TECHNOLOGIE Německo, počátek 20. století a první filmové aparáty 35mm film Ur-Leicaa LeicaI
VÝVOJ TECHNOLOGIE Dynamický vývoj během 2. světové války Leica 250 Reporter
VÝVOJ TECHNOLOGIE Japonská garnitura 60. let 20. století
VÝVOJ TECHNOLOGIE Počátky poloautomatických automatických režimů (70. léta 20 století)
VÝVOJ TECHNOLOGIE Počátky poloautomatických automatických režimů (70. léta 20 století)
VÝVOJ TECHNOLOGIE Digitalizace!
VÝVOJ TECHNOLOGIE Současnost
VÝVOJ TECHNOLOGIE Jednoduchý fotoaparát domácí výroby
VÝVOJ fotografie počátek První barevná fotografie bratří Lumiérů Pohled z okna Joseph Nicéphore Niépce
VÝVOJ fotografie současnost 1.500.000 fotografií denně jen na Flickr
STRUČNĚ O TECHNOLOGII FILM NEBO DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE? JEŠTĚ PŘED 10 LETY AKTUÁLNÍ OTÁZKA ale dnes?
STRUČNĚ O TECHNOLOGII KLASICKÁ FOTOGRAFIE
STRUČNĚ O TECHNOLOGII DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE
DIGITÁLNÍ ZÁZNAM Záznam signálu Snímač je složen z miliónů světlo-citlivých fotodiod (buněk). Vyčištění a zesílení získaného signálu podle nastavené hodnoty citlivosti (ISO). Primární korekce Korekce statického šumu, korekce vad objektivu Vyvolání fotografie Matematické výpočty, Výsledkem je hotový 8bitový JPEG snímek s provedenými všemi úpravami a vylepšeními, která byla na fotoaparátu nastavena. Digitalizace signálu A/D převodník převádí data do číselné podoby, Dnešní převodníky dokáží rozlišovat 4 096 (12bit) až 65 536 (16bit) úrovní množství světla mezi absolutní černou a bílou.
V souboru nebyla nalezena část obrázku s ID relace rid4. DIGITÁLNÍ SNÍMAČ-ČIP Rozlišení = Velikost aktivní části buňky senzoru Velikost aktivní části jedné buňky senzoru je navázána na velikost celého senzoru a jeho rozlišení (tj. počet buněk) v MPix. S růstem rozlišení klesá velikost jedné buňky a naopak. Velikost aktivní části buňky je důležitý pro kvalitní signál poskytovaný buňkou. Větší buňka = více světla = méně šumu
BĚŽNÉ VELIKOSTI SNÍMAČŮ
BAREVNÁ MASKA Bayerova maska Pro každý pixel snímače jeden filtr, který propouští pouze jednu barvu. Aby byla informace o barvě každého pixelu kompletní, musí se dopočítávat ze sousedních pixelů pomocí tzv. interpolace. Výsledný obraz je tak vždy pouze zprůměrovaný.
MOŽNOSTI NA TRHU Canon PowerShot SX170 IS Cca 3.900 Kč
MOŽNOSTI NA TRHU Samsung NX3000 cca 11.500 Kč
MOŽNOSTI NA TRHU Nikon D5100 12.000 Kč Užitečný tip: http://www.megapixel.cz/porovnani?product=8367_9965
OHNISKOVÁ VZDÁLENOST Ohnisková vzdálenost je vzdálenost mezi optickým středem objektivu a digitálním snímačem(nebo filmem či digitální stěnou) při zaostření na nekonečno. Velmi zjednodušeně lze objektivy rozdělit do tří kategorií širokoúhlé, standardní a teleobjektivy. Širokoúhlá skla jsou ta, která mají ohnisko kratší jak 50 mm a široký úhel záběru. Jsou proto vhodné pro zachycení velkých celků, architektury či krajiny.
OHNISKOVÁ VZDÁLENOST Čím menší je ohnisková vzdálenost, tím širší je pole záběru.
OHNISKOVÁ VZDÁLENOST Čím menší je ohnisková vzdálenost, tím širší je pole záběru.
Kvalitní fotografie?
PŘÍKLADY FOTEK Z AKCE
PŘÍKLADY FOTEK Z AKCE
PŘÍKLADY FOTEK Z AKCE
PŘÍKLADY FOTEK Z AKCE
PŘÍKLADY FOTEK Z AKCE
PŘÍKLADY FOTEK Z AKCE
PŘÍKLADY FOTEK Z AKCE
EXPOMONETRIE Dopad světla na světlo-citlivou vrstvu vyvolá odezvu
CLONA Množství světla, které dopadá na senzor je řízen CLONOU: velikostí otvoru, kterým pouštíme světlo do fotoaparátu
ČAS Množství světla, které dopadá na senzor je řízen také ČASEM, po který světlo vniká do fotoaparátu objektivem.
CLONA ČAS (A CITLIVOST) 1. málo světla delší dobu 2. více světla kratší dobu STEJNÝ VÝSLEDEK
CITLIVOST
EXPONOMETRIE Srovnej
EXPONOMETRIE Dlouhý čas SE STABILNÍM OBJEKTIVEM
EXPONOMETRIE Dlouhý čas SE STABILNÍM OBJEKTIVEM
EXPONOMETRIE Dlouhý čas SE STABILNÍM OBJEKTIVEM
EXPONOMETRIE Dlouhý čas SE STABILNÍM OBJEKTIVEM
EXPONOMETRIE Dlouhý čas a pohyb objektivu s objektem
EXPONOMETRIE Dlouhý čas a pohyb objektivu s objektem
EXPONOMETRIE Dlouhý čas a pohyb objektivu s objektem
EXPONOMETRIE Dlouhý čas a pohybující se objektiv
EXPONOMETRIE Dlouhý čas a pohybující se objektiv
EXPONOMETRIE Krátký čas
EXPONOMETRIE Krátký čas
EXPONOMETRIE Krátký čas
EXPONOMETRIE Krátký čas
EXPONOMETRIE Krátký čas
PRÁCE S CITLIVOSTÍ
BAREVNÁ TEPLOTA Jak a proč se projevuje na snímku
EXPOMONETRIE Barevná teplota
EXPOMONETRIE Barevná teplota
EXPOMONETRIE Barevná teplota
EXPOMONETRIE Barevná teplota
EXPOMONETRIE Nastavení a režimy fotoaparátu
EXPOMONETRIE Nastavení a režimy fotoaparátu
EXPOMONETRIE AUTOMATIKA REŽIM P REŽIM S (Av) REŽIM A (Tv) MANUÁLNÍ REŽIM (M)
FOTOGRAFIE RŮZNÝMI POHLEDY Porovnejte informativní a emoční složku fotografií
Událost
Prostředí
Lidé
INFORMACE vs. EMOCE Technika
INFORMACE vs. EMOCE Architektura
INFORMACE vs. EMOCE Neštěstí
INFORMACE vs. EMOCE Příroda
INFORMACE vs. EMOCE Portrét
OSTŘENÍ A HLOUBKA OSTROSTI čím menší je vzdálenost, na kterou je objektiv zaostřen, tím je hloubka ostrosti menší čím menší je ohnisková délka objektivu (pozor -skutečná, ne přepočtená na kinofilmový ekvivalent), tím je hloubka ostrosti větší čím menší je aktuální zvolené clonové číslo (zaclonění) objektivu, tím je hloubka ostrosti menší
HYPERFOKÁLNÍ VZDÁLENOST Hyperfokálnívzdálenost umožňuje s co nejnižší možnou clonou dosáhnout maximální hloubky ostrosti. Používá se, když chceme mít na snímku ostré vše od popředí až do nekonečna. JAK ZAOSTŘIT? Při manuálním ostření zvolíme rovinu zaostření podle vzdálenosti blízkého předmětu a nastavíme clonu podle tabulky
OSTŘENÍ A HLOUBKA OSTROSTI Ostřící body a jejich volba je důležitá!
Ostřící body v hledáčku matnici s ostřícími body
VOLBA OSTŘÍCÍHO BODU Manuální výběr ostřícího bodu
VOLBA OSTŘÍCÍHO BODU Automatický výběr ostřícího bodu
Re-kompozice snímku Point-recompose-shot. Ta spočívá v zaostření na střed (aktivní středový ostřící bod) namáčknutím spouště její podržení ( aretace AF, popř. funkce AF-L = zámek ostření) - překomponování scény dle libosti domáčknutí = exponování.
PŘEDOSTŘENÍ zaostření aretace
OSTŘENÍ A HLOUBKA OSTROSTI
OSTŘENÍ A HLOUBKA OSTROSTI
OSTŘENÍ A HLOUBKA OSTROSTI
Kompozice snímku Pravidlo třetin snímku dopouruče hlavní objekty umístit mimo střed. Důležitý objekt, nemá být zpravidla v centru formátu.
Kompozice snímku Porovnej
Kompozice snímku Porovnej
POZICE FOTOGRAFA Je důležitá pro kvalitní snímek
JAK SE SPRÁVNĚ POSTAVIT Co je špatně?
JAK SE SPRÁVNĚ POSTAVIT Zrovna tady stojíme.
JAK SE SPRÁVNĚ POSTAVIT stačí pár kroků doleva
JAK SE SPRÁVNĚ POSTAVIT srovnej
Objekt a prostředí Musí logicky souviset
PRÁCE SE SVĚTLEM Umělé zdroje světla vytvářejí obvykle vysoký kontrast osvětlení. Lidské oko má vynikající schopnost se bleskurychle přizpůsobit světelným podmínkách, kam se právě dívá, kdežto fotografie zachycující scénu jako celek tuto možnost nemá. Proto fotografie mají často problémy s prokreslením stínů a/nebo s přeexponovanými světly, a to i přesto, že oko osvětlení jako příliš kontrastní nevnímá a vidí všude "vcelku dobře". Jinými slovy na scéně je často obrovský kontrast mezi místy blízko nasvícenými světly a místy hluboko ve stínech.
PRÁCE SE SVĚTLEM Záleží na tom, odkud světlo přichází
KREATIVITA snímků Srovnej
KREATIVITA Srovnej.
KREATIVITA Krása protisvětla.
KREATIVITA Krása protisvětla.
KREATIVITA Krása protisvětla.
KREATIVITA Možnosti bočního světla.
KREATIVITA Možnosti bočního světla.
KREATIVITA Boční světlo a perspektiva.
KREATIVITA Světelná atmosféra.
KREATIVITA Vzdušná perspektiva.
KREATIVITA Silueta.
ZDROJ SVĚTLA JE NÍZKO
NOČNÍ SNÍMEK
SVĚTLO Přední přirozené ostré světlo
Přední umělé ostré světlo
SVĚTLO Boční světlo
SVĚTLO Srovnej
SVĚTLO Protisvětlo
SVĚTLO Rozptýlené světlo
SVĚTLO Světlo dotváří atmosféru na pozadí
SVĚTLO Srovnej
SVĚTLO Srovnej
VELIKOSTI ZÁBĚRŮ
cele k
celek
polocelek
polocelek
detail
detail
ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ
ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ Rozlišení čipu Rozměry snímku 1 Mp 1280 x 960 2 Mp 1632 x 1224 3 Mp 2048 x 1536 4 Mp 2272 x 1704 5 Mp 2560 x 1920 6 Mp 3008 x 2000
ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ Pokud známe rozlišení fotografie vpixelech ataké rozlišení tiskárny vjednotkách dpi, můžeme spočítat, jak velký snímek můžeme vytisknout. Použijeme vzorec: rozměr v cm = počet bodů / rozlišení * 2,54
ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ Pro kvalitní tisk je nepsaným pravidlem používat hodnotu 300 PPI (pixel per inch). Kolik je potřeba megapixelů pro velikosti v centimetrech v kvalitě 300 PPI:
ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ Kontrast, expozice, vyvážení bílé, ostrost
ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ Rozměry pro publikaci ON-Line
ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ Rozměry pro publikaci ON-Line
ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ Hromadné přejmenování
ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ Další možnosti úprav: Filtry Panoramatické snímky Úprava barev Rámečky Ořezy Titulky efekty