Veřejnost a obnovitelné zdroje energie



Podobné dokumenty
Názory na důvody vstupu do politických stran

Postoje obyvatel ČR ke stavbě větrných elektráren

Výzkum veřejného mínění zaměřený na vnímaní energetiky a energetické nezávislosti

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ co si myslí Češi?


Názor občanů na drogy květen 2019

Názor občanů na drogy květen 2017

TOP VOZY ČR Zpráva z výzkumu. Červen 2017

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: milan.tucek@soc.cas.cz

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

er Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: milan.tucek@soc.cas.cz

Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky

0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodně příznivý Spíše příznivý Tak napůl Spíše nepříznivý Rozhodně nepříznivý Žádný Neví

Poukázky v hmotné nouzi

Úroveň vzdělávání v ČR

MEZINÁRODNÍ SETKÁNÍ OBK EDU S OIK MOCHOVCE A OIK BOHUNICE

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Hodnocení roku 2016 a očekávání v roce 2017

Dopady legislativních změn na systém závodního stravování

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Sankce EU vůči Rusku. Závěrečná zpráva. Září 2014

ROZLOŽENÍ POLITICKÝCH PREFERENCÍ V CELÉ POPULACI

Závěrečná zpráva ze sociologického výzkumu NÁZORY ČESKÉ POPULACE NA MAJETKOVÉ ZAPOJENÍ OBCÍ A OBČANŮ DO PROJEKTŮ VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN

Tisková zpráva. Veřejnost o energetické politice a budoucnosti výroby elektrické energiee květen /7

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2017

Názor na devizové intervence České národní banky

nosnice v klecových chovech červenec 2018 zpracováno pro

Lidský kapitál Bleskový výzkum Hamé: QN výstupy

Česká společnost a onemocnění AIDS červen 2016

Zpracoval: Matouš Pilnáček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Důvody vstupu do politických stran

Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice listopad 2012

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Zpracoval: Martin Spurný Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,

Názory občanů na úroveň české vědy a podmínky jejího financování leden 2016

Prezidentský panel 2018 Spokojenost s výsledkem voleb a preference nevoličů , ve spolupráci s

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2017

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne neví. rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne neví

Výzkum před prezidentskými volbami vývoj listopad 2017 leden 2018 (4 vlny)

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

Názory lidí na opatření v rodinné politice

er Jilská 1, Praha 1 Tel.:

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

Praha 10. Průzkum veřejného mínění na téma rekonstrukce Moskevské ulice

PO /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: gabriela.

ROZDĚLENÍ ROLÍ V ČESKÉ RODINĚ

Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2016

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018

NÁZORY ČESKÉ POPULACE NA CHOV A DREZÚRU ZVÍŘAT V CIRKUSECH

BIO POTRAVINY ZPRÁVA Z VÝZKUMU OFICIÁLNÍ PARTNER: KANTAR MEDIA GROUP PRO ČR A SR

Postoje ke kojeneckým ústavům

Postoj občanů k plýtvání potravinami duben 2014

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

bodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04

Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

Vánoce a dobročinnost Tisková zpráva

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2018

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

Zaznamenání seriálu Táta jako máma. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. 6. září Fakta na dosah

Jan Krajhanzl, Tomáš Chabada, Renata Svobodová Katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykova univerzita, leden 2018

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

bleskový průzkum k aktuálnímu dění 3. část výsledků

Postoje českých občanů k NATO a obraně ČR - leden 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Co si myslíme o energetice

Postoje české veřejnosti k cizincům

Lesy pohledem české veřejnosti: jak mají vypadat a jak se v nich má hospodařit

Miloš Zeman Rok ve funkci

Tisková zpráva. Veřejnost o spotřebě elektrické energie, o obnovitelných zdrojích a šetrnosti výroby k životnímu prostředí květen /5

Průzkum uživatelů dálkového tepla ve vybraných lokalitách ČR Prezentace Factum Invenio

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech sociální politiky

Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR - únor 2015

Češi a reklama únor partneři: ppm factum research

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5)

Sněmovní volební model MEDIAN KVĚTEN 2014

Jak jsou na tom Češi s tolerancí?

es /[6] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

STRAVENKY V KONTEXTU ZAMĚSTNANECKÝCH BENEFITŮ

Občané o Lisabonské smlouvě

Svatby v české společnosti

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Průzkum uživatelů dálkového tepla ve vybraných lokalitách ČR Prezentace Factum Invenio

Sněmovní volební model MEDIAN. DUBEN 2014 (sběr 8. DUBNA 8. KVĚTNA 2014)

Práva homosexuálů Zpracováno exkluzivně pro:

Transkript:

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie 3. května 2011 Zpráva z výzkumu realizovaného společností Factum Invenio

Obsah Základní informace o projektu Hlavní zjištění Detailní analýza Náklady spojené s výrobou elektřiny Bezpečnost a elektrická energie Názor populace na jadernou energii Vliv současných událostí na hodnocení jaderné energie Ochota využívat obnovitelné zdroje Míra souhlasu s uvedenými výroky Přílohy Dotazník 2

Základní informace o projektu Metodika Výzkum byl realizován metodou osobního dotazování na 1.031 respondentech vybraných kvótním přístupem. Výběrovými znaky jsou pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště a hrubý příjem domácnosti. Sběr dat byl zahájen 15. 4. a ukončen 28. 4. 2011. Struktura vzorku 3

Hlavní zjištění

Hlavní zjištění Respondenti vnímají obnovitelné zdroje jako ekonomicky výhodné. Nejekonomičtějším zdrojem jsou podle nich větrné elektrárny. Podle názoru 70 % populace generují větrné elektrárny nejnižší náklady, jak z hlediska provozu, tak následné údržby, případně likvidace odpadů. Jaderná energie jev současné době považována za nejdražší. Za velmi nebo spíše drahou ji považuje 61 % populace. I z hlediska bezpečnosti si obnovitelné zdroje stojí oproti konvenčním dobře. Za nejbezpečnější jsou považovány opět elektrárny větrné následované fotovoltaickými a vodními. Za prvními třemi jmenovanými pak s odstupem následují elektrárny uhelné, plynové a nakonec jaderné. Jadernou energetiku jako rozhodně nebezpečnou vnímá téměř polovina populace. Vztah populace k jaderné energii je pro nadpoloviční většinu populace (57 %) negativní nebo spíše negativní. Pozitivně ji hodnotí 36 % populace. S rostoucím věkem podíl těch, kdo jadernou energii hodnotí pozitivně klesá. V souvislosti s nedávnými událostmi v japonské Fukušimě se lidé přiklánějí k závěru, že je nutné zvýšit bezpečnostní opatření a do budoucna tento zdroj energie omezit. 23 % populace tvrdí, že se jejich názor v důsledku událostí v Japonsku nijak nezměnil. Tento názor sdílejí především lidé, kteří jadernou energii obecně hodnotí pozitivně. Zároveň však volají po přijetí bezpečnostních opatření. Rozhodujícím kritériem pro nákup elektrické energie je pro respondenty cena. Téměř 30 % populace deklaruje Nezáleží mi na typu energie preferuji nízkou cenu. Ti, kdo jsou ochotni si za využívání energie z obnovitelných zdrojů připlatit (36 %) by volili kombinaci různých zdrojů (fotovoltaická, větrná, vodní elektrárna). Pro kombinaci jsou statisticky významně častěji lidé s vysokoškolským vzděláním. 5

Detailní analýza

Náklady spojené s výrobou elektřiny Jak finančně náročné jsou uvedené typy energie? Jak finančně náročné jsou uvedené typy energie? N = 1.031, průměr hodnot Větrná elektrárna 29 41 22 6 2 Větrná elektrárna 2,10 Vodní elektrárna 21 41 27 8 2 Vodní elektrárna 2,30 Fotovoltaická, solární elektrárna 19 32 27 15 7 Fotovoltaická, solární elektrárna 2,59 OBNOVITELNÉ ZDROJE Jaderná elektrárna 3 9 28 32 29 Uhelná elektrárna 3,58 Uhelná elektrárna Plynová elektrárna 1 9 1 10 35 34 41 37 14 18 Plynová elektrárna 3,61 Jaderná elektrárna 3,74 Velmi levný Spíše levný Průměrné náklady Spíše drahý Velmi drahý čím nižší hodnota, tím levnější zdroj Obnovitelné zdroje energie, tj. větrné, vodní a fotovoltaické elektrárny, jsou považovány za nejúspornější. S výrazným odstupem za nimi následují elektrárny uhelné, plynové a jaderné, jejichž dopady na životní prostředí jsou nezpochybnitelně vyšší. Větrné elektrárny jsou v současné době považovány za nejekonomičtější zdroj elektrické energie. O této skutečnosti je přesvědčeno 70 % populace (součet kategorií velmi a spíše levný zdroj energie). Naopak finančně nejnáročnějšími zdroji energie jsou elektrárny jaderné, plynové a uhelné. Jaderné elektrárny jsou vnímány jako nejdražší. Téměř 30 % populace uvedlo, že se jedná o velmi drahý zdroj energie. Q1. Jak levná nebo drahá je podle Vašeho názoru výroba elektrické energie v jednotlivých typech elektráren? 7

Bezpečnost a elektrická energie Jak bezpečné jsou uvedené typy energie? Jak bezpečné jsou uvedené typy energie? N = 1.031, průměr hodnot Větrná elektrárna 56 40 21 0,2 Větrná elektrárna 1,48 Fotovoltaická, solární elektrárna Vodní elektrárna 52 47 39 47 8 1 51 0,2 0,1 Fotovoltaická, tedy solární elektrárna Vodní elektrárna 1,59 1,59 OBNOVITELNÉ ZDROJE Uhelná elektrárna 7 44 41 9 0,3 Uhelná elektrárna 2,52 Plynová elektrárna 4 31 49 16 0,3 Plynová elektrárna 2,77 Jaderná elektrárna 2 16 34 48 0,3 Jaderná elektrárna 3,28 velmi bezpečný spíše bezpečný spíše nebezpečný čím nižší hodnota, tím levnější zdroj rozhodně nebezpečný neví, bez odpovědi Kromě skutečnosti, že obnovitelné zdroje energie jsou méně nákladné, co se výstavby, ale také dalšího provozu a následné likvidace týče, je jejich provoz rovněž považován za výrazně bezpečnější. Za velmi bezpečné považuje obnovitelné zdroje energie, tj. větrné, solární a vodní elektrárny, přibližně polovina populace. Nejhůře hodnoceným zdrojem energie je energie jaderná, kterou naopak polovina populace považuje za rozhodně nebezpečnou. Q2. Jak bezpečná je podle Vašeho názoru výroba elektrické energie v jednotlivých typech elektráren? 8

Názor populace na jadernou energii Jak Vy osobně vnímáte jadernou energii? Jak Vy osobně vnímáte jadernou energii? podle věku, odpovědi rozhodně negativně, Rozhodně negativně 21 Neví, bez Rozhodně odpovědi pozitivně Spíše 6 6 pozitivně 30 15-29 let 18 30-44 let 21 45-59 let 22 Spíše negativně 36 60 a více let 25 Více než polovina populace vnímá jadernou energii negativně (21 % rozhodně negativně a 36 % spíše negativně). Větší obavy vzbuzuje jaderná energie u žen. Rozhodně negativně jadernou energii vnímá 24 % žen a 19 % mužů. Rozdíl v této kategorii je statisticky významný. Jadernou energii vnímají, patrně také pod tíhou vlastních zkušeností, o poznání hůře lidé ve věkové kategorii 60 a více let. Q3. Jak Vy osobně vnímáte jadernou energii, resp. jaderné elektrárny? 9

Vliv současných událostí na hodnocení jaderné energie Současné události a hodnocení jaderné energie Současné události a hodnocení jaderné energie podle věku, Měli bychom přistoupit k dalšímu posílení bezpečnostních systémů 37 15-29 let 30 Události nezměnily m ůj pohled na jadernou energii 23 30-44 let 23 Využívání jaderné energie bychom m ěli omezit co nejdříve, v horizontu pár let Měli bychom směřovat k omezení jaderné energie v následujících 10-15 letech 17 22 45-59 let 60 a více let 20 21 Neví, neodpověděl 0,3 Většina populace (37 %) v souvislosti s nedávnými událostmi v japonské Fukušimě volá po posílení bezpečnostních systémů. Téměř 40 % populace se domnívá, že bychom v následujících letech měli přistoupit k omezování jaderné energie. Lidé, jejichž názorem neotřásly události v japonské Fukušimě, vnímají jadernou energii převážně pozitivně. Ti, kdo svůj postoj k jaderné energii hodnotili jako spíše pozitivní se však statisticky významně častěji přiklánějí k dalšímu posilování bezpečnostních systémů. Q4. Jak se po událostech v japonské Fukušimě změnil Váš pohled na jadernou energii? 10

Ochota využívat obnovitelné zdroje Ochota připlatit za odběr energie z obnovitelných zdrojů Preferovaný typ energie Nejsem ochoten/ochotna si připlatit 34 Kombinace uvedených zdrojů Fotovoltaická, solární elektrárna 9 14 Nezáleží mi na původu energie - preferuji nízkou cenu 29 Vodní elektrárna Větrná elektrárna 6 7 Neví, neodpověděl 0,3 Přestože si lidé uvědomují potřebu využívat také jiné než současné zdroje energie, jen málo je jich ochotno připlatit za využívání obnovitelných zdrojů. Téměř třetina populace přitom říká Nezáleží mi na původu energie preferuji nízkou cenu. Energii z obnovitelných zdrojů by dalo přednost 37 % populace. Nejčastěji by lidé volili kombinaci fotovoltaické, vodní a větrné elektrárny. Ke kombinaci uvedených zdrojů se v největší míře přiklánějí lidé s vysokoškolským vzděláním. Q5. Byl/a byste ochoten/ochotna připlatit si za odběr energie z obnovitelných zdrojů? Pokud ano, jakému typu elektrárny byste dal/a přednost? 11

Míra souhlasu s uvedenými výroky Do jaké míry souhlasíte s uvedenými výroky? N = 1.031, průměr hodnot Fotovoltaické, resp. solární elektrárny na střechách mi nevadí Měli bychom víc využívat obnovitelných zdrojů, dlouhodobě se to vyplatí Hnědouhelné povrchové doly nepřijatelně ničí krajinu Naše závislost na ropě a plynu z nestabilních států je příliš vysoká Obnovitelné zdroje energie jsou využívány nedostatečně Jaderné elektrárny mohou být terčem teroristických útoků Jaderné elektrárny mohou být poškozeny/zničeny náhodnou katastrofou Obnovitelné zdroje energie mohou pokrýt velkou část našich potřeb energie Naše závislost na jaderné energii je příliš vysoká 1,68 1,77 1,79 1,82 1,83 1,86 1,96 2,05 2,21 Nejvíce lidí se ztotožňuje s výrokem, že fotovoltaické, resp. solární panely umístěné na střechách domů nebo průmyslových hal nevadí. Lidé rovněž soudí, že je nutné obnovitelné zdroje energie využívat více, protože se to dlouhodobě vyplatí. Podíl těch, kdo jsou však reálně ochotni připlatit si za odběr energie z obnovitelných zdrojů je však nízký. Obávám se nehod jaderných elektráren v Evropě Riziko plynoucí z využívání jaderné energie je vyšší než výsledný užitek 2,26 2,46 čím nižší hodnota, tím vyšší míra souhlasu Q6. Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky? 12

Fotovoltaická, resp. solární energie Obnovitelné zdroje energie jsou využívány nedostatečně Obnovitelné zdroje energie jsou využívány nedostatečně 33 42 14 2 9 Tři čtvrtiny Čechů se domnívá, že obnovitelné zdroje energie nejsou využívány v dostatečné míře. S tímto výrokem rozhodně nebo spíše souhlasí 75 % populace ČR. Rozhodně souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Neví, bez odpovědi Fotovoltaické, resp. solární elektrárny na střechách domů nebo průmyslových hal mi nevadí Fotovoltaické, resp. solární elektrárny na střechách mi nevadí 47 37 10 3 3 Fotovoltaické, resp. solární elektrárny se zdají být správnou volbou. Jsou-li solární panely umístěny na střechách domů nebo průmyslových budov, nijak nevadí 84 % populace. Rozhodně souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Neví, bez odpovědi Q6. Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky? 13

Jaderná energie Riziko plynoucí z využívání jaderné energie je vyšší než výsledný užitek Riziko plynoucí z využívání jaderné energie je vyšší než výsledný užitek 17 28 33 13 9 Riziko související s provozem jaderné energie a užitek, který jaderné elektrárny přinášejí rozdělují populaci na 2 tábory. Polovina populace je přesvědčena o tom, že riziko je vyšší než finální užitek. Druhá polovina s tímto názorem nesouhlasí. Rozhodně souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Neví, bez odpovědi Naše závislost na jaderné energii je příliš vysoká Naše závislost na jaderné energii je příliš vysoká 18 43 25 6 8 Závislost České republiky na jaderné energii vnímá jako vysokou 61 % populace. Rozhodně souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Rozhodně nesouhlasím Neví, bez odpovědi Q6. Do jaké míry souhlasíte s následujícími výroky? 14

Přílohy

Dotazník (1/2) 16

Dotazník (2/2) 17