Vrcholný rozkvět Kyjevské Rusi vláda Jaroslava Moudrého Nela Krystyníková
Jaroslav Moudrý základní informace 978-20. února 1054 (76 let) Doba vlády: 1019 1054 (1016-1018 a 1019 1054) Byl veliký kníže kyjevský (tituly: velkokníže kyjevský, kníže kyjevský, kníže novgorodský) Vláda: období vrcholného politického i kulturního rozkvětu Kyjevské Rusi. Svrchovanost kyjevského vládce nyní uznávali všichni východní Slované, hranice raného ruského státu byly stabilizovány. Předchůdci intenzivně věnovali územní expanzi a obchodování. Jaroslav se mohl více soustředit na reprezentativní počiny (výstavba Kyjeva) a ambiciózní zahraniční politiku.
Zdroj: ŠVANKMAJER, Milan. Dějiny Ruska. 4. rozšíř. vyd. Praha: Lidové noviny, 2004. 574 s. ISBN 8071066583
Jaroslav Moudrý byl jedním ze synů Vladimíra Svatého:,,Byloť dvanácte synů jeho... I posadil Vyšeslava v Novgorodě, Izjaslava v Polocku, Svjatopolka v Turově a Jaroslava v Rostově. Když pak starší Vyšeslav v Novgorodě zemřel, dosadil do Novgorodu Jaroslava, Borise do Rostova, Gleba v Muromi, Svjatoslava u Drevljanů, Vsevoloda ve Vladimiru [Volyňském] a Mstislava v Tmutarakani. - Nestorův letopis ruský, s.109.
Nástup na trůn Jaroslava Moudrého byl jedním ze starších synů knížete Vladimíra I. otec mu svěřil správu Novgorodu odmítl se podřizovat autoritě kyjevského knížete a přestal mu platit daně, vybírané v Novgorodu Vladimír se rozhodl, že syna potrestá vojensky, ale zemřel dříve, než konflikt vypukl, a na kyjevský stolec nastoupil jeho nejstarší syn Svjatopolk I. Novopečený kníže se snažil prosadit svoji vládu nad celou Rusí, ale narazil na odpor svých bratří. V bratrovražedném boji našli tři z nich, Boris, Gleb a Svjatoslav násilnou smrt. r. 1016 dobyl Jaroslav Kyjev (Svjatopolka) u Lubče s pomocí Varjagů a zmocnil se vlády
Svjatopolk uprchnul do Polska ke svému tchánovi Boleslavu I. Chrabrému 1017 napadli Kyjev Svjatopolkovi spojenci Pečeněhové 1018 polský kníže Boleslav Chrabrý načas obsadil Kyjev Jaroslav se po porážce na řece Bugu uchýlil do Novogorodu, odkud chtěl odejít do Švédska Obyvatelé Novgorodu prý však sami sebrali peníze a najali mu další varjažský oddíl. Mezitím vyhnal sám Svjatopolk drancující Poláky z Kyjeva. 1019 Kyjev - vrátil se Jaroslav, porazil Svjatopolka a znovu se ujal vlády. * Svjatopolk hledal znovu pomoc u Pečeněhů, ale byl definitivně, poražen. Zemřel na útěku. Spory s dalšími bratry však trvaly dalších 15 let
1019 1054 Vláda velikého knížete Jaroslava = Jaroslav načas obnovil jednotu knížectví a sňatkovou politikou upevnil zahraničněpolitické postavení země. Poslední dvě desetiletí relativního klidu přinesla ohromný kulturní rozmach Kyjevské Rusi, který se projevil jak vznikem řady původních textů, tak sakrálními stavbami v byzantském stylu či přestavbou Kyjeva v imperiálním duchu. 1025 Jaroslav uzavřel dohodu o rozdělení země s bratrem Mstislavem, tmutarakanským knížetem, kterého se mu nepodařilo porazit Oblasti západně od Dněpru (včetně Kyjeva) připadly Jaroslavovi, východní část území s Černigovem Mstislavovi 1031 Během tažení proti Polsku připojil Jaroslav území Červené Rusi (Svjatopolk - Boleslavu Chrabrému) 1032 Sňatek Jaroslavovy dcery Alžběty (Jelizavety) s budoucím norským králem Haraldem III. (Sám Jaroslav byl ženat s Ingegerdou, dcerou švédského krále Olafa.) 1036 Po smrti Mstislava spojil Jaroslav východní i západní část území pod svou vládou 1037 Jaroslavovi se podařilo porazit Pečeněhy, a tak na více než dvě desetiletí nastolit v zemi mír (do příchodu Polovců Kumánů) - na počest vítězství - zahájena stavba chrámu sv. Sofie 1038 Sňatek Jaroslavovy dcery Anastasie s budoucím uherským králem Ondřejem I.
1043 Poslední a neúspěšné tažení proti Byzanci, takřka celá ruská flotila byla zničena bouří a řeckým ohněm 1043 Jaroslavův nejstarší syn Izjaslav si vzal za ženu Gertrudu, dceru polského krále Měška II. 1050 Dokončen chrám sv. Sofie v Novgorodě 1051 Sňatek Jaroslavovy dcery Anny s francouzským králem Jindřichem I. Mnichy Antoniem a Theodosiem založen Pečorský klášter - v 11. a 12. století centrem kyjevské kultury a vzdělanosti (původně v jeskyních Pečorskaja lavra) 1052 Jaroslavův syn Vsevolod si vzal za ženu Annu, dceru byzantského císaře Konstantina Monomacha. 2. únor 1054 - zemřel Jaroslav Moudrý (dle Povesti vremennych let) Ve své závěti se snažil zabránit bratrovražednému boji mezi svými syny, a proto určil svým nástupcem v Kyjevě nejstaršího syna Izjaslava, ostatním synům přidělil vládu v jiných městech. Sporům a válkám však nezabránil.
1054 1068 Po Jaroslavově smrti Společná vláda tří Jaroslavových synů: Izjaslav v Kyjevě a Novgorodě Svjatoslav v Černigově a Tmutarakani Vsevolod v Rostově, Perejaslavli a Suzdalu. Proti nim bojovali zejména Rostislav, syn jejich zesnulého bratra Vladimíra, a vzdálenější příbuzný Vseslav Polocký. Během jejich vlády byla dokončena Pravda Jaroslavičů, druhá část staroruského zákoníku Ruská pravda.
Knížectví Kyjevské Rusi po smrti Jaroslava I. v roce 1054
Kulturní rozkvět Kyjevské Rusi S příchodem křesťanství se začala ve větší míře rozvíjet ruská duchovní i hmotná kultura. Křesťanství vneslo do společnosti znalost písma, zájem o knižní vzdělanost, rozvoj písemnictví, architektury a výtvarného umění. K přijetí křesťanství na Rusi došlo za sv. Vladimíra, ale na jeho všeobecném rozšíření měl zásluhu především Jaroslav: Jaroslav byl na tehdejší poměry vzdělaným mužem - uměl číst i psát (základní vzdělání požadoval také po svých dětech). Za jeho vlády pracovala v Kyjevě skupina překladatelů, pořizující překlady z řečtiny, hebrejštiny a dalších jazyků. Pořizovaly se především opisy církevních textů. Jaroslav se zasloužil také o rozvoj architektury. Z Jaroslavovy vůle byl Kyjev rozšířen a opevněn. Byla postavena řada chrámů, kostelů a klášterů. metropolitní chrám sv. Sofie v Kyjevě (1037) chrám sv. Sofie v Novgorodu (1045-1050) chrám Spasitele v Černigově Pečorský klášter v Kyjevě Tyto stavby vycházely z byzantských vzorů, které se postupně přizpůsobovaly místním možnostem a tradicím.
Za vlády Jaroslava Moudrého bylo hlavní město obklopeno mohutnými hliněnými valy v délce 3,5 km. Dovnitř se vcházelo třemi vstupy, z nichž nejproslulejší byla Zlatá brána, kterou nechal kníže vystavět zřejmě roku 1037. Zlatá brána v Kyjevě, rekonstrukce z roku 1982:
chrám sv. Sofie v Kyjevě původní, dřevěný Již počátkem 10. století stál v Kyjevě pravděpodobně také metropolitní chrám sv. Sofie, i když zatím pouze dřevěný, jak dosvědčuje východofranský kronikář Thietmar Merseburský. Jeho kamennou verzi nechal postavit, a to rovněž řeckými staviteli po roce 1037 kyjevský kníže Jaroslav I. Moudrý. Původní podoba sv. Sofie v Kyjevě byla typická pro chrámy, které se v byzantské říši začaly stavět ve 2. polovině 9. století, po překonání ikonoklastických sporů a představovala jistý protějšek k chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli. Šlo o stavbu na centrálním půdorysu s vepsaným křížem. Chrám byl však později několikrát přebudován a jeho exteriér se proměnil. Originální však zůstala fresková a mozaiková výzdoba interiéru, jíž vévodí Kristus Pantokratór v kopuli a sv. Bohorodička jako Oranta v absidě.
chrám sv. Sofie v Kyjevě Chrám sv. Sofie v Kyjevě
chrám sv. Sofie v Novgorodě
Pečorský klášter v Kyjevě
Ruská pravda Pravda Jaroslavova, Drevnějšaja pravda Podobně jako Kosmas ve své Kronice české zaznamenává i Nestor především historii knížat. Prosté starosti i způsob života lidu proniká do zápisu letopisce jen okrajově a zpravidla nahodile. Ruská pravda představuje významný historický pramen pro poznání společnosti Kyjevské Rusi. - Zachycuje ve své nejstarší, tzv. krátké redakci (první zpráva o ní je z roku 1016, z doby vlády velkého knížete Jaroslava Moudrého) stav krátce po přijetí křesťanství. Byla to doba, kdy se ještě výrazně uplatňovalo staré zvykové právo, které představuje podstatnou součást tohoto kodexu. Komplex nejstarších zákonů profánního charakteru; základem se stalo několik starších zákonů nebo zákoníků, vydaných kyjevskými knížaty. Patří mezi ně především: Pravda Jaroslavova, vydaná roku 1015 nebo 1016 Jaroslavem Moudrým (Drevnějšaja pravda) Pravda Jaroslavičů, vydaná jeho syny roku 1069 nebo 1072. Ustav Vladimíra Monomacha z roku 1113. Finální redakce tzv. Obšírná ruská pravda (Prostrannaja russkaja pravda) vznikla v první polovině 12.století za vlády Vladimíra II. Monomacha a jeho syna Mstislava. - Nepředstavuje pouhé mechanické spojení předchozích zákonů, ale je jejich zpracováním, doplněním a přizpůsobením novým poměrům.
Ruská pravda Pravda Jaroslavova, Drevnějšaja pravda Nezná trest smrti (bití knutou, zmrzačení trhání nozder, useknutí ruky,..) Výjimečně kodifikuje tělesné tresty Téměř všechny tresty jsou peněžní Výši pokuty - jako základního trestu - diferencuje podle sociálního postavení postiţeného. Za zabití, zranění nebo zneuctění knížecího muže (druţiníka), bohatého kupce nebo bojara (vlastníka půdy a nevolníků) byly sazby nejvyšší. Druhou sociální skupinu tvořili smerdové (svobodní rolníci), nájemci a další prostí lidé a nejníţe stáli ti, kdo neplatili daně - cholopi (lidé závislí, nevolníci, otroci). Zloděj platil dvojnásobek i trojnásobek toho, co ukradl! Postihuje přečiny a zločiny (tvrději než vražda je postihováno ukradnutí koně, žhářství,..) Trest pro ženu, která bije svého muže (o opačném případě mlčí) Pán, který znásilní ženu svoboda pro ženu Lichva 50% úroku za rok po 2 roky, poté půjčka bezúročná
Shrnutí Jaroslav Moudrý История Государства Российского. Серия 21. Ярослав. StarMedia - http://everythingaboutrussia.ru https://www.youtube.com/watch?v=cwd7ddu7qzw ЯРОСЛАВ МУДРЫЙ 'Иллюстрированная история Российского государства https://www.youtube.com/watch?v=0ywgbou7eqi Ярослав Мудрый: настоящее лицо смотрите в программе В поисках истины Загадки истории до сих пор будоражат воображение людей и вдохновляют их в который раз проверять давно известные факты https://www.youtube.com/watch?v=pdl_hzcroq4
Zdroje: ŠVANKMAJER, Milan. Dějiny Ruska. 4. rozšíř. vyd. Praha: Lidové noviny, 2004. 574 s. ISBN 8071066583 PEČENKA, Marek. LITERA, Bohuslav. Dějiny Ruska v datech. 2. vyd. Praha: Dokořán, 2014. 448 s. ISBN 978-80-7363-600-5 Obrázky: internet
Nela Krystyníková Děkuji Vám za pozornost