STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD METROPOLITNÍ UNIVERZITY PRAHA, o. p. s. ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ Studijní a zkušební řád Metropolitní univerzity Praha, o. p. s. upravuje pravidla studia na Metropolitní univerzitě Praha, o. p. s. (dále jen MUP ) v bakalářském studijním programu (dále jen bakalářské studium ), navazujícím magisterském studijním programu (dále jen navazující magisterské studium ) a doktorském studijním programu (dále jen doktorské studium ). OBECNÁ USTANOVENÍ Čl. 2 Akademický rok trvá dvanáct kalendářních měsíců a člení se na zimní semestr, letní semestr a prázdniny. Začátek výuky, zkouškového období a dalších podrobností týkajících se organizace výuky stanoví rektor. Čl. 3 (1) Výuka se skládá především z přednášek, seminářů, konzultací, případně praxe. (2) Studijní předměty jsou povinné, povinně volitelné nebo volitelné. (3) Formou hodnocení studia jsou zejména zápočty, zkoušky (ústní, písemné nebo kombinované) a státní zkoušky. Hovoří-li se dále o státní zkoušce, rozumí se tím i její část. (4) Před zahájením hodnocení studenta je student povinen prokázat svoji totožnost, a to buď průkazem studenta MUP, výkazem o studiu, nebo jiným průkazem totožnosti. Čl. 4 (1) Studijní plán představuje rozpis požadovaného absolvování studijních povinností daného studijního programu podle semestrů a ročníků, základních forem výuky a počtu hodin v týdnu nebo semestru. Dále stanoví, ze kterých předmětů, případně ve kterých semestrech a ročnících jsou předepsány zápočty, zkoušky a státní zkoušky. (2) Standardní doba studia bakalářského studijního programu je tři roky, maximální doba studia je sedm let. Standardní doba studia navazujícího magisterského studijního programu je dva roky, maximální doba studia je šest let. Standardní doba studia doktorského studijního programu je tři roky, maximální doba studia je sedm let Nesloží-li student poslední část státní zkoušky, nebo neobhájí-li disertační práci do konce stanovené doby, je mu studium ukončeno.
(3) Na MUP lze studijní programy studovat v prezenční formě studia a v kombinované formě studia. (4) Studijní plán nelze měnit v průběhu akademického roku. Čl. 5 (1) Vyučující pověřený výukou (garant předmětu) stanoví v mezích studijního programu a v souladu se zařazením předmětu: a) zaměření přednášek, seminářů a praxe, b) témata písemných prací, způsoby a termíny jejich zadávání, odevzdání a hodnocení, c) literaturu předepsanou ke studiu. (2) Program přednášek, seminářů a praxe a jejich obsazení vyučujícími se zpracovává pro ročníky a jednotlivé semestry a oznamuje se v informačním systému MUP s dostatečným předstihem. (3) Vyučující jsou povinni umožnit studentům pravidelné individuální konzultace podle pravidel stanovených v rozhodnutí rektora. ČÁST II. BAKALÁŘSKÝ A NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM Čl. 6 ZÁPIS (1) Uchazeč o studium se stává studentem dnem zápisu do studia. Po zápisu do studia je student povinen složit akademický imatrikulační slib. (2) Zápis do studia je podmíněn uzavřením smlouvy o studiu a předložením dokladu o zaplacení poplatku za studium ( školné ) na příslušný akademický rok, je-li studium zpoplatněno. Kvestor může ze závažných důvodů povolit studentovi placení školného ve splátkách a zároveň určí lhůty pro jejich zaplacení. (3) Studentovi vydá MUP výkaz o studiu ( index ), do něhož se zapisují předměty v rozsahu a pořadí stanoveném studijním plánem, jméno vyučujícího pověřeného vedením výuky, hodnocení vykonaných zkoušek, udělené zápočty, absolvované praxe, případně další záznamy stanovené rektorem. (4) Úsekem studia je ročník. Do dalších ročníků je student zapsán, pokud splní všechny studijní povinnosti stanovené pro předchozí ročník a předloží doklad o zaplacení školného na akademický rok. Studenta nelze zapsat do vyššího ročníku, pokud nemá v indexu zapsané hodnocení všech předmětů studovaných v předchozím úseku studia. Odstavec 2 věta druhá platí obdobně. (5) Zápisy se konají v termínech stanovených rektorem. (6) Rektor může studentovi povolit podmíněný zápis do vyššího ročníku v případě podle čl. 12 odst. 3. V případě, že student nesplní předepsané studijní povinnosti ani ve lhůtě podle čl. 11 odst. 5 věta druhá, bude mu podmíněný zápis zrušen; student potom může požádat o přerušení studia, případně o opakování ročníku. Pokud tak neučiní, bude mu studium ukončeno. Stránka 2 z 15
Čl. 7 Student je povinen se zapsat na přednášky, semináře a další formy výuky předepsané studijním plánem u předmětů, které si zapsal. Student bude klasifikován pouze v případě, že má tyto studijní povinnosti řádně zapsané v informačním systému MUP a ve svém indexu. Čl. 8 Student vysílaný na zahraniční vysokou školu na základě mezinárodních nebo meziuniverzitních dohod požádá vedoucího příslušné katedry o schválení zahraničního studijního plánu. Čl. 9 INDIVIDUÁLNÍ STUDIJNÍ PLÁN Na základě žádosti studenta může prorektor pro studijní záležitosti v odůvodněných případech povolit absolvování jednoho nebo i více semestrů nebo ročníků studia podle individuálního studijního plánu. Zároveň stanoví jeho průběh a podmínky, jakož i lhůty, v nichž musí být splněny studijní povinnosti. Student zpravidla není povinen navštěvovat výuku, je však povinen navštěvovat konzultace vyučujícího. Čl. 10 PŘERUŠENÍ STUDIA (1) Na žádost studenta mu může rektor přerušit studium, jsou-li pro to závažné důvody. (2) Rektor může přerušit studium i z vlastního podnětu v případě újmy hrozící studentovi, jestliže důvod přerušení nesouvisí s plněním studijních povinností na dobu nezbytně nutnou. Poznámka (3) Studium může být přerušeno i opakovaně. Nejkratší dobou, na kterou může student přerušit studium, je akademický rok. Souvislé přerušení studia je možné nejdéle po dobu dvou akademických roků. Celková doba přerušení nemůže přesáhnout dva roky. (4) Student, který přerušil studium, může v době přerušení studia skládat předepsané zápočty a zkoušky, které nestihl vykonat ke dni přerušení studia. (5) Přerušení studia se zaznamenává do indexu a do dokumentace MUP vedené o studentovi. Po dobu přerušení studia pozbývá student postavení studenta. (6) Po přerušení studia se student zapisuje do ročníku a semestru, v němž mu bylo studium přerušeno. Pokud během přerušení studia došlo ke změně studijního plánu, podle kterého student studoval, stanoví rektor, které studijní povinnosti musí student splnit a lhůty pro jejich splnění; v této souvislosti může též studentu stanovit povinnost vykonat v dané lhůtě rozdílové zkoušky. HODNOCENÍ STUDIA Čl. 11 (1) Počet termínů zkoušek a zápočtů musí být dostatečný vzhledem k počtu studentů a jejich studijním povinnostem v příslušném ročníku. (2) Všechny studijní povinnosti daného semestru se standardně plní ve zkouškovém období. Výjimku tvoří předměty s blokovou výukou v kombinované formě studia, předměty se zvláštním Stránka 3 z 15
časovým režimem a dále předměty vyučované v posledním semestru prezenční formy 3. ročníku bakalářského studia a v posledním semestru prezenční formy 2. ročníku navazujícího magisterského studia, jejichž řádné termíny ukončení mohou být vypisovány již v průběhu semestrální výuky. Podrobnosti stanoví svým rozhodnutím rektor. (3) Každý vyučující pro prezenční formu studia (s výjimkou předmětů se zvláštním časovým režimem a předmětů vyučovaných v posledním semestru prezenční formy 3. ročníku bakalářského studia a v posledním semestru prezenční formy 2. ročníku navazujícího magisterského studia) a pro ty obory kombinované formy studia, v nichž neprobíhá bloková výuka, vypíše nejméně 3 řádné zkušební termíny rovnoměrně rozložené v prvních čtyřech týdnech zkouškového období. Vyučující, který z předmětu vyučovaného blokovou výukou v kombinované formě studia vypsal podle odst. 2 alespoň 1 řádný zkušební termín již v průběhu semestrální výuky, vypíše dále nejméně 1 řádný zkušební termín v prvních čtyřech týdnech zkouškového období. Vyučující, který z předmětu vyučovaného v posledním semestru prezenční formy 3. ročníku bakalářského studia a v posledním semestru prezenční formy 2. ročníku navazujícího magisterského studia vypsal podle odst. 2 alespoň 1 řádný zkušební termín již v průběhu semestrální výuky, vypíše dále nejméně 2 řádné zkušební termíny v prvních čtyřech týdnech zkouškového období. (4) V pátém týdnu zkouškového období každý vyučující s výjimkou předmětů se zvláštním časovým režimem, ještě vypíše řádný opravný termín. Vyučující však může řádné opravné termíny nabídnout studentům již během zkouškového období. (5) První mimořádné opravné termíny zkoušek a zápočtů mohou proběhnout nejpozději do 30. září příslušného akademického roku. Druhé mimořádné opravné termíny zkoušek a zápočtů mohou proběhnout nejpozději do 31. října po skončení příslušného akademického roku. (6) Termíny státních závěrečných zkoušek stanoví rektor vždy na celý akademický rok. (7) Zkoušky, zápočty a ostatní formy hodnocení se konají v budovách MUP. (8) Student má nárok být vyzkoušen v termínu, na který se přihlásil nebo byl pozván, a to v přiměřené době. (9) Termíny a způsob ukončení jazykové výuky jsou stanoveny rozhodnutím rektora. Čl. 12 (1) Zkoušky a zápočty lze jednou opakovat v řádném opravném termínu. (2) Na žádost může prorektor pro studijní záležitosti povolit studentu první mimořádný opravný termín zkoušky nebo zápočtu. Žádost se podává prostřednictvím studijního oddělení MUP nejpozději do 15. srpna příslušného akademického roku. Mimořádné opravné termíny jsou zpravidla zpoplatněny. 1 (3) Na žádost může rektor povolit studentu druhý mimořádný opravný termín zkoušky nebo zápočtu. Druhý mimořádný opravný termín lze povolit pouze v případě, že student dosud nesplnil studijní povinnosti nejvýše ze dvou předmětů předepsaných v jednom semestru. Žádost se podává prostřednictvím studijního oddělení MUP nejpozději do 30. září příslušného akademického roku. (4) Student může nahlížet do textu své písemné zkoušky, písemné práce a písemného testu. (5) V mimořádných případech a na žádost studenta rozhodne rektor o konání zkoušky před komisí. Členy komise jmenuje vedoucí katedry na návrh pověřeného vyučujícího. 1 Směrnice o poplatcích Stránka 4 z 15
Čl. 13 (1) Zápočty jsou klasifikovány započteno nebo nezapočteno. (2) Výsledky zkoušek jsou klasifikovány známkami výborně (1), velmi dobře (2), dobře (3), nevyhověl(a) (4). (3) Hodnocením nezapočteno nebo nevyhověl(a) je student klasifikován také v případě, že se nedostaví na zkoušku nebo zápočet v termínu, na který se přihlásil nebo byl pozván, bez řádné omluvy (čl. 44). Čl. 14 (1) Student může absolvovat povinnou praxi kdykoli v průběhu ročníku, v němž je podle studijního plánu zařazena. (2) Student předloží potvrzení o absolvování praxe vystavené subjektem, u něhož byla praxe vykonána, jinak se na něj hledí, jakoby praxi nevykonal. Čl. 15 UZNÁVÁNÍ STUDIJNÍCH POVINNOSTÍ (1) Studijní povinnosti, které student úspěšně vykonal na MUP nebo na jiné vysoké škole nebo vyšší odborné škole, může rektor na základě jeho žádosti uznat. (2) Rektor uzná splnění studijních povinností na zahraniční vysoké škole, pokud byly vykonány podle schváleného studijního plánu. (3) Studijní povinnosti lze uznat jen tehdy, pokud od jejich splnění neuplynulo více než 5 let. STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY Čl. 16 (1) Státní závěrečná zkouška je komplexním prověřením znalostí v rozsahu studovaného studijního programu a studijního oboru. (2) Státní závěrečná zkouška v bakalářském studiu se skládá z několika částí podle studijního plánu, a z obhajoby bakalářské práce. Státní závěrečná zkouška v navazujícím magisterském studiu se skládá z několika částí podle studijního plánu a z obhajoby diplomové práce. Za samostatné části státní závěrečné zkoušky se považují obhajoba kvalifikační práce a každý okruh otázek, z nichž si student volí dané otázky pro ústní zkoušení. Všechny části státní závěrečné zkoušky včetně obhajoby se konají zpravidla v jeden den. (3) Státní závěrečnou zkoušku je možné skládat teprve po splnění všech studijních povinností předepsaných studijním plánem. To platí i pro obhajobu bakalářské nebo diplomové práce (dále jen kvalifikační práce ). (4) Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky včetně obhajoby kvalifikační práce je možné opakovat nejvýše dvakrát. (5) Byla-li některá část státní závěrečné zkoušky včetně obhajoby kvalifikační práce hodnocena jako nevyhověl(a), student opakuje pouze tuto část, a to nejdříve za deset týdnů. V případě obhajoby nově zpracované kvalifikační práce (čl. 19 odst. 3) je možné ji obhajovat nejdříve po šesti měsících. Stránka 5 z 15
Čl. 17 (1) Student se na státní závěrečnou zkoušku přihlašuje písemnou přihláškou podanou na studijním oddělení MUP. (2) Seznam otázek ke státní závěrečné zkoušce, případně další požadavky zveřejní vedoucí příslušné katedry nejméně šest měsíců před zahájením konání státních závěrečných zkoušek. Čl. 18 (1) Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná. Předsedu a členy komise jmenuje a odvolává rektor řad z profesorů, docentů a odborníků schválených vědeckou radou MUP. 2 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo ) může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru. 3 Členy příslušné zkušební komise mohou být také vedoucí nebo oponent kvalifikační práce. (2) Státní závěrečná zkouška je ústní a veřejná. (3) Každá část závěrečné zkoušky a obhajoba kvalifikační práce je klasifikovaná samostatně, a to známkami výborně (1), velmi dobře (2), dobře (3), nevyhověl(a) (4). Hodnocením nevyhověl(a) je student klasifikován také v případě, že se bez omluvy nedostavil nebo odstoupil od státní závěrečné zkoušky. (4) O průběhu státní závěrečné zkoušky se vyhotovuje protokol, který podepisují všichni členové zkušební komise. Čl. 19 (1) Státní závěrečnou zkoušku zahajuje, řídí, ukončuje a její výsledek vyhlašuje předseda zkušební komise. Pořadí jednotlivých částí státní závěrečné zkoušky určuje zkoušený student. Po vylosování otázek má student právo na minimálně patnáctiminutovou přípravu. (2) Zkušební komise rozhoduje o výsledku jednotlivých částí státní závěrečné zkoušky a obhajobě kvalifikační práce na neveřejném zasedání v den konání státní závěrečné zkoušky. Student, který prospěl většinou hlasů, je klasifikován známkou dobře. U studenta, který prospěl všemi hlasy, hlasuje komise o známce. Návrh podává předseda na základě dílčích návrhů jednotlivých členů komise. Při hlasování o známce rozhoduje v případě rovnosti hlasů hlas předsedy komise. (3) V případě, že byla kvalifikační práce klasifikována jako nevyhověl(a), zkušební komise rozhodne, zda je třeba kvalifikační práci zpracovat nově na odlišné téma, nebo zda ji postačí přepracovat. (4) Rozhodnutí zkušební komise vyhlašuje v den konání státní závěrečné zkoušky její předseda. Čl. 20 KVALIFIKAČNÍ PRÁCE (1) Kvalifikační prací student prokazuje schopnost systematicky a samostatně písemně zpracovat téma související s obsahem studijního oboru a uplatnit znalosti a dovednosti získané při studiu. (2) Témata kvalifikačních prací zveřejňuje katedra k 1. 3. akademického roku pro obhajoby konané v následujícím akademickém roce. 2 Čl. 21 písm. d) Statutu MUP. 3 53 odst. 3 zákona o vysokých školách Stránka 6 z 15
(3) Téma kvalifikační práce si student vybírá z vypsaného seznamu, popřípadě navrhne téma vlastní. Téma kvalifikační práce schvaluje vedoucí katedry, který schvaluje vedoucího kvalifikační práce z řad vyučujících a oponenta, kterým může být vysokoškolsky vzdělaný odborník nebo akademický pracovník. Formulář Zadání bakalářské práce" podepsaný vedoucím katedry a vedoucím kvalifikační práce student odevzdá v termínu stanoveném rozhodnutím rektora na studijní oddělení MUP. (4) Změna tématu kvalifikační práce je možná pouze na žádost studenta a se souhlasem vedoucího katedry a vedoucího kvalifikační práce. (5) Bakalářská práce musí mít minimální rozsah 40 normostran vlastního textu. Diplomová práce musí mít minimální rozsah 60 normostran vlastního textu. Jedna normostrana má 1800 znaků včetně mezer. (6) Student je povinen vypracovat a odevzdat kvalifikační práci ve třech vyhotoveních a v elektronické podobě na studijním oddělení MUP. (7) Vedoucí a oponent kvalifikační práce vypracují do 30 dnů po odevzdání práce posudky. Studijní oddělení MUP umožní studentovi nejméně tři dny před konáním obhajoby, aby se s posudky seznámil. Kvalifikační práci je možné obhajovat i v případě, že jeden z posudků práci k obhajobě nedoporučil. Povinné náležitosti a strukturu posudku stanoví rektor svým opatřením. Čl. 21 (1) Státní závěrečnou zkoušku včetně obhajoby kvalifikační práce je student povinen vykonat nejpozději do konce následujícího akademického roku po prvním termínu pro konání této zkoušky stanovené studijním plánem. (2) Ostatní studijní povinnosti je student povinen splnit nejpozději do 31. října po konci akademického roku, v němž byla tato studijní povinnost předepsána. Čl. 22 OPAKOVÁNÍ ROČNÍKU (1) Pokud student nesplní podmínky pro postup do vyššího ročníku a nepožádá o přerušení studia, může mu rektor na jeho písemnou žádost povolit opakování ročníku. Žádost je třeba podat nejpozději do 31. října po konci akademického roku, v němž student nesplnil studijní povinnosti. Rektor může ze zvlášť závažných důvodů prominout zmeškání této lhůty. (2) V průběhu studia lze opakovat ročník nejvýše jednou. Čl. 23 Podmínky pro absolvování studia s vyznamenáním (tzv. červený diplom) jsou stanoveny v rozhodnutí rektora. Čl. 24 ŘÁDNÉ UKONČENÍ STUDIA (1) Pro řádné ukončení studia musí student splnit všechny studijní povinnosti stanovené studijním plánem. Stránka 7 z 15
(2) Studium na MUP končí a student přestává být studentem vykonáním státní závěrečné zkoušky nebo její poslední části podle čl. 16 odst. 2. (3) Dokladem o řádném ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu 4 je vysokoškolsky diplom, který absolventům s uvedením studijního programu a studijního oboru, vydá při promoci MUP, a dodatek k diplomu. Nedostaví-li se absolvent k promoci, vydá mu MUP tyto doklady způsobem stanoveným rektorem. Čl. 25 JINÉ UKONČENÍ STUDIA (1) Student, který hodlá zanechat studia, to oznámí písemně rektorovi. Dnem doručení tohoto oznámení přestává být studentem. (2) Rektor rozhodne o ukončení studia podle 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), pokud: a) student nesplní studijní povinnosti ve lhůtách stanovených v souladu v s tímto řádem, studijním programem a studijním plánem, b) studentu nebylo povoleno opakování ročníku (čl. 22), c) student neuspěje u posledního termínu státní závěrečné zkoušky nebo některé její části (čl. 16 odst. 2), d) student překročí maximální dobu studia (čl. 4 odst. 2), e) byl student neoprávněně zapsán do vyššího ročníku, f) student nezaplatil školné podle podmínek smlouvy o studiu. (3) Studium je ukončeno též rozhodnutím o vyloučení podle 65 odst. 1 písm. c) nebo podle 67 zákona o vysokých školách. (4) Studentovi, který ukončil studium podle odst. 1 až 3, vydá studijní oddělení MUP na jeho žádost výpis o splněných studijních povinnostech s uvedením délky jeho studia. ČÁST III. DOKTORSKÉ STUDIUM Čl. 26 ÚVODNÍ USTANOVENÍ (1) Doktorské studium je zaměřeno na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu. Doktorské studium se na MUP uskutečňuje v akreditovaných studijních programech. (2) Doktorský studijní program v oborech Mezinárodní vztahy a evropská studia a International Relations and European Studies je na MUP uskutečňováno ve spolupráci s Ústavem mezinárodních vztahů, v. v. i. (dále jen ÚMV") na základě společně udělené akreditace ministerstvem v souladu s ustanovením 81 zákona o vysokých školách. V případě těchto oborů rozhoduje rektor MUP v souladu s ředitelem ÚMV a vydávají společná rozhodnutí. 4 Čl. 4 odst. 3 Statutu MUP. Stránka 8 z 15
Čl. 27 ŠKOLITEL (1) Školiteli jsou profesoři, docenti, případně další význační odborníci s vědeckou hodností nebo akademickým titulem doktor" nebo titulem ekvivalentním, které jmenuje a odvolává rektor po schválení oborovou radou MUP (dále jen oborová rada ). (2) Školitel: a) napomáhá při sestavení individuálního studijního plánu studenta a předkládá jej ke schválení oborové radě, b) dbá o odborný rozvoj studenta a sleduje plnění studijního plánu, c) zpracovává hodnocení průběhu studia studenta. Čl. 28 KONZULTANT (1) V případě, že téma disertační práce (dále jen disertace ) vyžaduje potřebu specifického vedení nebo profesních konzultací, může být jmenován konzultant, který zabezpečuje spolu se školitelem dohodnutou část odborné přípravy studenta. (2) Konzultanta jmenuje rektor na návrh školitele. Čl. 29 ZÁPIS (1) Úsekem studia je ročník. Do prvního ročníku se zapisují uchazeči, kteří byli přijati na základě rozhodnutí rektora ke studiu v doktorském studijním programu. Studenty MUP se uchazeči stávají dnem zápisu do studia. Po zápisu do studia je student povinen složit akademický imatrikulační slib. (2) Zápis do studia je podmíněn uzavřením smlouvy o studiu. Pokud je studium zpoplatněno, je zápis do studia i do vyšších ročníků podmíněn také předložením dokladu o zaplacení poplatku za studium na akademický rok. (3) Do dalších ročníků je student zapsán, pokud splní všechny studijní povinnosti stanovené individuálním studijním plánem pro předchozí ročník a předloží doklad o zaplacení školného na akademický rok, je-li studium zpoplatněno. (4) Ve výjimečných případech může prorektor pro vědu a výzkum rozhodnout o podmíněném zápisu. (5) Studentovi vydá MUP výkaz o studiu ( index ), do něhož se zapisují předměty v rozsahu a pořadí stanoveném individuálním studijním plánem, jméno vyučujícího pověřeného vedením výuky, hodnocení vykonaných zkoušek, případně další záznamy stanovené rektorem. (6) Zápisy se konají v termínech stanovených rektorem. Čl. 30 STUDIUM (1) Studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. Stránka 9 z 15
(2) Student v prezenční formě studia je povinen se zapojit do pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti v souladu s individuálním studijním plánem. Čl. 31 INDIVIDUÁLNÍ STUDIJNÍ PLÁN Individuální studijní plán určuje podmínky, které musí student v doktorském studijním programu splnit. Individuální studijní plán si student sestavuje na začátku studia pod vedením svého školitele. Plán obsahuje seznam předmětů doktorského studijního programu, jeho časový rozvrh, plán vědecké, pedagogické a publikační činnosti studenta a rovněž pracovní název disertace. Na žádost studenta může školitel individuální studijní plán pro další úsek studia upravit. Čl. 32 PŘERUŠENÍ STUDIA (1) Na žádost studenta mu může prorektor pro studijní záležitosti se souhlasem školitele přerušit studium, jsou-li pro to závažné důvody. (2) Studium může být přerušeno i opakovaně. Jednotkou přerušení je akademický rok. Celková doba přerušení nemůže přesáhnout dva akademické roky. (3) Přerušení studia se zaznamenává do indexu a do dokumentace MUP vedené o studentovi. Po dobu přerušení osoba není studentem. Čl. 33 HODNOCENÍ STUDIA (1) Jednotlivé předměty jsou v doktorském studiu zakončeny zkouškou. (2) Zkouška se skládá v jednom dni a je ústní, případně s písemnou částí. Výsledky zkoušek jsou klasifikovány známkami výborně (1), velmi dobře (2), dobře (3), nevyhověl(a) (4). (3) Zkoušku lze jednou opakovat. Opakované skládání zkoušky je možné po uplynutí nejméně čtyř týdnů ode dne, kdy byl student klasifikován stupněm nevyhověl(a). (4) Každoročně v termínu stanoveném rektorem probíhá hodnocení plnění individuálního studijního plánu u všech studentů v doktorském studijním programu na MUP. Výsledek hodnocení je zapsán do protokolu Hodnocení doktoranda, který obsahuje hodnocení dosavadního průběhu studia, hodnocení podílu studenta na vědeckovýzkumné a pedagogické činnosti a závazné závěry pro další studium. STÁTNÍ DOKTORSKÁ ZKOUŠKA Čl. 34 (1) Státní doktorská zkouška je komplexním prověřením znalostí studovaného oboru. Při této zkoušce prokazuje student stupeň zvládnutí širších teoretických vědomostí v oboru studovaného doktorského studijního programu, metod samostatné vědecké práce a způsobů aplikace nových poznatků. (2) Státní doktorská zkouška se skládá z předmětů stanovených v souladu s akreditovaným studijním programem a individuálním studijním plánem podle studijního oboru, který si student zvolil. Státní doktorská zkouška se nečlení na části. Stránka 10 z 15
(3) Opakování státní doktorské zkoušky hodnocené jako neprospěl(a) je možné nejdříve za čtyři měsíce. Státní doktorskou zkoušku lze opakovat jen jednou. (4) Termíny státních doktorských zkoušek stanoví rektor vždy na celý akademický rok. Státní doktorské zkoušky se konají zpravidla jednou za semestr. Čl. 35 (1) Student se na státní doktorskou zkoušku přihlašuje písemnou přihláškou podanou na studijním oddělení MUP nejpozději jedem měsíc před zahájením konání státních doktorských zkoušek. (2) Součástí přihlášky ke státní doktorské zkoušce je přehled publikační činnosti studenta potvrzený školitelem. Čl. 36 (1) Státní doktorská zkouška se skládá před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná. Předsedu a členy komise pro státní doktorské zkoušky jmenuje a odvolává rektor z profesorů, docentů a dalších významných odborníků schválených vědeckou radou; členem komise s poradním hlasem může být školitel. Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru. 3 (2) Státní doktorská zkouška je ústní a veřejná. (3) Státní doktorská zkouška je klasifikována prospěl(a) nebo neprospěl(a). (4) O průběhu státní doktorské zkoušky se vyhotovuje protokol, který podepisují všichni členové komise. Čl. 37 (1) Státní doktorskou zkoušku zahajuje, řídí, ukončuje a její výsledek vyhlašuje předseda komise, který je za průběh této zkoušky odpovědný. (2) Komise rozhoduje o výsledku státní doktorské zkoušky na neveřejném zasedání. Student, který získal většinu hlasů, je klasifikován prospěl(a). Jestliže student nezískal většinu hlasů, je klasifikován neprospěl(a). S klasifikací výsledku státní doktorské zkoušky je student seznámen v den konání zkoušky. OBHAJOBA DISERTACE Čl. 38 (1) Disertací student na konci studia prokazuje schopnost samostatné tvůrčí vědeckovýzkumné práce zaměřené na vymezené téma. Téma disertační práce schvaluje na žádost studenta oborová rada. (2) Struktura vypracované disertace odpovídá požadavkům zadaného tématu a ústí v prezentaci nových poznatků. Disertace musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. (3) Obhajobu disertace lze konat až po úspěšném složení státní doktorské zkoušky. (4) Obhajoba disertace je veřejná a lze ji opakovat jen jednou, a to nejdříve za šest měsíců. Stránka 11 z 15
(5) Disertace se obhajuje před komisí, která je nejméně pětičlenná. Předsedu a členy komise pro státní doktorské zkoušky jmenuje a odvolává rektor z profesorů, docentů a dalších významných odborníků schválených vědeckou radou. Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru. 3 Komise je usnášeníschopná za přítomnosti nejméně tří členů komise. Čl. 39 (1) Student podává písemnou přihláškou k obhajobě disertace předsedovi oborové rady. (2) Součástí přihlášky k obhajobě disertace je: a) potvrzení o vykonané státní doktorské zkoušce, b) stručný odborný životopis, c) disertace nejméně ve třech vyhotoveních a v elektronické podobě, d) nejméně šest exemplářů autoreferátu disertace ve formě předepsané oborovou radou, e) seznam všech publikovaných i nepublikovaných prací studenta, zejména jeho vystoupení na seminářích, odborných konferencích potvrzený školitelem. Práce publikované v průběhu studia musejí být zvlášť označeny. (3) Předseda oborové rady postoupí žádost předsedovi komise pro obhajoby disertací. (4) Předseda komise posoudí zejména, zda má disertace přiměřený rozsah a zda má disertace všechny formální náležitosti. (5) Má-li disertace závažné nedostatky formálního charakteru, případně zásadní nedostatky odborné, požádá předseda komise pro obhajoby disertací studenta o jejich nápravu a určí mu pro to přiměřenou lhůtu. Zároveň svým písemným rozhodnutím přeruší řízení k obhajobě disertace až do konce určené lhůty. Po odstranění nedostatků řízení k obhajobě disertace pokračuje. Pokud student trvá na obhajobě původně předložené práce, pak řízení pokračuje bez přerušení a obhajoba se uskuteční i přes výhrady předsedy a členů komise, případně i přes negativní závěry v posudcích oponentů. (6) Komise pro obhajoby disertací stanoví nejméně dva oponenty disertace; alespoň jeden z nich musí být docentem. (7) Oponenti vypracují písemné hodnocení (posudek) předložené disertace a předají je předsedovi komise pro obhajoby disertací. Obsah a strukturu posudku stanoví jednotně předseda oborové rady. MUP umožní studentovi nejméně tři týdny před termínem obhajoby, aby se seznámil s posudky. Čl. 40 (1) Obhajobu disertace zahajuje, řídí, ukončuje a její výsledek vyhlašuje předseda komise, který je za její průběh odpovědný. (2) Obhajoba disertace zahrnuje úvodní slovo studenta, vyjádření školitele a oponentů, odpovědi studenta na otázky z posudků a vědeckou rozpravu. (3) Komise rozhoduje o výsledku obhajoby disertace na neveřejném zasedání. Hlasování komise o výsledku obhajoby je tajné. Student, pro kterého hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů komise, je klasifikován obhájil(a). V opačném případě je klasifikován neobhájil(a). Oponenti, školitel (konzultant) se hlasování neúčastní. Výsledek oznamuje předseda komise studentovi veřejně v den konání obhajoby. (4) O průběhu obhajoby disertace se vyhotovuje protokol, který podepisují všichni členové komise. (5) Protokol o obhajobě disertace předává předseda komise předsedovi oborové rady, který po prozkoumání procedurálních náležitostí obhajoby stvrdí svým podpisem její platnost. Stránka 12 z 15
(6) Pokud student práci neobhájil, může být zkušební komisí pro obhajobu disertací stanoven způsob, rozsah a forma jejího přepracování. V takovém případě zároveň zkušební komise určí termín, do kterého je nutno předložit přepracovanou disertaci k opakované obhajobě. Čl. 41 ŘÁDNÉ UKONČENÍ STUDIA (1) Pro řádné ukončení studia musí student splnit všechny studijní povinnosti stanovené individuálním studijním plánem včetně složení státní doktorské zkoušky a obhajoby disertace. (2) Studium na MUP končí a student přestává být studentem úspěšným obhájením disertace. (3) Dokladem o řádném ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu 5 je vysokoškolsky diplom, který absolventům s uvedením studijního programu a studijního oboru, vydá při promoci MUP, a dodatek k diplomu. Nedostaví-li se absolvent k promoci, vydá mu MUP tyto doklady způsobem stanoveným rektorem. Čl. 42 JINÉ UKONČENÍ STUDIA (1) Student, který hodlá zanechat studia, to oznámí písemně rektorovi. Dnem doručení tohoto oznámení přestává být studentem. (2) Rektor rozhodne o ukončení studia podle 56 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách, pokud: a) student nesplnil studijní povinnosti stanovených tímto řádem a studijním programem ve vymezených lhůtách, b) student po dobu nejméně jednoho akademického roku neplnil individuální studijní plán, c) student nesložil předepsané zkoušky, d) student bez udání důvodu nespolupracoval se školitelem, e) v prezenční formě studia opakovaně neplnil povinnosti a pracovní úkoly, f) student nepředložil protokol Hodnocení doktoranda, g) student se nedostavil bez omluvy k zápisu, h) student nebyl zapsán do vyššího ročníku, i) student opakovaně nesložil státní doktorskou zkoušku nebo opakovaně neobhájit disertaci, j) student překročil maximální délku studia, k) student nezaplatil školné podle podmínek smlouvy o studiu. (3) Pokud rektor studentovi v případě podle odst. 2 písm. a) až h) studium neukončí, stanoví ve shodě se školitelem podmínky pro další pokračování ve studiu. (4) Studium je ukončeno též rozhodnutím o vyloučení podle 65 odst. 1 písm. c) nebo podle 67 zákona o vysokých školách. 5 Čl. 4 odst. 3 Statutu MUP. Stránka 13 z 15
ČÁST IV. ROZHODOVÁNÍ O PRÁVECH A POVINNOSTECH STUDENTŮ Čl. 43 V řízení ve věci práv a povinností studenta se postupuje podle ustanovení 68 zákona o vysokých školách. ČÁST V. DOPLŇUJÍCÍ, SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Čl. 44 OMLUVY (1) Pokud student z vážných důvodů nemohl splnit studijní povinnost, může vyučujícího nebo zkoušejícího požádat o omluvu, a to nejdéle do 7 pracovních dnů po termínu, kdy měla být splněna, nebo poté, kdy pominula překážka splnění studijní povinnosti na straně studenta. O omluvě rozhoduje vyučující nebo zkoušející bezodkladně. V případě státních zkoušek nebo obhajoby disertace se student omlouvá u předsedy zkušební komise. (2) Pokud vyučující, zkoušející nebo předseda zkušební komise omluvu uzná, zároveň stanoví náhradní termín pro konání studijní povinnosti v rámci lhůt stanovených tímto řádem pro plnění studijních povinností. Čl. 45 ZVEŘEJŇOVÁNÍ ZÁVĚREČNÝCH PRACÍ (1) Bakalářská, diplomová a disertační práce (dále jen závěrečná práce ) podaná k obhajobě se zpřístupňuje k nahlížení veřejnosti nejméně pět pracovních dní před konáním obhajoby, a to v budově MUP, kde se obhajoba koná. (2) Osoba, která nahlíží do závěrečné práce, musí byt poučena o tom, že získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. (3) Závěrečné práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledků obhajoby jsou přístupné veřejnosti v Knihovně Jiřího Hájka v budově MUP. Čl. 46 SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (1) Rozhodnutí rektora o vyměření poplatku spojeného se studiem, nesplnění požadavků podle 56 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách, disciplinárního přestupku, vyloučení ze studia podle 67 zákona o vysokých školách a další rozhodnutí, o kterých tak stanoví vnitřní předpis MUP, se doručují do vlastních rukou, a to prostřednictvím studijního oddělení nebo prostřednictví Stránka 14 z 15
provozovatele poštovních služeb na hlášenou adresu. V ostatních případech je možné náhradní doručení vyvěšením rozhodnutí na úřední desce MUP. (2) Během studia je student povinen bezodkladně hlásit na studijním oddělení MUP všechny změny kontaktních údajů (zejména změnu jména a příjmení, adresy, telefonního čísla). Čl. 47 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (1) Zrušuje se Studijní a zkušební řád MUP registrovaný ministerstvem dne 1.12.2009 pod č. j. 27 384/2009 30. (2) Tento řád byl schválen správní radou dne 30.6.2010. (3) Tento řád nabývá platnosti dnem registrace ministerstvem. 6 (4) Tento řád nabývá účinnosti dnem registrace ministerstvem. 6 36 odst. 4 a 41 odst. 2 zákona o vysokých školách Stránka 15 z 15