Výročí regionálních osobností na únor 2015 Městská knihovna Boženy Němcové Domažlice
Abraham, Josef - básník * 19. 02. 1890 - Osvračín (okr. Domažlice) + 21. 07. 1933 - Osvračín Místa působení: Domažlice, Klenčí pod Čerchovem, Pec pod Čerchovem, Srbice Literatura: Pravda, 1983, 21. 7., č. 170, s. 5., Nová Pravda, 1990, 7. 4., č. 83, s. 8., 20. 2., č. 43, s. 5., Z Chodského hradu 1983, s. 33-36., Rodák z Osvračína. Domažlicko, 1993, 8. 7., č. 27, s. 4., Tauer, V.: Chodsko našlo svého básníka. Domažlicko, 17, 2007, 14. 2., č. 7, s. 2., Vejlupek, M.: Tvorba básníka Josefa Abrahama. Dom. deník, 21, 2012, 15. 2., č. 39, s. 8. Anotace: Učitel a básník Chodska. Po absolvování učitelského ústavu v Plzni v roce 1909 učil v Domažlicích a v různých školách v okolí - ale i ve slovenském Zvolenu. V roce 1926 onemocněl těžkou srdeční chorobou, musel opustit své povolání a odejít do penze. Vedle básnických sbírek hojně publikoval v Poslu od Čerchova, ve Staňkovsku, přispíval do plzeňského a pražského rozhlasu. Do almanachu Dnešní dílo přispěl básní Chodská ves. Byl jedním ze zakladatelů tohoto almanachu. - 125. výr. narození Amerling, Josef - malíř * 08. 08. 1867 - Domažlice + 28. 02. 1945 - Domažlice Místa působení: Domažlice Literatura: Národní politika, 28, 1943., Toman, P.: Nový slovník čsl. výtvarných umělců. 1., s. 18., Hana, O.: Kalendárium 2000-doplňky., Holý, J. P.: Chodský malíř - horšovskotýnský rodák. Dom. deník, 2002, 27. 11., č. 276, s. 17., Gryc, S., Kuneš, V., Thomayer, L.: Žili v Horšovském Týně, s. 45. Město H. Týn 2002. Anotace: Malíř církevních obrazů v Domažlicích. Provedl malby ve více než padesáti kostelech, např. v kostelech v Blížejově, Srbech, Miřkově, v kaplích ve Výrově a Všepadlech. Syn malíře Ignáce Amerlinga, staňkovského rodáka (1837-1912). Údaje o narození převzaty od O. Hany, Žili v Horšovském Týně uvádí jako místo narození H. Týn. - 70. výr. úmrtí
Augusta, Jaroslav - akademický malíř * 04. 09. 1878 - Humpolec + 28. 02. 1970 Místa působení: Domažlice Literatura: Malá československá encyklopedie, s. 277. Praha, Academia 1984., Kartotéka Muzea Chodska. Anotace: Slovenský akademický malíř. Maloval portréty domažlických občanů (rod Ludvíků, apod.). Zakladatel malířské kolonie na Detvě 1901-08 a spoluzakladatel Grupy uhersko-slovenských maliarov. Motivově těžil zejména z Detvy a Važce (studie lidských typů a figurálních skupin). Zasloužilý umělec (1961). - 45. výr. úmrtí Bébar, Alfons Bohumil - převor * 05. 05. 1881 - Zborovice + 26. 02. 1940 - Domažlice Místa působení: Domažlice Literatura: Hana, O.: Katecheta Alfons Bohumil Bébar. Dom. deník, 2, 1995, 14. 03., č. 62, s. 11., Hana, O.: Domažlický katecheta P. Alfons Bébar. Dom. deník, 14, 2005, 21. 04., č. 93, s. 12. Anotace: Do Domažlic přišel v září 1906, působil jako katecheta, později jako převor augustiniánského kláštera. - 75. výr. úmrtí Benda, Josef - dělník * 21. 02. 1905 - Zahořany (okr. Domažlice) + 16. 08. 1942 - Most Místa působení: Most Literatura: Život za pravdu, fot. příloha. Domažlice, 1949. Anotace: Zemědělský dělník, umučen nacisty v srpnu 1942 v Mostě. - 110. výr. narození
Beran, Jan P. - administrátor * 26. 02. 1750 - Domažlice + 19. 08. 1806 - Domažlice Místa působení: Domažlice Literatura: Hana, O.: Vikariát Domažlice, s. 1. Strojopis. Anotace: Ordinován 15. 7. 1776 v Praze. V Domažlicích působil jako administrátor od 30. 5. 1799 do 17. 8. 1799, jako děkan od 18. 8. 1799 do 19. 8. 1806. - 265. výr. narození Bloch, Moses Löb - rabín * 12. 02. 1815 - Ronsperg (dnes Poběžovice, okr. Domažlice) + 06. 08. 1909 - Nagymáros (Maďarsko) Místa působení: Heřmanův Městec, Lipník, Budapešť (Maďarsko) Literatura: Vogeltanz, J.: Připomínka výročí. Poběžovicko, 2005, č. 3, s. 3. Anotace: Rodák z Ronšperku (dnes Poběžovice). Po absolvování univerzitních a rabínských studií byl činný jako rabín v Heřmanově Městci, Voticích a Lipníku. Jako profesor Zemské rabínské školy v Budapešti působil od roku 1877. Jeho odborné práce jsou především věnovány talmudickému právu. Byl oceněn panovníkem Františkem Josefem I. dekorováním Rytířským křížem. - 200. výr. narození
Bořek-Dohalský, Zdeněk - novinář * 10. 05. 1900 - Přívozec (okr. Domažlice) + 07. 02. 1945 - Terezín Místa působení: Domažlice, Praha, Terezín Literatura: Kümpel-Staňkovský, B.: Z osudů rodu Bořků Dohalských z Dohalic., (ju): Popravený vlastenec. Pravda, 62, 1981, 31. 1., č. 26, příloha, s. 8., Svědectví o Z. Dohalském. Domažlicko, 40, 1990, 23. 3., č. 12, s. 1., Vorlíček, J.: Vzpomínka na Zdeňka Bořka Dohalského. Česko-bavorské výhledy, 2, 1991, č. 2, s. 3., Svačina, R.: Bořku Dohalskému propůjčeno nejvyšší státní vyznamenání. Domažlické noviny, 1, 1992, č. 20, s. 8., Reflex, 1993, č. 3., Vzácný květ starobylého rodu. Dom. deník, 2, 1995, 3. 2., č. 29, s. 11., (jb): Vzpomínka Z. Dohalského. Dom. deník, 9, 2000, 3. 5., č. 103, s. 16., Hana, O.: Pamětní deska Bořků-Dohalských. Dom. deník, 9, 2000, 9. 5., č. 107, s. 28., Vorlíček, J.: A přes rameno se nám dívá stín... Dom. deník, 9, 2000, 23. 5., č. 119, s. 16., Hazdra, Z.: Masarykovský šlechtic: novinář i odbojář. Lidové noviny, 12. 04. 2013, č. 86, s. 12, fot. Anotace: Spolužák Rudolfa Svačiny. Působil jako redaktor listů Národní strana práce a Lidových novin. Spolupracoval s Eduardem Bassem a Ferdinandem Peroutkou. Výbor z jeho novinářských článků uspořádal M. Halík pod názvem Opuštěný stůl. Za okupace pracoval v domácím odboji, v roce 1941 (21. 10.) byl však zatčen gestapem. Stejně jako jeho starší bratři Antonín a František byl vězněn, popraven byl na Himmlerův rozkaz v Terezíně. Na jeho památku bylo Chodské náměstí v Domažlicích pojmenováno v roce 1947 náměstím Zdeňka Bořka Dohalského. Nositel čs. válečného kříže a řádu TGM in memoriam. Na oslavy osvobození Domažlic americkou armádou byla 5. 5. 1995 jemu a jeho bratrům odhalena na Náměstí Míru pamětní deska. - 70. výr. úmrtí Bureš, Rudolf prof., MUDr. - lékař * 14. 03. 1906 - Trhové Sviny + 25. 02. 1980 - Praha Místa působení: Čtyři Dvory, Domažlicko, Plzeň Literatura: Kalendárium osobností západních Čech na rok 2001, s. 34. Plzeň, SVK 2000. Anotace: Od okupace působil ve Čtyřech Dvorech, roku 1949 byl jmenován generálním ředitelem Státních lázní a zřídel. V letech 1953-1958 a 1961-1964 děkanem Lékařské fakulty UK v Plzni. Za války byl vězněn v koncentračním táboře. - 35. výr. úmrtí
Čapek-Chod, Karel Matěj - spisovatel * 21. 02. 1860 - Domažlice + 03. 11. 1927 - Praha Místa působení: Praha, Domažlice, Kolinec, Mlázovy u Kolince Literatura: Lexikon české literatury. A-G, s. 387. Praha, Academia 1985., Mlnáříková, H.: Domažlické kamínky, s. 31. Domažlice, KBN 1995., Hana, J.: Památce domažlického literáta. Nové Domažlicko, 8, 1977, č. 44, s. 3., Šach, J.: K. M. Čapek-Chod. Domažlice, Museum 1949. 123 s., Vorlíček, J.: Od narození Karla Matěje Čapka-Choda uplynulo 140 let. Dom. deník, 9, 2000, 9. 3., č. 58, s. 16., Hana, O.: Výročí Čapkovy pamětní desky. Dom. deník, 9, 2000, 30. 6., č. 152, s. 15., Hana, J.: Pozdrav rodnému městu. Dom. zpravodaj, 24, 2002, č. 11, s. 4., Nikl, I.: Výročí významného rodáka. Dom. deník, 19, 18. 02. 2010, č. 41, s. 9. Anotace: Povídkář, romanopisec, dramatik, představitel realismu a naturalismu, přesahující až k expresionismu. Osobitý tragikomickým a groteskním ztvárňováním společenských procesů na přelomu 19. a 20. století, uplatňující v obrazech ze života dokumentární zaujetí pro specifiku rozmanitých prostředí a profesí. Novinář politického a kulturního zaměření, divadelní a výtvarný referent. Vlastním jménem Matěj Čapek, pocházel z rodiny středoškolského profesora. Studoval na gymnáziu v Domažlicích (mat. 1879, více o tom v autobiografické próze Ševcem) a na právnické fakultě v Praze. Studia nedokončil. Působil jako redaktor olomouckého Našince, Hlasu národa, Národní politiky, Národních listů. Literárně začal publikovat na přelomu 80. a 90. let, kdy měl blízko k okruhu autorů Šimáčkova Světozoru. Počáteční tvorba obsahovala vedle humorně laděných obrázků a grotesek také prózy, které se výrazně začleňovaly do realistické a naturalistické literatury. Styčné body s naturalismem a záliba v atraktivních námětech se uplatnily již v rané tvorbě zájmem o jedince fyzicky a duševně poznamenané, o lidi živořící na okraji společnosti - Povídky, Nedělní povídky. Konflikt prvního významného románu Kašpar Lén mstitel byl osnován jako tragická vzpoura jedince proti společenskému bezpráví. Vlastní děj Nejzápadnějšího Slovana je zasazen do rámce sjezdu abiturientů domažlického gymnázia po deseti letech. V Daru sv. Floriána popsal rohová stavení v Domažlicích. V románech Turbina, Vilém Rozkoč a Řešany přecházejí postavy z jednoho díla do druhého a tak se nakonec vrací bohém Vilém Rozkoč do Řešan, tedy do Domažlic. V tomto díle jsou zachyceny okolnosti vzniku pomníku děkana A. Příhody a spor sochaře J. V. Myslbeka s městem Domažlice. Jazyk Čapkova rozsáhlého díla je mimořádně bohatý, zahrnuje archaismy i novotvary, vulgarismy, slova a slovní spojení typická pro různé profese. Základní rozdíl od postupů evropských naturalistů je v osobní účasti autora s postavami jeho děl (Arne Novák). Pohřben je na Vinohradském hřbitově v Praze. Dne 29. 6. 1930 mu byla na rodném domku odhalena pamětní deska. V současné době je uložena v muzeu, místo rodného domku připomíná pomníček mezi budovami bývalé chlapecké a dívčí školy v Komenského ulici. Autorem pamětní desky s jeho reliéfem je sochař Alois Langenberger. Dne 7. 11. 1924 jmenován čestným občanem města Domažlic. - 155. výr. narození
Fastr, Kašpar P. - kněz * 01. 06. 1790 - Domažlice + 18. 02. 1875 - Praha-Břevnov Místa působení: Praha Literatura: Hana, O.: Jak je to s rodinou Fastrovou. Dom. deník, 9, 2000, 12. 4., č. 87, s. 16. Anotace: Starší bratr Petra Fastra. Vstoupil do benediktinského řádu v Praze-Břevnově a přijal řeholní jméno Metoděj. Po přijetí kněžského svěcení byl farářem v Praze na Bílé Hoře. Pohřben na hřbitově v Břevnově, který je v těsné blízkosti arciopatství břevnovského. Bratranec Jana Křtitele a Jakuba Fastra. - 140. výr. úmrtí Florian, Petr Bedřich P. - kněz * 01. 03. 1693 - Domažlice + 26. 02. 1775 - Polná (okr. Jihlava) Místa působení: Polná (okr. Jihlava) Literatura: Hana, O.: Domažlický rodák Petr Bedřich Florian. Dom. deník, 9, 2000, 27. 5., č. 123, s. 12., Hana, O.: Domažlický rodák P. Petr Bedřich Florian. Dom. deník, 12, 2003, 1. 3., č. 51, s. 11., Hana, O.: Domažlický rodák P. Petr Bedřich Florian. Dom. zpravodaj, 27, 2005, č. 4, s. 17. Anotace: Syn pekaře Petra Floriana a Korduly, rozené Haasové, bratr Salomeny a Blaženy, synovec Augustina Floriana a Ludvíka Floriana. Po studiích v Praze byl Petr Bedřich vysvěcen na kněze v roce 1718, ustanoven kaplanem v Polné na Vysočině a po smrti svého předchůdce jmenován děkanem. Dne 1. 5. 1748 složil 2500 zlatých v koleji konviktu řádu Společnosti Ježíšovy u sv. Bartoloměje v Praze jako nadaci pro jednoho studujícího. Mělo jít o jinocha z rodiny Floriánů, případně příbuzných a nebo o chudého a nadaného hocha z Domažlic. Pamatoval i na Polnou, kde nechal na náměstí postavit sousoší Nejsvětější Trojice a opravil kostel s věží. Domažlickým pomohl příspěvkem na stavbu kostelíka sv. Vavřince na Veselé Hoře a také pro něj nechal namalovat oltářní obraz. Celý život žil skromně a ve své závěti učinil město Polná dědicem 60 000 zlatých. Za svého života si napsal latinský nápis na svůj hrob, který je v sakristii děkanského kostela v Polné dodnes čitelný. - 240. výr. úmrtí
Frýbová, Zdena - spisovatelka * 30. 08. 1934 - Praha + 22. 02. 2010 - Praha Místa působení: Úboč u Domažlic, Praha Literatura: Panorama české literatury, s. 446. Olomouc, Rubico 1994., Internetová encyklopedie Wikipedia, heslo Zdena Frýbová. Anotace: Spisovatelka a novinářka, velká kritička předlistopadových poměrů, ale i společnosti polistopadové. Autorka knih Robin, Mafie po česku aneb Jeden den Bohuslava Panenky, Mafie po listopadu aneb Ryba smrdí od hlavy, Neděle jako stvořená pro vraždu, Milosti prezidenta aj. Umírá v únoru roku 2010 po dlouhé vážné nemoci. - 5. výr. úmrtí Horák, Vladimír - správce Hájenské školy * 10. 02. 1900 - Drysice (okr. Vyškov) + 11. 08. 1944 - Praha-Pankrác Místa působení: Domažlice, Písek Literatura: Život za pravdu, fot. příloha. Domažlice, 1949., 75 let lesnické technické školy v Písku. LTŠ Písek 1960. Anotace: V roce 1923 absolvoval vyšší lesnickou školu v Báňské Štiavnici. V letech 1941 a 1942 působil jako polesný vyšší lesnické školy v Písku a pak jako správce školy pro lesní hajné v Domažlicích, kde byl zatčen dne 11. listopadu 1943. Důvodem zatčení bylo přechovávání zbraní. Vězněn na Pankráci, popraven dne 11. 8. 1944. - 115. výr. narození
Hutta, Bojmír - malíř * 20. 02. 1920 - Romaniny ve Volyňské gubernii (Ukrajina) + 20. 07. 1987 - Cheb Místa působení: Domažlice, Plzeň, Mnichov (Německo), Paříž (Francie), Cheb Literatura: (jph): Pronásledovaný malíř. Nová Pravda, 2, 1991, 12. 1., č. 10, příloha, s. 8., Karlíková, L.: Cheb v nakladatelství Českého lesa. Dom. deník, 9, 2000, 28. 7., č. 174, s. 16., Edl, J.: Historie továrny Bojko na Přimdě. Český les, 1, 2007, č. 2, s. 11. Anotace: Rodiče pocházeli z Chodska. Narodil se v myslivně Ušpila u vesnice Romaniny, okres Slavuta na Ukrajině. Po přestěhování do Domažlic vystudoval reálné gymnázium, které ukončil maturitou v r. 1942. Poté byl přijat na zlínskou školu umění. Měl být tamním úřadem totálně nasazen do Říše, ale po operaci v domažlické nemocnici byl ponechán v pracovním nasazení v Bojkovicích na Moravě. Zde se, dle vlastních slov, zapojil do odbojářské práce a po osvobození rumunskou armádou se vrátil do Domažlic. Tamním vojenským pověřencem byl jmenován členem správní komise pro Přimdu a okolí. Ihned se pustil do obnovy města a zároveň byl za Svaz české mládeže jmenován členem Okresní správní komise v Tachově. Dne 16. srpna 1945 byl jmenován předsedou Místní správní komise na Přimdě, která spravovala téměř všechny obce v okolí. Na podzim téhož roku měl podíl na založení továrny Bojko - Export Přimda, která měla zásobit vánoční trh dřevěnými hračkami. Impulsem byla i nutnost soustředit strojní zařízení na výrobu dřevěného zboží do jednoho místa. Výnosy měly také poskytnout finance pro znovuvybudování města Přimdy. Podnik byl veden neefektivně a skončil po půl roce vysokou ztrátou. V březnu 1946 odjel Hutta do Paříže, kde absolvoval malířskou akademii Beaux-Arts. Pobýval také v Mnichově. Po roce 1948 se vrátil do Československa a zakotvil v Chebu. Dílo nese znaky evropské moderny. Zakladatel a první ředitel Chebské galerie. V roce 1963 získal pro galerii barokní kostel sv. Kláry, který byl po náročných opravách otevřen v r. 1973 jako výstavní a koncertní síň. Kromě vlastní rozsáhlé tvorby se věnoval pedagogické a publikační činnosti. Pochován na hřbitově v Domažlicích. - 95. výr. narození Jmenování Rudolfa Svačiny čestným občanem Domažlic - 27. 02. 1995 - Domažlice Literatura: Hana, O.: Čestní občané města Domažlic. Dom. deník, 7., 1998, 25. 11., č. 276, s. 14. - 20. výr. události
Keil, Ota - majitel tkalcovny * 21. 10. 1911 - Kdyně + 09. 02. 1945 - Buchenwald (Německo) Místa působení: Kdyně, Buchenwald Literatura: Život za pravdu, fot. příloha. Domažlice, 1949. Anotace: Majitel tkalcovny, zatčen 11. října 1943. Zahynul v nacistickém koncentračním táboře Buchenwald. - 70. výr. úmrtí Konrády, Jakub ml. - výrobce dud * 05. 02. 1905 - Domažlice + 20. 11. 1987 - Domažlice Místa působení: Domažlice Literatura: Špelda, A.: Hudební místopis Domažlicka, s. 32. Plzeň, KKS 1977., Burda, J.: Muzikant dudáckého rodu. Domažlicko, 5, 1995, 9. 2., č. 6, s. 4., Bura, J.: Desáté výročí úmrtí Konrádyho. Dom. deník, 6, 1997, 22. 11., č. 274, s. 11., Vorlíček, J.: Vynikající výrobce dud Jakub Konrády. Dom. deník, 9, 2000, 3. 2., č. 28, s. 16. Anotace: Vyučil se jako nástrojař a ladič klavíru u otce, zkušenosti získal u firmy Brázda v Plzni. V královéhradecké firmě Petrof se zdokonalil ve výrobě klavíru. Po otci Jakubu Konrádym st. převzal závod v r. 1934. Zdokonalil výrobu dud, dovozové materiály nahrazoval domácími. Po osvobození vyráběl dudy pro domácí dudácké lidové soubory, ale i jako dary zasílané do ciziny. Vyrobil jich více jak 150. K propagaci Domažlicka přispíval i tím, že na čerpacím dudáckém měchu vypaloval domažlickou bránu a rohy kozla na dudách zdobil chodskými ornamenty. Bratr Antonína Konrádyho st. a Jiřího Konrádyho. Strýc Antonína Konrádyho ml., zakladatele Konrádyho dudácké muziky. Krátce v muzice po jejím založení i hrál. - 110. výr. narození Kopecký, Matěj - loutkář * 24. 02. 1775 - Libčany (okr. Hradec Králové) + 03. 07. 1847 - Koloděje nad Lužnicí (okr. České Budějovice) Místa působení: Chodsko, Klatovy Literatura: Kalendárium osobností západních Čech na rok 2000, s. 31. Plzeň, SVK 1999. Anotace: Český lidový obrozenecký loutkář, v letech 1841-1843 hrál na Chodsku a Klatovsku. - 240. výr. narození
Krčmová, Pavla - úřednice * 17. 02. 1920 - Domažlice + 19. 12. 1943 - Ravensbrück (Německo) Místa působení: Ravensbrück Literatura: Život za pravdu, fot. příloha. Domažlice, 1949. Anotace: Úřednice, zatčena 26. 5. 1941. Zahynula v ženském koncentračním táboře Ravensbrück. - 95. výr. narození Kysela, Josef - hudebník * 23. 04. 1914 - Staňkov (okr. Domažlice) + 09. 02. 1975 - Brno Místa působení: Klatovy, Mariánské Lázně, Ostrava, Brno Literatura: Špelda, A.: Hudební místopis Domažlicka, s. 101. Plzeň, KKS 1977. Anotace: Klavírní hře se učil u Boženy Hezké v Domažlicích. Absolvoval pražskou konzervatoř. Byl zakladatelem a ředitelem hudební školy v Klatovech, učil v Mariánských Lázních. Počínaje rokem 1952 vyučoval v Ostravě, od roku 1954 byl profesorem klavírní hry na brněnské konzervatoři, vystupoval jako sólista i komorní hráč. Působil jako vedoucí hudebního oddělení Čsl. rozhlasu v Plzni. Pohřben je ve Staňkově. - 40. výr. úmrtí Löw, Jiří - malíř * 08. 08. 1828 - Domažlice + 13. 02. 1900 - Domažlice Místa působení: Domažlice Literatura: Toman, P.: Nový slovník čsl. výtvarných umělců. 2, s. 47. P., Rudolf Ryšavý 1950., Kalendárium osobností západních Čech na rok 1995, s. 21. Plzeň, SVK 1994., Posel od Čerchova, 1900, 17. 2., č. 8. Anotace: Malíř jeslí a náboženských obrazů v Domažlicích. Významná malířská osobnost, byl též činný ve společenském životě města. Pozn.: Kalendárium osobností západních Čech na rok 2003 udává datum narození 08. 08. 1828, potvrzeno matrikou, rovněž datum úmrtí. - 115. výr. úmrtí
Malý, Josef - pomolog * 03. 02. 1870 - Mnichovo Hradiště + 06. 01. 1938 - Domažlice Místa působení: Domažlice, Mladá Boleslav, Kopidlno Literatura: Ústní informace p. Paroubkové., Vorlíček, J.: Vynikající domažlický ovocnář. Dom. deník, 9, 2000, 10. 2., č. 34, s. 16., Lešický, L.: Okresní pomolog Josef Malý měl velké zkušenosti z ciziny. Dom. deník, 10, 2001, 9. 7., č. 157, s. 23. Anotace: Vrchní okresní pomolog v Domažlicích. Během 25 let v Domažlicích uskutečnil 186 odborných přednášek, 21 kurzů z oboru. Už v roce 1909 založil na Hořejším Předměstí pomologickou zahradu. Byl jedním ze zakladatelů okresní sadařské školky. Od založení do roku 1930 v ní bylo vypěstováno 1 800 000 stromků. Byl čestným členem Sadařské a okrašlovací jednoty. Spoluzasloužil se o založení místní Hospodyňské školy a pravidelně pořádal s její ředitelkou kurzy medového chodského pečiva. Absolvoval nižší gymnázium v Mladé Boleslavi. Vyučil se zahradnictví a sadařství v Kopidlně. Jako parkový zahradník pracoval v Opočně, Smiřicích, Průhonicích, ale i v Gleichenbergu - působišti domažlického rodáka a lékaře Viléma V. Prášila, a v Dalmácii. Do Domažlic nastoupil na zkoušku v roce 1905 a setrval v nich až do své smrti. Je pohřben na domažlickém hřbitově. - 145. výr. narození Mašínová, Leontina - spisovatelka * 16. 03. 1882 - Plzeň + 10. 02. 1975 - Lázně Bělohrad Místa působení: Domažlice Literatura: Kalendárium osobností západních Čech na rok 1995, s. 24. Plzeň, SVK 1994., Holý, J. P.: Vzpomínám Leontýnu Mašínovou. Dom. deník, 10, 2001, 22. 1., č. 18, s. 20. Anotace: Propagátorka biografického románu, autorka knih pro děti a historických románů. Na Chodsku čerpala prameny k některým svým knihám, např. k románu Tiší v zemi. Sbírala zde i lidové pověsti a zprávy o působení nekatolických církví. V letech 1947-1948 si v Domažlicích léčila tzv. olejovou dietou žlučník. Předmluvy k jejím sbírkám pověstí psal dr. Jaroslav Kramařík, domažlický rodák. - 40. výr. úmrtí
Němcová, Božena - spisovatelka * 04. 02. 1820 - Vídeň (Rakousko) + 21. 01. 1862 - Praha Místa působení: Praha, Domažlice, Všeruby (okr. Domažlice), Chodsko Literatura: Slovník českých spisovatelů. P., ČS 1964., Svačina, R.: Odhalení pamětní desky B. Němcové v Domažlicích. Domažlické noviny, 2, 1993, č. 6, s. 4., Karlíková, L.: Před 150 lety k nám přišli Němcovi. Dom. deník, 2, 1995, 4. 8., č. 180, s. 11., Sobková, H.: Kdo byla Klára Bresslerová? Dom. deník, 2, 1995, 7. 8., č. 182, s. 13., Wagnerová, J.: Co víme o narození B. Němcové? Dom. deník, 2, 1995, 14. 8., č. 188, s. 12, Vinšálek, A.: Vyřešíme rok narození B. Němcové? Dom. deník, 2, 1995, 19. 01., Hana, O.: Pamětní deska B. Němcové v Domažlicích. Dom. deník, 2, 1995, 13. 9., č. 214, s. 11., Štěpánková, J.: Tři opravdu šťastné roky života B. Němcové. Domažlicko, 7, 1997, 5. 2., č. 6, s. 6., Maur, E.: K předhistorii Obrazů z okolí domažlického. In: Minulostí západočeského kraje. 20, s. 63. Plzeň, Západočeské nakladatelství 1984., Cibulková, M.: V prvé řadě to byla citlivá žena. Domažlicko, 10, 2000, 09. 02., č. 6, s. 4., Kumpera, J.: Osobnosti a západní Čechy. Plzeň, Ševčík 2005, s. 324., Hana, O.: Božena Němcová má v Domažlicích pamětní desku už 110 let. Domažlický deník 14, 2005, 15. 10., č. 242, s. 11., Kurcová, J.: Prahu opustiti musíme... Dom. zpravodaj, 32, 2010, č. 9, s. 13-14., Regálová, J.: Rodinná kronika, s. 66. Praha: Topič, 1942. Anotace: Česká spisovatelka, jejíž původ i datum narození není přes snahy badatelů a literárních historiků dosud plně objasněn, pobývala několik let i na Chodsku. Do Domažlic se přistěhovala s manželem 20. září 1845. V té době měla již 4 děti. Bylo jí 25 let. Němcová se tehdy zhrozila nad kulturní i národní zaostalostí zdejších měšťanů i okolních sedláků a ve svém vlasteneckém hnutí tu začala šířit vlasteneckou osvětu. Stala se také vlastně první folkloristkou Chodska - sbírala a zapisovala vše: pohádky a pověsti, písničky, říkadla a přísloví, lidové zvyky a obyčeje. Dojmy z města i okolí vyjádřila v národopisných črtách a dopisech. Její příspěvky byly otiskovány v Květech a České včele v letech 1845 a 1846 a později vydány pod souborným názvem Obrazy z okolí domažlického. Z pobytu v Domažlicích načerpala B. Němcová i náměty některých pohádek, např. Chytrá horákyně, Spravedlivý Bohumil, Alabastrová ručička, Čertův švagr. Krajem a lidmi jsou inspirovány povídky Dlouhá noc, Domácí nemoc, Karla. Děj této povídky umístila do Stráže. Tam se odehrává i část děje Pohorské vesnice. Vzorem pro postavu Jozy z Pohorské vesnice se stal muzikant Jan Konop z Mrákova, zvaný Hondza Kubuc. Z domažlického prostředí vznikla povídka Rozárka. Roku 1895 byla zásluhou Vlasteneckého spolku paní a dívek Božena Němcová odhalena pamětní deska od sochaře Čeňka Vosmíka na rohovém domě na náměstí, kde B. Němcová žila. Boženu Němcovou i její děti léčil za jejího pobytu zde domažlický lékař Antonín Klement. Po příjezdu do Všerub se Němcová osobně seznámila s ranhojičem a historikem G. L. Weiselem, autorem fejetonu Der Chodenprozess, kde se objevuje pověst o Kozinovi. Silně na Němcovou zapůsobila i krása zdejší krajiny, zvláště pak obdivovala Šumavu. S přáteli organizovala četné vlastenecké výlety, např. na hrad Rýzmberk s tehdy novou rozhlednou. - 195. výr. narození
Polák, František - učitel * 13. 02. 1905 - Srbice (okr. Domažlice) + 05. 02. 1993 - Domažlice Místa působení: Hluboká, Flossenbürg (Německo), Horšovský Týn Literatura: Holý, J. P.: Pevně spojil život s Horšovským Týnem. Domažlický deník, 13, 2004, 2. 1., č. 1, s. 10., Gryc, S., Kuneš, V., Thomayer, L.: Žili v Horšovském Týně, s. 74. Město H. Týn 2002., Holý, J. P.: Vzpomínky na inspektora Františka Poláka. Zpravodaj města H. Týn, 2004, 02, č. 2, s. 8. Anotace: Učitel, před válkou učil na malotřídních školách na Domažlicku. Během 2. světové války v Hluboké zatčen za ilegální činnost a uvězněn v koncentračním táboře Flossenbürg. Po válce působil jako okresní školní inspektor, aktivní člen Svazu protifašistických bojovníků a dopisovatel do regionálního tisku. Zasloužil se o založení Zpravodaje Horšovského Týna i o uchování četných památek města. Bohatá přednášková činnost. Činný divadelník i hudebník, smuteční řečník. Nositel řady ocenění a vyznamenání. Bratr Karla Poláka a švagr Anny Polákové. - 110. výr. narození Rádl, František - učitel * 18. 12. 1873 - Domažlice + 28. 02. 1965 - Domažlice Místa působení: Domažlice Literatura: Domažlický zpravodaj, 16, 1989, č. 11., Hana, O.: Představitelé města Domažlic, s. 1., Hana, O.: Ještě k opomenutým výročím minulého roku. Dom. deník, 8, 1999, 15. 1., č. 12, s. 16., Ředitel František Rádl. Dom. deník, 9, 2000, 24. 2., č. 46, s. 16., Holý, J. P.: Pilný domažlický učitel, starosta i historik. Domažlický deník, roč. 12, č. 291 (13. 12. 2003), s. 12. Anotace: Odborný učitel a ředitel domažlické měšťanské školy. Bydlel v čp. 105 na Týnském předměstí. Významný místní kulturní pracovník. Pomáhal v muzeu při uspořádání školských archivů a vypracoval jejich inventář. Rozpracoval a doplnil Kubrovy dějiny domažlického školství. V muzejní ročence za rok 1937 vyšla jeho studie Baar-Faster- Kramer. Dne 28. 6. 1919 byl zvolen starostou za Národně-socialistickou stranu. Dne 9. 2. 1920 se dobrovolně ze zdravotních důvodů vzdal svého úřadu, který po něm převzal Josef Pavlíček. F. Rádl do funkce nastoupil po Janu Ludvíkovi. Byl synem Františka Rádla, měšťana a mistra polocajchářského a Anny, rozené Randové. Otec M. Jensen- Rádlové, profesorky univerzity v Lundu a švagr mykologa V. Melzera. Byl bratrem babičky Otomara Hany. - 50. výr. úmrtí
Ret, Vojtěch - dobrovolník Stráže obrany státu * 25. 02. 1900 - Radonice (okr. Domažlice) + 08. 10. 1938 - Prant u Nové Vsi u Kdyně (okr. Domažlice) Místa působení: Kdyně, Nová Ves (okr. Domažlice) Literatura: Kitzberger, S.: Vojtěch Ret-jedna z prvních válečných obětí. Dom. deník, 2, 1995, 21. 11., č. 272, s. 12., Památníky na dom. okrese věnované obětem druhé světové války. Dom. deník, 1997, 13. 5., č. 110, s. 14., Cibulková, M.: Na věčnou památku V. Reta. Domažlicko, 8, 1998, 7. 10., č. 41, s. 4., Cibulková, M.: Záhada byla rozluštěna. Domažlicko, 8, 1998, 27. 10., č. 43, s. 4., Černá-Retová, A.: Upřesnění faktů ke článku Hrdinové se dočkali ocenění. Dom. deník, 21, 22. 11. 2012, č. 273, s. 10., Internetové stránky nakladatelství Codyprint, heslo Vojtěch Ret. Anotace: Dětství prožil v Domažlicích, pak žil ve Kdyni, kde působil jako náčelník Orla. Za mobilizace nastoupil jako dobrovolník k vojenskému útvaru SOS - Stráž obrany státu. Mezi Novou Vsí a Hyršovem byl na hlídce přepaden německými ordnery, postřelen do nohy a ubit. Velitel družstva J. Lauda byl při jeho hledání zastřelen. Vojtěch Ret byl po válce vyznamenaný Válečným křížem In memoriam. Diplom nesl podpis generála Svobody a vdově jej předal generál Boček. U Nové Vsi mu byl odhalen žulový pomník. Jeho dcerou je A. Procházková. - 115. výr. narození Roudnický, Pavel - student * 20. 05. 1926 - Domažlice + 28. 02. 1945 Místa působení: Domažlice Literatura: Život za pravdu, fot. příloha. Domažlice, 1949. Anotace: Student, zahynul v koncentračním táboře v závěru 2. světové války. - 70. výr. úmrtí Skala, Alois - hodinář * 20. 06. 1889 - Domažlice + 18. 02. 1945 - Domažlice Místa působení: Domažlice, Flossenbürg (Německo) Literatura: Život za pravdu, fot. příloha. Domažlice, 1949. Anotace: Majitel hodinářského závodu, zatčen 24. března 1940. Zemřel na následky útrap z nacistického koncentračního tábora Flossenbürg. Otec hodináře a hudebníka Jana Skaly. - 70. výr. úmrtí
Svačina, Rudolf - učitel * 24. 02. 1900 - Koloveč (okr. Domažlice) + 28. 12. 1997 - Domažlice Místa působení: Domažlice, Flossenbürg (Německo), Terezín Literatura: Domažlický zpravodaj, 17, 1990, srpen., (vor): Jednadevadesátiny R. Svačiny. Domažlicko, 41, 1991, č. 8, s. 3., (vor): Oslaví vzácné jubileum. Domažlicko, 3, 1993, č. 7, s. 2., Hana, J.: K historii jednoho Jiráskova dopisu (Rudolfu Svačinovi) z roku 1921. In: Muzejní sborník, s. 43-44. Domažlice, Muzeum Chodska 1991., Vorlíček, J.: Terezínský chlebodárce R. Svačina. Dom. noviny, 3, 1994, 18. 2., č. 7, s. 5., Antoš, S.: Je to čest především pro město. Dom. deník, 2, 1995, 28. 2., č. 50, s. 9., (vor): R. Svačina - jubilant. Domažlicko, 5, 1995, 23. 2., č. 8, s. 1., Hrubý, J.: Ohodnoceny celoživotní postoje. Domažlicko, 5, 1995, 9. 3., č. 10, s. 3., fot., Žáček, J.: Opravdu vzácný jubilant. Domažlicko, 5, 1995, 16. 3., č. 11, s. 2., fot., Vorlíček, J.: Ze vzpomínek R. Svačiny. Domažlický deník, 3, 1996, 24. 2., č. 47, s. 12., Vorlíček, J.: Odešel čestný občan R. Svačina. Domažlicko, 8, 1998, 6. 1., č. 1, s. 8., Tikal, O.: Chlebodárce. Dom. deník, 7, 1998, 21. 2., č. 44, s. 12., 24. 10., s. 12., Vorlíček, R.: Zůstal nezlomen. Dom. deník, 9, 2000, 24. 2., č. 46, s. 15., fot., Vorlíček, J.: Rudolf Svačina zůstal svůj. Dom. deník, 9, 2000, 27. 12., č. 299, s. 15., Vorlíček, J.: Pan řídící Svačina se rád smál. Dom. deník, 10, 2001, 22. 2., č. 45, s. 15. Anotace: Pocházel z kolovečské učitelské rodiny. Bratr Stanislava Svačiny. Brzy se rodina přestěhovala do Domažlic. Po absolvování domažlického gymnázia studoval na Učitelském ústavu v Praze. Působil i jako vydavatel krajinských časopisů pro mládež, od roku 1990 se stává staronovým majitelem soukromého nakladatelství. Založil a byl duší Svačinovy dudácké muziky a Chodské družiny. Za okupace v březnu 1940 byl spolu s dalšími 149 domažlickými občany zatčen a vězněn nejprve v bavorském Flossenbürgu, kde zůstal do roku 1941. Krátce po propuštění se zapojil do ilegální činnosti. Dne 28. 5. 1943 zatčen podruhé a odvezen do terezínské Malé pevnosti, kde působil jako táborový rozdělovač chleba. Jako jeden z mála dobrovolníků pomáhal při ošetřování nakažených tyfem. Po osvobození vypovídal před litoměřickým lidovým soudem proti veliteli pevnosti Jöcklovi. Po roce 1948 byl komunisty vyloučen z politického a veřejného života a bylo mu znemožněno publikovat. Jako jeden z představitelů Národně-socialistické strany byl zajištěn a po propuštění musel opustit okres. Z národopisného bádání, zaměřeného především do oblasti hudby, vyšly knihy Dudáci na Chodsku a v Pošumaví, Dudák Hančl a Dudáci a dudácká muzika na Chodsku. Všeobecně jsou zaměřeny Obrázky z Chodska a Chodská svarba. K jeho blízkým přátelům patřil např. Zdeněk Bláha z plzeňského rozhlasu. Dne 27. 2. 1995 mu bylo uděleno čestné občanství města. V listopadu 1996 obdržel vyznamenání Za věrnost 1939-1945, které mu předal předseda Českého svazu bojovníků za svobodu JUDr. Jakub Čermín. - 115. výr. narození
Šamberger, Ondřej rtm. - stíhací pilot * 21. 07. 1916 - Blovice + 09. 02. 1945 - kanál La Manche Místa působení: Domažlice, Anglie Literatura: Život za pravdu, fot. příloha. Domažlice, 1949., Laštovka, V.: Letci RAF z Domažlicka proti nacismu. Domažlice, Nakladatelství Českého lesa 2005, s. 34-36. Anotace: Podle služební evidenční karty letce č. 787 806 se narodil 21. července 1916 v Blovicích. Táž karta uvádí, že se jeho domovskou obcí staly Domažlice, kde jeho otec za války bydlel v Havlíčkově ulici. Po absolvování měšťanské školy navštěvoval v letech 1931-1934 pokračovací školu a současně se vyučil automechanikem. Po odvodu k armádě navštěvoval v letech 1937-1938 poddůstojnickou školu ženijní v Praze-Karlíně, kterou ukončil v hodnosti svobodníka. Poté absolvoval autokurz v Olomouci. Po okupaci překročil 6. května česko-polské hranice a stal se v Polsku příslušníkem čsl. vojenské skupiny. V létě 1939 byl přepraven do Francie, po podepsání příměří mezi Francií a Německem se čsl. skupina přesunula do Anglie. Absolvoval pilotní školu a nastoupil jako pilot u 312. čs. stíhací perutě RAF. Sestřelen nad průlivem La Manche. Posmrtně povýšen na plukovníka. - 70. výr. úmrtí Škardová-Kubásková, Naděžda - malířka * 06. 02. 1945 - Moravská Bránice Místa působení: Hostouň (okr. Domažlice) Literatura: Malá encyklopedie výtvarných umělců..., s. 110. Plzeň, Západočeské nakladatelství 1990. Anotace: Absolventka Akademie výtvarných umění, malířský obor ukončila v roce 1975. V její malířské a figurální tvorbě převažuje figurální tématika, zastoupena je ale i krajinomalba. Autorka aradekoru pro obřadní síň v Hostouni (1969). - 70. výr. narození
Štěpánková, Hana - učitelka * 25. 08. 1890 - Maškův mlýn u Kdyně + 20. 02. 1950 - Kdyně Místa působení: Kdyně Literatura: Lidová demokracie, 22. 2. 1950, s. 3., Časopis Společnosti přátel starožitností, 58, 1950, s. 59-60., (hat): Vzpomínka na H. Špěpánkovou. Domažlicko, 5, 1995, 9. 2., č. 6, s. 6., Svačina, R.: Ve Kdyni na hyjtě. Domažlický deník, 2, 1995, 20. 2., č. 43, s. 10., Holý, J. P.: Vděk Chodska spisovatelce Haně Štěpánkové z 'Maškojc' mlýna. Dom. deník, 9, 2000, 17. 02., č. 40, s. 16., Štěpánková, J.: 50 let od úmrtí Hany Štěpánkové. Zpravodaj radnice Kdyně. 20, č. 18., s. 12. Anotace: Manželka Jaroslava Štěpánka. Pořadatelka pozůstalosti J. Š. Baara, kterého poznala v roce 1921 a jenž měl velký vliv na její tvorbu. Zabývala se sběrem pověstí a pohádek na Chodsku a Kdyňsku. Vydala sbírky Ke kořenům, Zkazky lidu na Kdyňsku a Domažlicku, Chodské přástky, Setkání, Cestou poznané pravdy. Snažila se co nejvíce přiblížit lidovému vyprávění. Její literární zpracování stojí na půli cesty mezi vyhraněnou literární formou a zápisem. Pozn.: Podle JPH narozena 20. 8. (ověřeno v článku dcery), podle Kalendária osobností západních Čech 8. 8. Matka Jaroslavy Štěpánkové. - 65. výr. úmrtí Tausch, Franz, P. - kněz * 09. 02. 1780 - Jirkov + 19. 10. 1847 - Hostouň (okr. Domažlice) Místa působení: Hostouň Literatura: Stippler, S.: Hostouň, 98. Tönning, Der Andere Verlag c2008. Anotace: Dne 15. 9. 1805 vysvěcen na kněze. Působil jako farář v Mělnici a od listopadu 1840 byl děkanem v Hostouni. Autor záznamů o svém působení v úřadu, statistických dat o křtech, sňatcích, úmrtí a celkovém stavu věřících. - 235. výr. narození Ustavující schůze Sboru dobrovolných hasičů ve Staněticích - 15. 02. 1880 - Stanětice (okr. Domažlice) Literatura: Odvodyová, P.: 120 let Sboru dobrovolných hasičů Stanětice. Dom. deník, 9, 19. 6., č. 142, s. 24. - 135. výr. události
Vogeltanz, Jan PhDr. - historik * 15. 02. 1945 - Mrákov (okr. Domažlice) Místa působení: Klatovy, Domažlice Literatura: Horpeniak, V.: Historik z Poběžovic přibližuje letopisy barokní doby. Dom. deník, 21, 2012, 14. 2., č. 38, s. 8. Anotace: Historik a odborný pracovník muzea v Klatovech a Muzea Chodska v Domažlicích. Autor odborných článků a publikací, které se specializují na dějiny vojenství. Jan Vogeltanz je renomovaný odborník na vojenskou historii, znají ho dobře čtenáři Střelecké revue, v posledních letech vyšly jeho pozoruhodné knihy jako Malý slovník starého vojenského názvosloví a Stejnokroje 1848 1849. V nejnovější době se pak podílel na sbornících Československá armáda v zahraničí a Vojáci studené války. - 70. výr. narození Wenig, Josef - malíř * 12. 02. 1885 - Staňkov (okr. Domažlice) + 08. 09. 1939 - Praha Místa působení: Praha Literatura: Kunc, K.: Kdy zemřeli? 1937-1962, s. 324. P., SK ČSR 1962., Divadlo, 1939/40, s. 10-11, 83-84., Divadlo, 6, 1955, s. 237. Toman, P.: Nový slovník čsl. výtvarných umělců. 2, s. 695. P., R. Ryšavý 1950., (jb): Staňkovský výtvarník. Domažlicko, 5, 1995, 16. 2., č. 7, s. 8., Žák, J.: Ema Destinová... In: Z Chodského hradu 1981, s. 15. Domažlice, MCH 1981., Langhammer, J.: Tvůrci exlibris v západočeské oblasti, s. 10. Plzeň, SVK 1998. Anotace: Po smrti otce v roce 1888 se přestěhoval s matkou a sourozenci do Prahy ke strýci F. A. Šubertovi, tehdejšímu řediteli Národního divadla. Studoval na reálce (1896-1900) a potom na umělecko-průmyslové škole (1900-1904) u E. K. Lišky a J. Schikanedera. Mladší bratr Adolfa Weniga. Ilustroval téměř všechny jeho knihy, dále Nerudovy Malostranské povídky, Karafiátovy Broučky a další. Působil i jako šéf výpravy Vinohradského divadla (1907-1908, 1913-1915, 1921-1939), pracoval také pro Národní divadlo. V roce 1911 vyzdobil restauraci Obecního domu a roku 1914 divadlo v Náchodě. Autor knih pro děti - Bohoušek, Jesle, Malý Čech, Louskáček. - 130. výr. narození
Zápal, Hanuš, Ing. arch. - architekt * 07. 02. 1885 - Krašovice (okr. Plzeň-sever) + 28. 11. 1964 - Kralovice (okr. Plzeň-sever) Místa působení: Plzeň Literatura: Internetová encyklopedie Wikipedia, heslo Hanuš Zápal., Holý, J. P.: Domažlice zdobí dílo proslaveného architekta. Domažlický deník, 14, 2005, 10. 2., č. 34, s. 10. Anotace: Ing. arch. Hanuš Zápal byl český stavitel, považovaný za nejvýznamnější osobnost západočeské architektury 1. poloviny 20. století. Vystudoval reálné gymnázium v Rakovníku a následně architekturu na České technice v Praze. Nejprve pracoval v kanceláři profesora Jana Kouly, poté pro architekty Antonína Balšánka a Bedřicha Bendelmayera. Roku 1910 začíná pracovat pro město Plzeň, kde se ve 20. letech stal vrchním stavebním komisařem a následně technickým radou. Roku 1931 odešel kvůli zdravotním potížím na vlastní žádost do výslužby. Pohřben byl v Rakovníku. Je mj. autorem budovy Hájenské školy v Domažlicích, kde nyní sídlí Obchodní akademie se Střední zdravotnickou školou. - 130. výr. narození
Znáte to jméno? Výročí regionálních osobností Domažlicka na měsíc únor 2015 Sestavil: Petr Vecka Odp. red.: Bc. Lenka Schirová Domažlice, Městská knihovna Boženy Němcové 2015. Nestránkováno, 7 výtisků Tisk: Městská knihovna Boženy Němcové Domažlice