Zpracování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností Týn nad Vltavou Textová část verze 1.0 prosinec 2008

Obsah 1. ÚVOD... 3 2. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ... 4 2.1. Základní údaje... 4 2.1.1. Zkratky a pojmy... 4 2.1.2. Přehled sledovaných jevů... 4 2.1.3. Přehled zpracovaných podkladů... 7 2.2. Zjištění a vyhodnocení stavu sledovaného území... 7 2.2.1. Vymezení řešeného území... 7 2.2.2. Urbanistická struktura a architektura...12 2.2.3. Obyvatelstvo...20 2.2.4. Bydlení...28 2.2.5. Hospodářské prostředí...31 2.2.6. Občanské vybavení a služby...35 2.2.7. Rekreace a cestovní ruch...42 2.2.8. Doprava a dopravní zařízení...47 2.2.9. Technická infrastruktura...52 2.2.10. Životní prostředí...62 3. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ... 93 3.1. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území SWOT analýza...93 3.1.1. Horninové prostředí a geologie...93 3.1.2. Vodní režim...93 3.1.3. Hygiena životního prostředí...93 3.1.4. Ochrana přírody a krajiny...94 3.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa...95 3.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura...95 3.1.7. Sociodemografické podmínky...96 3.1.8. Bydlení...96 3.1.9. Rekreace...97 3.1.10. Hospodářské podmínky...97 3.2. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel...98 3.2.1. Územní podmínky pro příznivé životní prostředí...98 3.2.2. Územní podmínky pro hospodářský rozvoj... 100 3.2.3. Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel... 102 3.3. Určení problémů k řešení v územním plánu... 102 3.4. Ostatní záměry nadřazené územně plánovací dokumentace... 103 3.4.1. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje květen 2008... 103 3.4.2. Politika územního rozvoje ČR 2008... 105 4. ZÁVĚR... 107 ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 2/107

1. Úvod Územně analytické podklady (ÚAP) jsou od 1.1.2007, kdy vstoupil v platnost nový stavební zákon zákon č. 183/2006 Sb., novým nástrojem územního plánování. ÚAP zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území. ÚAP jsou povinně vytvářené a průběžně aktualizované pro celé území České republiky, a to v dvojí podrobnosti: obce s rozšířenou působností a kraje. ÚAP slouží především jako podklad pro vytváření politiky územního rozvoje, pro tvorbu územně plánovací dokumentace, jejich změn a aktualizací. ÚAP slouží také jako podklad pro vyhodnocování vlivu ÚPD na udržitelný rozvoj, posuzování vlivu záměrů na životní prostředí, poskytování územně plánovacích informací a v neposlední řadě jsou podkladem pro rozhodování stavebních úřadů na území obcí, které nemají vytvořený územní plán, mohou sloužit také pro tvorbu technické mapy města. Zásady územního rozvoje obsahují koncepci rozvoje území, určují základní požadavky na jeho účelné a hospodárné využití. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 3/107

2. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území 2.1. Základní údaje 2.1.1. Zkratky a pojmy Tabulka 1: Zkratky a pojmy použité v dokumentu Zkratka Význam ÚAP územně analytické podklady ÚPD územně plánovací dokumentace ORP obec s rozšířenou působností SO ORP správní obvod obce rozšířenou působností EA Ekonomicky aktivní (obyvatelstvo) SLDB Sčítání lidu, domů a bytů OKEČ Oborová klasifikace ekonomických činností PÚR CR politika územního rozvoje České republiky VÚC velký územní celek MZCHÚ maloplošné zvláště chráněné území PP přírodní památka PR přírodní rezervace NPP národní přírodní památka EVL evropsky významná lokalita PPK přírodní park PS památný strom PCHP přechodně chráněná plocha VKP významný krajinný prvek RVKP registrovaný významný krajinný prvek ÚSES územní systém ekologické stability LÚSES lokální ÚSES RÚSES regionální ÚSES NRÚSES nadregionální ÚSES BC biocentrum BK biokoridor KES koeficient ekologické stability CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod OP ochranné pásmo PHO pásmo hygienické ochrany BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka HPJ hlavní půdní jednotka LVS lesní vegetační stupeň PLO přírodní lesní oblast č.h.p. číslo hydrologického pořadí 2.1.2. Přehled sledovaných jevů Tabulka 2: Přehled sledovaných jevů Číslo Sledovaný jev datové vrstvy 1 zastavěné území ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 4/107

Číslo Sledovaný jev datové vrstvy 2 plochy výroby 3 plochy občanského vybavení 4 plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 5 památková rezervace včetně ochranného pásma 6 památková zóna včetně ochranného pásma 7 krajinná památková zóna 8 nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 9 nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 10 památka UNESCO včetně ochranného pásma 11 urbanistické hodnoty 12 region lidové architektury 13 historicky významná stavba, soubor 14 architektonicky cenná stavba, soubor 15 významná stavební dominanta 16 území s archeologickými nálezy 17 oblast krajinného rázu a její charakteristika 18 místo krajinného rázu a jeho charakteristika 19 místo významné události 20 významný vyhlídkový bod 21 územní systém ekologické stability 22 významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou 23 významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou 24 přechodně chráněná plocha 25 národní park včetně zón a ochranného pásma 26 chráněná krajinná oblast včetně zón 27 národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma 28 přírodní rezervace včetně ochranného pásma 29 národní přírodní památka včetně ochranného pásma 30 přírodní park 31 přírodní památka včetně ochranného pásma 32 památný strom včetně ochranného pásma 33 biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO 34 NATURA 2000 -evropsky významná lokalita 35 NATURA 2000 ptačí oblast 36 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem 37 lesy ochranné 38 les zvláštního určení 39 lesy hospodářské 40 vzdálenost 50 m od okraje lesa 41 bonitovaná půdně ekologická jednotka 42 hranice biochor 43 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti 44 vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem 45 chráněná oblast přirozené akumulace vod 46 zranitelná oblast vodní útvar povrchových vod, 47 vodní útvar podzemních vod 48 vodní nádrž 49 povodí vodního toku, rozvodnice 50 záplavové území ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 5/107

Číslo Sledovaný jev datové vrstvy 51 aktivní zóna záplavového území 52 území určené k rozlivům povodní 53 území zvláštní povodně pod vodním dílem 54 objekt/zařízení protipovodňové ochrany 55 přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem 56 lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa 57 dobývací prostor 58 chráněné ložiskové území 59 chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 60 ložisko nerostných surovin 61 poddolované území 62 sesuvné území a území jiných geologických rizik 63 staré důlní dílo 64 staré zátěže území a kontaminované plochy 65 oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 66 odval, výsypka, odkaliště, halda 67 technologický objekt zásobování vodou vč. ochranného pásma 68 vodovodní síť včetně ochranného pásma 69 technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. ochranného pásma 70 stoková síť vč. ochranného pásma 71 výrobna elektřiny vč. ochranného pásma 72 elektrická stanice vč. ochranného pásma 73 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. ochranného pásma 74 technologický objekt zásobování plynem vč. ochranného a bezpečnostního pásma 75 vedení plynovodu vč. ochranného pásma 76 technologický objekt zásobování jinými produkty vč. ochranného pásma 77 ropovod vč. ochranného pásma 78 produktovod vč. ochranného pásma 79 technologický objekt zásobování teplem vč. ochranného pásma 80 teplovod vč. ochranného pásma 81 elektronické komunikační zařízení vč. ochranného pásma 82 komunikační vedení vč. ochranného pásma 83 jaderné zařízení objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými 84 látkami 85 skládka odpadu vč. ochranného pásma 86 spalovna vč. ochranného pásma 87 zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. ochranného pásma 88 dálnice včetně ochranného pásma 89 rychlostní silnice včetně ochranného pásma 90 silnice I. třídy včetně ochranného pásma 91 silnice II. třídy včetně ochranného pásma 92 silnice III. třídy včetně ochranného pásma 93 místní a účelové komunikace Železniční dráhy celostátní vybudované pro rychlost větší než 160 km/h včetně 94 ochranného pásma 95 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma 96 koridor vysokorychlostní železniční trati 97 vlečka včetně ochranného pásma 98 lanová dráha včetně ochranného pásma 99 speciální dráha včetně ochranného pásma ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 6/107

Číslo Sledovaný jev datové vrstvy 100 tramvajová dráha včetně ochranného pásma 101 trolejbusová dráha včetně ochranného pásma 102 letiště včetně ochranných pásem 103 letecká stavba včetně ochranných pásem 104 vodní cesta 105 hraniční přechod 106 cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka 107 objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma 108 vojenský újezd 109 vymezené zóny havarijního plánování 110 objekt civilní ochrany 111 objekt požární ochrany 112 objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky 113 ochranné pásmo hřbitova, krematoria 114 jiná ochranná pásma 115 ostatní veřejná infrastruktura 116 počet dokončených bytů k 31.12. každého roku 117 zastavitelná plocha 118 jiné záměry další dostupné informace, např. průměrná cena m2 stavebního pozemku n člení podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních 119 území 2.1.3. Přehled zpracovaných podkladů 2.1.3.1 Mapové podklady: - Mapy KN - Digitální data z Jihočeského krajského úřadu - Textové podklady - Územní plány obcí - Digitální data ZABAGED 2.1.3.2 Ostatní podklady - Mapy KČT - Průvodci po regionu ORP Týn nad Vltavou - Terénní šetření - Muzeum v Týně nad Vltavou - MěÚ v Týně nad Vltavou - Server mapy.cz - Webové stránky Českého statistického úřadu - Portál Regionálních Informačních Servisů - Webové stránky jednotlivých obcí ORP Týn nad Vltavou 2.2. Zjištění a vyhodnocení stavu sledovaného území 2.2.1. Vymezení řešeného území Správní obvod obce s rozšířenou působností Týn nad Vltavou leží společně s Českými Budějovicemi v centru Jihočeského kraje, v severní části okresu České Budějovice ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 7/107

s přesahem do okresů Písek (Čenkov u Bechyně) a Tábor (Dražíč). Území ORP týn nad Vltavou sousedí na jihu s ORP České Budějovice, na východě s ORP Soběslav, na severovýchodě s ORP Tábor, na severu s ORP Milevsko a na severozápadě až západě s ORP Písek. Rozlohou 262 km 2 je správní obvod ORP Týn nad Vltavou druhý nejmenší v Jihočeském kraji (2,6% z rozlohy kraje), v počtu obyvatel je třetí nejmenší (žije v něm 2,2 % obyvatel kraje), přičemž hustotou osídlení 54 obyvatel na km 2 patří mezi krajský průměr. Tabulka 3: Vybrané geografické údaje správních obvodů ORP Jihočeského kraje za rok 2007 Kraj, správní obvod ORP Rozloha v km 2 Počet obyvatel Počet obyvatel sídla ORP Hustota osídlení [ob/km 2 ] Počet obcí z toho: se statutem města Jihočeský kraj 10 057 633 264 63 623 54 Blatná 279 13 761 6 696 49 26 2 České Budějovice 924 152 171 94 747 165 79 6 Český Krumlov 1 130 41 544 13 861 37 31 4 Dačice 472 20 003 7 882 42 23 2 Jindřichův Hradec 933 47 359 22 464 51 58 7 Kaplice 485 19 717 7 270 41 15 2 Milevsko 385 18 859 9 172 49 26 1 Písek 742 51 451 29 909 69 49 4 Prachatice 840 33 812 11 716 40 44 5 Soběslav 324 22 105 7 320 68 31 2 Strakonice 574 45 323 23 325 79 69 2 Tábor 1 002 80 482 35 859 80 79 6 Trhové Sviny 452 17 998 4 780 40 16 3 Třeboň 538 25 331 8 866 47 25 4 Týn nad Vltavou 262 14 087 8 484 54 14 1 Vimperk 535 17 658 7 997 33 21 1 Vodňany 179 11 603 6 877 65 17 2 ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 8/107

Mapa 1: Mapa správních obvodů obcí s rozšířenou působností Jihočeského kraje Správní území obce s rozšířenou působností zahrnuje 14 obcí: Bečice, Čenkov u Bechyně, Dobšice, Dolní Bukovsko, Dražíč, Hartmanice, Horní Kněželady, Hosty, Chřášťany, Modrá Hůrka, Temelín, Týn nad Vltavou, Všemyslice a Žimutice. Obce SO ORP Týn nad Vltavou zahrnují celkem 59 částí obcí, které se rozkládají na 47 katastrálních územích. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 9/107

Mapa 2: Mapa správního obvodu ORP Týn nad Vltavou Tabulka 4: Přehled obcí SO ORP Týn nad Vltavou a jejich částí ORP č. obec č. Část obce Týn nad Vltavou 1 Bečice 1 Bečice 108 ob. 14045 obyvatel 2 Čenkov u Bechyně 2 Čenkov u Bechyně 55 ob. 262 km² 3 Dobšice 109 ob. 3 Dobšice 4 Dolní Bukovsko 4 Bzí 1 504 ob. 5 Dolní Bukovsko 6 Horní Bukovsko 7 Hvozdno 8 Pelejovice 9 Popovice 10 Radonice 11 Sedlíkovice ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 10/107

ORP č. obec č. Část obce 5 Dražíč 215 ob. 12 Březí 13 Dražíč 14 Karlov-Nepomuk 15 Vranov 6 Hartmanice 161 ob. 16 Hartmanice 7 Horní Kněželady 108 ob. 8 Hosty 155 ob. 9 Chřášťany 700 ob. 10 Modrá Hůrka 75 ob. 11 Temelín 757 ob. 12 Týn nad Vltavou 8 309 ob. 13 Všemyslice 965 ob. 14 Žimutice 577 ob. 17 Dolní Kněželady 18 Horní Kněželady 19 Štipoklasy 20 Hosty 21 Doubrava 22 Doubravka 23 Chřášťany 24 Koloměřice 25 Pašovice 26 Modrá Hůrka 27 Pořežánky 28 Březí u Týna nad Vltavou 29 Knín 30 Kočín 31 Křtěnov 32 Lhota pod Horami 33 Litoradlice 34 Podhájí 35 Sedlec 36 Temelín 37 Temelínec 38 Zvěrkovice 39 Hněvkovice 40 Koloděje nad Lužnicí 41 Malá Strana 42 Netěchovice 43 Nuzice 44 Předčice 45 Týn nad Vltavou 46 Vesce 48 Bohunice 49 Neznašov 50 Všemyslice 51 Všeteč 52 Hrušov 53 Krakovčice ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 11/107

ORP č. obec č. Část obce 54 Pořežany 55 Smilovice 56 Sobětice 57 Třitim 58 Tuchonice 59 Žimutice Střediskem správního obvodu je město Týn nad Vltavou, ve kterém žije cca 60% obyvatel ORP. Je tak přirozeným centrem zájmového území ORP Týn nad Vltavou. Sídlo ORP má výrazný městský charakter zástavby, který ho odlišuje od ostatních obcí s tradičním vesnickým uspořádáním. Výrazný vliv na zvýšení počtu obyvatel měla výstavba Jaderné elektrárny Temelín (JETE) a s tím související výstavba sídliště Hlinky. Z ostatních obcí má více než 1000 obyvatel pouze obec Dolní Bukovsko. K hranici tisíc obyvatel se přibližuje obec Všemyslice. Průměrný věk obyvatel je 37,7 let. 2.2.2. Urbanistická struktura a architektura 2.2.2.1 Historie osídlení území SO ORP Týn nad Vltavou - pravěké osídlení, nejčetnějším ve střední a mladší době bronzové - prudký rozvoj Týna nastal v druhé polovině 13. století: založeno nové městské centrum, tzv. Nový Týn, které se díky své výhodné poloze záhy stalo významným ekonomickým a obchodním střediskem - v 80. letech 14. století měl Týn nad Vltavou již 132 domů a na protilehlém břehu řeky, Malé Straně, bylo 33 vlastníků domů spolu s 9 podsedky. Ve městě vyrábělo pivo 6 pivovarů a bylo zde 43 hospod, pracovaly zde čtyři vltavské mlýny. - husitství do dějin města nijak významněji nezasáhlo, přestože centrum revoluce, Tábor, leží nedaleko - v 16. století se z Rakouska do Čech začala dovážet gmundenská sůl, což vedlo k dalšímu ekonomickému rozkvětu Vltavotýnska - v průběhu třicetileté války zažil Týn mnoho vojenských vpádů a byl téměř ze dvou třetin zničen. V posledním roce války (1648) pak bylo téměř celé město obráceno v ruiny švédskými vojsky. V roce 1654 zbylo v Týně z celkového počtu 250 domů obydlených pouze 106, ostatní ležely v sutinách. Podobně postiženy byly i okolní vesnice. Poškozené domy v městském centru byly rekonstruovány v barokním slohu, na venkově pak domy získávaly podobu selského baroka. - rozvoj Vltavotýnska dokumentují statistické údaje: r. 1830 mělo panství 8 489 obyvatel, o dva roky později již 8 633, roku 1836 9 193 a v roce 1840 9 648 lidí. Počet obyvatel v samotném Týně vzrostl do roku 1839 na 3 351 osob. Známkou rozkvětu města byl i nárůst stavební činnosti. Na Malé Straně vznikla první nevelká cihelna, kolem rostla nová čtvrť. Přibývaly domky v Podskalí a při silnici na Tábor. - s výstavbou železnice v druhé polovině 19. století se začal současně rozvíjet i průmysl, který měl vliv na ekonomiku města i okolí, úměrně se zvyšoval i počet obyvatel - v roce 1854 byl založen politický a soudní okres pod patronátem okresního úřadu. Okres Týn nad Vltavou sestával z 22 obcí s celkovým počtem 17 395 obyvatel. - v poslední třetině 19. století hospodářská stagnace. V Týně nevznikaly nové podniky, kromě drobných řemeslníků a nevelké loděnice ve městě neexistoval žádný průmysl. Vyhnula se mu i důležitá dráha z Plzně do Českých Budějovic, budovaná od roku 1857. Odloučenost města a těžká obživa obyvatel vedla k vystěhovalectví do Německa, Rakouska a za moře. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 12/107

- v roce 1948 bylo na Vltavotýnsku v 27 obcích napočteno 24 140 obyvatel. 25. února přišlo znárodnění. - v prosinci roku 1976 byly k Týnu nad Vltavou přičleněny spádové obce Břehy, Hněvkovice (levý břeh), Předčice, Netěchovice, Nuzice a Koloděje nad Lužnicí, čímž vzrostl počet obyvatel na 5 271. - v roce 1980 se začala stavět Jaderná elektrárna Temelín. Lidé z celé republiky se začali stěhovat ve velkém počtu za prací právě na Vltavotýnsko. Pro potřeby elektrárny byla zřízena dvě vodní díla, nad Týnem přehrada Hněvkovice a pod Týnem Kořensko. Vzdutím hladiny Vltavy zanikly romantické týnské jezy. V okolí byly demolovány vesnice Knín, Temelínec, Březí, Podhájí a Křtěnov. Stavba Hněvkovické přehrady vyžadovala likvidaci vsi Jaroslavice. Pro zaměstnance elektrárny bylo vybudováno nové sídliště nad městem, nesoucí název původního naleziště a zdroje místních hrnčířů - Hlinky. - po roce 1989 se do obcí vrátily drobné živnosti, soukromé firmy a spolky. Většina státních podniků se postupně změnila na soukromé společnosti. 2.2.2.1.1 Bečice - první písemná zmínka o obci je z roku 1396 - ves byla od počátku součástí panství Týn nad Vltavou, koncem 15. století náležela k majetku sousední žimutické tvrze, pánům z Kraselova, od počátku 16. století zástavním držitelům Týna nad Vltavou a majitelům Žimutic, rytířům Čabelickým ze Soutic - v polovině 19. století vznikl samostatný okres Týn nad Vltavou, obec se stala jeho součástí - v roce 1976 byla obec přičleněna k tehdejšímu MNV Žimutice - v roce 1990 se Bečice osamostatnily, vznikl zde samostatný obecní úřad 2.2.2.1.2 Čenkov u Bechyně - obec vznikla ze dvou původních osad, severního většího Černkova a menšího jižního Černkovce - nejstarší písemná zmínka o Černkovu je z r. 1412, o Černkovci z r. 1437 - obě části náležely odděleně jednotlivým panstvím, severní většinou Dobronicím, jižní Týnu nad Vltavou - obec zůstala rozdělena i při vzniku nových územních samosprávních celků v polovině 19. století. Severní část náležela okresu Bechyně, jižní část okresu Týn nad Vltavou - v současnosti je již celá obec sloučena, s výjimkou dvou čísel popisných 1 a 2, které náleží katastru obce Bečice - od roku 1991 je obec samostatná 2.2.2.1.3 Dobšice - obec je poprvé připomínána k roku 1437, název vznikl z osobního jména Dobrch - od svého počátku náležela obec k panství Týn nad Vltavou, od konce první poloviny 16. století se majitelé střídali, část vsi náležela až ke vzdálenému panství Chřešťovice na Písecku - v polovině 19. století se obec stala součástí okresu Týn nad Vltavou - v roce 1976 obec připadla k MNV Žimutice - od roku 1990 je samostatnou obcí Dolní Bukovsko 2.2.2.1.4 Dolní Bukovsko - založeno králem Přemyslem Otakarem II. - od r. 1323 bylo majetkem jihočeského rodu Rožmberků - Bukovsko se stalo důležitým hospodářským centrem rožmberského panství, bylo zde vybíráno mýto, procházely tudy důležité obchodní trasy - po smrti posledního Rožmberka Petra Voka získali panství Švamberkové, od roku 1658 bylo v majetku Schwarzenberků. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 13/107

- v roce 1850 se obec stala součástí politického okresu Třeboň, soudního okresu Veselí nad Lužnicí - v roce 1949 byla přičleněna k okresu Týn nad Vltavou, kde zůstala až do jeho zániku r. 1960, poté připadla okresu České Budějovice - v současné době náleží k obci Dolní Bukovsko přidružené osady Bzí, Horní Bukovsko, Hvozdno, Pelejovice, Popovice, Radonice a Sedlíkovice 2.2.2.1.5 Dražíč - ves Dražíč byla od svého vzniku rozdělena na dvě části. První byla v majetku arcibiskupského panství Týn nad Vltavou, poprvé je zde uváděna v urbáři roku 1379, druhá byla součástí panství Bechyně. - v roce 1585 prodal zástavní držitel týnského panství Prokop Čabelický část vsi Dražíč Oldřichu Svatkovskému z Dobrohoště. Jeho syn Jan zde vystavěl nevelkou renesanční tvrz. - po Bílé hoře Dražíč získal Adam Lipovský z Lipovice. Lipovští založili na břehu Vltavy novou osadu a dali jí své jméno Lipovsko. Tato osada byla v 60. letech zatopena při stavbě přehradní nádrže Orlík. - od první poloviny 18. století se majitelé Dražíce rychle střídali, v roce 1729 přestavěl tvrz na barokní zámek s kaplí sv. Mikuláše Jan Václav Tham. - v roce 1806 byla Dražíč připojena k sousednímu bechyňskému panství, kde zůstala až do r. 1924. Poté získali statek se zámkem soukromí majitelé, jejich potomkům byl v 90. letech zámek v restituci navrácen. 2.2.2.1.6 Hartmanice - první písemná zmínka o obci je již z roku 1219 v listině Přemysla Otakara I., kde je uveden vladyka Předík z Hartmanic - název obce vznikl z osobního jména Hartman - od svého vzniku náležela obec pravděpodobně k bechyňskému panství - od poloviny 16. století byla část vsi v majetku panství Týn nad Vltavou - po třicetileté válce byla krátce připojena k žimutickému majetku a s ním se v roce 1676 dostala ke schwarzenberskému panství Třeboň 2.2.2.1.7 Horní Kněžeklady - ves je poprvé písemně doložena r. 1318 - od svého prvopočátku náležela pražskému biskupství, statku Týnu nad Vltavou - na konci 14. století byla obec rozčleněna podle své polohy na dolejší (inferior) a hořejší (superior) - k vltavotýnskému panství náležela ves až do vzniku samosprávy v polovině 19. století, kdy byly oboje Kněžeklady sloučeny a přičleněny k obci Štipoklasy - v 70. letech 20. století obě obce připadly k tehdejšímu MNV Žimutice - v roce 1990 se Horní Kněžeklady spolu s Dolními Kněžeklady a Štipoklasy odloučily a vytvořily celek s oficiálním názvem Obec Horní Kněžeklady 2.2.2.1.8 Hosty - nejstarší písemná zmínka z roku 1268 - ves náležela od prvopočátku do majetku pražského biskupství, k dominiu Týn nad Vltavou - v roce 1850 byla přičleněna do nového okresu Týn nad Vltavou - v roce 1850 skončila vrchnostenská vláda, vznikl nově zřízený soudní okres Týn nad Vltavou, Hosty se staly jeho součástí. - v roce 1943 byla sloučena obec Hosty se sousedními Pašovicemi, v roce 1976 se staly Hosty osadou obce Chrášťany, v roce 1990 se osamostatnily 2.2.2.1.9 Chrášťany ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 14/107

- první písemná zmínka o vsi je z roku 1352, obec je však ještě o několik století starší, již na počátku 11. století byla pravděpodobně část vsi součástí biskupského panství Týn nad Vltavou - v r. 1384 byl ve vsi založen gotický kostel sv. Bartoloměje (dnes barokně přestavený) - kolem poloviny 14. století se ves neznámým způsobem dostala do majetku majitelů hradu Újezdce u Neznašova - v průběhu husitského hnutí, 22. července 1419, se nedaleko vsi na vrchu Holý konal jeden z významných táborů lidu - při vzniku okresu Týn nad Vltavou v roce 1850 byla do tohoto územněsprávního celku začleněna také část Chrášťan, až dosud náležející Bechyni, Chrášťany tak byly po dlouhých staletích sloučeny v jedinou obec - v roce 1960 byl zrušen okres Týn nad Vltavou a přičleněn k okresu České Budějovice. Chrášťany měly podle plánu připadnout okresu Písek, na žádost občanů byla obec přivtělena okresu České Budějovice - v roce 1960 se osadami obce staly Koloměřice a Doubravka, v roce 1976 pak také Hosty, Pašovice a Doubrava 2.2.2.1.10 Modrá Hůrka - nejstarší zmínka o obci je z roku 1354, kdy je připomínán kostel Nanebevzetí Panny Marie - ves náležela od prvopočátku k panství Bzí a s ním později k panství Třeboň - při reorganizaci státní správy v polovině 19. století připadla obec Modrá Hůrka k nově vzniklému okresu Týn nad Vltavou, po jeho zániku v 60. letech 20. století se stala součástí okresu České Budějovice. - osadou obce Modrá Hůrka jsou Pořežánky 2.2.2.1.11 Temelín - první písemná zmínka se datuje k roku 1381 - pro odlišení od blízké vsi Temelínec, původně nazývané Malý Temelín (zanikla při výstavbě elektrárny), se název obce objevoval také v podobě Velký Temelín - od svého počátku byla osada Temelín drobným vladyckým zbožím, část náležela k majetku tvrze ve Vlhlavech - v roce 1482 prodali tehdejší majitelé Vlhlav, vladykové z Chlumu, Temelín Petru Kořenskému z Terešova. Kořenští vybudovali tvrz v Neznašově, Temelín připadl neznašovskému panství, jehož součástí byl až do poloviny 19. století. - v roce 1980 byla vládou Československa schválena výstavba jaderné elektrárny Temelín - v současné době je obec správním centrem pro dalších šest osad Kočín, Lhotu pod Horami, Litoradlice, Sedlec, Zvěrkovice a Záluží 2.2.2.1.12 Týn nad Vltavou - osídlení je doloženo od 11. století, nejstarší písemná zpráva pochází z r. 1229 - od počátku bylo město majetkem pražského biskupství, v 2. pol. 13. stol. zde byl vybudován biskupský hrad a osada rozšířena o nové centrum s kostelem sv. Kryštofa (dnes sv. Jakuba) - v roce 1327 první zmínka o Týnu jako o městě - v husitském období přešlo panství královské koruně, následně se zde střídali zástavní držitelé, nejvýznamněji zasáhl do historie rod Čabelických ze Soutic, mj. přestavbou kostela a hradu - město bylo od poloviny 16. století centrem solního obchodu, díky své poloze na trase dopravy rakouské soli z gmundenské oblasti - v roce 1564 velký požár města - v roce 1609 byl Týn povýšen císařem Rudolfem II. na město královské ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 15/107

- po bělohorské porážce bylo panství i s městem navráceno církvi a náleželo jí až do vzniku nové územní samosprávy v druhé pol. 19. stol., kdy vznikl okres Týn nad Vltavou, město bylo jeho centrem až do zániku v r. 1960 - v roce 1749 vznik dělostřeleckého tábora a cvičiště Velký depot - v roce 1753 katastrofální výbuch ve vojenském cvičišti - v roce 1777 úprava splavnosti vltavského koryta - v roce 1898 zde bylo vystavěno první železniční spojení, trať Týn nad Vltavou - Číčenice - po dokončení Orlické přehradní nádrže v 60. letech 20. stol. se Týn ocitl na samém konci vzdutí Vltavy, byla sem krátkodobě zavedena lodní doprava, po téměř čtyřicetileté přestávce dnes opět nově obnovená - významnou změnou se pro město stala stavba JE Temelín, zahájená r. 1980, díky které vzrostl počet obyvatel, pro zaměstnance elektrárny bylo vybudováno nové sídliště Hlinky - v současné době je město správním centrem pro osady Břehy, Cihelny, Hněvkovice na levém břehu Vltavy, Hněvkovice na pravém břehu Vltavy, Jarošovice, Koloděje nad Lužnicí, Netěchovice, Nuzice, Předčice a Vesce. S osadami činí počet obyvatel města přes osm tisíc - od roku 2003 je Týn nad Vltavou obcí s rozšířenou působností III. typu 2.2.2.1.13 Všemyslice - ves je poprvé připomínána k roku 1352, kdy je zmiňován jistý Herman ze Všemyslic - ves náležela od počátku ke zboží nedalekého hradu Újezdce - kolem poloviny 16. století koupili Všemyslice Býšovcové z blízké tvrze Býšov, později se ves vrátila do majetku hradu Újezda a s ním se stala součástí panství Hluboká - v roce 1630 byla připojena k sousednímu panství Neznašov - v roce 1850 získala obec samostatnost, byly k ní přičleněny osady Bohunice, Karlov I., Neznašov, Slavětice a Všeteč, obec byla začleněna do nově vzniklého okresu Týn nad Vltavou - v roce 1960 zanikl okres Týn nad Vltavou, obec byla připojena pod MNV Všemyslice se sídlem v Neznašově, společně se jmenovanými osadami, tento status zůstal dosud 2.2.2.1.14 Žimutice - první písemná zmínka je z r. 1261, kdy je zmíněna existence kostela sv. Martina a fary - podle archeologických výzkumů však byla tato lokalita osídlena mnohem dříve, v období neolitu: 5000 4000 let před naším letopočtem - v roce 1318 je zmiňován první šlechtic používající predikát ze Žimutic, Jindřich, přibližně v tomto období můžeme předpokládat ve vsi vznik vladyckého sídla - po vymření rodu ze Žimutic r. 1412 zdědili državu jejich příbuzní páni z Kraselova - v roce 1508 prodali Kraselovští žimutický majetek Janu Čabelickému ze Soutic, ves se stala součástí panství Týn nad Vltavou - po roce 1648 získal Žimutice gubernátor třeboňského panství Jan z Eckersdorfu - v roce 1676 získali Žimutice Schwarzenberkové a připojili je k třeboňskému majetku - k majetku Schwarzenberků náležely Žimutice až do reformy státní správy v roce 1850, kdy byly přičleněny do nove vzniklého okresu Týn nad Vltavou jako osada obce Bečice - v roce 1924 se obec osamostatnila - v roce 1976 se Žimutice staly střediskovou obcí s 15 osadami - po roce 1989 se některé osady osamostatnily, k Obecnímu úřadu Žimutice v současné době náleží Hrušov, Krakovčice, Pořežany, Smilovice, Sobětice, Třitim a Tuchonic ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 16/107

2.2.2.2 Památkové objekty, kulturní a architektonické hodnoty Území SO ORP Týn nad Vltavou má bohatou historickou tradici sahající až do počátku 11. století. V centru ORP Týně nad Vltavou převažují památkové stavby městského charakteru, v okolních obcích je zase zastoupena lidová architektura. Přehled nemovitých památek je uveden v následující tabulce. Tabulka 5: Přehled nemovitých památek v SO ORP Týn nad Vltavou Obec Část obce čp Památka Dolní Bukovsko Bzí krucifix I. Dolní Bukovsko Bzí krucifix II. Dolní Bukovsko Bzí mohylník, archeologické stopy Dolní Bukovsko Bzí čp.11 zámek, s omezením: bez zřícené části hospodářské budovy protilehlé obytné části zámku Dolní Bukovsko Bzí čp.20 venkovská usedlost Dolní Bukovsko Bzí čp.30 venkovská usedlost Dolní Bukovsko Dolní Bukovsko tvrz, zřícenina Dolní Bukovsko Dolní Bukovsko kostel Narození P. Marie Dolní Bukovsko Dolní Bukovsko boží muka Dolní Bukovsko Dolní Bukovsko čp.58 venkovská usedlost - rodný dům M. Vydrové, z toho jen: pamětní deska Dolní Bukovsko Dolní Bukovsko čp.61 venkovská usedlost Dolní Bukovsko Hvozdno tvrz, archeologické stopy Dolní Bukovsko Hvozdno čp.6 venkovská usedlost, z toho jen: studna Dolní Bukovsko Hvozdno čp.8 zemědělský dvůr Dolní Bukovsko Pelejovice čp.11 venkovská usedlost Dolní Bukovsko Pelejovice čp.17 venkovská usedlost Dolní Bukovsko Pelejovice čp.18 venkovská usedlost Dolní Bukovsko Pelejovice čp.19 venkovská usedlost Dolní Bukovsko Radonice zemědělský dvůr Dolní Bukovsko Radonice mohylník, archeologické stopy Dolní Bukovsko Sedlíkovice Boží muka Dolní Bukovsko Sedlíkovice čp.7 venkovská usedlost Dolní Bukovsko Sedlíkovice čp.8 venkovská usedlost Dolní Bukovsko Sedlíkovice čp.16 venkovská usedlost Dolní Bukovsko Sedlíkovice čp.17 venkovská usedlost Dolní Kněželady ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 17/107 Dolejšská kaple Hartmanice Hartmanice čp.49 venkovská usedlost Horní Bukovsko Horní Bukovsko kostel sv. Štěpána Horní Kněžeklady Horní Kněžeklady kaplička návesní včetně zvonku Horní Kněželady Štipoklasy mohylník, archeologické stopy Horní Kněželady Štipoklasy mohylník, archeologické stopy Hosty Hosty mohylník, archeologické stopy

Obec Část obce čp Památka Hosty Hosty mohylník, archeologické stopy Hosty Hosty mohylník, archeologické stopy Hosty Hosty mohylník, archeologické stopy Hosty Hosty mohylník, archeologické stopy Chřášťany Doubrava mohylník, archeologické stopy Chřášťany Doubrava mohylník, archeologické stopy Chřášťany Doubrava čp.23 venkovská usedlost, z toho jen: dva špýchary z nichž 1 zbořen Chřášťany Chřášťany Kostel sv. Bartoloměje v Chrášťanech r. 1384 Chřášťany Koloměřice mohylník, archeologické stopy Chřášťany Koloměřice mohylník, archeologické stopy Chřášťany Pašovice mohylník, archeologické stopy Modrá Hůrka Modrá Hůrka kostel Nanebevzetí P. Marie hraniční kámen - Temelín Litoradlice schwarzenberský mezník Temelín Litoradlice mohylník, archeologické stopy Temelín Litoradlice mohylník, archeologické stopy Temelín Litoradlice mohylník, archeologické stopy Temelín Litoradlice mohylník, archeologické stopy Temelín Litoradlice mohylník, archeologické stopy Temelín Litoradlice výšinné opevněné sídliště - hradiště Na hradu, archeologické stopy Temelín Temelín čp.28 venkovská usedlost Týn nad Vltavou Hněvkovice čp.217 zámek - Hněvkovice Týn nad Vltavou Hněvkovice mohylník, archeologické stopy Týn nad Vltavou Hněvkovice čp.1 zámek Týn nad Vltavou Malá Strana čp.1 zájezdní hostinec Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou kostel sv. Jakuba Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou kostel sv. Víta Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou socha P. Marie Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou socha sv. Aloise Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou socha sv. Františka Xaverského architektonizované sochař. dílo - Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou Kalvárie Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou silniční most Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou silniční most Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou výšinné opevněné sídliště - ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 18/107

Obec Část obce čp Památka Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou čp.2 radnice Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou čp.33 solnice hradiště, archeologické stopy Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou čp.37 měšťanský dům Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou čp.38 měšťanský dům Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou čp.40 venkovská usedlost Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou čp.84 měšťanský dům Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou čp.85 měšťanský dům Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou čp.86 měšťanský dům Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou čp88 měšťanský dům Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou čp.90 měšťanský dům Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou čp.92 měšťanský dům Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou čp.158 měšťanský dům Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou čp.159 měšťanský dům Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou čp.203 hospoda U zeleného věnce Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou čp.205 měšťanský dům Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou čp.206 měšťanský dům Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou čp.220 děkanství Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou čp.223 měšťanský dům Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou čp.224 měšťanský dům Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou čp.225 měšťanský dům Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou čp.251 hotel Zlatá loď Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou čp.252 měšťanský dům Modrá hvězda Všemyslice Bohunice mohylník, archeologické stopy Všemyslice Neznašov kostel Nejsvětější Trojice Všemyslice Neznašov kaplička Všemyslice Neznašov židovský hřbitov Všemyslice Neznašov pohřební kaple hrabat Bertoldů Všemyslice Neznašov boží muka Všemyslice Neznašov mohylník, archeologické stopy výšinné opevněné sídliště - Všemyslice Neznašov hradiště, archeologické stopy Všemyslice Neznašov čp.64 měšťanský dům Všemyslice Neznašov čp.? zámek Starý Všemyslice Neznašov čp.? rudný důl, z toho jen: štola Všemyslice Slavětice mohylník, archeologické stopy Všemyslice Všemyslice mohylník, archeologické stopy Všemyslice Všemyslice mohylník, archeologické stopy Všemyslice Všemyslice mohylník, archeologické stopy Všemyslice Všemyslice mohylník, archeologické stopy Všemyslice Všemyslice rovinné neopevněné sídliště, ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 19/107

Obec Část obce čp Památka Všemyslice Všemyslice Všeteč Všeteč archeologické stopy rýžoviště - sejpy, archeologické stopy rudný důl Zlatodoly, archeologické stopy Všemyslice Všeteč mohylník, archeologické stopy Všemyslice Všeteč mohylník, archeologické stopy Všemyslice Všeteč mohylník, archeologické stopy Žimutice Pořežany milník Schwarzenberský Žimutice Pořežany mohylník, archeologické stopy Žimutice Pořežany čp.38 venkovská usedlost Žimutice Třitim mohylník, archeologické stopy Žimutice Třitim mohylník, archeologické stopy Žimutice Třitim mohylník, archeologické stopy Žimutice Tuchonice kaplička Žimutice Tuchonice mohylník, archeologické stopy Žimutice Tuchonice mohylník, archeologické stopy Žimutice Tuchonice mohylník, archeologické stopy Žimutice Žimutice Žimutice kostel sv. Martina mohylník, archeologické stopy mohylník, archeologické stopy Městská památková zóna v Týně nad Vltavou - památková zóna historického jádra byla vyhlášena dne 19.11.1990 - do městské památkové zóny města Týn nad Vltavou patří historické domy a stavby soustředěné kolem náměstí Míru. Čtvercovému náměstí s kašnou uprostřed dominuje hned několik budov, na jižní straně náměstí je to kostel sv. Jakuba, na východní straně Stará pošta, na západě radnice a na severní straně nejrozsáhlejší objekt centra, tzv. zámek, původně arcibiskupská rezidence 2.2.3. Obyvatelstvo Zdrojem dat pro analýzu sociodemografických charakteristik byla data České statistického úřadu. Správní obvod obce s rozšířenou působností Týn nad Vltavou je charakteristický silným centrem sídlem správního obvodu Týnem nad Vltavou, ve kterém žije 60 % obyvatel SO ORP. Po roce 2000 vykazuje SO ORP Týn nad Vltavou mírný růst počtu obyvatel, který je dán stěhováním obyvatel do správního obvodu ORP. 2.2.3.1 Vývoj počtu obyvatel Tabulka 6: Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Týn nad Vltavou v období let 2001-2008. Obec 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Bečice 107 104 104 108 107 108 109 Čenkov u Bechyně 57 57 55 55 50 52 49 Dobšice 117 116 112 109 113 113 118 Dolní Bukovsko 1 436 1 453 1 473 1 504 1 491 1 521 1 549 ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 20/107

Obec 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Dražíč 248 248 228 215 213 216 206 Hartmanice 183 174 171 161 164 162 162 Horní Kněžeklady 110 114 111 108 112 112 113 Hosty 160 162 160 155 152 148 147 Chrášťany 711 715 710 700 708 727 725 Modrá Hůrka 80 74 76 75 76 73 70 Temelín 737 748 766 757 789 791 817 Týn nad Vltavou 8 061 8 197 8 296 8 309 8 420 8 484 8 483 Všemyslice 943 947 954 965 962 955 967 Žimutice 574 579 577 577 571 583 572 SO ORP Týn n/v 13 524 13 688 13 793 13 798 13 928 14 045 14 087 Zdroj: ČSÚ Graf 1: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Týn nad Vltavou období let 2001-2007 Počet obyvatel 14 100 14 000 13 900 13 800 13 700 13 600 13 500 13 400 13 300 13 200 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Rok v Od roku 2001 se počet obyvatel SO ORP Týn nad Vltavou zvýšil z 13 500 obyvatel až na hodnotu 14 087 obyvatel. Po sídle SO ORP Týnu nad Vltavou, kde žilo v roce 2007 8 843 obyvatel, jsou největšími obcemi Dolní Bukovsko (1 549 obyvatel), Všemyslice (967 obyvatel) a Temelín (817 obyvatel). Nejmenšími obcemi jsou Čenkov u Bechyně a Modrá Hůrka, v nichž v roce 2007 žilo méně než 100 obyvatel. Tabulka 7: Retrospektivní vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Týn nad Vltavou Obec 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 Bečice 347 302 277 274 268 246 233 Čenkov u 120 115 103 102 99 112 107 Bechyně Dobšice 207 187 201 213 205 195 190 D. Bukovsko 2 833 2 694 2 518 2 499 2 499 2 500 2 312 Dražíč 963 976 902 874 897 860 843 Hartmanice 298 326 281 264 284 289 277 H. Kněžeklady 344 386 383 367 380 385 355 Hosty 453 457 512 495 532 531 446 Chrášťany 1 780 1 721 1 646 1 664 1 590 1 574 1 532 Modrá Hůrka 308 311 262 250 251 221 216 Temelín 2 920 2 934 2 823 2 776 2 772 2 741 2 520 Týn n/v 6 128 6 468 5 873 5 722 5 390 5 392 5 544 Všemyslice 1 723 1 632 1 501 1 492 1 483 1 381 1 276 Žimutice 1 638 1 534 1 428 1 365 1 447 1 372 1 348 SO ORP Týn n/v 20 062 20 043 18 710 18 357 18 097 17 799 17 199 Obec 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Bečice 198 195 173 144 104 109 ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 21/107

Obec 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Čenkov u 74 83 65 57 52 55 Bechyně Dobšice 119 160 132 123 116 116 D. Bukovsko 1 833 1 801 1 592 1 567 1 503 1 426 Dražíč 687 621 528 430 327 250 Hartmanice 202 217 184 186 167 185 H. Kněžeklady 272 261 254 192 140 112 Hosty 319 310 268 224 171 159 Chrášťany 1 092 1 018 907 828 782 700 Modrá Hůrka 160 159 134 126 90 81 Temelín 2 031 2 012 1 811 1 546 751 714 Týn n/v 5 050 5 451 5 299 5 711 6 831 8 143 Všemyslice 971 963 839 764 909 958 Žimutice 984 981 769 687 671 584 SO ORP Týn n/v 13 992 14 232 12 955 12 585 12 614 13 592 Zdroj: ČSÚ Graf 2: Retrospektivní vývoj počtu obyvatel v SO ORP Týn nad Vltavou Počet obyvatel 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 SO ORP Týn n/v Týn n/v Ostatní obce 0 1869 1890 1910 1930 1961 1980 2001 Rok První sčítání obyvatel proběhlo v roce 1869, v tomto roce žilo také na území SO ORP Týn nad Vltavou nejvíce obyvatel, počet obyvatel činil 20 062. Celkem tři obce měly více než 2000 obyvatel (Dolní Bukovsko, Temelín, Týn nad Vltavou) a další tři obce měly více než 1000 obyvatel (Chřášťany, Všemyslice, Žimutice). V sídle ORP Týně nad Vltavou žilo pouze 30% obyvatel správního obvodu. Od tohoto roku počet obyvatel vykazoval sestupnou tendenci, což ovlivnil zejména pomalý rozvoj centra regionu města Týn nad Vltavou. Na území dnešního SO ORP Týn nad Vltavou neexistoval žádný významný průmyslový podnik a tak docházelo k vystěhovávání obyvatel do sousedních zemí Rakouska a Německa. K dalšímu úbytku obyvatel došlo v souvislosti s druhou světovou válkou. Pokles počtu obyvatel pokračoval až do roku 1980, kdy se zastavil na počtu 12 585 obyvatel. V souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Temelín a s tím souvisejícím stěhování obyvatel za prací v ní se po roce 1990 začal počet obyvatel zvyšovat až na současných 14 087 obyvatel (31.12.2007). 2.2.3.2 Věková struktura Tabulka 8: Věková struktura SO ORP Týn nad Vltavou v období let 1995-2006 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 0-14 [%] 21,3 21,3 20,9 20,6 20,1 19,6 19,3 18,9 18,6 18,1 17,5 17,2 ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 22/107

15-64 [%] 65,4 65,4 65,7 65,9 66,3 66,7 67,1 67,6 68,1 68,7 69,3 69,7 65+ [%] 13,3 13,3 13,4 13,4 13,6 13,7 13,6 13,5 13,3 13,1 13,1 13,1 Index stáří 1 62,3 62,7 64,2 65,0 67,6 70,3 70,2 71,4 71,6 72,6 74,9 76,3 Celkem obyv. 13 640 13 740 13 701 13 726 13 680 13 651 13 524 13 688 13 793 13 798 13 928 14 045 1 Index stáří = poměr počet obyvatel věkové skupiny 65+ / počet obyvatel 0-14 v % % 25 Graf 3: Srovnání vývoje podílu obyvatel věk. skup. 0-14 v období let 1995-2006 20 15 10 ORP Týn n/v Jihočeský kraj ČR 5 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005 Rok Graf 4: Srovnání vývoje podílu obyvatel věk. skup. 65+ v období let 1995-2006 % 15 14,5 14 13,5 13 ORP Týn n/v Jihočeský kraj ČR 12,5 12 1995 1997 1999 2001 2003 2005 Rok ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 23/107

Graf 5: Vývoj indexu stáří v období let 1995-2006 % 120 100 80 60 40 ORP Týn n/v Jihočeský kraj ČR 20 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005 Rok Tabulka 9: Věková struktura obcí SO ORP Týn nad Vltavou k 31.12.2007 Obec ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 24/107 Počet obyvatel celkem Podíl obyvatel ve věku 0-14 let na celkovém počtu obyvatel [%] Podíl obyvatel ve věku 65 let a více na celkovém počtu obyvatel [%] Index stáří Průměrný věk Bečice 109 11,9 25,7 215,4 44,6 Čenkov u Bechyně 49 10,2 24,5 240,0 42,2 Dobšice 118 16,9 11,0 65,0 37,8 Dolní Bukovsko 1 549 15,0 14,9 99,6 39,9 Dražíč 206 8,7 29,6 338,9 50,2 Hartmanice 162 17,3 19,1 110,7 40,1 H. Kněžeklady 113 10,6 26,5 250,0 47,1 Hosty 147 7,5 30,6 409,1 50,6 Chrášťany 725 14,1 18,9 134,3 42,1 Modrá Hůrka 70 11,4 24,3 212,5 45,7 Temelín 817 18,4 14,1 76,7 39,7 Týn nad Vltavou 8 483 18,2 11,1 60,9 36,7 Všemyslice 967 14,1 11,2 79,4 39,3 Žimutice 572 14,2 16,4 116,0 40,6 SO ORP Týn n/v 14 087 16,7 13,2 78,9 38,4 Zdroj: ČSÚ Vývoj věkové struktury SO ORP Týn nad Vltavou kopíruje celorepublikový trend stárnutí obyvatelstva, který je dán změnami v reprodukčním chování obyvatel České republiky po roce 1990. Ve srovnání s Jihočeským krajem i celou Českou republikou je ovšem mnohem pozvolnější. Po roce 2000 dochází dokonce k poklesu podílu obyvatel věkové skupiny 65+, který se od roku 2004 ustálil na 13,1%. Velmi dobré hodnoty dosahuje i index stáří, který v roce 2006 činil pouze 76,3% (Jihočeský kraj 97,7% a ČR 100,2%). Průměrný věk obyvatel SO ORP Týn nad Vltavou byl 38,4 roku. Věkovou strukturu příznivě ovlivnila výstavba Jaderné elektrárny Temelín a s ní související bytová výstavba. Nejvyšší podíl obyvatel věkové skupiny 0-14 let na celkovém počtu obyvatel měly v roce 2007 obce Dobšice (16,9%), Hartmanice (17,3%), Temelín (18,4%), a Týn nad Vltavou (18,2%). Naopak podíl této věkové skupiny nižší než 10% byl v obcích Dražíč a Hosty. Tyto obce vykazovaly nejhorší věkovou strukturu s podílem věkové skupiny 65+ Dražíč

29,6% a Hosty dokonce 30,6%, index stáří v těchto obcích přesahoval hodnotu 300%. Z malých obcí správního obvodu má nejpříznivější věkovou strukturu obyvatel obec Dobšice. 2.2.3.3 Národnostní struktura Tabulka 10: Národnostní struktura obcí SO ORP Týn nad Vltavou (SDLB 2001) podíl na celkovém počtu obyvatel sídelní jednotky (národnosti jsou uvedeny v [%]) Obec ob. celkem česká slovenská polská německá ostatní nezjišť. Bečice 109 100,0 - - - - - Čenkov u Bechyně 55 100,0 - - - - - Dobšice 116 94,0 3,4 - - - 2,6 Dolní Bukovsko 1 426 98,5 0,9 - - 0,2 0,4 Dražíč 250 99,2 - - - 0,4 0,4 Hartmanice 185 98,4 1,1-0,5 - - H. Kněžeklady 112 95,5 0,9 - - 0,9 2,7 Hosty 159 98,1 - - - 0,6 1,3 Chrášťany 700 96,6 1,6-0,3 0,3 1,3 Modrá Hůrka 81 100,0 - - - - - Temelín 714 97,8 1,0-0,1 0,4 0,7 Týn nad Vltavou 8 143 95,5 1,8 0,1 0,1 1,0 1,5 Všemyslice 958 96,0 0,5-0,2 2,3 0,9 Žimutice 584 96,1 0,7 - - 0,5 2,7 SO ORP Týn n/v 13 592 96,3 1,4 0,1 0,1 0,8 1,3 Zdroj: ČSÚ SLDB 2001 V SO ORP Týn nad Vltavou se nejvíce obyvatel přihlásilo v roce 2001 k české národnosti, a to 96,3%. Počet obyvatel hlásících se k moravské a slezské národnosti byl minimální, proto jsme je zařadili pod národnost českou. Podíl obyvatel slovenské národnosti činil 1,4% a nejvyšší hodnoty dosáhl v obci Dobšice (3,4%). 2.2.3.4 Pohyb obyvatel Tabulka 11: Pohyb obyvatelstva SO ORP Týn nad Vltavou v období let 1995-2007 Rok Změna v počtu obyvatel celková přirozená stěhováním 1995 222 21 201 1996 100 25 75 1997-39 -6-33 1998 25-5 30 1999-50 4-54 2000-30 -12-18 2001-77 8-85 2002 164 47 117 2003 105-6 111 2004 5-6 11 2005 130 7 123 2006 117 15 102 2007 42 22 20 Zdroj: ČSÚ ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 25/107

Tabulka 12: Pohyb obyvatelstva v obcích SO ORP Týn nad Vltavou v roce 2007 Obec narození zemřelí přistěhovalí vystěhovalí přirozený přírůstek celkový přírůstek migrací přírůstek Bečice 1 2 2 0-1 2 1 Čenkov u Bechyně 0 1 0 2-1 -2-3 Dobšice 0 1 9 3-1 6 5 Dolní Bukovsko 10 12 53 23-2 30 28 Dražíč 1 6 5 10-5 -5-10 Hartmanice 1 0 4 5 1-1 0 H. Kněžeklady 0 1 2 0-1 2 1 Hosty 2 2 1 2 0-1 -1 Chrášťany 9 3 12 20 6-8 -2 Modrá Hůrka 0 3 0 0-3 0-3 Temelín 6 13 50 17-7 33 26 Týn nad Vltavou 104 62 224 267 42-43 -1 Všemyslice 9 10 40 27-1 13 12 Žimutice 5 10 18 24-5 -6-11 SO ORP Týn n/v 148 126 420 400 22 20 42 Zdroj: ČSÚ Ve sledovaném období let 1995 až 2007 došlo ve správním obvodě k růstu počtu obyvatel, a to především stěhováním. Nejvyššího celkového přírůstku bylo dosaženo v roce 1995 (222 obyvatel) a v roce 2002 (162 obyvatel). Záporný celkový přírůstek byl v roce 1997 a v období let 1999-2001. Nejvyšší přirozený přírůstek obyvatel byl zaznamenán v roce 2002. V posledních dvou letech dochází opět k mírnému zvyšování hodnot přirozeného přírůstku v důsledku zvyšování počtu živě narozených. V roce 2007 měla kladný celkový přírůstek polovina obcí SO ORP, nejvyšší byl v obcích Dolní Bukovsko a (28 obyvatel) a Temelín (26 obyvatel). Naopak největší úbytky obyvatel zaznamenaly obce Dražíč (-10 obyvatel) a Žimutice (-11 obyvatel). 2.2.3.5 Ekonomická aktivita obyvatel Tabulka 13: Počet ekonomicky aktivních, podíl ekonomicky aktivních na celkovém obyvatelstvu a ekonomicky aktivní dle odvětví podle výsledků SLDB 2001 [v %] Podíl Počet EA EA A B C D E F G Bečice 47 43,1 23,4 29,8 8,5 6,4 8,5 17,0 6,4 Čenkov u Bechyně 24 43,6 37,5 29,2 8,3-8,3 16,7 - Dobšice 55 47,4 18,2 38,2 16,4 3,6 1,8 16,4 5,5 Dolní Bukovsko 705 49,4 17,9 28,1 16,0 8,1 5,4 19,6 5,0 Dražíč 107 42,8 24,3 22,4 8,4 10,3 7,5 20,6 6,5 Hartmanice 82 44,3 37,8 26,8 6,1 9,8 7,3 6,1 6,1 H. Kněžeklady 44 39,3 36,4 31,8 4,5 9,1 2,3 9,1 6,8 Hosty 76 47,8 17,1 25,0 23,7 9,2 1,3 18,4 5,3 Chrášťany 342 48,9 14,9 30,4 10,2 6,1 7,0 26,0 5,3 Modrá Hůrka 30 37,0 56,7 13,3 10,0-6,7 10,0 3,3 Temelín 349 48,9 18,9 24,1 20,3 7,2 5,7 20,1 3,7 Týn nad Vltavou 4 204 51,6 2,8 36,9 12,4 10,2 5,0 27,6 5,1 Všemyslice 499 52,1 18,8 20,0 20,0 9,8 5,8 22,4 3,0 ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 26/107

Podíl Počet EA EA A B C D E F G Žimutice 275 47,1 32,7 17,8 9,8 5,5 4,4 20,7 9,1 SO ORP Týn n/v 6 839 50,3 9,9 32,4 13,4 9,2 5,2 24,8 5,1 Vysvětlivky: A zemědělství, lesnictví, rybolov B průmysl C stavebnictví D obchod,opravy motor. vozidel E doprava, pošty a telekomunikace F ostatní odvětví G nezjištěno Podíl ekonomicky aktivních činil v roce 2001 50,3% a byl tak o 1% nižší než je hodnota za celou ČR. Nejvíce EA obyvatel pracovalo v průmyslu (32,4 %). Poměrně vyšší podíl než je celorepublikový průměr, byl počet obyvatel pracujících v zemědělství. V obci Modrá Hůrka pracovalo v zemědělství více než 50% EA obyvatel. 2.2.3.6 Vzdělání Tabulka 14: Vzdělanostní struktura obyvatelstva obcí SO ORP Týn nad Vltavou ve věku 15 let a více podle nejvyššího ukončeného vzdělání [%] Obec celkem základní a neukončené [%] Vyučení a střední odborné bez maturity[%] úplné střední s maturitou [%] vyšší odborné a nástavbové[ %] vysokoškolsk é vč. vědecké přípravy[%] bez vzdělání [%] Nezjištěno [%] Bečice 86 43,0 43,0 10,5 1,2 1,2-1,2 Čenkov u Bechyně 41 43,9 41,5 9,8-4,9 - - Dobšice 92 35,9 48,9 12,0 - - - 3,3 Dolní Bukovsko 1 175 27,2 45,7 19,3 2,2 4,5 0,3 0,8 Dražíč 235 36,2 44,3 14,9 1,3 2,1 0 0,9 Hartmanice 144 35,4 43,8 15,3 0,7 4,2 0,7 - H. Kněžeklady 94 44,7 30,9 17,0 1,1 3,2 2,1 1,1 Hosty 144 36,8 43,8 14,6 1,4 2,1 1,4 - Chrášťany 596 32,4 42,6 16,3 1,7 5,0-2,0 Modrá Hůrka 72 47,2 36,1 12,5 2,8 1,4 - - Temelín 596 30,2 46,6 19,5 0,7 1,3 0,3 1,3 Týn nad Vltavou 6 395 20,7 40,5 27,2 3,4 7,0 0,1 1,0 Všemyslice 783 24,0 54,9 14,6 2,6 2,7 0,5 0,8 Žimutice 480 33,1 42,5 17,3 1,7 4,0 0,4 1,0 SO ORP Týn n/v 10 933 24,8 42,8 22,9 2,7 5,5 0,2 1,0 Jihočeský kraj 521 436 23,5 38,7 25,1 3,3 7,8 0,4 1,2 Česká republika 8 575 198 23,0 38,0 24,9 3,5 8,9 0,4 1,3 Zdroj: ČSÚ Vzdělanostní struktura obyvatel SO ORP Týn nad Vltavou je poměrně dobrá, i když podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je 2,5% pod celorepublikovým průměrem. Menší obce regionu vykazují horší vzdělanostní strukturu, je zde oproti celorepublikovým ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 27/107

hodnotám výrazně vyšší podíl obyvatel se základním a neukončeným vzděláním, což je dáno vyšším podílem staršího obyvatelstva. Nejlepší vzdělanostní strukturu má obyvatelstvo sídla ORP Týna nad Vltavou. 2.2.4. Bydlení Tabulka 15: Základní údaje o domovním fondu obcí SO ORP Týn nad Vltavou z toho rodinné domy průměrné stáří Neobydlené domy Obec 1970 1980 1991 2001 domu z toho sloužící počet v % celkem k rekreaci Bečice 43 38 34 41 41 100,0 49,9 10 10 Čenkov u Bechyně 17 17 15 17 17 100,0 50,8 6 5 Dobšice 36 39 43 42 26 61,9 52,8 9 9 Dolní Bukovsko 496 547 531 531 439 82,7 46,0 157 114 Dražíč 152 149 124 112 101 90,2 53,1 67 63 Hartmanice 44 46 52 52 48 92,3 50,8 12 5 H. Kněžeklady 62 60 47 45 45 100,0 53,2 26 19 Hosty 68 73 66 62 57 91,9 54,2 30 24 Chrášťany 252 283 261 253 220 87,0 46,4 126 96 Modrá Hůrka 39 35 36 36 36 100,0 61,7 10 7 Temelín 493 488 272 275 223 81,1 55,8 116 68 Týn nad Vltavou 1 635 1 874 2 450 2 985 1 048 35,1 44,3 335 196 Všemyslice 245 267 289 307 265 86,3 41,4 110 72 Žimutice 235 218 230 213 187 87,8 52,1 104 71 SO ORP Týn n/v 3 817 4 134 4 450 4 971 2 753 55,4 50,9 1 118 759 Zdroj: ČSÚ Od roku 1970 došlo ke zvýšení počtu bytů v souvislosti s výstavbou nového sídliště v Týně nad Vltavou jako zázemím pro zaměstnance JE Temelín. V sídle SO ORP převažují byty v bytových domech (podíl bytů v rodinných domech je pouze 35%), v okolních obcích je naopak většina bytů situována v rodinných domech. Průměrné stáří domů v SO ORP je 50,9 let. Neobydlených domů je na území správního obvodu Týn nad Vltavou 1 118, z toho necelé tři čtvrtiny slouží k rekreaci Tabulka 16: Retrospektivní vývoj počtu domů (1869-2001) v obcích SO ORP Týn nad Vltavou Obec 1869 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Bečice 40 44 45 45 46 48 41 40 38 45 48 Čenkov u Bechyně 23 19 19 19 20 22 18 17 16 18 22 Dobšice 32 32 33 33 34 33 35 31 28 36 36 Dolní Bukovsko 389 422 431 435 463 486 463 429 419 495 564 Dražíč 127 131 139 142 167 165 153 151 132 141 164 Hartmanice 37 39 52 52 52 62 49 44 46 51 54 H. Kněžeklady 42 60 61 61 61 63 62 62 55 60 70 Hosty 70 82 82 84 85 81 70 68 68 81 83 Chrášťany 250 260 265 268 295 303 272 250 251 326 336 ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 28/107

Obec 1869 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Modrá Hůrka 39 44 44 42 43 44 42 38 33 41 41 Temelín 409 459 472 480 494 496 468 453 443 314 327 Týn nad Vltavou 831 859 853 886 983 1 102 1 124 1 116 1 126 1 446 1 484 Všemyslice 250 251 251 255 265 278 247 241 243 345 368 Žimutice 207 229 240 242 260 270 249 216 198 260 284 SO ORP Týn n/v 2 746 2 931 2 987 3 044 3 268 2 351 2 169 2 040 1 970 2 213 2 397 Graf 6: Retrospektivní vývoj počtu domů v sídle SO ORP Týn n/v a v SO ORP Týn n/v Počet domů 3500 3000 2500 2000 1500 SO ORP Týn n/v 1000 Týn n/v 500 0 1869 1890 1910 1930 1961 1980 2001 Rok Počet domů na území SO ORP dosáhl maxima v roce 1930, a to 3 268 domů. K výraznému propadu došlo mezi roky 1930 a 1950, kdy se počet domů snížil o cca 30% na 2 351 domů. Tabulka 17: Trvale obydlené byty podle velikosti, období výstavby domů a podle obcí v SO ORP Týn nad Vltavou Obec s 1 obytnou místností Velikost bytu se 2 pokoji se 3 pokoji se 4 a více pokoji Byty v domech postavených v období do roku 1919 vč. nezj. 1920-1945 1946-1980 1981-1990 1991-2001 Bečice - 16 13 12 8 9 15 6 3 Čenkov u Bechyně - 3 6 8 4 3 4 3 3 Dobšice 6 15 17 4 8 4 24 3 3 Dolní Bukovsko 19 126 213 167 101 42 248 94 46 Dražíč 10 35 30 33 23 20 60 6 3 Hartmanice 3 12 17 20 13 7 19 11 2 H. Kněžeklady 1 13 11 19 9 10 20 3 3 Hosty 5 18 22 17 10 16 25 7 4 Chrášťany 17 72 80 74 47 30 129 36 11 Modrá Hůrka 1 9 16 9 14 3 17-2 ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 29/107

Obec s 1 obytnou místností Velikost bytu se 2 pokoji se 3 pokoji se 4 a více pokoji Byty v domech postavených v období do roku 1919 vč. nezj. 1920-1945 1946-1980 1981-1990 1991-2001 Temelín 36 81 83 71 64 34 111 17 49 Týn nad Vltavou 285 792 1 260 623 203 226 1 422 1 040 94 Všemyslice 25 54 76 147 50 21 100 115 21 Žimutice 13 54 79 60 49 28 77 41 18 SO ORP Týn n/v 421 1 300 1 923 1 264 603 453 2 271 1 382 262 Tabulka 18: Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácnosti podle obcí v SO ORP Týn nad Vltavou Obec vodovodem Trvale obydlené byty vybavené koupelnou splachovacím připojením nebo na plyn sprch. záchodem ze sítě koutem v bytě v bytě ústředním nebo etážovým topením bytové Domácnosti hospodařící cenzové Bečice 41-39 39 22 41 47 48 Čenkov u Bechyně 17-17 17 12 17 19 19 Dobšice 40-39 37 26 42 45 45 Dolní Bukovsko 524 148 502 503 399 531 555 566 Dražíč 104-95 94 50 112 114 117 Hartmanice 50-48 46 33 52 67 69 H. Kněžeklady 45-43 39 29 45 49 50 Hosty 60-54 52 40 62 79 80 Chrášťany 242-235 224 176 253 276 281 Modrá Hůrka 34-34 33 24 36 37 37 Temelín 269-263 256 198 275 296 300 Týn nad Vltavou 2 956 32 2 914 2 905 2 585 2 985 3 200 3 225 Všemyslice 301 34 295 288 248 307 343 350 Žimutice 208-202 201 130 213 227 231 SO ORP Týn n/v 4 891 214 4 780 4 734 3 972 4 971 5 354 5 418 Tabulka 19: Charakteristiky úrovně bydlení podle obcí v SO ORP Týn nad Vltavou Obec ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 30/107 Plocha trvale obydlených bytů v m2 celková obytná Počet obytných místností s plochou 8 a více m2 Počet osob v bytech Na 1 trvale obydlený byt připadá m 2 obytné plochy obytných místností s plochou 8 a více m 2 Bečice 3 724 2 482 122 109 60,5 2,98 2,66 Čenkov u Bechyně 1 904 1 228 62 55 72,2 3,65 3,24 Dobšice 3 106 2 036 104 116 48,5 2,48 2,76 Dolní Bukovsko 48 043 32 055 1 667 1 426 61,2 3,18 2,69 Dražíč 10 119 6 706 328 247 62,1 3,04 2,21 Hartmanice 5 037 3 424 178 184 65,8 3,42 3,54 H. Kněžeklady 4 667 2 958 151 112 67,2 3,43 2,49 Hosty 5 419 3 600 189 159 58,1 3,05 2,56 Chrášťany 22 258 14 583 755 700 60,0 3,11 2,77 osob

Modrá Hůrka 3 319 2 161 106 81 61,7 3,03 2,25 Temelín 23 931 15 743 774 708 58,1 2,86 2,57 Týn nad Vltavou 224 146 147 625 8 428 8 087 49,9 2,85 2,71 Všemyslice 30 344 19 513 1 038 932 64,6 3,44 3,04 Žimutice 18 955 12 281 638 584 59,6 3,10 2,74 SO ORP Týn n/v 404 972 266 395 14 540 13 500 53,6 2,92 2,72 Zdroj: ČSÚ Nejvíce bytů (necelých 50%) se nachází v domech postavených v období let 1946-1980. Téměř polovina bytů má tři pokoje, průměrná velikost bytu je 53,6 m 2 a bydlí v něm 2,72 osob. Tabulka 20: Dokončené domy a byty v SO ORP Týn nad Vltavou v období let 1998-2007 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Dokončené byty 2-1 - - - 1-5 5 Dokončené budovy 2-1 - - - 1-5 5 Dokončené rodinné domy 1-1 - - - - - 4 5 Dokončené byty v RD 1-1 - - - - - 4 5 Dokončené bytové domy - - - - - - - - - - Dokončené byty v BD - - - - - - - - - - Zdroj: ČSÚ Bytová výstavba na území SO ORP Týn nad Vltavou není příliš rozvinutá. Za sledované období let 1998 2007 bylo na území správního obvodu Týn nad Vltavou dokončeno pouze 14 rodinných domů. 2.2.5. Hospodářské prostředí 2.2.5.1 Trh práce Ve správním území ORP Týn nad Vltavou bylo k 31.12.2007 evidováno 322 uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti činila 4,18 % (počet ekonomicky aktivních obyvatel podle SLDB k 1.3.2001), což je méně než míra nezaměstnanosti celého Jihočeského kraje. Ta činila 4,70 %. Tabulka 21: Vývoj míry nezaměstnanosti [%]v SO ORP Týn nad Vltavou v období let 2002-2005 Území 2002 2003 2004 2005 ORP Týn nad Vltavou 5,9 6,0 7,4 6,8 Jihočeský kraj 6,6 6,9 7,2 7,4 Zdroj: www.risy.cz Poznámka: Míra nezaměstnanosti je počítána na počet ekonomicky aktivních podle SLDB k 1.3.2001 Tabulka 22: Počet uchazečů o zaměstnání Území EA 2002 2003 2004 2005 (SLDB 2001) ORP Týn nad Vltavou 6 839 402 412 505 464 Jihočeský kraj 320 546 21 118 22 158 23 021 23 632 Podíl nezam. ORP Týn n. Vlt. na nezam. v JK [%] 2,1 1,9 1,9 2,2 2,0 Zdroj: www.risy.cz ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 31/107

Poznámka: Uchazečem o zaměstnání může být osoba, která splňuje podmínky způsobilosti vystupovat v pracovně právních vztazích a která má trvalý pobyt na území ČR. 2.2.5.2 Hospodářská činnost V SO ORP Týn nad Vltavou existovalo v roce 2007 celkem 2 929 ekonomických subjektů. Nejvíce (1 769) se jich nacházelo v centru regionu Týně nad Vltavou. Nejvíce podnikatelských subjektů (cca 28 %) se zabývalo odvětvím: Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství. Tabulka 23: Počet registrovaných subjektů v období 2003-2007 Rok 2003 2004 2005 2006 2007 SO ORP Týn nad Vltavou 2 911 2 928 2 922 2 897 2 929 Zdroj: www.risy.cz ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 32/107

Tabulka 24: Hospodářská činnost v SO ORP Týn nad Vltavou v roce 2007 Počet podnikatelských Čenkov u Dolní Horní Bečice Dobšice Dražíč Hartmanice subjektů Bechyně Bukovsko Kněžeklady Celkem ORP Celkem 21 13 23 311 52 39 17 2929 Zemědělství, lesnictví, 3 5 3 54 20 15 5 306 rybolov Průmysl 4 4 3 55 6 4 2 448 Stavebnictví 5 1 1 60 6 3 1 500 Doprava a spoje 0 0 1 8 0 1 1 62 Obchod, prodej a opravy 6 0 10 72 11 5 3 833 motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby 1 1 1 34 3 4 1 446 Veřejná správa, obrana, 2 2 2 7 2 2 2 54 povinné sociální pojištění Školství a zdravotnictví 0 0 0 6 0 1 0 66 Ostatní veřejné, sociální a 0 0 2 15 4 4 2 214 osobní služby Státní organizace 0 0 0 1 0 0 0 14 Akciové společnosti 0 0 0 0 0 0 0 6 Obchodní společnosti 1 0 0 14 2 1 0 152 Družstevní organizace 0 0 0 2 0 0 0 66 Peněžní organizace 0 0 0 0 0 0 0 0 Podnikatelé - fyzické osoby 16 6 16 225 27 21 9 2062 Samostatně hospodařící 1 0 1 15 14 4 3 95 rolníci Svobodná povolání 1 0 0 7 0 0 0 84 Zemědělští podnikatelé - 0 5 2 22 2 8 2 100 fyzické osoby Ostatní právní formy 2 2 4 25 7 5 3 350 Zdroj: www.czso.cz ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 33/107

Tabulka 24: Hospodářská činnost v SO ORP Týn nad Vltavou v roce 2007 - pokračování Počet podnikatelských subjektů Hosty Chrášťany Modrá Hůrka Temelín Týn nad Vltavou Všemyslice Žimutice Celkem ORP Celkem 29 115 13 190 1769 232 105 2929 Zemědělství, lesnictví, 6 18 2 30 66 49 30 306 rybolov Průmysl 4 21 1 32 264 40 8 448 Stavebnictví 5 13 1 28 301 49 26 500 Doprava a spoje 0 1 1 5 35 7 2 62 Obchod, prodej a opravy 11 31 3 51 553 54 23 833 motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby 1 16 1 16 353 11 3 446 Veřejná správa, obrana, 2 6 2 7 8 5 5 54 povinné sociální pojištění Školství a zdravotnictví 0 2 0 3 48 2 4 66 Ostatní veřejné, sociální a 0 7 2 18 141 15 4 214 osobní služby Státní organizace 0 1 0 1 9 1 1 14 Akciové společnosti 0 1 0 0 5 0 0 6 Obchodní společnosti 1 3 2 11 114 3 0 152 Družstevní organizace 0 1 0 0 60 1 2 66 Peněžní organizace 0 0 0 0 0 0 0 0 Podnikatelé - fyzické osoby 21 79 5 126 1261 177 73 2062 Samostatně hospodařící 3 7 0 12 15 12 8 95 rolníci Svobodná povolání 0 3 0 4 64 3 2 84 Zemědělští podnikatelé - 1 5 2 7 16 17 11 100 fyzické osoby Ostatní právní formy 3 15 4 29 225 18 8 350 Zdroj: www.czso.cz ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 34/107

2.2.5.3 Průmysl a stavebnictví V ORP Týn nad Vltavou působilo v roce 2007 v průmyslu a stavebnictví 948 ekonomických subjektů, což je přibližně třetina všech ekonomických subjektů v ORP. Nejvíce subjektů je soustředěno v centru oblasti, městě Týně nad Vltavou. Většina těchto podniků zaměstnává do 25 zaměstnanců. Největším zaměstnavatelem v ORP Týn nad Vltavou je společnost ČEZ prostřednictvím Jaderné elektrárny Temelín. Její výstavba, která započala v roce 1980, v regionu vytvořila velké množství nových pracovních míst a znamenala nárůst počtu obyvatel, především ve městě Týně nad Vltavou, kde bylo pro zaměstnance elektrárny vybudováno nové sídliště. Z dalších firem zaměstnávajících více než 100 zaměstnanců mají na území správního obvodu síldo firma HELUZ CIHLÁŘSKÝ PRŮMYSL v.o.s. se sídlem v Dolním Bukovsku, MIKRONA HOLDING, s.r.o. se sídlem v Týně nad Vltavou a RICHMONT - CZ, a.s. se sídlem v Chřášťanech. 2.2.5.4 Zemědělství, lesní hospodářství V ORP Týn nad Vltavou pracuje v zemědělství přibližně 10 % obyvatel. Nejvíce zemědělských podniků se nachází na území obcí Týn nad Vltavou a Dolní Bukovsko. V obcích Čenkov u Bechyně, Dražíč a Hartmanice tvoří zemědělské podniky téměř 40 ekonomických subjektů na území obce. Mezi větší podniky patří např. Agro družstvo Dolní Bukovsko, Agro družstvo Žimutice nebo Agro Temelín, s.r.o. 2.2.6. Občanské vybavení a služby 2.2.6.1 Vzdělání a výchova Ve správním obvodu je zabezpečeno předškolní, základní a střední vzdělávání sítí 6 mateřských škol, 7 základních škol, gymnáziem a střední odbornou školou a odborným učilištěm. Dále je ve sledovaném území provozována základní umělecká škola, jazyková škola a speciální logopedická škola. Tabulka 25: Školská a vzdělávací zařízení SO ORP Týn nad Vltavou Název zařízení Adresa Typ zařízení dle poskytovaného vzdělání Mateřská škola Týn nad Hlinecká 729, 375 01 Týn předškolní Vltavou nad Vltavou Mateřská škola Neznašov Neznašov 11, 373 02 předškolní Neznašov Základní škola a mateřská škola Dolní Bukovsko Jiráskovo nám. 31, 373 65 Dolní Bukovsko předškolní základní Základní škola a mateřská škola Chrášťany Chrášťany 100, 373 04 Chrášťany předškolní základní Základní škola a mateřská škola Temelín Temelín 129, 373 01 Temelín předškolní základní Základní škola a mateřská škola Žimutice Žimutice 28, 373 66 Žimutice předškolní základní Základní škola Neznašov Neznašov 29, 373 02 základní Neznašov Základní škola Hlinecká Komenského 748, 375 01 Týn nad Vltavou základní ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 35/107

Základní škola Týn nad Vltavou Gymnázium Týn nad Vltavou Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Hněvkovice Základní umělecká škola Karla Komzáka Logopedická škola Týn nad Vltavou Městský dům dětí a mládeže Jazyková škola v Týně nad Vltavou, M & M Zatloukal Žižkova 285, 375 01 Týn nad Vltavou Malá Strana Havlíčkova 13, 375 01 Týn nad Vltavou Hněvkovice 1, 375 01 Týn nad Vltavou Zámecké nádvoří 784, 375 01 Týn nad Vltavou Sakařova 342, 375 01 Týn nad Vltavou Tyršova 26, 375 01 Týn nad Vltavou Hlinecká 713, 375 01 Týn nad Vltavou základní střední střední základní umělecké speciální 2.2.6.2 Sociální služby Úroveň poskytování sociálních služeb je v ORP Týn nad Vltavou velice dobrá. Diecézní charita České Budějovice Farní charita Hartmanice - Hartmanice 56, 341 81 Dolní Bukovsko - poradenství v obtížných situacích, humanitární pomoc, pomoc uprchlíkům po domluvě s hraniční policií Farní charita Týn nad Vltavou - Děkanská 220, 375 01 Týn nad Vltavou - pomoc spoluobčanům, kteří se ocitli v tíživé životní situaci nebo na okraji společnosti: osamělým matkám s dětmi, těžce nemocným, lidem se zdravotním nebo mentálním postižením, opuštěným starším občanům, lidem bez přístřeší, sociálně slabým rodinám, příslušníkům etnických menšin, vězňům a osobám vracejícím se z výkonu trestu. Významná je i pomoc lidem postiženým povodněmi. - poskytované služby: osobní asistence, pečovatelská služba, krizová pomoc, občanská poradna, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež poskytující ambulantní služby dětem a mládeži ohroženým sociálním vyloučením Pečovatelská služba - Týn nad Vltavou, Zámecké nádvoří 360 - služba je poskytována občanům, kteří již nejsou schopni postarat se o sebe a svoji domácnost a potřebnou péči jim nemohou zajistit ani rodinní příslušníci Pomoc a Péče Slunečnice Jana Vodičková - Budějovická 82, 375 01 Týn nad Vltavou - poskytovatel sociálních a zdravotních služeb: osobní asistence, zdravotní služby - cílová skupina: občané se zdravotním postižením (včetně nevidomých a neslyšících), tělesným, mentálním onemocněním, chronicky nemocní, občané s náhlým zhoršením zdravotního stavu i stavu s kratším omezením hybnosti či schopnosti soběstačnosti ve věku od 18 let výše až po seniory nad 85 let Občanské sdružení Týna - Červený Vrch 561, Týn nad Vltavou - Charitativní aktivity, dobrovolnická činnost, vánoční a velikonoční setkávání seniorů, návštěvy u seniorů žijících osaměle Domov sv. Anežky ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 36/107

- Čihovice 30, Týn nad Vltavou - centrum sociálních služeb lidem s tělesným, mentálním nebo kombinovaným postižením a duševním onemocněním Dům s pečovatelskou službou Temelín - poskytované služby: péče o konkrétní osobu, péče o stravování, péče o domácnost, další mimořádné úkony Obecní úřad Dolní Bukovsko - zajišťování rozvozu obědů seniorům Městský úřad Týn nad Vltavou, odbor sociálních věcí - nám. Míru 2, 375 01 Týn nad Vltavou - oddělení sociálních dávek, oddělení sociálně-právní ochrany dětí 2.2.6.3 Zdravotnictví Základní zdravotní péči v ORP Týn nad Vltavou zajišťují praktičtí lékaři pro děti a dorost a pro dospělé. V Týně nad Vltavou je také relativně velký počet ordinací odborných lékařů a sídlí zde lékařská služba první pomoci. Na Sakařově ulici 755 se nachází Městská poliklinika Týn nad Vltavou. V Týně nad Vltavou a okolí je možné si objednat domácí zdravotní péči, jejímž zřizovatelem je Květoslava Hanusová, Orlická 400, Týn nad Vltavou. Tabulka 26: Ordinace lékařů v SO ORP Týn nad Vltavou Obec Specializace Počet zařízení Dolní Bukovsko Praktický lékař pro dospělé 1 Stomatolog 1 Lékárna 1 Temelín Praktický lékař pro dospělé 1 Rehabilitační pracoviště 1 Týn nad Vltavou Lékařská služba první pomoci 1 Praktický lékař pro dospělé 4 Praktický lékař pro děti a dorost 3 Rehabilitační pracoviště 1 Logopedie 1 Stomatologie 4 Interní a diabetologická ordinace 1 Ortopedie, traumatologie pohyb. aparátu, 1 rehabilitace, akupunktura Ambulance ušní, nosní, krční 1 Psychiatrická ordinace 1 Rentgen, ultrazvuk, OPG 1 Oční lékař 1 Oční optika 1 Plicní ambulance 1 Gynekologie 1 Kožní lékař 1 Chirurgie 1 Okresní dopravní zdravotnická služba 1 Lékárna 2 ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 37/107

2.2.6.4 Kultura Místní knihovna Bečice - Bečice 21, 37501 Bečice Obecní knihovna Čenkov u Bechyně Obecní knihovna Dobšice Obecní knihovna Dolní Bukovsko - nám. Jiráskovo 2, 373 65 Dolní Bukovsko Obecní knihovna Hartmanice - Hartmanice 32, 37365 Hartmanice Obecní knihovna Horní Kněžeklady Lidová knihovna Hosty Obecní knihovna Chrášťany - Chrášťany 100, 373 04 Chrášťany Místní lidová knihovna Modrá Hůrka - Modrá Hůrka 16, 375 01 Modrá Hůrka Místní knihovna Temelín Městská knihovna Týn nad Vltavou - náměstí Míru 1, 375 01 Týn nad Vltavou Obecní knihovna Všemyslice Místní lidová knihovna Žimutice Kino Dolní Bukovsko Městská galerie U Zlatého slunce, Týn nad Vltavou - náměstí Míru 37, 375 01 Týn nad Vltavou Městské muzeum, Týn nad Vltavou - náměstí Míru 1, 375 01 Týn nad Vltavou Městské kino Týn nad Vltavou - Hlinecká, 375 01 Týn nad Vltavou Divadelní společnost Vltavan - Týn nad Vltavou - otáčivé hlediště Společenský dům Hlinecká, Týn nad Vltavou - náměstí Mládeže 746, 375 01 Týn nad Vltavou - divadelní představení Muzeum historických vozidel a zemědělské techniky Pořežany - Pořežany 24, 375 01 Týn nad Vltavou ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 38/107

- nákladní a osobní automobily, koňské kočáry, bryčky, sáně, motocykly, jízdní kola, stará zemědělská technika, nářadí, selská jizba, modely vláčků, automobilů a letadel 2.2.6.5 Veřejná správa V sídle ORP Týně nad Vltavou je pověřený obecní úřad. Přehled jednotlivých pracovišť viz následující tabulka. Tabulka 27: Přehled pracovišť veřejné správy pro SO ORP Týn nad Vltavou Úřad Adresa Městský úřad Týn nad Vltavou - Stavební úřad Stavební úřad nám. Míru 2 375 01 Týn nad Vltavou Finanční úřad v Týně nad Vltavou Finanční úřad Nádražní 235 375 01 Týn nad Vltavou Městský úřad Týn nad Vltavou - Matrika nám. Míru 2 375 01 Týn nad Vltavou Obecní úřad Temelín - Matrika Matriční úřad Temelín 104 373 01 Temelín Úřad městyse Dolní Bukovsko - Matrika Jiráskovo nám. 67 373 65 Dolní Bukovsko Úřad práce v Českých Budějovicích Úřad práce Klavíkova 1570/7 370 04 České Budějovice Katastrální úřad pro Jihočeský kraj Katastrální úřad Lidická 11/124 37086 České Budějovice OSSZ České Budějovice OSSZ A. Barcala 1461 370 05 České Budějovice Městský úřad Týn nad Vltavou - Obecní živnostenský úřad Živnostenský úřad nám. Míru 2 375 01 Týn nad Vltavou Okresní soud v Českých Budějovicích Lidická 20 Soud a státní zastupitelství 371 06 České Budějovice Okresní státní zastupitelství České Budějovice Goethova 2 370 21 České Budějovice Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje Hygienická stanice Na Sadech 25 370 71 České Budějovice Zdroj: www.risy.cz 2.2.6.6 Ochrana obyvatelstva Policie ČR - Obvodní oddělení Týn nad Vltavou, Dewetterova 326, 375 01 Týn nad Vltavou ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 39/107

Městská policie - Týn nad Vltavou, nám Míru 37, 375 01 Týn nad Vltavou Stanice Hasičského záchranného sboru - Písecká 519, 375 01 Týn nad Vltavou 2.2.6.7 Tělovýchova a sport Tabulka 28: Přehled sportovních zařízení SO ORP Týn nad Vltavou Druh zařízení Popis Umístění Sportovní hala Týn nad Vltavou víceúčelová sportovní hala Týn nad Vltavou Sportoviště Dolní Bukovsko tenisové kurty, fotbalové hřiště Dolní Bukovsko Koupaliště Dolní Bukovsko venkovní koupaliště Dolní Bukovsko Koupaliště Koloměřice venkovní koupaliště Chrášťany Fotbalové hřiště Temelín Temelín Hřiště Kočín volejbal, nohejbal Temelín Bowling Kočín 2 bowlingové dráhy Temelín Asociace víceúčelových organizací technických sportů a činností České republiky - základní organizace VLTAVA - Bohunická ulice 538, 375 01 Týn nad Vltavou - zahrnuje automotoklub a střelecký klub Svaz vodáků ČR - RK Týn - loděnice: Vinařického náměstí 213, 375 01 Týn nad Vltavou Klub českých turistů odbor ATLAS Temelín Baseball & Softball Club Sokol Hluboká nad Vltavou - softbalový klub Týn nad Vltavou Basketbalový klub Týn nad Vltavou - sportovní hala, Tyršova 8, 375 01 Týn nad Vltavou Golf klub Týn nad Vltavou - Puchmayerova 225, 375 01 Týn nad Vltavou FC Hlinky - Týn nad Vltavou Fotbalový klub Olympie Týn nad Vltavou - Tyršova ul., 375 01 Týn nad Vltavou HC ETE Týn nad Vltavou - hokejbalový klub, založen 1995 Oddíl gymnastiky v Týně nad Vltavou - funguje od roku 2003 - spadá pod Dům dětí a mládeže Kanoistický klub Jiskra - Solní 422, 375 01 Týn nad Vltavou - Pořadatel Mezinárodního vltavotýnského maratonu ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 40/107

Klub tanečního sportu - Hlinecká 684, 375 01 Týn nad Vltavou - přípravka, společenský tanec, disko, senioři Sportovní klub JUDO - Tyršova 26, 375 01 Týn nad Vltavou Sportovní svaz Temelín - seznam oddílů: potápěči, rafting, turisté, běhy, nohejbal, fotbal, cyklistika, tenis, silový trojboj, kuželky, atletika, squash, hokejbal, stolní tenis, vodní lyže, volejbal, badminton, orientační běh SQUASH klub Týn nad Vltavou Sportovně střelecký klub KVZ VLTAVA Týn nad Vltavou Tenisový klub Týn nad Vltavou Sportovní klub stolního tenisu Týn nad Vltavou TJ Jiskra volejbal Týn nad Vltavou TJ Dolní Bukovsko - počet členů: 203 - oddíly: kopaná, ZRTV, tenis 2.2.6.8 Obchodní prodej, služby Centrem zařízení obchodu a služeb je město Týn nad Vltavou, jakožto největší město v zájmovém území. Zařízení pokrývají nejdůležitější potřeby obyvatelstva ve většině odvětví. V okruhu 35 kilometrů se nachází tři velká města: České Budějovice, Písek a Tábor, která svým významem doplňují nabídku služeb v Týně nad Vltavou chybějících. 2.2.6.9 Ubytování a stravování Tabulka 29: Přehled ubytovacích zařízení SO ORP Týn nad Vltavou Název zařízení Typ zařízení Adresa Hotel Zlatá loď hotel náměstí Míru 251, 375 01 Týn nad Vltavou Hotel Blanice hotel Veselská 709, Týn nad Vltavou Hotel Nový Dvůr hotel Hosty 6, 375 01 Týn nad Vltavou Jaroslav Příhoda penzion Hněvkovice na levém břehu Vltavy 27, 375 01 Týn nad Vltavou Penzion a kemp Červený mlýn penzion, Nuzice č.p. 35, 375 01 Týn nad Vltavou kemp Penzion Plzeňka penzion Tyršova 31, 375 01 Týn nad Vltavou Penzion Pod kostelem penzion Puchmayerova 223, 375 01 Týn nad Vltavou Penzion s bazénem penzion Přední Podskalí 788, Týn nad Vltavou Penzion U Pštrosa penzion Všeteč Penzion Vlasta penzion Zadní Podskalí 47, 375 01 Týn nad Vltavou Penzion Vorař penzion Pod Kostelem, Týn nad Vltavou ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 41/107

Název zařízení Typ zařízení Adresa Zámecký penzion penzion Zámecké nádvoří 782, Týn nad Vltavou Pivovarský dvůr Lipan penzion Dražíč 50, 375 01 Týn nad Vltavou Turistická ubytovna Valerie ubytovna Nuzice 35 Chatový tábor Rusalka kemp Hněvkovice na pravém břehu Chatový tábor Vltavín kemp Písecká, Týn nad Vltavou Kemp Koloděje nad Lužnicí kemp Koloděje nad Lužnicí Camp Cabrov kemp Koloděje nad Lužnicí Kemp Kořensko kemp Neznašov Autokemp Nový Dvůr kemp Hosty 6 Kemp Nad Jezem kemp Nuzice Srubová chata chata Na Brodech 545, 375 01 Týn nad Vltavou Chata u vody chata Na Brodech 545, 375 01 Týn nad Vltavou Domek chata Slavětice 13 Ubytování v soukromí Brašovská ulička 250, Týn nad Vltavou Ubytování v soukromí Puchmayerova 245, 375 01 Týn nad Vltavou Dle různorodých dostupných zdrojů se na území ORP Týn nad Vltavou nachází velké množství stravovacích zařízení různých typů. Z mezinárodních kuchyní lze navštívit například čínskou či italskou restauraci. 2.2.6.10 Církevní zařízení V zájmovém území se nachází 6 církevních zařízení: Kostel Narození Panny Marie (Dolní Bukovsko) Kostel sv. Bartoloměje (Chrášťany) Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Modrá Hůrka) Kostel sv. Jakuba (Týn nad Vltavou) Kostel sv. Trojice (Neznašov) Kostel sv. Martina (Žimutice) 2.2.6.11 Veřejná pohřebiště V zájmovém území se nachází 7 veřejných pohřebišť. Jejich lokace má společného jmenovatele, a to volbu místa na okraji obce mimo její nejrušnější části. 2.2.7. Rekreace a cestovní ruch 2.2.7.1 Základní charakteristika Okolí řek Vltavy a Lužnice umožňuje ideální podmínky pro rekreaci a rybaření. Řeky jsou využívány pro provozování vodních sportů, v samotném městě Týn nad Vltavou jsou výborné podmínky pro provozování sportovní kanoistiky. Na Vltavě je v provozu lodní doprava, v budoucnu bude splavněna řeka mezi Českými Budějovicemi a Prahou. Zvlněná a kopcovitá krajina Vltavotýnska nabízí zajímavé podmínky pro provozování cykloturistiky a turistiky. Pro turisty je zajímavá i lesnatá oblast Vltavotýnska částečně do mikroregionu zasahují Písecké hory lokalita je nejen chráněným územím, ale její součástí je i řada historicky zajímavých míst. Také lesy okolo Vltavy a Lužnice jsou vhodné například pro rekreační sběr lesních plodů a hub, popř. pro turistiku. Budoucnost má i rybářská a lovecká turistika, její propagace i udržitelný rozvoj krajiny. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 42/107

Na Vltavotýnsku se nachází množství kulturněhistorických památek a atraktivit, mnohé z nich jsou ale v cestovním ruchu nevyužívané kvůli jejich špatnému technickému stavu. Nachází se zde několik zámků, ale ani v jednom z nich není uskutečňována prohlídka pro návštěvníky v dané oblasti. Technické památky a lidová architektura je většinou v dobrém stavu. Nejvíce památek je z oblasti sakrálních staveb (kaple, boží muka a kříže), které stále slouží svému náboženskému účelu. Obce se postupně starají o obnovu a údržbu kulturních památek. Nedostatek finančních prostředků brání v lepší péči o památky a následném využívání památek v cestovním ruchu. 2.2.7.2 Každodenní rekreace - značené turistické a cyklistické trasy - sportovní zařízení koupaliště, jízdárna, sportovní hala, golf 2.2.7.3 Krátkodobá rekreace - vodní turistika na Vltavě a Lužnici - kulturní a společenské akce: Vltavotýnské letní slavnosti, Oranžový rok, otáčivé hlediště v Bedřichových sadech v Týně nad Vltavou 2.2.7.4 Dlouhodobá rekreace - chaty a kempy podél Lužnice a Vltavy 2.2.7.5 Cestovní ruch Informační centrum regionu se nachází v Týně nad Vltavou, náměstí Míru 37, 375 01 Týn nad Vltavou. Oficiální stránky města Týn nad Vltavou www.tnv.cz informují o dění ve městě, ve státní správě a samosprávě. Obsahují i sekce zaměřené na turistickou prezentaci města a mikroregionu. Součástí je turistická prezentace v němčině a angličtině. Informační centrum Jaderné elektrárny Temelín (www.cez.cz/temelin) nabízí prohlídky technické multimediální expozice jaderné energetiky a fyziky v zámečku Vysoký Hrádek, a doprovodné výstavy. Turisticky významná místa: Soutok Vltavy a Lužnice - vzdálen 4 km od města Týn nad Vltavou. Lužnice se vlévá do Vltavy z pravé strany. Na soutoku stojí barokní boží muka z konce 18. století, původně zasvěcená sv. Janu Nepomuckému, patronu vorařů a plavců. Židova strouha - potok Židova strouha měří pouhých dvacet a půl kilometru, pramení nedaleko Bzí, pod Bechyní vytváří romantický kaňon s rozeklanými skalami a jeskyněmi a vlévá se do Lužnice. V roce 1988 byl vyhlášen přírodní památkou. Písecké hory - 10 km severozápadně od Týna nad Vltavou - Tvoří oblast typických jihočeských smíšených lesů s nejvyšším vrcholem Velký Mehelník (633 m). Písecké hory jsou z převážné části přírodním parkem. Název hory dokladuje středověkou těžbu zlata. Oblast je protkána značenými turistickými cestami a cyklostezkami. - Zajímavá místa: Velký Mehelník, nejvyšší vrchol Píseckých hor s balvanem zvaným Loupežnický stůl. Rozhledna Jarník (606 m), výška 59,4 m, vyhlídková plošina 35 m nad terénem. Vrch Vysoký Kamýk (627 m), druhý nejvyšší vrchol Píseckých hor, na jeho vrcholu se nachází rozhledna z roku 1941, dnes chráněný geodetický bod. Rybník Němec s ostrůvkem pozůstatkem tvrziště z 15.století. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 43/107

Vrch Kometa (578 m), pozůstatky středověkých zlatodolů, nedaleko tzv. Králova studánka. Městská památková zóna v Týně nad Vltavou - Do městské památkové zóny města Týn nad Vltavou patří historické domy a stavby soustředěné kolem náměstí Míru. Čtvercovému náměstí s kašnou uprostřed dominuje hned několik budov. Na jižní straně náměstí je to kostel sv. Jakuba, na východní straně Stará pošta, na západě radnice a na severní straně nejrozsáhlejší objekt centra, tzv. zámek, původně arcibiskupská rezidence. Sakrální stavby - Kaple, kříže a boží muka jsou v každé obci mikroregionu. Vlastní a spravují je obce nebo soukromí majitelé. Obce od kraje dostávají příspěvky na opravy. Kostely - Kostel Narození Panny Marie (Dolní Bukovsko), kostel sv. Štěpána (Horní Bukovsko), kostel sv. Bartoloměje portál v kostele je veden jako památka (Chrášťany), kostel Nanebevzetí Panny Marie (Modrá Hůrka), kostel sv. Prokopa (Křtěnov), kostel sv. Jakuba staršího, hřbitovní kostelík sv. Víta (Týn nad Vltavou), kostel sv. Trojice (Neznašov), kostel sv. Martina (Žimutice) Hřbitovy, mohylové pohřebiště, významné hroby - Židovské hřbitovy jsou v obcích Koloděje nad Lužnicí a Neznašov. Židovské hřbitovy spravuje židovská obec, jsou udržovány a postupně opravovány. - Křesťanský hřbitov je v Dolním Bukovsku, Chrášťanech, Křtěnově, Neznašově, Týně nad Vltavou, Žimuticích a Modré Hůrce. Na hřbitově v Týně byla opravena hřbitovní zeď a hřbitovní brána hlavního vchodu. - Mohylová pohřebiště se nachází na katastrálním území obcí Hvozdno, Dolní Kněžeklady, Hosty, Doubrava, Koloměřice, Temelínec a Žimutice. - Významné hrobky šlechtických rodů jsou v Neznašově v kostele sv. Trojice, v Horním Bukovsku v kostele sv. Štěpána, v Dolním Bukovsku v kostele Narození Panny Marie, ve Křtěnově v kostele sv. Prokopa a v Týně nad Vltavou v kostele sv. Jakuba.. V Týně nad Vltavou na místním hřbitově se nachází hrob loutkáře Matěje Kopeckého, hudebního skladatele Karla Komzáka st., historika Josefa Sakaře a hrobka loďařské rodiny Veselých. Památky lidové architektury - Oblast Vltavotýnska je součástí jihočeské lidové architektury, s výrazným průnikem lokální formy stavitelství oblasti soběslavsko-veselských Blat, které s mikroregionem sousedí na východě. I přesto, že místní lidová architektura nepředstavuje vyhraněný okrsek svébytné regionální (či lokální) formy lidového domu v českých zemích, nachází se zde řada velmi hodnotných objektů (např. v obci Všeteč, Sedlec, Doubrava a Dobšice). Tabulka 30: Přehled památkových objektů Obec Objekty Březí Renesanční zámeček Vysoký Hrádek je opraven a dnes slouží jako Informační středisko JE Temelín Bzí Čenkov u Bechyně Zámek je veden jako soubor památek, jeho součástí je statek. Nepřístupný pro veřejnost. Hajnejch - dům čp. 1, Haladů dům čp. 2, Horáků dům čp.3, Kosů dům čp. 5, Černejch dům čp. 13, Suchanů dům čp. 15, Kratoňů dům čp. 16 ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 44/107

Obec Dobšice Dolní Bukovsko Objekty Dvůr Branovice z druhé poloviny 17. století, býval šlechtickým sídlem Dům čp. 22 - chráněný štít statku Secesní škola z r. 1906 Stará část radnice z r. 1824 Doubrava Dřevěný špýchar čp. 23 Dražíč Hartmanice Hněvkovice Hosty Chrášťany Koloděje nad Lužnicí Neznašov Pelejovice, Sedlíkovice Pořežany Týn nad Vltavou Zámek je veden jako soubor staveb, jeho součástí je: Pivovar Lipan bývalý lihovar, v současné době pivovarský dvůr a pěstitelská pálenice Špejchar a zámecká kaple Budova zámku je využívána majitelem pro workshopy a akce pro mládež, zámek není běžně přístupný pro veřejnost. Významné blatské štíty selské baroko Arcibiskupský zámek dnes je jeho část využívána jako dílny ISŠ Hněvkovice Dům čp. 17 původní špýchar Dům čp. 18 - statek se zachovalou bránou a obytnou i hospodářskou částí Dům čp. 69 - usedlost se štítem ve stylu selského baroka Statek Královských Dům čp. 25 chalupa Dolejší Burianů - fasáda zdobena symbolem kalicha Vila baronky Kocové z Dobrše z r. 1865 štukové reliéfy na fasádě Radokova vila rodný dům Alfréda Radoka zakladatele Laterny magiky Josefínský špýchar - sýpka z r. 1771 poškozen, veden jako kulturní památka Barokní zámek opravuje se celý komplex, není přístupný pro veřejnost Statek Homole klasicistní zemědělský areál zámek (součástí zámku je špejchar, zámek i špejchar mají opravenou střechu, zámecká zeď v parku). Zámek není přístupný pro veřejnost. Statky ve slohu selského baroka se zdobenými štíty (Na ministerstvo kultury byla podána žádost o zapsání obcí do venkovské památkové zóny.) dům čp. 35 s kovárnou podán návrh na registraci venkovské památkové zóny Zřícenina hradu z konce 13. století (zachovány valy, most) Podzemní chodby - přístupné veřejnosti se vstupem v objektu muzea Arcibiskupský zámek součástí je muzeum a veřejná knihovna Dům čp. 86 a 87 - Stará pošta z konce 17. st. originální secesní průčelí Dům čp. 85 původně v renesančním slohu, v dnešní době radikálně přestavěn Dům čp. 84 lékárna U Zlatého orla goticko-renesanční původ Dům čp. 38 - Hostinec U Zlatého lva z r. 1654 goticko-renesanční ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 45/107

Obec Objekty původ, dnešní podoba domu pochází z barokních a klasicistních přestaveb Dům čp. 37 - U Zlatého slunce ze 16. st., dnešní vzhled je výsledkem barokních a klasicistních přestaveb, obnovené 1. patro sloužilo jako divadelní sál, nyní jako obřadní síň Sakařův rodný dům - původní součást zámeckého hospodářského komplexu, dnes je na stěně přestavěného domu umístěna pamětní deska Josefa Sakaře, odhalená u příležitosti stého výročí historikova narození Radnice - čp. 2 renesanční budova, přestavěna v r. 1796 Dům čp. 25 původně renesanční budova přestavěna v době baroka, v dnešní době součást radnice, veden jako kulturní památka Dům čp. 252 - U Modré hvězdy renesančního původu, při rekonstrukci v r. 1970 nalezen vzácný renesanční poklad, dnes součástí Městského muzea Dům čp. 251 - U Zlaté lodi pozdně barokní sloh, v r. 1892 přestavěn na hotel. Poměrně nešťastná přístavba hotelu směrem k řece, provedená v letech 1966 69, skryla při pohledu od řeky dům a zároveň poškodila vzhled nábřeží Barokní kašna - v 90. letech 20. století byl vodotrysk upraven do dnešní podoby, Dům čp. 262 - U Straků z r. 1934 ojedinělý funkcionalistický objekt ve městě Dům čp. 246 - Puchmajerův dům původní podoba domu se nedochovala, dnešní vzhled stavby pochází z pozdně secesní rekonstrukce, na domě je mramorová pamětní deska Dům čp. 205 Sadilů nově opraven, zdoben sgrafity Dům čp 1 bývalý Zájezdní hostinec u starého mostu Dům čp 40 v Jiráskově ulici, dům je silně poškozen, nutná oprava Dům čp. 206 Havlů původní fara ke kostelu sv. Kateřiny Solnice z roku 1708 Vinařického škola - postavena v letech 1859 1860, škola slouží svému účelu dosud, v devadesátých letech 20. století byla rozšířena a rekonstruována. Na průčelí je umístěna mramorová pamětní deska zakladatele školy z 3. září roku 1871 Arcibiskupský pivovar vystavěn přibližně v 16. st., po roce 1960 byla budova adaptována pro hospodářské účely, dnes není objekt plně využíván a postupně chátrá Technické a ostatní památky - V Týně nad Vltavou je za technickou památku prohlášen železný most. - V obcích Týn nad Vltavou, Nuzice, Všemyslice, Smilovice nebo v jejich blízkosti se nachází, nebo v minulosti nacházela, rozhledna. Výška rozhledny v Týně nad Vltavou a na území obce Všemyslice nevyhovuje, stromy ji převyšují a zakrývají výhled. V plánu je jejich rekonstrukce a úprava okolí. - V obcích a osadách Bohunice, Bzí, Dolní Bukovsko, Doubrava, Doubravka, Dražíč, Horní Bukovsko, Hartmanice, Hosty, Hostecká Hladná, Hvozdno, Chrášťany, Koloděje nad Lužnicí, Křtěnov, Lhota pod Horami, Litoradlice, Modrá Hůrka, Neznašov, Pašovice, Pelejovice, Pořežanky, Pořežany, Sedlíkovice, Temelín, Třitim, Tuchonice, Týn nad Vltavou, Všemyslice, Zvěrkovice a Žimutice mají pomník na památku obětem z první či druhé sv. války. Hrady, zámky, tvrze - Terénní relikty hradu Újezdec z období kolem r. 1280, zničen v průběhu třicetileté války, dnes na místě hradu domy s pozůstatky původního zdiva. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 46/107

- Barokní budova zámku v Kolodějích nad Lužnicí s kaplí sv. Anny. Na fasádě zámku odkryto renesanční sgrafito, pozůstatek původní tvrze. Současná podoba zámku z poloviny 18. století. - Empírová budova zámku v Neznašově, přebudována z původní tvrze, současná podoba z 19. a počátku 20. století. - Barokní zámecká budova v Hněvkovicích na pravém břehu, přestavěna z původně renesanční tvrze, dnes střední škola a učiliště. - Zámek Vysoký Hrádek, dnes informační středisko JE Temelín (viz. výše). - Tvrz Býšov, věžovitá stavba ze 14. století. - Mimo zámečku Vysoký Hrádek jsou interiéry památek pro turisty nepřístupné. Židovské památky - Židovský hřbitov v Neznašově z období po r. 1681 s rekonstruovanou márnicí, synagoga v obci zanikla v druhé pol. 20. stol. - Židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí ze stejného období jako neznašovský (po vyhnání židů z Týna nad Vltavou v letech 1681-1682). Na hřbitově památník obětem holocaustu z Vltavotýnska. Synagoga v obci zanikla v první polovině 20. Století, v hlavní ulici obce dochovány zajímavé původně židovské domy městského typu. Pamětní desky a památníky v Týně nad Vltavou - Pietní hrob loutkáře Matěje Kopeckého u kostela sv. Víta na hřbitově. - Pamětní deska na rodném domě básníka Antonína Jaroslava Puchmajera v Puchmajerově ul. čp. 246. - Pamětní deska na rodném domě historika Josefa Sakaře na domě čp. 1 v parku za zámkem. - Pamětní deska děkana Karla Aloise Vinařického na budově školy na Vinařického náměstí. - Pamětní deska legionáře Hynka Jokla na jeho rodném domě čp. 200 v ul. Legií. - Pamětní deska prvních pěti jihočeských obětí heydrichiády na domě bývalého okresního soudu čp. 326 v Dewetterově ul. - Památník obětem obou světových válek v parčíku v Orlické ul. Husova mohyla a Husovy lípy mezi ulicemi Husova I. A Husova II. Památníky a pamětní desky v okolí Týna nad Vltavou - Pamětní deska na domě hudebního skladatele Karla Komzáka st. v Netěchovicích. - Pamětní deska učitelského rodu Ernestových na budově školy v Žimuticích. - Socha Mistra Jana Husa na návsi v Horních Kněžekladech. - Socha Kašpárka s protrženým bubnem památník úmrtí loutkáře Matěje Kopeckého v Kolodějích nad Lužnicí. - Pamětní deska na domě Alfréda a Emila Radokových (zakladatelé Laterny magiky) v Kolodějích nad Lužnicí. 2.2.8. Doprava a dopravní zařízení 2.2.8.1 Železniční doprava Jediná železniční trať vstupuje do zájmového území katastrálním územím Lhota pod Horami. Trať dále pokračuje přes Temelín, Bohunice nad Vltavou a Zvěrkovice do Týna nad Vltavou. Uvedená železnice je součástí regionální neelektrifikované jednokolejné trati číslo 192 Číčenice Týn nad Vltavou. Na trati jsou lokalizovány celkem 4 stanice: Lhota pod horami Temelín Temelín Týn nad Vltavou Ze stanice Číčenice je možno využít spojení tratí číslo 190 směrem na České Budějovice či Plzeň. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 47/107

Vlakové stanice na trati jsou situovány mimo centra a nejhustěji obydlené části obcí, z tohoto důvodu je nutno k celkovému cestovnímu času brát v úvahu docházkový pěší čas k vlakovým stanicím. V současnosti se nepředpokládají výdaje na zásadní modernizaci železničních tratí v zájmovém území. Mapa 3: Železniční doprava v SO ORP Týn nad Vltavou 2.2.8.2 Silniční doprava Území ORP Týn nad Vltavou není přímo napojeno na stávající síť dálnic a rychlostních komunikací. Nejblíže je vybudovaná část dálnice D3 východně od Tábora v úseku Chotoviny Tábor jih. Stavba této dálnice bude dále pokračovat jižním směrem ke státním hranicím s Rakouskem. Zájmovým územím neprochází žádná silnice první třídy, jakousi páteřní síť tvoří silnice druhých tříd, které vycházejí hvězdicovitě z Týna nad Vltavou. Silnice první třídy obmykají území ze tří stran na východě je to silnice I/3 (součást mezinárodní trasy E55 v úseku Tábor České Budějovice, na severu je to silnice I/29 Oltyně Písek a na jihozápadní straně je to silnice I/20 (součást mezinárodního tahu E49) Písek České Budějovice). Níže jsou uvedené silnice s hlavními sídly na jejich trase. II/105 Dražíč Týn nad Vltavou Březí u Týna nad Vltavou Knín II/122 Nuzice Týn nad Vltavou II/135 Dražíč II/138 Knín Temelín ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 48/107

II/141 Temelín Sedlec u Temelína II/147 Týn nad Vltavou Předčice Dobšice Žimutice Dolní Bukovsko I/159 Všemyslice Týn nad Vltavou Smilovice Uvedená síť silnic druhé třídy je doplněna sítí silnic třetí třídy, která dotváří síť silniční obslužnosti zájmového území. Velkým problémem je ovšem technický stav většiny těchto komunikací, i když v době terénního průzkumu území (listopad 2008) byla dokončena rekonstrukce některých silnic v severní či jižní části území za výrazné podpory ze strukturálních fondů Evropské unie, což je jedna z možností jak financovat opravy silnic. Problémem zájmového území z hlediska silniční sítě je řeka Vltava, kterou překlenují pouze jeden silniční most v celém území, což může být problém při jeho rekonstrukci. Druhá možnost, jak překonat řeku, je využití silnice vedoucí přes hráz vodní nádrže Hněvkovice, který ovšem v uvedenou dobu terénního průzkumu procházel rekonstrukcí a doprava na ní byla vyloučena. Uvedené komunikace jsou doplněny sítí místních komunikací, které obsluhují ostatní sídla v oblasti. Mapa 4: Silniční doprava v SO ORP Týn nad Vltavou 2.2.8.3 Statická doprava (doprava v klidu) Statická doprava rozděluje zájmové území na dvě části město Týn nad Vltavou a ostatní obce. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 49/107

Týn nad Vltavou disponuje několika parkovacími plochami v těsné blízkosti centra města (některá jako součást prodejen obchodních řetězců parkovací plochou lze prohlásit i náměstí Míru. Jmenované náměstí, vzhledem k historické zástavbě, by mělo být oproštěno od těchto parkovacích míst, což by vedlo k uklidnění dopravy. U individuálního bydlení se předpokládá parkování na pozemku, podniky řeší parkování také na svém pozemku. U nově budovaných objektů hromadného bydlení je předpoklad vybudování podzemních garáží nebo dostatečného počtu parkovacích míst vzhledem k rozvoji dopravy v závislosti na ekonomické síle obyvatelstva (růst počtu automobilů). U stávající vysokopodlažní zástavby je největším problémem deficit parkovacích míst, který je možno snížit úpravou uličních prostor a budováním nových parkovacích míst. Obecně lze říci, že parkovací plochy se musí zohledňovat v návrhu ploch pro bydlení. Vzhledem k historické zástavbě v menších obcích zájmového území bylo nutno úseky vést úzkými prostory mezi domy. V těchto prostorech už dále nezůstal prostor pro vybudování chodníků, což zvyšuje riziko střetu chodce s motorovým vozidlem. 2.2.8.4 Letecká doprava V zájmovém území se nenachází žádné letiště, což je mimo jiné ovlivněno i s lokalizací jaderné elektrárny. Jižní polovina území ovšem náleží do ochranného pásma letiště a radiolokačního prostředku mezinárodního neveřejného letiště Hosín U Českých Budějovic. 2.2.8.5 Veřejná doprava Veřejná doprava je v zájmovém území reprezentována vlakovou (viz. kapitola 2.2.8.1) a autobusovou dopravou. Většinu regionální autobusové dopravy zajišťují dopravci ČSAD AUTOBUSY České Budějovice a.s. a ČSAD JIHOTRANS České Budějovice. Provoz dalších dopravců je rozsahem zanedbatelný. Ve městě Týn nad Vltavou není provozována městská hromadná doprava. Rozmístění zastávek odráží jak hustotu obyvatelstva v jednotlivých částech zájmového území, tak i nejdůležitější zaměstnavatele v oblasti (i z historického hlediska). 2.2.8.6 Nemotorová doprava (turistika, cyklostezky apod.) Vzhledem ke své poloze a historickým souvislostem má území velký turistický potenciál především v cykloturistice. Malebná jihočeská krajina, rekreační oblasti podél řek Vltavy a Lužnice a svým způsobem také památka v podání jaderné elektrárny Temelín přímo vybízejí k využití značených cyklotras. Síť cyklotras je možno přirovnat k hvězdicovité sítí silničních komunikací zájmového území. Centrem je opět Týn nad Vltavou jakožto nejznámější turistický cíl oblasti odkud jsou cyklotrasy vedeny čtyřmi směry. Lze konstatovat, že v jižní části zájmového území je síť cyklostezek hustější. Geomorfologie zdejšího terénu bez větších převýšení je ideální i pro méně zdatné cyklisty. Na území ORP Týn nad Vltavou je vyznačeno celkem 13 cyklotras (uvedeny jsou vybrané katastrální území obcí, jejichž územím je cyklotrasa vyznačena): 12 Hartmanice Dolní Bukovsko Radonice 1017 Týn nad Vltavou Všemyslice Všeteč 1060 Týn nad Vltavou Třitim Štipoklasy Modrá Hůrka Radonice 1061 Štipoklasy Pořežany 1078 Týn nad Vltavou Bohunice Temelín Sedlec u Temelína 1079 Hněvkovice Litoradlice 1093 Týn nad Vltavou Koloděje nad Lužnicí 1095 Bohunice nad Vltavou Knín Litoradlice 1098 Třitim Dobšice Čenkov u Bechyně 1102 Litoradlice Kočín 1132 Dolní Bukovsko 1133 Štipoklasy Žimutice - Hartmanice ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 50/107

1137 Koloděje nad Lužnicí Hosty Chrášťany - Dražíč Drtivá většina cyklotrasy je vedena mimo hlavní dopravní tepny v oblasti, čímž je minimalizována možnost kolize automobilové a cyklistické dopravy vzhledem k minimálnímu provozu na vedlejších silnicích v zájmovém území. Existují ovšem i úseky, které jsou vedeny po hlavních dopravních tepnách. Tyto úseky by měly být preferovány z hlediska stavby samostatných cyklostezek. Způsob značení a vytyčování turistických tras má v našich zemích bohatou tradici. Nejinak tomu není ani v zájmovém území, ve kterém jsou vyznačeny trasy především v severní polovině: Červená: Všeteč Neznašov Týn nad Vltavou Vesce Týn nad Vltavou - Litoradlice Modrá: Nuzice Všeteč Bohunice Týn nad Vltavou Žlutá: Týn nad Vltavou - Smilovice Zelená: Všeteč Všemyslice Temelín Koloděje nad Lužnicí Týn nad Vltavou Karlov-Nepomuk Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že jednotlivé typy tras (dle typologie a z ní odpovídajícímu barevnému označení) jsou v severní části zájmového území rozmístěny rovnoměrně. Jižní a jihovýchodní část zájmového území lze označit jako hluché místo v oblasti vyznačení turistických tras. 2.2.8.7 Dopravní zařízení (např. čerpací stanice) V zájmovém území se nachází dostatečné množství čerpacích stanic pohonných hmot. 2.2.8.8 Účelová doprava Zemědělská a lesní doprava využívá především stávající účelové komunikace a komunikace nižších tříd. Tyto komunikace mohou v některých případech sloužit také k přístupu do otevřené krajiny. 2.2.8.9 Ochranná pásma Šířka ochranných pásem silnic a železnic je určena zákonem. Ochranná pásma jednotlivých typů komunikací jsou uvedena v tabulce číslo 29. Tabulka 31: Ochranná pásma komunikací Komunikace Šířka ochranného pásma [m] Silnice I. třídy 50 Silnice II. a III. třídy 15 Železniční trať 60 Železniční vlečka 30 ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 51/107

2.2.9. Technická infrastruktura 2.2.9.1 Vodní hospodářství 2.2.9.1.1 Zásobování vodou Mapa 5: Zásobování vodou v SO ORP Týn nad Vltavou Obec Bečice je napojena na skupinový vodovod Dolní Bukovsko z řadu z vodojemu Smrčí 1600 m 3 přes redukci tlaku. V obci Čenkov u Bechyně jsou obyvatelé zásobováni pitnou vodou z domovních studní. V obci Dobšice je vybudován vodovod pro veřejnou potřebu, který je napojen na skupinový vodovod Dolní Bukovsko z řadu z vodojemu Smrčí 1600 m 3. Obec Dolní Bukovsko je napojena na Vodárenskou soustavu Dolní Bukovsko z řadu z vodojemu Smrčí 1600 m 3 přes redukci tlaku. Na tuto soustavu jsou na pojeny i všechny místní části obce Bzí, Horní Bukovsko, Hvozdno, Pelejovice, Popovice, Radnice a Sedlíkovice. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 52/107

Zdrojem vody pro veřejnou potřebu v obci Dražíč jsou dva hydrogeologické vrty, z nichž je voda čerpána prostřednictvím čerpací stanice do spotřebiště. Oba dva vrty mají celkovou vydatnost přesahující 2 l/s. Obyvatelé místních částí Vranov, Březí a Karlov-Nepomuk jsou pitnou vodou zásobováni individuálně z domovních studní. Obec Hartmanice je napojena na vodovod pro veřejnou potřebu. Voda z vrtu o vydatnosti 6,5 l/s je čerpána do vodojemu 150 m 3. Do spotřebiště je voda dopravována využitím čerpací stanice. V roce 2003 byl zprovozněn nový vrt východně od obce a jeho vydatnost je 4 l/s. Obec Horní Kněžeklady není v současné době zásobena pitnou vodou z vodovodu. Obyvatelé používají ke svému zásobení soukromé studny. Stejně tak i místní části Dolní Kněžeklady a Štipoklasy. Obec Hosty není zásobována vodovodem místní obyvatelé využívají soukromé domovní studny jako zdroj pitné vody. Část obce Chrášťany je napojena na vodovod pro veřejnou potřebu. Zdrojem vody je vrt 3 l/s pro školu a bytové domy. Na tento vodovodní řad je napojeno cca 15% obyvatel obce. Místní části Pašovice, Koloměřice, Doubrava nejsou v současnosti napojeny na vodovod zásobování pitnou vodou je realizováno soukromými studněmi. V místní části Doubravka je na vodovod napojeno přibližně 80 % obyvatel, zdrojem pitné vody je vrt o vydatnosti 0,25 l/s. Obec Modrá Hůrka je i s místní částí Pořežánky napojena na skupinový vodovod Dolní Bukovsko z řadu z vodojemu Smrčí 1600 m 3. Obec Temelín s místními částmi Lhota pod Horami, Litoradlice, Sedlec a Zvěrkovice je napojena na skupinový vodovod Římov z řadu Zdoba-Varta II. z vodojemu Zdoba 3000 m 3 přes redukci tlaku. Místní část Kočín je napojena na vodovod Zliv - Olešník - Dříteň z vodojemu Dříteň 500 m 3. Na vodovod pro veřejnou potřebu je napojeno cca 80% obyvatel. Místní části Březí u Týna nad Vltavou, Knín, Krtěnov, Podhájí, Temelínec byly v rámci výstavby jaderné elektrárny Temelín vybydleny. Pokud na území těchto obcí žijí obyvatelé, jsou zásobeni z vlastních studní. Město Týn nad Vltavou je napojeno na vodárenskou soustavu Římov z vodojemu Varta II. 3000 m 3 a na skupinový vodovod Dolní Bukovsko a vodojem Varta I. 650 m 3. V obci jsou tedy dvě tlaková pásma. Část místní části Hněvkovice na levém břehu je napojena na vodárenskou soustavu Římov z vodojemu Varta II 3000 m 3 přes přerušovací komoru Předčice 30 m 3. Místní části Netěchovice, Přednice, Vesce a Nuzice nejsou v současné době zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu. Obyvatelé používají ke svému zásobení soukromé studny. Obec Všemyslice je napojena s místními částmi Bohunice, Neznašov na vodárenskou soustavu Římov z řadu Zdoba -Týn n.vlt. přes vodojem Neznašov 2x400 m 3. Místní část Slavětice vybudovala v roce 2003 vodovod lpe 90, který je napojen na Vodárenskou soustavu Jižní Čechy, gravitačně přes vodojem Zdoba. Místní část Všeteč je napojena na vodárenskou soustavu Římov na řad Zdoba-Varta z vodojemu Zdoba 3000 m 3 přes redukci tlaku. Obec Žimutice je napojena na skupinový vodovod Dolní Bukovsko z řadu z vodojemu Smrčí 1600 m 3 přes redukci tlaku. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 53/107

Místní části Hrušov, Krakovčice, Pořežany, Třitim nejsou napojeny na vodovod - k zásobování obyvatel pitnou vodou slouží soukromé domovní studny. Místní části Tuchonice, Smilovice a Sobětice jsou napojeny na skupinový vodovod Dolní Bukovsko z řadu z vodojemu Smrčí 1600 m 3 přes redukci tlaku. 2.2.9.1.2 Odkanalizování a čištění odpadních vod Mapa 6: Kanalizace v SO ORP Týn nad Vltavou Obec Bečice má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je po předčištění v septicích napojeno 50 % obyvatel obce. Odpadní vody jsou zaústěny do Bečického potoka, který dále tvoří nátok Bečického rybníka. Od cca 50 % obyvatel obce jsou odpadní vody zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní a jiné pozemky. V obci Čenkov u Bechyně je vybudována jednotná kanalizace. Splaškové odpadní vody jsou likvidovány v domovních septicích a dále buď odtékají do kanalizace, nebo do recipientu Židova strouha. Dešťové odpadní vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. V obci Dobšice je vybudována jednotná kanalizace. Splaškové odpadní vody jsou likvidovány v domovních septicích a dále odtékají do této kanalizace. Pouze malá část je ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 54/107

odpadních vod zachycována v bezodtokových jímkách. Dešťové odpadní vody jsou odváděny jednotnou kanalizací. Obec Dolní Bukovsko se nachází v CHOPAV Třeboňská pánev, v ochranném pásmu I. stupně. Obec má vybudovanou jednotnou kanalizační síť DN 300-600, zaústěnou do čistírny odpadních vod. Vody se na ČOV čerpají. Odtok z ČOV je do Bukovského potoka. V místních částech Popovice, Radonice, Sedlíkovice, Hvozdno, Pelejovice, Bzí a Horní Bukovsko je vybudována jednotná kanalizace. Do této jsou zaústěny po předčištění jednotlivé septiky. Recipientem jsou místní vodoteče. Ostatní odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. V obci Dražíč je vybudovaná jednotná kanalizace a je vyústěna do místní vodoteče. Odpadní vody v místních částech Březí, Karlov-Nepomuk a Vranov jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Recipientem je místní vodoteč. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Odpadní vody od 98 % obyvatel obce Hartmanice jsou napojeny na jednotnou kanalizační síť, která je zaústěna do bezejmenné vodoteče. Je vybudovaná z trub DN 200. Odpadní vody zbylých obyvatel jsou předčišťovány v septicích a odváděny přímo do recipientu nebo jsou vsakovány pomocí drénů. Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací do recipientu. Obec Horní Kněžeklady a místní část Dolní Kněžeklady mají vybudovanou dešťovou kanalizaci, na kterou je po předčištění v septicích napojeno 100 % obyvatel. Je vybudována převážně z betonových trub DN 300-500 mm. Kanalizace je zaústěna do místních vodotečí. Dešťová kanalizace odvádí vody do recipientu. Místní část Štipoklasy má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, na kterou je po předčištění v septicích napojeno 80 % obyvatel. Je vybudována převážně z betonových trub DN 300 500. Kanalizace je zaústěna dvěma vyústmi do Jiříkovského potoka. Odpadní vody od 20 % obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťová kanalizace odvádí vody do recipientu. V obci Hosty je částečně vybudována jednotná kanalizace, na kterou je napojeno 90%. Kanalizace je zaústěna do místní vodoteče. Obec Chrašťany má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, na kterou je po předčištění v septicích napojeno 80% obyvatel. Je vybudována převážně z betonových trub DN 300 700. Kanalizace je zaústěna jednou vyústí do místní vodoteče. Odpadní vody od ostatních obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťová kanalizace odvádí vody do recipientu. Odpadní vody od 70% obyvatel místní části Doubrava jsou předčišťovány v septicích a odváděny přímo do recipientu nebo jsou vsakovány pomocí drénů. Odpadní vody od ostatních obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny zatrubněnými příkopy, struhami a propustky. Koloměřice a Doubravka mají částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, na kterou je po předčištění v septicích napojeno 90% obyvatel. Je vybudována převážně z betonových trub DN 300-800. Kanalizace jsou zaústěny do místních vodotečí. Odpadní vody od ostatních obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťová kanalizace odvádí vody do recipientů. Odpadní vody od části obyvatel Pašovi jsou předčišťovány v septicích a odváděny přímo do recipientu nebo jsou vsakovány pomocí drénů. Odpadní vody od ostatních obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 55/107

Obec Modrá Hůrka se nachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňská pánev. Odpadní vody od 100.% obyvatel jsou předčišťovány v septicích a odváděny přímo do recipientu nebo vsakovány pomocí drénů a vyústěny do trativodů. Částečně vybudovaná dešťová kanalizace, do které jsou některé ze septiků zaústěny, odvádí tyto vody do místních vodotečí. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Odpadní vody od obyvatel místní části Pořežánky jsou předčišťovány v septicích a odváděny přímo do recipientu nebo jsou vsakovány pomocí drénů. Částečně vybudovaná dešťová kanalizace DN 400, do které jsou některé ze septiků zaústěny, odvádí tyto vody do rybníka Máchalka. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Odpadní vody od většiny obyvatel obce Temelín jsou předčišťovány v septicích a odváděny dešťovou kanalizací do recipientu, nebo jsou vsakovány pomocí drénů. Odpadní vody od ostatních obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní a jiné pozemky. Dešťové vody jsou odváděny jednotnou kanalizací do Sedleckého potoka. Místní části Kočín, Litoradlice, Sedlec a Lhota pod Horami mají částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, na kterou je po předčištění v septicích napojeno většina obyvatel. Je vybudována převážně z betonových trub a je zaústěna do bezejmenné vodoteče (v případě Lhoty pod Horami je to do Lhoteckého potoka, Sedlece je to Sedlecký potok). Odpadní vody ostatních obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťová kanalizace odvádí vody do recipientu. Odpadní vody od cca 95% obyvatel Zvěrkovic jsou předčišťovány v septicích a odváděny přímo do recipientu nebo jsou vsakovány pomocí drénů. Částečně vybudovaná dešťová kanalizace, do které jsou některé ze septiků zaústěny, odvádí tyto vody do potoka Palečkův. Ostatní obyvatelé jsou napojeni na bezodtokové jímky, které jsou vyváženy na polní a jiné pozemky. Ostatní dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Místní část Březí u Týna nad Vltavou, Knín, Krtěnov, Podhájí, Temelínec byly v rámci výstavby jaderné elektrárny Temelín vybydleny. Pokud na území těchto obcí žijí obyvatelé, jsou odpadní vody předčisťovány v septicích a odváděny do recipientů nebo jsou vsakovány využitím drénů. Město Týn nad Vltavou se skládá ze dvou částí, které tvoří jeden infrastrukturní propojený celek, kterým protéká řeka Vltava. Zástavba na pravém břehu je z 95 % odkanalizována jednotnou stokovou sítí, která několika stokami ústí do pravobřežního přivaděče. Část obce Podskalí je malou čerpací stanicí přečerpávána do pravobřežního sběrače. Dešťové vody jsou odlehčovány do řeky Vltavy a ředěné splaškové vody jsou z pravého břehu čerpány na levý břeh do čerpací stanice levého břehu, která veškeré vody čerpá na čistírnu odpadních vod. Výtlačné potrubí je vedeno shybkou pod Vltavou dvěma ocelovými potrubími DN 250. Zástavba na levém břehu - Malá strana, je rovněž odkanalizována jednotnou stokovou sítí, která několika stokami ústí do levobřežního sběrače. Tento sběrač je po odlehčení dešťových vod zaústěn do čerpací stanice, která čerpá odpadní vody na čističku odpadních vod. Potrubí je různých profilů a materiálů DN 250 1400 z trub kameninových, betonových a z části plastových. Celková délka stokové sítě je přibližně 26 km. Čistírna odpadních vod je vybudována na levém břehu Vltavy. Odpadní vody obyvatel místní části Hněvkovice na levém břehu Vltavy jsou předčišťovány v septicích a odváděny přímo do recipientu nebo jsou vsakovány pomocí drénů. Částečně vybudovaná dešťová kanalizace, do které jsou některé ze septiků zaústěny, odvádí tyto vody do Vltavy. Ostatní dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. V místní části Koloděje nad Lužnicí je vybudovaná jednotná kanalizace a je zaústěna do čistírny odpadních vod v místní části. Vybudovaná je z potrubí různých materiálů - PVC 300, beton DN 800, kamenina DN 300 500. Dešťové vody jsou odváděny do řeky Lužnice. Odpadní vody od obyvatel místních částí Netěchovice, Přednice, Vesce a Nuzice jsou předčišťovány v septicích a odváděny přímo do recipientu nebo jsou vsakovány pomocí drénů. Částečně vybudovaná dešťová kanalizace, do které ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 56/107

jsou některé ze septiků zaústěny, odvádí tyto vody do Lužnice. Ostatní dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Obec Všemyslice má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, na kterou je po předčištění v septicích napojena část obyvatel. Je vybudována převážně z betonových trub a je zaústěna do místní vodoteče. Odpadní vody od zbylé části obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťová kanalizace odvádí vody do recipientu. Stejný systém kanalizace je zbudován i v místních částech Bohunice, Všeteč a Slavětice. Místní část Neznašov má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou jsou po předčištění v septicích napojeni téměř všichni obyvatelé. Je vybudována převážně z betonových a kameninových trub a je zaústěna na mechanicko-biologickou čističku odpadních vod. Odpadní vody zbylé části obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťová kanalizace odvádí vody do Vltavy. Odpadní vody od přibližně čtvrtiny obyvatel obce Žimutice jsou napojeny na jednotnou kanalizační síť, která je zaústěna do ČOV. Odpadní vody od 80 % obyvatel jsou předčišťovány v septicích a odváděny přímo do Žimutického rybníka. Dešťové vody jsou částečně odváděny jednotnou kanalizací do téhož rybníka (cca 20%), z větší části jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků. Téměř identicky je řešena kanalizace v místní části Hrušov. Místní části Krakovčice a Pořežany mají vybudovanou dešťovou kanalizaci, na kterou je po předčištění v septicích napojeno 100 % obyvatel. Je vybudována převážně z betonových trub a je zaústěna do Bečického rybníka. V Pořežanech je kanalizace zaústěna do potoka Budáček. Milovice a Sobětice mají vybudovanou dešťovou kanalizaci, na kterou je po předčištění v septicích napojeno 80 % obyvatel. Je vybudována převážně z betonových trub DN 300 - DN 400 a je zaústěna do meliorační kostry. Odpadní vody zbylých obyvatel jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na polní nebo jiné pozemky. Dešťová kanalizace odvádí vody do recipientu. Místní část Třitim má vybudovanou dešťovou kanalizaci, na kterou je po předčištění napojeno 100 % obyvatel. Je vybudována převážně z betonových trub DN 300 - DN 400 a je zaústěna do odkalovacích rybníčků. Dešťová kanalizace odvádí vody do recipientu. Odpadní vody od všech obyvatel Tuchonic jsou předčišťovány v septicích a odváděny přímo do recipientu, nebo jsou vsakovány pomocí drénů. Dešťová kanalizace, do které jsou některé ze septiků zaústěny, odvádí tyto vody do recipientu. Ostatní dešťové vody (zhruba 80 %) jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků 2.2.9.1.3 Ochranná pásma Ochranné pásmo vodovodních řadů do průměru 500 mm je 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí, ochranné pásmo vodovodních řadů nad průměr 500 mm je stanoveno 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce potrubí. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 57/107

2.2.9.2 Energetika, spoje 2.2.9.2.1 Zásobování plynem Mapa 7: Zásobování plynem v SO ORP Týn nad Vltavou Zájmovým územím, přibližně v jeho polovině, prochází jako východo - západní osa velmi vysokotlaký plynovod. Tento plynovod prochází přes katastrální území obcí: Lhota pod Horami, Sedlec u Temelína, Temelínec, Krtěnov, Zvěrkovice u Týna nad Vltavou, Hněvkovice u Týna nad Vltavou, Třitim, Dobšice, Štipoklasy, Žimutice, Sobětice a Hartmanice. Plynovod překonává řeku Vltavu mostem obloukem, na kterém je připevněno plynovodní potrubí. Na této plynovodní trase jsou lokalizovány 3 trasové uzávěry na území obce Lhota pod Horami, Zvěrkovice a Třitim. Stanice katodové ochrany jsou na území obcí Krtěnov a Štipoklasy. Distribuce plynu mezi jednotlivými obecními plynovodními systémy je realizována vysokotlakými plynovody. Regulace tlaku mezi vedením vysokotlakým a nízkotlakým je realizována výstavbou regulačních stanic, kterých je ve zkoumaném území celkem 10. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 58/107

Rozvody plynu jsou v jednotlivých obcích zájmového území realizovány středotlakým plynovodním vedením. Toto vedení je vybudováno na katastrálních územích obcí Dolní Bukovsko, Březí, Zvěrkovice, Temelín, Sedlec u Temelína, Lhota pod Horami, Bohunice nad Vltavou, Všemyslice, Slavětice, Neznašov a Týn nad Vltavou. 2.2.9.2.2 Ochranná pásma plynovodu Tabulka 32: Ochranná pásma plynovodu plynovod průměr [mm] ochranné pásmo [m] bezpečnostní pásmo [m] NTP a STL všechny průměry 1 není v zastavěném území obce VTL 100 4 15 VTL RS - 4 10 2.2.9.2.3 Zásobování elektrickou energií Mapa 8: Zásobování elektrickou energií v SO ORP Týn nad Vltavou ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 59/107

Jaderná elektrárna Temelín byla vybudována jako zdroj elektrické energie, který pracuje v energetické soustavě v režimu základního zatížení. Vyrábí elektrickou energii ve dvou výrobních blocích, v každém z nich pracuje jeden jaderný reaktor o výkonu 981 MW. Stavba jaderné elektrárny Temelín ukončila nutnost dovážet elektřinu z okolních regionů, především z ekologicky zatížených severních Čech. JE Temelín tak nahradila uhelné elektrárny. Jaderná elektrárna Temelín také zajišťuje dodávky tepla ve formě horké vody pro větší města v okolí JE Temelín ve významných datech: 1980 - vládou Československa byla jaderná elektrárna Temelín schválena k výstavbě 1985 - společnost Energoprojekt Praha zpracovala projekt JE Temelín 1987 - začátek vlastní stavby jaderné elektrárny Temelín 1990 - stavba jaderné elektrárny Temelín byla zredukována poté, co již porevoluční federální vláda schválila rozhodnutí dokončit pouze dva ze čtyř plánovaných bloků JE 2000 - stavba JE Temelín dokončena 2002 - zahájen zkušební provoz prvního bloku JE Temelín 2003 - druhý blok jaderné elektrárny Temelín zahájil provoz Vodní elektrárna Hněvkovice je součástí vltavské kaskády a byla postavena v souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Temelín. Nádrž vodního díla obsahuje 22,2 mil. m 3 vody, vodní hladina pokrývá 312 ha a vzdutí o délce 18,6 km dosahuje až k jezu v Hluboké nad Vltavou, nedaleko Českých Budějovic. Nádrž slouží jednak k využívání hydroenergetického potenciálu v pološpičkové vodní elektrárně a především jako rezervoár technologické vody pro areál temelínské elektrárny. Pro tento účel je na levém břehu, nedaleko přehrady a vodní elektrárny, postavena výkonná čerpací stanice s rozvodnou 110 kv. Vodní dílo Hněvkovice vzniklo v letech 1986-92. Betonová gravitační přehrada s výškou 16,5 m spojuje oba břehy 191 m dlouhou mostovkou na koruně hráze. Ve vodní elektrárně, která je součástí levobřežní části hráze, jsou instalována 2 soustrojí s Kaplanovými turbínami. Jsou umístěna v betonovém prodloužení paty hráze. Elektřina z generátorů o napětí 6,3 kv je vyvedena přímo do rozvodny čerpací stanice temelínské elektrárny. Provoz vodní elektrárny je plně automatizován. Je dálkově řízen z centrálního dispečinku vltavské kaskády ve Štěchovicích. Dalším článkem vltavské kaskády je vodní elektrárna Kořensko, postavená současně s vodní elektrárnou Hněvkovice. Leží na konci Orlické zdrže, kde měla být vybudována jako ponořený stupeň již při výstavbě elektrárny Orlík. Zdrž, vytvořená jezem, má obsah 2,8 mil. m 3 a dosahuje až k jezu v Hněvkovicích. Hlavní funkcí díla Kořensko je udržovat stálou hladinu, a tím odstranit hygienické a estetické závady v městské aglomeraci Týna nad Vltavou, způsobené kolísáním hladiny zdrže Orlík. Energetický význam průtočné vodní elektrárny Kořensko je ve využití hydroenergetického potenciálu vytvořeného jezovým tělesem. Elektrárna zpracovává mimo odtok z vodní elektrárny Hněvkovice i vodu řeky Lužnice. Dílo Kořensko bylo postaveno v letech 1986-92. V průtočné, nízkotlaké vodní elektrárně o rozměrech 24 x 15 m a výšce 11 m, jsou umístěna 2 přímoproudá soustrojí s horizontálními Kaplanovými turbínami. Elektrárna Kořensko je napojena přes vývodový transformátor 6,3/22 kv přímo na veřejnou rozvodnou síť 22 kv. Jižní částí zájmového území jsou vedeny nadzemní trasy vedení zvláště vysokého napětí 400 kv dvě trasy jsou vedeny z jaderné elektrárny Temelín jižním směrem do elektrorozvodny, která zasahuje na západě na katastrální území obce Kočín. Další dvě trasy vedení zvláště vysokého napětí vedoucí východním směrem z výše zmíněné ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 60/107

elektrorozvodny přes katastrální území obcí Kočín, Knín, Březí u Týna nad Vltavou, Litoradlice a Pořežany. Od této obce je jedna z tras vedena jihovýchodním směrem přes katastrální území obcí Tuchonice a Radonice, druhá trasa je vedena severovýchodním směrem přes katastrální území obcí Modrá Hůrka, Štipoklasy, Sobětice a Hartmanice. Centrem vedení velmi vysokého proudu o napěťové hladině 110 kv je také temelínská elektrárna a eletrorozvodna Kočín. První větev je vedena směrem severovýchodním a na katastrálním území obce Přednice se větev láme a zájmové území opouští severním směrem na katastrálním území obce Nuzice. Druhá větev je vedena nejjižnější částí zájmového území téměř výhradně východním směrem a území opouští na katastrálním území obce Dolní Bukovsko. V zájmovém území jsou lokalizovány dvě elektrorozvodny velmi vysokého napětí v těsné blízkosti jaderné elektrárny a vodního díla Hněvkovice (elektrorozvodna v Kočíně zasahuje pouze z části). Trasy velmi vysokého vedení jsou vedeny nadzemně. Konečné rozvody elektrického vedení jsou realizovány vedení vysokého napětí. V zájmovém území se nachází 40 kompaktních a zděných stanic, 126 stožárových a věžových stanic a 18 elektrických stanic neidentifikovaných. Tyto elektrické stanice umožňují převod napětí z úrovně 1 52 kv na nízké napětí. V obcích zájmového území je zřízeno veřejné osvětlení 2.2.9.2.4 Zásobování teplem Mapa 9: Zásobování teplem v SO ORP Týn nad Vltavou ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 61/107

Zákonným poskytovatelem byla poskytnuta data týkající se distribuce tepla v městě Týn nad Vltavou. Tato data ve vektorovém formátu MicroStation DGN ovšem nebyla opatřena jakýmkoliv dalším metadatovým dokumentem, který by popisoval vlastnosti tohoto datového souboru. Ani struktura dat samotného souboru neumožňovala identifikaci jednotlivých objektů na teplovodní síti. Z tohoto důvodu není možno kvalifikovaně provést rozbor situace v distribuci tohoto média na území ORP Týn nad Vltavou. 2.2.9.2.5 Spoje, telekomunikace V zájmovém území se nachází celkem 19 základnových stanic sítí mobilních operátorů Vodafone, T-Mobile a Telefonica. Během terénního šetření byl prověřen signál všech tří mobilních operátorů. Signálem je kontinuálně pokryto celé území, mimo signál se nacházeli pouze některé oblasti ovlivněné především geomorfologickými aspekty území. Radiové směrové vedení je zájmovým územím vedeno především směrem přibližně severojižním z 5 radioteleskopů. Ty jsou lokalizovány v katastrálním území obcí Netěchovice, Týn nad Vltavou, Krtěnov, Kočín. Severně od města Týn nad Vltavou je zbudován jediný vysílač v území. 2.2.9.2.6 Ropovod Zájmovým územím prochází produktovod pro dopravu ropy a pohonných hmot. Identifikace přesného průběhu jeho trasy je vzhledem k bezpečnostním aspektům utajovaná informace. Trasa prochází katastrálním územím obcí Bečice, Krakovčice, Hrušov, Žimutice, Štipoklasy, Modrá Hůrka, Bzí, Tuchonice a Radonice. 2.2.10. Životní prostředí 2.2.10.1 Geologie, horninové prostředí Největší část území ORP, široký pás od jihozápadu a jihu na východ a severovýchod, zabírá jednotvárná série moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity). Od severozápadu, zhruba po linii Temelín Týn nad Vltavou Nuzice tvoří území ORP pestrá série moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity s vložkami vápenců, erlanu, kvarcitů, grafitu a amfibolitu). V okolí Kamenného vrchu u Doubravy je ostrov z mladopaleozoické žuly (granitová řada) s žilným křemenem. Okrajově v jižní a severní části jsou ostrůvky ortorul, granulitů a velmi pokročilých migmatitů. Jihovýchodní část ORP, zhruba od linie Hartmanice Horní Bukovsko Radonice, je budována mezozoickými horninami (pískovce, jílovce) Třeboňské pánve ohraničujícími současně stejnojmennou chráněnou oblast přirozené akumulace vod. V severní části ORP, v širším okolí Hostů, Koloměřic, Chrášťan, Dražíče a Nepomuku, je největší souvislá plocha kvartéru s převažujícím zastoupením spraší a hlín. V současné době probíhá těžba nerostných surovin jen ve třech lokalitách. Jde o dvě lokality cihlářských surovin a jednu lokalitu stavebního kamene. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 62/107

Tabulka 33: Těžba nerostných surovin číslo ložiska katastrální území organizace surovina nerost 3140500 Dolní Bukovsko HELUZ cihlářský průmysl cihlářská jíl v.o.s., Dolní Bukovsko surovina 3085500 Slavětice RENO Šumava s.r.o., stavební kámen rula Prachatice 3139900 Bohunice nad Vltavou cihlářská surovina WIENERBERGER Cihlářský průmysl a.s., České Budějovice diatomit, hlína, jíl, lignit, sprašová hlína Tabulka 34: Chráněná ložisková území číslo katastrální území surovina 13970000 Hosty - Koloděje n. Lužnicí krystalický grafit 8550000 Slavětice u Všemyslic stavební kámen ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 63/107

Tabulka 35: Bilancovaná ložiska (výhradní) číslo ložiska název těžba organizace surovina nerost 3139700 Koloděje nad Lužnicí-Hosty A - dřívější hlubinná D.K.K., a.s., České Budějovice krystalický grafit grafit, kvarcit, rula 3139700 Koloděje nad Lužnicí-Hosty A - dřívější hlubinná D.K.K., a.s., České Budějovice krystalický grafit grafit, kvarcit, rula 3139700 Koloděje nad Lužnicí-Hosty A - dřívější hlubinná D.K.K., a.s., České Budějovice krystalický grafit grafit, kvarcit, rula 3140500 Dolní Bukovsko 3 - současná povrchová HELUZ cihlářský průmysl v.o.s., cihlářská surovina jíl Dolní Bukovsko 3085500 Slavětice 3 - současná povrchová RENO Šumava s.r.o., Prachatice stavební kámen rula 3139900 Bohunice nad Vltavou 3 - současná povrchová WIENERBERGER Cihlářský průmysl a.s., České Budějovice cihlářská surovina diatomit, hlína, jíl, lignit, sprašová hlína 3213100 Týn nad Vltavou C - dřívější povrchová WIENERBERGER Cihlářský průmysl a.s., České Budějovice cihlářská surovina hlína, jíl ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 64/107

Tabulka 36: Schválené prognózy (nevyhrazené) katastrální území Doubrava nad Vltavou číslo těžba organizace surovina nerost ložiska 9277300 6 - dosud Ministerstvo stavební pararula,rul netěženo životního prostředí kámen a Po dřívější těžbě zlatonosných rud u Všetče a grafitu u Hostů a Kolodějí nad Lužnicí jsou pozůstatky v podobě šachet a štol, dále poddolovaná území a haldy. Tabulka 37: Stará důlní díla katastrální území název druh díla hlavní surovina Všeteč šachtice č.1-bezedná šachta zlatonosná ruda Všeteč šachtice č.2-bezejmenná šachta zlatonosná ruda Všeteč šachtice č.3-dvojitá šachta zlatonosná ruda Všeteč Všeteč - Vysoký Kamýk šachta zlatonosná ruda Hosty hlavní štola štola grafit Hosty stará dopravní štola štola grafit Tabulka 38: Poddolovaná území, haldy katastrální území název surovina rozsah projevy Všeteč Kometa zlatonosná ruda systém haldy, propadliny, ústí Hosty - Koloděje Hosty - Koloděje nerudy systém haldy, propadliny Všeteč Vysoký Kamýk zlatonosná ruda ojedinělá Podle map radonového indexu z geologického podloží (ČGS) má největší zastoupení v ORP střední kategorie radonového rizika, a to v širokém pásu po obou stranách Vltavy až za hranice ORP. Přechodná kategorie (nehomogenní kvartérní sedimenty) tvoří větší či menší enklávy roztroušeně v celém území. Největší plocha této kategorie tvoří široký pás mezi spojnicí Karlov Dražíč Chrášťany a Borovanským potokem. Dále se rozkládá také v okolí Koloměřic a Hostů, Všemyslic a Bohunic, na levém břehu Vltavy v Týně nad Vltavou až po Hněvkovice, v okolí Vesců, na pravém břehu Vltavy u Cihelen, u Jarošovic a Netěchovic, v okolí Záhoří, Bečic, Žimutic, Smilovic, Předčic, okolí Štipoklasů a Pořežan a na levém břehu Vltavy u přehrady Hněvkovice. Od linie Hartmanice Horní a Dolní Bukovsko na jihovýchod je zastoupena nízká a přechodná kategorie. Na celém území ORP jsou zastoupeny lokality s vysokým rizikem jen jako drobné protáhlé ostrůvky na svazích masivu Vysokého Kamýku. 2.2.10.2 Hydrogeologie Většinu území ORP zabírá hydrogeologický rajón č. 632 Krystalinikum v povodí střední Vltavy. Geologicky jde o horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika s puklinovou propustností. Do JZ okraje zasahuje hydrogeologický rajón č. 216 Budějovická pánev budovaná křídovými a terciérními sedimenty pánví s propustností puklinovo-průlinovou. JV okraj je součástí hydrogeologického rajónu č. 215 Třeboňská pánev-severní část, kterou tvoří křídové a terciérní sedimenty pánví s propustností puklinovo-průlinovou. Tato část území ORP je zahrnuta do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 65/107

Třeboňská pánev. Hranice CHOPAV v ORP probíhá od hranice ORP přes Krakovčice, Hrušov, Bzí, Modrou Hůrku, Tuchonice a Radonice dále na jih. CHOPAV má zásadní význam ve vodárenském zásobení pitnou vodou nejen pro Týn nad Vltavou, ale i pro Soběslav, Jindřichův Hradec aj. Tabulka 39: Chráněná oblast přirozené akumulace vod číslo CHOPAV název CHOPAV zřizovací dokument Σ plocha v km 2 poznámka 218 Třeboňská pánev Nařízení vlády č. 85/1981 Sb. 893,49 pro podzemní vody v oblasti povodí Horní Vltavy 2.2.10.3 Geomorfologie Území ORP Týn nad Vltavou je součástí Česko-moravské geomorfologické soustavy, oblasti Středočeská pahorkatina, celku Táborská pahorkatina a podcelku Písecká pahorkatina. Z ní jsou v území zastoupeny čtyři okrsky: Týnská pahorkatina, Bechyňská pahorkatina, Mehelnická vrchovina a Zvíkovská pahorkatina (viz tabulkový přehled). Území ORP tvoří přechod mezi severním okrajem budějovické pánve a severozápadním okrajem Třeboňské pánve a pahorkatinami. Většina ORP má zvlněný charakter v nadmořských výškách mezi 400 až 500 m. Dominantními tvary povrchu jsou hluboce zaříznutá údolí Vltavy, Lužnice a některých jejich přítoků. Nejnižší bod řešeného území leží v údolí Vltavy (cca 350 m n.m.), nejvyšší je Velký Kamýk (628 m n.m.) v Mehelnická vrchovině. Tabulka 40: Přehled geomorfologických jednotek soustava oblast celek podcelek okrsek II Českomoravská II A Středočeská pahorkatina II A 3 Táborská pahorkatina II A 3 A Písecká pahorkatina II A 3 A a Mehelnická vrchovina II A 3 A b Zvíkovská pahorkatina II A 3 A d Bechyňská pahorkatina II A 3 A e Týnská pahorkatina Největší část ORP, pod Týnem nad Vltavou, zhruba od linie Temelín soutok Vltavy a Lužnice silnice II/159, od jihozápadu k jihovýchodu, zabírá geomorfologický okrsek členitá Týnská pahorkatina. Je tvořena moldanubickými pararulami, senonskými pískovci a jílovci, s miocenními a pliocenními písky a jíly. Má rozčleněný erozně denudační reliéf omezený zlomovými liniemi se zbytky zarovnaných povrchů, se strukturními hřbety a suky. Výrazným prvkem je hluboce zaříznuté údolí Vltavy a Lužnice. Nejvyšším bodem je Sobětický vrch (502,9 m n.m.) u Hartmanic. Severně a severovýchodně od Týna nad Vltavou leží členitá Bechyňská pahorkatina na moldanubických pararulách, migmatitech, ortorulách, s lokalitami miocenních písků a jílů. Má rozčleněný erozně denudační reliéf porušený zlomy, se strukturními hřbety a suky, s malými zbytky zarovnaných povrchů a s hluboce zaříznutými údolími řek a potoků. Nejvyšší vrchy v ORP Chlum (510 m n.m.) u Doubravky, Kamenný vrch (500 m n.m.) u Doubravy. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 66/107

Zvíkovská pahorkatina sleduje údolí Vltavy severním směrem. Je to členitá pahorkatina s pestrým geologickým složením, které dominuje hluboce zaříznuté údolí Vltavy. Mehelnická vrchovina zasahuje na území ORP v jeho západní části. Je členitá a budovaná granitoidy moldanubického plutonu, dále migmatity a pararulami. Má silně rozčleněný erozně denudační reliéf hrásťové stavby se sklaními tvary zvětrávání a odnosu. Nejvyšší vrch na území ORP Týn nad Vltavou je Vysoký Kamýk (628 m), dále Malý Kamýk (605 m), Pecivál (603 m), Kometa (593 m). 2.2.10.4 Klimatické poměry Území ORP Týn nad Vltavou leží ve třech mírně teplých klimatických oblastech, jejichž hranice mají severojižní průběh. Nejvyšší, západní část je v oblasti MT 7, střední část v oblasti MT 10 a východní část v MT 9. Tabulka 41: Základní charakteristiky klimatických regionů charakteristika MT 7 MT 9 MT 10 počet letních dnů 30-40 40-50 40 50 počet dnů s Ø teplotou 10 0 C a více 140-160 140-160 140-160 počet mrazových dnů 110-130 110-130 110-130 počet ledových dnů 40-50 30-40 30-40 Ø teplota v lednu - 2- - 3-3 - - 4-3- -4 Ø teplota v červenci 16-17 17-18 17-18 Ø teplota v dubnu 6-7 6-7 6-7 Ø teplota v říjnu 7-8 7-8 7-8 Ø počet dnů se srážkami 1 mm a více 100-120 100-120 100-120 srážkový úhrn ve vegetačním období 400-450 400-450 400-450 srážkový úhrn v zimním období 250-300 250-300 250-300 počet dnů se sněhovou pokrývkou 60-80 60-80 60-80 počet dnů zamračených 120-150 120-150 120-150 počet dnů jasných 40-50 40-50 40-50 MT 7 úzký pruh na západním okraji ORP v okolí Vysokého a Malého Kamýku. Má normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, krátké přechodné období s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT 9 zabírá široký pás od západu až k toku Vltavy. Má dlouhé léto, teplé, suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT 10 zahrnuje východní část ORP od Vltavy na její hranice. Má dlouhé léto teplé a mírně suché, krátké přechodné období s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká, mírně teplá a velmi suchá zima, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Z mezoklimatického hlediska jsou místy nepříznivé údolní polohy některých sídel nebo jejich částí, které trpí inverzemi teploty, tvorbou jezer chladného vzduchu a v důsledku toho zvýšeným přízemním znečištěním ovzduší v období nepříznivých rozptylových podmínek, které jsou nejčastější především v podzimních a zimních měsících. Zvýšené imisní zatížení, je způsobováno především domácími topeništi, která nedokonale spalují různá pevná paliva. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 67/107

2.2.10.5 Hydrologie Území ORP je z hydrologického hlediska charakterizováno přítomností dvou významných vodních toků, a to Vltavou a jejím pravobřežním přítokem Lužnicí. V území je řada vodních toků nižšího řádu, které jsou přítoky obou jmenovaných řek, část z nich na jihozápadě odtéká do povodí Otavy a Blanice. V území je zastoupena řada větších či menších rybníků, které tvoří většinou soustavy napájené z vodních toků. Největší rybníky, s výměrou nad 0,4 ha jsou uvedeny v souhrnné tabulce. Vltava je na území ORP řazena do dvou povodí: - Vltava od Malše po Lužnici - č.h.p. 1-06-03 severně od Týna n. Vlt., - Vltava od Lužnice po Otavu - č.h.p. 1-07-05 jižně od Týna n. Vlt.. - Průměrný průtoku na řece Vltavě nad soutokem s Lužnicí je 30,8 m 3.s -1, hodnota stoleté vody Q 100 je 760 m 3.s -1. Největší přítoky Vltavy: levý břeh Strouha - 1-07-05 073 (řada rybníků v okolí Býšova) Palečkův potok - č.h.p. 1-06-03-077 Bohunický potok č.h.p. 1-06-03-001, Karlovka - 1-07-05 005, pravý břeh Děkanský potok Hlineský potok Lužnice je na území ORP řazena rovněž do dvou povodí: - Lužnice od státní hranice po Nežárku č.h.p. 1-07-02, - Lužnice od Nežárky po ústí do Vltavy č.h.p. 1-07-04. - Průměrná hodnota průtoku na Lužnici při ústí do Vltavy je 24,3 m 3.s -1, hodnota stoleté vody Q 100 je 532 m 3.s -1. Největší přítoky Lužnice: Bošilecký potok - 1-07-02 064 Bukovský potok - 1-07-02 063 (napájí řadu rybníků) Židova strouha - 1-07-04 113, ústí zleva do Lužnice, pstruhová voda, vodohospodářsky významný úsek 12 km, řada rybníků na Židově strouze a jejích přítocích, zejména mezi Soběticemi a Žimuticemi Bílinský (Borovanský) potok - 1-07-04 117, ústí zprava do Lužnice, pstruhová voda Třetím povodím, zasahujícím do území ORP je povodí Otavy a Blanice: Otava a Blanice od Blanice po Lomnici č.h.p. 1-08-03 Největším přítokem je Radomilický potok (Bílý potok) 1-08-03 079 (napájí řadu rybníků). Vltava (DHI Hydroinform a.s., I.2007) a Lužnice (Hydroexpert spol. s r.o., XII, 2006) mají stanovena záplavová území Tabulka 42: Rybníky v ORP Týn Nad Vltavou s výměrou nad 0,4 ha ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 68/107 název výměra ha název výměra ha Nový rybník u Býšova 1,20 X 0,89 Starý rybník 2,61 X 1,23 Karlovec 1,73 Trublů rybník 1,02

název výměra ha název výměra ha Mlýnský 1,35 X 0,43 Barbora 1,89 Pivovarský 1,98 X 0,45 rybník Dubový rybník 2,51 Hůrecký rybník 6,03 Žimutický 8,35 Pohrobný rybník 2,20 rybník Bečický rybník 7,45 Libívský rybník 2,72 Mnichovec 4,94 Budáček 0,96 Skržov 1,11 Kamenný rybník 6,17 Bučalovský 0,25 X 0,58 rybník Dvorský rybník 1,91 X 0,68 Kobylník 1,55 X 0,66 Kociánský 0,84 Oběšený 0,44 rybník Nový rybník 1,56 Nový rybník 0,52 Jiříkovský 2,88 X 0,78 rybník Farský rybník 0,92 X 0,78 Kejhar 2,64 X 0,78 Nový rybník 1,43 X 0,78 X 0,41 X 0,78 X 1,53 X 0,78 X 0,45 X 0,65 X 0,63 X 1,06 X 0,41 X 0,73 Šternberský 3,92 X 0,62 ryxbník X 0,84 X 0,48 X 0,63 X 0,52 Dvořice 1,54 Dvorský rybník 0,45 Zelený rybník 1,43 Pod strženou hrází 3,26 Horní lhotský 1,69 X 0,50 rybník Vyšový rybník 0,47 X 0,77 Cihelna 2,97 Hořejší rybník 0,78 Dolní lhotský 4,21 Dolejší rybník 0,93 rybník Panský rybník 0,99 Hamr 0,52 X Pozn.: X bez názvu V území jsou největšími vodními plochami tři údolní nádrže Orlík, Kořensko a Hněvkovice. Vodní dílo Kořensko (135,14 ha) bylo vybudováno na řece Vltavě v letech 1986 1991 spolu s vodním dílem Hněvkovice, se kterým tvoří soustavu vodních děl. Hráz přehrady se nachází zhruba 2 kilometry pod ústím Lužnice do Vltavy v oblasti vzdutí vodní nádrže Orlík (říční kilometr 200,405). Účelem díla je homogenizace odpadních vod z jaderné elektrárny Temelín a zajištění stále úrovně hladiny v oblasti Týna nad Vltavou. Vodní dílo Hněvkovice (Hněvkovická přehrada, Σ 275,15 ha) je vybudované na Vltavě v letech 1986-1991. Spolu s VD Kořensko jsou nejnovějšími stupni Vltavské kaskády. Bylo primárně vybudováno jako zdroj technologické vody pro elektrárnu Temelín. Dále je využíváno k energetickým a rekreačním účelům, vodním sportům a sportovnímu rybolovu. Součástí VD je u levého břehu vodní elektrárna se dvěma Kaplanovými turbínami. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 69/107

Vodní nádrž Orlík (plocha Σ 2355 ha) má vzdutí až po hráz přehrady Kořensko u Neznašova. VN má využití hydroenergetické, rekreační, plavební, rybochovné, ochranu před povodněmi. 2.2.10.6 Biogeografické poměry Převážná část ORP leží v Bechyňském bioregionu 1.21, s výjimkou jihovýchodní části kam vybíhá Třeboňský bioregion 1.31, a to zhruba ke spojnici od Radonic přes Dolní Bukovsko a Hartmanice a dále přes hranice ORP. Bioregion: 1.21 Bechyňský je charakterizován převažujícím 4. vegetační stupněm bukovým, v údolí Vltavy 3. vegetačním stupněm dubovo-bukový. Celý bioregion náleží do přírodní lesní oblasti: 10 Středočeská pahorkatina. Fytogeograficky se spadá do okresu 41 Střední Povltaví a okresu 40. Jihočeská pahorkatina (40 a Písecko-hlubocký hřeben, 40 b Purkarecký kaňon). Potenciální vegetace je v údolí Vltavy a Lužnice a jejich krátkých přítoků dubohabřinou. Největší plochy zabíraly acidofilních nebo jedlové doubravy Nejvyšší polohy pokrývaly květnaté bučiny s lípou srdčitou, v malých ostrůvcích se roztroušeně vyskytovaly bikové bučina. Flóra má charakter hercynské květeny středních poloh obohacený o termofilní druhy vázané na říční údolí. Části lžící mimo dosah vlivu řek jsou floristicky chudé. Fauna je charakterizovaná ochuzenými a silně pozměněnými živočišnými společenstvy hercynského původu se západními vlivy. Pestřejší je fauna údolí Vltavy. Třeboňský bioregion 1.31 zasahuje do ORP z jihovýchodu, zhruba k linii mezi Radonicemi, Dolním Bukovskem a Hartmanicemi a dále přes hranici ORP. Fytogeograficky jde o okres 39 Třeboňská pánev. Potenciální vegetace je závislá na půdních poměrech. Většinou byly rozšířeny jedlové doubravy, na pahorcích acidofilní bučiny. Bioregion Je charakterizován dubojehličnatou variantou 4. vegetačního stupně. Do území ORP zasahují zvýšené okraje bioregionu, které jsou méně typickou částí než vlastní jádro bioregion, mají větší výskyt bučin a chybí rašeliniště a mokřady. V ORP jsou zastoupeny následující biochory: 4BE, 4BS, 4BQ, 3BS, 3US, 4PS, 3UQ, 3Ro, 4US, 4RS, 4VS, 4Do, 4Ro, 4RN, 4To, 3RS a 3RN. 2.2.10.7 Zemědělská půda V území ORP jsou zastoupeny většinou chudé půdy pahorkatin. Nejčastěji se vyskytují hnědé půdy kambizemě (modální, dystrické, eubazické, mezobazické, oglejené), rankery, luvizemě modální, fluvizemě modální a glejové, rendziny, pararendziny, dále hnědozemě (modální, luvické), pseudegleje luvické a modální, v nivách nivní a lužní půdy a různé typy glejů. Podrobné charakteristiky půdních typů uvádějí následující hlavní půdní jednotky (HPJ). Zemědělské půdy na území ORP náležejí do zemědělské výrobní oblasti obilnářské. Tabulka 43: Přehled hlavních půdních jednotek zastoupených v ORP Týn nad Vltavou HPJ 11 charakteristika hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 70/107

HPJ 12 13 14 15 23 29 32 37 40 41 42 43 44 46 47 50 52 ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 71/107 charakteristika hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité, vododržné, ve spodině s místním převlhčením hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu,bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry luvizemě modální a hnědozemě luvické, včetně oglejených variet na svahových hlínách s eolickou příměsí, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé pouze s krátkodobým převlhčením regozemě arenické a kambizemě arenické, v obou případech i slabě oglejené na zahliněných píscích a štěrkopíscích nebo terasách, ležících na nepropustném podloží jílů, slínů, flyše i terciérních jílů, vodní režim je značně kolísavý, a to vždy v závislosti na hloubce nepropustné vrstvy a mocnosti překryvu kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách půdy se sklonitostí vyšší než 12 o, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici půdy jako u hpj 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry hnědozemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), spraších, středně těžké, bez skeletu, se sklonem k dočasnému převlhčení hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, těžší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí, se sklonem k dočasnému zamokření hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v hpj 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření pseudogleje modální, kambizemě oglejené na lehčích sedimentech limnického terciéru (sladkovodní svrchnokřídové a terciérní uloženiny), často s příměsí eolického materiálu, zpravidla jen slabě skeletovité, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, se sklonem k dočasnému převlhčení 55 nivní a lužní půdy na nivních uloženinách, velmi lehké, zpravidla písčité, výsušné

HPJ 56 58 64 67 68 71 77 78 charakteristika fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim gleje fluvické, fluvizemě glejové, na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, při zvýšené hladině vody v toku trpí záplavami avšak výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv mělké strže do hloubky 3 m s výskytem koluvizemí, regozemí, kambizemí a dalších, s erozními smyvy ornic, různé zrnitosti, bezskeletovité až silně skeletovité, pro zemědělské využití málo vhodné hluboké strže přesahující 3 m, s nemapovatelným zastoupením hydromorfních půd - glejů, pseudo-glejů a koluvizemí všech subtypů s výrazně nepříznivými vlhkostními poměry, pro zemědělství nevhodné Zemědělské půdy jsou charakterizovány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (BPEJ) a třídami ochrany zemědělské půdy. V území je zastoupeno celkem 85 BPEJ. Podle tabulkového přehledu v území ORP převažují půdy II. třídy ochrany (28 BPEJ, 33 %). O málo nižším podílem jsou zastoupeny BPEJ zařazené do V. třídy ochrany (23 BPEJ, 27 %). O málo méně než předchozí jsou zastoupeny půdy III. třídy ochrany (celkem 19 BPEJ, 22 %). Nejhodnotnější půdy I. třídy ochrany se vyskytují většinou ostrůvkovitě, jejich podíl je 10,5 %, což je 9 BPEJ z celkového počtu. Nejmenší zastoupení mají BPEJ IV. třídy ochrany, a to jen v počtu 6 (7 % všech BPEJ). Tabulka 44: Bonitované půdně ekologické jednotky a třídy ochrany zemědělské půdy zastoupené v ORP Týn nad Vltavou třídy ochrany zemědělské půdy I II III IV V 51100 51210 51440 52941 52312 51110 51310 52904 53204 52944 51200 51410 52914 53211 52954 51400 51500 54300 53241 53214 54200 51510 54610 71512 53254 55800 52901 54710 74712 53715 72901 52911 55001 53716 72911 54210 55011 53746 75600 54310 55201 53755 54400 55500 54068 54600 71440 54089 54700 71510 54177 55600 74602 56811 ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 72/107

třídy ochrany zemědělské půdy I II III IV V 56401 74610 56841 56701 74612 57101 71300 74702 57769 71400 75001 57889 71410 75011 73716 71500 76411 74189 73211 74742 74300 76701 74310 76811 74400 77769 74410 74600 74700 75800 76401 9 28 19 6 23 Erozní ohrožení Podle map potenciální ohroženosti zemědělských půd vodní erozí (VÚMOP) je území ORP Týn nad Vltavou, díky poměrně malé energii reliéfu, dále díky zalesnění, případně zatravnění nejvíce svažitých zemědělských půd a zalesnění vyšších tvarů reliéfu, jen poměrně málo ohroženo vodní erozí. Větrná eroze zde nemá podmínky pro své uplatnění, a to mj. díky složení půdního krytu. Pro hodnocení erozního ohrožení se požívá šestičlenná stupnice: 1 půdy neohrožené, 2 půdy náchylné, 3 půdy mírně ohrožené, 4 půdy ohrožené, 5 půdy silně ohrožené, 6 půdy nejohroženější. Severní část ORP, včetně Týna nad Vltavou, má katastrální území zařazena mezi mírně ohrožené. Na k.ú. Koloměřice, Koloděje nad Lužnicí, Všemyslice a Litoradice jsou zemědělské půdy zařazeny mezi ohrožené. V okolí Temelína a až na levý břeh Vltavy jsou zemědělské půdy zařazeny mezi půdy k vodní erozi náchylné, stejně jako v celé východní, severovýchodní a jižní části území ORP. 2.2.10.8 Lesy Lesní porosty zaujímají zhruba necelou 1/3 výměry správního obvodu ORP Týn nad Vltavou. Jejich souhrnná výměra je 7372, 54 ha (28 % rozlohy ORP). Většina lesů je v majetku Lesů ČR (53,3 % z celkové výměry). Města a obce vlastní cca 22,4 % lesů a soukromí vlastníci 22,2 %. Lesní pozemky na území ORP spadají do působnosti tří lesních správ: LS Tábor, LS Hluboká nad Vltavou a LS Vodňany. Převážná část lesů je z hlediska využití evidována jako lesy hospodářské, pouze v oblastech přiléhajících k vodním tokům (Vltava, Lužnice, Židova strouha) se nacházejí lesy zvláštního určení a lesy ochranné. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 73/107

Tabulka 45: Kategorie lesů kategorie subkategorie výměra ha % lesy hospodářské 6314,09 85,6 lesy ochranné mimořádně nepříznivá stanoviště 5,45 0,07 lesy zvláštního určení pásma ochrany vodních zdrojů I. stupně 11,58 0,15 lesy zvláštního určení přírodní rezervace, přírodní památky 23,89 0,32 lesy zvláštního určení lesy se zvýšenou funkcí ochrannou (půda, 116,21 1,58 voda, klima, krajina) lesy zvláštního určení lesy významné pro uchování biodiverzity 737,78 10,00 V druhové skladbě lesních porostů zcela dominuje smrk a borovice, ostatní dřeviny jsou zastoupeny jen nízkým procentem, a to zejména dřevin listnaté (viz tabulkový přehled). Tabulka 46: Zastoupení hlavních dřevin v lesních porostech ORP Týn nad Vltavou dřevina odborný název zastoupeni % smrk ztepilý Picea abies 51,22 borovice lesní Pinus sylvestris 32,84 dub letní Quercus robur 4,97 buk lesní Fagus sylvatica 3,7 modřín evropský Larix decidua 2,18 bříza bělokorá Betula pendula 0,97 olše lepkavá Alnus glutinosa 0,93 jedle bělokorá Abies alba 0,81 lípa srdčitá Tilia cordata 0,53 osika Populus tremula 0,41 douglaska tisolistá Pseudotsuga menziesii 0,33 jasan ztepilý Fraxinus excelsior 0,23 habr obecný Carpinus betulus 0,17 javor klen Acer pseudoplatanus 0,17 akát Robinia pseudoacacia 0,14 Ostatní dřeviny nejsou zastoupeny ani 0,1 %. Největší rozloha lesů spadá do přírodní lesní oblasti 10 (PLO 10) Středočeská pahorkatina. Do jižních okrajů ORP zasahují výběžky PLO 15 Jihočeské pánve, konkrétně PLO 15 a Budějovická pánev a 15 b Třeboňská pánev. Převažující je lesní vegetační stupeň (LVS) 3. dubobukový, ve vyšších částech ORP je to LVS 4. bukový. Tabulka 47: Lesní vegetační stupně (LVS) LVS Ø roční teplota C Ø roční úhrn srážek mm výška m n.m. 3. dubobukový (DBBK) 6,5 7,5 650 700 400 550 4. bukový (BK) 6,0 6,5 700 800 550 600 hlavní dřeviny buk lesní s příměsí dubu zimního a habru obecného buk lesní v optimu, jedle bělokorá Pásma ohrožení imisemi Území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostů, charakterizované stupněm poškození těchto porostů imisemi, se zařazují do pásem ohrožení lesních porostů imisemi (Vyhláška Mze č. 78/1996 Sb.). V řešeném území je zcela výrazně zastoupeno nejmírnější pásmo ohrožení D: ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 74/107

pásmo ohrožení D lesní pozemky s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o 1. stupeň během 16 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat. Jen ojediněle, ostrůvkovitě, jsou vymezeny drobné plochy s imisním ohrožením B (5 10 let) a C (10 15 let) 2.2.10.9 Kvalita ovzduší Celé území ORP Týn nad Vlavou patří do oblasti s dobrou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2006 (Věstník MŽP č. 4/2008) není území ORP Týn n. Vlt. zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). V území nejsou žádné velké zdroje znečištění, pouze zdroje střední, uvedené v tabulkovém přehledu. Většina uvedených zdrojů využívá jako topné medium plyn. Narůstajícím problémem, díky cenám energetických médií, jsou plošné zdroje znečištění ovzduší, kterými jsou především domácnosti ve všech venkovských sídlech v území. Přízemní znečištění ovzduší, které z těchto zdrojů pochází, znamená výrazné zatížení tzv. dýchací zóny, a to zejména za stabilních zvrstvení ovzduší, při teplotních inverzích a tvorbě jezer chladného vzduchu, za mlhy apod. Tyto situace jsou nejčastější v podzimních a zimních měsících a mohou mít i několikadenní trvání. Z uvedené tabulky vyplývá, jak jsou jednotlivé obce (a jejich části) vytápěny. Pro hodnocení imisního zatížení životního prostředí chybí konkrétní hodnoty znečištění ovzduší a jejich srovnání s hygienickými standardy. Přízemní znečištění je rovněž zvyšováno automobilovou dopravou, jednak emisemi výfukových plynů, jednak prašností. Ani pro hodnocení těchto zdrojů nejsou k dispozici konkrétní údaje. Tabulka 48: Způsoby vytápění v domácnostech obec druhy paliva Dolní Bukovsko pevná paliva 70 % plyn méně elektřina minimum Temelín pevná paliva 70 % elektřina 25 % plyn 1 bytovka (20 domácností) Žimutice pevná paliva - většina domácností elektřina - velmi málo Bečice pevná paliva 95 % elektřina - minimum Modrá Hůrka pevná paliva 90 % elektřina velmi málo plyn pouze nádrže na soukromých zahradách - minimálně Dobšice pevná paliva 100 % ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 75/107

obec druhy paliva Hosty pevná paliva 100 % Chrášťany 90 % pevná paliva (70 % uhlí, 20 % dřevo) 5 % elektřina 5 % ostatní Všemyslice pevná paliva 80 % plyn 15 % elektřina minimum Dražíč pevná paliva 99 % elektřina - minimum Čenkov u Bechyně pevná paliva 100 % Hartmanice 50 % + 30 % pevná paliva (uhlí, dřevo) 20 % ostatní (plyn, elektřina) Horní Knežeklady 98 % pevná paliva 2 % elektřina Týn nad Vltavou 60 70 % teplofikace z JETE 20 % pevná paliva minimálně plyn, elektřina Měření imisí se na území ORP Týn nad Vltavou neprovádí. Biologické znečištění ovzduší je dosud okrajově sledovanou problematikou v komplexu životního prostředí. Způsobují ho alergenní látky biologického původu tvořící tzv. aeroplankton, který je součástí vzdušného aerosolu (mikroorganismy, semena a pyly, spory, baktérie, roztoči, kvasinky, mikromycety atd.). Biologické znečištění ovzduší je původcem vzniku stále rostoucích alergických onemocnění, a to zejména u dětské populace. Znečištění ovzduší, např. pylovými zrny, se projevuje prakticky v celém vegetačním období a úzce souvisí s využitím území, s rozšiřováním plevelů a ruderálních společenstev, zavlečených rostlinných druhů apod. Mezi aeroalergeny patří mnohé z dřevin běžně rostoucích v řešeném území (např. bez černý, olše, bříza, javory) a dále především různé druhy plevelů a ruderálů (trávy všech druhů, rumištní rostliny, jako např. merlíkovité, okoličnaté, pelyňky, šťovíky, kopřivy, jitrocel atd.). Nejčastější plochy s výskytem alergenních rostlin jsou: - neudržované zemědělské areály a jejich okolí, - neudržované plochy na okrajích zástavby, u neudržovaných staveb, na zbořeništích, - okraje polních cest a silnic, - plochy divokých skládek apod. Likvidace těchto ploch v území je povinností majitelů a uživatelů pozemků a měla by být důsledně požadována. Tyto plochy nejsou v podkladech dokumentovány a mělo by být řešeno při zpracování ÚP obcí. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 76/107

Tabulka 49: Malé a střední zdroje znečištění ovzduší (stav 2008) ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 77/107

Tabulka 50: Zdroje znečištění ovzduší REZZOI Název Činnost Mavela a.s. Dynín - výkrm brojlerů a odchov kuřic Chov vepřového dobytka HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.; Cihelna Výroba cihel, krytiny pálené a kameniny pro Dolní Bukovsko stavebnictví Mavela a.s. Dynín - rozmnož. chov prasat Chov vepřového dobytka QUAIL spol. s r.o. - biodegradační a solidifikační zařízení ČEZ, a.s. -Jaderná elektrárna Temelín Výroba a rozvod elektřiny Výroba hotového krmiva pro hospodářská ZENAP Trhové Sviny s.r.o. - Farma Bohunice zvířata Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou AGRO Temelín s.r.o. - velkokapacitní teletník výrobou /smíšené ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 78/107

Název Činnost Wienerberger cihl.prům. -Záv.22 Týn n/v. - Výroba cihel, krytiny pálené a kameniny pro kot.a techn. s odl stavebnictví RICHMONT-CZ a.s. - LAKOVNA Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů zdroj: Český hydrometeorologický ústav - Zdroje znečisťování REZZO1 Emisní bilance za rok 2006 2.2.10.10 Kvalita vod Převážná většina malých vodních toků v celém území ORP má poměrně dobrou kvalitu vody. Nejsou zde lokalizovány žádné významné zdroje znečištění. U větších toků se čistota pohybuje mezi II. a III. stupněm znečištění. Podobná je situace i u obou největších řek v území Vltavy a Lužnice. 2.2.10.11 Odpady Problematika odpadového hospodářství je v současné době řešena organizovaným svozem směsných komunálních odpadů a nebezpečných specializovanými firmami a separovaným sběrem druhotných surovin. Svážení odpadů je organizováno do několika svozových oblastí, jak je uvedeno v následující tabulce Tabulka 51: Svozové oblasti odpadů v ORP Týn nad Vltavou obec firma, místo uložení Dolní Bukovsko Rumpold s.r.o., skládka Želeč x Rumpold-T s.r.o., skládka Želeč x Temelín Rumpold 01 Vodňany s.r.o., skládka Vodňany x Žimutice.A.S.A., skládka Rakovka (k. ú. Pašovice) Bečice Rumpold s.r.o., skládka Želeč x Modrá Hůrka Rumpold s.r.o., skládka Rakovka (k. ú. Pašovice) - vyváží pouze plné kontejnery, jen na zavolání obce cca 2x do roka) A.S.A., odvoz pravidelný, směsný velkoobjemový odpad a odpad tříděný, skládka Rakovka (k. ú. Pašovice) Dobšice Rumpold-T s.r.o., skládka Želeč x Hosty A.S.A., skládka Rakovka (k. ú. Pašovice) Chrášťany A.S.A., skládka Rakovka (k. ú. Pašovice) Všemyslice Rumpold 01 Vodňany, skládka Vodňany x (směsný KO) Rumpold Týn separované kontejnery Dražíč A.S.A., skládka Rakovka Čenkov u Bechyně Zemědělská společnost Slapy skládka Rakovka (směsný KO) Bohdana Břendová skládka Želeč x Hartmanice Rumpold-T s.r.o, skládka Želeč x. Horní Knežeklady Rumpold T, s.r.o., skládka Želeč x Týn nad Vltavou Rumpold s.r.o. (provozovna Tábor), skládky: Želeč, Rakovka, Vodňany x - mimo území ORP Týn nad Vltavou Druhotné suroviny se ve všech obcích a sídle shromažďují do speciálních kontejnerů, případně do plastových pytlů s následným odvozem. Sídla jsou nejčastěji vybavena kontejnery bílé, barevné nebo netříděné sklo, na sběr papíru a terapaků, dále na plast a v některých sídlech na kovy. Kromě toho bývají podle potřeby přistavovány velkoobjemové kontejnery na objemnější druhy odpadů. Železný šrot, případně další kovy, jsou nejčastěji sbírány místními aktivitami (děti, sportovci, hasiči). ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 79/107

Problematika nebezpečných odpadů je nejčastěji řešena jejich shromažďováním a následným svozem po předchozím vyhlášení. V rámci ORP Týn nad Vltavou je situována jedna řízená skládka odpadů v místní části Rakovka, jejímž vlastníkem je obec Chrášťany. Tabulka 52: Řízená skládka odpadů název, vlastník katastrální území p.č. Σ kapacita Σ plocha, Σ životnost zařazení skládky charakteristika Skládka Rakovka, obec Chrášťany Pašovice - p.č. 177, 729/3, 729/4, 730/4, 729/1 67 100 m 3 8890 m 2 do r. 2020 skupina SOO ostatní odpad; provozováno jako podskupina SOO-3, možno též SOO-1 řízená skládka, ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu; zařazena jako střední zdroj znečištění ovzduší Kromě řízené skládky jsou v ORP další zařízení na zpracování a sběr odpadů, uvedené v následujícím přehledu. Tabulka 53: Zařízení na zpracování odpadů katastrální území p.č. provozovatel skládky způsob využití Jarošovice - 836/17, 836/18, 836/19, 836/20 Všemyslice - 358/12, k ú Vindex JIH, s.r.o. SIDNEY REALLY, s.r.o. (areál VOD Všemyslice) kompostárna předúprava odpadů na alternativní paliva Tabulka 54: Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu (včetně ochranného pásma) katastrální území p.č. provozovatel skládky způsob využití Týn nad Vltavou - 1849/3 Rumpold T, s.r.o. sběrný dvůr - Liškárna Týn nad Vltavou -1495/1 Rumpold T, s.r.o. rekultivace dobývacího prostoru Fišerák zařízení k využívání odpadů Březí u Týna nad Vltavou - 520/2, Knín - 157/4 QUAIL, spol. S.r.o. zařízení k soustřeďování ostatních a nebezpečných odpadů Temelín QUAIL, spol. s.r.o. biodegradační a solidifikační zařízení Hůrka Temelín - 147/2, 179, 206, 208, 209, 210, 218, 1658/33 SUNEX, spol. s r.o. zařízení k využívání odpadů (autovraky) Týn nad Vltavou - 1723, 1854/2, Sběrné suroviny, a.s. zařízení ke sběru a výkupu odpadů k.ú. Všemyslice - Díly - 358 OK PROJEKT, s.r.o. zařízení k odstraňování odpadů Temelínec ČEZ, a.s. zařízení k odstraňování odpadů odkaliště neaktivních kalů Podle dostupných podkladů je v území ORP řada bývalých neřízených skládek odpadů, které bude třeba podrobně lokalizovat a prověřit z hlediska jejich vlivů na životní prostředí a závadné lokality asanovat a odstranit. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 80/107

Tabulka 55: Skládky odpadů staré zátěže ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 81/107 katastrální území obec poznámka Radonice u Drahotešic Popovice u Dolního Bukovska Tuchonice Dolní Bukovsko Modrá Hůrka Horni Bukovsko Pořežany Litoradice Horní Bukovsko Litoradice Litoradice Dolní Bukovsko Dolní Bukovsko Žimutice Dolní Bukovsko Modrá Hůrka Dolní Bukovsko Žimutice Temelín Dolní Bukovsko Temelín Temelín Sobětice u Žimutic Žimutice Hněvkovice Týn nad Vltavou rekultivovaná Žimutice Třitím Hněvkovice Dobšice Temelín Žimutice Žimutice Týn nad Vltavou Bečice Temelín Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou Račina Týn nad Vltavou rekultivovaná Týn nad Vltavou Smilovice Slavětice Hosty Hosty Chráštany Hůrky Doubravka Chrášťany 2.2.10.12 Hluk Týn nad Vltavou Žimutice Všemyslice Chrášťany Hosty Chrášťany Chrášťany Chrášťany Chrášťany Zatížení hlukem není v rámci ORP sledováno, a proto nelze jeho vlivy na životní prostředí hodnotit. K dispozici jsou údaje sčítání automobilové dopravy, s jejichž pomocí by se alespoň v okolí nejvíce frekventovaných silnic procházejících obytným územím daly zpracovat modelové výpočty hladin akustického tlaku. Podle výsledků sčítání na dálniční a silniční síti v r. 2005 (celoroční průměry za 24. hodin) byly nejvyšší počty vozidel zjištěny na komunikacích procházejících centrem Týna nad Vltavou. Nejvíce byla zatížena silnice II/159, a to až téměř 14 000 vozidly za 24. hodin. Na dalších komunikacích, především v centru města, se počty vozidel pohybovaly mezi 7000 až 10 000 za 24. hodin. Při intenzitě automobilové dopravy kolem 14 000 vozidel za 24. hodin (pro vzdálenost 7,5 m od osy jízdního pruhu, rychlost v = 50 km/h, asfalt, rovina, počet nákladních automobilů 15%) lze předpokládat hladinu akustického tlaku LAeq,T 65 db. Při průjezdu vozidel mezi 7 000 až 10 000 za 24. hodin a za stejných předpokladů se mohou hladiny LAeq,T pohybovat mezi 62,0 až 63,6 db.

Na ostatních silnicích procházejících územím ORP Týn nad Vltavou se intenzita dopravy pohybuje zhruba mezi 1500 až 2200 vozidly za 24. hodin, což představuje hlukové zatížení LAeq,T kolem 56,5 db. Silnice s vyšší intenzitou dopravy je II/105 z Týna nad Vltavou do Českých Budějovic. Zde je počet vozidel v rozmezí mezi 5000 až 6000 za 24. hodin, což odpovídá hladinám akustického tlaku LAeq,T kolem 61 db. Uvedené hodnoty jsou odvozené z modelového výpočtu a jsou jen orientační. Skutečné hodnoty akustického tlaku a na ně navazující opatření je nutné zjistit měřením. Velké stacionární zdroje hluku se v území nevyskytují 2.2.10.13 Ochrana přírody a krajiny Ochrana přírody a krajiny, ve smyslu stejnojmenného zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů eviduje v území ORP Týn nad Vltavou maloplošná zvláště chráněná území, významné krajinné prvky a registrované významné krajinné prvky, územní systémy ekologické stability, památné stromy, přírodní parky a evropsky významnou lokalitu soustavy Natura 2000. Tabulka 56: Maloplošná ZCHÚ kategorie název PR PP Velký a Malý Kamýk Židova strouha výměra katastrální charakteristika ha území 49,65 Všeteč fragment acidofilní bučiny 42,20 Nuzice geomorfologicky významné prostorově členité údolí kaňonovitého charakteru s fragmenty přirozených reliktních borů na skalách, významnými lišejníkovými a mechovými společenstvy s řadou významných rostlinných a živočišných druhů; na v ORP 21,0 ha 2.2.10.13.1 Významné krajinné prvky (VKP) VKP, taxativně vyjmenované v zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, jsou na území ORP Týn nad Vltavou zastoupeny v následujících kategoriích, tj. lesy (Σ 7372, 54 ha), vodní toky, rybníky a údolní nivy. Kromě nich jsou v území registrované VKP, uvedené v následující tabulce (přehled největších rybníků, jako jedné z kategorií VKP je uveden v kapitole Hydrologie). Tabulka 57: Registrované VKP katastrální území obec charakteristika Popovice u Dolního Bukovska Dolní Bukovsko smíšené stromořadí s vyschlou vodní nádrží Štipoklasy Horní Kněžeklady úvozová cesta s dubovou alejí mezi Horními.a Dolními Kněžeklady Třitim Žimutice louka pod Hněvkovickým lesem Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou Fišerácká strouha Týn nad Vltavou Týn nad Vltavou stromořadí "Alej míru" ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 82/107

2.2.10.13.2 Natura 2000 Evropsky významná lokalita Lužnice a Nežárka (CZ0313106), celková rozloha lokality 859.5027 ha (zasahuje celkem do 48 k.ú.). Na území ORP Týn nad Vltavou zasahuje do k.ú. Hosty, Koloděje nad Lužnicí, Týn nad Vltavou, Nuzice. Lokalita zahrnuje tok a říční nivu Nežárky zhruba od osady Jemčina (k.ú. Hatín) po soutok s Lužnicí ve Veselí nad Lužnicí a dále tok a nivu Lužnice z Veselí nad Lužnicí po ústí Lužnice do Vltavy. Ve své jižní části zasahuje do CHKO Třeboňsko. Má liniový charakter a je tvořena toky Nežárkou a navazující Lužnicí a jejich říční nivou, která je vymezena svahy říční terasy. Záplavové území Lužnice vyniká velmi cennými lučními porosty s občasným výskytem dřevin a s množstvím různě rozlehlých stálých i periodických tůní a slepých říčních ramen. Údolí Lužnice pod Táborem je úzké, místy až kaňonovitého charakteru. Je převážně zalesněné, s poměrně přirozenou skladbou porostů, na skalních výchozech místy s xerofilní vegetací. Polopřírodní až přírodní vodní toky v nivě, kde jsou vyvinuta mokřadní společenstva (tůně, vlhké louky, slatiniště, lužní lesy - olšiny, doubravy). Biotop využívají pro rozmnožování mnohé druhy obojživelníků a ptáků a zvlášť chráněných bezobratlých. Údolí Lužnice pod Táborem má velmi pestrou entomofaunu zajímavé jsou především druhy vázané na čisté vodní toky a jejich údolí. EVL má stěžejní význam pro ochranu uvedených druhů na našem území (vydra říční Lutra lutra), piskoř pruhovaný Misgurnus fossilis), páchník hnědý Osmoderma eremita), velevrub tupý Unio crassus). 2.2.10.13.3 Krajinný ráz Základní typizace krajiny pro hodnocení krajinného rázu vychází z relace mezi přírodními a člověkem vytvořenými prvky na základě úhrnných hodnot druhů pozemků v katastrálních územích. Jde o poměr mezi relativně ekostabilními přírodními a přírodě blízkými plochami (travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zahrady) a plochami ekologicky labilními, umělými (orná půda, ovocné sady, zastavěné plochy), vyjádřený tzv. koeficientem ekologické stability (KES). Pro hodnocení krajinného rázu jsou vymezeny kategorie, které diferencují území do tří základních krajinných zón: zóna antropogenizované krajiny (KES do 0,94) je tvořena převážně ekolabilními agrocenózami, s vysokým využitím území a narušením krajiny, přírodních struktur a ekologických vztahů a s nutností jejich obnovy, zóna harmonické krajiny (KES 0,95 6,20) s vyváženým zastoupením ekolabilních a ekostabilních ploch, tj. s relativně vyrovnaným vztahem mezi přírodou a člověkem, zóna relativně přírodní krajiny (KES přes 6,20) s. s nevýraznými civilizačními zásahy, s dominantním až výlučným podílem přírodních prvků, v řešeném území s výraznou převahou lesních porostů. Hodnoty KES a jejich zařazení do základních krajinných typů jsou podkladem pro primární charakteristiky krajinného rázu území, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti a který je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu (zákon č.114/1992 Sb., 12). Na základě níže uvedených úhrnných hodnot druhů pozemků (ÚHDP) a z nich vypočítaných hodnot koeficientu ekologické stability (KES) na území ORP Týn nad Vltavou zcela převažuje antropogenizovaná krajina (KES do 0,94). Zahrnuje celkem 34 katastrálních území, což je 18 521, 26 ha a 70,3 % z celkové výměry ORP. Jen 11 katastrálních území a 5542,32 ha (21,0 %) tvoří harmonická krajina. Pouze 2 katastrální ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 83/107

území o celkové výměře 2269,69 ha je krajina relativně přírodní. Zabírá 8,6 % z území ORP. Zastoupení krajinných zón v ORP Týn nad Vltavou v % 8,6 % 21,0 % zóna antropogenizovaná zóna harmonická zóna přírodní 70,3 % Tabulka 58: Zastoupení ekologicky pozitivních a ekologicky negativních ploch v katastrálních územích ORP Týn nad Vltavou a koeficient ekologické stability (KES) katastrální území výměra k.ú. [ha] EKO + EKO - [ha] % [ha] % KES Bečice 440,43 169,76 38,5 245,82 55,8 0,69 Bohunice nad Vltavou 700,40 289,13 41,3 367,79 52,5 0,79 Březí u Týna nad Vltavou 694,91 241,49 34,8 313,64 45,1 0,77 Bzí u Dolního Bukovska 649,30 280,80 43,2 325,73 50,2 0,86 Čenkov u Bechyně 134,53 35,12 26,1 86,85 64,6 0,40 Dobšice u Týna nad Vltavou 434,11 98,13 22,6 308,37 71,0 0,32 Dolní Bukovsko 1073,32 191,21 17,8 801,80 74,7 0,24 Doubrava nad Vltavou 530,60 309,97 58,4 193,47 36,5 1,60 Doubravka u Týna nad Vltavou 434,95 119,96 27,6 201,27 46,3 0,60 Dražíč 1134,69 488,66 43,1 594,89 52,4 0,82 Hartmanice u Žimutic 896,72 237,12 26,4 879,08 98,0 0,27 Hněvkovice u Týna nad Vltavou 447,81 237,46 53,0 166,18 37,1 1,43 Horní Bukovsko 426,03 229,41 53,85 179,19 42,1 1,28 Hosty 856,84 364,19 42,50 444,02 51,8 0,82 Chrášťany u Týna nad Vltavou 520,12 157,79 30,34 328,12 63,1 0,48 Knín 610,39 321,47 52,67 244,38 40,0 1,32 Kočín 341,69 83,60 24,47 235,25 68,8 0,36 Koloděje nad Lužnicí 527,33 258,63 49,05 199,17 37,8 1,30 Koloměřice 529,55 239,01 45,14 258,82 48,9 0,92 Krakovčice 159,56 58,48 36,65 89,51 56,1 0,65 Křtěnov 229,18 18,30 7,99 76,28 33,3 0,24 Lhota pod Horami 381,85 138,32 36,22 214,71 56,2 0,64 Litoradlice 1078,40 956,86 88,73 92,07 8,5 10,39 ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 84/107

katastrální území výměra k.ú. [ha] EKO + EKO - [ha] % [ha] % KES Modrá Hůrka 395,54 103,48 26,16 273,36 69,1 0,38 Netěchovice 341,70 63,59 18,61 254,43 74,5 0,25 Nuzice 697,00 387,69 55,62 267,06 38,3 1,45 Pašovice 369,37 209,85 56,81 128,47 34,8 1,63 Pelejovice 456,15 122,95 26,95 317,95 69,7 0,39 Popovice u Dolního Bukovska 364,31 119,61 32,83 223,74 61,4 0,53 Pořežany 547,25 183,82 33,59 326,87 59,7 0,56 Předčice 317,31 118,46 37,33 185,40 58,4 0,64 Radonice u Drahotěšic 333,91 129,23 38,70 186,17 55,8 0,69 Sedlec u Temelína 280,04 51,02 18,22 218,57 78,0 0,23 Sedlíkovice u Dolního Bukovska 237,32 38,72 16,32 188,86 79,6 0,21 Slavětice u Všemyslic 244,20 150,83 61,76 63,70 26,1 2,37 Smilovice u Týna nad Vltavou 421,27 117,30 27,84 283,89 67,4 0,41 Sobětice u Žimutic 248,93 68,43 27,49 166,38 66,8 0,41 Štipoklasy 784,62 357,58 45,57 397,39 50,6 0,90 Temelín 693,47 227,02 32,74 381,60 55,0 0,59 Temelínec 374,71 65,18 17,39 260,39 69,5 0,25 Třitim 643,00 426,70 66,36 178,22 27,7 2,39 Tuchonice 368,13 234,06 63,58 113,48 30,8 2,06 Týn nad Vltavou 1971,47 715,90 36,31 953,73 48,4 0,75 Všemyslice 678,46 336,31 49,57 276,80 40,8 1,21 Všeteč 1190,29 1050,04 88,22 117,16 9,8 8,96 Zvěřkovice u Týna nad Vltavou 355,74 71,58 20,12 228,10 64,1 0,31 Žimutice 785,37 354,28 45,11 395,64 50,4 0,90 Σ EKO + a EKO v % 26332,27 11228,5 42,6 % 13233,77 50,3 % 0,84 Zastoupení ekologicky pozitivních, ekologicky negativních a ostatních ploch v ORP Týn nad Vltavou v % 7,6 % 42,6 % EKO + EKO - ostatní plochy 50,3 % ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 85/107

Tabulka 59: Zastoupení krajinných zón dle koeficientu ekologické stability v ORP Týn nad Vltavou Zóna antropogenizované krajiny Zóna harmonické krajiny Zóna relativně přírodní krajiny (KES do 0,94) (KES 0,95-6,20) (KES přes 6,20) katastrální katastrální katastrální ha KES ha KES území území území ha KES 10,3 Bečice 440,43 0,69 Doubrava nad Vltavou 530,60 1,60 Litoradlice 1078,40 9 Bohunice nad Vltavou 700,40 0,79 Hněvkovice u Týna n.vlt. 447,81 1,43 Všeteč 1190,29 8,96 Březí u Týna n.vlt. 694,91 0,77 Horní Bukovsko 426,03 1,28 Bzí u Dolního Bukovska 649,30 0,86 Knín 610,39 1,32 Čenkov u Bechyně 134,53 0,40 Koloděje nad Lužnicí 527,33 1,30 Dobšice u Týna n.vlt. 434,11 0,32 Nuzice 697,00 1,45 Dolní Bukovsko 1073,32 0,24 Pašovice 369,37 1,63 Doubravka u Týna n.vlt. 434,95 0,60 Slavětice u Všemyslic 244,20 2,37 Dražíč 1134,69 0,82 Třitim 643,00 2,39 Hartmanice u Žimutic 896,72 0,27 Tuchonice 368,13 2,06 Hosty 856,84 0,82 Všemyslice 678,46 1,21 Chrášťany u Týna n.vlt. 520,12 0,48 Kočín 341,69 0,36 Koloměřice 529,55 0,92 Krakovčice 159,56 0,65 Křtěnov 229,18 0,24 Lhota pod Horami 381,85 0,64 Modrá Hůrka 395,54 0,38 Netěchovice 341,70 0,25 Pelejovice 456,15 0,39 Popovice u Dol. Bukovska 364,31 0,53 Pořežany 547,25 0,56 Předčice 317,31 0,64 Radonice u Drahotěšic 333,91 0,69 Sedlec u Temelína 280,04 0,23 Sedlíkovice u Dol. Bukovska 237,32 0,21 Smilovice u Týna n.vlt. 421,27 0,41 Sobětice u Žimutic 248,93 0,41 Štipoklasy 784,62 0,90 Temelín 693,47 0,59 ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 86/107

Zóna antropogenizované krajiny Zóna harmonické krajiny Zóna relativně přírodní krajiny (KES do 0,94) (KES 0,95-6,20) (KES přes 6,20) katastrální katastrální katastrální ha KES ha KES území území území ha KES Temelínec 374,71 0,25 Týn nad Vltavou 1971,47 0,75 Zvěřkovice u Týna n.vlt. 355,74 0,31 Žimutice 785,37 0,90 34 k.ú. 18521,26 ha 11 k.ú. 5542,32ha 2 k.ú. 2268,69 ha ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 87/107

Tabulka 60: Úhrnné hodnoty druhů pozemků v k.ú. ORP Týn nad Vltavou v hektarech katastrální území výměra k.ú. [ha] orná půda zahrady travní porosty lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy Bečice 440,43 240,93 6,06 39,25 108,56 15,89 4,89 24,85 Bohunice nad Vltavou 700,40 361,60 11,36 98,43 174,96 4,39 6,19 43,14 Březí u Týna nad Vltavou 694,91 297,48 2,12 37,19 187,31 14,86 16,16 139,78 Bzí u Dolního Bukovska 649,30 317,39 4,56 85,64 176,81 13,78 8,33 42,78 Čenkov u Bechyně 134,53 84,85 2,57 28,34 0,86 3,36 2,00 12,56 Dobšice u Týna nad Vltavou 434,11 304,03 5,70 42,57 47,73 2,13 4,34 27,61 Dolní Bukovsko 1073,32 779,10 25,03 73,03 76,64 16,51 22,70 79,34 Doubrava nad Vltavou 530,60 188,17 11,44 89,08 181,64 27,81 5,30 27,16 Doubravka u Týna nad Vltavou 434,95 196,90 7,41 46,44 60,61 5,50 4,37 22,72 Dražíč 1134,69 580,10 19,46 93,84 336,07 39,30 14,80 50,43 Hartmanice u Žimutic 896,72 871,35 7,03 90,64 131,66 7,79 7,73 34,52 Hněvkovice u Týna nad Vltavou 447,81 160,43 3,03 50,51 146,44 37,48 5,75 44,16 Horní Bukovsko 426,03 174,96 5,93 78,46 141,73 3,29 4,23 17,43 Hosty 856,84 436,06 15,34 92,42 192,54 63,89 7,96 48,60 Chrášťany u Týna nad Vltavou 520,12 320,13 13,07 77,04 66,02 1,66 7,99 34,21 Knín 610,39 241,12 1,06 85,04 215,75 19,62 3,26 44,54 Kočín 341,69 231,32 4,92 33,85 39,17 5,67 3,93 22,83 Koloděje nad Lužnicí 527,33 190,07 15,72 58,12 157,97 26,82 9,11 69,52 Koloměřice 529,55 252,50 10,76 76,52 146,08 5,65 6,32 31,72 Krakovčice 159,56 87,37 3,02 31,27 21,74 2,46 2,15 11,57 Křtěnov 229,18 69,78 0,11 10,77 6,38 1,04 6,50 134,59 Lhota pod Horami 381,85 209,03 4,97 58,43 64,83 10,08 5,67 28,83 Litoradlice 1078,40 88,58 4,81 51,42 857,92 42,72 3,48 29,47 ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 88/107

katastrální území výměra k.ú. [ha] orná půda zahrady travní porosty lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy Modrá Hůrka 395,54 269,25 5,59 76,13 19,22 2,54 4,11 18,69 Netěchovice 341,70 250,44 7,69 28,35 25,91 1,64 3,99 23,67 Nuzice 697,00 261,37 6,39 71,03 305,64 4,62 5,70 42,26 Pašovice 369,37 126,20 2,71 63,49 111,24 32,41 2,27 31,05 Pelejovice 456,15 314,31 3,23 31,18 84,41 4,12 3,64 15,26 Popovice u Dolního Bukovska 364,31 218,91 6,48 88,96 18,86 5,31 4,83 20,96 Pořežany 547,25 321,15 4,88 40,53 134,77 3,63 5,72 36,56 Předčice 317,31 182,39 5,08 31,59 79,35 2,44 3,01 13,46 Radonice u Drahotěšic 333,91 182,42 6,86 71,64 48,47 2,26 3,75 18,51 Sedlec u Temelína 280,04 215,28 2,65 23,70 18,24 6,43 3,28 10,45 Sedlíkovice u Dolního Bukovska 237,32 186,25 2,29 34,18 0,10 2,16 2,61 9,74 Slavětice u Všemyslic 244,20 59,97 3,12 28,38 118,18 1,14 3,74 29,67 Smilovice u Týna nad Vltavou 421,27 279,31 9,03 49,31 55,70 3,26 4,58 20,08 Sobětice u Žimutic 248,93 163,90 1,99 37,94 14,71 13,79 2,48 14,12 Štipoklasy 784,62 389,69 9,65 109,73 228,58 9,63 7,71 29,64 Temelín 693,47 371,28 14,35 80,10 123,40 9,17 10,33 50,10 Temelínec 374,71 259,98 0,01 29,05 32,10 4,03 0,41 49,15 Třitim 643,00 176,07 4,53 41,31 364,32 16,53 2,15 38,08 Tuchonice 368,13 110,42 4,41 73,77 142,66 13,22 3,07 20,58 Týn nad Vltavou 1971,47 878,24 66,13 94,56 495,17 60,04 75,50 300,21 Všemyslice 678,46 266,29 24,47 74,75 199,77 37,33 10,51 65,34 Všeteč 1190,29 112,86 12,47 66,44 968,48 2,65 4,30 23,08 Zvěřkovice u Týna nad Vltavou 355,74 224,07 6,31 23,76 39,57 1,94 4,03 56,05 Žimutice 785,37 389,62 6,64 114,37 204,27 29,02 6,02 35,45 ORP celkem 26332,27 12892,92 124,96 2812,55 7372,54 641,01 340,9 1994,52 ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 89/107

katastrální území výměra k.ú. [ha] orná půda zahrady travní porosty lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy ÚHDP % 49,0 0,5 10,7 28,0 2,4 1,3 7,6 Úhrnné hodnoty druhů pozemků v ORP Týn nad Vltavou v % 1,3 % 2,4 % 28,0 % 10,7 % 7,6 % 49,0 % orná půda zahrady travní porosty lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy 0,5 % ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 90/107

2.2.10.13.4 Přírodní parky Do území ORP Týn nad Vltavou zasahují dva přírodní parky, určené k ochraně krajinného rázu. Přírodní park Písecké hory (na území ORP zabírá cca 45,2 ha).rozsáhlý lesní komplex typických jihočeských smíšených lesů v Středočeské pahorkatině východně od města Písek. Své jméno získal od hornictví, které se zde kdysi provozovalo. Nejvyšším bodem je vrch Velký Mehelník (632 m). Lesy slouží aktivnímu odpočinku a relaxaci. Návštěvníky čeká více než 60 km značených cest a cyklotras, naučná stezka, obora s mufloní zvěří, železná rozhledna Jarník na Kraví hoře a turistická chata Živec. Další významné vrchy jsou Jarník (609 m), Chudý vrch (572 m), Němec (587 m), Ostrý vrch (538 m), Matka (580 m), Pasecký vrch (625 m). Na území ORP Týn nad Vltavou Vysoký Kamýk (628 m), Malý Kamýk (605 m), Pecivál (604 m), Kometa (593 m). Ve vrcholové části je vymezena přírodní rezervace Velký a Malý Kamýk na k.ú. Všeteč. Středověkou těžbu zlata a stříbra připomínají názvy Havírka, Provazce, Borky. Přírodní park Plziny (rozloze cca 10 km 2 ) lemuje severovýchodní hranici ORP tvořenou údolím Borovanského potoka. Je vymezen k zachování a ochraně krajinného rázu rozsáhlého lesního komplexu s vodními plochami a významnými přírodními a estetickými hodnotami a historických hodnot osídlení a krajinné architektury. Rozkládá se 2.2.10.13.5 Památné stromy Na území ORP je v současné době řada památných stromů chráněných dle zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Mají základní ochranné pásmo (dle uvedeného zákona) ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. Tabulka 61: Památné stromy v ORP Týn nad Vltavou k.ú. p.č. údaje OP m druh dřeviny situace Žimutice - 1755/10 v = 22 m o = 571 cm 18 dub letní Quercus robur louka poblíž statku, u odbočky na Korákov Žimutice - 2331 v = 15 m o = 590 cm 19 dub letní Quercus robur u polní cesty západně od statku Korákov Žimutice - 2331 v = 16 m o = 660 21 dub letní Quercus robur louka na rozhraní polí u statku Korákov Týn n.vlt. - 2397/5 v = 15 m o = 180 cm 6 jerlín japonský Sophora japonica bývalý zámecký park za objektem muzea Týn n.vlt. 2140 Týn n.vlt. - 2219/3 v = 20 o = 385 cm v = 19 o = 409 cm 50 m 2 Dub letní Quercus robur 16 dub letní Quercus robur v zahradě před vchodem do zemědělské usedlosti čp. 50 v městské části Zadní Kohout zahrada u nemovitosti, na nábřeží Vltavy Týn n.vlt. - 880/1 v = 17 = 279 o 9 buk červený Fagus sylvatica Atropunicea 19 javor stříbrný Acer saccharinum 22 lípa srdčitá Tilia cordata 12 dub letní Quercus robur ve výrobním areálu v blízkosti komunikace (Písecká ulice) Týn n.vlt. - 1247/1 v = 23m o = 308 v komunikaci u vstupu do zahrady obecního objektu Sašina vila Litoradlice - 1 v = 20 m o ve dvoře myslivny na okraji obce = 697 Koloděje n.l.- v = 25 m říční lavice Lužnice, pravý břeh pod 357 o = 390 cm obcí Čenkov u v = 12 m 12 lípa srdčitá v zahradě soukromého rekreačního

k.ú. p.č. údaje OP m druh dřeviny situace Bechyně - o = 535 Tilia cordata objektu, dříve zemědělská usedlost 1744/2 2.2.10.13.6 Územní systém ekologické stability (ÚSES) V rámci ORP jsou zastoupeny všechny tři úrovně ÚSES, nadregionální, regionální a lokální. Regionální a nadregionální ÚSES jsou zpracovány ve schválných Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje. Hlavní nadregionální linií jsou osy NRBK jdoucí údolím Vltavy (NRBK č. 43, 85, 29, 2 a 30). Na osy jsou vložena regionální biocentra, a to RBC č. 201 Břehy u Doubravky, RBC č. 138 Nový Dvůr, RBC č. 204 Červený vrch, RBC č. 209 Janouch u Liboradic. Kromě nich jsou izolovaná unikátní RBC č. 3 Vysoký a Malý Kamýk a RBC č. 186 Nový Dvůr u Tuchonic. NRBK podél Vltavy pokračují dále k jihu. Osa NRBK má vymezenou ochrannou zónu do vzdálenosti 2000 m na obě strany, ve které by měla být uplatňován tzv. koridorový efekt zabezpečující ochranu všech hodnotných krajinných segmentů považovaných v této zóně za součást NRBK. V praktickém provedení to znamená, že v OZ je realizován zvýšený zájem orgánů ochrany přírody o vyjmenované segmenty v rámci platné legislativy, jmenovitě zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, neznamená to však, že jsou jejím vymezením a ochranou dotčeny další funkce v území. Regionální ÚSES je prezentován výše vyjmenovanými skladebnými částmi. (viz též tabulka). Skladebné části a celý lokální ÚSES (a také interakční prvky) jsou podrobně zpracovány pro všech 47 katastrální území ORP. Pokud se týče mapových zákresů a textové části jsou však pouze v papírové podobě a nejsou digitalizovány. V tomto stavu jsou použitelné pro zpracování jednotlivých ÚP obcí, kde jsou limitujícím faktorem a jsou jednou z jejich nezastavitelných částí. Nelze je však v této podobě zahrnout do ÚAP. Tabulka 62: Skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES lokalizované v ORP Týn nad Vltavou skladebná část RBK138 RBK 11 RBC186 RBC 86 RBC 3 RBC140 RBC204 RBC201 RBC209 NRBK 43 NRBK 85 NRBK 29 NRBK 2 NRBK 30 NRBK135 popis Novy Dvůr-Lužnice pod Bechyni Jahodiní-Němčice Nový Dvůr Jahodiní Vysoký a Malý Kamýk U Bočků Červený vrch Břehy Janoch Štěchovice-Hlubocká obora Štěchovice-Hlubocká obora Štěchovice-Hlubocká obora Štěchovice-Hlubocká obora Štěchovice-Hlubocká obora Cunkovský hřbet - Pařezitý, Roštejn ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 92/107

3. Rozbor udržitelného rozvoje území 3.1. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území SWOT analýza 3.1.1. Horninové prostředí a geologie Horninové prostředí a geologie Silné stránky - výhledové plochy a územní rezervy pro těžbu cihlářské suroviny (Horní Bukovsko, Pořežany, Štipoklasy) - přítomnost ložisek nerostných surovin s menšími plošnými nároky na devastaci povrchu a rekultivace Příležitosti - rekultivace ploch devastovaných těžbou nerostných surovin, Slabé stránky - chybějící podrobnější průzkum z hlediska radonového rizika v navrhovaných rozvojových plochách pro bydlení, občanskou vybavenost, sport, rekreaci Hrozby - střední hodnoty radonového indexu na většině území ORP, 3.1.2. Vodní režim Vodní režim Silné stránky - střední hustota říční sítě, - relativně dobrá kvalita povrchových vod, - zastoupení malých vodních ploch, - vyhlášená ochranná pásma zdrojů pitné vody, - přítomnost velkých vodních nádrží Příležitosti - revitalizace malých vodních toků, - obnova a budování vodních ploch, - ochrana pramenišť, mokřadů z důvodů zvýšení retenční schopnosti území a v rámci ochrany přírody a krajiny Slabé stránky - nevhodné úpravy některých úseků vodních toků, - chybějící břehové porosty podél malých vodních toků a kolem vodních ploch Hrozby - negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod průsaky ze starých zátěží, - znečištění vodních toků různorodou činností, - likvidace, vysoušení, zarůstání malých vodních ploch, - ohrožení pramenišť, mokřadů, drobných vodních toků nešetrným zemědělským a lesním hospodařením a jinou činností 3.1.3. Hygiena životního prostředí Hygiena životního prostředí Silné stránky - velmi dobrá kvalita ovzduší, - absence velkých stacionárních zdrojů emisí, - absence velkých zdrojů znečištění povrchových vod, Slabé stránky - převaha vytápění domácností pevnými palivy ve venkovských sídlech, - předpokládané zvýšené hlukové hladiny a imisní zatížení podél významných komunikací ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 93/107

- přítomnost pouze menších zdrojů znečištění ovzduší (kotelny) Příležitosti - vyloučit výstavbu výrobních a jiných zdrojů s negativními vlivy na životní prostředí, - podporovat využívání ekologických zdrojů vytápění a energie z obnovitelných zdrojů, - snižovat množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky, - zajistit oddělené shromažďování a následné zpracování jednotlivých druhů biologicky rozložitelných odpadů (kompostárny pro skupiny sídel), - separovat stavební a demoliční odpady a podporovat jejich materiálové využití, - snížit produkci nebezpečných odpadů a dalších vybraných druhů odpadů, - vyloučit výstavbu nových skládek odpadů, - nepřipustit vznik divokých skládek odpadů, - snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na řízené skládky, - zpracovávat a třídit komunální odpad a realizovat jeho materiálové a další využití (výroba paliva, bioplyn), - zajistit budování sběrných dvorů pro skupiny sídel, - zvýšit počet sběrných nádob na tříděný odpad a rozšířit sortiment, - podrobná lokalizace a vyhodnocení lokalit starých zátěží ( divokých skládek), - likvidace starých zátěží (skládek), - snížení hlukové zátěže vybudováním silničních obchvatů, - měření akustického tlaku podél silnic s největší intenzitou dopravy a zpracování modelových výpočtů Hrozby - lokální znečištění ovzduší v sídlech v inverzních údolních polohách, - spalování nevhodných substancí v domácnostech, - zvyšující se produkce odpadů, - kontaminace prostředí, jmenovitě povrchových a podzemních vod z lokalit nepovolených uzavřených skládek (starých zátěží), - zarůstání starých zátěží invazními, ruderálními a plevelnými druhy rostlin a jejich šíření do okolní krajiny, - biologické znečištění ovzduší způsobované rostlinnými alergeny 3.1.4. Ochrana přírody a krajiny Ochrana přírody a krajiny Silné stránky - přítomnost maloplošných zvláště chráněných území, evropsky významné lokality, památných stromů, registrovaných VKP - vymezené prvky ÚSES lokální, regionální, nadregionální úrovně Slabé stránky - nižší zastoupení ekologicky pozitivních krajinných struktur a prvků (lesy, travní porosty), - nízké hodnoty krajinného rázu, - nedůslednosti v ochraně taxativně vyjmenovaných významných krajinných prvků (vodní toky, rybníky, údolní nivy), - nedůslednosti v ochraně a tvorbě prvků ÚSES, - přestárlá, nefunkční a problematická mezernatá stromořadí ovocných dřevin podél silnic ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 94/107

Příležitosti - rozšíření ochrany hodnotných krajinných segmentů formou registrovaných VKP, - revitalizace povodí malých vodních toků (VKP), - výsadby liniové zeleně v krajině podél silnic, cest, na mezích, břehových porostů, solitérů apod. z důvodů zvýšení hodnot krajinného rázu, prostupnosti krajiny a vazeb v systému ÚSES, - zvýšení zastoupení travních a lesních porostů z důvodů zvýšení hodnot krajinného rázu, snížení erozního ohrožení, rekreační přitažlivosti krajiny, - ochrana travních porostů před zarůstáním (kosení, pastva), - zpracování plánů lokálních ÚSES v k.ú. a jejich digitalizace, - realizace nefunkčních prvků ÚSES, - budování naučných stezek, - průzkum a mapování hodnotných přírodě blízkých krajinných segmentů z důvodů jejich zachování a následné zvýšené ochrany, - pro výsadby krajinné zeleně používat výhradně domácí dřeviny Hrozby - nevratné poškození pramenišť, mokřadů, vodních ploch, vodních toků nevhodnými zásahy při zemědělském a lesním hospodaření a další činnosti, - při nevhodném hospodaření a zásazích možnosti rozšiřování nepůvodních druhů rostlin a živočichů, - zarůstání travních porostů sukcesí dřevin, plevelů, invazních druhů, - realizace staveb (bydlení, výroba, chaty apod.) v potočních nivách (VKP), - likvidace rozptýlené mimolesní krajinné zeleně, - ve volné krajině nevysazovat cizokrajné dřeviny, mj. z důvodů jejich nekontrolovatelného šíření do okolí, - podél silnic nevysazovat keře, pouze stromy s minimální výškou koruny 200 cm 3.1.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ZPF a PUPFL Silné stránky - poměrně příznivé půdně-klimatické podmínky vytvářejí vhodné předpoklady pro zemědělskou produkci (obilnářská oblast), - nízká rizika erozního ohrožení ZPF, - převažující hodnotné půdy II. třídy ochrany, - zcela převažující nejnižší pásmo D imisního ohrožení lesů Příležitosti - rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství, - možnosti pěstování energeticky využitelné biomasy, - změna druhové skladby lesních porostů, zvýšení podílu listnáčů a původních dřevin, - změny současného stavu využití území zvýšením podílu lesních a travních porostů na svažitých a neobdělávaných pozemcích, - likvidace náletů, plevelů a invazních rostlin na plochách travních porostů Slabé stránky - vysoké procento zornění (přes 81 %), - nízké % zastoupení lesních porostů (28 %), - druhová skladba lesních porostů s vysokou převahou smrku a borovice, - přetrvávající způsob obnovy lesů, zaměřený na hospodářské využití s malým podílem původních a listnatých dřevin, Hrozby - místy neudržovaná zemědělská půda a následný plošný rozmach plevelných a invazních druhů rostlin a náletů dřevin, - potencionální možnost budování obor a bažantnic, - lokální postižení vodní erozí devastace drobných vodotečí a pramenišť pasoucím se dobytkem 3.1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 95/107

Veřejná dopravní a technická infrastruktura Silné stránky Slabé stránky - spojení veřejnou dopravou s městy Písek, - špatná kvalita silnic III. třídy a místních České Budějovice komunikací, - napojení částí obcí na skupinový vodovod - části tras cyklostezek jsou vedeny po Dolní Bukovsko rušných komunikacích - Náměstí Míru jako parkovací plocha v historickém centru Týna nad Vltavou - množství individuálních zdrojů tepla na tuhá paliva Příležitosti - stavba ČOV v oblastech, kde to bude finančně únosné, - využití fondů EU při dobudování infrastruktury z hlediska cestovního ruchu - dobudovat a rekonstruovat havarijních částí kanalizace - využívat obnovitelné zdroje energie - plynofikace neplynofikovaných obcí - dostavba dálnice D3 a silnice R4 - zkvalitnit a zlepšit dopravní dostupnost území a dopravní vazby i v lokalitách turistického a cestovního ruchu, - vysazovat stromořadí podél silnic a cest z důvodů jejich zapojení do okolní krajiny Hrozby - hlukové zatížení podél frekventovaných silnic narušení CHOPAV Třeboňská pánev - havárie v JE Temelín 3.1.7. Sociodemografické podmínky Sociodemografické podmínky Silné stránky - příznivá věková struktura sídla ORP - sídlo ORP - silné kulturní centrum - dostupnost školských zařízení - nabídka sociálních služeb Příležitosti - stabilizovat trvale bydlící obyvatele a jejich životní úroveň, - vytvářet podmínky nové pracovní příležitostí, - budovat chybějící veřejnou infrastrukturu, a to zejména v územích ohrožených vysídlením, - při řešení územních plánů obcí minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty, Slabé stránky - stárnutí obyvatelstva menších obcí - vysoký podíl obyvatel zaměstnaných v zemědělství - špatná vzdělanostní struktura obyvatel menších obcí Hrozby - vylidňování menších obcí 3.1.8. Bydlení Bydlení ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 96/107

Silné stránky Slabé stránky - převažují byty v rodinných domech - málo rozvinutá bytová výstavba - stáří bytového fondu Příležitosti Hrozby - regulovat výstavbu rodinných domů v sídlech venkovského charakteru s důrazem na zachování jejich charakteru, - nepodporovat a omezovat výstavbu tzv. podnikatelského baroka - nerealizovat bytové domy v sídlech venkovského charakteru 3.1.9. Rekreace Rekreace Silné stránky - atraktivita krajiny v extenzívních oblastech a její využití pro rekreaci a aktivní trávení volného času, - části území ORP přírodně, krajinářsky, kulturně a historicky cenné a atraktivní z hlediska turistiky a cestovního ruchu, - síť značených cyklotras, - síť značených turistických tras - možnost hipoturistiky v několika jezdeckých centrech - značný rekreační potenciál území v okolí velkých vodních nádrží, Příležitosti - vybudování ubytovacích a stravovacích kapacit vyšší úrovně, pro skupinové zájezdy od 45 osob nebo pro seminářovou a konferenční turistiku - vybudování volnočasových center bazén, fitness centrum, bowling, atd. - vybudování hipotras, - budování odpočívadel, přístřešků, mobiliáře a dalšího vybavení podél turistických tras, cyklotras, hipotras, naučných stezek, - citlivě využívat rekreační potenciál s ohledem na únosné zatížení přírody a krajiny a všech jejích hodnot, - nepřipustit nekoncepční vznik ploch individuální rekreace, jmenovitě chatové zástavby, - zvýšit organizované rekreační využívání velkých vodních nádrží a jejich okolí Slabé stránky - nedostatek výraznějších turistických cílů a atraktivit - nedostatek atraktivit mimo město Týn nad Vltavou - výrazný nedostatek cyklostezek okolo Vltavy a Lužnice - nízký počet atraktivit celosezónního charakteru Hrozby - nekontrolovaný nárůst chatové zástavby 3.1.10. Hospodářské podmínky Hospodářské podmínky Silné stránky - relativně malá míra nezaměstnanosti - silné centrum SO ORP Týn nad Vltavou Slabé stránky - malý počet ekonomických subjektů v ostatních obcích správního obvodu ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 97/107

- dostatek pracovních příležitostí Příležitosti - větší rozvoj služeb spojených s cestovním ruchem - diverzifikace činností zemědělských podniků (agroturistika, výroba krajových specialit apod.), - ekologické zemědělství malých a středních podnikatelů, - využití zemědělské produkce pro nepotravinářské využití a obnovitelné zdroje energií, - vysazovat izolační, hygienickou, estetickou zeleň po obvodu stávajících a navrhovaných zemědělských areálů a dalších výrobních zařízení, - rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství, - možnosti pěstování energeticky využitelné biomasy, - změna druhové skladby lesních porostů, zvýšení podílu listnáčů a původních dřevin, - změny současného stavu využití území zvýšením podílu lesních a travních porostů na svažitých a neobdělávaných pozemcích, - likvidace náletů, plevelů a invazních rostlin na plochách travních porostů Hrozby - ukončení provozu JE Temelín vliv na zaměstnanost v regionu i jeho ekonomickou stabilitu - malý zájem pracovat v zemědělství, 3.2. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel 3.2.1. Územní podmínky pro příznivé životní prostředí Závěrečná SWOT analýza zahrnuje výroky z tematického rozboru podmínky pro příznivé životní prostředí. Silné stránky - výhledové plochy a územní rezervy pro těžbu cihlářské suroviny (Horní Bukovsko, Pořežany, Štipoklasy) - přítomnost ložisek nerostných surovin s menšími plošnými nároky na devastaci povrchu a rekultivace - střední hustota říční sítě, - relativně dobrá kvalita povrchových vod, - zastoupení malých vodních ploch, - vyhlášená ochranná pásma zdrojů pitné vody, - přítomnost velkých vodních nádrží - velmi dobrá kvalita ovzduší, - absence velkých stacionárních zdrojů emisí, - absence velkých zdrojů znečištění ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 98/107 Slabé stránky - chybějící podrobnější průzkum z hlediska radonového rizika v navrhovaných rozvojových plochách pro bydlení, občanskou vybavenost, sport, rekreaci - nevhodné úpravy některých úseků vodních toků, - chybějící břehové porosty podél malých vodních toků a kolem vodních ploch - převaha vytápění domácností pevnými palivy ve venkovských sídlech, - předpokládané zvýšené hlukové hladiny a imisní zatížení podél významných komunikací - nižší zastoupení ekologicky pozitivních krajinných struktur a prvků (lesy, travní porosty),

povrchových vod, - přítomnost pouze menších zdrojů znečištění ovzduší (kotelny) - přítomnost maloplošných zvláště chráněných území, evropsky významné lokality, památných stromů, registrovaných VKP - vymezené prvky ÚSES lokální, regionální, nadregionální úrovně - poměrně příznivé půdně-klimatické podmínky vytvářejí vhodné předpoklady pro zemědělskou produkci (obilnářská oblast), - nízká rizika erozního ohrožení ZPF, - převažující hodnotné půdy II. třídy ochrany, - zcela převažující nejnižší pásmo D imisního ohrožení lesů Příležitosti - rekultivace ploch devastovaných těžbou nerostných surovin, - revitalizace malých vodních toků, - obnova a budování vodních ploch, - ochrana pramenišť, mokřadů z důvodů zvýšení retenční schopnosti území a v rámci ochrany přírody a krajiny - vyloučit výstavbu výrobních a jiných zdrojů s negativními vlivy na životní prostředí, - podporovat využívání ekologických zdrojů vytápění a energie z obnovitelných zdrojů, - snižovat množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky, - zajistit oddělené shromažďování a následné zpracování jednotlivých druhů biologicky rozložitelných odpadů (kompostárny pro skupiny sídel), - separovat stavební a demoliční odpady a podporovat jejich materiálové využití, - snížit produkci nebezpečných odpadů a dalších vybraných druhů odpadů, - vyloučit výstavbu nových skládek odpadů, - nepřipustit vznik divokých skládek odpadů, - snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na řízené skládky, - zpracovávat a třídit komunální odpad a realizovat jeho materiálové a další využití (výroba paliva, bioplyn), - zajistit budování sběrných dvorů pro skupiny sídel, - zvýšit počet sběrných nádob na tříděný odpad a rozšířit sortiment, - podrobná lokalizace a vyhodnocení lokalit starých zátěží ( divokých skládek), - likvidace starých zátěží (skládek), - snížení hlukové zátěže vybudováním silničních obchvatů, - nízké hodnoty krajinného rázu, - nedůslednosti v ochraně taxativně vyjmenovaných významných krajinných prvků (vodní toky, rybníky, údolní nivy), - nedůslednosti v ochraně a tvorbě prvků ÚSES, - přestárlá, nefunkční a problematická mezernatá stromořadí ovocných dřevin podél silnic - vysoké procento zornění (přes 81 %), - nízké % zastoupení lesních porostů (28 %), - druhová skladba lesních porostů s vysokou převahou smrku a borovice, - přetrvávající způsob obnovy lesů, zaměřený na hospodářské využití s malým podílem původních a listnatých dřevin, Hrozby - střední hodnoty radonového indexu na většině území ORP, - negativní ovlivnění povrchových a podzemních vod průsaky ze starých zátěží, - znečištění vodních toků různorodou činností, - likvidace, vysoušení, zarůstání malých vodních ploch, - ohrožení pramenišť, mokřadů, drobných vodních toků nešetrným zemědělským a lesním hospodařením a jinou činností - lokální znečištění ovzduší v sídlech v inverzních údolních polohách, - spalování nevhodných substancí v domácnostech, - zvyšující se produkce odpadů, - kontaminace prostředí, jmenovitě povrchových a podzemních vod z lokalit nepovolených uzavřených skládek (starých zátěží), - zarůstání starých zátěží invazními, ruderálními a plevelnými druhy rostlin a jejich šíření do okolní krajiny, - biologické znečištění ovzduší způsobované rostlinnými alergeny - nevratné poškození pramenišť, mokřadů, vodních ploch, vodních toků nevhodnými zásahy při zemědělském a lesním hospodaření a další činnosti, - při nevhodném hospodaření a zásazích možnosti rozšiřování nepůvodních druhů rostlin a živočichů, - zarůstání travních porostů sukcesí dřevin, plevelů, invazních druhů, - realizace staveb (bydlení, výroba, chaty apod.) v potočních nivách (VKP), - likvidace rozptýlené mimolesní krajinné zeleně, ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 99/107

- měření akustického tlaku podél silnic s největší intenzitou dopravy a zpracování modelových výpočtů - rozšíření ochrany hodnotných krajinných segmentů formou registrovaných VKP, - revitalizace povodí malých vodních toků (VKP), - výsadby liniové zeleně v krajině podél silnic, cest, na mezích, břehových porostů, solitérů apod. z důvodů zvýšení hodnot krajinného rázu, prostupnosti krajiny a vazeb v systému ÚSES, - rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství, - možnosti pěstování energeticky využitelné biomasy, - změna druhové skladby lesních porostů, zvýšení podílu listnáčů a původních dřevin, - změny současného stavu využití území zvýšením podílu lesních a travních porostů na svažitých a neobdělávaných pozemcích, - likvidace náletů, plevelů a invazních rostlin na plochách travních porostů - zvýšení zastoupení travních a lesních porostů z důvodů zvýšení hodnot krajinného rázu, snížení erozního ohrožení, rekreační přitažlivosti krajiny, - ochrana travních porostů před zarůstáním (kosení, pastva), - zpracování plánů lokálních ÚSES v k.ú. a jejich digitalizace, - realizace nefunkčních prvků ÚSES, - budování naučných stezek, - průzkum a mapování hodnotných přírodě blízkých krajinných segmentů z důvodů jejich zachování a následné zvýšené ochrany, - pro výsadby krajinné zeleně používat výhradně domácí dřeviny - ve volné krajině nevysazovat cizokrajné dřeviny, mj. z důvodů jejich nekontrolovatelného šíření do okolí, - podél silnic nevysazovat keře, pouze stromy s minimální výškou koruny 200 cm - místy neudržovaná zemědělská půda a následný plošný rozmach plevelných a invazních druhů rostlin a náletů dřevin, - potencionální možnost budování obor a bažantnic, - lokální postižení vodní erozí devastace drobných vodotečí a pramenišť pasoucím se dobytkem 3.2.2. Územní podmínky pro hospodářský rozvoj Závěrečná SWOT analýza zahrnuje výroky z tematického rozboru podmínky veřejná technická a dopravní infrastruktura, rekreace a hospodářského podmínky. Silné stránky - spojení veřejnou dopravou s městy Písek, České Budějovice - napojení částí obcí na skupinový vodovod Dolní Bukovsko - relativně malá míra nezaměstnanosti - silné centrum SO ORP Týn nad Vltavou - dostatek pracovních příležitostí - atraktivita krajiny v extenzívních oblastech a její využití pro rekreaci a aktivní trávení Slabé stránky - špatná kvalita silnic III. třídy a místních komunikací, - části tras cyklostezek jsou vedeny po rušných komunikacích - Náměstí Míru jako parkovací plocha v historickém centru Týna nad Vltavou - množství individuálních zdrojů tepla na tuhá paliva - nedostatek výraznějších turistických cílů a ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 100/107

volného času, - části území ORP přírodně, krajinářsky, kulturně a historicky cenné a atraktivní z hlediska turistiky a cestovního ruchu, - síť značených cyklotras, - síť značených turistických tras - možnost hipoturistiky v několika jezdeckých centrech - značný rekreační potenciál území v okolí velkých vodních nádrží, Příležitosti - stavba ČOV v oblastech, kde to bude finančně únosné, - využití fondů EU při dobudování infrastruktury z hlediska cestovního ruchu - dobudovat a rekonstruovat havarijních částí kanalizace - využívat obnovitelné zdroje energie - plynofikace neplynofikovaných obcí - dostavba dálnice D3 a silnice R4 - zkvalitnit a zlepšit dopravní dostupnost území a dopravní vazby i v lokalitách turistického a cestovního ruchu, - vysazovat stromořadí podél silnic a cest z důvodů jejich zapojení do okolní krajiny - vybudování ubytovacích a stravovacích kapacit vyšší úrovně, pro skupinové zájezdy od 45 osob nebo pro seminářovou a konferenční turistiku - vybudování volnočasových center bazén, fitness centrum, bowling, atd. - vybudování hipotras, - budování odpočívadel, přístřešků, mobiliáře a dalšího vybavení podél turistických tras, cyklotras, hipotras, naučných stezek, - citlivě využívat rekreační potenciál s ohledem na únosné zatížení přírody a krajiny a všech jejích hodnot, - nepřipustit nekoncepční vznik ploch individuální rekreace, jmenovitě chatové zástavby, - zvýšit organizované rekreační využívání velkých vodních nádrží a jejich okolí - větší rozvoj služeb spojených s cestovním ruchem - diverzifikace činností zemědělských podniků (agroturistika, výroba krajových specialit apod.), - ekologické zemědělství malých a středních podnikatelů, - využití zemědělské produkce pro nepotravinářské využití a obnovitelné zdroje energií, - vysazovat izolační, hygienickou, estetickou zeleň po obvodu stávajících a navrhovaných atraktivit - nedostatek atraktivit mimo město Týn nad Vltavou - výrazný nedostatek cyklostezek okolo Vltavy a Lužnice - nízký počet atraktivit celosezónního charakteru - malý počet ekonomických subjektů v ostatních obcích správního obvodu Hrozby - hlukové zatížení podél frekventovaných silnic narušení CHOPAV Třeboňská pánev - havárie v JE Temelín - nekontrolovaný nárůst chatové zástavby - ukončení provozu JE Temelín vliv na zaměstnanost v regionu i jeho ekonomickou stabilitu - malý zájem pracovat v zemědělství, ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 101/107

zemědělských areálů a dalších výrobních zařízení, - rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství, - možnosti pěstování energeticky využitelné biomasy, - změna druhové skladby lesních porostů, zvýšení podílu listnáčů a původních dřevin, - změny současného stavu využití území zvýšením podílu lesních a travních porostů na svažitých a neobdělávaných pozemcích, - likvidace náletů, plevelů a invazních rostlin na plochách travních porostů 3.2.3. Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel Závěrečná SWOT analýza zahrnuje výroky z tematického rozboru sociodemografické podmínky a bydlení. Silné stránky - příznivá věková struktura sídla ORP - sídlo ORP - silné kulturní centrum - dostupnost školských zařízení - nabídka sociálních služeb - převažují byty v rodinných domech Příležitosti - stabilizovat trvale bydlící obyvatele a jejich životní úroveň, - vytvářet podmínky nové pracovní příležitostí, - budovat chybějící veřejnou infrastrukturu, a to zejména v územích ohrožených vysídlením, - při řešení územních plánů obcí minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty, - regulovat výstavbu rodinných domů v sídlech venkovského charakteru s důrazem na zachování jejich charakteru, - nepodporovat a omezovat výstavbu tzv. podnikatelského baroka Slabé stránky - stárnutí obyvatelstva menších obcí - vysoký podíl obyvatel zaměstnaných v zemědělství - špatná vzdělanostní struktura obyvatel menších obcí - málo rozvinutá bytová výstavba - stáří bytového fondu Hrozby - vylidňování menších obcí - nerealizovat bytové domy v sídlech venkovského charakteru 3.3. Určení problémů k řešení v územním plánu - evidence a následná asanace starých zátěží (divokých skládek), - omezování vytápění domácností pevnými palivy, preference alternativních zdrojů energií s minimálním dopadem na životní prostředí, - vymezení a následná likvidace neobdělávaných a zaplevelených ploch jako ohnisek šíření plevelů a alergenů, - hodnocení hlukového zatížení sídel podél silnic s návrhy na jeho snížení, ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 102/107

- pro zlepšení hodnot krajinného rázu, pro lepší prostupnost krajiny a její rekreační přitažlivosti, zvyšovat zastoupení rozptýlené krajinné zeleně (stromořadí podél silnic a cest, mezové porosty, břehové porosty vodních toků a ploch apod.), - výsadby estetické, izolační, hygienické zeleně po obvodu rozvojových ploch pro bydlení, sport, rekreaci, - realizace udržované parkové a další zeleně uvnitř zastavěných a zastavitelných ploch sídel, - výsadby estetické, izolační, hygienické zeleně po obvodu stávajících a navrhovaných zemědělských areálů a dalších zařízení, - provádět podrobný průzkum radonového zatížení a vyloučit rozvojové ploch pro bydlení, občanskou vybavenost, sport, rekreaci z lokalit překračujících hygienické standardy, - výstavba nového mostu na místě starého (technická památka), který nemá vhodnou průjezdnou výšku, starý most bude přesunut na jiné místo - výstavba nové průmyslové zóny v Býšove - výroba bioetanolu možný problém se zdroji vody (jejich kontaminace) 3.4. Ostatní záměry nadřazené územně plánovací dokumentace 3.4.1. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje květen 2008 Specifické oblasti nadmístního významu (23) Na území Jihočeského kraje je vymezena další specifická oblast nadmístního významu N-SOB 1 Orlicko, která představuje území přilehlé Orlické nádrži, které je přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné a přitom atraktivní z hlediska turistiky a cestovního ruchu nadregionálního významu. ZÚR JČK a. ji vymezují do rozsahu katastrálních území uváděných v závorkách v rámci správních území obcí: - Dražíč (Dražíč), Chrášťany (Doubrava nad Vltavou, Doubravka u Týna nad Vltavou), Hosty (Hosty), Týn nad Vltavou (Netěchovice, Týn nad Vltavou, Koloděje nad Lužnicí, Hněvkovice u Týna nad Vltavou, Nuzice, Předčice), Chrášťany (Pašovice), Všemyslice (Všemyslice, Bohunice nad Vltavou, Slavětice u Všemyslic) na území ORP Týn nad Vltavou; Rozvojové plochy nadmístního významu pro bydlení SO 7 - Týn nad Vltavou, na severním okraji Týna nad Vltavou, které je hlavním centrem turistického ruchu a osídlení na jižním okraji specifické oblasti nadmístního významu NSOB1 Orlicko, je vymezena plocha nadmístního významu pro smíšenou funkci obytnou. Rozvojové plochy nadmístního významu pro komerční a průmyslovou funkci KP 15 - Týn nad Vltavou, je komerčně průmyslová plocha vymezena na jižním okraji Týna nad Vltavou v návaznosti na stávající plochy nebytového charakteru, jako součást hlavního centra osídlení na jižním okraji specifické oblasti nadmístního významu N-SOB1 Orlicko. KP 36 - Temelín plochy zařízení staveniště u JETE v souladu s ÚPVÚC ČBSRA. Rozvojové plochy nadmístního významu pro sportovní a rekreační funkci SR 6 - Týn nad Vltavou golf, plocha pro golfové hřiště je navržena na jihozápadním okraji města Týna nad Vltavou v prostoru bývalého vojenského cvičiště, má bezprostřední vazbu na město Týn nad Vltavou a nedalekou Hněvkovickou přehradu na řece Vltavě, která je součástí navrhované vodní cesty. Týn nad Vltavou je hlavním centrem turistického ruchu a osídlení na jižním okraji specifické oblasti nadmístního významu N-SOB1 Orlicko. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 103/107

KORIDORY MEZINÁRODNÍHO, REPUBLIKOVÉHO A NADREGIONÁLNÍHO VÝZNAMU: KORIDORY REGIONÁLNÍHO A NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU : NADREGIONÁLNÍ BIOKORIDORY REGIONÁLNÍ BIOCENTRA REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 104/107

3.4.2. Politika územního rozvoje ČR 2008 Politika územního rozvoje vymezuje následující koridory a plochy technické infrastruktury: ELEKTROENERGETIKA E4a Vymezení: Plocha pro výstavbu a rozšíření včetně vyvedení elektrického a tepelného výkonu elektráren Temelín, Ledvice, Počerady, Prunéřov, Tušimice, Dětmarovice, Mělník, a Dukovany. OBYVATELSTVO A OVZDUŠÍ Politika územního rozvoje České republiky vytváří strategický rámec pro ÚPD na úrovni krajů a obcí a tedy i pro přípravu záměrů s pozitivním dopadem na kvalitu ovzduší, zlepšení kvality obytného prostředí a v konečném důsledku i zdraví obyvatelstva. Nulová varianta je v tomto případě spojena s rizikem zpoždění výstavby přeložek silnic a obchvatů měst, tratí železniční dopravy, sítí veřejné dopravy a cyklotras. V důsledku tohoto vývoje je možné očekávat stagnaci nebo postupné zvyšování emisí z individuální automobilové dopravy. To může následně znamenat pokračující překračování imisních limitů zejména u částic PM10 resp. PM2,5 (po zavedení limitu). Obdobný charakter by mělo i zpoždění výstavby, resp. rozšíření energetických zdrojů, jejichž provoz není spojen s emisemi znečišťujících látek do ovzduší (Temelín, Dukovany). ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 105/107

Vyhodnocení vlivů na lokality Natura 2000 KORIDORY A PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU Elektroenergetika VYHODNOCENÍ VLIVŮ POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008 NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ KORIDORY A PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ELEKTROENERGETIKA Výstavba a rozšíření výkonu uhelných elektráren (čl. 142) především na Mostecku (SOB5) a Ostravsku (OB2) představuje potenciální riziko zvýšení emisí a imisní zátěže okolního území. Proto je nezbytné jejich realizaci podmínit splněním imisních limitů stanoveným pro dané oblasti. Naopak jednoznačně pozitivní efekt z tohoto hlediska přináší převedení části výkonu na jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Z územního hlediska nepředstavuje výstavba těchto zařízení zásadní problém neboť ve všech uvedených lokalitách se předpokládá využití nebo rozšíření stávajících areálů. Výjimkou je pouze plocha pro významný energetický zdroj Blahutovice (čl. 143) sledovaná ovšem pouze ve formě územní ochrany pro případnou realizaci v dlouhodobém výhledu. ORPTyn_UAP.doc prosinec 2008 106/107