PLÁN ROZVOJE OBCE ČERNOTÍN 2007-2013

PLÁN ROZVOJE OBCE ČERNOTÍN 2007-2013 ČÁST I. ANALYTICKÁ ČÁST POČET STRAN: 31 DATUM ZPRACOVÁNÍ: září - prosinec 2007 ZPRACOVATELÉ PRO: ING. JANA VRUBLOVÁ Bohuslavská 1326, 751 31 LIPNÍK NAD BEČVOU tel. 581 215 017, e-mail: vrublova@centrum.cz ARS rozvojová agentura, s.r.o Dolní Hejčínská 31, 779 00 OLOMOUC ING. PETR MANEK/tel: 774 415 158, e-mail: info@arsra.cz MGR. DOMINIKA DOLÁKOVÁ/tel. 774 415 157 e-mail: info@arsra.cz 1

ÚVOD Plán rozvoje byl financován Mikroregionem Hranicko v rámci rozpočtu projektu INNOREF. Jeho zpracování bylo založeno na principech udržitelného rozvoje, účasti veřejnosti na řešení místních problémů a provázání záměrů obce s aktivitami s prioritami rozvoje regionu. Při zpracování plánu byly zohledněny výsledné studie a analýzy projektu INNOREF a jeho subprojektů. Projekt Inovace a efektivní využívání zdrojů jako hnací síly udržitelného rozvoje (zkratkou INNOREF) byl mezinárodním projektem financovaným programem Evropské Unie INTERREG IIIC a jeho hlavním posláním se stalo nastartování udržitelného rozvoje regionů prostřednictví zavádění inovací a regionálních nástrojů pro efektivní využívání místních zdrojů. Mikroregion Hranicko na něm spolupracoval v letech 2004 2007 s italskými regiony Friuli Venezia Giulia, regionem Umbria a regionem Západní Řecko. (www.regionhranicko.cz) Profil obce Černotín byl zpracován v rámci analytické části - etapy tvorby Plánu rozvoje obce Černotín na období 2007-2013 v období září říjen 2007. Zpracovatelem dokumentu byla ve spolupráci s Obecním úřadem Černotín Ing. Jana Vrublová pro ARS rozvojovou agenturu, s.r.o z Olomouce. Profil obce představuje stručnou socioekomickou charakteristiku obce, zpracovanou v potřebném rozsahu k tvorbě navazujících částí plánu rozvoje obce. Profil obce je rozpracován do jednotlivých částí dle základních tematických okruhů života na venkově a v obci. Profil je členěn na základní kapitoly a podkapitoly dotýkající se dílčích geografických, sociálních a ekonomických témat, popisujících výchozí stav a hlavní vývojové tendence jednotlivých sektorů a oblastí rozvoje. V rámci analytické části zpracování Plánu rozvoje obce Černotín na období 2007-2013 byly současně zpracovány a vyhodnoceny dvě místní šetření na území obce: dotazníkové šetření a jednání pracovní skupiny. Při zpracování Profilu obce byla shromážděna a analyzována aktuální a dostupná data a informace z oficiálních zdrojů (ČSÚ, Úřad práce, Internetové stránky obce a další). Využity rovněž byly výstupy a závěry z již zpracovaných analytických a koncepčních materiálů obce (Územní plán). Z vyhodnocení dosavadních koncepčních materiálů obce, zpracovaného Profilu obce, provedeného místního šetření a práce pracovní skupiny byla navržena globální SWOT analýza. SWOT analýza ve svých silných a slabých stránkách zahrnuje syntézu zjištěných údajů a faktů, výchozí situaci obce a v rámci příležitostí a ohrožení se soustředí na vnější vlivy dalšího rozvoje obce. 2

OBSAH ČÁSTI I. ANALYTICKÁ ČÁST Přístup k vypracování dokumentu, organizační zajištění Metodika zpracování dokumentu Sociálně-ekonomická analýza Analýza místního šetření - Dotazníkové šetření SWOT analýza (souhrn hlavních analytických poznatků) 3

1. METODIKA ZPRACOVÁNÍ 1.1. Přístupy a metody zpracování Plán rozvoje obce Černotín je jednotně zpracován v souladu s principy strategického plánování při implementaci metodiky pro místní Agendu 21 v České republice. Z pohledu přístupů a metod zpracování a tvorbě PRO se vždy jednalo o systémovou práci, sestávající z odborné, koordinační a konzultační činnosti. Celý rozvojový dokument je zpracovaný metodou analýz, průzkumů a strukturovaných diskusí, ze kterých jsou postupně formulovány závěry pro jednotlivé dílčí kroky. Významnou úlohu v celém zpracování dokumentu sehrávala Pracovní skupina, která posuzovala a projednávala jednotlivé kroky formou komunitního plánování a veřejné diskuse a která stanovovala závěry na základě konsenzu (východiska pro další postup). Plán rozvoje obce je součástí procesu strategického plánování. Termín strategický plán rozvoje obce není definován zákonem, ale týká se veřejnosti a je veřejností vymahatelný. Strategické plánování je nezbytné ve všech činnostech, které trvají delší dobu a kde je s těmito činnostmi spojen příjem a výdej finančních (veřejných) prostředků. Vzhledem k tomu, že disponibilních peněz je vždy u obcí omezené množství, musí subjekt, který s nimi nakládá, přesně stanovit priority, které chce nebo je vnějšími okolnostmi (právní předpisy, konkurenční prostředí, atd.) nucen řešit. Priority jsou stanoveny obvykle podle závažnosti problémů. V případě dobře zvládnutého procesu strategického plánování se rizika extrémního zadlužení nebo neúnosného deficitu finančních prostředků a s ním spojeného zastavení realizovaného záměru snižují na minimum. V průběhu realizace Části I Analytická část byly postupně realizovány tyto dílčí aktivity: - vytvoření řídícího týmu - iniciování veřejné zahájení zpracování Programu rozvoje obce seznámení se způsobem PRO účel řídícího týmu význam strategického plánu rozvoje pro obec, každého občana, každý subjekt představení zpracovatelského týmu harmonogram přípravy strategického plánu včetně konzultace termínů zahájení sociálně-ekonomické analýzy (návrh postupu při zpracování, současný stav, průzkum veřejného mínění) pracovní skupiny - vysvětlení důležitosti pracovních skupin, výzva k zapojení veřejnosti do pracovních skupin - průzkum veřejnosti dotazníkové šetření - sestavení a práce pracovní skupiny pracovní skupina byla složena ze zástupců různých společenských skupin a komunit. Pracovní skupina pracovala formou kulatých stolů. Facilitátorem při těchto pracovních setkáních byl vždy zástupce zpracovatelského týmu. Výsledky jednotlivých pracovních skupin byly postupně zapracovávány do návrhu PRO. 4

činnost a význam pracovních skupin: - hledání optimálního řešení problémů pro co největší okruh lidí, kterých se problém dotýká - aktivní možnost komunikace a práce nad živým materiálem - začlenění veřejnosti do spoluvytváření a spolurozhodování - zpracování Profilu obce socioekonomické analýzy - zpracování globální SWOT analýzy obce 1.2. Organizační zajištění zpracování Plánu rozvoje obce Černotín Organizační zajištění zpracování plánu rozvoje obce zpracovatel dokumentu řešil sestavením kvalitního řídícího týmu, který v celém procesu zpracování plánu rozvoje obce, tj. všech jeho částí, vykonával tyto činnosti: řízení zpracování koordinace monitoring hodnocení dílčích výstupů a celého rozvojového dokumentu Při vytváření struktury řídícího týmu byl kladen důraz na transparentnost a otevřenost celého procesu, jako jednoho ze základních principů přístupu ke zpracování celého dokumentu. V řídícím týmu byly stejným poměrem zastoupeny zástupci zadavatele (Mikroregion Hranicko), zpracovatele (Ing. Jana Vrublová, ARS rozvojová agentura) a realizátora (Obec Černotín). Struktura řídícího týmu: ŘÍDÍCÍ TÝM ZA OBEC ČERNOTÍN ZA ZPRACOVATELE ZA MIKROREGION Ing. Jiří Andrýs, starosta (tel.: 724 861 411) Jaromír Kelar, místostarosta (tel.:602 500 603) Ing. Jana Vrublová (tel.: 581 215 017) Mgr. Dominika Doláková (tel.: 774 415 157) Ing. Petr Manek (tel.: 774 415 158 Ing. Jan Balek (tel.: 731 577 450) 5

1.3. Další metodiky zpracování jednotlivých částí Plánu rozvoje obce Černotín Přístup MA 21 - udržitelný rozvoj Při zpracování plánu rozvoje obce zpracovatelský tým postupoval podle metodiky zapojování veřejnosti do procesu komunitní spolupráce a partnerství. Hlavním cílem využití metodiky MA 21 je zapojení veřejnosti do všech důležitých a rozhodných okamžiků procesu strategického plánování tak, aby řešení problémů a tvorba vlastního dokumentu směřovala k respektování základních principů udržitelného rozvoje, mezi něž patří: propojení základních oblastí života - ekonomické, sociální a životní prostřední (řešení zohledňující pouze jednu nebo dvě z nich není dlouhodobě efektivní); dlouhodobá prosperita - každé rozhodování je třeba zvažovat z hlediska dlouhodobých dopadů; kapacita životního prostředí je omezená - nejenom jako zdroje surovin a funkcí potřebných k životu, ale také jako prostoru pro odpady a znečištění; definování rizik - důsledky některých činností je potřeba kriticky zhodnotit z pohledu příštích generací; prevence - je mnohem efektivnější než následné řešení dopadů a řešení problémů z pohledu časových, finančních a lidských zdrojů; kvalita života - která má rozměr materiální, ale také společenský, etický, estetický, duchovní a kulturní, lidé mají přirozené právo na kvalitní životů, sociální spravedlnost - příležitosti i zodpovědnosti by měly být děleny mezi jednotlivé sociální skupiny. Sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje se přikládá stále větší význam a udržitelný rozvoj je stále častěji chápán jako trvalé zlepšování sociálních podmínek; zachování nutného vztahu mezi lokálním (obecním) a globálním (regionálním), vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost (rovnosti práv), demokratické procesy - zapojením veřejnosti již od počáteční fáze plánování vytváříme nejen objektivnější plány, ale také obecnou podporu pro jejich následnou a konkrétní realizaci. Přístup demokratického principu zapojení veřejnosti Zapojení veřejnosti do rozhodování byl dalším základním principem pro celou tvorbu PRO. Program udržitelného rozvoje je příliš rozsáhlý a všestranný na to, aby byl vypracován omezeným počtem zpracovatelů. Je samozřejmé, že právě tento omezený počet aktivních iniciátorů a zpracovatelů PRO má v konečném důsledku odpovědnost, mandát a nezastupitelnou úlohu ve všech fázích vytváření dokumentu. Zpracovatelský tým v průběhu všech činností spojených s přípravou a zpracováním Plánu rozvoje obce Černotín implementoval princip strategického plánování v těchto rozhodných přístupech a metodách: přístup udržitelného rozvoje metoda MA 21 jako proces demokratický princip zapojení veřejnosti do celého procesu. 6

2. SOCIOEKONOMICKÁ ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU OBCE Socioekonomická analýza byla vytvořena pro potřeby tvorby Programu rozvoje obce Černotín a je jedním ze základních analytických podkladových materiálů pro tvorbu tohoto strategického dokumentu obce. Analýza zpřístupňuje širokou škálu informací o obci všem potenciálním zájemcům. Profil obce má následující strukturu: 1. Celková charakteristika obce 1.1. Stručný historický vývoj obce 1.2. Hlavní geografické údaje 1.3. Demografie obce 1.4. Domácnost, bydlení a životní úroveň obyvatel 1.5. Shrnutí, závěry a hlavní problémy 2. Hospodářská činnost a podnikání v obci 2.1. Vývoj podnikatelského prostředí v obci 2.2. Podniky, firmy a služby v obci 2.3. Zaměstnanost v obci 2.4. Shrnutí, závěry a hlavní problémy 3. Lidský potenciál 3.1. Zařízení zdravotní a sociální péče 3.2. Školy a školská zařízení 3.3. Kulturní zařízení 3.4. Historické a kulturní památky 3.5. Sportovní zařízení v obci 3.6. Bezpečnost v obci 3.7. Tradiční významné kulturní a volnočasové akce a aktivity 3.8. Spolková činnost v obci 3.9. Shrnutí, závěry a hlavní problémy 4. Infrastruktura obce 4.1. Dopravní infrastruktura 4.2. Technická infrastruktura a telekomunikace 4.3. Bytová infrastruktura 4.4. Stav a vývoj dopravní obslužnosti 4.5. Opatření pro řešení mimořádných situací 4.6. Zajišťování technických služeb v obci 4.7. Shrnutí, závěry a hlavní problémy 5. Životní prostředí obce 5.1. Stav a vývoj ovzduší 5.2. Stav a vývoj hospodaření s vodou 5.3. Stav a vývoj hospodaření s odpady 5.4. Stav a vývoj přírody, krajiny a lesů 5.5. Výchova, osvěta a získání informací o ŽP 5.6. Shrnutí, závěry a hlavní problémy 6. Rozpočet a financování obce 6.1. Stav a vývoj rozpočtu obce 6.2. Dosavadní projekty obce financované z veřejných zdrojů 7

6.3. Členství obce ve sdruženích a spolupráce 6.4. Shrnutí, závěry a hlavní problémy 7. Vnější prostředí obce 7.1. Politické prostředí 7.2. Ekonomické prostředí 7.3. Sociálně-demografické okolí 7.4. Technické okolí a infrastruktura 7.5. Ekologické okolí 8. Závěr PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN 1. Celková charakteristika obce 1.1. Stručný historický vývoj obce Nejstarší pobyt lidí na Černotínsku dokládají archeologické nálezy z období mladšího paleolitu. Na Hluzovském kopci byly objeveny kamenné nástroje a Na Vápenkách v roce 1905 Černotínský bronzový poklad. Písemná zmínka z roku 1131, která je pravděpodobně falzum, hovoří o Cerncine", za věrohodnou písemnou zmínku je považována zpráva o Czernotíně" z roku 1406 a pečeť z roku 1766 uvádí Czernotin". Název obce je podle některých zdrojů odvozen od černě oděných benediktýnů, kterým obec patřila od roku 1169. Místní část Hluzov, se kterou se Černotín sloučil v r. 1983, je ve starých kronikách uváděna jako Hlizov, později Hlúzov" (rok 1663). Název patrně pochází od slova hlíza či hlůza, které označovaly morový otok, projev smrtelné nemoci středověku. Rokem 1407 Černotín náleží do majetku Helfštýna, od roku 1491 patří Pernštejnům. V roce 1595 získává panství Zdeněk Žampach z Potštejna, roku 1609 je kupuje Karel Pergar z Pergu a v roce 1612 se dostává do rukou Václava Mola z Modřelic. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1621 přešlo panství do majetku Diettrichštejnů konfiskací. Černotín je od roku 2001 zapojen do Mikroregionu Hranicko společně s obcemi Bělotín, Býškovice, Dolní Těšice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hranice, Hustopeče nad Bečvou, Klokočí, Malhotice, Milotice nad Bečvou, Opatovice, Partutovice, Polom, Potštát, Provodovice, Radíkov, Rouské, Skalička, Střítež nad Ludinou, Špičky, Ústí, Všechovice, Zámrsky. 1.2. Hlavní geografické údaje Obec Černotín se nachází 4,5 km východně od města Hranice, v okrese Přerov, v Olomouckém kraji, NUTS II Střední Morava. Rozkládá se na rozmezí Moravské brány a Podbeskydské pahorkatiny, podél Hluzovského potoku tekoucího do řeky Bečvy. Spadá pod obec s rozšířenou působností a zároveň pověřenou obec Hranice. Zeměpisná poloha Černotína je určena přibližně 49 32 severní šířky a 17 47 západní délky. Nadmořská výška se na území katastru obce pohybuje mezi 250-368 m.n.m. Rozloha Černotína je 832 ha, z čehož 74,4% zabírá zemědělská půda, 7,8% lesní půda, chmelnice ani vinice se zde nevyskytují. Územně Černotín zahrnuje místní část Hluzov. Katastrální území obce Černotín sousedí s katastry obcí Hranice, Ústí, Skalička a Špičky (viz. příloha č.1). 8

1.3. Demografie obce Počet obyvatel a jeho vývoj Obyvatelstvo dle pohlaví K 1.1.2007 žilo v Černotíně celkem 754 obyvatel, z toho 51,72% žen. Hustota obyvatelstva je 90,6 osob na 1km2, hustota celého okresu Přerov je přitom 153,7 osob na 1 km2. 390 364 Ženy Muži V minulosti obec prošla vývojem počtu obyvatel, který znázorňuje uvedená tabulka. Přestože byl v okrese Přerov zaznamenán trend představující nárůst počtu obyvatel mezi roky 1961 a 2001 až o 6,42%, v obci Černotín dochází dlouhodobě k poklesu počtu obyvatel. Následující graf znázorňuje bližší historii, přičemž trendem je mírný vzestup (mezi roky 2001 a 2006 celkový počet obyvatel obce vzrostl o 1%). Tabulka - Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v letech 1961-2001 Počet trvale bydlících obyvatel 1961 1970 1980 1991 20011) cizinci s dlouhodobým pobytem z toho dočasně nepřítomní narození v obci současného bydliště Okres Přerov 127 683 133 823 139 516 138 379 135 886 261 12 336 73 184 Černotín 843 790 749 696 750-32 466 1) včetně cizinců s dlouhodobým pobytem Zdroj: SLBD 2001 Graf Vývoj počtu obyvatel 2001-2006 758 756 754 752 750 748 746 744 742 740 738 Zdroj: ČSÚ 756 753 754 748 746 744 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Rok Počet obyvatel 9

Věková struktura obyvatelstva PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Věková struktura obyvatel obce se projevuje podílem dětí ve věku 0 14 let ve výši 23,2% a o něco málo nižším počtem osob v poproduktivním věku (14,4%). Vztah mezi těmito dvěma hodnotami sleduje index stáří, jež se vypočítá jako podíl počtu osob ve věku 60 a více let a počtu osob ve věkové kategorii 0 14 let. Dle vypočítaného ukazatele má obec Černotín pozitivní, progresivní strukturu obyvatel. Naopak celookresní výsledky poukázaly na regresivní strukturu obyvatelstva v rámci statistiky okresu jako celku. Průměrný věk obyvatelstva se pohybuje v průměru kolem 35,1 roku, přičemž celookresní statistika počítá 38,4 let. Tabulka Věková struktura obyvatelstva k 31.12. 2001 Obyvatelstvo Věková skupina obyvatelstvo celkem z toho ženy Průměrný Index z toho celkem ženy 60 a více vč. 60 a více věk stáří 0-14 15-59 0-14 15-59 nezj. vč. nezj. Okres Přerov 135 886 69 841 22 737 88 187 24 962 11 089 43 761 14 991 38,4 1,098 Černotín 750 384 174 468 108 94 229 61 35,1 0,62 Zdroj: SLBD 2001 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Největší skupinu tvoří obyvatelé vyučení a se středním odborným vzděláním bez maturity (43,1%), další podstatnou skupinou jsou osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (28,3%). Necelá pětina obyvatel nad 15 let má základní nebo neukončené vzdělání. Pouze 8,3% osob má vyšší odborné, nástavbové anebo vysokoškolské vzdělání. Tabulka Vzdělanostní struktura obyvatelstva k 31.12. 2001 v tom nejvyšší ukončené vzdělání Celkem základní a neukončené vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské vč. vědecké přípravy bez vzdělání nezjištěno Okres Přerov 113 149 26 569 43 972 28 940 3 252 8 634 730 1 052 (%) 100,0 23,5 38,9 25,6 2,9 7,6 0,6 0,9 Černotín 576 111 248 163 18 30 4 2 (%) 100,0 19,3 43,1 28,3 3,1 5,2 0,7 0,3 Zdroj: SLBD 2001 Obyvatelstvo podle národnosti Podle sčítání lidu, domů a bytů 2001 v Černotíně žije 677 osob s českou národností, 68 osob s moravskou národností, 5 Slováků a 1 Němec. 10

Obyvatelstvo podle náboženského vyznání Z 63,7% obyvatelstva jsou obyvatelé věřící, převážná většina osob se hlásí k Církvi římskokatolické, pouze 3 obyvatelé jsou stoupenci Českobratrské církve evangelické. Tabulka Struktura obyvatelstva dle náboženského vyznání k 31.12. 2001 z toho v tom Obyvatelstvo celkem věřící Církevřímskokatolická Církev československá husitská Českobratrskácírkev evangelická Pravoslavná církev v českých zemích Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Okres Přerov 135 886 57 772 53 053 662 721 127 342 66 077 12 037 Černotín 750 478 458-3 - - 209 63 Zdroj: SLBD 2001 bez vyznání nezjištěno Ekonomická aktivita obyvatelstva Z celkového počtu 750 osob v roce 2001 bylo v obci 49,9% ekonomicky aktivního obyvatelstva (z toho 9 pracujících důchodců, 8 žen na mateřské dovolené, 26 nezaměstnaných) a 50,1% ekonomicky neaktivního obyvatelstva (z toho 137 nepracujících důchodců a 140 žáků či studentů). Tabulka Struktura obyvatelstva dle ekonomické aktivity k 31.12.2001 v tom zaměstnané osoby z toho Ekonomicky aktivní celkem celkem pracující důchodci ženy na mateřské dovolené nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem nepracující důchodci z toho žáci, studenti a učni Okres Přerov 68 625 59 615 1 520 918 9 010 66 538 30 687 24 456 Černotín 374 348 9 8 26 376 137 140 Zdroj: SLBD 2001 Obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti Celá třetina obyvatelstva pracuje v průmyslu, jedna pětina v ostatních odvětvích. Téměř stejný počet 11% působí v zemědělství, lesnictví a rybolovu, stavebnictví a v dopravě a telekomunikacích. Nejmenší podíl zaujímá obchod a opravy. 11

Tabulka Struktura obyvatelstva dle odvětví ekonomické činnosti k 31.12. 2001 Ekonomicky aktivní celkem z toho ženy zemědělství, lesnictví a rybolov v tom podle odvětví ekonomické činnosti průmysl stavebnictví obchod a opravy PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN doprava, telekomunikace ostatní odvětví nezjištěno Okres Přerov 68 625 30 866 3 722 20 585 6 849 6 401 5 422 20 434 5 212 Černotín 374 168 42 125 40 27 41 74 25 Zdroj: SLBD 2001. Graf Procentuální rozdělení obyvatelstva podle odvětví ekonomické činnosti 7% 11% zeměděl.,lesnictví a rybolov průmysl 20% stavebnictví 11% 33% obchod a opravy doprava, telekomunikace 7% 11% ostatní nezjištěno Zdroj: SLBD 2001 Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť Procento vyjíždějících pracujících a žáků či studentů je téměř shodná cca 70%, což značí, že 30% pracujících osob nachází práci přímo v Černotíně a rovněž 30% z celého počtu žáků navštěvuje místní školské zařízení. Tabulka - Vyjížďka pracujících za prací a vyjížďka do škol a učilišť k 31.12. 2001 Pracující vyjíždějící z obce za prací celkem v % v % z z celkem vyjíždějících pracujících celkem z toho denně do 29 minut s dobou cesty 30-59 minut Žáci, studenti a učni vyjíždějící do škol 60 celkem minut a více v % ze žáků, studentů a učňů celkem Okres Přerov 25 133 42,4 21 037 83,7 11 103 8 152 1 738 10 178 41,1 Černotín 247 71,2 230 93,1 138 78 13 99 70,2 Zdroj: SLBD 2001 Migrační pohyby 12

Během roku 2006 došlo k následujícím migračním pohybům, které ukazují strukturu kladného celkového přírůstku obyvatelstva pouze díky kladnému saldu stěhování. Narození 3 Zemřelí 5 Přirozený přírůstek = -2 Přistěhovalí 14 Vystěhovalí 6 Saldo migrace = +8 Celkový přírůstek/úbytek = +6 1.4. Domácnost, bydlení a životní úroveň obyvatel Vývoj a stav domovního a bytového fondu obce Vývoj počtu trvale obydlených domů a bytů dlouhodobě kolísá, mezi roky 1970 a 2001 počet trvale obydlených domů i bytů mírně vzrostl. Většina obyvatel Černotína bydlí v rodinných domech, celkem 26 domů je neobydleno, z čehož 9 slouží k rekreaci. Ve 191 trvale obydlených rodinných domech statistika počítá 243 bytů. Tabulka - Základní údaje o domovním fondu obce Trvale obydlené domy z toho 1970 1980 1991 2001 rodinné domy počet v % průměrné stáří domu v letech Neobydlené domy celkem z toho sloužící k rekreaci 23 733 23 143 22 497 22 800 20 391 89,4 44 3 149 718 Okres Přerov Černotín 185 191 182 196 191 97,4 41 26 9 Zdroj: SLBD 2001 Tabulka Základní údaje o bytovém fondu obce Trvale obydlené byty Neobydlené byty z toho v rodinných domech z toho 1970 1980 1991 2001 celkem sloužící obydlené počet v % k rekreaci přechodně Okres Přerov 42 97146 07648 31049 53423 714 47,9 5 198 759 1 318 Černotín 252 248 227 258 243 94,2 37 9 - Zdroj: SLBD 2001 Charakteristika domácností Bytovou domácnost tvoří osoby žijící společně v jednom bytě. Hospodařící domácnost (HD) tvoří společně bydlící osoby, které na Bytovém listu uvedly, že společně hospodaří. Hospodařící domácnost může být tvořena jednou nebo více domácnostmi cenzovými. Cenzová domácnost (CD) je tvořena z osob společně bydlících v jednom bytě na základě jejich příbuzenských nebo jiných vztahů v rámci jedné hospodařící domácnosti. Je to základní jednotka, která se dále nečlení. V Černotíně je celkem 258 bytových domácností, z toho 12 (4,7%) je se dvěma hospodařícími / cenzovými domácnostmi. Hospodařících domácností je celkem 270 a cenzových rovněž 270. 13

Kvalita bydlení a životní úroveň obyvatel Z celkového počtu 258 trvale obydlených bytů je 100% napojeno na vodovod, 75,6% bytů má připojení na plyn. Pouze 10 bytů není vybaveno koupelnou nebo sprchovým koutem, 13 bytů postrádá splachovací záchod v bytě a 22 bytů nemá ústřední nebo etážové topení. Tabulka Technické vybavení trvale obydlených bytů a domácností Trvale obydlené byty vybavené vodovodem připojením na plyn ze sítě koupelnou nebo sprch. koutem v bytě splachovacím záchodem v bytě ústředním nebo etážovým bytové topením Domácnosti hospodařící cenzové Počet bytů se 2 a více cenz. domácnostmi Okres Přerov 48 825 36 989 47 505 46 724 41 645 49 534 53 580 54 210 4 288 Černotín 258 195 248 245 236 258 270 270 12 Zdroj: SLBD 2001. V jednom trvale obydleném bytě žije statisticky 2,9 osob, což je více než průměr okresu, na straně druhé má byt obyvatele Černotína o 9,5m2 větší rozlohu obytné plochy než je celookresní průměr a má i více obytných místností s plochou 8 a více m2. Tabulka - Charakteristiky úrovně bydlení Plocha trvale Počet obydlených bytů obytných v m2 místností celková obytná s plochou 8 a více m2 Počet osob v bytech m2 obytné plochy Na 1 trvale obydlený byt připadá obytných místností s plochou 8 a více m2 osob cenzových domácností Okres Přerov 3 864 087 2 469 672 136 144 133 509 50,20 2,77 2,70 1,09 Černotín 23 963 15 402 790 749 59,70 3,06 2,90 1,05 Zdroj: SLBD 2001. Nejvíce bytů vzniklo při budování domů mezi roky 1946 1980, v následujících dekádách se pokaždé vybudovalo kolem 35 bytových jednotek. Z hlediska velikosti bytů je v Černotíně nejvíce bytů se 2 pokoji, dále se 3 pokoji a jen 13 bytů je jednopokojových. Tabulka - Trvale obydlené byty podle velikosti a období výstavby domů Velikost bytu Byty v domech postavených v období s 1 se 4 a do roku se 2 se 3 1920 1946 1981 obytnou více 1919 pokoji pokoji - 1945-1980 - 1990 místností pokoji vč. nezj. 1991-2001 Okres Přerov 5 079 15 618 19 144 9 353 4 577 5 663 27 044 7 872 4 378 Černotín 13 89 82 74 31 35 120 33 39 Zdroj: SLBD 2001. 14

1.5. Shrnutí, závěry a hlavní problémy Obec Černotín je z hlediska počtu obyvatel středně velkou obcí, má 1 místní část. Z dlouhodobého pohledu má počet obyvatel klesající tendenci, přičemž rok 2001 představoval obrat, kdy bylo dosaženo úrovně roku 1980, tento počet je s drobnými výkyvy vykazován od roku 2001 dodnes. Za loňský rok byl celkový přírůstek obyvatel kladný pouze díky kladnému přírůstku stěhováním. Obyvatelstvo dle indexu stáří vykazuje progresivní strukturu obyvatel, průměrný věk obyvatelstva se pohybuje v průměru kolem 35,1 roku, celkem 71,4% obyvatel je vyučeno nebo se středním odborným vzděláním bez maturity nebo úplným středním vzděláním s maturitou, necelá pětina obyvatel nad 15 let má základní nebo neukončené vzdělání. Vysokoškolsky vzdělaných osob je zde ale méně než je průměr okresu. Cizí národnosti tvoří naprostou menšinu. Celkem 61% obyvatel se hlásí k Církvi římskokatolické, jež má dominantní postavení. Polovina obyvatel je ekonomicky aktivních, z čehož nejvíce (1/3) pracuje v průmyslu. Terciální sektor služeb není příliš zastoupený. Pro vesnické prostředí obce je běžná vysoká vyjížďka pracujících do práce a žáků a studentů do škol (70%). Černotín má 270 cenzových domácností, z nichž většina žije v rodinných domech. Všichni obyvatelé jsou napojeni na vodovod, plynofikovaných bytů je 75,6%. Celých 72% bytů je starších 26-ti let, což postupem času zakládá potřebu modernizace a oprav těchto objektů. Z hlediska kvality bydlení má byt obyvatele Černotína o 9,5m2 větší rozlohu obytné plochy než je celookresní průměr, je vybaven koupelnou či sprchovým koutem (s výjimkou 10-ti bytů), splachovacím záchodem (s výjimkou 13-ti bytů) a ústředním nebo etážovým topením (s výjimkou 22 bytů). 2. Hospodářská činnost a podnikání v obci 2.1. Vývoj podnikatelského prostředí v obci Výrobní aktivity mají v Černotíně tradici, která hrála ve vývoji obce a jeho spádového a zájmového území významnou roli. Současná ekonomická základna obce je založena na zemědělské a průmyslové bázi. Ke konci roku 2006 bylo v obci evidováno celkem 123 podnikatelských subjektů, nejvíce podnikatelů je fyzických osob (celkem 87). Z hlediska převažující činnosti působí nejvíce subjektů v oblasti obchodu, prodeje a oprav motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství a dále v průmyslu a zemědělství. 15

Graf Rozčlenění podnikatelských subjektů dle převažující činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 4 Školství a zdravotnictví Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Ostatní obchodní služby Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství Doprava a spoje 2 3 5 18 35 Stavebnictví 12 Průmysl 24 Zemědělství, lesnictví, rybolov 20 0 5 10 15 20 25 30 35 40 Zdroj: ČSÚ. Graf Rozčlenění podnikatelských subjektů dle právní formy 9% 5% 6% 1%4% 1% Obchodní společnosti Státní organizace Družstevní organizace Podnikatelé - fyzické osoby Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání 74% Ostatní právní formy Zdroj: ČSÚ. 16

2.2. Podniky, firmy a služby v obci Průmyslová výroba - těžba vápence firmou Cement Hranice a.s. Zemědělská výroba - je zastoupena především fungujícím Zemědělským obchodním družstvem se sídlem v Černotíně. Družstvo má dvě střediska. Areál chovu skotu a správy družstva v Černotíně sestává z výkrmny skotu, je zde kravín pro 174 ks dojnic, administrativní budova, velkoobjemový seník, senážní věže, sklad slámy, sklady, dílny, garáže. Areál v Hluzově obsahuje kravín pro 104 ks dojnic, teletník pro 300 ks telat, seník, sklad slámy. - je dále provozována několika soukromými zemědělci: pan Zdeněk Bělík (Černotín, jen rostlinná výroba), pan Jaroslav Řehák (Hluzov, odchov skotu), Ing. Petr Rek (100 ks prasat). - v Hluzově se nachází koňská chovatelská farma Apalloosas Farm, provozované rodinou Ryškových, což představuje velký potenciál pro rozvoj agroturistiky. Farma se zabývá chovem a výcvikem plemene Appaloosa se všestranným využitím pro sport i volný čas, v nabídce je westernové ježdění, obsedání mladých koní, vození dětí, výcvik jezdců (venkovní i krytá jízdárna). Lesní pozemky spravují Lesy ČR, Lesní správa Frenštát pod Radhoštěm, společně s Frenštátskou lesní a.s. zde zajišťují potřebné práce Služby Česká pošta s.p. Motorest Vápenka kapacita 14 lůžek na ubytování a 100 osob na stravování Prodejna potravin Ludmila Hýžová Prodejna potravin v Hluzově Dagmar Rýparová Pohostinství v Hluzově, Motorest v Černotíně, drobné živnosti 2.3. Zaměstnanost v obci Prostřednictvím ukazatele míry nezaměstnanosti, struktury nezaměstnanosti a podílu zaměstnanosti v jednotlivých hospodářských odvětvích (viz. kapitola 2.3) budeme charakterizovat zaměstnanost v obci, resp. situaci na trhu práce. Míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle na ekonomicky aktivním obyvatelstvu EAO, počet EAO v následující tabulce je uveden z konečných výsledků SLDB 2001, míra se dle platné metodiky počítá z dosažitelných uchazečů, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání. V regionální statistice podle obcí nejsou započteni uchazeči s trvalým pobytem mimo okres Přerov. K 31.8.2007 v okrese Přerov čítala míra registrované nezaměstnanosti 8,8%, celkem 6283 osob se ucházelo o práci a bylo 1486 volných míst. Ke stejnému datu byla v Černotíně míra registrované nezaměstnanosti 8%. Dosažitelní uchazeči = 30 osob EAO = 374 osob Míra nezaměstnanosti = 8% 17

Následující údaje se vztahují k novějšímu datu k 30.9.2007 Obec EAO Dosažitelní uchazeči Míra nezaměstnanosti dle EAO k 30.9.2007 Černotín 374 23 5,6% Zdroj: ÚP Přerov. Struktura nezaměstnanosti Ze 23 osob evidovaných na Úřadu práce v Přerově je 12 žen a 11 mužů. Dlouhodobá nezaměstnanost se týká 6-ti uchazečů, kteří jsou evidováni déle než 12 měsíců (2 muži a 4 ženy). Déle než 6 měsíců je evidováno 11 osob (z toho 7 žen a 4 muži). Celkem 12 osob je nezaměstnaných krátkodobě (v evidenci je kratší dobu než 6 měsíců). Z hlediska dosaženého vzdělání je necelá polovina uchazečů o práci vyučena, 6 osob má úplné střední odborné vzdělání (příp. pomaturitní studium). Mezi nezaměstnanými nenajdeme obyvatele s vyšším vzděláním. Vzdělání uchazečů o práci Vzdělání základní (praktická škola) 4 - z toho ženy 2 Vzdělání nižší střední (vyučen) 2 - z toho ženy 1 Vzdělání střední odborné (vyučen) 10 - z toho ženy 5 ÚSV, úplné střední všeobecné vzdělání 1 - z toho ženy 0 ÚSO (SOŠ, ÚSV), pomaturitní studium 6 - z toho ženy 4 Zdroj: ÚP Přerov. Z následujícího grafu je patrno, že nezaměstnanost postihuje nejčastěji osoby ve věkovém intervalu 45-49 let a hlavně 55-59 let. Tyto věkové kategorie se jen těžko dostávají zpět do pracovního procesu. Graf Věková struktura nezaměstnanosti k 30.9.2007 7 3 1 věk 20-24 let věk 25-29 let 2 věk 30-34 let věk 40-44 let 3 5 2 věk 45-49 let věk 50-54 let věk 55-59 let Zdroj: ÚP Přerov. 18

2.4. Shrnutí, závěry a hlavní problémy Podnikání v obci představuje 123 podnikatelských subjektů, z čehož nejvíce je fyzických osob - celkem 87 podnikatelů, druhou největší skupinu tvoří samostatně hospodařící rolníci. Spektrum právních forem podniků je široké, je zastoupena i družstevní organizace (Zemědělské obchodní družstvo). Z hlediska převažující činnosti působí nejvíce subjektů v oblasti obchodu, prodeje a oprav motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství a dále v průmyslu a zemědělství. Míra nezaměstnanosti se pohybuje pod celookresní hodnotou, v absolutním vyjádření představuje 23 osob, z čehož necelá polovina obyvatel již spadá do nezaměstnanosti dlouhodobé (jsou v evidenci déle než 6 měsíců). Nezaměstnanost se dotýká nejvíce osob vyučených a všeobecně s nižším vzděláním. 3. Lidský potenciál 3.1. Zařízení zdravotní a sociální péče Přímo v obci Černotín nepůsobí žádné zdravotnické pracoviště ani zařízení sociální péče. V rámci zdravotnické péče statistika počítá pro Olomoucký kraj 4 lékaře na 1 000 obyvatel, nejbližší nemocnice je v Hranicích. Obyvatelé navštěvují praktického lékaře, stomatologa, specializované lékaře-odborníky i lékárnu v Hranicích. Nejbližším zařízením sociální péče je Domov důchodců v Hranicích, v Hustopečích funguje dům s pečovatelskou službou (kapacita 30 lůžek). Hřbitov je situovaný ve východní části katastru mimo zástavbu. 3.2. Školy a školská zařízení V obci funguje mateřská škola a dvoutřídní základní škola pro 1. až 4. třídu. Před vybudováním první školy v roce 1790, která sloužila i Hluzovu, se učilo v pastýrni. V roce 1872 došlo k přestavbě školy a v roce 1882 byla zřízena dvoutřídka. V současnosti je kapacita školky 26 míst a školy 60 žáků. Docházka do druhého stupně základní školy je řešena využitím kapacity zařízení v Hranicích, příp. Hustopečích nad Bečvou, do střední školy studenti dojíždí do zařízení ve Valašském Meziříčí, Hranicích, případně v Přerově nebo dalších sídlech, v nichž je tento druh vybavenosti umístěn. Základní umělecká škola je využívána v Hranicích. 3.3. Kulturní zařízení Kulturní zařízení je umístěno za budovou obecního úřadu, je nově vybudováno a nabízí široké možnosti využití. 3.4. Historické a kulturní památky V katastrálním území obce Černotín se nachází kulturní památka zařazená do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek: Areál vápencového lomu s vápenkami a pomocnými provozními budovami. První vápenka pochází z období před rokem 1850 a patřila rychtáři Josefu Ochmanovi. Jeho dceru Annu si vzal Josef 19

Schindler, který postavil druhou vysokou pec, a to v roce 1862. Úvahy o Odersko-dunajském průplavu byly pro něj impulzem ke stavbě třetí vápenky kruhové pece v roce 1870, přestavěné v létech 1994 2001 na Motorest. V obci není situována památková rezervace nebo vesnická památková zóna. Z hlediska ochrany archeologických památek je řešené území územím s archeologickými nálezy ve smyslu zákona o státní památkové péči v platném znění. Na katastrálním území obce Černotín jsou rozmístěny tzv. památky místního významu, na které se sice nevztahuje ochrana podle zákona o státní památkové péči, nicméně dotvářejí kolorit obce a jejich zachování in situ je považováno za nezbytné. Tyto památky často nesou svědectví konkrétní události nebo byly na upomínku věnovány obcí konkrétní osobou, neodmyslitelně patří k danému místu. Jde o tyto objekty: V k.ú. Černotín: kříže z roku 1856,1894,1898, 1928 kříž na hřbitově farní kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1863 památník obětem I.světové války památník Rudolfa Částečky půlmetrový reliéf Ferdinanda z roku 1843 V k.ú. Hluzov: kaple socha sv. Antonína socha P.Marie Růžencové socha P.Marie Hostýnské památník obětem I.světové války Přírodní zajímavostí jsou stoleté lípy u hřbitova, krasové jevy v lokalitě Propastsko a vstup do jeskynního systému Na Vápenkách. 3.5. Sportovní zařízení v obci Za objektem obecního úřadu je nově vybudované víceúčelové hřiště pro míčové hry s umělým povrchem, v zimě má využití jako kluziště. Velké hřiště pro kopanou je situováno v jižní části Černotína. 3.6. Bezpečnost v obci Zásadním zdrojem nebezpečí v obci je průjezd silnice I.třídy, jež je charakteristický hustým provozem a mnohdy neukázněností řidičů nedodržujících nejvyšší povolenou rychlost v obci. Na několika místech chybí oddělení pěšího a silničního provozu prostřednictvím chodníků pro pěší. K likvidaci požárů menšího rozsahu slouží místní hasičský sbor. 20