NAVRH K NOMINACI NA UDELENI TITULU MISTR TRADICNI RUKODELNE VYROBY OLOMOUCKEHO KRAJE Osobni udaje kandidata: Jmeno a pfijmeni: Alfred STAWARITSCH Datum a misto narozeni: 24. srpna 1942 v Bfeclavi Statni obcanstvi: CR Adresa bydliste: Sportovni 652, 798 41 Kostelec na Hane Adresa pracoviste, kde se venuje oboru tradicni rukodelne vyroby; Sportovni 652, 798 41 Kostelec na Hane Obor tradicni rukodelne vyroby, ve kterem vyrobce pusobi: Tradicni kovai'stvi Telefonni a e-mailovy kontakt: 606 160 713 / Stawaritsch.I@seznani.cz Udaje 0 pfedkladateli: Jmeno a pfijmeni, je-li pfedkladatelem fyzicka osoba nebo nazev organizace, je-li pfedkladatelem pravnicka osoba: Vlastivedne muzeum v Olomouci (Regionaini pracoviste pro tradicni lidovou kulturu pfi Vlastivednem muzeu v Olomouci) Adresa trvaleho sidla pfedkladatele nebo bydliste fyzicke osoby pfedkladatele: nam. Republiky 5, 771 73 Olomouc Telefonni a e-mailovy kontakt: 585 515 111, 585 515 142, vmo(a)vmo.cz, urban(a),vmo.cz Kontaktni adresa (jen je-li odlisna od sidla nebo trvaleho bydliste): - Datum a podpis pfedkladatele: 30. zah' 2014,...\ Seznam priloh: 1. Profesni zivotopis se zamefeni'm na peci o uchovani tradic oboru. 2. Popis technologic a tvaroslovi zhotovovanych vyrobkij, popfipade dalsich aktivit pece o lidove tradice. 3. Seznam pfedkladanych vyrobku, popfipade dalsich materialu, se strucnym komentafem. 4. Pisemny souhlas nominovaneho s pofizovanim dokumentace Vlastivednym muzeem V Olomouci. 5. Informace o schopnosti pfedavat osvojene profesni znalosti a dovednosti nasledovnikum. 6. Informace o licasti na pfehlidkach, vystavach a specializovanych trzich tradicniho lidoveho femesla. Ndvrhy Je nutne podat v pisemne podobe a alespofi textovou cast v podobe elektronicke na adresu Regionaini pracoviste pro tradicni lidovou pfi Vlastivednem muzeu v Olomouci, nam. Republiky 5, 771 73 Olomouc. Zaslane ndvrhy se nevraci.
Poznamka: Pisemna dokumentace byla vytvofena na zaklade nominace na titul Nositel tradice lidovych femesel, kterou zpracovalo Spolecenstvo umeleckych kovafu a zamecniku a kovafu-podkovafu Cech, Moravy a Slezska v roce 2009.
Pfiloha c. 1 Profesni zivotopis se zamei^enim na peci o uchovani tradic oboru Alfred Stawaritsch se narodil 24. srpna 1942 v Bi'eclavi Jako syn zivnostnika - pekafe Jana Stawaritsche. Zakladni vzdelani ziskal v Mladci a Konici. Rozhodovani. jakemu femeslu se vyucit, ovlivnil jeho stryc Bohumir Kratochvil, kovaf z Hradecne. Ve strycove kovarnc. dedene z generace nageneraci, videl praci venkovskeho kovafe - kovani zemedelskeho nafadi (motyk, seker, dlat, pofizu), stavebniho kovani (zavesii, petlic, klik. mfizi, hfebiku), okovavani vozu, sani, pluhu, bran a take podkovani koni. Pfitmi kovarny. ohen, zhave zelezo a udery kladiva - to byly vjemy, ktere ho jako chlapce upoutaly. Pozdeji stryci vypomahal a seznamil se tak se vsemi kovafskymi postupu. V roce 1956 nastoupil do uceni v kovafskem oboru na ucilisti Statnich pracovnich zaloh v Olomouci, ktere vsak bylo zruseno. a tak 3. rocnik a vyuceni ziskal v Agrostroji Prostejov. Zde take jako kovaf zacal pracovat. V roce 1966. v souvislosti se zaiozenim rodiny a stavbou rodinneho domu v Kostelci na Hane, zmenil zamestnavatele a sve znalosti a dovednosti zacal pfedavat ucnum jako mistr odborne vyuky v Odbornem ucilisti Sigmy Lutin. Tato cinnost vyzadovala soustavne vzdelavani a absolvovani odbornych skol. Zde za 32 let sve pusobnosti vyucil stovky chlapcu. ktefi ziskali zakladni dovednosti pfi tradicnim kovafskem i zamecnickem zpracovani kovu. Rok 1989 niu Lunoznil splnit si zivotni sen - zfidil si vlastni kovarnu. Zprvu pfi zamestnani sam, pak spolu se syny Ivem a Milanem. postupne vybudoval dilnu, kde nyni spolecne pracuji. Alfred Stawaritsch cely zivot pusobi na Hane. v I'lrodne zemedelske oblasti Moravy. nemel proto nikdy nouzi o praci na zhotoveni a na opravy ruzneho zemedelskeho nafadi. Za leta sve kovafske praxe se tak postupne naucil tuto vyrobu, i se specitlckymi mistnimi pozadavky. skutecne mistrovsky oviadat.
Pfiloha c. 2 Popis technologic a tvaroslovi zhotovovanych vyrobku, popfipade dalsich aktivit pece o lidove tradice Rodinna dilna Stawaritschii. kterou Alfred Stawaritsch zaiozil a soucasne vede, zpracovava zakazky na bezne kovafske a umelecko-kovafske prace. napf. ploty. branky. brany. markyzy, pfistfesky sakralnich pamatek. okenni a balkonove mfize, schodist'ova zabradli, svicny, kovani vrat, klik, repliky historickych zamku, stejne jako na klasicke drobne domaci nacini zemedelske ci tesafske nafadi, napf. motyky, sekery, diata, pofezy, liny a klinky. hfeby, skoby..iejich vytvarny rukopis se vyznacuje modernim tvaroslovim s preciznim zpracovanim materialu klasickymi kovafskymi postupy. Ovsem podnetem k tomuto podani je znalost ojedineia. kterou Alfred Stawaritsch zdedil tradici rodinne dilny a nyni aktivne rozviji. uplatnuje a take vefejne propaguje. a tim je okovani kol vozii - natahovani rafu na loukotova kola a okovavani hlav techto kol zelezem. Nejbeznejsim a nejpouzivanejsim nakladnim a dopravnim prostfedkem zejmena na vesnici byl dfeveny obrucovity vuz. Na jeho zakladni konstrukci se pfipevnovaly podle potfeby riizne nastavby. Konstrukci me! vuz dfevenou. delenou na pfedni a zadni cast, s koly. ktere spojovala rozvora. Vyrobou vozu se zabyval kolaf, ale fadu dalsich prvku zhotovoval kovaf. Vozy vsak slouzily i v prostfedi dvorskem a mestskem. Od 14. stoleti se zhotovovanim celych vozu zabyval wagenmacher - vozak a kolaf vyrabel jen kola. Od 15. stoleti jsou znami tez vyrobci naprav - napravnici, podstavcu - podstavkafi, koreb pro kostry vozu a sani - stelmachfi. Od 16. stoleti seoddeluji kolafi jako vyrobci kol. vozu sprostnych a normanskych. a podstavkafi pro femeslo korbafske a stelmafske. ktefi zhotovovali korby (kocarove), komorni, ale tfeba i stfikacky proti ohni stejne jako kary (pro kameniky a zedniky okovane), kolecka (okovana pro sladovniky) ci trakafe. Uzke, hladke plochy se na drahach vozu odkladaly zelezem ci mosazi. Na vozech a kocarech byla postupne uplatnena fada prvku - pruzin. fetezu. drzaku. stavitek, oviadacich zafizeni. svitilen apod., ktere zhotovovali ci dodavali zejmena kovafi. Dnes jsou zakazky na zhotoveni takovychto vozu vyjimkou, ale casto jsou pozadovany opravy a zhotoveni ponicenych ci jiz zaniklych casti a prvku techto kdysi funkcnich dopravnich a nakladnich prostfedku. Ovsem tech. ktefi jsou znali a navic dovedni ve zhotovovani soucasti k vozum a kocarum je nemnoho. A prave Alfred Stawaritsch. ve spolupraci se svymi dvema syny. jc jednim znich. V poslednich letech spolupracuje s Vaclavem Obrem, ktery vybudoval Muzeum historickych kocarii V Cechach pod Kosifem. na opravach a pfi restaurovani dnes jiz zhruba ctyficeti. vozu a kocaru. Vyrabi. opravuje ci doplnuje chybejici prvky kovanych casti vozu vcetne povrchovych uprav a montazi.
Nejpodstatnejsi je vsak pfitom vyroba a samozfejme take opravy loukotovycin kol. Dfevena loukot'ova kola vyrabi kolaf.,lsou.sestavena podle velikosti a zateze vozu z 6, 8. 12 ci 16 spic (paprsku, ramen), hlavy (naboje, pistu), cepu. klinu a loukoti (vence). ktere jsou k sobe do celku spojeny dfevenymi koliky (tycemi). Kovaf pak okovava hlavu zelezem (trubka, botka) a loukote obruci, tzv. natahuje rafek. Stahuje se tak venec kola, kolo se zpevnuje. Obruc je zhotovena z pasu oceli na sifku kola. Sifka rafku se voli tak. aby se kolo nezafezavalo do povrchu piidy ci cesty. U kocaru byla cca 80 mm. u lehkych korbovych vozu 105 mm a u tezsich vozu normanskych 130 az 160 mm. Sirsi rafek zaroven setfi kolo i vuz. Delka obruce se peclive odmefuje na obvodu kola a zinensuje se v zavislosti natepelne roztaznosti oceli (i s pfihlednutim na druh a pouziti kola, napf. zda jde o kolo pfedni ci zadni). Zejmena zde se uplatni specialni zkusenosti kovafe. Potom je obruc ohnuta do potfebneho tvaru a svafena. Nasledne je horka obruc, za pomoci nastroju a pfipravku. navlekana a pfipevnena hfeby a nyty na pfedem namocene kolo. Po zchlazeni ve vode se obruc smrsti a pevne stahne obvod kola. Alfred Stawaritsch tuto techniku okovani loukotovych kol nejen oviada a nova kola vyrabi nebo stara obnovuje, ale te s touto prastarou technikou seznamuje sirokou vefejnosti. Zive pfedvadi techniku okovavani kol na fade folklornich akci a v posledni dobe zejmena na oborove zamefene akci, na mezinarodnim svazu mistru kolafskeho femesla Josefkol v zameckem parku v Cechach pod Kosifem. Alfred Stawaritsch dale zhotovuje tradicni zemedelske nafadi a pomucky. Jde zejmena o zhotoveni motyky, linku a klinku. Vyrabi i fadu specialnich nastroju napfiklad pro kolafe (sekyry, dlata, fezaky, pofizy ci zelizka" do specialnich kolafskych hobliku), kameniky a zedniky (oskrty, sekace) anebo bohaty sortiment hfebu.
Pfiloha c. 3 Seznam pfedkladanych vyrobku, popfipade dalsich materialii, se strucnym komentafem WEBOVE STRANKY http://www.kovarstvi-stawaritsch.kvalitne.cz MEDAILONEK - NOSITEL TRADICE LIDOVYCH REMESEL http://www.lidovaremesla.cz/files/nositele/2010/alfred Stawaritsch.pdf CESKA TELEVIZE, TOULAVA KAMERA, 7. 8. 2011 http://www.ceskatelevize.ez/ivysilani/l 126666764-toulava-kamera/211411000320807/obsah/l 66335- kovarstv i-stawaritsch CESKA TELEVIZE, FOLKLORNI MAGAZIN, 18. 2. 2012 http://www.ceskatelevize.ez/ivysilani/l 0096307226-folklornimagazin/412236100 i 62004/obsah/l 90813-umelci-zeleza-a-ohne
Pfiloha c. 4 Pisemny souhlas nominovaneho s pofizovanim dokumentace Vlastivednym muzeem v Olomouci SOUHLAS KANDIDATA na titul..mistr tradicni rukodelne vyroby Olomouckelio kraje" s pofizovanim dokumentace uzivanych postupu a dovednosti Regionalnim pracoviste pro tradicni lidovou kulturu pfi Vlastivednem muzeu V Olomouci. Cestne prohlaseni Ja nize podepsany Alfred STAWARITSCH, narozeny 24. srpna 1942. bytem Sportovni 652. 798 41 Kostelec na Hane, souhlasim s pofizenim dokumentace svych pracovnich postupu ke studijnim a dokumentacnim ucelum Regionainimu pracovisti pro tradicni lidovou kulturu pfi Vlastivednem muzeu V Olomouci. V Kostelci na Hane dne Vlastnorucni podpis kandidata '^"^"^^i^^^^^^^^^
Priloha c. 5 Informace o schopnosti pi^edavat osvojene profesni znalosti a dovednosti nasledovnikiim Navrhovany Alfred Stawaritsch bohate prokazal svou schopnost pi'edavat profesni znalosti a dovednosti nasledovnikum. a to jednak ucnum svou dvaatficetiletou cinnosti mistra odborne vyuky V Odbornem ucili.sti Sigmy Lutin, jednak synum, ktefi se kovafskemu femeslu naucili vdilne sveho otce. a dale prezentaci kovafskych dovednosti vcetne okovavani loukot'ovych kol na fade odbornych akci V prijbehu celcho roku a v neposledni fade i svou cinnosti v Kovafskem spolecen.stvu.
Pfiloha c. 6 Informace o ucasti na pfehlidkach, vystavach a specializovanych trzich tradicniho lidoveho femesla Pan Alfred Stawaritsch se kazdorocne ucastni i^ady odbornych domacich i zahranicnich akci. Okovavani loukot'ovych kol uspesne pfedvadi na folklornich festivalech. na Jarmarcich a pfedevsim na Mezinarodnim srazu mistru femesla kolafskeho Josefkol v zameckem parku v Cechach pod Kosifem. Kovafske dovednosti prezentuje zejmena na setkani kovafu Hefaiston na hrade Helfstyne, na setkani kovafu Brtnicke kovadliny na zamku v Brtnici. na dnech tradicniho a lidoveho kovafstvi v Dunajske Luzne (Slovensko). na setkani kovafu a podkovafu Svinafske fetezeni na zamku ve Svinafich nebo na dnech tradicniho a umeleckeho kovafstvi v Ybbsitz (Rakousko). Na fade z techto akci byl pocten za pfedvedene dilo ci ukazkovou praci cenou nebo cestnym uznanim.