Pátek 9. 8. 2013 / č. 32 / samostatně neprodejné Hrabě František Kinský Nestrádám...
Obsah Hrabě Ferenc. Velký rozhovor s pokračovatelem slavného rodu Františkem Kinským. Porota Pátku LN: Je Národní divadlo stále výkladní skříní české kultury? Boje o Sochy. V Polsku i na Slovensku pomníky probouzí vášně. V Česku nezájem. Praděd, nebo Sněžka? Reportáž z nejvýše položeného místa v Česku. Bruneta, buddhistka a džínová ikona. Portrét ruské podnikatelky Darji Žukovové. Prestižní bezdomovci. Rozhovor s šéfem Výtvarného odboru Umělecké besedy Richardem Drurym. + Program TV na celý týden se sloupky osobností: Kačer Zaoralová Bednářová Bosák Štindl Špátová
editorial Než se krev Kinských smísila s krví Kerpenů, tak byli Kinští malí, oškliví, zlí ale chytří. Ale co se krev smísila, jsou Kinští vysocí, krásní, hodní ale blbí. František Kinský v rozhovoru na straně 6 PÁTEK LIDOVé NOVINy Ta otázka by za normálních okolností byla bizarní. Poroty Pátku Lidových novin jsme se tentokrát zeptali, zda stále vnímají Národní divadlo jako výkladní skříň české kultury. Důvod je nasnadě. Tragikomická etuda z minulého týdne, během níž ministr kultury Jiří Balvín nejprve odvolal nového šéfa Jana Buriana asi po třiceti minutách od jeho nástupu do funkce a následně jej druhý den na žádost premiéra Jiřího Rusnoka opět instaloval, podobnému označení rozhodně nenasvědčuje. Záběry, kdy Balvín útrpně bojoval v nočním vysílání České televize s nálety komárů a stejně neohrabaně odpovídal na otázky moderátorky, byly vševypovídající. Tady nešlo o budoucnost významné divadelní instituce nebo o kulturu v Česku jako takovou. Diváci viděli jen marnou snahu ospravedlnit mocenské gesto, které mu umožňovala jeho politická funkce. Pravda, během posledních let zlaté kapličky akt už téměř tradiční, rozhodně ale nejpodivnější. Stejně přízračné je i to, že dokud se v prvních fázích k nelogickému kroku vyjadřovali jen ctihodní profesoři, teatrologové a umělečtí šéfové, bylo to pouze sousto pro média. Jakmile s výpovědí přispěchala i velká část hereckého ansámblu, tedy ti všeobecně oblíbení, jejichž hlas by mohl mít vliv na veřejné průzkumy, začalo se jednat a z pomyslné kapsy se vytáhla žlutá karta pro ministra Balvína. Kultuře v Česku, byť trochu z jiného úhlu, se věnuje i téma aktuálního čísla magazínu Pátek. Kolegyně Martina Marková a Magdalena Sodomková zkoumaly, proč se v Česku v posledních letech nestaví sochy významných osobností, když třeba v Polsku nebo na Slovensku se o nových pomnících vedou plamenné diskuse. Důvod je možná obdobný. O tom, že by Praze už dávno slušela socha například doktorky Milady Horákové, asi není sporu. Těžko je to ale téma, které by výrazně hnulo žebříčky popularity. Tak proč si s tím lámat hlavu. Vždyť to může udělat až někdo další... Ondřej Suchan vedoucí magazínu ondrej.suchan@lidovky.cz OBSAH 4 porota pátku 6 FRANTIŠEK KINSKÝ Hrabě Ferenc Alena Plavcová 14 HORÁKOVÁ, PAPEŽ, SVATOPLUK Boje o sochy Martina Marková, Magdalena Sodomková 18 NEJVÝŠE V ČESKU Sněžka? Kdepak, Praděd! Miloš Šenkýř 24 DARJA ŽUKOVOVÁ Bruneta, buddhistka a džínová ikona Petra Procházková 28 richard drury Prestižní bezdomovci Marcela Pecháčková 32 fejeton Mám jednu paměť dlouhou... Marcela Pecháčková Pátek, týdenní příloha LN. Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek. Vedoucí magazínu: Ondřej Suchan. Grafik: Vladimír Dundr. Redaktoři: Marcela Pecháčková, Alena Plavcová, Magdalena Sodomková. Jazyková redakce: Petra Klimešová. Kontakt na redaktory: jméno.příjmení@lidovky.cz. Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovky.cz. Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny. 34 konečně pátek 50 Křížovka 3 Foto na titulu Milan Bureš
reportáž Nejvýše v Česku Sněžka? Kdepak, Praděd! Nejdřív asfaltová cesta, pak výtah, kousek schodiště a nakonec nekonečné kolmé žebříky. Vítejte na nejvyšším pevném bodě České republiky. Na vrcholu vysílače na Pradědu. Ne, to není mýlka: právě tady lze s nohama pevně na zemi překonat nadmořskou výšku Sněžky. Text: Miloš Šenkýř Foto: Tomáš Hájek 18
PÁTEK LIDOVé NOVINy Vysílač na Pradědu se od toho dostavěného v roce 1933 liší. Anténa je už 20 let o 15,5 metru nižší a budovu objímá pás z roku 2000. 19
reportáž Bylo to v zimě. Z vrcholu vysílače se utrhl ledový blok. Je kolem něj sice prstenec, který má padající kusy zastavit nebo rozbít. Tentokrát jej však led minul. Dole na kapotě automobilu vzápětí pořídil odlitek motoru 1 : 1. Cedulky upozorňující na riziko padající námrazy nejsou kolem vysílače na vrcholu Pradědu jen tak. Když tu ještě fungovala meteorologická stanice, hlásila odtud v zimě teplotu i k minus třicítce. Také vichřice tu jsou spíše pravidlem než výjimkou. Teď však naštěstí nevlídné počasí nehrozí: je léto, a tak můžeme vyrazit k nejvýše položenému pevnému bodu Česka. Do Jeseníků. Aby tedy bylo jasno: Sněžka je sice stále nejvyšším vrcholem republiky a Praděd má v seznamu kopců až páté místo. Ale díky vysílači, zprovozněnému před 33 lety, povyrostl takže stavba na historické hranici Moravy a Slezska skutečně může nést hrdé označení nejvyššího bodu ČR. Jenže kolik to je? Ještě než začneme stoupat vzhůru k výšinám, sluší se říci, že jednotné číslo udávající výšku je trošku komplikované najít. U vysílače je to jednoduché oficiálně měří 146,5 metru, což je o 15,5 metru méně než v roce 1993, kdy tu vyměnili anténní nástavec za nižší. Zádrhel je jinde: kolik má samotný vrchol Pradědu? Jedni říkají 1492 metrů (snadno se to pamatuje díky shodě s rokem objevení Ameriky), jiná literatura 1491, či dokonce přesněji 1491,3 metru. To je výška uváděná v topografických mapách. Ověřit toto tvrzení na místě je však kvůli existující stavbě vysílače už v podstatě nemožné. Při ní se vrchol Pradědu změnil, podotýká Alena Vondráková z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. A hned dodává: dokonce i geodetický bod, který nyní zeměměřiči užívají, je ve středu antény televizního vysílače ve výšce 1616 metrů nad mořem, ne u jeho paty. Připravte se na pohled do hlubin Michalu Kozákovi, který s námi vyráží pokořit Sněžku, nějaký decimetr v mírách rozhodně nevadí. Na Pradědu působí už 18 let a zná ho od obřích nádrží na vodu ve sklepě až po samotný vrchol. Ještě než vyrazíme úplně nahoru, něco vám ukážu. Sem měli původně chodit turisté na rozhlednu, otevírá dveře výtahu v místě označovaném jako páté patro. 20 Pohled z nejvyššího ochozu, jsme 11 metrů nad Sněžkou. Dole je vidět síť rozrážeče padající námrazy. Jsme v níže položeném ze dvou prstenců na betonové části pradědské věže. Je téměř prázdný, turisté totiž užívají ten větší a vyšší. Tenhle je však kuriozitou. Architekt Jan Liška ze Stavoprojektu Brno ho totiž navrhl se zkosenou stěnou. Ta se odklání směrem od návštěvníka, takže šikmá okna sice nabízejí krásný pohled i přímo pod věž, ale také budí onen zvláštní pocit, jako by diváka měla co chvíli ona zvláštní přitažlivost hlubin stáhnout dolů. Možná je to vlastně dobrá příprava pro další cestu: výtah jede o patro výš, uka-
PÁTEK LIDOVé NOVINy TŘIKRÁT O PRADĚDU Michal Kozák už zná věž jako své boty. Pracuje tu 18 let. Nejvyšší místo, kam mohou běžní turisté galerie na vyhlídkovém ochozu. Asfaltku nahoru lze využít jen na zvláštní povolení. A v zimě vůbec. zuje sedmé poschodí a výšku 73 metrů. Tady pro běžné turisty cesta končí na vyhlídkové plošině s vyhlídkou do okolí. Zůstávají ještě necelých čtyřicet metrů pod úrovní vrcholu Sněžky. Mimochodem ta je i odtud za dobrého počasí vidět, stejně jako třeba Vysoké Tatry. Lepší to bývá na podzim, kdy nejsou takové opary, dodává Kozák. A už už odemyká malá dvířka na schodiště. Vede sem betonovým tubusem až z přízemí ale proč po něm šlapat, fungují tu dva výtahy. O patro výš je však ono schodiště už jediným možným pří- VĚŽ není první stavbou na Pradědu. Už na začátku minulého století tu stál přístřešek a v roce 1904 začali turisté budovat na vrcholu první rozhlednu, zkolaudovanou až v roce 1912. Byla vysoká zhruba 33 metrů a připomínala kamennou věž. Kámen se ale silou počasí rozpadal, takže v roce 1957 musela být uzavřena, dva roky nato se sesypala. To už vedle stála za války postavená chata a později také meteostanice. Na Pradědu se sledovalo počasí až do roku 1997, kdy ji nahradila lokalita na Šeráku. Praděd je nejvyšší horou Jeseníků. Leží prakticky na historické hranici Moravy a Slezska, jako jeho výška se nyní uvádí 1491 m n. m., lze najít i 1492 či 1493 metrů. Vysílač je vysoký 146,5 metru (původně měl dokonce 162 m), jeho vrchol tedy leží nejméně 1637 metrů nad mořem. To je výš než Sněžka (1602 nebo 1603 metrů). Vyhlídková plošina pro veřejnost je na Pradědu ve výšce asi 1565 metrů, výše než druhý nejvyšší vrchol ČR (Luční hora v Krkonoších 1555 m). A špička kříže na střeše kaple sv. Vavřince na Sněžce (byť už leží na polské straně) má hodnotu 1615,6 metru ani ta tedy pradědský vysílač nedožene. Vysílač na Pradědu vyrůstal v době, kdy už stál slavný vysílač Ještěd. A jím se inspirovali i tvůrci. Jenomže peněz moc nebylo. I když původní plány počítaly se speciálním designem pro interiéry, skončil jen u části restaurace. Záměr udělat i nábytek nebo designové nádobí zůstal snem. Úpravy postupně absolvovaly i některé prvky interiéru třeba dřevěná plastika Kapka vyvěrající z jesenických hvozdů, vítající hosty u vstupu, se musela v roce 2007 přemístit do zasedací místnosti Českých Radiokomunikací. 21
Chcete si to dočíst? PLNÁ VERZE V TRAFICE Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice Chcete si přečíst víc? PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 75 KČ MĚSÍČNĚ Předplaťte si Lidové noviny na epaper.lidovky.cz nebo na lince 225 555 577. Nebo stačí poslat SMS na číslo 902 11 ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 75 Kč včetně DPH. Lidové noviny si můžete TAKÉ přečíst v: LIDOVÉ NOVINY - NOVINY OSOBNOSTÍ