STUDIJNÍ ŘÁD Bratislavské vysoké školy práva Bratislavská vysoká škola práva stanoví průběh studia tímto studijním řádem jako vnitřním předpisem školy, který přijala podle zákona č. 131/ 2002 Z. z. o vysokých školách a o změně a doplnění některých zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o VŠ ). I. ČÁST ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Akademické svobody a akademická práva Na Bratislavské vysoké škole práva jsou zaručeny všechny akademické svobody a akademická práva v souladu se zákonem o vysokých školách a jejich využívání v souladu se zásadami demokracie, humanity a právního řádu. V procesu vysokoškolského vzdělání jsou to především: a) svoboda vědeckého bádání, výzkumu, vývoje a zveřejňování těchto výsledků; b) svoboda výuky, která spočívá především v otevřenosti různým vědeckým názorům a vědeckým a výzkumným metodám; c) právo učit se při zachování svobodného výběru studia v rámci akreditovaných studijních programů a svobodného vyjadřování svých vlastních názorů v průběhu výuky. Článek 2 Vymezení platnosti 1) Studijní řád stanoví otázky vysokoškolského studia (dále jen studium ) na fakultách Bratislavské vysoké školy práva (dále jen BVŠP ). 2) Studijní řád je platný pro tvorbu všech navazujících interních předpisů fakult a součástí BVŠP. 3) Studijní řád je platný pro všechny studenty, vysokoškolské pedagogy a další odborné spolupracovníky, kteří studium na BVŠP absolvují, zabezpečují a organizují.
II. ČÁST ORGANIZACE STUDIA Článek 3 Stupně a délka studia 1) Studijní programy na BVŠP probíhají v akreditovaných studijních programech ve třech stupních vysokoškolského vzdělání: a) studijní program prvního stupně, jehož standardní délka je tři akademické roky, je bakalářské studium, b) studijní program druhého stupně, jehož standardní délka jsou dva akademické roky, je magisterské studium na Fakultě práva (dále jen FP ) a inženýrské studium na Fakultě ekonomie a podnikání (dále jen FEP ), c) třetí stupeň studia, jehož standardní délka v denní formě jsou nejméně tři roky a nejvíce čtyři roky studia, v externí formě nejvíce pět let studia, je doktorandské studium. 2) Studium prvního a druhého stupně nesmí podle studijního programu přesáhnout jeho standardní délku podle odst. 2 až 4 v souladu s 65 odst. 2 zákona o vysokých školách, a to o více než dva roky. 3) BVŠP poskytuje další formy vzdělávání a to v rámci programu celoživotního vzdělávání. 4) Děkan fakulty předkládá studijní program ke schválení vědecké radě fakulty poté, co projde návrh studijního programu v akademickém senátu fakulty a akademickém senátu vysoké školy. 5) Organizace všech stupňů a forem studia na vysoké škole je založena na systému kreditů a v souladu s vyhláškou MŠ SR č. 614/ 2002 Z. z o kreditním systému studia (dále jen vyhláška o kreditním systému studia ). 6) V případě spojení prvního a druhého stupně do jednoho celku je standardní délka studia nejméně čtyři a nejvíce šest let. Rektor, po vyjádření děkana, může maximální
délku studia v jednotlivých stupních vysokoškolského studia prodloužit na základě odůvodněné žádosti studenta. Článek 4 Studijní obor, studijní program a studijní plán 1) Studijní obor je oblast poznání, která může být předmětem vysokoškolského vzdělávání v některém z jeho tří stupňů. Vymezuje se obsahem, který charakterizují převážně oblasti a rozsah vědomostí, schopností a zručností profilující absolventa. 2) Studijní program je soubor vzdělávacích činností, zejména přednáška, seminář, cvičení, bakalářská práce, diplomová práce, rigorózní práce, projektová práce, disertační práce, stáž, exkurze, odborná praxe a soubor pravidel sestavených tak, aby úspěšné absolvování těchto vzdělávacích programů, při zachování uvedených pravidel, umožňoval získání vysokoškolského vzdělání. 3) Součástí studia podle každého studijního programu je také závěrečná práce a její obhajoba patřící mezi státní zkoušky. 4) Studijní program lze uskutečnit ve studijním oboru, který je součástí studijních oborů zaštiťovaných MŠ SR a schválený Akreditační komisí vlády SR pro BVŠP. Studijní program lze uskutečnit i jako kombinaci dvou studijních oborů. Pokud jsou oba studijní obory studijního programu přibližně stejně zastoupené, jedná se o mezioborové studium, v jiném případě je jeden studijní obor označen jako hlavní a druhý jako vedlejší. 5) Studijní plán studenta určuje časovou a obsahovou posloupnost jednotek studijního programu a formy hodnocení studijních výsledků. Studijní plán si s výjimkou formy hodnocení studijních výsledků sestavuje student sám v souladu se studijním řádem BVŠP nebo ve spolupráci se studijním poradcem. 6) Na sestavování studijních plánu pro BVŠP fakulty se podílejí studijní poradci, kteří také poskytují poradenské služby studentům. Jsou jmenováni děkanem z řad učitelů. 7) Bakalářský studijní program, jakožto studijní program prvního stupně, je zaměřený na získání teoretických poznatků a praktických vědomostí a zručností, založených na současném stavu právních a ekonomických věd a na zvládnutí jejich použití při výkonu
povolání anebo při pokračování v navazujícím vysokoškolském studiu. Bakalářský program je ukončen závěrečnou bakalářskou prací. 8) Absolventům bakalářského studia BVŠP je udělen akademický titul bakalář (ve zkratce Bc. ). 9) Magisterský studijní program na FP a inženýrský na FEP, jako program druhého studijního stupně, je zaměřen na získávání teoretických a praktických poznatků, vycházejících ze současného stavu právní, resp. ekonomické vědy, a na jejich využití při výkonu povolání nebo při pokračování v navazujícím vysokoškolském studiu. Závěrečnou prací magisterského studijního programu je magisterská práce. 10) Absolventům magisterského studijního programu se uděluje titul magistr (ve zkratce Mgr. ), absolventům inženýrského studia se uděluje akademický titul inženýr (ve zkratce Ing. ). 11) Po úspěšném složení rigorózní zkoušky v akreditovaných studijních oborech, uděluje vysoká škola akademický titul ve znění 53 odst. 8 zákona o vysokých školách č. 131/2002 Z.z. 12) Studijní program třetího stupně (doktorandské studium) je zaměřený na získávání a prohlubování znalostí založených na současném stavu vědeckého poznání a zejména pak na vlastním příspěvku studenta k němu, který je výsledkem vědeckého bádání a samostatné tvůrčí činnosti v oblasti vědy a pod vedením školitele, který je po schválení vědeckou radou fakulty (resp.vědeckou radou vysoké školy ve smyslu 54 odst. 4 zákona o vysokých školách č. 131/2002 Z.z.) jmenován děkanem fakulty. 13) Absolventi studia doktorandského studijního programu získávají titul doktor (philosophiae doctor, ve zkratce PhD., který se uvádí za jménem). Článek 5 Rigorózní zkoušky 1) Absolventi, kteří získali titul magistr, mohou v akreditovaných studijních oborech BVŠP vykonat rigorózní zkoušku. Rigorózní zkouškou a obhajobou rigorózní práce má uchazeč na základě samostatného studia prokázat hlubší znalosti studijního oboru v širším smyslu a to, že je způsobilý osvojovat si samostatně nové poznatky vědy a
praxe a dále je schopen získané znalosti aplikovat tvůrčím způsobem v praxi. Po úspěšném vykonání rigorózní zkoušky a obhajobě rigorózní práce VŠ udělí uchazečům akademický titul ve smyslu 53 odst. 8 zákona o vysokých školách č. 131/ 2002 Z.z. 2) Rigorózní zkouška probíhá před zkušební komisí. Průběh rigorózní zkoušky a vyhlášení jejích výsledků jsou veřejné. Rozhodnutí zkušební komise o výsledcích rigorózní zkoušky se děje na neveřejném zasedání zkušební komise. 3) Právo zkoušet u rigorózních zkoušek mají pouze vysokoškolští učitelé působící ve funkcích profesorů a docentů, schválení vědeckou radou vysoké školy. 4) Složení komise, která řídí rigorózní zkoušky, určuje děkan fakulty z osob pověřených zkoušet, podle odstavce 3 studijních programů. 5) Podrobnosti rigorózního řízení stanoví Rigorózní řád BVŠP. Článek 6 Přijímací řízení 1) Studentem vysoké školy se může stát občan SR anebo cizí státní příslušník, který splňuje stanovené podmínky dané zákonem a další podmínky, přijaté akademickým senátem fakulty podle návrhu děkana. Termín schválení kritérií pro přijímací řízení je 30. listopadu předchozího akademického roku. 2) Přijímací řízení je proces, který uchazeči o studium umožňuje, v případě splnění daných podmínek ke studiu, stát se studentem zvoleného studijního programu na fakultě, která jej poskytuje. Přijímací řízení začíná obdržením písemné přihlášky uchazeče o studium na fakultě, která tento studijní program poskytuje, a to v termínu stanoveném fakultou. 3) Základní podmínkou pro přijetí ke studiu studijního programu prvního stupně studijního programu bakalářského studia je získání úplného středního vzdělání anebo úplného středně odborného vzdělání. 4) Základní podmínkou přijetí ke studiu studijního programu druhého stupně je absolvování studijního programu prvního stupně studia a splnění podmínek stanovených děkanem pro přijímací řízení. O studium se mohou ucházet také
absolventi prvního stupně jiných vysokých škol s podobným nebo příbuzným zaměřením. 5) Základní podmínkou k přijetí na doktorandské studium je absolvování studijního programu druhého stupně. 6) Cizinci mohou být přijati ke studiu studijních programů probíhajících ve slovenském jazyce na jednotlivých fakultách za splnění podmínky, že povinně složí příjímací zkoušku ve slovenském jazyce. Tato podmínka se netýká občanů České republiky a cizinců, kteří vykonali maturitní zkoušku ze slovenského jazyka a kteří absolvovali bakalářské nebo inženýrské studijní programy ve slovenském jazyce. V případě organizování studia v cizím jazyce se bude přijímací řízení konat v příslušném jazyce. 7) O přijetí ke studiu rozhoduje děkan fakulty v souladu se stanovenými podmínkami k přijetí. Na základě žádosti uchazeče o přezkoumání rozhodnutí, může děkan uchazeče přijmout nebo žádost předat rektorovi. Rektor potvrdí rozhodnutí děkana, změní rozhodnutí, pokud bylo vydáno v rozporu se zákonem, s vnitřními předpisy vysoké školy nebo s podmínkami stanovenými dle 57 odst.1 zákona o vysokých školách č. 131 /2002 Z. z., popřípadě žádost ve sporných případech postoupí Správní radě. 8) Cizinci na BVŠP studují takto: a) studenti podle zákona o vysokých školách a tohoto řádu, b) na základě vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je SR vázána, c) na základě dohod o spolupráci, uzavřených ve smyslu 6 Odst.1 písm. j.) zákona o vysokých školách, především v rámci mezinárodních programů, programů Evropské unie pro akademickou mobilitu a také bilaterálních dohod mezi vysokými školami. Článek 7 Zápis ke studiu 1) Oznámením rozhodnutí o přijetí ke studiu daného studijního programu, určeného stupněm studia stanovenou formou studia a potvrzením tohoto rozhodnutí ze strany uchazeče, mu vzniká právo zapsat se ke studiu.
2) Termín, místo a způsob zápisu určuje a oznamuje přijatému uchazeči příslušná fakulta. 3) Student je povinen se osobně zapsat v každém roce studia a jednou ročně (zpravidla v termínu určeném k zápisu do vyššího ročníku následujícího akademického roku) předložit svůj studijní výkaz (index) studijnímu oddělení. 4) Při zápisu ke studiu je cizinec povinen předložit doklad o povolení pobytu na území SR a prokázat, že splňuje další podmínky stanovené právními předpisy, které upravují pobyt cizinců na území SR (zákon č. 48/ 2002 Z.z. o pobytu cizinců a o změně a doplnění některých zákonů). 5) Pokud se student nemůže ze závažných důvodů dostavit k zápisu ve stanoveném termínu, neprodleně to oznámí děkanovi, a to písemnou formou nejpozději do 5 dnů po stanoveném termínu a požádá o povolení zápisu v náhradním termínu. Při náhradním termínu zápisu je nutná osobní účast studenta. 6) Při zápisu si student určuje sám, jakou část povinností předepsaných studijním programem a stanovených v doporučeném studijním plánu splní v následujícím akademickém roce, a to tak, aby mohl po splnění požadovaných podmínek postoupit do další části studia. 7) Zápis zaznamenává studijní oddělení do výkazu o studiu (index) a to ve smyslu 73 odst. 3 zákona o vysokých školách, také jsou evidovány nutné osobní údaje do registru, případně se studentovi napíše a potvrdí protokol o zápise. 8) Podmínkou zápisu v každém ročníku je uhrazení poplatků za studium, které stanoví Správní rada. 9) V případě, že se student nezapíše ke studium ani ve stanoveném náhradním termínu a neprokáže oprávněné důvody je jeho studium ukončeno podle článku 21, odst. 3) písm. a) tohoto řádu. Článek 8 Práva a povinnosti studentů 1) Uchazeč přijatý ke studiu se stává studentem vysoké školy dnem zápisu do studijního programu dané vysoké školy.
2) Student má právo: a) studovat ten studijní program, na který byl přijat, b) vytvořit si studijní plán podle pravidel studijního programu, c) zvolit si harmonogram studia tak, aby odpovídal časovému plánu, početnímu limitu studentů a dalším kritériím studijního řádu a studijního programu, d) ucházet se (v rámci svého studia) také o studium na jiné fakultě BVŠP (podmínky studia na jiné fakultě BVŠP, např. student FEP na FP a opačně, jsou stanoveny vnitřními předpisy BVŠP) nebo jiné vysoké škole, a to i v zahraničí, e) podílet se a účastnit se na vědecké, výzkumné a jiné tvůrčí činnosti na vysoké škole, f) vyjádřit svůj názor o kvalitě výuky alespoň jednou ročně, a to formou anonymního dotazníku, g) svobodně projevovat názory a připomínky k vysokému školství. 4) Na studenta, který se účastní praktické výuky a praxe, se vztahuje zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. 5) Student je povinen dodržovat všechny studijní povinnosti stanovené ve studijním programu, který studuje, a v tomto studijním řádu. 6) Student je povinen dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy. 7) Student vysoké školy je dále povinen: a) chránit a hospodárně používat majetek školy, prostředky i služby, b) hradit školné a poplatky spojené se studiem přímo vysoké škole a pravdivě uvádět účel platby, c) oznámit vysoké škole svou adresu, d) osobně se dostavit na písemné předvolání rektora, prorektora, proděkana a nebo jimi pověřeného pedagoga, resp. jiného zaměstnance fakulty, e) dát souhlas k tomu, aby se jeho údaje uchovávaly pro potřebu studijní evidence. 1) Orgány akademické samosprávy vysoké školy mají právo, v souladu se zákonem o VŠ a Statutem Bratislavské vysoké školy práva (dále jen statut vysoké školy ), rozhodovat jménem vysoké školy ve věcech akademických práv a povinností studentů, zapsaných ke studiu podle studijních programů probíhajících na vysoké škole.
2) Současně s nabytím statusu studenta vysoké školy, nabývá student také postavení člena akademické obce vysoké školy. 3) Za porušení zákona a jiných obecně závazných právních předpisů anebo statutu vysoké školy, může být se studentem zahájeno disciplinární řízení dle disciplinárního řádu vysoké školy. Článek 9 Učitelé vysoké školy 1) Na vysoké školy mohou působit jako učitelé profesoři, hostující - externí profesoři, emeritní profesoři, docenti, hostující - externí docenti, odborní asistenti, asistenti a lektoři. 2) Ve výchovně-vzdělávacím procesu mohou působit i externí učitelé, vědečtí odborníci, odborníci z výzkumu a praxe, dále pak učitelé ze zahraničních univerzit, vysokých škol a experti z dalších vědeckých pracovišť. 3) Kromě výuky podle studijního plánu a studijního programu poskytují vysokoškolští učitelé studentům individuální konzultace, na které si vyhrazují přiměřený čas (minimálně dvě hodiny týdně). Konzultační hodiny na daný semestr se zveřejňují. Individuální konzultace nenahrazují výuku. Článek 10 Organizace akademického roku. Harmonogram studia 1) Akademický rok začíná 1. září a končí 31. srpna roku následujícího. 2) Akademický rok se člení na zimní a letní semestr. 3) Každý semestr se skládá z výukové části a zkouškového období. 4) Výuková část semestru trvá nejméně 12 a nejvíce 15 výukových týdnů. Zkouškové období trvá nejméně 3 týdny.
5) Rektor stanoví, po projednání s děkany fakult vysoké školy, harmonogram studia pro následující akademický rok nejpozději do 30. března kalendářního roku. Článek 11 Formy a metody studia 1) Vysokoškolské vzdělání probíhá v denní a v externí formě studia. Obě tyto formy studia jsou si rovnocenné a obsahově identické. 2) Denní formu studia charakterizuje denní účast studenta na vzdělávacích programech, především přednáškách, seminářích, cvičeních, na odborné praxi, exkurzích, stážích a závěrečných pracích, určených studijním programem tak, že jejich úspěšné absolvování při dodržení stanovených pravidel umožňuje získat vysokoškolské vzdělání. 3) Externí formu studia charakterizuje převážně samostudium a účast na předepsaných konzultacích. 4) Studijní program v denní a externí formě může probíhat: a) prezentační formou studia, b) distanční formou studia, c) kombinovanou formou studia. 5) Prezentační forma studia spočívá ve vyučování za přímé účasti studenta i učitele. 6) Distanční forma nahrazuje přímý kontakt prostřednictvím komunikačních přístrojů, převážně založených na využití počítačové sítě. 7) Kombinovaná forma je založena na kombinaci prezentační a distanční metody s převahou přímé účasti učitele i studenta. 8) Účast studentů na cvičeních, seminářích, kolokviích a předepsaných konzultacích je při prezentační metodě povinná. Vyučující má právo omluvit a stanovit náhradní termín za maximálně 25%ní neúčast. Další 25%ní neúčast na této formě výuky z vážných a odůvodněných příčin má právo omluvit vedoucí katedry, která garantuje výuku daného předmětu. Vyšší neúčast se považuje za neúspěšné absolvování předmětu.
9) Studium podle doktorského studijního programu probíhá na základě individuálního studijního plánu, pod vedením školitele. Článek 12 Kreditní systém 1) Organizace studia je založená na kreditním systému. Kreditní systém studia využívá získávání kreditů a jejich přenos. Dále umožňuje prostřednictvím kreditů posoudit zátěž studenta spojenou s absolvováním bloků studijního programu v souladu s pravidly stanovenými studijním programem a zároveň studentovi umožňuje podílet se na vypracování svého studijního plánu. 2) Kredity jsou číselné hodnoty, přiřazené k blokům studijního programu, které vyjadřují množství práce studenta, potřebné k jejich získání. Standardní zátěž studenta za celý akademický rok je vyjádřena počtem 60 kreditů, za jeden semestr 30 kreditů. 3) Student získává kredity po úspěšném absolvování bloku studijního programu (čl. 4 odst. 2). Za daný blok studijního programu může student získat v průběhu studia kredity pouze jednou. 4) Kredity získané za absolvování bloku studijního programu se sčítají. Sčítáním kreditů ( 4 odst. 3 vyhlášky o kreditním systému studia) se rozumí sčítání kreditů získaných za úspěšné absolvování předmětů v době, ve které byl student zapsán do studia jednoho studijního programu. Sčítají se kredity získané: a) v rámci studia studijního programu v případě jeho řádného ukončení, b) v rámci části studia na jiné fakultě vysoké školy, c) v rámci části studia na jiné vysoké škole ve SR nebo na vysoké škole v zahraničí, formálně zajištěného přenosem kreditů podle 7 příslušné vyhlášky. 5) Celkový počet kreditů potřebných pro řádné ukončení studia na jednotlivém stupni studia je na BVŠ dán takto: a) studijní program prvního stupně studia bakalářský studijní program 180 kreditů, b) studijní program druhého stupně studia magisterský, resp. inženýrský studijní program 120 kreditů, c) studijní program třetího stupně doktorandský studijní program 180 kreditů.
6) Jednotkou studijního programu je studijní předmět (dále jen předmět ). Předmět se absolvuje jednou nebo více formami výuky (přednáška, seminář, cvičení, konzultační seminář, laboratorní práce, exkurze, odborná praxe), které jsou stanoveny ve studijním programu. 7) Každý předmět má svůj název a kód a je koncipován jako jednosemestrální. Základní údaje o předmětu jsou uvedeny v informačním listu předmětu a jsou to převážně: a) hodinový rozsah výuky a počet kreditů, b) garant a vyučující učitelé, c) předměty podmiňující absolvování předmětu, d) podmínky pro absolvování předmětu a způsob hodnocení práce studenta, e) obsah předmětu, f) kontrolní části předmětu s přiřazeným počtem kreditů. 8) Předměty zařazené do studijního programu jsou rozděleny na: a) povinné předměty jejich absolvování je podmínkou ukončení studijního programu nebo jeho části, b) předměty povinně volitelné podmínkou úspěšného absolvování studijního programu nebo jeho části je ukončení povinného počtu předmětů z této skupiny podle výběru studenta, c) volitelné předměty jsou všechny další předměty uvedené ve studijním programu nebo v nabídce studijních programů jiných fakult. 9) Předměty uvedené ve studijním programu se dělí na: a) předměty bez návaznosti (zápis tohoto předmětu není podmíněn ukončením předmětu jiného předmět bez prerekvizity), b) předměty podmíněné úspěšným absolvováním předmětu jiného nebo jiných předmětů (zápis tohoto předmětu je podmíněn ukončením jiného předmětu nebo předmětů předmět s prerekvizitou), c) prerekvizity mohou být povinné (podmíněný předmět musí být ukončený před zápisem vybraného předmětu), souběžné (mohou být zapsány zároveň s podmíněným předmětem), doporučené ( nemusí být absolvovány). 10) Vypracování závěrečné práce je považováno za předmět, který je hodnocen známkou a přidělují se mu kredity.
11) Fakulty pro každý studijní program určí doporučený studijní plán pro studenty, který je sestaven tak, aby po jeho absolvování student splnil podmínky nutné k úspěšnému ukončení studia ve standardní délce včetně absolvování odborné praxe. Doporučený studijní plán obsahuje předměty v takové celkové hodnotě počtu kreditů a v takové formě (povinné, povinně volitelné a výběrové), aby byla při každé kontrole studia splněna pravidla pro jeho pokračování. 12) Student, který se zapsal na povinný předmět v daném akademickém roce, ale neabsolvoval ho úspěšně, se může na tento předmět zapsat ještě jednou, a to v následujícím akademickém roce. Po druhém neúspěšném absolvování povinného předmětu je student vyloučen ze studia z důvodu neprospěchu. 13) Pokud student nebyl úspěšný při zkoušce z povinně volitelného předmětu, může se zapsat opakovaně nebo si může vybrat z nabídky povinně volitelných předmětů předmět náhradní. Takového studium se považuje za studium předmětu opakovaně zapsaného, tj. po druhém neúspěšném pokusu o jeho absolvování je student vyloučen ze studia z důvodu neprospěchu. 14) Výběrový předmět, na který se student zapsal, ale neabsolvoval ho úspěšně, se student může zapsat znovu nebo se může zaspat na jiný volitelný předmět. 15) Pokud student dosáhl dostatečného počtu kreditů z povinných a povinně volitelných předmětů, nemusí si zapisovat žádný výběrový předmět. Výběrové předměty mohou představovat maximálně 10% ze 180, resp. 120 kreditů. 16) Student si může podle vlastního uvážení zvolit i další předměty nad rámec svého studijního programu, a to ze skupiny povinně volitelných a výběrových předmětů. Povinnosti vyplývající ze zvoleného a zapsaného studijního plánu jsou pro studenta závazné. Za předměty, na které se student přihlásil a neabsolvoval je, se do váženého studijního průměru započítá známka 4. Student si může v jednom akademickém roce zvolit předměty z jiných studijních programů (nad rámec vlastního programu) maximálně do výšky 6 kreditů. 17) Pro otevření povinně volitelného a výběrového předmětu je stanovený minimální počet studentů 15, pokud vedoucí katedry neurčí jinak. Pokud počet přihlášených studentů na některý z předmětů nedosáhne minimálního počtu, je povinností přihlášeného studenta vybrat si jiný předmět.
18) Student může ve zkouškovém období daného semestru získat kredity jen z těch předmětů, na které se zapsal v požadovaném termínu. Po tomto termínu se učební plán stává pro studenta povinný. 19) Pokud student absolvuje část studia na jiné vysoké škole v SR nebo v zahraničí na základě smlouvy o studiu, získané kredity se mu započítávají do výpisu výsledků z dané vysoké školy. 20) Součástí denního studia na každém stupni výuky může být praxe. Student je povinen ji absolvovat ve stanoveném rozsahu, a to v době prázdnin. Na prvním výukovém stupni hodnotí výsledky praxe vedoucí katedry (kterého jmenuje děkan) nebo jím pověřený pracovník na základě zprávy o absolvování praxe a hodnocení potvrzeného organizací, v níž byla praxe vykonána. Na druhém výukovém stupni hodnotí výsledky praxe vedoucí diplomové práce. 21) Podmínky doktorandského studia jsou stanoveny v 54 zákona o vysokých školách. Ustanovení o kreditním systému ( 9 vyhlášky o kreditním systému studia) se aplikují přiměřeně. III. ČÁST ZKUŠEBNÍ ŘÁD Článek 13 Kontrola studia 1) Studium je kontrolováno v rámci studijních předmětů formou průběžné kontroly studia během výukové části semestru (kontrolní otázky, písemné testy, samostatné pracovní úlohy, referát na semináři apod.) a zkouškou za příslušné studijní období. Pokud student nezískal z předmětu žádné kredity, má právo na jeden opravný termín, který určí zkoušející. 2) Průběžnou kontrolou se rozumí kontrolní etapa studia během akademického roku. Pokud chce student pokračovat ve studiu, musí: a) získat do konce prvního studijního roku minimálně 40 kreditů, b) získat, za každé dva po sobě následující semestry, v součtu minimálně 40 kreditů.
Závěrečnou kontrolou je kontrola splnění všech podmínek k úspěšnému absolvovaní studijního programu. 3) Podíl jednotlivých forem kontrol ve vztahu k celkovému hodnocení předmětu určují studijní programy. V informačním listu předmětu je možné uvést, že předmět se hodnotí výlučně na základě průběžných kontrol během výukové části semestru. 4) Studenti jsou seznámeni s konkrétními způsoby kontroly studia na začátku semestru, a to učitelem daného předmětu.v předmětu, jehož výuka má více forem, oznámí učitel na začátku semestru podíl hodnocení jednotlivých forem kontroly k celkovému hodnocení (v souladu se způsobem hodnocení uvedeném v informačním listu předmětů). 5) Předpokladem ukončení studia v jeho standardní délce je počet kreditů 60 za akademický rok. V případě, že si student změní časový plán studia, nemusí získat počet 60 kreditů za akademický rok, ale délka studia jeho zvoleného studijního programu nesmí překročit standardní délku studia o více než dva roky. Přiznání kreditů za absolvovaný předmět vyžaduje splnění předepsaných podmínek ve smyslu informačního listu daného předmětu. 6) Zkoušením z daných předmětů jsou pověřeni vedoucím příslušné katedry učitelé. Zkoušet mohou profesoři, docenti a odborní asistenti s akademických titulem PhD., (resp. CSc.) Po předchozím souhlasu děkana mohou výjimečně zkoušet i odborní asistenti bez akademického titulu PhD., (resp. CSc.). Požadavky ke zkoušce jsou studentům sděleny za začátku výuky daného předmětu. 7) Termíny zkoušek z jednotlivých předmětů vypisuje příslušná katedra nejpozději tři týdny před začátkem zkouškového období. Termíny zkoušek musí být tak, aby v každém týdnu příslušného zkouškového období byl vypsaný alespoň jeden zkouškový termín. Katedry vypíší termín ke složení zkoušky také v závěrečném týdnu výuky ( předtermín ). 8) Cílem zkoušky je ověřit získané vědomosti z daného předmětu a schopnost studenta je aplikovat. 9) Zkouška může být:
a) písemná, b) ústní, c) kombinovaná. Konkrétní formy zkoušek jsou uvedeny v informačním listu daného předmětu. 10) Písemná zkouška probíhá pod dohledem učitele v jeden den a její délka nesmí přesahovat dvě hodiny. Výsledek písemné zkoušky, spolu s odůvodněním, oznámí zkoušející studentům nejpozději do tří pracovních dnů. 11) V případě kombinované zkoušky následuje po vyhodnocení její písemné části část ústní, a to podle pokynů zkoušejícího, v termínu do konce příslušného zkouškového období. 12) Konkrétní termíny, čas a místo konání zkoušek a způsob přihlašování se na zkoušky se zveřejňují na webové stránce fakulty. 13) Zkoušky je možné absolvovat jen ve stanoveném zkouškovém termínu a daném harmonogramu na příslušný akademický rok. Ve výjimečných případech může zkoušející stanovit i náhradní termín mimo toto období, nejpozději však do dvou týdnů od ukončení zkouškového období. 14) Pokud student nesloží zkoušku úspěšně, tzn. v řádném termínu, je klasifikován jako nevyhověl a má právo na jeden opravný termín, který určí zkoušející. 15) Student může z vážných, především zdravotních a doložených důvodů, omluvit svou neúčast na zkoušce nejpozději do 3 pracovních dnů od určeného termínu konání zkoušky. V mimořádně závažných případech je možné akceptovat také lhůtu 15 dnů od určeného termínu konání zkoušky. Uznání omluvy je v kompetenci zkoušejícího. 16) Pokud se student ke zkouškám nedostavil a jeho účast nebyla omluvena nebo od zkoušky odstoupil, hodnotí se známkou nevyhověl. Článek 14 Hodnocení předmětů 1) Stupeň zvládnutí předepsaných vědomostí se hodnotí známkou podle klasifikační stupnice u předmětů, které se uzavírají zkouškou, počtem bodů od 0 do 100. Celkové
bodové hodnocení studenta při zkoušce se hodnotí jako součet bodů, přidělených studentovi během aktivních forem výuky a bodů získaných za zkoušku. Pokud podle informačního listu předmětu může být plný počet až 100 bodů, udělujících se na základě průběžného hodnocení, známka se uděluje za práci v průběhu semestru. 2) S podmínkami hodnocení jednotlivých předmětů seznámí studenty příslušná katedra prostřednictvím vyučujícího, a to na začátku výuky daného předmětu. Podklady o hodnocení studenta při aktivních formách výuky, potřebné ke komplexnímu hodnocení předmětu, odevzdá vyučující ihned po skončení výuky zkoušejícímu. 3) Hodnocení výsledků studenta při zkoušce je dáno šesti klasifikačními stupni: A - výborně (vynikající výsledky) = 1 B velmi dobře (nadprůměrné výsledky) = 1,5 C dobře (průměrné výsledky) = 2 D uspokojivě (přijatelné výsledky) = 2,5 E dostatečně (výsledky splňují minimální kritéria) = 3 FX nedostatečně (vyžaduje se další práce) = 4 Získané body z průběžného hodnocení za práci v semestru se připočítávají k bodům uděleným studentovi za kvalitu jeho vědomostí, projevených a zjištěných při zkoušce. Jednotlivé stupně kvalifikační stupnice kreditního systému se přiznávají na základě tohoto bodového hodnocení, který je odrazem stupně úspěšnosti o absolvování předmětu následovně: A = 94 100 bodů = 1 B = 86 93 bodů = 1,5 C = 76 85 bodů = 2 D = 66 75 bodů = 2,5 E = 56 65 bodů = 3 FX = 0 55 bodů = 4 4) Student, který byl z předmětu hodnocen známkou FX, má právo na jeden řádný opravný termín. Pokud zkoušku úspěšně nesloží ani v řádném termínu, může vykonat za stanovený poplatek maximálně dvě zkoušky v dalším opravném termínu z každého předmětu. O opravný termín zkoušky (za stanovený poplatek), požádá student formou vyplnění žádosti na studijním oddělení, které potvrdí zaplacení poplatku. Výška poplatku za zkoušku je stanovena rektorem vysoké školy, a to pro příslušný akademický rok. Opravné zkoušky ze zimního semestru může student složit nejpozději
do konce zkouškového období před hlavními prázdninami a z letního semestru nejpozději týden před zápisem do vyššího ročníku. Pokud ani poté zkoušky úspěšně neabsolvuje, musí se na předmět zapsat znovu, případně se zapsat na předmět náhradní, pokud se nejedná o předmět povinný. 5) Pokud se student zkoušky nezúčastní nebo nevyužije řádný opravný termín v příslušném zkouškovém období, může požádat o vykonání zkoušky v následujícím náhradním termínu: za zimní semestr ve lhůtě do konce zkouškového období letního semestru, za letní semestr jeden kalendářní týden před stanoveným termínem zápisu do dalšího ročníku. 6) Pokud je student opakovaně hodnocen známkou FX za absolvovaný předmět také v opravném termínu, nezískává za tento předmět kredity a do hodnocení studijních výsledků se mu započítává známka 4 (FX). 7) Učitel písemně předloží výsledky hodnocení (zkoušek) studijnímu oddělení do studentské evidence nejpozději týden před vypsaným termínem zápisu pro další akademický rok. Článek 15 Vážený studijní průměr 1) Vážený studijní průměr je kritériem hodnocení kvality studijních výsledků studenta, který zahrnuje hodnocení předmětu (klasifikační stupeň) a kredity. Vypočítává se pro každého studenta za akademický rok, za první etapu studia i za celé studium. Vypočítá se tak, že se za hodnocené období studentovi sčítají součiny kreditního hodnocení a numerické hodnoty známky za všechny absolvované předměty a vydělí se součtem kreditů, dosažených za dané období. (Při výpočtu váženého studijního průměru za akademický rok se kredity použijí i při dosažení známky 4 FX.) 2) Hodnocení práce a klasifikace studentů vychází z podkladů předepsané úrovně evropských standardů o množství znalostí studentů vysokých škol.
3) Vážený studijní průměr se používá především při konkurzech, při zápisu předmětů z důvodu kapacitního limitu výuky, dále při rozhodování o poskytnutí půjčky, udělování stipendia apod. Článek 16 Státní zkoušky 1) Každý studijní program musí jako jednu z hlavních podmínek k jeho úspěšnému absolvování zahrnovat složení státní zkoušky, která se může skládat z více částí a jejíž součástí je také obhajoba závěrečné práce. Státní zkoušku v řádném termínu, stanoveném harmonogramem studia, může absolvovat student, který při studijní kontrole v posledním roce studia splnil povinnosti dané studijním programem. 2) Student může požádat o změnu termínu státní zkoušky, a to buď z vážných zdravotních nebo osobních důvodů. Pokud se student neúčastnil státní zkoušky nebo nevyhověl, může se o to pokusit v nejbližším náhradním (opravném) termínu. Student opakuje jen tu část státní zkoušky, ze které byl hodnocen klasifikačním stupněm nedostatečně (FX). 3) Jednotlivé části zkoušky určuje studijní program. 4) Státní zkouška probíhá před zkušební komisí, která je složena nejméně ze čtyř členů. Průběh státní zkoušky a vyhlášení jejích výsledků jsou veřejné. Rozhodnutí zkušební komise o výsledcích státní zkoušky probíhá na veřejném zasedání zkušební komise. 5) Oprávnění zkoušet u státních zkoušek mají pouze vysokoškolští učitelé, kteří působí ve funkcích profesorů a docentů a další odborníci schválení vědeckou radou fakulty. Nejméně dva členové zkušební komise pro státní zkoušky jsou vysokoškolští učitelé působící ve funkcích docentů a profesorů. Předsedu a členy komise jmenuje děkan fakulty. 6) Pokud se studentem probíhá disciplinární řízení, nemůže vykonat státní zkoušku ani její části. 7) Řádný a opravný termín státní zkoušky nebo jejích částí stanoví děkan. Každý termín se zveřejňuje nejméně měsíc dopředu na úřední vývěsce fakulty.
8) Státní zkoušku nebo její části musí student absolvovat nejpozději do dvou let od prvního kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy student splnit předpoklady k vykonání státní zkoušky. V opačném případě je jeho studium ukončeno pro nesplnění podmínek studijního programu. 9) Hodnocení jednotlivých částí státní zkoušky a obhajoba závěrečné práce jsou klasifikovány šesti klasifikačními stupni: A - výborně (vynikající výsledky) = 1 B velmi dobře (nadprůměrné výsledky) = 1,5 C dobře (průměrné výsledky) = 2 D uspokojivě (přijatelné výsledky) = 2,5 E dostatečně (výsledky splňují minimální kritéria) = 3 FX nedostatečně (vyžaduje se další práce) = 4. 10) Celkové hodnocení státní zkoušky je prospěl s vyznamenáním, prospěl nebo neprospěl. Stupněm prospěl s vyznamenáním je hodnocena státní zkouška tehdy, pokud byl student hodnocen z každé části zkoušky pouze známkami A nebo B, přičemž počet známek A musí být větší než počet známek B. Stupněm prospěl je hodnocena státní zkouška tehdy, pokud student nesplní výše uvedené pravidlo a ani z jedné části státní zkoušky nebyl hodnocen známkou nedostatečně (FX). Pokud některá část státní zkoušky byla hodnocena stupněm nedostatečně ( FX), pak celkové hodnocení státní zkoušky zní neprospěl. 11) V případě, že komise hodnotí některou část státní zkoušky známkou FX nevyhověl, student u této státní zkoušky neprospěl a může danou část státní zkoušky opakovat pouze dvakrát, a to do termínu, který vyplývá z čl. 21, odst. 3, písm. b) tohoto řádu. V případě druhého opakovaného neúspěchu je studium ukončeno pro nesplnění studijního programu. 12) O průběhu státní zkoušky nebo její části se vyhotoví zápis, který podepíše předseda a všichni přítomní členové komise. Součástí protokolu je i výpis výsledků studia a hodnocení vedoucího a oponenta závěrečné bakalářské i diplomové práce. 13) Výsledek státní zkoušky musí být zapsán do registru studentů.