VĚŽNÍK KOMPAS TŘEŠŤSKÉ FARNOSTI VĚŽNÍK 25. prosince 2005 - č. 40 Slůvko do nového roku 2006... 4 V životě existují okamžiky, kdy se nám nabízí možnost začít znovu. Nový rok takovým okamžikem je. Do dneška si většina lidí uchovala pocit tajemna obestírající nás pokaždé, když se loučíme se starým rokem a nový vítáme. Mnozí touží prožít naplno tento okamžik, kdy staré ustupuje novému a zanikající vznikajícímu... Pravý Muž Josef........... 9 Chtěl bych se s vámi v této vánoční době zamyslet nad postavou Dějin spásy, která zůstává jaksi v ústraní, ale jen zdánlivě, protože stejně jako ostatní postavy hraje důležitou úlohu, a to nejen ve zprávě o narození Ježíše Krista...
VĚŽNÍK KOMPAS TŘEŠŤSKÉ FARNOSTI www.farnosttrest.me.cz veznik@email.cz Šéfredaktor: Ing. Vladislav Hynk (VH) Redakce: Mgr. Květa Zažímalová (KZ) Jana Duchanová (JaD) Další autoři příspěvků: Pavel Kovář (KP) Jazyková korektura: Mgr. Květa Zažímalová Grafická úprava a předtisková příprava: David Zažímal Tisk zajistil: Zdeněk Havlíček soukromá pojišťovací kancelář registrace MFČR č.001087ppz zast.makléřské fy. Křížek-Telč tel./zázn.: +420 567 214 394 mobil: +420 606 237 655 havlicek.pojistkanc@tiscali.cz Distribuce: Distribuci zajišťuje redakce nákladem 210 výtisků. Adresa redakce: Svat. Čecha 1395, Třešť 589 01 Kolportéři: redakce & Tereza Novotná, Marie Bambulová, Michael Bambula, Michael Bambula ml., Jiří Staněk, Ondřej Zažímal a kolportéři z bratrských farností Stanovisko redakce se nemusí ztotožňovat s obsahem zveřejněných příspěvků. Anonymní příspěvky nezveřejňujeme! VĚŽNÍK O B O B S A A H H Obsah Obsah............................................ 2 Úvodní slovo....................................... 3 Slůvko do nového roku 2006.............................. 4 Vánoční přání.................................. 4 A vědí to vůbec lidé?................................. 5 Nové vztahy potřebují............................. 5 Kdo byli?....................................... 6 Františkův dárek................................. 6 Vánoce znamenají víc být......................... 7 Hledá se.................................... 8 Pravý Muž Josef.................................. 9 Vánoční čas.................................... 10 Mikuláš v kostele 4.12. 2005......................... 10 Pražské Jezulátko............................ 11 Rádio Proglas................................. 11 Anděl Páně.................................... 12 Nemám na to!.............................. 13 Na cestu do budoucích dnů.................... 13 Dobré skutky, které nic nestojí.................... 13 Modlitba ve stáří............................ 14 Zvonička................................. 14 Nemocní................................ 14 Třešťský hodinář......................... 15 Roráty...................................... 15 Silvestrovská stránka.......................... 16 Nová tvář a možnosti stránek Katolik.cz............... 17 Živý betlém............................. 17 Novoroční ples............................. 18 Vánoční koncert......................... 19 Informace................................ 20 Uzávěrka příštího čísla bude 12. února 2006!
Úvodní slovo editorial Vážení a milí farníci, vánoční svátky jsou za dveřmi, a když zapátráme ve své paměti (nebo se podíváme do své žhavé přítomnosti), mnozí z nás si vybaví nápis, který se právě v tomto předvánočním čase objevoval ve škole na tabuli: Vánoce jsou svátky klidu, nezkoušejte naši třídu! Jako žáci jsme si od tohoto nápisu mnohé slibovali. A efekt této výzvy? Bohužel, pravděpodobně nevalný Podobné to může být i v našich domácnostech. Je zde jakási představa skvělých (klidných, radostných, pokojných jak se to píše na přání, která dostáváme i posíláme) Vánoc. A k tomu tisíce věcí, které chceme do Vánoc stihnout, ač to nejde. A vše završí štědrovečerní vzpomínání na dětství, které je dávno pryč, na blízké i vzdálenější příbuzné, kteří už nejsou mezi námi, případně na jiné smutky a zármutky, které nám někdo v životě způsobil. Krásná surovina pro sebelítost, výbuch vzteku nebo touhu, aby už to bylo všechno pryč! Jde to ale jinak? Nejspíš jsme si o loňských Vánocích říkali, co příště dělat nebudeme, co uděláme jinak. Zkusme si na to vzpomenout! Mějme odvahu aspoň něco změnit! A proč si sugerujeme, že Vánoce jsou svátky pokoje? Ano, jsou nebo mohou být radostnou událostí, ale jsou také zátěžovou situací. A je dobře s tím počítat. Na zátěž se přece jen můžeme trochu připravit a neměli bychom ji zvyšovat dalšími úkoly, které si vymyslíme. A chceme skutečně slavit Ježíšovo narození? Potom mu musíme věnovat větší prostor v adventu, jinak se nám pod návalem dárků, ozdobných papírů a našich pohnutí mysli ztratí. Přeji Vám všem ale i sám sobě, abychom nalezli ten správný smysl Vánoc. A aby nám slavnostní nálada, do které se zajisté každý z nás v tomto čase ponoří, tak rychle nezmizela a nebyla překryta všedními událostmi a starostmi nenechme si ukrást oslavu narozenin našeho Spasitele! V příštím roce 2006 a u nového čísla i na začátku nové desítkové řady Věžníku se těší Vladislav Hynk šéfredaktor P.S.: Na závěr roku 2005 děkuji také všem, kteří nás obohacovali svými zážitky na stránkách Věžníku. Čekáme na všechny, jež by rádi spolupracovali na tvorbě dalších čísel. A věřte, že to není nic lehkého!
Slovo duchovního otce Slůvko do nového roku 2006 V životě existují okamžiky, kdy se nám nabízí možnost začít znovu. Nový rok takovým okamžikem je. Do dneška si většina lidí uchovala pocit tajemna obestírající nás pokaždé, když se loučíme se starým rokem a nový vítáme. Mnozí touží prožít naplno tento okamžik, kdy staré ustupuje novému a zanikající vznikajícímu. Oslavit začátek nového roku správně je umění. Nám křesťanům by mělo jít o něco víc než vzájemné přání šťastného nového roku. Ve Zjevení apoštola Jana čteme: Hle- -všechno tvořím nové, praví Bůh. Všecko nové je třeba brát vážně. Máme právo počítat s tím, že nám Bůh poskytne nové možnosti, ukáže nové cesty a vloží nám do srdce nová přání. Je něco velkého, úžasného a krásného v tom, že nic v životě nemusí být stereotypní, ani pokračovat beze změny. Náš život může být proměněn a dostávat stále novou tvář, dimenzi a smysl. Navenek zůstaneme pravděpodobně ve stejných životních podmínkách: ve stejné zemi, na stejné faře (alespoň já doufám), ve stejném Vánoční přání domě, vy se stejným manželem či manželkou. Rozhodující však nejsou vnější okolnosti, ale náš postoj a způsob, jak na ně reagujeme. V tom se ukrývají naše možnosti stálého vývoje a proměny. Povzbuzením k obnově se stává právě skutečnost, že nám Pán dopřává začít nový rok 2006. Nepřeje si, abychom v něm žili stejně jako v právě uplynulém. Touží po tom, abychom se setkali novým způsobem s Ním i s těmi, které nám na naší cestě pošle. Ale ono záleží jen na nás, Bůh je vždy připraven. Nebojte se a věřte, jsme na cestě k bohatšímu životu. Na závěr bych Vám všem chtěl popřát milostiplné Vánoce, radost a pokoj od narozeného Spasitele a Boží požehnání do nového roku 2006. Děkuji všem, kteří jste mi jakýmkoliv způsobem pomáhali během roku, ať už prací, radou či modlitbou. otec Tomáš Jsou temnoty, které může proniknout fyzické světlo. Jsou ale temnoty, které může prozářit jedině Bůh. Křesťanské Vánoce jsou setkáním s tímto světlem. Přeji, aby Vás plody setkání s Ježíšem Kristem provázely nejen o svátcích, ale i ve všedních dnech příštího roku. K tomu žehná Vojtěch Cikrle biskup brněnský Brno, Vánoce 2005
A vědí to vůbec lidé? Zvířecí sněm o vánočních svátcích Kdysi dávno svolala zvířata sněm. Liška se zeptala veverky: Co pro tebe znamenají Vánoce? Veverka odpověděla: Pro mne Vánoce znamenají krásný stromeček ozdobený spoustou svíček a cukrovím, které mám tak ráda. Liška se připojila se svou představou: Pro mne samozřejmě nesmí chybět voňavá pečená husička. Bez pečínky by to opravdové Vánoce nebyly. Do řeči se jim vložil medvěd: Vánočka! O Vánocích musím mít obrovskou sladkou vánočku! Slyšet se dala také straka: Podle mne jsou Vánoce o Vánocích nejdůležitější krásné a zářící šperky. O Vánocích se má všechno jen třpytit. Pozadu nechtěl zůstat ani vůl: Vánoce dělá Vánocemi teprve šampaňské. Já bych ho vypil klidně dvě lahve! A osel, který to už nevydržel, se rychle zmocnil slova: Vole, zbláznil ses? Vždyť na Vánocích je nejdůležitější Ježíšek. Copak jsi na to zapomněl? Vůl se zastyděl, sklopil velkou hlavu a zabučel: A vědí to vůbec lidé? Bruno Ferrero z knihy Vánoční příběhy pro potěchu duše Nové vztahy potřebují... Nové vztahy potřebují nové lidi. Jak se však stát novým člověkem? Je to možné u jesliček, v Ježíši, který se pro nás stal dítětem. V tom dítěti se znovu učíme říkat já vždyť se narodilo pro mne, Bůh mě nekonečně miluje. V něm se znovu učíme říkat ty vždyť ono sdílí tvůj i můj život a naše životy jsou v něm jedno. V něm se učíme znovu říkat on vždyť s ním můžeme bez zábran mluvit k Otci a o Otci. V něm se znovu učíme říkat my vždyť v něm máme střed, jenž nás pevně a zeširoka spojuje v jeden kruh. Klaus Hemmerle Advent a Vánoce jsou výzvou k novému začátku: s Bohem s lidmi i se sebou. Chceme-li sobě i druhým připravit radostné Vánoce, musíme si především na toto udělat čas. Jen tak všechno to ostatní bude mít smysl. Úspěšnou cestu Adventem i celým novým rokem 2006 přeje a vyprošuje Jiří Mikulášek generální vikář brněnský Advent 2005
Kdo byli? Kdo byli? Sv. Simeon, příbuzný Páně Františkův dárek sekretářka: Mám ještě něco udělat? ředitel: Velmi zaneprázdněný ředitel mrkne na hodinky a prohlédne si diář. Už bychom měli být pryč. Teď toho moc nenaděláme. sekretářka: usměje se Ale ještě tu máme seznam dárků pro syna. Nezapomeňte, že za tři dny jsou Vánoce. na stole leží obálka s dopisem Simeon byl syn Kleofáše, bratra sv. Josefa, pěstouna Ježíše Krista. Proto byli Ježíš a Simeon bratranci. Simeon je také označován jako bratr Pána, stejně jako Juda, Jakub a Josef. Výraz bratr znamenal tehdy pravděpodobně, že šlo o blízkého příbuzného. Bylo by možné, že byla Maria po brzké smrti svého muže Josefa přijata s Ježíšem do domu svých příbuzných a takto žila s Kleofášovou rodinou pod jednou střechou. Simeon byl roku 62 nebo 63 zvolen druhým jeruzalémským biskupem. Jeho biskupská služba připadla na obtížnou dobu. Za židovské války musel Simeon dokonce opustit Jeruzalém. Ve vysokém věku pak Simeon vytrpěl mučednickou smrt. Podání uvádějí, že snášel mučení s velkou trpělivostí byl ukřižován. Svátek svatého Simeona slavíme 18. února. podle knihy Rok se svatými zpracovala - KZ - Informace biskup, mučedník narozen: v 1. století zemřel: kolem roku 107 v Jeruzalémě ředitel: Ještě, že jste mi to připomněla. Ředitel si povzdechne. Bojím se, že se na mě bude trochu zlobit. Nejspíš právem, protože mám na rodinu tak málo času. Když přijdu večer domů, syn už spí. Skoro nikdy nemáme čas si popovídat. Ale aspoň o Vánocích chci, aby ode mne dostal pořádný dárek. Jenomže, kde vzít na to čas? Víte co? Kupte ho vy. Na penězích nezáleží. Přečtěte si ten seznam a kupte všechno, co si syn přeje, předá dopis sekretářce sekretářka otevře dopis od syna, potřásá hlavou a usměje se: Víte, že vaše příkazy vždycky plním, ale tentokrát to vážně nejde. ředitel: Proč ne? Copak si osmileté dítě může přát věc, kterou mu nemůžu koupit? Ukažte mi ten seznam! sekretářka: mlčky podala synův dopis ředitel: přečetl si ho Milý tatínku, k Vánocům bych si přál, aby sis celý příští rok pro mne každý den (nebo skoro každý den) našel půlhodinu času. Nic jiného nechci. Tvůj František. zaslala sestřička Bohdanka Sedláčková, rodačka z Třeštice Františkův dárek ČAS, by si přály mnohé děti, ale i mnohé babičky, prarodiče. Lidmila Vokřínková
Vánoce znamenají víc být Vánoce Jsou tu Vánoce. Svátky spojené s tolika krásnými zvyky a tradicemi jako žádné jiné. To přináší nebezpečí, že zůstaneme pouze na povrchu u těchto zvyků a tradic, aniž bychom vůbec pronikli k jejich podstatě, jak se to stalo u velké části naší společnosti, pro kterou jsou Vánoce především svátky konzumu a s křesťanstvím mají společného jen velmi málo. Znamená to, že velké vnitřní bohatství Vánoc se vytratilo, a společnost je tak velmi ochuzena. My křesťané bychom se s tím neměli smířit, máme-li být opravdu kvasem společnosti. Snažme se vrátit Vánocům jejich hluboký smysl. Znovu ho objevme pro nás samotné a potom dále předejme nakolik to bude možné i ostatním, počínaje našimi nejbližšími. Vánoce jsou svátky nejen narození našeho Pána Ježíše Krista, ale i jak vyplývá z liturgických textů svátky vtělení Božího Syna, což je v jádru stejné, ale přece jen mnohem obsažněji pojaté tajemství naší víry. Člověk selhal, Bůh ho však neponechal jeho osudu, ale snížil se k němu a navěky a neodvolatelně se s ním spojil, zkompromitoval se s ním, aby ho zachránil. Jak to nádherně říká II. vatikánský koncil: Svým vtěle- ním se jistým způsobem spojil s každým člověkem on sám, Boží Syn. Lidskýma rukama pracoval, lidskou myslí přemýšlel, lidskou vůlí jednal, lidským srdcem miloval Je skutečnost, že tajemství člověka se opravdu vyjasňuje jen v tajemství vtěleného Slova. (Radost a naděje, čl. 22) Ano, Vánoce jsou tedy svátky našeho lidství, které tolik znevažujeme a křivíme a které Boží Syn svým vtělením posvětil a pozdvihl na nebývalou, božskou úroveň. Těžko domyslet a pochopit, jen v úžasu a s vděčností voláme se žalmistou: Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi! Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš? Jen maličko jsi ho omezil, že není roven Bohu, korunuješ ho slávou a důstojností. (Ž 8) Kéž by lidé i naším prostřednictvím pochopili, že Vánoce nespočívají v tom víc mít, ale víc být. Být více lidmi, podle vzoru Ježíše Krista, Syna Božího i Syna člověka. František Radkovský biskup plzeňský KT /03 - KP -
Hledá se... Hledá se V těchto dnech si mi dostala do rukou kniha Setkání s Marií od Guy Gilberta, kde mě oslovil neobyčejný text (představení osoby Ježíše Krista) psaný formou nabídky inzerátu: Hledá se. Chci se s vámi o to podělit a myslím si, že by nebylo marné se nad ním vícekrát zamyslet a možná si položit i otázku, kterou dal Ježíš apoštolům: Za koho mě pokládáte vy? HLEDÁ SE. Jméno: Titul: Národnost: Místo narození: Rodiče - Otec: Matka: Zvláštnosti: Povaha: Povolání: Poslání: Hlavní bydliště: Ježíš Kristus Pán židovská Betlém (Izrael) Bůh, Stvořitel vesmíru. Se Synem ho spojuje Duch lásky. Dává nám pochopit Boží Trojici. Panna Maria Pravý Bůh z Boha Otce a skutečný člověk skrze matku. Laskavý, pokorný, něžný, soucitný, milosrdný, věrný. Osvoboditel Zachránit každého volajícího o pomoc. Je k dispozici neustále ve dne v noci, 24 hodin denně. Nejbližší kostel v místě, kde právě jsi. O jeho skutečné přítomnosti informuje malé červené světýlko. Přechodné bydliště: Tvé srdce. Nejraději by si tohle bydliště zvolil za hlavní bydliště (to ovšem záleží na tobě). Trvalé bydliště: Království Otce. Rezervoval tam místo i pro tebe. Tímto tě tam zve. Rozeznávací rysy: Byl mučen (abys ty nepadl). Nese stopy po hřebech na rukou a na nohou. Má probodené, leč stále živé srdce. Krevní skupina: Univerzální dárce. Ale všechnu krev dal za tebe. Vízum: Vízum s neohraničenou platností a zdarma získávají přednostně a právoplatně: ztroskotanci, bezdomovci, nemajetní, trpící osoby, děti, staří lidé, umírající. Očkování: Proti nenávisti, násilnictví, pomstychtivosti, žárlivosti, smilstvu, nevěrnosti, pohrdání, beznaději, drogám, neřestem, úzkosti a strachu: 1. eucharistie (mše sv.) 2. svátost smíření (zpověď) Poučení poskytnou: Duch svatý a pomůže i kněz nebo laik. Imunita zaručena. Doba platnosti neomezena: věčnost. Přeji Vám, abyste v životě našli tohoto Ježíše a přijali ho jako svého Pána, Spasitele a Zachránce. Za to se modlím. P. Tomáš Caha
Chtěl bych se s vámi v této vánoční době zamyslet nad postavou Dějin spásy, která zůstává jaksi v ústraní, ale jen zdánlivě, protože stejně jako ostatní postavy hraje důležitou úlohu, a to nejen ve zprávě o narození Ježíše Krista, ale i jako vzor pro pravé muže a otce. Omlouvám se tedy všem čtenářkám, neboť jsem se zaměřil právě na ně, to ovšem neznamená, že nemůžete pokračovat v četbě. Pravý Muž Josef Josef Božího hlasu a nejen to, po probuzení dělá vše, co od anděla slyšel. Podle jeho příkazu přijímá Marii i jejího syna za vlastní a od této chvíle se aktivně podílí na životě své rodiny. Další setkání Josefa s andělem se odehrává v situaci ohrožení Ježíšova života Herodem. Dostává příkaz, aby vzal dítě i jeho matku a utekli do Egypta. Josef neváhá a ještě v noci koná to, co je mu Bohem uloženo. Třetí setkání s andělem je v Egyptě, kdy Herodes již zemřel, opět dostává příkaz, aby vzal dítě i jeho matku a vrátil se. Zde vychází aktivita od Josefa, protože se bojí jít do Judska, neboť tam vládne Herodův syn. Má strach o Ježíše a Marii a přesto by nemusel, vždyť jemu o život nešlo. Odchází na pokyn ve snu do Galileje, kde se usazuje v Nazaretu. Co tedy můžeme o Josefovi říct: Josef zjišťuje, že jeho snoubenka (což v židovském pojetí znamená téměř manželku) je v požehnaném stavu. Asi mu bylo lidsky naprosto jasné, co se stalo, ale nejedná, jak by měl správný, a jak nám o kousek dál Písmo říká, spravedlivý žid jednat. Podle Zákona měl Marii vydat k odsouzení a být prvním, který hodí kamenem. Spravedlnost Josefova tedy bude stát na něčem jiném. Podobá se spravedlnosti Boží, u něhož nelze oddělovat spravedlnost od lásky a milosrdenství, neboť Bůh je láska, jak nám říká sv. Jan. Je milosrdenství. Josef byl tedy spravedlivý, podle obrazu Božího (láskyplný, milosrdný) a nevydává svou snoubenku hanbě, ale chce ji potají propustit. Stojí za povšimnutí, že Maria neříká ani slovo a vše nechává v rukou Božích. U Matouše dále čteme, že se Josefovi zjevuje anděl s poselstvím neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť, co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Josef je otevřený působení - je to muž Boží, je spravedlivý = milosrdný, miluje svou snoubenku tak, že ji nevydá smrti - je to muž otevřený Božímu hlasu, je poslušný slovům anděla - koná plně Boží vůli, vzdává se svých představ o manželství, rodinném životě - přijímá dítě, ale i matku, stará se o svou rodinu, má o ni strach - má odvahu a naději - pokud jde o pocty, je v ústraní, středem jeho pozornosti je Ježíš - moc toho nenamluví, protože jeho činy mluví za něj Mt 1,18-2,19 Přeji vám všem krásné prožití vánočních svátků, abychom jako sv. Josef přistupovali k velikému tajemství vtělení Božího Syna, kterému nemusíme hned rozumět, ale o kterém díky Bohu víme, že nám přineslo spásu. Jenda Krbec
10 Vánoce Vánoční čas (verše Josef Suchý) O tom, že čas je neúnavný běžec, se každý z nás přesvědčuje tehdy, když obracíme listy v kalendáři. A už je tu opět prosinec, kterému listopad předal vládu. Sněhová královna zahalila přírodu do svého zimního pláště. Znovu s úžasem obdivujeme tu bělostnou krásu, do které se ukryl celý kraj. Tak jako strakatou podzimní hádanku vyřeší přes noc napadlý sníh, zabělají se nám v srdci Vánoce. Tato slova nám zaznívají a vánoční čas je vítán přírodou i člověkem. Větvička jmelí ožehnutá mrazem. Na misce ořechy a ovoce. A cinknutí hvězdy upuštěné na zem, z níž po ráji to bude vonět rázem. Tak přicházejí opět Vánoce. Jasné světlo Betlémské hvězdy a požehnání Jezulátka kéž nás posiluje a naplňuje láskou i radostí naše domovy po celý příští rok 2006. Stálé zdraví a hojnost Božích milostí našemu panu faráři, všem členům redakce Věžník i všem spřízněným duším ze srdce přejí manželé Hrbkovi Mikuláš v kostele 4. 12. 2005 Většině z nás připadá samozřejmé, že se každoročně v kostele svaté Kateřiny koná setkání dětí se svatým Mikulášem. Je to událost, která působí radost nejen dětem, ale i jejich rodičům vždyť kdo by se neradoval z dětského nadšení a radosti. I letos v neděli odpoledne 4. prosince se v kostele svaté Kateřiny konalo setkání dětí se svatým Mikulášem. Děti, které navštěvují hodiny náboženství, předvedly své scénky, písničky a sklidily zasloužený obdiv ode všech účastníků. Po všech vystoupeních přišel do kostela svatý Mikuláš a rozdal dětem dárečky. Tento stručný popis události nemůže zachytit ani dětskou radost, ani čas a úsilí, které vynaložili ti, kteří toto odpoledne připravovali myslím ale, že všichni, kteří byli přítomni (tím myslím i dospělé), se upřímně radovali s dětmi. Nejen děti, ale i my rodiče, babičky, dědečkové atd... jsme byli obdarováni tím, že pro naše děti někdo nachystal něco tak pěkného. Proto patří velký dík všem organizátorům svatému Mikuláši, paním pekařkám (perníčky byly opravdu nádherné a voňavé a dětem moc chutnaly i těm nejmenším) a především otci Tomášovi. Právě to všechno, co pro nás děláte, to je pro nás, otče Tomáši, ten největší dar. Obdarováváte nás nezištně a s láskou svou pozorností, radou, svým zájmem stejně jako rodiče obdarovávají své děti. Díky Vám tak naše farní společenství může být opravdovou farní rodinou. Někdy to s námi nemáte lehké tak jako v rodině děti, tak i my farníci Vás někdy zlobíme ale jsme moc rádi, že Vás tu máme. Otče Tomáši ještě jednou tisíceré díky! P. Dolská Redakce se na tomto místě přidává k poděkování za tu spoustu nápadů, kterými náš pan farář hýří, ať už jsou to postní soutěže se sladkou odměnou v cukrárně (samozřejmě až o Velikonocích), zmrzlina na farním dvoře při zahájení školního roku, medvídek, který je v těchto dnech na návštěvě v našich rodinách, či akce více duchovního rázu např. farní odpoledne, adventní bdění, rorátní mše svaté... Při těch duchovních akcích jsme jako farníci hůře spolupracovali, tudíž se nabízí možnost, být v novém roce lepšími!!!!
Pražské Jezulátko V rádiu slyšíme o Pražském Jezulátku nyní tak populární, neboť k Němu putují zahraniční návštěvníci Krásná je známá báseň básníka Vítězslava Horyny Pražské Jezulátko. Též mnohé zázraky na jeho přímluvu. Právě před rokem ve Věžníku č. 34 o návštěvě v Praze v kostele P. Marie Vítězné psala paní učitelka Olga Hrbková. Méně známo je, že v našem farním kostele máme sošku Pražského Jezulátka nyní v kapli. Bývala však na bočním oltáři v kostele, kde je nyní křtitelnice a řezba Křtu Páně. Sošku vyřezal náš rodák pan Krechler (otec akademického sochaře Jaroslava Krechlera). Ten odešel za 2. světové války studovat do Anglie tajně, takže rodiče o něm dlouho nevěděli, až před ukončením války, a proto na poděkování, že žije a vrátí se do vlasti, vyřezal tuto sošku Pražského Jezulátka pro farní kostel sv. Martina v době, kdy zde působil konsistorní rada a děkan Josef Martínek. V sakristii jsou uloženy oblečky, které vyšívaly řádové sestřičky. Ty oblékaly dle liturgické doby sestry Štumarovy, kdy soška bývala na oltářku. Nyní čeká na přemístění na důstojné místo. Návštěvníci kostela ji obdivují. Při návštěvě paní s dcerou z Koreje byly obě v takovém úžasu, že máme Pražské Jezulátko, a volaly: Bambini di Praga! Dlouze se před soškou modlily a zpívaly Lidmila Vokřínková Jezulátko Modlitba k Pražskému Jezulátku Ó pokorné Pražské Jezulátko, můj Pane a můj Bože. Ochránče země, kde jsem se narodil, prameni jednoty a síly, Jitřenko a Denice, jež osvěcuješ mou duši, rozněť mou duši ohněm své lásky. Ochraňuj mě ve svém stínu něžnou láskou Své Matky. Nyní i navěky. Amen Radio Proglas Je tomu asi už půl roku, co je možné v naší farnosti velmi kvalitně poslouchat tuto křesťanskou stanici z vysílače Žďár nad Sázavou a sice na VKV (velmi krátké vlny) na radiopřijímačích označených FM a to na 104,0 khz. Hovořil jsem s několika farníky, kteří tuto stanici nenaladí, a pak s dalšími, kterým se to podařilo. Zkuste to i vy, za pokus to rozhodně stojí. Tato stanice vysílá nepřetržitě 24 hodin denně. Čtyřikrát do týdne je vysílána mše svatá, modlitba růžence, čtení na pokračování, různé přednášky a besedy, vysílání pro děti atd Vysílání je vhodné zejména pro starší farníky, kteří se již pro nemoc nemohou zúčastňovat bohoslužeb. Přeji vám hodně štěstí a radosti, že se to podařilo i vám. - KP - 11
Pohádka Anděl Páně V tomto týdnu jsem měla možnost zhlédnout v našem kině film Anděl Páně. Šlo vlastně o vánočně laděnou pohádku, která ale mohla oslovit spíš dospělé. Kdo ji viděl, dá mi jistě za pravdu. Viděli jsme jakési stylizované nebe s Pannou Marií, malým Ježíškem, se spoustou andělů a především s Pánem Bohem, kterého jsme mohli shledat chápavým k těžkostem smrtelníků, milosrdným a milujícím Otcem. Bylo velmi povzbuzující vidět Boha z téhle stránky. A bylo také příjemné vidět vstupní bránu do nebe, když Bůh poučoval jednoho příliš upjatého anděla, že do nebe patří i drbna, protože kromě toho, že pomlouvala, dokázala vychovat deset dětí, i ta, která v dětství kradla, protože později dokázala dát život Bohu, i ten, kdo dělal v životě drába, neboť i on to v tom pozemském životě neměl lehké. A navíc Bůh poslal anděla, aby si tu nelehkou pozemskou pouť vyzkoušel, protože pak bude spravedlivě soudit! Za zamyšlení stála i myšlenka našich pomocníků, s nimiž můžeme spolupracovat. Jsou to svatí, na které často zapomínáme. A tak nám anděl při své pozemské pouti ukázal, že když prosil o pomoc svatou Barboru, svatou Lucii a svatého Martina, nenechali ho na holičkách, ale vždy mu pomohli. Myslím, že jsme si mohli uvědomit, jak velké máme pomocníky, a jak málo jim důvěřujeme. Člověk občas potřebuje povzbudit a to se tomuto filmu povedlo. Viděli jsme Boha, který se nehněvá pro každou maličkost, ale snaží se naše špatnosti vyvážit dobrými skutky. Boha, který má s námi trpělivost a nezatracuje nás, jak si často ve chvílích malomyslnosti myslíme. A mohli jsme také poznat, že máme spoustu pomocníků. Jen se k nim obrátit o pomoc! Řeknete, byla to jen pohádka... Skutečnost může být jiná... Může, ale nemusí. Budu doufat, že v nebi, až jednou zaklepu na nebeskou bránu a předám svědomí, nebude sedět nějaký příliš striktní anděl a že Bůh bude milosrdný a přimhouří nade mnou alespoň jedno oko. :) - KZ - 12
Nemám na to! Rok se s rokem sešel a jsou tady Vánoce. Pro nás v semináři to znamená brzký odjezd domů za maminkou, za tatínkem, za bráchou, za sestřičkou. Sotva člověk přišel do konviktu, už je najednou v semináři a oblékají ho do klerik a kolárkové košile. Po Vánocích nastane nejméně oblíbené období zkouškové. Pro vysokoškoláky nemusím připomínat, že je to doba probdělých nocí nad učením, plná stresu a nervozity. A pak Velikonoce, jaro a rok je za námi. Čas tady utíká věru rychle. Jak říká jeden novokněz: To se ani nenaděješ a budeš mít svěcení. Od doby, kdy jsem nastoupil do konviktu, jsem už stačil poznat hodně nových věcí. Iluze, které jsem měl na začátku, jsou už dávno pryč. Že kněz není často svatý člověk a seminář není nebem na zemi, jsem už taky poznal. Ale poznal jsem především to, že na to být knězem nemám. Vždyť je spousta jiných a lepších lidí, kteří by se k tomu hodili více. Tak proč zrovna já? Pro kněžství se člověk nerozhoduje, do kněžství je povolán. A Pán si vybírá a volá, kde On chce a koho On chce. To je obrovský dar!!! Já sám na to nemám! Vše je pouze Boží milost. Když se člověk této Boží milosti otevře, nezbývá mu nic jiného než jít za Ním. Pak už nerozhoduje sám za sebe, ale je to On, který si nás vede. A tak přeji každému z vás (i sobě), abyste objevovali své povolání v životě, abyste se nechali uchvátit Kristem a nebáli se otevřít jeho milosti. S díkem za modlitby Marek Bambula Zamyšlení Na cestu do budoucích dnů Pane, ukaž mi, co je správné a nesprávné, co je dobré a co špatné, abych nebloudil. Buď se mnou, abych jednal podle tvé vůle. Abych dnes na tebe myslel a odhodlaně konal to, co mi říká svědomí. Dej mi živou víru, že jsi stále se mnou, pevnou naději a lásku ke všem lidem. Buď dnes se mnou ve své lásce. Pomáhej mi žít podle tvé vůle nikoli slovy, ale činy. Olga Hrbková Dobré skutky, které nic nestojí Dobré slovo. Návštěva nemocného. Pochválit jídlo. Zatelefonovat, abychom někomu řekli něco milého. Nezapomenout na nejbližší narozeniny, jmeniny. Poděkovat. Dát dobrou radu. Udělat radost dopisem. Nepřipomínat odpuštěnou vinu. Nevlídné slovo nebrat jako urážku. Uznat slovy dobro bližního. Čestně přiznat křivdu, které jsme se dopustili. Humor. Těšit se na druhý den. Olga Hrbková 13
Modlitba Modlitba ve stáří Pane, ty víš lépe než já, že den ode dne stárnu a jednoho dne budu starý. Chraň mě před domněním, že musím při každé příležitosti a ke každému tématu něco říci. Zbav mne velké náruživosti chtít dávat do pořádku záležitosti druhých. Nauč mě, abych byl uvážlivý a ochotný pomáhat, ale abych při tom nevrtal a neporučníkoval. Zdá se mi, že je škoda z přemíry své moudrosti nerozdávat ale ty, Pane, víš, že bych si rád udržel pár přátel. Nauč mne, abych dovedl mlčky snášet své nemoci a obtíže. Přibývá jich a chuť o nich hovořit roste rok od roku. Netroufám si prosit, abys mi dal dar s radostí poslouchat druhé, když líčí své nemoci, ale nauč mě trpělivě je snášet. Také se neodvažuji prosit o lepší paměť ale jen o trochu větší skromnost a menší jistotu, když se má paměť neshoduje s jejich pamětí. Nauč mě té podivuhodné moudrosti umět se mýlit. Drž mě, abych byl, jak je jen možno, laskavý. Starý morous je korunní dílo ďáblovo. Nauč mě u jiných odhalovat nečekané schopnosti a dej mi krásný dar, abych se také o nich dovedl zmínit. Mám vrásky a šedivé vlasy. Nechci si stěžovat, ale tobě, Pane, to říkám bojím se stáří. Je mi tak, jako bych se musel rozloučit, nemohu zastavit čas. Pociťuji, jak den ze dne ztrácím sílu a přicházím o bývalou krásu. Byl jsem pyšný na to, že se stále ještě mohu měřit s mladými. Teď cítím a uznávám, že již toho nejsem schopen. Byl bych směšný, kdybych se o to pokoušel. Ale ty, Pane, říkáš: Kdo věří ve mne, tomu narostou křídla jako orlovi. Dej mému srdci sílu, abych život přijal tak, jak jej řídíš. Ne mrzoutsky, ne lítostivě se skleslou náladou, ne jako odcházející, ale vděčný a připravený ke všemu, k čemu mě ty ještě povoláš. A k tomu mi dej všechnu sílu srdce. Amen. Tuto modlitbu napsal sv. František Saleský, který se narodil 21. 8. 1567 na zámku Sales v Savojsku jako potomek venkovského šlechtického rodu. Po vysvěcení na kněze (1593) začal slovem i písmem horlivě bránit a šířit katolickou víru v kalvínské oblasti jižně od Ženevského jezera. Od roku 1602 působil jako ženevský biskup se sídlem v Annecy. Zemřel 28. 12. 1622 v Lyonu a 24. 1. 1623 byly jeho tělesné pozůstatky přeneseny do Annecy. V roce 1655 byl prohlášen za svatého a později za patrona novinářů a katolických spisovatelů. - KP - Zvonička Stávala na návsi v Hodicích, jen postavená z prken, se zvonkem umíráčkem, kterým ručně zvonil ponejvíce p. Karel Pokorný. Ta se zbourala, protože se v jejím sousedství stavěla nová hasičská budova a příslušenství společenský sál atd. Po celou dobu, kdy tato zvonička nebyla v provozu po celý rok nikdo nezemřel v obci, tedy utichla V nově postavené hasičské budově je nyní umístěna nová ve střeše, kde je dobře vidět a slyšet. Při úmrtí se však nezvoní ručně, ale automaticky. Nemocní Naši nemocní, za které se modlíme a oni jsou s námi duchovně přítomni, také ve vánoční době s nadějí a očekáváním dnů budoucích Otec Alois Bumbálek, i když unaven, ale posilován svátostmi, rád by se dožil padesáti šesti let kněžství v květnu 2006, i jeho spolubratři, kterým Pán dopřává ještě pracovat na Vinici Páně a zachraňovat duše sloužit všem, kteří si přejí, vrací se a jsou vděčni za Dar víry. Lidmila Vokřínková 14 Lidmila Vokřínková
Třešťský HODINÁŘ Podekování š Když jsem přemýšlel, co napsat o člověku, který toho hodně dělá, a hlavně už udělal, pro třešťské věžní hodiny ať už se jedná o ty na kostele sv. Kateřiny, tak i na zámku napadlo mě pouze to, že smekám před tím, co dokázal. Ano jedná se o místního betlémáře a také hodináře, pana Aloise Roháčka. Už od roku 1960 (tedy v době, kdy jsem ještě nebyl na světě) se začal starat o staré mechanické hodiny, které byly v roce 1965 na kostele sv. Kateřiny, a i o deset let později na zámku, nahrazeny novými hodinami elektrickými. Je to tedy již dlouhých 45 let jenom těch schodů kolik musel vyjít a zároveň sejít (samozřejmě i uklidit)... jenom v kostelní věži je jich 90, a těch ozubených koleček, táhel, kardanů a čeho všeho dalšího... A hlavně věžní hodiny ukazují vždy správnou hodinu a myslím si, že nejeden z nás si podle těchto hodin řídí své vlastní hodinky. Na čas, který ukazují, se můžeme stoprocentně spolehnout. Celá třešťská farnost Vám, pane Roháčku, moc děkuje za to, co děláte. K tomuto poděkování zároveň přidávám i přání pevného zdraví a samozřejmě i optimismus do let příštích. Vladislav Hynk P. S.: A protože vím také to, že pan Roháček v letošním roce kvůli zdravotním potížím končí se správou věžních hodinových skříněk a rafiček, chtěl bych Vás požádat o pomoc při hledání jeho nástupce. Může to být někdo z Vás či Vašich známých... Pokud byste projevili zájem, zastavte se u pana faráře nebo u mě. Těším se na Vás. Roráty Adventní doba, mimo jiné, má po celý měsíc prosinec tu radostnou dobu očekávání oslavenou roráty, rorátní ranní mší sv., před kterou věřící zpívají známé: Ejhle, Hospodin přijde při němž uhasnou světla a pokračuje píseň: Rosu dejte nebesa shůry Naši předkové s hlubokou zbožností za ranního šera i dlouhé cesty do vzdálených kostelíků, za zimního počasí zasněženou krajinou konali... Při návštěvě Domu s pečovatelskou službou jsme s bývalou sousedkou vzpomínaly na roráty ve farním kostele sv. Martina za našeho mládí. Bývaly v šest hodin, elektrické osvětlení jsme neznali (až na počátku války v roce 1939 bylo v našem domku pořízeno). V kostele rozsvítil pan Nosek kostelník nástěnné lampy, my pak na lavicích svíčky, abychom viděly do zpěvníků a zpívaly. Jaké to bylo kouzelné, tajemné očekávání Narození Krista. Ponejvíce buď v závějích sněhu, ale také na sáňkách, které maminka vzala zpět domů, a my spěchaly do školy. Křesťané přistupovali při mši sv. ke sv. přijímání (sousedka s babičkou, jež měla těžký život), ale tyto chvíle rorátů milovala a tak posvátně se nám vryly v paměť, že i po letech stále žijí a Bohu díky, můžeme prožívat! (Naši malíři umělci roráty mnohokrát zaznamenali, nakreslili, malovali, vždyť v našich krajinách tak bývaly všude.) Krásná předzvěst vánočních svátků. Kéž by se všichni zamyslili a s pokorou si vzali příklad z předků! Lidmila Vokřínková 15
Silvestrovská stránka Tak právě tady měl být Váš příspěvek... 16
Nová tvář a možnosti stránek Katolik.cz Brno 13. 12. 2005 zahájily internetové stránky www.katolik.cz provoz v novém provedení. Tyto známé stránky došly řady výrazných změn ve vzhledu i struktuře. Kromě na první pohled nové grafiky poskytují tyto stránky všem uživatelům nabídku univerzální registrace, která jim výrazně zjednoduší a zpříjemní zacházení se systémem stránek Katolik.cz umožní reagovat v diskusích populární rubriky Otázky a odpovědi, objednat si zasílání novinek, údajů z kalendáře a nedělních liturgických textů a vkládat nové inzeráty do inzerce a seznamky. Samozřejmě možnost číst veškeré texty, reakce a inzeráty zůstává pro všechny návštěvníky, pravidelné i náhodné, nezměněna. V již zmiňované rubrice Otázky a odpovědi, nejnavštěvovanější části těchto stránek, přibyly další funkce, které umožní lepší orientaci v této rubrice. Zjednodušená orientace, rozšířený výběr a vylepšené vyhledávání je k dispozici i v inzerci a seznamce. Seznamka navíc Katolik.cz registrovaným uživatelům nabízí možnost přímé internetové komunikace on-line rande. K dispozici ke stažení je také program liturgický kalendář pro rok 2006. Velmi ceněná a využívaná anonymní gynekologická poradna, na jejímž provozu se podílí sdružení CENAP v zastoupení Dr. Ludmily Lázničkové, je doplněna stále aktualizovanými informacemi z internetových stránek www.cenap.cz. V nabídce elektronických pohlednic přibyly fotografie přírody. Autoři stránek Katolik.cz doufají, že návštěvníkům se jejich dílo bude líbit i v nové podobě a rádi se k němu budou vracet. Za TEAM Katolik.cz: Mgr. Petr Handlar správce serveru Katolik.cz handlar@katolik.cz 736 52 92 05 17
18 Pozvánka
Pozvánka 19
Svatba Expedice Církev... Farní charita v Třešti informuje Začátkem ledna 2006 se uskuteční již tradiční každoroční Tříkrálová sbírka. Koledníci s vedoucími skupinek budou obcházet města i obce a budou vybírat peníze. V Třešti bude rozšířena možnost přispět na tuto sbírku do celkem tří pevných pokladniček první bude u Alberta ve stánku p. Šalandy (prodej časopisů a novin), druhá v prodejně Na Hrázi (u p. Stránské) a třetí bude na sídlišti k Hodicím v prodejně pana Václava Pavlů. Vybrané peníze budou zaslány na účet charity a použijí se na provoz Pečovatelských domů, Domovů pokojného stáří, Domovů pro matky s dětmi a jinou charitativní činnost včetně pomoci potřebným lidem v zahraničí v případě přírodních pohrom. O výsledku sbírky budou občané informováni v příštím čísle. Informace za Farní charitu Třešť Brychta Z. Vtip tohoto čísla Rybaří takhle jeden farář ve Vltavě pod Vyšehradem a vytáhne zlatou rybku. Jak už to tak zlaté rybky dělají, tak i tato prosí, že když bude puštěna zpátky do vody, splní svému dobrodinci přání. Farář se podiví, že se rybce chce nazpátek do té špinavé vody, pak ji však pustí a vyslovuje své přání: Co kdybys udělala něco s tou válkou v Kosovu... Hele, odvětí rybka, já jsem jenom obyčejná malá vltavská zlatá rybka... Války - to je na mne moc. Zkus si přát něco jinýho. Taky bych si přál, aby farníci v mém kostele byli zbožní, trpěliví a milí. Rybička se chvilku zamyslí a pak říká: Kde že je ta válka...? Tábor 2006? Už otazník za nadpisem naznačuje, že s táborem je něco jinak než obvykle. Po mnoho let se hlavní vedoucí střídali, téměř rok co rok... (p. Snížek, p. Kalčík, Pavel, Jirka, Ondřej...), až převzal štafetu hlavního vedoucího Vláďa a dokázal ji nést velice dlouho a to, řekl bych, obdivuhodným způsobem, tak, že děti byly z jeho táborů nadšeny! Já sám jsem to zažil jako dítě i jako vedoucí. Loni jsem převzal štafetu já. Snažil jsem se ze všech sil za pomoci hospodáře Michala, zdravotníka Martina, multifunkčních Katky a Standy, všech vedoucích i všech ostatních, kteří se na táboře podíleli, byť jen minimem! Proč tedy ten otazník? Z důvodu mého zaměstnání, kde mi přibývá pracovních povinností (v době příprav loňského tábora jsem se pouze zaučoval), si nejsem jist, jestli bych měl na přípravu tábora a na jeho realizaci dostatek času a prostředků. Tím bych chtěl poprosit všechny ty, kteří by měli dost kuráže připravit tábor 2006, především jako hlavved (hlavní vedoucí), aby mě co možná nejspíš kontaktovali a po domluvě a předání veškerých materiálů převzali štafetu hlavních vedoucí. Lukáš Kubala hlavved 2005 křest: pohřby: Statistika Jan Staněk Natálie Marie Staňková Tereza Marie Staňková Matěj Jiří František Brabenec Magdaléna Brychtová Radka Marie Roháčková Maxim Václav Roháček Tereza Hrodková (Růžená) Ing. Josef Salamánek Růžena Lysá Ludmila Tůmová (Růžená)