Obojživelníci bývalého VVP Pístov



Podobné dokumenty
Co prozradí žáby zpěvem?

TŮNĚ OÁZY ŽIVOTA. Aneta Mašterová.

KUŇKA OHNIVÁ a ČOLEK VELKÝ na Vysočině a příklady vhodného managementu

Pozemkový spolek GALLINAGO v roce 2010

Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera

Co prozradí žáby zpěvem?

Obojživelníci u Rančířovského Okrouhlíku

Kosení tří mokřadů pro obojživelníky 2018

Kosení šesti mokřadů pro obojživelníky

Podpora ohrožených druhů na Hulišťatech

Ze života obojživelníků. Filip Šálek

Obnova biotopů na Pístovských mokřadech

Transfery obojživelníků u Svitáku 2016

Mokřady nad Rančířovským Okrouhlíkem

Transfery obojživelníků u Svitáku 2017

Transfery obojživelníků u Svitáku 2015

Informační panel na Pístovských mokřadech

Mokřady ochrana a management v roce 2013

Příklady vhodné péče o biotopy ropuchy krátkonohé

Mokřady ochrana a management v roce 2012

Příklady vhodné péče o biotopy ropuchy krátkonohé. Jaromír Maštera únor 2015 Foto Jaromír Maštera

Terestrické biotopy obojživelníků

Herpeto - batrachologický průzkum Rančířovského Okrouhlíku

Pístovské mokřady 2009

Mokřady ochrana a management v roce 2014

Čištění Řehořovské požární nádrže

Poznámky k určování snůšek obojživelníků ČR

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Poznámky k určování larev obojživelníků ČR

Rozvoj Pozemkového spolku Gallinago 2011

Revitalizace některých rybníků a nádrží na Jindřichohradecku

Voda v krajině. Péče, praktická opatření, možnosti financování

Český svaz ochránců přírody Jihlava (ZO č. 59/11) U Borovinky

Realizátor: partner ZO ČSOP JARO Jaroměř. Lokalita Ještěrčí ráj

U Popického rybníka 2010

Zásady budování drobných vodních ploch

Zkušenosti SFŽP s posuzováním nákladovosti projektů Operačního programu ŽP. zelená linka:

Zásady budování drobných vodních ploch

Vyhodnocení extenzivního chovu ryb na pražských rybnících

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Obojživelníci Literatura

CHKO Litovelské Pomoraví

VYTVÁŘENÍ A OBNOVA TŮNÍ. SPPK B02 001:2014 Vytváření a obnova tůní STANDARDY PÉČE O PŘÍRODU A KRAJINU SPPK B02 001: 2014

Budování a obnova drobných vodních ploch (tůní)

Pracovní list Na skok k obojživelníkům pro II. stupeň základní

Obojživelníci - Lissamphibia. Podpořeno z projektu FRVŠ 1220/2013/G4

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24.

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

Ochrana obojživelníků rozmnožování a vývoj

NAŘÍZENÍ Kraje Vysočina ze dne 17. května 2016 č. 8/2016. o zřízení přírodní památky Maršovec a Čepička

Inventarizační průzkum obojživelníků a plazů na území PP Zásada pod školou

1. Účel a náplň standardu Vymezení standardu Definice tůně Účel standardu Právní rámec Typy tůní...

ČÍSLO JEDNACÍ OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA/LINKA/ LIBEREC KULK 97952/2018. Mgr. Waldhauserová/ OŽPZ 1217/2018 OZOP

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 3/2016 ze dne ,

PÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

VY_52_INOVACE_ / Obojživelníci Obojživelníci ve vodě i na souši

Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině. Úvoz 23, Jihlava, IČO

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Mokřad u Slováckých strojíren

Mokřadní centrum Kančí obora

Jindřichův Hradec

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka

Finanční zdroje pro ochranu přírody a krajiny a role AOPK ČR při jejich administraci

Křtinský lom. Ráj obojživelníků a mokřadních orchidejí. P. Jelínek a M. Čech. Mendelova univerzita v Brně. Přírodní památka

Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich obojživelníků. (pomůcka k přípravě na poznávačku )

Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko

k posílení a další prosperitě populace zájmového druhu (nikoliv však na úkor jiných vzácných a zvláště chráněných druhů)

Inventarizační průzkum lokality Slatinice - Kašpárovec z oboru batrachologie a herpetologie

6. ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA LIBERECKÉHO KRAJE DNE

ObOjživelníci. v NárodNím parku podyjí. Žabí koncerty kolem rybníků a tůní obohacují i naše vnímání světa

Návrh. na vyhlášení zvláště chráněného území

Ošklivé nežádoucí hromady nebo významný biotop? Jaromír Maštera

Možnosti revitalizací vodních toků v městském prostředí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

3. Přírodní památka Kamenec

Závěrečná zpráva o projektu

Inventarizační průzkum lokality Droždín z oboru batrachologie a herpetologie

Obsah: 1 Hydromorfologická analýza. 2 Biologická rešerše

LOUKY a PASTVINY. Jan HORNÍK. projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea

PP Pískovna na cvičišti

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor životního prostředí Žerotínovo náměstí 3/5, Brno

BIOD_Tune_1504_ZZ_ str. 1. Závěrečná zpráva o projektu. Péče o Dalovické tůně v Pozemkovém spolku Meluzína.

Obojživelníci České republiky

ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ V PŘÍRODNÍM PARKU JESENICKO

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Téma: Ročník: ZÁSTUPCI 6. OBOJŽIVELNÍKŮ. Autor: Mgr. Martina Kopecká

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol. Obojživelníci - opakování

Jméno: Obojživelníci jsou, kteří jsou. vývojově na přechodu mezi způsobem života ve a na.. U nás žijí především ve, na a v, v blízkosti vodních

ČÍSLO JEDNACÍ OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA/LINKA/ LIBEREC KULK 14305/2017. Mgr. Waldhauserová/ OŽPZ 194/2017 OZOP

Ochrana přírody, rybářství, vody - přehled právní úpravy

VĚSTNÍK O B S A H. Ročník Částka 4 Rozesláno dne 6. dubna 2012

Závěrečná zpráva o projektu

Seznam zajímavých lokalit v katastru města Strakonic stav k 10/2015.

Obojživelníci v ohrožení

Závěrečná zpráva o projektu. Péče o Dalovické tůně v Pozemkovém spolku Meluzína. funkce: vedoucí regionálního centra

Výjimka z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů z třídy obojživelníků a plazů rozhodnutí. R o z h o d n u t í. I.

Ramsarská úmluva a její úloha v globální ochraně mokřadů. Libuše Vlasáková Ministerstvo životního prostředí

Věc: Výjimka z ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů VD Velký Rybník, obnova spodních výpustí rozhodnutí. Rozhodnutí

Realizátor PROJEKTU Příležitost k rozmanitosti

Závěrečná zpráva o projektu Projekt byl realizován za laskavé finanční i morální podpory Karlovarského kraje.

Transkript:

Obojživelníci bývalého VVP Pístov a péče o jejich biotopy Jaromír Maštera AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod listopad 2010 Foto: J.Maštera, J.Dvořák, A.Zedníková

Pístovské mokřady Rančířovský tankodrom Rančířovský Okrouhlík

Rančířovský tankodrom listonoh letní žábronožka letní

červeně - hranice lokality, bíle - navážka z obchvatu Jihlavy z roku 2006

čolek obecný ** kuňka obecná ** rosnička ** blatnice * skokan hnědý * skokan krátkonohý ** kuňka obecná

Rančířovský Okrouhlík skokan ostronosý

červeně - hranice lokality, modře - managementové plochy 2009-2010, žlutě - tůně - finanční dotace z Ekologického fondu Magistrátu města Jihlavy a Programu péče o krajinu MŽP péče o mokřadní louky od roku 2009: - kosení - prořezávky - ruční obnova a budování tůní: 2009-20, 10 a 4 m2 2010-20, 15 a 10 m2

listopad 2009 červen 2009 Obnova tůní 2009 červen 2010 květen 2010

čolek obecný * kuňka obecná * ropucha obecná *** rosnička ** blatnice ** skokan ostronosý ** skokan hnědý ** skokan krátkonohý ***

srpen 2010 říjen 2010 Budování tůní 2010 říjen 2010 říjen 2010

Pístovské mokřady kuňka obecná vemeník dvoulistý

oranžově - pozemky v užívání Pobočky ČSO na Vysočině, zeleně - kosené plochy 2010, bíle - známé funkční tůně do roku 2004, červeně + bíle - známé funkční tůně v letech 2004-2006, žlutě - tůně vybudované v roce 2007 firmou Colas (nápravné opatření), modře - ručně vybudované tůně v letech 2008-2010 2008-4 tůně 5-20 m2 2009-11 tůní 3-75 m2 2010-30 tůní 5-35 m2 Pobočka ČSO na Vysočině má od města Jihlavy v bezúplatném užívání cca 7,5 ha pozemků (od 26.6.2008 ) - finanční dotace z Programu péče o krajinu MŽP, Ochrany biodiverzity, MŽP a SFŽP

čolek velký * čolek obecný *** kuňka obecná * ropucha obecná * rosnička *** blatnice ** skokan ostronosý ** skokan hnědý ** skokan krátkonohý *** skokan zelený * 2010

Obnova tůní 2008

červen 2008 srpen 2010 září 2008 červen 2009

Obnova tůní 2009

duben 2009 listopad 2008 duben 2010 květen 2010

Obnova a budování tůní 2010

leden 2010 březen 2010 září 2010 srpen 2010

duben 2010 březen 2010 říjen 2010 září 2010

květen 2010 duben 2010 říjen 2010 říjen 2010

Tůně 2010

Tůň vybudována: leden 2007 Foto - srpen 2007 po 3,5 letech téměř 100% zatažení orobincem Více na stránkách: www.mokrady.wbs.cz Vytváření zimovišť / úkrytů Foto - srpen 2010

Nové tůně pro obojživelníky (neprůtočné*) Menší a mělčí (cca do 100 m2, průměr. hloubka do 50 cm) - v menších tůních se může rozmnožovat většina druhů obojživelníků, řada druhů vyloženě malé tůně preferuje vs. Větší a hlubší (cca nad 100 m2, průměr. hloubka nad 50 cm) - větší tůně (vodní plochy obecně) striktně vyžaduje k rozmnožování jen několik málo druhů obojživelníků (např. ropucha obecná, skokan skřehotavý) Výhody: - funkční hned krátce po vybudování - lze je vybudovat prakticky kdekoli na vhodných podmáčených místech (i v MZCHÚ) - lze je budovat ručně - vytěžené zeminy je málo a často ji lze uložit na lokalitě bez poškození biotopů - malé riziko trvalé přítomnosti ryb - nenarušují vzhled lokality - snadná pravidelná údržba Nevýhody: - krátká životnost (rychle zarůstají) - větší riziko vysychání během sezóny - většinou nevhodné k zimování (můžou promrzat) Výhody: - dlouhá životnost (málo zarůstají) - malé riziko vysychání během sezóny - většinou vhodné k zimování (nepromrzají) Nevýhody: - funkční až po několika letech (někdy vůbec) - lze vybudovat jen někde, zabírají větší plochu mokřadních biotopů - na budování je potřeba bagr (ručně téměř nelze) - vytěžené zeminy je hodně a většinou ji nelze uložit na lokalitu bez poškození biotopů - vysoké riziko trvalého zarybnění (přirozené/ umělé) - můžou výrazně narušovat vzhled lokality - náročnější pravidelná údržba * nejlépe na lokalitách kombinovat oba typy, s převahou menších tůní *

Zachrání budování tůní obojživelníky? - ochrana obojživelníků by měla vycházet z jejich životního a ročního cyklu tj. nutná ochrana vodního i suchozemského (terestrického) biotopu! Ochrana terestrických biotopů: - mokřady, louky, listnaté či smíšené lesy, luční lada nebo specifické biotopy (povrchové doly, lomy) apod. a zimoviště Ochrana vodních biotopů: 1. rybníky a jiné vodní nádrže vhodných parametrů - velmi důležité! zejména menší extenzivní rybníky - ale: problémy s obhospodařováním (ryby) 2. tůně vhodných parametrů - pro řadu druhů velmi důležité - většinou snadnější dohoda s majiteli pozemků pouze na tůních nebo rybnících nelze postavit ochranu obojživelníků - je potřeba chránit a pečovat o oba typy biotopů pokud by v krajině byla dostatečná nabídka vhodných tůní, populacím většiny druhů obojživelníků by to mohlo výrazně pomoct vhodných botanicky a jinak nevýznamných podmáčených míst je v krajině spousta - na všech těchto místech tůně realizovat - Děkuji za pozornost -