8/2000 Sb. Ministerstva životního prostředí ze dne 13. ledna 2000,

8/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí ze dne 13. ledna 2000, kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 5 odst. 3, 7 odst. 12, 8 odst. 8, 11 odst. 6, 12 odst. 9 a 14 odst. 4 zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), (dále jen "zákon"): ZÁSADY HODNOCENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE (K 5 zákona) 1 Předmět a zásady (1) Hodnocení rizik závažné havárie se provádí pro a) účely oznámení,1) b) zpracování bezpečnostního programu prevence,2) c) zpracování bezpečnostní zprávy.3) (2) Hodnocení rizik závažné havárie vychází z následujících zásad: a) určení zdrojů rizik závažné havárie, b) stanovení možných následků závažné havárie vně objektu, c) hodnocení rizik závažné havárie způsobených jednotlivými zdroji rizik v objektu, d) odhad pravděpodobnosti vzniku závažné havárie. HODNOCENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE PRO ÚČELY OZNÁMENÍ (K 6 zákona) 2 Určení zdrojů rizik závažné havárie Určení zdrojů rizik závažné havárie zahrnuje a) určení objektů nebo zařízení, v nichž jsou umístěny nebezpečné látky, b) zpracování seznamu nebezpečných látek umístěných v jednotlivých objektech nebo zařízeních a přiřazení odpovídajícího číselného kódu ke každé nebezpečné látce podle jejích vlastností, podmínek užívání a typu zařízení, kde je látka užívána, je uvedeno v tabulce I v příloze č. 1.

3 Stanovení možných následků závažné havárie vně zařízení nebo objektu (1) Následky závažné havárie vně objektu nebo zařízení jsou určeny počtem možných obětí mezi občany, kteří žijí nebo pracují v okolí zdroje rizika závažné havárie. (2) Podle číselného kódu nebezpečné látky a jejího projektovaného množství v technologickém zásobníku nebo zařízení se stanoví kódové označení následků závažné havárie s touto nebezpečnou látkou podle tabulky IIa nebo IIb přílohy č. 1. (3) Největší vzdálenost působení možných následků závažné havárie a zasažená plocha se stanoví podle tabulky III přílohy č. 1. (4) Souhrnné vyjádření závažnosti možných následků závažné havárie se provádí podle tabulky IV a vzorce uvedeného v příloze č. 1. 4 Odhad pravděpodobnosti vzniku závažné havárie (1) Pro každý zdroj rizika závažné havárie se stanoví průměrné pravděpodobnostní číslo P na základě číselného kódu nebezpečné látky a prováděné činnosti (výroba nebo skladování) podle tabulky Va nebo Vb přílohy č. 1. (2) Převod průměrného pravděpodobnostního čísla P na přijatelnou četnost události Fp (počet událostí za rok) se provede podle tabulky VI přílohy č. 1. (3) Výsledek hodnocení rizika se uvede v oznámení. PŘIJATELNOST RIZIKA VZNIKU ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE (K 6 zákona) 5 (1) Přijatelná četnost výskytu možného ohrožení života jedné osoby v důsledku vzniku závažné havárie v okolí objektu nebo zařízení v důsledku závažné havárie je 10-5 pro stávající objekty nebo zařízení a 10-6 pro nové objekty nebo zařízení. (2) Přijatelná četnost výskytu možného ohrožení života více osob v důsledku vzniku závažné havárie je dána vztahem Fp = 10-3 / N 2 pro stávající objekt nebo zařízení Fp = 10-4 / N 2 pro nový objekt nebo zařízení, kde: Fp - přijatelná četnost, N - počet ohrožených osob.

ROZSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍHO PROGRAMU PREVENCE ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE (K 7 zákona) 6 Rozsah a způsob písemného zpracování bezpečnostního programu prevence (dále jen "program") je uveden v příloze č. 2. ROZSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVY (K 8 zákona) Rozsah zpracování bezpečnostní zprávy je uveden v příloze č. 3. 7 ROZSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ VNITŘNÍHO HAVARIJNÍHO PLÁNU (K 11 zákona) 8 Vnitřní havarijní plán obsahuje a) způsob zajištění havarijní připravenosti informačních, materiálních, lidských a ekonomických zdrojů pro případ vzniku havárie, b) způsob zvládání možných havárií, c) opatření zajišťující vhodný monitoring následků a sanaci místa havárie. 9 Vnitřní havarijní plán je průběžně aktualizován a prověřován praktickými cvičeními. O výsledku různých typů praktických cvičení je vedena dokumentace a v jejím rámci písemné zápisy s uvedením zjištěných nedostatků včetně termínů jejich odstranění. Dokumentace je součástí vnitřního havarijního plánu. 10 Rozsah zpracování vnitřního havarijního plánu je uveden v příloze č. 4. ROZSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ PODKLADŮ PRO STANOVENÍ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ A PRO VYPRACOVÁNÍ VNĚJŠÍHO HAVARIJNÍHO PLÁNU (K 12 zákona) 11 Rozsah a způsob zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu je uveden v příloze č. 5. ROZSAH A ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ INFORMACE URČENÉ VEŘEJNOSTI A POSTUP PŘI ZABEZPEČOVÁNÍ INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI

V ZÓNĚ HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ (K 14 zákona) 12 Rozsah a způsob zpracování informace určené veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování je uveden v příloze č. 6. ZPŮSOB PŘEDLOŽENÍ DOKUMENTACE 13 Program, bezpečnostní zpráva, vnitřní havarijní plán a podklady pro stanovení zóny havarijního plánování se předkládají v jednom originálním výtisku a současně textové části v elektronické podobě. 14 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 29. ledna 2000. Poznámky pod čarou: Ministr: RNDr. Kužvart v. r. 1) 6 zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií). 2) 7 zákona č. 353/1999 Sb. 3) 8 zákona č. 353/1999 Sb. x) Například zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 163/1998 Sb. xx) 6 zákona č. 353/1999 Sb. xxx) Vyhláška č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší. xxxx) Například zákon č. 133/1985 Sb., zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 159/1992 Sb. a zákona č. 47/1994 Sb., zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 206/1996 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 167/1998 Sb. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 8/2000 Sb. Postup hodnocení rizik závažné havárie pro účely oznámení

1. Podle tabulky I se přiřadí číselný kód na základě obecné charakteristiky nebezpečné látky (skupenství, tlak par, hořlavost, výbušnost a toxicita) a její přítomnosti v zařízení (výrobním, skladovacím, přepravním včetně potrubí). TABULKA I : PŘIŘAZENÍ ČÍSELNÝCH KÓDŮ NEBEZPEČNÝM LÁTKÁM Typ látky Popis látky Zařízení / přeprava Číselný kód Hořlavá Tlak par < 0,03 MPa při 20 C, Sklad -zapuštěné zásobníky 1 kapalina Potrubí 2 Ostatní 3 Tlak par > 0,03 MPa při 20 C Sklad - zapuštěné zásobníky 4 Potrubí 5 Ostatní 6 Hořlavý Zkapalněný tlakem Nadzemní sklad, 7 želez./silnice plyn Potrubí 8 Ostatní 9 Zkapalněný chladem Sklad - zapuštěné zásobníky 10 Ostatní 11 Pod tlakem Potrubí 12 Sklad tlak. lahví do 100 kg 13 Výbušniny V celku (zapříčiňují jednotlivé exploze) 14 V baleních (např. munice) 15 Toxická Zdraví škodlivá Sklad - zapuštěné zásobníky 16 kapalina Ostatní 17 Toxická Sklad - zapuštěné zásobníky 18 Železnice/silnice - přeprava 19 Vodní přeprava 20 Ostatní 21 Vysoce toxická Sklad - zapuštěné zásobníky 22 Železnice/silnice - přeprava 23 Vodní přeprava 24 Ostatní 25 Toxický Zkapalněný tlakem: zdraví škodlivý 26 plyn 1) toxický 27 vysoce toxický 28 Zkapal. chlazením: zdraví škodlivý 29 toxický 30 vysoce toxický 31 V potrubí: vysoce toxický 32 vysoce toxický pod tlakem > 2;5 MPa 33 Spaliny (toxické zplodiny) Spalování: - pesticidů 34 - dusíkatých hnojiv 35 - kyseliny sírové 36 - chloroplastů 37 1) Zákon č. 157/1998 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů. 2. Podle tabulky IIa a tabulky IIb se provede přiřazení kódových označení následků závažné havárie objektu nebo zařízení s nebezpečnou látkou v závislosti na jejím číselném kódu a projektovaném množství v zařízení. Přitom tabulka IIa platí pro výrobní, skladové a transportní zařízení mimo potrubí, tabulka IIb pak platí speciálně pro transport nebezpečných látek v potrubích.

TABULKA IIa : KÓDOVÉ OZNAČENÍ ÚČINKŮ ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE PODLE MNOŽSTVÍ LÁTKY V UDÁLOSTI (MIMO POTRUBÍ) Číselný Množství (t) kód 0.2-1 1-5 5-10 10-50 50-200 200-1000 1000-5000 5000-10000 > 10000 1 - - - _ - AI BI BI CI 3 - - - AI BI CI DII X X 4 - - - - - BI CII CII. DII 6 - - - BII CII DII EII X X 7 - AI BI CI DI EI X X X 9 - BII CIII CIII DIII EIII X X X 10 - - - - - BI CII CII DII 11 - - - BII CII DII EII X X 13 - - CIII CII CI CI X X X 14 AI BI BI CI CI DI X X X 15 BIII BIII CIII CI CI DI X X X 16 - - - - - AII AII BII CIII 17 - - - AIII AII BII CII CII CII 18 - - AII BIII CIII EIII FIII GIII GIII 19 BII CII DIII EIII X X X X X 20 CII DII EIII FIII GIII HIII X X X 21 BII CII DIII EIII FIII GIII GIII X X 22 AII BII CIII EIII FIII GIII GIII HIII HIII 23 CII DIII EIII FIII X X X X X 24 DIII EIII FIII GIII HIII HIII X X X 25 CIII DIII EIII FIII GIII HIII HIII X X 26 - - AII AI BII BI CIII CII X 27 CII DIII EIII EIII FIII FIII GIII X X 28 EIII FIII GIII HIII HIII X X X X 29 - - - AII AII BII BII BII CII 30 BII CII DIII EIII EIII EIII FIII GIII X 31 EIII FIII GIII HIII HIII X X X X 34 - - - BII DIII EIII EIII X X 35 - AII AII CIII EIII FIII FIII X X 36 - - BII AII CIII DIII DIII X X 37 - - - AII CIII DIII DIII X X Symbol (X) znamená v praxi nereálnou kombinaci látka/množství, symbol (-) znamená zanedbatelný účinek TAB. IIb : KÓDOVÉ OZNAČENÍ ÚČINKŮ ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE PODLE MNOŽSTVÍ LÁTKY V UDÁLOSTI (PRO POTRUBÍ) Kódové Typ látky Popis látky Průměr Kódové číslo potrubí [m] označení 2 Hořlavá kapalina Tlak par při 20 C < 0,03 MPa > 0,2 A I 5 Tlak par při 20 C > 0,03 MPa 0,2-0,4 A I > 0,4 B II 8 Hořlavý plyn - Zkapalněný tlakem < 0,1 C I 0,1-0,2 D I >0,2 E I 12 Hořlavý plyn Pod tlakem 0,2-1 A I >1 BI

32 Toxický plyn Toxický < 0,1 F III 0,1-0,2 G III 33 Toxický pod tlakem < 0,02 D III > 2,5 MPa 0,02-0,04 E III 0,04-0,1 F III 3. Podle tabulky III se kódovému označení následků závažné havárie přiřadí poloměr zóny ohrožení (největší vzdálenost účinků havárie) R (kategorie vzdálenosti A až H) a zasažená plocha S (podle kategorie závažné události: I - požár; I - výbuch, III - toxický rozptyl) TABULKA III: POLOMĚR ZÓNY OHROŽENÍ A PLOCHA ZASAŽENÁ NÁSLEDKY ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE Vzdálenost účinků havárie Zasažená plocha S [ha] R [m] I (požár) II (výbuch) III (tox. rozptyl) A 0-25 0,2 0,1 0,02 B 0-50 0,8 0,4 0,1 C 0-100 3 1,5 0,3 D 0-200 12 6 1 E 0-500 80 40 8 F 0-1000 - - 30 G 0-3000 - - 300 H 0-10000 - - 1000 4: Souhrnné vyjádření závažnosti následků se provede podle vzorce: N=S. h. f s, kde N = počet ohrožených osob, S = zasažené území [ha] (viz tabulka III), h = hustota zalidnění v zasaženém území (počet osob/ha); pokud nejsou přesnější údaje o skutečné hustotě zalidnění v obcích, použije se odhad dle tabulky IV, f s = korekční faktor, který se používá v případě, že obydlená plocha tvoří zlomek zasažené plochy; stanovení f s se provede podle vzorce: f s = f r. fα, kde f r = faktor prstencové části plochy představující obydlenou plochu uvnitř kruhu k celkové ploše kruhu vymezeného poloměrem zóny ohrožení (R viz tabulka II) a vypočítá se: f r = (R 2 max - R 2 min) / R 2, kde R max = vnější poloměr, tj. maximální vzdálenost obydlené plochy od zdroje rizika, R min = je vnitřní poloměr, tj. minimální vzdálenost obydlené plochy od zdroje rizika, R = poloměr zóny ohrožení (vzdálenost účinků havárie), fα = faktor představující úhel obydlené plochy zasažený zdrojem rizika a redukovaný úhlem účinků události? se vypočítá: fα = α / Θ, kde Θ = 360 pro plochu (I) - požár, 180 pro plochu (II) - výbuch mraku par, 36 pro plochu.(iii) - toxický rozptyl, α = úhel vymezený plochou s uvažovanou hustotou zalidnění (obrázek I) Při stanovení faktoru f?? je třeba se zaměřit na oblast s největší hustotou zalidnění.

TABULKA IV: HUSTOTA-ZALIDNĚNÍ Popis plochy (oblasti) Hustota zalidnění [počet osob/ha] Venkovské osídlení (obec do 2000 obyvatel) 15 Střediskové sídlo na venkově 25 (obec do 5000 obyvatel) Vnější obytná část města 45 (obec do 50 000 obyvatel) Centrální obytná část města 90 (obec do 50 000 obyvatel) Vnější obytná část města 90 (obec nad 50 000 obyvatel) Centrální obytná část města 180 (obec nad 50 000 obyvatel) 5. Podle-tabulky Va a tabulky Vb této přílohy se přiřadí každému jednotlivému zdroji rizika závažné havárie nejdříve průměrné pravděpodobnostní číslo nežádoucí události P podle číselného kódu látky a charakteristiky zařízení. Tabulka Va je určena pro stacionární zařízení a tabulka Vb pro potrubí. TABULKA Va : PRŮMĚRNÉ PRAVDĚPODOBNOSTNÍ ČÍSLO (P) PRO STACIONÁRNÍ ZAŘÍZENÍ Látky (číselný kód) Pravděpodobnostní číslo (P) Skladování Výrobní zařízení Hořlavá kapalina (1-3) 8 7 Hořlavá kapalina (4-6) 7 6 Hořlavý plyn (7) 6 5 Hořlavý plyn (9) 7 6 Hořlavý plyn (10, 11 ) 6 - Hořlavý plyn (13) 4 - Výbušnina (14, 15) 7 6 Toxická kapalina (16-25) 5 4 Toxický plyn (26-28) 6 5 Toxický plyn (29-31 ) 6 - Toxický plyn (33) 5 4 Produkt spalování (34-37) 3 - TABULKA Vb : PRŮMĚRNÉ PRAVDĚPODOBNOSTNÍ ČÍSLO (P) PRO POTRUBÍ Látky (číselný kód) Pravděpodobnostní číslo (P) Hořlavá kapalina (2) 6 Hořlavá kapalina (5) 5 Hořlavý plyn (8) 6 Hořlavý plyn (12) 6 Toxický plyn (30) 6 Toxický plyn (32,33) 5 6. Pro převod průměrného pravděpodobnostního čísla P na přijatelnou četnost události Fp (počet událostí/rok) platí: P = log Fp. Konverze se provede v souladu s údaji podle tabulky VI. TABULKA Vb : PRŮMĚRNÉ PRAVDĚPODOBNOSTNÍ ČÍSLO (P) PRO POTRUBÍ P F p P F p P F p 3 1.10-3 5 1.10-5 7 1.10-7

4 1.10-4 6 1.10-6 8 1.10-8 *P je absolutní hodnota logaritmu Fp (P = (logfp) ) Příloha č. 2 k vyhlášce č. 8/2000 Sb. Rozsah a způsob zpracování programu 1. Celkové cíle a zásady prevence vzniku havárií a zásady omezení jejich možných následků 1.1 Cíle a zásady se stanoví rámcově: Musí však jasně směřovat k zajištění vhodné struktury a systému řízení pro každou z následujících oblastí: a) organizace a zaměstnanci, b) stanovení a hodnocení závažných zdrojů rizik, c) řízení provozu, d) řízení změn, e) havarijní plánování, f) sledování plnění programu, g) audit a kontrola. 1.2 Rozsah stanovených cílů a zásad odpovídá,charakteru zdrojů rizik závažných havárií a jasně se

vyjádří. 1.3 Cíle a zásady prevence závažných havárií a zásady omezení jejich možných následků jsou součástí programů bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí nebo jako jejich doplněk. 2. Systém řízení bezpečnosti 2.1 Systém řízení bezpečnosti je součástí celkového řízení objektu nebo zařízení. Předmětem řízení jsou oblasti uvedené v bodě 1.1 písmena a) až g). 2.2 V rámci systému řízení bezpečnosti jsou vytvořeny a zavedeny ukazatele, parametry a kritéria potřebná pro následné hodnocení účinnosti realizovaných opatření. 3. Organizace a zaměstnanci 3.1 Organizace v objektech nebo zařízeních umožní splnění stanovených cílů. Pro dosažení cílů se plánují potřebné zdroje technické, finanční a lidské. 3.2 V rámci organizace jsou na všech úrovních řízení stanoveny úkoly a povinnosti pracovníků podílejících se na omezování rizik závažných havárií a stanovena odpovědnost jednotlivých osob za plnění úkolů. 3.3 Součástí organizace je i zajištění odpovídajícího řízení lidských zdrojů, tj. výběr pracovníků pro činnosti přímo ovlivňující možnost vzniku závažné havárie, zabezpečení potřebné výchovy a výcviku zaměstnanců objektu nebo zařízení a v případě potřeby i zaměstnanců spolupracujících organizací pracujících na území objektu nebo zařízení. 3.4 Stanoví se činnosti vyžadující zvláštní výcvik a zajistí se výcvik příslušných zaměstnanců. 3.5 V objektech a zařízeních se zajistí účast zaměstnanců při přípravě programu a při jeho zavádění. 4. Hodnocení rizik závažné havárie 4.1 Pro zjištění a hodnocení zdrojů rizik jsou přijaty a zavedeny postupy zajišťující systematické provádění posuzování rizik vyplývajících jak z normálních, tak i mimořádných stavů (situací) a odhad pravděpodobnosti jejich vzniku a závažnost možných následků. 4.2 Stanovení a hodnocení zdrojů rizik se provádí pro a) objekt nebo zařízení počínaje fází zpracování projektové dokumentace až po likvidaci objektu nebo zařízení, b) normální i mimořádné provozní podmínky včetně možného selhání lidského činitele, c) možnosti vnějšího ohrožení (např. živelní pohromy). 4.3 Rozsah možných škod se vyjadřuje pro a) ohrožení zdraví a životů osob, b) ohrožení životního prostředí, c) ohrožení majetku. 4.4 V rámci hodnocení zdrojů rizik jsou zjištěny a stanoveny požadavky na kvalifikaci a výcvik zaměstnanců a organizaci práce. 4.5 Hodnocení zdrojů rizik je dokumentováno včetně uvedení užitých metod a základních přístupů k jejich vyloučení nebo omezení. 5. Řízení provozu objektu nebo zařízení 5.1 V rámci řízení provozu objektu nebo zařízení jsou zpracovány, přijaty a zavedeny postupy zajišťující bezpečné provádění všech, z hlediska bezpečnosti důležitých činností včetně údržby a trvalého nebo přechodného zastavení provozu objektu nebo zařízení. 5.2 Postupy, instrukce a metody pro zajištění bezpečného výkonu činností jsou připravovány ve spolupráci se zaměstnanci, kteří je budou provádět. 5.3 Psané postupy, instrukce a metody se pravidelně aktualizují a zpřístupňují všem zaměstnancům, jejichž činnosti se dotýkají. Dokumentace může v jednotlivých bodech odkázat na související podnikové předpisy. 6. Řízení změn v objektu nebo zařízení 6:1 V rámci systému řízení objektu nebo zařízení řízení jsou zpracovány, přijaty a zavedeny bezpečné postupy pro plánování a provádění změn stávajících objektů, zařízení nebo provozů

včetně skladování. Plánované změny se posuzují z hlediska jejich vlivu na bezpečnost provozu. 6.2 Pozornost se věnuje především změnám v personálním obsazení; technickém řešení, technologických postupech; programovém vybavení a změnám vnějších podmínek, které mohou ovlivnit vznik a následky závažných havárií. 6.3 Postupy pro řízení změn jsou využívány i při návrhu a realizaci nových výrobních a skladovacích zařízení a procesů. 7. Havarijní plánování Pro havarijní plánování se přijmou, zavedou a dokumentují a) postupy zjišťování předpokládaných havarijních situací vycházejících ze zjištěných zdrojů rizik závažných havárií, b) způsoby ověřování a posuzování, zda havarijní plány odpovídají zjištěným havarijním situacím. 8. Sledování plnění programu 8.1 Stanoví se, zavedou se a dokumentují se postupy pro průběžné sledování plnění stanovených úkolů vyplývajících z programu. 8.2 Průběžně se sledují dosahované výsledky plnění úkolů, porovnávají se se stanovenými cíli tak, aby mohly být zjištěny odchylky plnění úkolů a analyzovány jejich příčiny. 8.3 Stanoví se, zavedou se a dokumentují postupy pro provádění, nápravných opatření. 8.4 V rámci sledování se zavede systém hlášení o nehodách (poruchy, havárie), včetně nehod bez následků, a to především těch, které vznikly v souvislosti se selháním ochranných systémů. 8.5 Stanoví se postupy evidence a vyšetřování nehod, včetně nehod bez následků, a postupy pro provádění-nápravných opatření. 9. Kontrola a audit 9.1 Přijmou se a zavedou se postupy pro periodické a systematické prověřování a hodnocení plnění programu a efektivnosti řízení bezpečnosti. 9.2 Výsledky kontrol a další zjištění se dokumentují. 9.3 Výsledky kontrol projedná vedení provozovatele a na jejich základě je případně aktualizován program a z něho vyplývající činnosti. 9.4 Zvláštní formou kontroly je audit, který je prováděn nezávislou organizací. Výsledky auditu slouží jako objektivní ukazatel funkce systému řízení bezpečnosti. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 8/2000 Sb. Rozsah a způsob zpracování bezpečnostní zprávy 1. Bezpečnostní zpráva obsahuje a) program podle přílohy č. 2, b) podrobný popis částí objektu nebo zařízení tvořících zdroj rizika závažné havárie, systémů a komponent důležitých pro zajištění bezpečného provozu. 1.1 Popis je zaměřen na a) části zařízení, které obsahují nebezpečné látky, a jejich umístění, b) části zařízení, ve kterých probíhají nebezpečné procesy, c) způsob zajištění bezpečnosti provozu, d) části zařízení schopné vyvolat vznik závažné havárie. 1.2 Popis návaznosti na ostatní části zařízení nebo objektu tak, aby byly zřejmé vazby a vzájemné ovlivňování. 1.3 Odkazy na další dokumentaci potřebnou pro posouzení zajištění bezpečnosti uvedených v přílohách k bezpečnostní zprávě. 1.4 Výsledky analýzy a hodnocení rizik. Podrobné výpočty a postupy hodnocení jsou poskytnuty správním úřadům na vyžádání.

1.5 Přehled základních disponibilních prostředků umožňujících zmírnit následky závažné havárie. Jedná se zejména o a) popis technických prostředků instalovaných v objektu nebo zařízení, b) organizaci vyrozumění, varování a zásahu; c) popis mobilizovatelných zdrojů včetně disponibilních vnějších (externích) zdrojů. 2. Bezpečnostní zpráva se člení na a) program; b) popis objektu nebo zařízení, c) hodnocení rizik závažné havárie, d) poskytování informací, e) dokumentaci podle písmene a) až d). 3. Program podle přílohy č. 2. 4. Popis objektu nebo zařízení. 4.1 Základní informace o objektu nebo zařízení Úvodní část obsahuje obecné informace o objektu nebo zařízení: a) jméno, příjmení a bydliště, jde-li o fyzickou osobu oprávněnou k podnikání, obchodní jméno (název), sídlo a adresu provozovatele, pokud není shodná se sídlem, a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu, b) registrované, místo podnikání provozovatele s úplnou adresou, c) jméno statutárního zástupce, d) hlavní provozované činnosti, e) rok založení a nejdůležitější etapy rozvoje objektu nebo zařízení včetně rozsahu povolení a oprávnění pro provádění jednotlivých činností, f) počet zaměstnanců pracujících v objektu nebo zařízení, včetně cizích osob pracujících v objektu nebo zařízení, g) počty zaměstnanců v jednotlivých směnách, průměrné počty návštěvníků apod., h) základní technický popis objektu nebo zařízení s přihlédnutím k nejzávažnějším rizikům existujícím v důsledku přítomnosti nebezpečných látek a provozovaných technologií. 4.2 Popis organizační struktury provozovatele V této části je uveden popis řízení objektu nebo zařízení a organizační struktury včetně rozdělení funkcí, pravomocí a informačních toků vztahujících se k zajištění bezpečnosti provozu objektu nebo zařízení a jejich částí. 4.3 Popis umístění objektu nebo zařízení 4.3.1 Popis umístění objektu nebo zařízení obsahuje základní členění objektu nebo zařízení s vyznačením přístupnosti zařízení v rozsahu odpovídajícím míře rizika závažné havárie a zranitelnosti okolí. 4.3.2 Přehledné topografické mapy odpovídajícího měřítka znázorňují plánovaný rozvoj objektu nebo zařízení a územní plán okolí (pokud je zpracován) s vyznačeným účelem využití pozemků v takovém rozsahu, který by odpovídal možným následkům závažné havárie. 4.3.3 Na mapách se zřetelně vyznačí a) přístupové a únikové cesty objektu nebo zařízení, b) ostatní komunikace mající význam pro záchranné operace, c) okolní stavby (např. průmyslová i občanská zástavba), d) infrastruktura (např. nemocnice, školy, komunikace); e) území chráněná podle zvláštních předpisů. 4.3.4 Objekty nebo zařízení jako celek a jejich jednotlivé částí se zřetelně vyznačí na plánech v odpovídajícím měřítku. Příslušné plány nebo vyobrazení částí nebo vybavení, které jsou z hlediska bezpečnosti nejdůležitější, jsou k dispozici ve vhodném měřítku. 4.3.5 Plány objektu nebo zařízení odpovídajícím způsobem vymezí zařízení a místa činnosti v

objektu nebo zařízení včetně a) hlavních skladovacích míst a výrobních zařízení, b) umístění nebezpečných látek a jejich množství, c) infrastruktury objektu nebo zařízení (např. potrubí a nádrže, manipulační místa), d) vzdáleností mezi jednotlivými zařízeními a jejich jednotlivými částmi, e) v únikových cest ze zařízení a uvnitř objektu nebo zařízení, f) řídicích míst. 4.4 Popis okolí a životního prostředí 4.4.1 Popis okolí objektu nebo zařízení je proveden v rozsahu odpovídajícím možným rizikům závažné havárie. Popis umožňuje analyzovat následky možných havárií pro obyvatele, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek. 4.4.2 V rozsahu, který odpovídá možným následkům závažné havárie, obsahuje popis okolí objektu nebo zařízení informace o a) obydlených oblastech; b) zařízeních určených pro veřejnost, c) ohrožených budovách správních úřadů, d) územích chráněných podle zvláštních předpisů, e) infrastruktuře. 4.4.3 V popisu jsou uvedeny i okolní průmys1ové činnosti a přepravní cesty, které mohou být zdrojem rizik závažných havárií v objektu nebo zařízení nebo mohou být zasaženy následky závažné havárie mající původ v daném objektu nebo zařízení. 4.4.4 Popis životního prostředí obsahuje údaje a) meteorologické - průměrné a maximální srážky (déšť, sníh, kroupy), - bouřková činnost, - vlhkost, mlhy, mráz, charakter větrů (směr, rychlost), - třída stability, - max. a min. teploty; b) geologické, vodohospodářské a hydrogeologické - obecná geologická, hydrogeologická a vodohospodářská charakteristika, - údaje o seismické činnosti, - zátopová území, povodně, sesuvy půdy, - ostatní specifická ohrožení objektu nebo zařízení, např. nekontrolované požáry; c) ostatní údaje ovlivňující zranitelnost objektu nebo zařízení - letecké koridory. 4.5 Přehled umístěných nebezpečných látek 4.5.1 V bezpečnostní zprávě je uveden seznam umístěných nebezpečných látek a jejich množství. Tyto látky jsou členěny do následujících kategorií a) suroviny, b) meziprodukty, c) hotové výrobky, d) vedlejší produkty, e) odpadní a pomocné produkty, f) produkty vzniklé jako výsledek neřízených chemických procesů. 4.5.2 Údaje o nebezpečných látkách obsahují a) druh a klasifikací látky (číslo CAS, číslo IUPAC, obchodní název, chemický vzorec, chemické složení, stupeň čistoty, nejdůležitější příměsi), b) fyzikální a chemické vlastnosti, c) údaje týkající se klasifikace chemických látek, d) ostatní specifické vlastnosti (např. podpora koroze aj.). 4.6 Popis činností spojených s rizikem závažné havárie v objektu nebo zařízení 4.6.1 Popis činností

a) popis základní provozní činnosti včetně výroby a konečných produktů, b) chemické reakce, fyzikální a biologické přeměny, c) dočasné skladování na pozemcích objektu nebo zařízení, d) ostatní činnosti související s manipulací, jako je např. nakládání, vykládání, přeprava včetně potrubní přepravy, e) vypouštění, zadržování, opětovné použití a recyklace nebo zneškodnění odpadů, f) vypouštění a úprava odpadních plynů, g) ostatní, zejména zpracovatelské a úpravárenské výrobní fáze. 4.6.2 Základní informace o technologii a) postupové diagramy a schémata potrubí a technologického zařízení, b) technologické zařízení a další vybavení, c) parametry technologického procesu v normálních i mimořádných podmínkách, d) řídicí a kontrolní systémy, e) důležité kvalitativní a kvantitativní informace o tocích energií a materiálů (energetické a materiálové bilance), f) charakteristika výrobních podmínek a parametrů chemických látek včetně údajů o vlastnostech a chování chemické látky v normálních a mimořádných podmínkách. 4.6.3 Popis stavebních jednotek objektu nebo zařízení, ve kterých se manipuluje s nebezpečnými látkami, včetně jejich zabezpečení proti vnějším vlivům. 4.6.4 Popis opatření, postupů a operací k zajištění bezpečnosti ve všech stadiích provozu (spouštění, provoz, odstavování, mimořádné podmínky, havarijní situace). 4.6.5 Popisy a projektové údaje o částech zařízení představujících riziko závažných havárií včetně uvedení technických norem a právních předpisů vztahujících se k provozované technologii. 4.7 Služby 4.7.1 Bezpečnostní zpráva popisuje vnitrní a vnější zajištění služeb rozhodujících pro bezpečnost provozu objektu nebo zařízení. 4.7.2 Vnitřní služby a) vnitřní energetické sítě, b) výroba energií; skladování a zásobování paliva, c) havarijní napájení, d) protipožární zabezpečení, e) rozvody horké vody a ostatních tekutin, f) rozvody vzduchu, g) komunikační a informační systémy. 4.7.3 Vnější služby a) vnější zdroje energie a zásobování, b) vnější zásobovací zdroje, c) vnější zásobování tekutými a pevnými médii. 4.7.4 Ostatní služby a) bezpečnostně technické, b) zdravotní, c) řídicí střediska, d) záchranné, e) ostraha objektu nebo zařízení, f) laboratoře, g) údržba a opravy aj. 4.7.5 Odpadní vody a) kanalizace a nakládání s odpadní vodou, b) zajištění likvidace použité hasební vody. 4.7.6 Monitorování a) meteorologické stanice, b) detekce úniků nebezpečných chemických látek do ovzduší,

c) detekce úniků nebezpečných chemických látek do vody, půdy a horninového prostředí, d) detekce přítomnosti výbušných látek; e) monitorování vstupu a pohybu cizích osob. 5. Způsob hodnocení rizik závažné havárie 5.1 V bezpečnostní zprávě se jednoznačně dokládá zjištění zdroje závažné havárie, stanovení rizika v objektu nebo zařízení. 5.2 Kvalitativní nebo kvantitativní postup, případně kombinace těchto postupů se při analýze a stanovení rizik aplikuje odpovídajícím způsobem tak, aby se získala celková znalost bezpečnostní situace a zjistilo se možné ohrožení zdraví a životů lidí a hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku. 5.3 Výběr způsobu hodnocení závisí na vlastnostech místa a možném riziku. Analýza rizik zejména obsahuje: a) určení zařízení nebo části zařízení významných z hlediska bezpečnosti, b) určení zdrojů rizik závažných havárií, c) stanovení následků možných závažných havárií, d) stanovení a určení přiměřených preventivních, monitorovacích opatření a opatření ke zmírnění následků závažné havárie. 5.4 Analýza rizik možného vzniku závažné havárie v objektech a zařízeních 5.4.1 Analýza rizik zahrnuje a) zjištění a analýzu částí zařízení, ve kterých může dojít k závažné havárii, aniž jsou vyloučeny ostatní části zařízení sekce mající vliv na bezpečnost jejich provozu, b) stanovení zdrojů rizik, tj. podmínek nebo událostí ohrožujících bezpečný provoz objektu nebo zařízení, určení podmínek, za kterých k havárii může dojít, a možných následků těchto událostí, c) podrobný popis scénářů možných havárií, pravděpodobnosti jejich vzniku, včetně podmínek, za kterých mohou vzniknout, a odhad rozsahu a následků možných závažných havárií, d) zhodnocení přijatých preventivních opatření a opatření ke zmírnění následků závažných havárií. 5.4.2 Postupy a výsledky analýzy rizik a hodnocení pravděpodobnosti vzniku a možných následků havárie se dokumentují. 5.5 Stanovení zdrojů rizik závažných havárií v objektech nebo zařízeních určených podle bodu 6.4 5.5.1 Zdroji rizik jsou podmínky nebo události; které ohrožují bezpečnost provozu objektu, zařízení nebo jeho části. 5.5.2 Zdroje rizik se stanoví pro všechny etapy provozu (spouštění, provoz, odstavování, mimořádné podmínky), včetně havarijní situace. 5.6 Popis přijatých opatření snižujících pravděpodobnost vzniku havárie a závažnost možných následků 5.6.1 Bezpečnostní opatření se navrhují a zavádějí tak, aby a) předcházela selhání zařízení včetně chyby obsluhy, b) předcházela vzniku situací vedoucích k závažné havárii, c) snížila možné následky závažných havárií pro osoby a životní prostředí. 5.6.2 Mezi bezpečnostní zařízení patří a) řídicí systémy včetně blokovacích zařízení, b) systémy ochrany před požárem a výbuchem, c) zařízení omezující rozsah úniků nebezpečných látek, d) detekční a poplachové systémy, e) automatické odstavovací systémy, f) pulty integrované havarijní ochrany, g) rychlé postupy odstávky, h) zvláštní opatření proti neoprávněné manipulaci. 5.7 Hodnocení rizik 5.7.1 Hodnocení rizik se provádí s využitím kvalitativních a kvantitativních analytických metod a

kritérií. 5.7.2 Hodnocení bezpečnostních opatření se provádí s ohledem na celkové hodnocení rizik v objektu nebo zařízení. 5.7.3 Hodnocení bezpečnostních opatření obsahuje a) kritéria použitá pro rozhodování o výběru, způsobu použití a zálohování bezpečnostních opatření, b) spolehlivosti komponentů a systémů a účinnost organizačních opatření, c) způsoby prokázání vhodnosti přijatých bezpečnostních opatření, d) způsoby zajištění zpětné vazby bezpečnostních opatření směrem k celému systému, e) prokázání shody přijatých opatření s příslušnými právními předpisy a doporučeními. 6. Souhrnné zpracování dokumentace 6.1 Podklady podle bodů 4, 5 a 6 se zpracují do závěrečného dokumentu, který popisuje způsob zajištění provozu objektu nebo zařízení, tak aby byly zřejmé vazby mezi jednotlivými částmi zařízení nebo objektu, jejich vzájemné ovlivňování a vztah k jejich okolí. 6.2 Zpracovaná dokumentace se v souladu se zákonem předloží ke schválení. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 8/2000 Sb. Způsob zpracování vnitřního havarijního plánu 1. Vnitřní havarijní plán obsahuje popis a) zajištění havarijní připravenosti informačních, materiálních, lidských a ekonomických zdrojů pro případ vzniku závažné havárie, b) způsobu snižování následků a zvládání možné závažné havárie, c) opatření zajišťující monitoring a sanaci místa závažné havárie. 2. Vnitřní havarijní plán se průběžně aktualizuje a prověřuje praktickými cvičeními. O výsledku různých typů praktických cvičení se vede dokumentace a v jejím rámci písemné zápisy s uvedením zjištěných nedostatků včetně termínů jejich odstranění. Dokumentace je součástí vnitřního havarijního plánu. 3. Rozsah vnitřního havarijního plánu 3.1 Vnitřní havarijní plán má část - informativní, - operativní, - ostatní plány pro řešení mimořádných událostí zpracovaných provozovatelem a schválených podle zvláštních předpisů. 3.2 Informativní část vnitřního havarijního plánu obsahuje: 3.2.1 Identifikaci osob a) Jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které mají pověření provozovatele realizovat preventivní bezpečnostní opatření uvedená ve vnitřním havarijním plánu a které jsou ve spojení s okresním úřadem, b) jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které jsou provozovatelem určeny k plnění úkolů určených vnitřním havarijním plánem a nejsou ve spojení s okresním úřadem. 3.2.2 Informace o objektu nebo zařízení a jeho okolí, životním prostředí, nebezpečných látkách, rizicích podle příloh č. 2 a 3 této vyhlášky. 3.3 Operativní část V operativní části jsou uvedeny různé scénáře možných havárií a jejich řešení. 3.3.1 Scénáře havárií Scénářem havárie se rozumí popis vývoje možné havárie, včetně předpokládaných činností

jednotlivých osob. a) Scénáře havárií obsahují zejména - časový průběh a podmínky ovlivňující vznik a průběh havárie, - možné následky pro zdraví a život občanů (zaměstnanci, okolní obyvatelstvo, životní prostředí a majetek uvnitř i vně objektu nebo zařízení), - možné následně vyvolané havárie (synergické a kumulativní jevy) včetně havárií, které svými následky mohou přesáhnout areál provozovatele, - postup likvidace havárie včetně použitých prostředků k likvidaci havárie, - popis úkolů jednotlivých organizačních útvarů a zásahových složek provozovatele a osob při likvidaci havárie. b) Scénáře havárií: - vycházejí z analýz rizik a odhadů následků případné havárie a časových údajů možného rozvoje, - obsahují možnosti ochranných opatření (zábran rozvoje havárie) v systému, - využívají poznatků z dříve proběhlých havárií. 3.3.2 Další položky doplňující každý typ scénáře, případně skupiny scénářů havárií s podobnou charakteristikou: a) Bezpečnostní opatření k zastavení rozvoje Jedná se o popis technických zařízení a opatření připravených k použití při zastavení havarijní sekvence před koncem scénáře havárie (například: výstražná zařízení, skrápěcí systémy (sprinklery), zachycovací zařízení v okolí zásobníků). b) Síly a prostředky k likvidaci havárie ba) vlastní síly a prostředky - název, - místa jejich dislokace, - charakteristika - odpovědnost za nasazení, - úkoly při likvidaci. bb) síly a prostředky, které mohou být poskytnuty ze zdrojů jiných než provozovatele v případě vzniku havárie - nároky na požadovanou pomoc, - složky určené k výpomoci a způsob jejich zajištění, - způsob povolání složek určených k výpomoci a jejich zapojení do likvidace, - způsoby velení a odpovědnost za nasazení složek. c) Vyrozumění o havárii a předávání informací - způsoby předání prvotní informace o havárii, - systém předání informace základním složkám a osobám určeným pro likvidaci havárie u provozovatele, - způsob a forma povolání složek působících v záchranném systému, - způsob informování přednosty okresního úřadu a jeho poradního orgánu, - podávání informací o havárii sousedním okresním úřadům a orgánům s regionální a republikovou působností, - podávání informací o havárii sdělovacím prostředkům a veřejnosti, - činnost operačních středisek složek působících v záchranném systému. d) Řízení zásahu při likvidaci havárie - kompetence k řízení zásahu, - předávání řízení zásahu, - předávání informací o průběhu zásahu. e) Spojení - rádiové spojení, - telefonní spojení, - náhradní spojení. f) Monitoring Umístění, způsob provozování, vyhodnocování a využívání monitoringu

- pro potřeby monitorování vzniku daného typu havárie, - informace o meteorologické situaci a znečištění ovzduší. g) Havarijní informační systém - způsob provozování, - způsob využití po havárii. h) Způsob asanace daného typu havárie - způsoby asanace, - odpovědnost za provedení, - složky provádějící asanaci, - skládky a spalovny nebezpečných látek, - dozor nad asanačními činnostmi. 3.4 Plány konkrétních činností Tato položka obsahuje monotematické plány činností s přímou návazností na scénáře havárií, které tvoří relativně autonomní doplněk havarijních plánů. Jedná se zejména o: a) Traumatologický plán - systém zabezpečení zdravotnických opatření postiženým osobám. b) Plány varování zaměstnanců - prostředky varování, - způsoby varování, - druhy varovných signálů a jejich význam, - předání informací o nutné činnosti, - způsoby informování o ukončení ohrožení, - odpovědnost za funkci a reálné využití varovného systému. c) Plány individuální ochrany - prostředky pro individuální ochranu, - místa uskladnění, - systém výdeje prostředků individuální ochrany, - systém zpětného přebírání prostředků individuální ochrany, - odpovědnost. d) Evakuační plány a plány ukrytí zaměstnanců - zásady provádění evakuace, - předpokládané počty evakuovaných, - zabezpečení evakuace, - evakuační trasy, - přehled míst ubytování, - řízení evakuace, - zásady ukrytí, - přehled krytů a jejich určení v areálu provozovatele, - odpovědnost za systém a reálné fungování systému ukrytí zaměstnanců. 3.5 Ostatní plány pro řešení mimořádných událostí zpracované provozovatelem a schvalované podle zvláštních předpisů.x) Příloha č. 5 k vyhlášce č. 8/2000 Sb. Způsob zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu 1. Určení objektu nebo zařízení 1.2 Obsah určení objektu nebo zařízení a) jméno a příjmení (název), adresa bydliště (sídlo) a rodné číslo (identifikační číslo),

b) název a adresa objektu nebo zařízení (v případě samostatné provozovny nebo odštěpného závodu), c) jméno a příjmení fyzické osoby pověřené provozovatelem zpracováním podkladů. 2. Popis závažné havárie, která může vzniknout v objektu nebo zařízení a jejíž následky se mohou projevit mimo objekt nebo zařízení 2.1 Informace o objektu nebo zařízení a) popis hlavních výrobních činností, b) popis hlavních technologických procesů, c) schematické znázornění hlavních výrobních částí, d) schematické znázornění,vzájemných vztahů hlavních technologických částí. 2.2 Seznam nebezpečných látek podle jejich chemických nebo obchodních názvů, včetně jejich klasifikace a nebezpečných vlastností uvedených v oznámení xx), a) umístěných v podniku nebo zařízení, b) vznikajících v průběhu činnosti, c) vznikajících v interakci s dalšími látkami a přípravky v případě závažné havárie. 2.3 Zjišťování rizika vzniku závažné havárie v jednotlivých částech objektu nebo zařízení a) informace o riziku závažné havárie, která může vzniknout v objektu nebo zařízení, b) určení místa (například stáčiště, zásobníky, potrubní mosty, technologické jednotky) pravděpodobného vzniku závažné havárie, c) popis scénářů předpokládaného průběhu závažné havárie. 3. Přehled možných následků závažné havárie na život a zdraví občanů, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek, včetně způsobů účinné ochrany před těmito následky. 3.1 Informace o možných následcích závažné havárie a) popis předpokládaného poškození staveb, včetně určení plošného rozsahu poškození, vyplývající z modelů použitých při hodnocení jednotlivých scénářů následků závažné- havárie, b) popis předpokládaného poškození zdraví či ztráty života občanů vyplývající z rozptylových studií, včetně uvedení předpokládaných koncentrací a určení jejich plošného rozsahu, c) předpokládané dopady závažné havárie na životní v prostředí a hospodářská zvířata, včetně odhadu jejich plošného rozsahu a šíření. 3.2 Způsoby ochrany před možnými následky závažné havárie a) proti poškození staveb, b) před ztrátou života nebo poškození zdraví občanů při různých koncentracích nebezpečných látek šířených v ovzdušíxxx), c) před újmou (škodami) na jednotlivých složkách životního prostředí (okamžité, d) střednědobé a dlouhodobé), e) před poškozením hospodářských zvířat. 4. Přehled preventivních bezpečnostních opatření k minimalizaci následků závažné havárie 4:1 Přehled preventivních bezpečnostních opatření provozovatele, zejména při navázání spolupráce s vnějšími zásahovými složkami pro provedení zásahu v případě vzniku závažné havárie a omezení následků závažné havárie mimo objekt nebo zařízení a) uvedení jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které mají pověření provozovatele realizovat preventivní bezpečnostní opatření uvedená ve vnitřním havarijním plánu a které jsou ve spojení s okresním úřadem a spolupracují s vnějšími havarijními (zásahovými) složkami, b) jednoduché grafické a písemné vyjádření postupu provozovatele v případě vzniku závažné havárie vedoucí k omezení jejích následků, c) přehled vnějších havarijních (zásahových) složek, o kterých provozovatel v dokumentaci uvažuje pro spolupráci při minimalizaci následků závažné havárie podle zvláštních právních předpisů. xxxx) 4.2 Informace o způsobu varování a průběžném informování občanů v případě vzniku závažné havárie

a) provozovatele k aktivaci varovných systémů a poskytování dalších pokynů, b) stávající způsoby a prostředky vyrozumění a varování (sirény a vizuální zařízení, využití rozhlasu, telefonu a dalších médií, nebo systémů), včetně uvedení typu sirén, náhradních rozhlasových frekvencí, zvláštních telefonních čísel atd., c) stávající systém varovných signálů (zvukových, vizuálních, dalších), d) cvičení a výcvikové postupy využívané k zabezpečení nejvhodnějšího způsobu poskytování informace o vzniku a průběhu závažné havárie, e) cvičení a výcvikové postupy využívané k přípravě občanů při rozeznávání signálů a pochopení zpráv a informací o vzniku a průběhu závažné havárie, f) uvedení dalších informačních prostředků, které byly zřízeny pro občany s ohledem na možné přetížení komunikačních sítí provozovatele (např. státní rozhlasové a televizní vysílání). 4.3 Popis žádoucího chování ohrožených občanů v případě vzniku závažné havárie podle některého z uvažovaných scénářů a příslušné nutné minimum informací poskytnutých občanům. 5. Seznam a popis technických prostředků využitelných při odstraňování následků závažné havárie, které jsou umístěny mimo objekt nebo zařízení provozovatele. Popis ostatních zásahových a záchranných složek a jejich technické vybavení, které je umístěno mimo objekt nebo zařízení provozovatele, o jejichž využití uvažuje provozovatel ve své dokumentaci pro minimalizaci a odstraňování následků závažné havárie. 6. Další nezbytné údaje vyžádané okresním úřadem Informace, které jsou použity pro detailnější vyhodnocení možných následků v daném místě, nebo pro podání úplnější informaci občanům či orgánům státní správy o možných rizicích závažné havárie a účinném způsobu ochrany před jejich následky, jako například a) podrobnější specifikace technických prostředků na odstraňování následků závažné havárie, b) podrobnější plán únikových cest a evakuačních prostorů. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 8/2000 Sb. Způsob zpracování informace určené veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování 1. Informování veřejnosti v zóně havarijního plánování provádí okresní úřad písemnou formou. 2. Okresní úřad informuje občany s trvalým nebo přechodným bydlištěm a fyzické nebo právnické osoby které mají sídlo v zóně havarijního plánování nebo jejichž podnikání je zaměřeno do zóny havarijního plánování. 3. Rozsah informace určené veřejnosti v zóně havarijního plánování. 3.1 Identifikace objektu nebo zařízení. 3.2 Identifikace okresního úřadu, včetně spolupracujících subjektů podávajících informaci. 3.3 Informace o zařazení objektu nebo zařízení do příslušné skupiny podle 3 zákona a údaje o schválení (předložení) příslušné havarijní dokumentace podle 13 zákona a o provedení kontroly a jejích výsledcích podle 22 zákona. 3.4 Jednoduchý popis výrobní činnosti a částí objektu nebo zařízení provozovatele. 3.5 Seznam (hlavních) nebezpečných látek v souladu se seznamem uvedeným v oznámení o zařazení objektu nebo zařízení do příslušné skupiny podle 6. 3.6 Informace označující zdroje rizik závažné havárie; včetně potenciálních následků závažné havárie na život a zdraví občanů, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek v zóně havarijního plánování. 3.7 Informace o způsobu varování občanů v případě vzniku závažné havárie a informace o způsobu poskytování dalších informací občanům.

3.8 Informace o žádoucím chování občanů v případě vzniku závažné havárie. 3.9 Popis opatření provozovatele k minimalizaci následků závažné havárie v objektu nebo zařízení provozovatele (vnitřní havarijní plán) a jeho spojení na vnější zásahové a záchranné prostředky a služby. 3.10 Popis vnějšího, popřípadě okresního havarijního plánu, včetně žádoucího chování občanů vyžadovaného těmito dokumenty. 3.11 Podrobnosti o tom, kde mohou být obdrženy další důležité informace v souladu s požadavky na poskytování informací podle zvláštního právního předpisu.