Exekuční postižení SJM - vývoj (změny) právní úpravy Mgr. Barbora Kubíková, Kancelář veřejného ochránce práv, kubikova@ochrance.cz kulatý stůl Vybrané problémy exekučního a insolvenčního řízení, 22. října 2015 podklad pro účastníky (prezentace v Prezi) http://prezi.com/9-seujyax-hq/?utm_campaign=share&utm_medium=copy [1] K řešení (diskusi)... 1 [2] Společný závazek (starý občanský zákoník)... 1 [3] Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Odo 677/2005 ze dne 12. září 2007... 2 [4] Jsou pohledávky součástí SJM?... 2 [5] Je mzda nebo pohledávka z účtu součástí SJM?... 2 [6] Faktická ochrana vyplacené mzdy manželky povinného (exekuce prodejem movitých věcí)?... 3 [7] Postižení mzdy nebo účtu manžela povinného... 4 [8] SJM v novém občanském zákoníku... 4 [9] Manželé povinných se srážkami ze mzdy a jiných příjmů... 5 [10] Zastavit exekuce vedené srážkami ze mzdy manželů povinných?... 5 [11] Závěry... 6 [1] K řešení (diskusi) Odpovídají manželé za společné dluhy společně a nerozdílně? Lze skutečně postihnout společné jmění manželů pro společný dluh? "Proces nesmí vraždit hmotu." Může "hmotu" "zavraždit" soud? Může pak "proces" překonat problematické rozhodnutí soudu, aby naplnil "hmotu"? Co když pak sama "hmota" přijme vadný výklad soudu a spáchá "sebevraždu"? Lze po 1. červenci 2015 pokračovat ve srážkách ze mzdy manželky povinného? [2] Společný závazek (starý občanský zákoník) 143 odst. 1 písm. b) starého občanského zákoníku Společné jmění manželů tvoří b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. 145 odst. 3 starého občanského zákoníku Závazky, které tvoří společné jmění manželů, plní oba manželé společně a nerozdílně. 511 odst. 1 starého občanského zákoníku Jestliže je právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, nebo účastníky dohodnuto, anebo vyplývá-li to z povahy plnění, že více dlužníků má témuž věřiteli splnit dluh společně a nerozdílně, je věřitel oprávněn požadovat plnění na kterémkoli z nich. Jestliže dluh splní jeden dlužník, povinnost ostatních zanikne. 1
[3] Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Odo 677/2005 ze dne 12. září 2007 skutkový stav: Dne 4. října 1999 banka s manželem (jako dlužníkem) a manželkou (jako spoludlužníkem) uzavřela smlouvu o poskytnutí překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření, na základě které se banka zavázala poskytnout (a následně i poskytla) překlenovací úvěr ve výši 290 000 Kč. Není sporné, že manželka s uzavřením úvěrové smlouvy vyjádřila souhlas svým podpisem na písemném vyhotovení smlouvy jako její smluvní strana. rozsudek Nejvyššího soudu (právní věta): Splnění závazku náležejícího do společného jmění manželů, sjednaného jen jedním z manželů, nemůže věřitel v nalézacím řízení vymoci po druhém z těchto manželů; právo věřitele domáhat se při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojení závazku povinného manžela postižením společného jmění manželů tím není dotčeno. [4] Jsou pohledávky součástí SJM? 143 starého občanského zákoníku od 1. ledna 1992 do 31. července 1998 V bezpodílovém spoluvlastnictví manželů je vše, co může být předmětem vlastnictví a co bylo nabyto některým z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. 143 odst. 1 písm. a) starého občanského zákoníku od 1. srpna 1998 do 31. prosince 2013 Společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka,... přechodné ustanovení novely starého občanského zákoníku (zákon č. 91/1998 Sb.) 2. Věci, které ke dni 1. srpna 1998 tvořily bezpodílové spoluvlastnictví manželů, se stávají součástí společného jmění manželů. Pohledávky a dluhy, které vznikly před 1. srpnem 1998 a které se podle tohoto zákona považují za součást společného jmění manželů, se stávají jeho součástí. Pokud jiné předpisy mluví o bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, rozumí se tím společné jmění manželů. věci x pohledávky a dluhy [5] Je mzda nebo pohledávka z účtu součástí SJM? 262a odst. 1 občanského soudního řádu od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2013 Výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů 2
jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství. od 1. ledna 2014 i pro dluhy vzniklé před uzavřením manželství usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 17 Co 46/2003 ze dne Exekuci srážkami ze mzdy ani přikázáním pohledávky nelze vést proti manželu povinného. Mzda náleží za vykonanou práci zaměstnanci a jemu se i vyplácí ( 111 odst. 1 a 120 odst. 1 věta prvá zák. práce, 4 odst. 1 zák. č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku). Pohledávka, neboli právo na plnění od dlužníka, tedy právo na mzdu, aby mohlo být exekucí postiženo, musí náležet povinnému, proti němuž směřuje exekuční titul. Do SJM náleží jen vyplacená a převzatá mzda. Způsob exekuce srážkami ze mzdy vylučuje, aby k vyplacení a převzetí mzdy zaměstnanci došlo. Mimo toho nárok na mzdu vzniká teprve až za vykonanou práci. V budoucnu možná vzniklý očekávaný opakovaný nárok manželky povinného na mzdu součástí SJM být nemůže. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1774/99 ze dne 14. února 2000 Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu podle ustanovení 303 a násl. o.s.ř. může být nařízen a proveden jen u pohledávky z účtu, jehož majitelem je povinný. Jiná pohledávka z účtu není způsobilým předmětem tohoto výkonu rozhodnutí, i kdyby na účet byly vloženy peněžní prostředky povinného, případně peněžní prostředky patřící do společného jmění manželů (povinného a majitele účtu). Manžel majitele účtu není účastníkem řízení o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z tohoto účtu. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2175/2007 ze dne 22. října 2008 1. Exekuci vedenou proti povinnému nelze provést přikázáním pohledávky z účtu jeho manželky. 2. Tento způsob exekuce postihuje obecně pohledávku, kterou má majitel účtu na základě smlouvy o účtu vůči peněžnímu ústavu (musí se jednat o právní vztah, z něhož peněžnímu ústavu vzniká povinnost zřídit účet, přijímat na něj vklady /platby/ a uskutečňovat z něho výplaty za stanovených /dohodnutých/ podmínek), spočívající v právu nakládat s peněžními prostředky vloženými (přijatými) na účet, přičemž pohledávkou z účtu se nerozumí tyto peněžní prostředky. Je proto nerozhodné, čí peněžní prostředky byly na účet přijaty, podstatná je skutečnost, kdo je majitelem účtu, neboť jedině on má pohledávku z účtu, kterou lze exekucí postihnout. Pohledávka z účtu, jehož majitelem je jeden z manželů, není součástí společného jmění; společným jměním mohou být jen peněžní prostředky z účtu již vybrané. [6] Faktická ochrana vyplacené mzdy manželky povinného (exekuce prodejem movitých věcí)? 322 občanského soudního řádu do 19. července 2009 (1) Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, se nemůže týkat výkon rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly. (2) Takto jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny zejména a) běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, b) snubní prsten a jiné předměty podobné povahy, 3
c) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, d) hotové peníze do částky 1000 Kč. Částku 1000 Kč později nahradil dvojnásobek životního minima jednotlivce (aktuálně 6.820 Kč), a to až po průšvihu s postihováním nepostižitelných dávek pomoci v hmotné nouzi právě v důsledku jejich vyplacení v hotovosti. [7] Postižení mzdy nebo účtu manžela povinného 262a odst. 3, později 2 občanského soudního řádu od 1. ledna 2013 do 30. června 2015 Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného, přikázáním pohledávky manžela povinného z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiné peněžité pohledávky manžela povinného nebo postižením jiných majetkových práv manžela povinného lze nařídit tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů. Ustanovení hlavy druhé a třetí se použije přiměřeně. jen pro soudní výkon rozhodnutí a exekuční řízení zahájená po 1. lednu 2013; viz nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 1/14 ze dne 31. března 2015 262a odst. 4 občanského soudního řádu od 1. července 2015 Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze vydat exekuční příkaz na majetek ve společném jmění manželů, lze vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu. = již nelze postihnout mzdu 304b odst. 4 občanského soudního řádu od 1. července 2015 Je-li výkon rozhodnutí veden podle 262a odst. 4, nevztahují se zákazy uvedené v 304 odst. 1 a 3 na částku ve výši poloviny peněžních prostředků, které byly na účtu v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, převyšuje-li částku podle odstavce 1. Peněžní prostředky podle předchozí věty vyplatí peněžní ústav manželovi povinného na jeho žádost. O tom musí být manžel povinného při nařízení výkonu rozhodnutí poučen. 262b odst. 2 občanského soudního řádu od 1. července 2015 Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného bude zastaven, nejsou-li na něm ani z části uloženy peněžní prostředky, které by jinak náležely do společného jmění manželů. Není-li prokázán opak, má se za to, že peněžní prostředky na účtu manžela povinného by náležely do společného jmění manželů. [8] SJM v novém občanském zákoníku 713 odst. 3 nového občanského zákoníku Povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. 1872 odst. 1 nového občanského zákoníku Je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. 731 nového občanského zákoníku 4
Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění. 709 odst. 1 nového občanského zákoníku Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co... 711 odst. 2 a 3 nového občanského zákoníku (2) Částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat. (3) Pohledávky z výhradního majetku jen jednoho z manželů, které se mají stát součástí společného jmění, se součástí společného jmění stávají dnem splatnosti. [9] Manželé povinných se srážkami ze mzdy a jiných příjmů Po 1. červenci 2015 již srážky ze mzdy manžela/manželky povinného nelze nařídit ani k vymožení společného dluhu. Teoreticky srážky probíhají jen v případech soudních výkonů a exekucí zahájených mezi 1. lednem 2013 a 1. červencem 2015. Lze v nich pokračovat? přechodná ustanovení novely občanského soudního řádu (zákon č. 139/2015 Sb.) 1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se občanský soudní řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. přechodná ustanovení novely exekučního řádu (zákon č. 139/2015 Sb.) 1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se exekuční řád a občanský soudní řád ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 4. Exekuce vedené zřízením exekutorského zástavního práva na základě exekučního příkazu vydaného před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. [10] Zastavit exekuce vedené srážkami ze mzdy manželů povinných? usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku č. j 32 E 20/2013-1687 ze dne 4. srpna 2015 Od 1.7.2015 tak výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy manžela povinného vést nelze.... Novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 139/2015 Sb. nemá další speciální přechodná ustanovení ve vztahu k rozhodovací činnosti soudů o návrzích podle ust. 262a/2 o.s.ř. ve znění účinném do 30.6.2015. Proto je nutno dovodit nepravou zpětnou účinnost uvedené novely a postupovat podle ní i ve vykonávacích řízeních zahájených před účinností zákona č. 139/2015 Sb. Dle názoru soudu je nutno dovodit, že se zřetelem k tomu, že občanský soudní řád je procesně právním předpisem, uplatní se zde obecná zásada procesních norem, že pokud zákon nestanoví jinak (jako je tomu v případě zmíněné novely), musí soud ve vykonávacím řízení postupovat a rozhodnout podle procesních norem ve znění účinném v době 5
svého rozhodování. Z toho plyne, že soud bude po 1.7.2015 rozhodovat podle ust. 262a o.s.ř. ve znění účinném od 1.7.2015, byť předmětné vykonávací řízení bylo zahájeno ještě před účinností zákona č. 139/2015 Sb. (viz. např. i rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.2.2007, sp. zn. 29 Cdo 1756/2006). O tom, že je nutno na vykonávací řízení zahájená před 1.7.2015 použít zásady nepravé zpětné účinnosti svědčí i znění Důvodové zprávy k zákonu č. 139/2015 Sb. V Důvodové zprávě u Zvláštní části k čl. II, bodu 1 se uvádí, že přechodná ustanovení ke změnám v občanském soudním řádu je postaveno na zásadě nepravé zpětné účinnosti nové úpravy. Od 1.7.2015 tak není žádné zákonné ustanovení v občanském soudním řádu, které by umožňovalo vést k vymožení dluhu spadajícího do SJM (nebo dluhu výlučně povinného) výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy manželky povinného. Proto bylo nutno tento výkon ode dne 1.7.2015 zcela zastavit jako nepřípustný dle 268/1h o.s.ř. [11] Závěry Dokud Nejvyšší soud nezmění dosavadní názor, manželé za společné dluhy v praxi neodpovídají společně a nerozdílně - nelze získat exekuční titul proti oběma. Společný dluh v praxi nelze vymoci ani postižením některých součástí společného jmění, protože aktuální hmotněprávní úprava zakotvuje pravidla, jež přinesla sporná judikatura. Dobrá zpráva pro manžele a manželky povinných: Po 1. červenci 2015 (snad) nelze pokračovat ve srážkách ze mzdy manžela / manželky povinného. 6