To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.



Podobné dokumenty
JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

ČTVRTÁ ITERACE. Nevyhnutelně se začnou vynořovat základní nestability. IAN MALCOLM

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

m.cajthaml Na odstřel

Pod Kingstonem. Mobil hlasitě zapípal.

ZŠ RUŽINOVSKÁ, Praha 4

PES V NEBI. Dobrý den, povídá muž. Copak to tady prosím je?

U Moniky a Jakuba. Z Literárních novin ( ) Abych nebyl tak sám. Monika mě jednou pozvala. na návštěvu.

Kapitola první: Neobvyklý případ

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"

Petra Soukupová. K moři

CYKLOŠKOLKA. Škola jízdy na kole

Nemusíte si ho brát, nemusíte si ho kupovat, nebo ho někde shánět. Podobenství už je vaše, patří vám.

Žába 92 / 93. zahrada.indd :26:09

rukavicemi na Maxe, Frankieho domácího mazlíčka. Ten spal, stočený na konci pohovky. Stejně si myslím, že psi by měli spát v pelechu.

Klasické pohádky. Medvídek Pú. Page 1/5

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Co byste o této dívce řekli?

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Emilovy skopičiny. 1. kapitola Emilovy narozeniny. 2. kapitola Emilova 250. skopičina. 3. kapitola Jak Emil dostal od Alfreda dřevěného vojáčka

Zuzana Pospíšilová Ilustrace Eva Rémišová. Hravá autoškola

Ahoj kamarádi, pokud mě ještě neznáte, jmenuji se Foxík. A hrozně rád bych byl vaším kamarádem. Mohli bychom si spolu povídat o tom, co jsme zažili a

v celé Bibli spasení skrze Krista není zaslíbeno nikomu jinému, než špatným lidem spasení je jen pro špatné lidi

Kabát. Tomáš Dušek. Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou.

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou.

Co je správně? Doplňte slovesa v imperativu. obléknout si obout se. nesvlékat se nezouvat se. svléknout si zout se

Malý Ježíš měl také malé kamarády. Nazaretské děti si s ním rády hrály. Ježíš se vždycky nejdříve zeptal maminky a teprve potom si šel ven hrát. Chlap

být a se v na ten že s on z který mít do o k

14 16 KH CS-C

U Opery, v přístavu, tajemný zvuk didžeridu a první setkání s aboridžinskou holčičkou

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

Tim 2,2 o.s Omluva

Autoevaluace školy v oblasti podpory strategií učení cizímu jazyku Dotazník pro učitele středních škol

Kapitola IV. Mezizemí

Příběhy. policejní stanice. Pavel Gregr

Ano, které otevírá dveře

Mgr. Radmila Jonešová. Datum: Ročník: 4. Vzdělávací obor: Rozvoj čtenářské gramotnosti. Dopravní značky výstražné

A Vike šel domů a vysadil dveře hlavního vchodu. Pak ohnul dvě pružné, pevné mladé břízky, které stá-

Jana Javorská PROČ ŽENY NEKOUŘÍ DOUTNÍKY. Ukázka knihy z internetového knihkupectví

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

Stoletý absolvent gymnázia

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý.

Obsah. Dětský pohled Lillian Alnev 117 Jak mohu pomoci? Joanne Friday 121 Skutečné já Glen Schneider 125 Praxe s přítelem Elmar Vogt 129

JDE O TO, JAK SE DÍVÁTE; NE O TO, CO VIDÍTE.

ČTVRTLETNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY STRÁŽ NAD NISOU Č. 10 ÚNOR DUBEN 2015

Už je to tady zas, že? podivil se Charlie. Kam jsme se dostali tentokrát? Do Zakázaného města! prohlásila Louisa a rozhlížela se kolem.

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

JAK NA POHODOVÉ RÁNO SE ŠKOLÁKEM. Lída Leinweberová

Zápis č. 12/2014. Přítomni: p. Bláha, p. Fürst, p. Giacintov, p. Havran, p. Jelínek, pí. Koutná, pí. Mankovecká, p. Musil, p. Svozil, p.

Popis klinického případu práce s od narození nevidomým studentem K.K. Kortokov, T.Karovina International Society of Intuitive Information Sight

ČISTIČKA. Miloš Nekvasil

BRUSLENÍ NA MILEVSKÉM STADIONU

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu.

Dagmar Pospíšilová VY_32_INOVACE_ČJ5-L_12_DETEKTIVNÍ PŘÍBĚHY CZ.1.07/1.4.00/ ANOTACE

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE

PŘÍLOHY KONTROLNÍ SKUPINA ŽÁKŮ PRACOVNÍ LISTY: Pracovní list č. 1 Materiál pro učitele věty k rozstřihání. Pracovní list č.

Scénář pro videoklip Mariana Verze ( ) Používám Marianu verze b, která měří 4:44 minuty.

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera

děkuji Vám, že jste mi

5.číslo. si, že pes v hubě přinesl vzkaz. Vzal si ho a četl: Mohl byste mi poslat dvanáct párků a tři. po ulici s taškou

v Supreme Master TV? Sedněte si, kde je chladněji.

Silniční provoz v obrazech

Josífek byl už opravdový školák,

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,

Martina Zapletalová. Cause. Upřímnost je nemoc z vyčítání. (tentokráte i s předmluvami)

Veletržní sraz Chytej cesta na ubytovnu

METODICKÉ LISTY. výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Karlových Varech. tabulí

k závěru, že poji š ť o vna nic

Žíjky, Zdeňka Hlavatá 2013

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně

Jakub. Ondra. Milí čtenáři,


Obsah MILOST. Milost je projevem Boží lásky k nám. UCTÍVÁNÍ. Oslavujeme Boha za to, že se o nás laskavě stará. SPOLEČENSTVÍ

Při milování má ráda tmu, upřednostňuje jen jednu polohu, neprovozuje orální sex.

poznejbibli biblické příběhy pro děti

Společenská rubrika. Všem oslavencům gratulujeme, přejeme hodně zdraví, štěstí a životní pohodu.

A teď se vrátím o rok zpět, protože tenkrát mě to ještě nenapadlo psát si deníky z cest.

Jan pak nechával lidi sestupovat do Jordánu a křtil je vodou z řeky. To znamenalo: Čiňte pokání a polepšete se. Jednoho dne přišel k Janu Křtiteli tak

Ondřej, mamka a děda Meda se třemi psy

POHÁDKA O TOM, CO SE DVĚMA ŽÁBÁM PŘIHODILO NA VÝLETĚ

Korpus fikčních narativů

LÉČENÍ VNITŘNÍHO DÍTĚTE V POHODLÍ DOMOVA Monika Nisznanská

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková

Ďábel a člověk Texty 1 Pt 5, 8 9: Mt 4, 1 11: 1 M 3, 1-13:

Ahoj kamarádi, jste p emýšleli o tom, jestli ti dva povedení kokrhelové a trumberové, Tomáš a Jirka, nakonec do toho auta nastoupili?

Mgr. Radmila Jonešová. Datum: Ročník: 5. Vzdělávací obor: Rozvoj čtenářské gramotnosti. Jak se chodí po silnici

Sdružení řidičů představí v rozhovoru další řidičku, neboli něžné stvoření za volantem.

Transkript:

Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Vzal jsem si její slova k srdci. Chodím každý den do práce pěšky. Z Libně do Vinohrad. Přes šest kilometrů. Vidět to ale na mě není. Procházím Krejcárkem, potom Parukářkou. Na Olšanském náměstí je hustý provoz. Policista stojí na druhé straně silnice a hlídá. Zkouška je tu. Napadne mě. Vstoupím do vozovky, mimo přechod. Policista na mě zaměří pozornost. Naše oči se na setinu vteřiny střetnou, pak mě lehce sjede pohledem a dál sleduje provoz. Projdu kousek okolo a pokračuji v chůzi. Opět jsem prošel zkouškou neviditelnosti. Mám radost. Stoupám ulicí a vzpomínám na chvíli, kdy jsem se s neviditelností setkal poprvé. Stalo se to dávno. Určitě je to víc než dvacet let. Byla to podobná situace. Rušný provoz, policista na druhé straně, přechod nedaleko.

Jeden pán vstoupil přede mnou do vozovky a přecházel. Šel jsem za ním, ve slepé naději, že policista když tak odchytí jeho, a mě si nebude všímat. Dopadlo to naopak. Policista zastavil mě a jeho si ani nevšiml. Naštěstí to skončilo domluvou. Na tramvajové zastávce jsem nastoupil do stejné tramvaje, jako ten pán, co šel přede mnou. Stoupli jsme si na zadní plošinu, protože místa k sezení už byla obsazená. Taky bych chtěl mít známé u policie. Řekl jsem polohlasem a sledoval dopravu skrze velké zadní okno tramvaje. Chvilku bylo ticho. Myslíte toho policajta? Ozval se pobavený hlas. Neviděl mě. Neviděl vás? Dál jsem sledoval ubíhající cestu. Šel jste přede mnou. Musel vás vidět. Pán se otočil od okna, a pozorně projel pohledem celou tramvaj. Neviděl mě. Opakoval. Podíval se na mě, a já se podíval na něj. Tvářil jsem se tak, že mu bylo jasné, že pokud mě odchytí, budou se mnou problémy. Pak se podíval na vás. Vy jste se lekl a dostal jste strach. Podvědomě to vycítil, a proto šel po vás. Byl jste pro něj lehčí kořist. Jeho mozek už mě vypustil. Kdybyste se ho zeptal, proč vzal vás a ne mě, tvrdil by vám, že mě neviděl. A nelhal by. Teď jsem se otočil od skla i já a pozorně si ho prohlédl. Nic zajímavého. Tuctový obličej, tuctové oblečení. Nevěříte mi? Zeptal se.

Nevěřím. Nevěřím vám, že vás ten policista neviděl. Nevěříte mi, protože mě vidíte. Ale za pár hodin už mě nedokážete popsat. Nebudete vědět, jaké jsem měl oblečení. Nevzpomenete si na boty. Sjel jsem očima dolů. Nemá to cenu. Zasmál se. Tuctové boty. Jak to že, že já vás teda vidím? Nedal jsem se. Protože chci, abyste mě viděl. Protože pro mě nejste nebezpečný. Vidíte mě vy, ostatní chodci, řidiči aut. Nemám chuť neustále někomu uskakovat z cesty, nebo běhat před autem. Ale nevidí mě policajti a revizoři. Chcete říct, že jezdíte na černo. A nikdy jste nezaplatil pokutu. Pokutu jsem občas zaplatil. Přiznal. Hlavně v začátcích. Když jsem to ještě moc neuměl. Anebo když mě revizor překvapí. Vzpomněl jsem si, jak zkontroloval pohledem celou tramvaj. Musím se zadívat revizorovi do očí dřív, než ke mně přijde. Pak mě nechá jít. Pokračoval. Proč by to dělal? Nevidí mě. To je přece blbost. Jak myslíte. Pokrčil rameny. Lidský mozek je přetížen hromadou informací, které musí každou vteřinu zpracovávat. Proto některé věci vypouští. Zvláště ty, které se mu nechce zpracovávat. Nebo ty, které nezná. Které nezná?

Podívejte. Pán si stoupnul ke dveřím. Když připlul Kryštof Kolumbus do Ameriky, hodně indiánů jeho lodě nevidělo. Jejich mozek je nedokázal spojit s ničím známým, tak je prostě ignoroval. Až když někteří na ně začali ukazovat, uviděli je i ostatní. Je to těžké se to naučit? Ta neviditelnost? Docela ano. Dveře se otevřely a pán vystoupil. Ale raději se to neučte. Zavolal do tramvaje. Proč? Má to vedlejší účinky. Začnete vidět věci, o kterých byste si zrovna nepřál, abyste je viděl. Dveře se zavřely a tramvaj se rozjela. Otočil jsem se zpátky k oknu a hledal v davu lidí toho pána. Ale nikde jsem ho neviděl. 201301081236 PS: Dřív to nebylo, ale dnes se dá už sehnat několik dokumentárních filmů na toto téma. V jednom z nich vás požádají, abyste spočítali, kolik lidí přecházejících přes přechod pije limonádu brčkem. Když pokus skončí, nezeptají se vás na číslo, ale jestli jste viděli mezi lidmi opici, nebo bílého králíka. Skoro nikdo je tam neviděl. Když záznam znovu pustí, opravdu se mezi lidmi prochází člověk v kostýmu králíka a potom myslím v kostýmu gorily.