Bělohradské listy Autor: Jiří Sehnal 2 OBJEKTIVEM BĚLOHRADSKÝCH LISTŮ 3 FEJETON (JIŘÍ SEHNAL) 4 ZEPTALI JSME SE ZA VÁS 5 STAROSTA ODPOVÍDÁ, MÚ INFORMUJE 6 SALON LÁZEŇSTVÍ (PAVEL ŠUBR) 7 HODNOCENÍ ROKU 2006 (PAVEL ŠUBR) 8-9 BĚLOHRADSKÉ HÁJENKY HÁJENKA NA BYŠIČKÁCH (EDUARD ČELIŠ) 10-11 VĚTY OZNAMOVACÍ A TÁZACÍ PRO STANISLAVA RUDOLFA (EDUARD ČELIŠ) 12-13 HISTORIE BĚLOHRADSKÉHO SOKOLA - 3. ČÁST (HANA FRIEDRICHOVÁ) 14 STALETÍ NAD VŘESNÍKEM 2. ČÁST (ANTONIE VANIŠOVÁ) 15 ZIMNÍ ROZHOVOR SE ZAHRADNÍKEM (LADISLAV STUCHLÍK) 16 VĚTRNÁ NOC 18. LEDNA 2007 (FOTOREPORTÁŽ) 17 POVÍDKA (JÍŘÍ SEHNAL) 18 Z DOPISŮ ČTENÁŘŮ 19 UDÁLOSTI - ZAJÍMAVOSTI 20-21 BĚLOHRADSKÝ LYŽAŘSKÝ POHÁR (EDUARD ČELIŠ) 22 KULTURA - JAK SE PSALA VLASTIVĚDNÁ ČÍTANKA (MILENA ČERNÁ) 23 MALÁ GALERIE BĚLOHRADSKÝCH LISTŮ HUDEBNÍK JOSEF SYROVÁTKO (ZDENĚK PRCHAL) FOTOGRAFIE NA OBÁLCE STR. 1 - PAVEL ŠUBR: ANNAMARIÁNSKÝ PRAMEN STR. 24 - JIŘÍ KRAUS: POŽÁR DALŠÍ ČÍSLO BĚLOHRADSKÝCH LISTŮ VYJDE 23. 3. 2007
Foto: Pavel Janák
Bělohradské listy Autor: Pavel Šubr, foto: Ladislav Stuchlík Starosta odpovídá Zastupitelstvo města informuje
Autor: Pavel Šubr, foto: archiv Bělohradské listy
Bělohradské listy Autor: Ing. Pavel Šubr - starosta města, foto: Ladislav Stuchlík
Autoři: Eduard Čeliš, Gustav Plecháč Bělohradské listy
Bělohradské listy Foto: Jaroslav Voves a archiv rodiny Popkových
Autoři: Ladislav Stuchlík, Eduard Čeliš Bělohradské listy
Bělohradské listy Foto: Pavel Šubr, Ladislav Stuchlík
Autorka: Hana Friedrichová Bělohradské listy
Bělohradské listy Foto: archiv
Autorka: Antonie Vanišová, foto: Ladislav Stuchlík, archiv Bělohradské listy
Bělohradské listy Autor: Ladislav Stuchlík, foto: autor
Foto: Ladislav Stuchlík, Pavel Janák Bělohradské listy
Bělohradské listy Autor: Jiří Sehnal, foto: autor
Foto: Otto Singer, Pavel Janák Bělohradské listy
Bělohradské listy Události - zajímavosti
Autor: Eduard Čeliš Bělohradské listy
Bělohradské listy Foto: archiv
Autorka: Milena Černá, foto: Ladislav Stuchlík Bělohradské listy
Je pochmurný podveèer, venku pr í a já sedím doma v jídelnì a povídám si s pamìtníkem za lé slávy bìlohradské mìstské kapely, øízené Jindøichem Hrnèíøem. Kdysi hrával po boku svého kapelníka na trubku a hrála-li kapela v prùvodu, pak jeho vysoká tíhlá postava se v èele kapely zvlá vyjímala. V kapele hrával od svých patnácti let. Jako vìt ina klukù zaèal s houslemi a kdy získal potøebné základy hudební nauky, pøesedlal na dechový nástroj. Nebylo se èemu divit, v dy v Brtvi, kde se narodil, kde pro il své mládí a kde dodnes ije se svou milou paní, bývalo tolik dobrých muzikantù, e by dokázali vytvoøit svou vlastní kapelu. Vzpomeòme na nìkterá jména aspoò tìch nejznámìj ích: Jindøich Vais, Franti ek Koláø, Josef Vinèálek, Václav pùr, Josef Fojt, Franti ek Fojt, Jaroslav Pour aj. Èasto tu syn dìdil hudební nadání po otci a nezøídka pak hráli v kapele oba. Tím dlouholetým trumpetistou bìlohradské mìstské kapely byl pan Jeho rodièe pracovali v zemìdìlství a v Brtvi mìli pìkné hospodáøství. Kdy se Josef narodil, byla to pro rodièe radost hned dvojnásobná - narodili se jim dvojèata, dva kluci. Josef i jeho bratr Václav byli od malièka ikovní, dokonce pan uèitel Dohnal øíkával, e to byli nejlep í áci, které kdy uèil. I kdy mìli tak výborný prospìch, na studie oba jít nemohli, nìkdo musel zùstat doma a pøevzít hospodáøství. Otci Václavovi se zdálo, e Josef má k práci na poli a k rodné hroudì bli í vztah, proto se rozhodl nechat doma Josefa a Václava poslal na studie. Václav pak vystudoval obchodní akademii i vysokou kolu a Josef doma hospodaøil. práci sledoval, pokusil se v jeho práci pokraèovat a housle dokonèil. Housle mìl tedy Josef Syrovátko doma a nic mu nebránilo, aby se na nì zaèal uèit hrát. Uèitele mìl výborného, byl to øeditel koly, znamenitý klavírista, varhaník a stejnì vynikající houslista Jan Crha. Od nìho získal velice slu né hudební vzdìlání. Chtìl v ak hrát v kapele, proto se zaèal uèit hrát na baskøídlovku u kapelníka Jaroslava Rulfa, u kterého nastoupil do kapely. Bylo mu patnáct let, kdy Jaroslav Rulf pøedal v roce 1938 øízení mìstské kapely Jindøichu Hrnèíøovi, u nìho pak Josef Syrovátko pokraèoval v uèení ve høe na trubku a zároveò s ním hrál v jeho kapele. Brzy se vypracoval na pøedního èlena kapely. Hraní bylo hodnì, bìlohradská kapela byla ádaná a tak hrála èasto na zábavách, plesech, slavnostech, pohøbech, mìla i vlastní koncerty v Ba antnici. Nebylo v dy snadné chodit hrát s kapelou a stihnout pøi tom v echnu práci na poli a v hospodáøství. Jeho man elka mu v ak byla ve v em oporou. Spoleènì pøekonávali v echny útrapy, které jim pøiná elo dru stevní hospodaøení a hra na trubku v kapele mu potí e kompenzovala. S hospodáøstvím zdìdil Josef po tatínkovi i vztah k hudbì. Václav Syrovátko se toti kromì práce na poli zabýval i výrobou houslí, kterou byl v Brtvi a celém okolí proslulý Franti ek Koláø, houslaø, samouk. Jeho housle mìly dobrý zvuk a byly ádané. Leè i Franti ek Koláø byl rolník a tak jednou - bylo to v roce 1935 - spadl s fùry na mlat a zabil se. Potì ení mu pøinesla i dcera Eli ka, vynikající houslistka, kdy v roce 1981 absolvovala konservatoø v Teplicích a dnes pøedává jako uèitelka základní umìlecké koly své umìní i vìdomosti mladým adeptùm houslové hry. O tom, e hudební tradice v rodinì pokraèuje ji ve ètvrté generaci, dosvìdèuje i dvanáctiletý vnuk Libor, který vloni získal v krajském kole v Novém Mìstì nad Metují I. místo ve høe na klarinet. V jeho dílnì zùstalo nìkolik nedodìlaných houslí, a proto e Václav Syrovátko Koláøe èasto nav tìvoval a jeho V souèasné dobì je u pan Syrovátko v dùchodu a na za lou slávu kapely jenom vzpomíná. Pøejeme mu pevné zdraví, aby se mohl je tì dlouho tì it z úspìchù svých pokraèovatelù v rodinné tradici. Zdenìk Prchal