29 (Výše nemocenského za kalendářní den)

29 Dávky Díl 3 Výše nemocenského 29 (Výše nemocenského za kalendářní den) Výše nemocenského za kalendářní den činí a) 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné c) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné d) 100 % denního vyměřovacího základu po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény v případech, kdy byl pojištěnec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel ve veřejném zájmu na provádění záchranných nebo likvidačních prací při požáru, ekologické nebo průmyslové havárii, při povodni, vichřici nebo vyšším stupni větrné pohromy nebo při jiných mimořádných událostech jako člen jednotky Sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním střediskem Hasičského záchranného sboru České republiky. K 29 1. Výše nemocenského je odstupňována v závislosti na délce trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény [s výjimkou sazby podle písmene d)]. Není přitom pro účely stanovení výše procentní sazby podstatné, zda po dobu trvání téže dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény bylo také vypláceno nemocenské či nikoliv (nemocenské se nevyplácí v případě překážek ve výplatě podle 16, v případě, kdy se nemocenské nevyplácí podle 28 odst. 5 nebo 6, a v případě odnětí nemocenského podle 125). 2. Výše procentní sazby se nestanoví znovu v případě vzniku další dočasné pracovní neschopnosti, která se podle 55 odst. 4 považuje za pokračování předcházející dočasné pracovní neschopnosti. 3. Vedle změny nemocenského v závislosti na nové procentní sazbě v důsledku trvání délky dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény dochází ještě ke změně výše nemocenského v důsledku nové výše denního vyměřovacího základu podle 22 odst. 2. 4. Změna výše nemocenského podle vyšší procentní sazby v důsledku trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény se provádí vždy automaticky, tj. bez žádosti. Při stanovení nové výše nemocenského za kalendářní den podle nové procentní sazby se provede zaokrouhlení na celé koruny nahoru podle 17 odst. 1 věty druhé. 84

Nemocenské 29 K písm. a) až c) 5. Do 14. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží zabezpečení (zejména náhrada mzdy) podle zvláštních právních předpisů. Od 15. kalendářního dne náleží nemocenské v příslušných procentních sazbách 60 %, 66 % a 72 % denního vyměřovacího základu. Příklady stanovení výše nemocenského: Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným od 1. července 2009 a dočasná pracovní neschopnost trvala až do 30. září 2009. Denní vyměřovací základ po redukci činí 934 Kč. Nemocenské bude od 15. července 2009 do 30. července 2009 náležet v sazbě 60 %, tj. za kalendářní den spadající do období od 15. července 2009 do 30. července 2009 ve výši 561 Kč (tj. 934 x 0,6 = = 560,40 a po zaokrouhlení 561), od 31. července 2009 do 29. srpna 2009 bude nemocenské náležet v sazbě 66 %, tj. za kalendářní den spadající do tohoto období ve výši 617 Kč (tj. 934 x 0,66 = 616,44 a po zaokrouhlení 617), a od 30. srpna 2009 do 30. září 2009 bude nemocenské náležet v sazbě 72 %, tj. za kalendářní den spadající do tohoto období ve výši 673 Kč (tj. 934 x 0,72 = 672,48 a po zaokrouhlení 673). Pokud by tento zaměstnanec porušil např. dne 20. srpna 2009 režim dočasně práce neschopného pojištěnce a nemocenské mu bylo z tohoto důvodu odňato až do 2. září 2009 (tj. na dobu dvou týdnů), bude mu od 3. září 2009 náležet nemocenské ve výši 72 % denního vyměřovacího základu, neboť dočasná pracovní neschopnost trvala dále a k tomu, že se nemocenské nevyplácelo od 20. srpna 2009 do 2. září 2009, se při stanovení procentní sazby nepřihlíží. Zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným od 1. července 2009 a dočasná pracovní neschopnost trvala až do 30. září 2009. Zaměstnanec opět nastoupil do práce 1. října 2009, avšak po odpracování 4 hodin utrpěl úraz a byl z titulu tohoto úrazu uznán dočasně práce neschopným až do 16. října 2009. Za 4 hodiny výkonu práce 1. října 2009 obdrží tento zaměstnanec mzdu a dále nemocenské v poměrné výši (srov. 17 odst. 2 a 3), přičemž nemocenské se bude stanovovat v sazbě 72 %, neboť se jedná podle 55 odst. 4 zákona o nemocenském pojištění o pokračování předcházející dočasné pracovní neschopnosti. Nemocenské v této sazbě 72 % bude náležet i v období od 2. října 2009 do 16. října 2009. K písm. d) 6. V případech uvedených v tomto ustanovení náleží nemocenské v sazbě 100 % denního vyměřovacího základu (redukovaného) od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény po celou další dobu trvání této neschopnosti nebo karantény; neuplatňují se tedy odstupňované procentní sazby. Ustanovení se ovšem vztahuje jen na uvedeného pojištěnce, tj. na člena jednotky Sboru dobrovolných hasičů obce, který je účasten nemocenského pojištění na základě 5 jako zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná (denní vyměřovací základ se zjišťuje z pojištěné činnosti). Skutečnosti uvedené v tomto ustanovení (členství v jednotce Sboru dobrovolných hasičů obce a příčinnou souvislost mezi dočasnou pracovní neschopností nebo karanténou a účastí na provádění záchranných nebo likvidačních prací ve veřejném zájmu včetně povolání této jednotky operačním střediskem Hasičského záchranného sboru ČR) prokazuje člen jednotky. 7. Je třeba uvést, že ustanovení je značně nesystémové (do zákona o nemocenském pojištění bylo doplněno novelou provedenou zákonem č. 305/2008 Sb., přičemž do této novely bylo zařazeno poslaneckým pozměňovacím návrhem) a jeho využití v praxi bude jen sporadické. 17 odst. 1 zaokrouhlování výše nemocenského za kalendářní den, 18 až 21 denní vyměřovací základ, 26 až 28 podpůrčí doba, 55 odst. 4 pokračování dočasné pracovní neschopnosti 85

30, 31 Dávky 192 zákoníku práce 30 (Výše nemocenského u domáckého zaměstnance) Odvedl-li domácký zaměstnanec práci za odváděcí období, ve kterém trvala jeho dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa alespoň po jeho část, omezí se výše jeho nemocenského za kalendářní dny, které z doby dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény připadají na období nároku na výplatu nemocenského, tak, aby úhrn nemocenského a započitatelného příjmu za toto období nepřevýšil součin denního vyměřovacího základu uvedeného v 21 odst. 4 a počtu kalendářních dnů připadajících na toto období, přičemž do tohoto počtu kalendářních dnů se nezahrnují kalendářní dny připadající na období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. K 30 1. Účelem ustanovení je zabránit zneužívání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény k výkonu práce během této neschopnosti nebo karantény, neboť vzhledem k tomu, že zaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, nelze kontrolovat, kdy zaměstnanec pracuje (tj. zda nepracuje i v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény). 2. Výše nemocenského se nejprve vypočte podle 29 a pak se případně úhrn tohoto nemocenského za odváděcí období sníží tak, aby úhrn nemocenského a započitatelného příjmu za odváděcí období nepřevýšil uvedený součin. 3 písm. n) domácký zaměstnanec, 21 odst. 4 redukovaný denní vyměřovací základ, 29 výše nemocenského 317 zákoníku práce 31 (Nemocenské v poloviční výši) Výše nemocenského za kalendářní den činí 50 % výše nemocenského stanoveného podle 29 nebo 30, jestliže si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost a) zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému, pokud se nejedná o případ uvedený v písmenu c), b) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo c) při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku. 86

Nemocenské 31 K 31 1. V případech uvedených v písmenech a) až c) nemocenské (na rozdíl od případů uvedených v 25) náleží, avšak jen v poloviční výši; v této nižší výši nemocenského se projevuje ochrana systému nemocenského pojištění před jednáním, které má za následek dočasnou pracovní neschopnost v důsledku zaviněného jednání pojištěnce. Nemocenské náleží v poloviční výši v případech uvedených v písmenech a) až c) ze zákona a bez zřetele na to, je-li pojištěnec osamělý nebo má-li rodinné příslušníky. 2. V případech uvedených v písmenech a) až c) se nemocenské za kalendářní den nejprve stanoví v procentních sazbách podle 29 (popřípadě způsobem podle 30) včetně zaokrouhlení podle 17 odst. 1, poté se vynásobí 0,5 a výsledek se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. Poloviční výše nemocenského se bude měnit v závislosti na procentních sazbách stanovených podle délky trvání dočasné pracovní neschopnosti a též v závislosti na nové výši nemocenského stanoveného podle 22 odst. 4 podle nové výše denního vyměřovacího základu. 3. Důvody uvedené v písmenech a) až c) mají význam též pro stanovení náhrady mzdy nebo platu podle zákoníku práce, neboť podle 192 odst. 4 zákoníku práce se náhrada mzdy nebo platu poskytovaná v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy je podle zákona o nemocenském pojištění nárok na nemocenské v poloviční výši; snížení platu, služebního příjmu nebo odměny na 50 % v případech uvedených v písmenech a) až c) upravují též další právní předpisy zakotvující poskytování části příjmu v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (srov. rubriku Související předpisy ). K písm. a) 4. Vymezení rvačky je specifické pro nemocenské pojištění a není zde souvislost s trestným činem rvačky podle 225 trestního zákona; o rvačku pro účely nemocenského pojištění se tedy jedná i tehdy, není-li dána skutková podstata tohoto trestného činu. Při vymezení rvačky je důležitá vzájemnost napadání či střetu, tj. střídání útoků a protiútoků účastníků rvačky, kteří se tak navzájem ohrožují na zdraví; není přitom podstatné, zda při rvačce byly použity různé nástroje (např. tyče) nebo zbraně či nikoliv. K písm. b) 5. Mezi vznikem dočasné pracovní neschopnosti a opilostí nebo zneužitím omamných prostředků nebo psychotropních látek musí být příčinná souvislost. Opilostí je třeba zde rozumět takový stav po požití alkoholu, který ovlivňuje jednání (chování) pojištěnce. K pojmu omamné prostředky a psychotropní látky srov. zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů. Opilost nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek nemusí zakládat skutkovou podstatu trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky ( 201 trestního zákona) nebo trestného činu opilství ( 201a trestního zákona). Příklady vzniku dočasné pracovní neschopnosti jako následek opilosti: Řidič automobilu způsobil pod vlivem alkoholu nehodu, při níž byl zraněn on i spolujezdec, který byl rovněž pod vlivem alkoholu. Zranění obou si vyžádalo měsíční dočasnou pracovní neschopnost. Řidiči automobilu bude náležet nemocenské ve výši 50 %, neboť způsobil nehodu, která zapříčinila jeho dočasnou pracovní neschopnost, jako následek své opilosti; spolujezdci bude náležet nemocenské v plné výši, neboť jeho zranění při autonehodě nebylo následkem jeho opilosti. 87

31 Dávky Chodec jdoucí z restaurace, kde požil alkohol ve větším množství, byl na chodníku sražen automobilem, který dostal smyk; v tomto případě se nejedná o dočasnou pracovní neschopnost následkem opilosti chodce; kdyby tento chodec na chodníku upadl a utrpěl při tom zranění, které způsobilo dočasnou pracovní neschopnost, o bezprostřední následek jeho opilosti by se jednalo. K písm. c) 6. Úmyslné spáchání trestného činu je vymezeno v 4 trestního zákona (jedná se i o úmysl nepřímý); úmyslné spáchání přestupku je vymezeno v 4 odst. 2 zákona o přestupcích (také u přestupku se jedná i o úmysl nepřímý). Výše trestní sankce nebo sankce za přestupek není rozhodná; rovněž není rozhodné, zda sankce byla uložena. Mezi pácháním trestného činu nebo přestupku a vznikem dočasné pracovní neschopnosti musí být souvislost. K oznamovací povinnosti orgánů Policie ČR, státních zastupitelství, soudů a správních úřadů ohledně trestných činů a přestupků srov. 117 odst. 5. 17 výše dávek za kalendářní den, 21 odst. 4 denní vyměřovací základ, 26 až 28 podpůrčí doba, 29 a 30 výše nemocenského, 117 odst. 5 oznamovací povinnost 192 odst. 4 zákoníku práce, 68 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, 124 odst. 12 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, 34 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, 73 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), 48 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, 111 zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), 4, 201, 201a a 225 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, 4 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách 88