Příloha č. 1 Algoritmus pro výpočet strukturálně postižených regionů ve SRR ČR 2000-2006 Tab. 1: Charakteristika jednotlivých ukazatelů a jejich váhy. Ukazatel Charakteristika Váha Ad 1 Podíl osob zaměstnaných v průmyslu (v %) z celkového počtu zaměstnanců. Ad 2 Počet zaměstnanců v průmyslu (v %) v daném roce oproti roku 1990. Ad 3 Bezrozměrné číslo vyjadřující meziregionální relaci v zaměstnanosti. Ad 4 Absolutní počet soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel daného okresu Zdroj: Příloha č. 2 ke Strategii regionálního rozvoje ČR, 2000. 0,3 0,2 metoda souhrnného hodnocení závažnosti stavu 0,1 Tab. 2: Základní složky ukazatele a algoritmus výpočtu. Ukazatel Algoritmus výpočtu Váha Nezaměstnanost N = uchazeči o zaměstnání / pracovní síla 0,4 Dlouhodobá nezaměstnanost D = dlouhodobě nezaměstnaní / pracovní síla 0,3 Tlak na pracovní místa V = (uchazeči volná prac. místa) / pracovní síla 0,3 Zdroj: Příloha č. 2 ke Strategii regionálního rozvoje ČR, 2000. Výpočet souhrnného hodnocení: SH = v1*n + v2*d + v3*v - souhrnnému hodnocení nezaměstnanosti byla dána váha 0,4. Algoritmus výpočtu jednotlivých ukazatelů a koeficientu výsledného hodnocení (za daný okres a v daném roce): Jednotlivé ukazatele: o velikosti každého ukazatele v daném okrese byl přidělen odpovídající poměrný koeficient. Tento koeficient byl vynásoben vahou příslušného ukazatele a byl získán koeficient výsledného hodnocení: Tab. 3: Výsledné hodnocení. Označení koeficientu U1 U2 U3 Definice koeficient ukazatele podíl zaměstnanosti v průmyslu na celkové zaměstnanosti koeficient ukazatele vývoj zaměstnanosti v průmyslu koeficient ukazatele souhrnné hodnocení nezaměstnanosti koeficient ukazatele počet soukromých podnikatelů na 1000 U4 obyvatel Zdroj: Příloha č. 2 ke Strategii regionálního rozvoje ČR, 2000 Výsledné hodnocení = U1*0,3 + U2*0,2 + U3*0,4 + U4*0,1
Výpočet konečného koeficientu hodnocení strukturálně postižených regionů: podle výše uvedeného algoritmu byla spočítána výsledná hodnocení všech okresů zvlášť za každý rok (1996, 1997, 1998) na závěr byl z těchto koeficientů spočítán průměr za jednotlivé okresy a z těch se vycházelo při sestavování pořadí strukturálně postižených regionů Algoritmus pro výpočet hospodářsky slabých regionů ve SRR ČR 2000-2006 Tab. 4: Základní složky ukazatele a algoritmus výpočtu. Ukazatel Algoritmus výpočtu Váha Nezaměstnanost N = uchazeči o zaměstnání / pracovní síla 0,4 Dlouhodobá nezaměstnanost D = dlouhodobě nezaměstnaní / pracovní síla 0,3 Tlak na pracovní místa V = (uchazeči volná prac. místa) / pracovní síla 0,3 Zdroj: Příloha č. 2 ke Strategii regionálního rozvoje ČR, 2000. Výpočet souhrnného hodnocení: - Tomuto ukazateli souhrnného SH = v1*n + v2*d + v3*v hodnocení nezaměstnanosti dána váha 0,3. Tab. 5: Charakteristika jednotlivých ukazatelů a jejich váhy Ukazatel Charakteristika Váha Ad 1 bezrozměrné číslo vyjadřující meziregionální relaci v zaměstnanosti. Byla zde použita metoda souhrnného hodnocení závažnosti stavu zaměstnanosti, resp. nezaměstnanosti v regionech x Ad 2 daňová výtěžnost (v Kč) v okrese na 1 obyvatele v daném roce 0,1 Ad 3 výši průměrné měsíční mzdy (v Kč) v daném roce 0,15 Ad 4 Ad 5 počet zaměstnanců v zemědělství, lesnictví a rybolovu jako podíl (v %) na celkové zaměstnanosti v okrese v daném roce změna zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybolovu (v %) v daném roce oproti roku 1990 Ad 6 počet obyvatel na 1 km 2 v daném okrese a daném roce 0,1 Zdroj: Příloha č. 2 ke Strategii regionálního rozvoje ČR, 2000. Algoritmus výpočtu jednotlivých ukazatelů a koeficientu výsledného hodnocení (za daný okres a v daném roce) Jednotlivé ukazatele: - velikosti každého ukazatele v daném okrese byl přidělen odpovídající poměrný koeficient. Tento koeficient byl vynásoben vahou příslušného ukazatele a byl získán koeficient výsledného hodnocení: 0,2 0,15
Tab. 6: Výsledné hodnocení. Označení koeficientu U1 U2 U3 U4 U5 U6 Zdroj: Příloha č. 2 ke Strategii regionálního rozvoje ČR, 2000. Výsledné hodnocení = Definice koeficient ukazatele souhrnné hodnocení zaměstnanosti koeficient ukazatele daňové příjmy na 1 obyvatele koeficient ukazatele průměrná mzda koeficient ukazatele počet zaměstnanců v zem., les. a rybolovu na celkové zaměstnanosti koeficient ukazatele vývoj zaměstnanosti v zem., les. a rybolovu v daném roce oproti roku 1990 koeficient ukazatele hustoty osídlení Výpočet konečného koeficientu hodnocení hospodářsky slabých regionů podle výše uvedeného algoritmu byla spočítána výsledná hodnocení všech okresů zvlášť za každý rok (1996, 1997, 1998) U1*0,3 + U2*0,1 + U3*0,15 + U4*0,2 +U5*0,15 + U6*0,1 na závěr se z těchto koeficientů spočítal průměr za jednotlivé okresy a z těch se vycházelo při sestavování pořadí strukturálně postižených regionů (tab. 2a) Seznam regionů se soustředěnou podporou státu vymezených ve SRR 2000-2006 Tab. 7: Seznam okresů vymezených ve SRR ČR 2000-2006 jako regiony se soustředěnou podporou státu. Strukturálně postižené (okresy) Most Karviná Teplice Chomutov Děčín Kladno Ostrava město Přerov Louny Frýdek Místek Zdroj: MpMR, 2009. Hospodářsky slabé (okresy) Louny Tachov Znojmo Český Krumlov Bruntál Jeseník Třebíč Prachatice Břeclav Svitavy Zdroj: Příloha č. 2 ke Strategii regionálního rozvoje ČR: Typy a vymezení regionů se soustředěnou podporou státu. Praha, červenec 2000.
Příloha č. 2 Seznam regionů se soustředěnou podporou státu vymezených ve SRR 2007-2013 dle kategorií (po aktualizaci v roce 2010) Tab. 8: Regiony se soustředěnou podporou státu vymezené ve SRR 2007-2013 I. Strukturálně postižené regiony Okres Obyvatelstvo v % Rozloha (km 2 ) v % 1. Sokolov 93 028 0,9 754 1,0 2. Chomutov 126 353 1,2 935 1,2 3. Most 117 294 1,1 467 0,6 4. Teplice 130 070 1,2 469 0,6 5. Ústí nad Labem 121 024 1,2 404 0,5 6. Karviná 274 863 2,6 356 0,5 7. Nový Jičín 152 506 1,5 882 1,1 Celkem 1 015 138 9,7 4 268 5,4 II. Hospodářsky slabé regiony Okres Obyvatelstvo v % Rozloha (km 2 ) v % 1. Tachov 53 394 0,5 1 379 1,7 2. Děčín 135 710 1,3 909 1,2 3. Třebíč 114 028 1,1 1 463 1,9 4. Blansko 106 248 1,0 863 1,1 5. Hodonín 157 084 1,5 1 099 1,4 6. Znojmo 113 307 1,1 1 590 2,0 7. Jeseník 41 404 0,4 719 0,9 8. Přerov 134 722 1,3 845 1,1 9. Šumperk 124 513 1,2 1 313 1,7 10. Bruntál 97 868 0,9 1 536 1,9 11. úz. býv. VÚ Ralsko x x 250 0,3 12. úz. býv. VÚ Mladá x x 6,7 0,01 Celkem 1 078 278 10,3 11 972 15,2
III. Regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností Okres Obyvatelstvo v % Rozloha (km 2 ) v % 1. Louny 87 197 0,8 1 118 1,4 2. Česká Lípa 103 990 1,0 1 073 1,4 3. Jablonec nad Nisou 90 076 0,9 402 0,5 4. Svitavy 104 934 1,0 1 379 1,7 5. Kroměříž 107 875 1,0 796 1,0 6. Vsetín 145 850 1,4 1 143 1,4 7. Ostrava-město 336 735 3,2 332 0,4 ORP Obyvatelstvo v % Rozloha (km 2 ) v % 1. Ostrov 29 940 0,3 319 0,4 2. Frýdlant 24 888 0,2 349 0,4 3. Světlá nad Sázavou 20 262 0,2 290 0,4 4. Králíky 9 175 0,1 159 0,2 5. Šternberk 23 921 0,2 307 0,4 6. Uničov 23 091 0,2 207 0,3 7. Valašské Klobouky 23 915 0,2 259 0,3 8. Vítkov 14 071 0,1 280 0,4 Celkem 1 145 920 10,9 8 412 10,7 Zdroj: DVS, 2010.
Příloha č. 3 Seznam regionů vymezených ve SRR 2014-2020 Tab. 9: Regiony se soustředěnou podporou státu (hospodářsky problémové) vymezené ve SRR 2014-2020. Název ORP Kraj Výsledek hodnocení Počet obyvatel (SLDB 2011) Bílina Ústecký 0,02 20898 Bílovec Moravskoslezský 0,087 26026 Bohumín Moravskoslezský 0,076 29195 Broumov Královehradecký 0,12 16926 Bruntál Moravskoslezský 0,263 38367 Bystřice nad Pernštejnem Vysočina 0,121 20409 Česká Třebová Pardubický 0,022 18633 Český Těšín Moravskoslezský -0,009 26377 Děčín Ústecký 0,052 78760 Frýdlant Liberecký -0,291 24921 Havířov Moravskoslezský -0,281 94351 Hodonín Jihomoravský -0,051 61705 Cheb Karlovarský 0,1651 52311 Chomutov Ústecký -0,026 82183 Jeseník Olomoucký -0,0852 40657 Kadaň Ústecký 0,14 44040 Karviná Moravskoslezský -0,37 70793 Konice Olomoucký 0,13 11140 Králíky Pardubický 0,1282 8996 Kraslice Karlovarský -0,248 13844 Kravaře Moravskoslezský 0,086 21271 Krnov Moravskoslezský -0,099 42001 Kyjov Jihomoravský 0,057 56005 Lipník nad Bečvou Olomoucký 0,035 15370 Litvínov Ústecký -0,3917 39573 Louny Ústecký 0,14 43605 Mikulov Jihomoravský 0,164 19614 Moravská Třebová Pardubický -0,048 26938 Moravské Budějovice Vysočina 0,123 24111 Moravský Krumlov Jihomoravský -0,007 22194 Most Ústecký -0,126 75638 Nová Bor Liberecký -0,004 26582
Odry Moravskoslezský -0,1581 17481 Orlová Moravskoslezský -0,199 44663 Ostrava Moravskoslezský 0,018 332433 Ostrov Karlovarský -0,001 29692 Podbořany Ústecký 0,153 15904 Přerov Olomoucký 0,079 83417 Rumburk Ústecký -0,238 33824 Rýmařov Moravskoslezský -0,102 16303 Sokolov Karlovarský 0,081 78244 Stříbro Plzeňský 0,024 17100 Svitavy Pardubický 0,0433 31875 Šternberk Olomoucký 0,087 23751 Šumperk Olomoucký 0,07 71345 Tanvald Liberecký 0,002 21586 Teplice Ústecký -0,141 107975 Uničov Olomoucký -0,045 22906 Ústí nad Labem Ústecký -0,069 120943 Valašské Klobouky Zlínský 0,061 23729 Varnsdorf Ústecký -0,219 20544 Veselí nad Moravou Jihomoravský 0,025 39242 Vítkov Moravskoslezský -0,302 13898 Vsetín Zlínský 0,14 66985 Zábřeh Olomoucký 0,1157 33771 Znojmo Jihomoravský 0,105 90996 Žatec Ústecký 0,0829 27176 Zdroj: vlastní zpracování dle MpMR, 2013.
Příloha č. 4 Metodika dle Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013-2016 Tab. 10: Seznam vybraných ukazatelů v jednotlivých pilířích dle Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013-2016 Demografické ukazatele (průřezová oblast) průměrné roční tempo změny počtu obyvatel za poslední čtyři roky index stáří 1. pilíř: Atraktivní region počet lůžek hromadných ubytovacích zařízení na 1000 obyvatel počet nemovitých kulturních památek na 100 km2 počet přenocování v hromadných v ubytovacích zařízeních na 1000 obyvatel počet knihoven včetně poboček na 1000 obyvatel počet sportovních zařízení na 1000 obyvatel 2. pilíř: Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova počet veřejných dopravních spojů ve špičce na 1000 obyvatel počet dokončených bytů za poslední čtyři roky na 1000 obyvatel 3. pilíř: Konkurenceschopnost ekonomiky počet podniků bez zaměstnanců a mikropodniků na 1000 obyvatel počet malých a středních podniků na 1000 obyvatel průměrné roční tempo přírůstku/úbytku ekonomických subjektů za poslední čtyři roky míra registrované nezaměstnanosti počet uchazečů o práci na jedno volné místo 4. pilíř: Úspěšná společnost podíl uchazečů o práci v evidenci ÚP nad 12 měsíců podíl obyvatel ve věku 15 a více let s vysokoškolským vzděláním počet základních škol na 1000 obyvatel ve věku 0 až 14 let počet praktických lékařů pro dospělé na 1000 obyvatel ve věku 15 a více let počet lůžek v domovech pro seniory na 1000 obyvatel ve věku 65 a více let podíl obyvatel žijících v obcích s kanalizací napojenou na ČOV délka silnic II. a III. třídy v km na 100 km2 změna počtu obyvatel ve venkovských obcích od roku 2007 Zdroj: vlastní zpracování dle Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013-2016.
Tab. 11: Pořadí ORP v jednotlivých pilířích a celkově v letech 2013-2016 ORP Demograf. Konkur. ekonomika Úspěšná společnost Efektivní infrastr. a rozvoj venkova Atraktivní region Finální pořadí Holešov 2. 5./8. 1./8. 2./3. 9./12. 5.-6. Valašské Meziříčí 3. 2./4. 3./9. 3./11. 11./8. 2. Otrokovice 5. 3./3. 7./3. 1./4. 12./13. 1. Bystrice pod Hostýnem 8. 7./12. 11./12. 7./8. 2./6. 8.-10. Rožnov pod Radhoštem 7. 11./7. 6./9. 4./7. 3./2. 5.-6. Vizovice 1. 9./9. 13./10. 6./12. 4./9. 11. Luhačovice 13. 10./11. 8./11. 10./9.-10. 1./3. 8.-10. Zlín 10. 1./1. 4./1. 5./5. 13./7. 3.-4. Uherské Hradiště 6. 8./2. 2./2. 8./2. 8./1. 3.-4. Kroměříž 4. 12./8. 5./5. 9./1. 5./4. 7. Uherský Brod 9. 4./5. 9./7. 11./6. 10./10. 12. Vsetín 12. 6./4. 12./6. 13./9.-10. 7./5. 8.-10. Valašské Klobouky 11. 13./13. 10./13. 12./13. 6./11. 13. Zdroj: vlastní zpracování dle Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013-2016. Tab. 12: Pořadí ORP Zlínského kraje dle metod a celkově pro období 2013-2016 (v závorce uvedeno pořadí pro období 2010-2012) Bennetova metoda Expertní metoda Celkové vyhodnocení Holešov (2.) Uherské Hradiště (1.) Otrokovice (2.) Valašské Meziříčí (6.) Zlín (2.) Valašské Meziříčí (6.) Otrokovice (5.) Kroměříž (3.) Uherské Hradiště (1.) Bystřice p. Hostýnem (3.) Vsetín (6.) Zlín (3.) Rožnov p. Radhoštem (10.) Otrokovice (4.) Holešov (5.) Vizovice (4.) Rožnov p. Radhoštem (5.) Rožnov p. Radhoštem (9.) Luhačovice (7.) Valašské Meziříčí (7.) Kroměříž (4.) Zlín (8.) Uherský Brod (8.) Bystřice p. Hostýnem (8.) Uherské Hradiště (1.) Luhačovice (9.) Luhačovice (10.) Kroměříž (9.) Holešov (11.) Vsetín (11.) Uherský Brod (12.) Vizovice (10.) Vizovice (7.) Vsetín (13.) Bystřice p. Hostýnem (12.) Uherský Brod (12.) Valašské Klobouky (11.) Valašské Klobouky (13.) Valašské Klobouky (13.) Zdroj: vlastní zpracování dle Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013-2016.
Příloha č. 5 Metodika dle Programu rozvoje Ústeckého kraje 2014-2020 Tab. 13: Seznam sociálně-ekonomických indikátorů a metoda hodnocení využitá v programu rozvoje Ústeckého kraje 2014-2020 Indikátoru Indikátor Hodnocení/ body 1. 2. 3. 4. 5. 6. Index změny počtu obyvatel v letech 1991-2011 (2011/1991) Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (v %) Počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel Míra nezaměstnanosti k 31.12. 2010 Kvalita silniční dopravní infrastruktury Kvalita železniční dopravní infrastruktury Dostupnost nemocnic s akutní a následnou lůžkovou péčí Index změny více než 101 =1 b.;99-101 = 0 b.; méně než 99 = -1 b.; extrémní případy 2, resp. -2 b. Více než 7,8 % (průměr kraje) = 1 b.; méně = -1 b.; odchylka do 1 % = 0 b.; extrémní případy 2, resp. -2 b. méně než 202,5 = -1 b.; 202,5-222,5 = 0 b.; více než 222,5 = 1 b.;extrémní případy 2, resp. -2 b. Více než 14,2 % (průměr kraje) = - 1b.; méně = 1 b.; odchylka do 1 % = 0 b.; extrémní případy 2, resp. -2 b ORP s napojeným centrem bez závad = 1 b.; ORP napojené s dílčími závadami = 0 b.; nevyhovující napojení = -1 b. Nadstandardní parametry = 1b.; tratě s příznivou cestovní dobou = 0 b., horší parametry/nepříznivá doba = -1 b. Nemocnice s akutní i následnou péčí = 1 b.; pouze jeden druh péče = 0 b.; nepřítomnost 7. nemocnice = -1 b. Četnost sociálně vyloučených Žádná sociálně vyloučená lokalita = 1 b.; méně 8. lokalit než 3 lokality = 0 b.; více než 3 lokality = -1 b. Zdroj: Vlastní zpracování dle Programu rozvoje Ústeckého kraje 2014 2020. Tab. 14: Výsledky územní syntézy dle ORP ORP Hodnocení indikátorů 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Celkové hodnocení Bílina -1-2 -2 0 0 0 0-1 -6 Děčín -1 0 2 0 0 1 1-1 2 Chomutov 1 0-1 0 1 0 1-1 1 Kadaň 0-1 -1 1 0 0 1-1 -1 Litoměřice 1 1 1 1 1 0 1 1 7 Litvínov -2 0-1 -1 0 0 0-1 -5 Louny 0 0 0 1 1-1 0-1 0 Lovosice 1-1 0 1 1 1-1 1 3 Most -1 0-1 -1 0 0 1-1 -3 Podbořany 1-1 -1-1 0 0 0 0-2 Roudnice nad Labem 2 0 1 2 1 1 1-1 7 Rumburk 1-1 -1-2 -1-1 1-1 -5 Teplice 1 0 0 0 1 0 1-1 2 Ústní nad Labem 1 2 1 0 1 1 1-1 6 Varnsdorf -1-1 -1-1 -1-1 0-1 -7 Žatec -1 0 0 0 0-1 1-1 -2 Zdroj: Vlastní zpracování dle Programu rozvoje Ústeckého kraje 2014 2020.
Tab. 15: Typové oblasti v rámci socio-ekonomické regionalizace Ústeckého kraje dle ORP pro období 2014-2020 Typová oblast SO ORP Charakteristika Oblast rostoucího vlivu prahy Jádrová oblast Oblast Severočeského hnědouhelného revíru Periferní oblasti Litoměřice Louny Lovosice Roudnice nad Labem (variantně také Žatec) Děčín Ústí nad Labem (variantně také Teplice) Bílina Chomutov Kadaň Litvínov Most Teplice Žatec (variantně bez Teplic a Žatce) Podbořany Rumburk Varnsdorf (variantně také Žatec) - přírůstek obyvatel (mírná suburbanizace) - nadprůměrný počet ekonomických subjektů - nízká míra nezaměstnanosti - dobré dopravní napojení, infrastruktura (dálnice D8) - dobrá dostupnost Prahy (=rozvojový faktor) - dobrá vybavenost službami - očekávané posilování vazeb na hlavní město - vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných - přítomnost úřadů a institucí krajského významu - vysoký podíl ekonomických subjektů - dobrá dopravní infrastruktura - vysoká nezaměstnanost - sociálně vyloučené lokality - dobrý potenciál dalšího rozvoje - nerovnoměrný potenciál v cestovním ruchu - přítomnost brownfieldů - průměrné a podprůměrné hodnoty ukazatelů - nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělaných - nejnižší podíl ekonomických subjektů - vysoká koncentrace sociálně vyloučených lokalit - vysoká zaměstnanost v těžebním a energetickém sektoru - nízká kvalifikace pracovní síly - útlum tradičních odvětví vysoká nezaměstnanost - nízká kvalita života - nadstandardní dopravní a technická infrastruktura - vysoká hustota zalidnění - nadstandardně vybavená lůžková zdravotní péče - koncentrace sociálně vyloučených lokalit - vnitřní heterogenita území - lokalizace několika průmyslových zón - nutnost diverzifikace ekonomické struktury - potřebné rekultivace a resocializace území - nepříznivá vzdělanostní struktura - podprůměrný počet ekonomických subjektů - nadprůměrně vysoká nezaměstnanost - nepříznivá poloha - nedostatečná dopravní infrastruktura - sociálně vyloučené lokality a časté konflikty Zdroj: Vlastní zpracování dle Programu rozvoje Ústeckého kraje 2014 2020. Tab. 16: Typové oblasti v rámci socio-ekonomické regionalizace Ústeckého kraje dle obcí pro období 2014-2020 Podoblast Jádrová Obce Hostomice, Benešov n. Ploučnicí, Děčín, Jílové, Dubí, Dobkovice, Malá Veleň, Malšovice, Těchlovice, Hrob, Bystřany, Jeníkov, Kladruby, Košťany, Krupka, Lahošt, Modlany, Novosedlice, Proboštov, Srbice, Teplice, Újezdeček, Zabrušany, Chlumec,Chabařovice, Chuderov, Libouchec, Malé Březno, Tisá, Petrovice, Povrly, Přestanov, Řehlovice, Ryjice, Telnice, Trmice, Ústí n. Labem, Velké Březno, Velké Chvojno Stručná charakteristika - odpovídá Jádrové oblasti - navíc část obcí z ORP Teplice
Pánevní Zemědělská s vlivem Prahy Krušnohorsko Vnitřní periferie Bílina, Ledvice, Březno, Černovice, Droužkovice, Chomutov, Jirkov,Málkov, Nezabylice, Otvice, Pesvice, Spořice, Strupčice, Údlice, Vrskmaň, Všehrdy, Všestudy, Vysoká Pec, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Okounov, Perštejn, Rokle, Horní Jiřetín,Litvínov, Lom, Louka u Litvínova, Mariánské Radčice, Braňany, Havraň, Lišnice, Malé Březno, Most, Polerady, Volevčice, Želenice, Duchcov, Háj u Duchcova, Osek Brozany nad Ohří, Brňany, Bohušovice nad Ohří, Dolánky nad Ohří, Hošťka, Křešice, Litoměřice, Mlékojedy, Oleško, Polepy, Račice, Rochov, Štětí, Terezín, Travčice, Trnovany, Vrutice, Blšany u Loun, Cítoliby, Černčice, Dobroměřice, Hříškov, Hřivice, Chlumčany, Chraberce, Jimlín, Koštice, Lenešice, Líšťany, Louny, Obora, Panenský Týnec, Peruc, Počedělice, Raná, Slavětín, Smolnice, Toužetín, Úherce, Veltěže, Vrbno nad Lesy, Vršovice, Zbrašín, Žerotín, Černiv, Čížkovice, Děčany, Dlažkovice, Evaň, Chodovlice, Chotěšov, Keblice, Klapý, Křesín, Libochovice, Lkáň, Lovosice, Lukavec, Radovesice, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Sulejovice, Úpohlavy, Vrbičany, ORP Rodunice n. Labem, Holedeč, Libočany, Žatec Blatno, Bolehoř, Hora Svatého Šebestiána, Kalek, Křimov, Místo, Výsluní, Domašín, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Loučná pod Klínovcem, Měděnec, Vejprty, Brandov, Český Jiřetín, Hora Svaté Kateřiny, Klíny, Meziboří, Nová Ves v Horách, Mikulov, Moldava Dobrná, Dolní Habartice, Františkov nad Ploučnicí, Heřmanov, Horní Habartice, Markvartice, Merboltice, Starý Šachov, Valkeřice, Velká Bukovina, Verneřice, Veselé, Libědice, Maštov, Račetice, Radonice, Veliká Ves, Vilémov, Býčkovice, Drahobuz, Horní Řepčice, Chotiněves, Levín, Liběšice, Lovečkovice, Snědovice, Úštěk, Brodec, Domušice, Nová Ves, Pnětluky, Ročov, Vinařice, ORP Podbořany, Homole u Panny, Zubrnice, Deštnice, Libořice, Měcholupy, Tuchořice - svým charakterem odpovídá oblasti Středočeského uhelného revírů - odpovídá oblasti rostoucího vlivu Prahy - velmi příznivé podmínky pro rostlinnou výrobu - zemědělský charakter regionu - komplikovaná dopravní dostupnost - omezená nabídka služeb, nedostatečná infrastruktura - vysoký podíl lesů - znečištěná půda a ovzduší - turistický potenciál - nižší potenciál zemědělství - odlehlost - horší dostupnost služeb a práce - úbytek populace, vysoký index stáří - vysoký podíl obyvatel se základním vzděláním - nadprůměrná nezaměst.
České Švýcarsko České středohoří Pás deprivace Šluknovsko a Podluží Arnoltice, Bynovec, Česká Kamenice, Hřensko, Huntířov, Janov, Janská, Jetřichovice, Kámen, Kytlice, Kunratice, Labská Stráň, Ludvíkovice, Růžová, Srbská Kamenice, Doubice, Krásná Lípa, Chřibská Hrobčice, Lukov, Měrunice, Ohníč, Světec, Hlinná, Chudoslavice, Kamýk, Libochovany, Malíč, Michalovice, Miřejovice, Píšťany, Ploskovice, Staňkovice, Třebušín, Velké Žernoseky, Žalhostice, Žitenice, Chotiměř, Jenčice, Lhotka nad Labem, Malé Žernoseky, Podsedice, Prackovice, Velemín, Vchynice, Vlastislav, Třebenice, Třebívlice, Bořislav, Bžany, Kostomlaty pod Milešovkou, Rtyně nad Bílinou, Žalany, Žim, Dolní Zálezly, Habrovany, Malečov, Stebno, Tašov Chbany, Pětipsy, Břvany, Chožov, Kozly, Libčeves, Opočno, Postoloprty, Výškov, Želkovice, Bečov, Bělušice, Korozluky, Obrnice, Patokryje, Blažim, Bitozeves, Čeradice, Liběšice, Lipno, Lišany, Nové Sedlo, Staňkovice, Velemyšleves, Zálužice, Žiželice, Bílence, Hrušovany Dolní Poustevna, Jiříkov, Lipová, Lobendava, Mikulášovice, Rumburk, Staré Křečany, Šluknov, Velký Šenov, Vilémov, Dolní Podluží, Horní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou, Rybniště, Varnsdorf Zdroj: Vlastní zpracování dle Programu rozvoje Ústeckého kraje 2014 2020. - turisticky atraktivní oblast - velký migrační přírůstek (suburbanizace Děčína) - nízký index stáří - vysoká míra podnikatelské aktivity - vysoká (sezónní) nezaměstnanost - omezená dostupnost služeb - nárůst počtu obyvatel (suburbanizace) - kvalitnější životní prostředí, atraktivní krajina - vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných - nižší nezaměstnanost - turisticky atraktivní - příznivá poloha vůči centrům - horší dostupnost odlehlých obcí - chybějící služby - koncentrace velmi nepříznivých vlivů - mimořádně vysoká nezaměstnanost (i přes existenci PZ) - nepříznivá vzdělanostní struktura - nízká míra ek.aktivity - snížená dostupnost služeb - mladá populace - odpovídá periferní oblasti - poloha na hranici - větší lidnatost a více měst - lepší vybavenost službami oproti Periferní podoblasti
Příloha č. 6 Metodika dle Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014-2020 Tab. 17: Kritéria a indikátory využité v Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014-2020 Sledované oblast / kritérium Indikátory - produktivita práce Vybavenost okresu a jeho ekonomickou stabilitu - podíl výdajů na vývoj a výzkum - výše přímých zahraničních investic - technická infrastruktura - průměrná hrubá měsíční mzda - míra nezaměstnanosti - počet zaměstnaných v oblasti výzkumu Trh práce, nezaměstnanost a vývoje - počet vysokoškolsky vzdělaných osob - počet vydaných stavebních povolení Intenzita podnikatelské činnosti - počet registrovaných firem a OSVČ - dostupnost sociálních a zdravotních služeb Kvalita života - střední délka života - množství vyprodukovaných emisí - životní úroveň - úroveň bydlení Ostatní aspekty - počet trestných činů - hustota osídlení - saldo dojížďky za prací Zdroj: vlastní zpracování dle Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje2014 2020 Tab. 18: Kategorizace území Středočeského kraje pro období 2014-2020 Kategorie Okresy Charakteristiky I. II. Mladá Boleslav Praha - východ Praha - západ Beroun Kolín Kladno - Těží z bezprostřední blízkosti Prahy zázemí zejména z hlediska bydlení a zaměstnanosti. - Poměrně malý podíl vybavenosti službami (obyvatelé využívají jejich dostupnost v Praze). - Nižší podíl trvale bydlících osob, resp. přihlášených k trvalému bydlení. - Nově budované satelity vyšší využívání komunálních služby tlak na rozpočet obce (výše rozpočtu je však závislá na počtu trvale bydlících obyvatel). - Okres Mladá Boleslav je výjimečný ekonomického hlediska lokalizace automobilky Škoda Auto, a.s., která je jedním z největších podniků a zaměstnavatelů v České republice, o čemž vypovídá vysoký podíl za prací dojíždějících zaměstnanců a poměrně nízká podnikatelská aktivita v okrese. - Vyspělé; centra plní roli spádových měst pro tamní obyvatele. - Okresní města patřila mezi průmyslová centra, jejichž význam však dnes poklesl. - Blízkost hlavního města a především jeho dobrá dopravní dostupnost má však stále vliv i na tuto oblast, jak z hlediska dojížďky za prací (např. Kladno), tak z hlediska rekreačního potenciálu (Berounsko). Bydlení původně pražských obyvatel je již méně významné. - Okres Kolín je dalším průmyslovým centrem oblasti lokalizace automobilky TPCI.
III. Kutná Hora Příbram Benešov - Rozlohou velké okresy v jižní a jihovýchodní části. - Kutná Hora a Příbram dříve průmyslové centra, v současnosti se průmyslové výrobě daří v Kutné Hoře. - V okrese Příbram - oblasti bývalé těžby uranových rud zatížen ekologickými problémy - Okres Benešov větším podíl zemědělské a lesní výroby. - Průmyslová výroba a ekonomický potenciál okresu nejsou z krajského měřítka významné. - Potřeba podpory zaměstnanosti, rozvoje průmyslu a služeb. - Benešov je významný z hlediska rekreačního potenciálu - Kutná Hora je významné turistické centrum. IV. Rakovník Nymburk Mělník - Rakovník a Nymburk vyšší podíl zemědělské výroby. - Nymburk nejvyšší nezaměstnanost v kraji, nejnižší mzdy, stav přímých zahraničních investic i nízkou dostupnost sociálních služeb. - Rakovník nízkou podnikatelskou aktivitou i obtížnější dostupností sociálních a zdravotních služeb. - Obtížnější dopravní dostupnost a napojení na Prahu na rozdíl od ostatních okresů obyvatelé nevyužívají sociální a zdravotní služby v hlavním městě a deficit těchto služeb není zkreslen. - Mělník relativně dobrá ekonomické i podnikatelské prostředí, avšak velmi špatného životního prostředí (emise). Zdroj: vlastní zpracování dle Programu rozvoje územního obvodu Středočeského kraje2014 2020.
Příloha č. 7 Metodika dle Programu rozvoje Pardubického kraje Tab. 19: Ukazatele využité v metodě Pardubického kraje Indikátor Charakteristika Váha Migrace Index stáří Relativní počet podnikatelů Míra nezaměstnanosti Daňová výtěžnost rozdíl počtu přistěhovaných a vystěhovaných, vztažený na 1 000 obyvatel poměr počtu obyvatel ve věku nad 65 let k počtu obyvatel mladších 14 let (v %) poměr počtu podnikatelů k počtu trvale bydlících obyvatel (v tis.) poměr počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání u úřadu práce ku počtu ekonomicky aktivních obyvatel poměr daňových příjmů v daném území ku počtu trvale bydlících obyvatel 1 Časové období Časová řada za roky 2007-2010 0,5 Rok 2010 1 1 1 Časová řada za roky 2007-2010 Časová řada za roky 2007-2010 Časová řada za roky 2007-2010 Hustota počet trvale bydlících obyvatel na kilometr čtvereční 0,5 Rok 2010 obyvatelstva Zdroj: vlastní zpracování dle Programu rozvoje Pardubického kraje 2012-2016 Tab. 20: Problémové ORP vymezené v programu rozvoje Pardubického kraje 2012-2016 Metodou váženého Metodou kritické Regiony vymezené Výsledné hodnocení součtu hodnoty v PRK z roku 2006 ORP Česká Třebová ORP Česká Třebová ORP Česká Třebová ORP Hlinsko ORP Hlinsko ORP Hlinsko ORP Hlinsko ORP Králíky ORP Králíky Chrudim - západ ORP Králíky ORP Litomyšl ORP Mor. Třebová ORP Králíky ORP Mor.Třebová ORP Mor.Třebová ORP Svitavy ORP Mor. Třebová ORP Svitavy ORP Polička - ORP Svitavy - ORP Svitavy Zdroj: vlastní zpracování dle Programu rozvoje Pardubického kraje 2012-2016 Tab. 21:Metoda vymezení problémových oblastí Pardubického kraje Metoda Postup Podle takto získaného součtu indikátorů byly obvody ORP seřazeny od těch, jejichž součet byl nejmenší až k těm, jejichž součet byl nejvyšší. Z takto vzniklého pořadí byly Vážený následně vybrány ty obvody ORP, jejichž součet indikátorů je nižší než 4,0 tj. průměr součet kraje a zároveň v nich migrace obyvatelstva dosahuje záporných hodnot s tím, že v případě hodnoty součtu do 3,5 se indikátoru migrace nepřihlíží. Jako kritická hodnota byla u všech indikátorů vybrána hodnota nižší než 1, tedy stav, kdy indikátor nedosahuje průměrné úrovně kraje. Z tohoto pravidla existují 2 výjimky: v případě indikátoru indexu stáří jsou z logiky konstrukce daného indikátoru voleny za kritickou hodnotu hodnoty 1,1 a více a hodnoty pod 0,9 (zde byly hodnoty vůči Kritická konstrukci ukazatele recipročně přepočteny nižší hodnoty ukazatele znamenají starší hodnota obyvatelstvo a naopak). Obě extrémní hodnoty totiž vyžadují zvýšené finanční intervence z veřejných rozpočtů pro danou skupinu obyvatel. Druhá výjimka je u indikátoru migrace, kde bylo nutné z technických důvodů pracovat s absolutními čísly. Proto byly jako kritické hodnoty stanoveny ty, které jsou nižší než 4,1 (průměr kraje). Zdroj: Program rozvoje Pardubického kraje 2012-2016
Příloha č. 8 Metodika dle Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje 2012-2015 Tab. 22: Charakteristiky využité v metodě Olomouckého kraje 2012-2015 Demografické charakteristiky Socio-ekonomické charakteristiky Ukazatel Stav k: Definice Zdroj dat Hustota zalidnění (HZ) 31.12.2008 počet obyvatel na 1 km2 ČSÚ průměrný roční přirozený Přirozený přírůstek (PP) průměr za roky přírůstek obyvatel na 1000 2006 2008) obyvatel středního stavu v letech 2006-2008 Migrační saldo (MS) průměr za roky 2006 2008) Index stáří (IS) 31.12.2008 Ekonomická aktivita obyvatel (okresy) / Produkt. složka populace (ORP, POÚ) EAO/PROD Míra nezam. (MN08/MN09) Dynamika růstu nezam. (D_NM) Počet dos. uchazečů na 1 volné prac. místo (UCH) Počet podnikatelů (FO) na 1000 obyvatel (POD) Daňové příjmy obcí na 1 obyvatele (DP) Bytová výstavba (BV) Vybavenost obcí technickou infrastrukturou (TECH) Zaměstnanost v průmyslu (PRUM) Zaměstnanost v zemědělství (ZEM) 31.12.2008 prosinec 2008 a prosinec 2009 prosinec 2008 a prosinec 2009 průměrný roční přírůstek obyvatel stěhováním na 1000 obyvatel středního stavu v letech 2006-2008. podíl obyvatel starších 65 let a obyvatelstva ve věku do 14 let EAO vypočtena na základě výsledků výběrového šetření pracovních sil. PROD = podíl obyvatel ve věku 15 až 64 let na úrovni ČR, krajů a okresů jde o výsledek výběrového šetření pracovních sil; u ORP a POÚ na základě EAO index změny míry nezaměstnanosti od prosince 2008 do prosince 2009 ČSÚ; Demografic ká ročenka SO POÚ ČSÚ; Demografic ká ročenka SO POÚ ČSÚ MPSV MPSV MPSV prosinec 2009 x MPSV 31.12.2008 rok 2008 průměr za roky 2006 2008 rok 2006 počet soukromých podnikatelů podnikajících podle živnostenského zákona x průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel v letech 2006 2008 průměrný podíl obcí připojených na vodovod a kanalizaci a podíl plynofikovaných obcí z celkového počtu obcí patřících k danému území (v %). ČSÚ Odvětvová srovnávací analýza ČSÚ Malý lexikon obcí ČR 31.12.2008 počet pracovníků v průmyslu ČSÚ, RES 31.12.2008 počet pracovníků v odvětví zemědělství, lesnictví a myslivost Zdroj: vlastní zpracování dle Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje 2012-2015 (Berman Group, 2010). ČSÚ, RES
Příloha č. 9 Metodika Moravskoslezského kraje Tab. 23: Ukazatele využité Moravskoslezským krajem při Socioekonomické analýze obcí Oblast Ukazatele (za obce) Váha Období - Hrubá míra migračního salda (v ) 9 2001-2009 - Index stáří (v %) 4 2001-2009 - Hustota zalidnění (obyv./km 2 ) 2 2007-2009 Obyvatelstvo Občanská vybavenost a bydlení Ekonomika a podnikání Trh práce a nezaměstnanost Dopravní obslužnost Technická infrastruktura Životní prostředí - Počet ordinací praktického lékaře na 1000 obyvatel - Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel - Index ekonomického zatížení (v %) - Počet podnikatelů, tj. FO na 1000 obyvatel - Daňové příjmy (v tis. Kč na obyvatele) - Míra nezaměstnanosti (v %) - Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (v %) - Počet spojů zastavujících v jednotlivých obcích ve všedních dnech (bez měst s MHD) - Počet spojů zastavujících v jednotlivých obcích ve o víkendech a svátcích (bez měst s MHD) - Vybavenost obcí kanalizací - Vybavenost obcí vodovodem - Vybavenost obcí plynovodem - Překročení denních imisních limitů pro polétavý prach - Koeficient ekologické stability v obcích 9 7 10 16 11-17 7 4 2 1 1 2001-2009 2001-2009 2001-2009 2005-2009 2005-2009 2001-2009 2005-2009 únor 2010 2010 2008 2009 Pozn: tučně zvýrazněno 11 ukazatelů sloužících pro porovnání generelových jednotek (pro vymezení socioekonomicky znevýhodněných oblastí) Tab. 24: Socioekonomicky znevýhodněné oblasti Moravskoslezského kraje Oblast Beskydsko Dolní Benešov Jesenicko Karvinsko Krnovsko Nízký Jeseník Osoblažsko Generelová jednotka (obce) Dolní Lomná (Dolní Lomná, Horní Lomná); Mosty u Jablunkova (Hrčava, Mosty u Jablunkova); Staré Hamry (Bílá, Staré Hamry) Dolní Benešov (Dolní Benešov) Holčovice (Heřmanovice, Holčovice); Malá Morávka (Malá Morávka); Světlá Hora (Andělská Hora, Rudná p.pradědem, Světlá Hora); Vrbno p.pradědem (Karlova Studánka, Ludvíkov, Vrbno p. Pradědem) Albrechtice (Albrechtice); Karviná (Karviná); Orlová (Doubrava, Orlová) Horní Benešov (H. Benešov, Horní Životice, Staré Heřminovy, Svobodné Heřmanice); Krnov (Býkov-Láryšov, Hošťálkovy, Krnov); Lichnov (Lichnov); Velké Heraltice (Sosnová, Velké Heraltice) Břidličná (Břidličná, Rýžoviště, Velké Štáhle); Budišov n. Budišovkou (Budišov n. Budišovkou, Kružberk, Nové Lublice, Staré Těchanovice, Svatoňovice); Dvorce (Bílčice, Dvorce, Křišťanovice); Fulnek (Fulnek, Kujavy, Vrchy); Horní Město (Horní Město, Tvrdkov); Lomnice (Dětřichovice nad Bystřicí, Lomnice); Melč (Melč, Moravice, Radkov); Spálov (Luboměř, Spálov) Osoblaha (Bohušov,Dívčí Hrad, Hlinka, Osoblaha, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice) Zdroj: vlastní zpracování dle Analytické části Návrhu řešení socioekonomicky znevýhodněných oblastí Moravskoslezského kraje, 2010.
Příloha č. 10 Metodika dle Programů rozvoje Libereckého kraje Tab. 25: Indikátory využité Libereckým krajem v období 2004-2006 Ukazatel Popis Váha Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2001 větší než 10% 0,3 Intenzita podnikatelských aktivit počet podnikatelských subjektů na 1000 ob. menší než 170 PS/1000ob. 0,2 Daňová výtěžnost daňové příjmy obcí na 1 obyvatele nižší než 4000 Kč/ob. 0,2 Hustota zalidnění menší než 50 ob./km 2 0,05 Podíl ekonomicky aktivních obyvatel x 0,15 ve službách Podíl obyvatelstva bez maturity x 0,1 Při výpočtu výsledného váhového ukazatele každé obce byl použit vzorec: = Bh MN* 0,3 + Bh DV *0,2 + Bh IPA * 0,2 + Bh ZS * 0,15 + Bh OM * 0,1 +Bh HZ * 0,05 Maximální počet bodů, které mohla každá obec získat, je 20 bodů. Jako hranice pro zařazení obce mezi hospodářsky slabé bylo získání alespoň 13,0 bodů. Vysvětlivky ke vzorci: Bh MN bodová hodnota míry nezaměstnanosti dané obce podle dvacetistupňové škály Bh DV bodová hodnota daňové výtěžnosti dané obce podle dvacetistupňové škály Bh IPA bodová hodnota intenzity podnikatelských aktivit dané obce podle dvacetistupňové škály Bh ZS bodová hodnota zaměstnanosti ve službách dané obce podle dvacetistupňové škály Bh OM bodová hodnota podílu obyvatelstva bez maturity dané obce podle 10ti-stupňové škály Bh HZ bodová hodnota hustoty zalidnění dané obce podle dvacetistupňové škály Ve výsledku bylo vymezeno 6 hospodářsky slabých oblastí: Cvikovsko, Centrální Semilsko, Frýdlantsko, Hrádecko-Chrastavsko, Podralsko a Západní Českolispko. Detailní seznam obcí uveden v programu rozvoje Libereckého kraje 2004-2006. Zdroj: Program rozvoje Libereckého kraje 2004-2006, 2004. Tab. 26: Ukazatele využité Libereckým krajem v období 2007-2013 a 2014-2020 Ukazatel Popis Váha Intenzita bytové (počet dokončených bytů za období 5ti let/ počet obyvatel) 7 výstavby (BYT) *1000 Index vzdělanosti (VZD) Index ekonomického zatížení (EZ) Počet pracovních příležitostí (PP) Míra nezaměstnanosti (NEZ), resp. míra registrované nezaměstnanosti (1 * počet obyvatel se SŠ bez maturity + 2* počet obyvatel s maturitou + 3 * počet obyvatel s VOŠ vzděláním + 4* počet obyvatel s VŠ vzděláním) / počet obyvatel starších 15 let (počet obyvatel do 14 let + počet obyvatel nad 65 let) / (počet obyvatel ve věku 15-65 let) * 100 (počet ekonomicky aktivních obyvatel počet obyvatel vyjíždějících z obce za prací + počet obyvatel dojíždějících do obce za prací) / počet ekonomicky aktivních obyvatel (průměrný počet evidovaných nezaměstnaných za 12 měsíců / počet ekonomicky aktivních obyvatel )* 100 resp. (dosažitelní uchazeči o zaměstnání ve věku 15-64 let/počet obyvatel ve věku 15-64 let)*100 8 10 14 15
Intenzita podnik. aktivity (POD) Daňové příjmy (DAN) Dopravní obslužnost (ST, SO) Technická infrastruktura (KAN, VOD, PL) Občanská vybavenost (ZZ, SKO) Hustota zalidnění (HUS) (počet podnikatelských subjektů / počet obyvatel) * 1000 15 daňové příjmy obcí v Kč/ počet obyvatel 7 počet spojů zastavujících v obcích ve středu a v sobotu; (počet spojů za všechny obce / počet obcí) podíl domů napojených na kanalizaci, vodovod a plynovod na celkovém počtu domů počet ordinací praktického lékaře (pro děti a dorost, pro dospělé), včetně detašovaných pracovišť; (2*počet ordinací + 1*počet detašovaných pracovišť)/2; existence školy v obci (ano/ne) počet obyvatel / rozloha km2 1 Při stanovení spádovosti se bralo v úvahu dřívější vymezení generelových jednotek užívané v 70. a 80. letech minulého století, kde byla zohledněna spádovost ke školám, zdravotním zařízením a občanské vybavenosti, současná správní příslušnost k ORP, POÚ, stavebním a matričním úřadům, a také směrová spádovost podle dojížďky do zaměstnání podle dat Sčítání lidu, domů a bytů 2001, resp. 2011. Hodnoty ukazatelů byly sledovány pro jednotlivé generelové jednotky a přepočítány vzhledem k průměru Libereckého kraje. Výsledným hodnotám byla přidělena váha dle významnosti jednotlivých ukazatelů. Konečné hodnoty pro všechny ukazatele za jednotlivé generelové jednotky byly sečteny, vzestupně seřazeny a následně rozděleny do tří kategorií. Bližší popis metody uveden v Metodice vymezení hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, nebo Programu rozvoje Libereckého kraje 2014 2020. Tab. 27: Kategorie území Libereckého kraje Hospodářsky podprůměrné (hranice 10 000 bodů) Hospodářsky slabé (hranice 9 200 bodů) Ostatní oblasti (nad 10 000 bodů) Všechny generelové jednotky, jejichž výsledná bodová hodnota je nižší než průměr za Liberecký kraj; do této kategorie zároveň patří i všechny generelové jednotky zařazené mezi hospodářsky slabé oblasti. Všechny generelové jednotky, jejichž výsledná bodová hodnota je nižší než 9 200 bodů; hranice 9 200 bodů, která byla převzata z platné metodiky pro vymezování hospodářsky slabých a podprůměrných oblastí Libereckého kraje a byla zároveň zvolena tak, aby došlo k vytvoření pokud možno co nejkompaktnějších územních celků. Všechny generelové jednotky, jejichž výsledná bodová hodnota je vyšší než 10 000 bodů. Tab. 28: Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje v období 2007-2013 a 2014-2020 Oblast Frýdlantsko Generel. jed. Frýdlant Hejnice Nové Město pod Smrkem 2007-2013 2014-2020 Generel. Obce Oblast jed. Bulovka, Dětřichov, Dol. Řasnice, Frýdlant, Habartice, Heřmanice, Kunratice, Horní Řasnice,Krásný Les, Pertoltice Bílý Potok, Hejnice, Lázně Libverda Jindřichovice p. S., Nové Město p. S. Cvikovsko Cvikov Kamenický Šenov Krompach Obce 13 3 7 Cvikov, Kunratice u Cvikova, Svor Kamenický Šenov, Nový Oldřichov, Prysk Krompach, Mařenice