pracemi poškozených exponátů. Adresa muzea: Chaloupkova 7, 612 00 Brno - Kr. Pole. Josef Smýkal Tyflopedický kalendář - 1995 95 - z."marcus Fabius Quintilianus, římský rétor, který ve své učebnici řečnictví lnstitutio oratoria upozorňuje na to, že ryté písmo mohou hmatem číst i slepci. 395 - z. Didymos z Alexandrie, nejvýznamnéjší a nejplodnčjší gramatik, který jako nevidomý používal vyřezávaná písmena k hmatovému označování knih. 545 - císař Justinián I. nechal sepsat Corpus juris civili, ve kterém přisuzuje slepým stejná práva jako ostatním lidem. 970 - od tohoto roku byli nevidomí v Egyptě přijímáni jako posluchači na univerzitual-ashar. 1620 - n. 2, Španěl J. P. Bonct. vytvořil tajnou prstovou abecedu, která se později začala používat k dorozumívání s hluchoslepými. 1670-15. 11. z. J. A. Komenský, český filozof, pedagog a humanista. Ve svém díle píše o vzdělávání a výchově všech, tedy i postižených; - italský mnich Fr. Lana Terzi vydal svůj spis Úvod k prozkoušení některých nových vynálezů, ve kterém uvádí i písmo pro slepce. Jedná se o první systém bodového písma. 1745-13. 11. n. V. Haily, zakladatel prvního vých. vzděl. ústavu pro nevidomé v Paříži, který je první výchovnou a vzdělávací institucí svého druhu. Tím zahájil skupinovou výchovu nevidomých. Je tvůrcem reliéfního písma pro nevidomé a vynálezcem tisku reliéfních knih. 1770 - n. J. Procházka, učitel, později člen direktoria ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech. Je pravděpodobným autorem pojednání Jak se ku slepcům míti ve škole (čas. Přítel mládeže, 1840), který je dosud nejstarším objeveným česky psaným pojednáním o tomto tématu; - n. M. Kirchgäsnerová, německá nevidomá virtuoska na skleněnou harmoniku. (Některé prameny udávají datum jejího narození v r. 1773.). 1795 - n. (červen) J. Braun, první nevidomý žák J. W. Kleina, zakladatele proslulého vých. vzděl. ústavu pro nevidomé ve Vídni; - 15. 2. n. P. F. Dufau, řed. Národního ústavu pro mladé slepce v Paříži. Napsal spis O tělesném, duševním a mravním stavu předčasně osleplých. Je autorem písma pro nevidomé, které se však neujalo; - n. J. Guadet, ředitel Národního ústavu pro mladé slepce v Paříži. Napsal několik odborných spisů o výchově nevidomých. Založil a redigoval odborný čas. Instruktoři slepců; -22. 11. n. W. L. Lachmann, německý tyfloped, který jako první (1845) ES
sestavil ze svého bodového písma německý zkratkospis pro nevidomé; - n. G. S. R. Mercadante, později osleplý italský hud. skladatel; - n. A. Thierry, francouzský později osleplý historik. 1820, v Baceloně zal. vých. vzděl. ústav pro nevidomé; - n. Sasuke Mukuy, vynikající japonský později osleplý hráč na koto. 1845-17. 11. n R. Klár, který jako třetí z rodiny Klarů se stal řed. zaopatřovacího a zamčstnávacího ústavu pro nevidomé v Praze; - 27. 4. z. L. Balcar, český nevidomý klavírista, který z výtěžků svých koncertů podporoval Beitlův ústav pro nevidomé v Brně; - v Diiren a Hannoweru byly zal. vých. vzděl. ústavy pro nevidomé; - V Moskvě byl zal. azyl pro nevidomé; - W. L. Lachmann, německý tyfloped, autor několika druhů písma pro nevidomé, provedl první pokus o sestavení německého slepeckého zkratkopisu pomocí svého bodového reliéfního písma. 1870 - sekretář Klarova ústavu pro nevidomé v Praze J. S. Sekáč vydal jednu ze svých publikací Vychovávání a vzdělávaní slepců; - 5. 8. n. A. Růžička, nevidomý ladič klavírů, první předseda Podpůrného spolku samostatných slepců (1902-1931); zal. v Mexiku a ve Vídni (pro izraelity na Hohe Warte); - A. Ascenso zavedl v Itálii Braillovo písmo; - Braillovo písmo bylo zavedeno rovněž v Amsterodamu; - Th. R. Armitage, osleplý lékař, začíná v Anglii organizovat tisk prvních knih Braillovým písmem. Vytvořil také anglický zkratkopis pro nevidomé; - n. O. Picht, řed. vých. vzděl. ústavu pro nevidomé v Berlíně, konstruktér několika typů psacího stroje pro Braillovo písmo; - z. G. S. R. Mercadante, italský později osleplý hud. skladatel; - z. Th. Zakreis, rakouský nevidomý hudebník, průkopník svépomocného hnutí nevidomých. 1895 - n. M. Polednová, česká nevidomá spisovatelka, první sazečka čas. Zora a první knihovnice Macanovy slepecké knihovny v Praze; - n. Fr. Stampach, ústřední inspektor ministerstva školství, odd. pro speciální školy. Přítel nevidomých, o jejichž životě napsal několik pojednání; -22. 11. n. F. Wildmann, nevidomý redaktor čas. Zora,později řed. slepecké tiskárny a knihovny v Praze; - vých. vzděl. ústavy byly zal. v Hakodate (Japonsko), Korei, Saporu (Japonsko) a Pulwoodu (Anglie); - bylo zal. Americké sdružení pracovníků Ve prospěch slepých (AAWB); - M. Louvclová sestavila adaptaci Braillova písma na arabské jazyky; - ve Vídni byl zal. Spolek pro péči
o slepé; - ve Švédsku začal vycházet čas. v běžném písmu De Blindas Veckoblat. Rediguje H. Thilander, známý nevidomý propagátor esperanta mezi nevidomými; - v Anglii začal vycházet bodově tištěný časopis Recreation; - na mezinárodním kongresu učitelů nevidomých představuje Fr. Hinze, řed. ústavu pro nevidomé v Berlíně, svůj vynález pro tisk Braillovým písmem, sázecí stroj (tzv. puncírka). Velmi brzy se rozšířil do celé Evropy. Princip jeho tisku se vlastně používá dodnes; - v Mnichově proběhl VIII. mezinárodní kongres učitelů nevidomých; - n. H. Riedrich, německý hluchoslepý organizátor péče o hluchoslepé, pro které vydával i bodově tištěný časopis; - z. A. Kingová, německá nevidomá spisovatelka. 1920 - v Československu začal vycházet esperantský čas. v bodovém písmu Auroro. Založil jej a redigoval nevidomý hud. skladatel a zakladatel slepecké knihovny v Praze K. Em. Macan; -jako příloha čas. Zora začal v Praze vycházet čas. Zpravodaj; -jako další příloha čas. Zora začala vycházet Notová příloha. Vede ji E. Rabanová; - Ministerstvo školství a národní osvěty vydalo Slabikář J. Kožíška, přepracovaný učiteli ústavu pro nevidomé v Brně a v Praze, jako první učebnici v bodovém písmu pro nevidomé, která prošla schválením ministerstva školství; -23. 11. n. J. Lacina, redaktor časopisu Zora; - z. H. Moudrý, později osleplý lidový výtvarník, samouk; - vznikla Hadleyova škola jako škola pro dálkově studující instituce pro nevidomé. Mimo USA je později zaváděna i v jiných zemích; - v Marburku bylo zal. gymnázium pro nevidomé; - V. Ramadanovič založil v Bělehradě (Zemuni) slepeckou tiskárnu. Byly zde tištěny i knihy v češtině; - v Hannoweru byl XV. mezinárodní kongres učitelů nevidomých - 18. 9. n. J. Klučka, slovenský nevidomý básník; - n. H. Wilson, bojovník za opatření omezující nárůst slepoty ve světě. 1945 - třída pro šetření zraku v Praze (zal. 1943) se rozšířila. Vzniká tak národní škola pro slabozraké; - byla obnovena za okupace zakázaná činnost Spolku českých učitelů nevidomých; - v Praze začal vycházet čas. Svět nevidomých, redaktor R. Freszl; - čas. Úchylná mládež se mění na Paedologické rozhledy; - slepecká knihovna v Praze na Vysočanech byla zničena bombardováním.
Historie slepeckého hnutí byla tak připravena o množství vzácných písemných pramenů; zal. ve Varně. Má i odd. pro slabozraké; - 10. 9. n. J. Feliciano, americký nevidomý folkový zpěvák a kytarista; - n. Wanami Takayoshi, japonský nevidomý houslista; - z. A. F. von Hessen, německý nevidomý hudební skladatel; - 30. 7. z. R. Kraemer, nevidomý pracovník ve společenských organizacích nevidomých Německa; - z. O. Picht, řed. ústavu pro nevidomé v Berlíně, konstruktér několika typů psacích strojů Braillovým písmem. Zkonstruoval též psací stroj pro nevidomé stenotypisty. 1955 - v Praze byla otevřena jedcnáctiletá střední škola pro nevidomé a slabozraké; 28. II. z. A. Fryč, učitel na Deylově pražském ústavu pro nevidomé, později (od 1922) řed. vých. vzděl. ústavu pro nevidomé v Levoči a autor adaptace Braillova písma na slovenská jazyk; - 22. 3. z. M. D. Hoňková, řed. školy při ústavu pro nevidomé v Praze na Hradčanech, mimo jiné i autorka českého slepeckého zkratkospisu; zal v Hanoi; - vznikl Svaz nevidomých Rumunska; - byl zal. Národní svaz nevidomých Tunisu; - v Etiopii vznikl Etiopský svaz nevidomých; - vzniklo mezinárodní sdružení pro otázky čtení nevidomých a používání Braillova písma; - v Báhoni byla zal. knihovna pro nevidomé, která je později přemístěna do Levoče; - v Moskvě byla otevřena Ústřední knihovna pro nevidomé; - v NDR (Lipsko) byla zal. zvuková knihovna pro nevidomé; - začal vycházet rumunský čas. Viata noua v bodové verzi. 1965 - při Svazu invalidů vznikla tyflologická komise, která se měla starat o zvědečtění práce této organizace; - Státní pedagogické nakladatelství vydalo první obrázkovou početnici pro 1. roč. ZDŠ1 pro nevidomé. Autorkou je Ž. Borisová, učitelka ZŠ pro nevidomé v Brně; - ve Varně byla otevřena základní škola pro slabozraké; - v Hamburku byl XXV. mezinárodní kongres učitelů nevidomých; - 22. 12. z. P. Bentivoglio, italský nevidomý tyfloped a revolucionář; - z. H. Riedrich, německý hluchoslepý organizátor péče o hluchoslepé, pro které vydával i bodově tištěný časopis; - z. F. I. Šojev, ruský nevidomý kulturní
pracovník, redaktor slepeckých časopisu a spisovatel. 1975 - Slepecká tiskárna v Praze vydala první českou učebnici hudební nauky pro ZŠ nevidomé; - v Praze byla první hudebně interpretační soutěž nevidomých hudebních umělců s mezinárodní účastí; - 17. 11. z. K. Hájek, známý činitel Podpůrného spolku samostatných slepců v Praze; - 3. 7.z. K. Hejda, varhaník a hud. pedagog, řed. hudební školy Deylova ústavu pro nevidomé v Praze; - 2. 7. z. A. Perman, český nevidomý hud. pedagog a hud. skladatel; - v Bělehradě byla první světové konference nevidomých žen; - byla první světová konference hluchoslepých; - v USA byl vydán zákon o možnosti vzdělávání nevidomých na školách v místě bydliště jejich rodin; - ke 150. výročí vzniku Braillova písma vyšla v Moskvě Krasnousova publikace Louis Braille se vzory některých reliéfních písem pro nevidomé; - 23. 2. z. A. Binar, německý koncertní pěvec, který své hud. vzdělání nabyl v brněnském ústavu pro nevidomé; - z. I. Blajan, nevidomý rumunský lidový zpěvák, autor úspěšného románu Muž s černými brýlemi; - z. A. Gottwald, předseda německého Svazu nevidomých. Povoláním byl notář a advokát; - z. Ch. Hedkvist, významný nevidomý pracovník švédského svazu nevidomých a předseda Světové rady pro blaho slepců; - z. H. Jakob, nevidomý ředitel Ústřední slepecké knihovny v Lipsku; - z. H. Ludwig, německý nevidomý tyfloped a organizátor německého slepeckého hnutí; - z. M. Margolin, ruský nevidomý vynálezce; - z. O. K. Maťušina, ruská nevidomá spisovatelka knih pro mládež; - z. H. Schmidt, organizátor společenského života nevidomých v bývalé NDR. 1985-8. 7. z. D. Cveček, učitel na obecné škole pro krátkozraké v Brně, která je první školou svého druhu u nás; - 1. 7. z. O. Krátký, učitel na ústavu pro nevidomé v Levoči. Později působil v Praze. Je autorem první učebnice českého zkratkospisu pro nevidomé; - 12. 10. z. R. Tyl, nevidomý organizátor českých společenských organizací invalidů. Bylo to však na úkor samostatnosti dosavadních spolků; - v Bulharsku začal vycházet čas. pro nevidomé esperantisty Esperanta fajrero; - v Japonsku začal vycházet v bodovém písmu čas. Japan Braille News; - 4. 3. z. J. Gurbindo, vynikající španělský slabozraký klavírista; Josef Smýkal Q