Prodlení dlužníka a jeho následky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Prodlení dlužníka a jeho následky Bakalářská práce Autor: Michaela Holubíková Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Šárka Palermová Praha Duben 2015

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Karviné, 16. dubna 2015 Michaela Holubíková

Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé práce paní JUDr. Šárce Palermové za vstřícnost, pomoc a cenné rady při zpracování této bakalářské práce. Michaela Holubíková

Anotace Hlavním cílem mé práce, je poskytnout ucelený pohledu na právní úpravu institutu prodlení dluţníka v novém občanském zákoníku a dále pak, právní následky spojené s prodlením. V prví části, je obecně popsán pojem prodlení. Druhá část, je podrobněji věnována právním následkům a v závěru práce, jsem popsala moţné řešení následku prodlení. Celá práce vychází z úpravy nového občanského zákoníku Klíčová slova Dluţník, věřitel, prodlení, následky, úrok z prodlení, smlouva, odstoupení od smlouvy, dluh. Annotation The main goal of this bachelor thesis is to provide a comprehensive view on the legal regulation of debtor's default in the new Civil Code and associated legal consequences. The first part describes theoretical basis of default. The second part deals with legal consequences in detail. Third part describes possible solutions of default consequences. The thesis is based on the modification of the new Civil Code Key words Debtor, creditor, delay, consequences, delay interest-rates, contract, fulfillment of the obligation, debt.

OBSAH Úvod... 6 1. Prodlení... 7 1.1. Prodlení z časového hlediska... 8 1.1.1. Časový úsek předepsaným způsobem... 9 1.2. Porušení povinností, ze kterých nemůţe prodlení vzejít... 10 1.3. Porušení povinností, ze kterých můţe prodlení vzejít... 10 1.4. Prodlení dluţníka Mora debitoris... 10 1.5. Prodlení věřitele - Mora creditoris... 13 2. Právní následky prodlení dluţníka... 14 2.1. Ze zákona... 14 2.1.1. Řádné plnění... 14 2.1.2. Odstoupení od smlouvy... 17 2.1.3. Náhrada škody... 18 2.2. Ze smlouvy... 21 2.2.1. Odstoupení od smlouvy sjednaná ve smlouvě... 21 2.2.2. Smluvní pokuta... 24 2.3. Dle typu na peněţité a nepeněţité... 26 2.3.1. Nebezpečí škody na věci... 26 2.3.2. Úroky z prodlení... 27 2.3.2.1. Úroková sazba... 28 2.3.2.2. Předchozí úpravy... 29 3. Moţné řešení následku prodlení... 31 3.1. Oddluţení... 31 3.1.1. Zahájení a způsob oddluţení... 32 3.1.2. Výhody oddluţení... 33 3.1.3. Nevýhody oddluţení... 34 3.2. Zajištění a utvrzení dluhu... 34 3.2.1. Zástava... 35 3.2.2. Ručení... 36 3.2.3. Finanční záruka... 36 3.2.4. Zajišťovací převod práva... 37 3.2.5. Dohoda o sráţkách ze mzdy... 37 3.2.6. Smluvní pokuta... 38 3.3. Uznání dluhu... 38 Závěr... 39 Seznam pouţité literatury... 41 Internetové zdroje... 43 5

Úvod V současné době není bohuţel výjimkou, ţe dochází k situacím, kdy v závazkovém právním vtahu není povinnost z něj vyplývající plněna řádně a včas. V takovém případě nastává v obsahu závazku změna a vzniká prodlení. Určitě se kaţdý za svůj ţivot do prodlení dostal, ať uţ nevrácením kníţky do knihovny, nevrácením zapůjčené věci kamarádovi nebo jste si půjčili peníze a neměli jste na splátky. Jak napovídá název práce, pozornost bude věnována pojmu prodlení dluţníka. Právní úprava prodlení částečně vychází z jiţ neplatného obchodního zákoníku. Mým cílem je poskytnout ucelený právní pohled na danou problematiku zakotvenou v novém občanském zákoníku. Práci jsem rozdělila do tří kapitol. V první části, kapitola 1, jsem se obecně zaměřila na pojem prodlení a na předpoklady jeho vzniku. Pozornost jsem soustředila na prodlení dluţníka a stručně jsem zde popsala institut prodlení věřitele. V druhé části, kapitola 2, se podrobněji věnuji jednotlivým právním následkům, vzniklým v důsledku prodlení dluţníka. Podrobněji je zde popsána náhrada škody, odstoupení od smlouvy nebo úroky z prodlení. V poslední třetí části, kapitola 3, se věnuji oddluţení jako moţnému řešení následku prodlení. Závěrem této kapitoly jen krátce zmiňuji zajištění a utvrzení dluhu. Téma jsem zvolila z důvodu jeho aktuálnosti a stále vyššího počtu populace, které se bezprostředně dotýká. Stále častěji se upozorňuje na dluhovou situaci a na fakt, ţe do postavení dluţníka se člověk dostane častěji, neţ si myslí. Aniţ bychom si to uvědomovali, plnímeli z ruky do ruky, povinnost splnit dluh nás tíţí jen kratičký okamţik. V obchodních vztazích se za zboţí a sluţby platí později, z toho důvodu je dodavatel v pozici věřitele a je vystaven riziku pozdního placení. V opačném příkladě, kdyţ je cena za zboţí, které má být dodáno později zaplacena předem, v postavení věřitele se nachází odběratel a ten nese riziko pozdního dodání. Právo tak musí reagovat na to, kdyţ dluţník svůj dluh nesplní řádně a včas. 6

1. Prodlení Návrh právní úpravy v novém občanském zákoníku vychází z původní úpravy v obchodním zákoníku. Úprava je doplněna novinkami, které v předchozí úpravě nebyly známé. 1968 vyjadřuje, že dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 1 Dále pak 1914, kde se říká, ţe je-li plněno vadně, má příjemce právo z vadného plnění. 2 Další odklon od původní úpravy je širší moţnost soudu reagovat na sjednanou výši úroků z prodlení. Podle stávající právní úpravy v novém občanském zákoníku prodlení nastává nezávisle na vůli zúčastněných stran. Jedná se o odpovědnost objektivní, kde pro vznik prodlení není důleţitá příčina nebo zavinění, ale to, ţe se tak stalo. Základní princip prodlení je nesplnění závazku z objektivních příčin, zpravidla vyplývajícího ze smlouvy, řádně a včas. Porušením uzavřeného závazku, se změní obsah uzavřeného právního vztahu. Za prodlení se tedy povaţuje skutečnost, kdy řádně a včas nedošlo ke splnění subjektivní povinnosti. 3 Naše současná právní úprava rozlišuje prodlení na straně dluţníka a prodlení na straně věřitele. Kaţdý tento institut je upraven jednotlivě. Občanský zákoník upravuje prodlení na straně dluţníka v 1968 aţ 1974, prodlení na straně věřitele v 1975 a 1976, a dále pak společná ustanovení v 1977 aţ 1980. 4 Uţ v římském právu platilo, ţe závazek je právní pouto, které nás svou nevyhnutelností nutí, abychom v souladu s právem našeho státu poskytli někomu nějaké plnění (obligation est iuris vinculum, quo necessitate adstringimur alicuius solvendae rei, secundum nostrae civitatis iura závazek je právní pouto, které nás svou nevyhnutelností nutí, abychom v souladu s právem našeho státu poskytli někomu nějaké plnění). 5 V občanském zákoníku se pojem prodlení spojuje se slovy průtah, prodleva, zdrţení se s plněním. Prodlení nemá na trvání primárního dluhu ţádný vliv. Dluţník je během prodlení povinen dluh plnit a věřitel má oprávnění to po něm poţadovat. Prodlení nemá zprošťující účinky a to znamená, ţe vznikne-li prodlení, dluh stále trvá a to v nezměněné podobě. Pro 1 ELIÁŠ, Karel. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Sagit, 2012. ISBN 978-80-7208-922-2 2 ELIÁŠ, Karel. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Sagit, 2012. ISBN 978-80-7208-922-2 3 PAULDURA, Lukáš a Radovan DÁVID. Slovník právních pojmů: občanský zákoník. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 231 s. Rekodifikace. ISBN 978-807-4786-600. 4 Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Vyd. 1. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-814-7. 5 HULMÁK, Milan. Občanský zákoník V: závazkové právo : obecná část ( 1721-2054) : komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014, xvii, 1317 s. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-535-0. 7

neplnění subjektivních povinností dluţníkem, vzniká věřiteli moţnost ukončit závazek odstoupením od smlouvy. Kromě vzniku práva odstoupit od smlouvy, má věřitel u peněţitého plnění právo na úrok z prodlení a u nepeněţitého plnění dochází k přechodu nebezpečí škody na věci. 6 1.1. Prodlení z časového hlediska S otázkou prodlení úzce souvisí i postup proti opoţděným platbám, který tíţí mnoho podnikatelů a byl dle směrnice č. 2000/35/ES Evropského parlamentu a Rady v roce 2005 implementován do českého práva. Nový občanský zákoník jej ve své úpravě řadí k času plnění v 1963 aţ 1965. Zákon stanovuje, ţe do prodlení se dluţník dostává, nesplní-li řádně a včas. Jeho posuzování se tedy vztahuje k časovému období po splatnosti (nejde o plnění včas ). Po celou dobu, po kterou dluh v tomto horizontu neplní, nastává prodlení. Vzhledem k výše řečenému je zřejmé, ţe u prodlení jde vţdy o určitý časový úsek, u něhoţ musí být zřejmý začátek a konec. Prodlení dopadá na situace, kdy nebylo splněno včas, tím je určen počátek prodlení, zároveň později být splněno můţe, nebo můţe být plnění obnoveno. Nedojde-li k zániku závazku z nemoţnosti plnění nebo odstoupení od smlouvy, je tímto určen okamţik konce prodlení. Občanský zákoník 1974 aţ 1976 hovoří o době prodlení. 7 Dlužník nese po dobu svého prodlení nebezpečí škody na věci. 8 Strany by si měly dohodnout čas plnění, jinak by musel dluţník plnit hned, jakmile ho věřitel k plnění vyzve. V praxi se někdy ponechává čas plnění na pozdějším určení, tedy si strany dohodnou jen tolik, ţe bude plněno, ale konkrétní čas se ponechá buď na věřiteli, nebo na dluţníkovi. 9 6 HULMÁK, Milan. Občanský zákoník V: závazkové právo : obecná část ( 1721-2054) : komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014, xvii, 1317 s. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-535-0. 7 HULMÁK, Milan. Občanský zákoník V: závazkové právo : obecná část ( 1721-2054) : komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014, xvii, 1317 s. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-535-0. 8 Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Vyd. 1. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-814-7. 9 ELIÁŠ, Karel. Občanské právo pro každého: pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 358 s. ISBN 978-80-7478-493-4. 8

Pokud podnikatel dodává zboţí nebo poskytuje sluţby za úplatu nastavuje se 30 denní dispozitivní lhůta splatnosti a cena je splatná hned, kdy byla doručena faktura, zboţí nebo sluţby, bez potřeby vyzývat dluţníka k zaplacení. Zákon umoţňuje ujednat delší dobu splatnosti, je-li to v daném obchodním vztahu odůvodněno povahou závazku, s tím, ţe ujednaná doba, nesmí přesáhnout splatnost 60 dnů. Do prodlení z časového hlediska lze zařadit fixní závazek o kterém hovoří občanský zákoník v 1980. V tomto případě počátkem prodlení dochází zároveň k zániku závazku. U fixního závazku se jedná o přesnou dobu plnění. 10 Fixní závazek znamená, ţe doba plnění je závislá na určité události. Literatura uvádí příklad včasného dodání svatebních šatů. Po termínu svatby, by uţ málokterý věřitel měl zájem na plnění závazku. V případě, ţe by věřitel trval na splnění závazku, bez zbytečného odkladu musí oznámit, ţe na plnění trvá. V tomto případě má zánik závazku tytéţ účinky, jako by věřitel odstoupil od smlouvy. 1.1.1. Časový úsek předepsaným způsobem Zákon na mnoha místech stanoví, ţe je právo třeba uplatnit předepsaným způsobem v jistém časovém úseku. Tyto lhůty, tedy časové úseky jsou určené k tomu, aby oprávněným projevem vůle zachoval právo. Uplyne-li zákonná lhůta, má to pro oprávněného negativní následek. Občanský zákoník stanoví pravidla pro počítání času. Rozlišuje počítání času na právnické a obecné. Obecné počítání času se vyznačuje souvislým plynutím času, jak za sebou běţí jednotlivé dny, bez rozlišování o jaký den se jedná. Právnické počítání času je zaloţeno na výjimkách. K některým dnům ne ní přihlíţeno z důvodu, ţe v těchto dnech nelze právně jednat nebo se jedná s velkými obtíţemi. Základní jednotkou počítání času je den. Příklad: poškozený se 10.ledna dozví o škodě a podle 2946 je první den lhůty 11.leden. Dále se lhůta počítá od okamţiku, kdy začne, do okamţiku, kdy skončí. 11 10 Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Vyd. 1. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-814-7. 11 ELIÁŠ, Karel. Občanské právo pro každého: pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 358 s. ISBN 978-80-7478-493-4. 9

1.2. Porušení povinností, ze kterých nemůže prodlení vzejít Prodlení nemůţe vzejít u povinností, u kterých neexistuje jakýkoliv časový úsek mezi okamţikem jejich porušení a okamţikem, kdy jsou dostatečně splněny. Povinnost zdrţet se určitého jednorázového jednání např. vyzrazení důvěrných informací třetí osobě, zhlédnutí utajených dokumentů, uzavření smlouvy se třetí osobou. V tomto případě se jedná o porušení smlouvy, ale o prodlení nelze hovořit. U provedeného zakázaného úkonu nelze hovořit o prodlevě nebo omeškání s jejím plněním. 12 1.3. Porušení povinností, ze kterých může prodlení vzejít Prodlení můţe nastat u trvajícího, nepřetrţitého plnění typu dare např. dodávka vody, energie po určitou dobu nebo facere závazek k nepřetrţité činnosti po určitou dobu. Přerušením dodávky nebo činnosti můţeme hovořit jako o začátku prodlení a u obnovení dodávky vody nebo obnovení nepřetrţité činnosti můţeme hovořit o konci prodlení. 13 1.4. Prodlení dlužníka Mora debitoris Nový občanský zákoník upravuje prodlení na straně dluţníka mora debitoris v 1968-1974. Debitor, je strana závazkového právního vztahu, která má subjektivní povinnost poskytnout určité konkrétní plnění ve prospěch věřitele. 14 Dluţník se dostává do prodlení svým jednáním a to tehdy, nesplní-li svůj dluh řádně a včas. Zákon přesně stanovuje situace, kdy prodlení u dluţníka nastává. Byla porušena lhůta stanovená ve smlouvě nebo zákonem, tím, ţe dluţník neposkytl věřiteli plnění včas. Plnění poskytl dluţník včas, ale toto plnění není řádné. Buď nebylo uskutečněno v místě plnění, nebo obsahuje vady. 12 HULMÁK, Milan. Občanský zákoník V: závazkové právo : obecná část ( 1721-2054) : komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014, xvii, 1317 s. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-535-0. 13 HULMÁK, Milan. Občanský zákoník V: závazkové právo : obecná část ( 1721-2054) : komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014, xvii, 1317 s. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-535-0. 14 PAULDURA, Lukáš a Radovan DÁVID. Slovník právních pojmů: občanský zákoník. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 231 s. Rekodifikace. ISBN 978-807-4786-600. 10

Opačnou situací, kdy se dluţník nedostává do prodlení svým jednáním, tedy není za své prodlení odpovědný je, kdy nemohl splnit svůj závazek řádně a včas z důvodu prodlení samotného věřitele. V občanském zákoníků 1789 uvádí, ţe dluţník je povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdrţet nebo něco strpět. Jinými slovy, je povinen něco plnit, protoţe slib dluţníka zavazuje a smlouva má být plněna. K tomuto se uţívá obrat plnění dluhu je plnění po právu. Právní závaznost se projevuje ve vynutitelnosti plnění. Není-li dluh plněn, stát prostřednictvím státního donucení umoţňuje jeho vymoţení. Můţe jít o vymoţení přímé, kdy se věřitel bude splnění dluhu domáhat ţalobou, nebo vymoţení nepřímé, kdy se věřitel bude domáhat náhrady škody pro porušení smluvních povinností. 15 Jak jiţ bylo řečeno, zákon stanovuje situace, kdy prodlení u dluţníka nastává, ale také důsledky vyvozené z prodlení. Je na věřiteli, aby se rozhodl, zda bude trvat na plnění závazku, nebo zda za podmínek ujednaných ve smluvě nebo stanovených zákonem od smlouvy odstoupí. Je-li dluţník v prodlení s plněním peněţitého dluhu, můţe věřitel poţadovat vedle placení původního závazku i zaplacení úroku z prodlení. Strany si mohou výši úroku sjednat buď smluvně, nebo se řídí sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013. 16 Dluţník po celou dobu svého prodlení nese nebezpečí škody na věci, aniţ by záleţelo na tom, jak škoda vznikla. Tyto zmíněné důsledky nemají vliv na trvání primárního dluhu. Splnění dluhu je způsob zániku závazku. Je to právní jednání, kterým subjekt nesoucí povinnost k plnění, poskytuje věřiteli plnění, které je předmětem právního vztahu, a to s úmyslem splnit svou povinnost řádně a včas. Splnění dluhu lze současně vnímat i jednání věřitele, který toto plnění přijímá. 17 15 HULMÁK, Milan. Občanský zákoník V: závazkové právo : obecná část ( 1721-2054) : komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2014, xvii, 1317 s. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-535-0. 16 Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Vyd. 1. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-814-7. 17 PAULDURA, Lukáš a Radovan DÁVID. Slovník právních pojmů: občanský zákoník. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 231 s. Rekodifikace. ISBN 978-807-4786-600. 11

Příklad, kdy je dluţník v prodlení: Novomanţelé Malinovi si do svého bytu plánovali koupit novou kuchyňskou linku, neboť původní kuchyňská linka v bytě, do kterého se nastěhovali, jiţ byla v havarijním stavu. Pan Malina domluvil schůzku s jednatelem místní společnosti KuchLin s.r.o., která se specializovala na výrobu kuchyňských linek. Jednání bylo úspěšné a na jeho závěru manţelé podepisovali smlouvu o dílo. Nechali si vyrobit linku v zeleno hnědo bílé kombinaci s vestavěnými spotřebiči na výslovné přání paní Malinové. Manţelé byli nadšeni uţ kvůli tomu, ţe firma o zakázky nemá nouzi a i přesto jim slíbila linku na míru vyhotovit do třech týdnů. Na radu známého si vymínili ve smlouvě ujednání o smluvní pokutě, kdy v případě prodlení ze strany zhotovitele (společnosti KuchLin s.r.o.) se stanovuje smluvní pokuta ve výši 0,1% z ceny díla, a to za kaţdý den prodlení s dodáním díla. Tento byť detail smlouvy nabýval rychle na významu, protoţe ani po čtrnácti dnech se u manţelů neukázala ţádná povolaná osoba, která by vyměřila prostory kuchyně. Aţ po necelých třech týdnech je navštívil zaměstnanec firmy, který prohlásil, ţe toho mají teď hodně a ţe kuchyň bude aţ za tři týdny. To se paní Malinové nelíbilo a prohlásila, ţe tak dlouho na kuchyň čekat nebude a ţe od nich radši nic nechce. Následně se manţelé s problémem obrátili na internetovou právní poradnu www.pravnilinka.cz. RADA PRO MANŢELÉ MALINOVI Manţelé mají právo trvat na dodání linky, pokud jiţ však firmě nedůvěřují, mohou od smlouvy o dílo ostoupit. Odstoupení od smlouvy musí písemně oznámit a doručit firmě bez zbytečného odkladu, poté co se o prodlení dozvěděli. Společnost KuchLin s.r.o. porušila svou smluvní povinnost podstatným způsobem, protoţe jiţ při uzavření smlouvy věděla nebo vědět musela, ţe nezhotoví kuchyňskou linku včas ( 1977, 2002 OZ). Dále mají manţelé právo poţadovat zaplacení smluvní pokuty, kterou si sjednali ve smlouvě ( 2048 OZ). Zdroj: http://www.pravnilinka.cz/obcansky-zakonik/kdy-je-dluznik-v-prodleni 12

1.5. Prodlení věřitele - Mora creditoris Nový občanský zákoník upravuje prodlení i na straně věřitele mora creditoris v 1975 a 1976. Creditor, je strana závazkového právního vztahu, která má právo poţadovat konkrétní plnění od strany druhé coby dluţníka. 18 Tak jako na straně dluţníka, tak i na straně věřitele, zákon přesně stanovuje, za jaké situace se věřitel dostává do prodlení a jaké důsledky můţe při prodlení očekávat.. Pokud je. Dluţník má právo odstoupit od smlouvy. Věřitel po dobu prodlení nese nebezpečí škody na věci. Pokud byla sjednána smluvní pokuta pro případ porušení povinností, má dluţník právo jí po věřiteli poţadovat. Dluţník má právo na náhradu škody vzniklou z odstoupení od smlouvy. Prodlení dluţníka při prodlení věřitele nenastává, přerušuje se nebo zaniká. Podle občanského zákoníku je věřitel povinný poskytnout součinnost k řádnému a včasnému plnění 1721, 1789, 1877 a dluţník není za prodlení odpovědný v případě, ţe nemůţe plnit v důsledku prodlení věřitele 1968. 19 18 PAULDURA, Lukáš a Radovan DÁVID. Slovník právních pojmů: občanský zákoník. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 231 s. Rekodifikace. ISBN 978-807-4786-600. 19 Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Vyd. 1. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-814-7. 13

2. Právní následky prodlení dlužníka Následky prodlení dluţníka se dají rozdělit podle dvou kritérií. Prvním kritériem je původ úpravy závazkového vztahu, kdy tato úprava je dána přímo ze zákona nebo byla úprava sjednaná účastníky ve smlouvě. Úprava ze zákona: sem spadá právo trvat na řádném plnění, přechod nebezpečí škody na věci, moţnost odstoupení od smlouvy, náhrada škody a úroky z prodlení. Úprava sjednaná ve smlouvě: sem spadá smluvní pokuta a ve smlouvě upravená moţnost odstoupení od smlouvy. Druhým kritériem je rozdělení dle typu plnění na peněţité a nepeněţité. Nepeněžité plnění: sem spadá nebezpečí škody na věci. Peněžité plnění: sem spadá zákonem sjednaný úrok z prodlení. 2.1. Ze zákona 2.1.1. Řádné plnění Dluţník je povinen splnit řádně svůj závazek vůči věřiteli, tak jak je dáno obsahem závazkového vztahu. Podle zákona řádně plnit znamená - splňovat poţadavky stanovené zákonem. Aby bylo plněno řádně, je zapotřebí, aby dluh plnil ten, kdo se k němu zavázal. Tedy sám dluţník musí poskytnout plnění svému věřiteli, nebo jeho zástupci, pokud mu však zástupce předloţí potvrzení, ţe je oprávněn plnění přijmout. Věřitel má však více moţností, pro případ, ţe by dluţník neplnil. Za dluţníka můţe plnit třetí osoba a tou můţe být zákonný zástupce, plátce mzdy, ručitel. Takové plnění má účinky, jako plnění poskytnuté dluţníkem. Účelem smlouvy, tedy závazkového právního vztahu je plnění. Nový občanský zákoník v 1916, popisuje situace, ze kterých je plněno vadně. O vadné plnění se jedná, kdyţ strana neplní řádně. V případě, ţe je plněno vadně, vzniká z vadného plnění dluţníkovi povinnost a věřiteli právo. Osoba, která má podle práva povinnost, odpovídá za řádné splnění této povinnosti, nikoli za její porušení. Dluţník odpovídá hlavně za to, ţe plní bez vad. Jeho povinností, je plnit řádně s vlastnostmi, které odpovídají plnění a o 14

kterých věřitele ujistil, nebo plnění musí odpovídat potřebě věřitele o které dluţník má nebo musí mít vědomost. Není-li jakost stanovená zákonem nebo ujednána ve smlouvě, je dluţník zavázán plnit ve střední jakosti. Střední jakost, je jakost obvyklá pro účel nebo pouţití předmětu plnění. Strany si mohou dojednat i jinou jakost. Vadně se plní v těchto případech: Poskytnutím předmětu plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnost. Neupozornění na vady, které sice předmět má, ale obvykle se při takovém předmětu nevyskytují. Ujištěním věřitele, ţe předmět plnění nemá ţádné vady nebo, ţe se věc hodí k určitému pouţití, i přes to, ţe tomu tak ve skutečnosti není. Zcizí-li cizí věc a převádí jí jako vlastní. Právo z vad a uplatnění nároku se odvíjí podle toho, zda se jedná o vady odstranitelné či neodstranitelné. Jedná-li se o vadu odstranitelnou, můţe se věřitel domáhat opravy nebo doplnění toho, co chybí, popřípadě slevy z ceny. Jedná-li se o vadu neodstranitelnou, má věřitel podle nového občanského zákoníku právo na slevu nebo můţe odstoupit od smlouvy. Věřitel má také právo na náhradu nákladů vynaloţených při uplatnění práva z vadného plnění. Právo z vadného plnění musí být uplatněno včas. Uplatnit náklady se mohou do jednoho měsíce po uplynutí lhůty, ve které je třeba vytknout vadu. 20 Vady u koupě Práva z vadného plnění pro kupní smlouvu jsou upraveny v novém občanském zákoníku v 2099 aţ 2112. Vady mohou být děleny na právní a faktické. O faktických vadách mluvíme tehdy, postrádá-li poskytované plnění vlastnosti, o kterých bylo ujednáno. O vadě právní mluvíme tehdy, uplatňuje-li k předmětu plnění nějaké právo třetí osoba a nabyvatel (kupující) o takovém omezení nevěděl. V tomto případě je nabyvatel (kupující) povinen tuto skutečnost oznámit zciziteli (prodávajícímu) bez zbytečného odkladu. Nabyvatel nemůţe uplatnit právo z 20 http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/duvodova-zprava-noz-konsolidovana-verze.pdf 15

vadného plnění, jestliţe věděl, ţe předmět plnění zciziteli nepatřil. Strana, která plnění poskytuje, je vţdy povinná upozornit druhou stranu na případné vady, které předmět plnění má. Nabyvatel se můţe práva z vadného plnění vzdát a to, vţdy písemně. Zcizitel nemusí upozornit nabyvatele na úplně všechny vady, které prodávaná věc vykazuje. Je-li tedy například v katastru nemovitostí zapsáno zástavní právo k prodávané nemovitosti, půjde k tíži kupujícího, pokud si to sám neověřil. Nabyvateli lze věc také ponechat, jak stojí a lţí (úhrnem). Zcizitel tak nemá ţádnou odpovědnost za vady. 21 Prodávající má podle 2095 nového občanského zákoníku odevzdat předmět koupě kupujícímu v poţadovaném mnoţství, jakosti a provedení. U koupě se pro uplatnění práv kupujícího přihlíţí na intenzitu porušení smlouvy. Podle intenzity se porušení dělí na podstatné a nepodstatné porušení smlouvy. Podstatné porušení smlouvy je takové, ţe kdyby o něm kupující předem věděl, smlouvu by s prodávajícím neuzavřel. Uplatní-li kupující právo z vadného plnění při podstatném porušení smlouvy, měl by bez zbytečného odkladu oznámit vadu a jaké právo si zvolil. Neodstraněním vady v přiměřené lhůtě, nebo oznámením kupujícímu, ţe vada nebude odstraněna, můţou být vyuţita tato práva: Odstranění vady dodáním nové věci, nebo dodáním chybějícího. Odstranění vady opravou. Sleva z kupní ceny. Odstoupení od smlouvy. Nepodstatná porušení smlouvy, jsou všechna ostatní porušení u kterých je moţno vyuţít tyto práva: Odstranění vad. Přiměřenou slevu z kupní ceny. 22 21 NOVOTNÝ, Petr. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 230 s. Právo pro kaţdého (Grada). ISBN 978-80- 247-5164-1. 22 ELIÁŠ, Karel. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Sagit, 2012. ISBN 978-80-7208-922- 16

2.1.2. Odstoupení od smlouvy Prodlení se splněním zakládá také právo na odstoupení od smlouvy. Jak objednavatel, tak dodavatel má moţnost od smlouvy odstoupit v případech stanovených zákonem nebo přímo ze smlouvy. Odstoupení je jednostranný právní úkon jedné ze stran adresovaný druhé smluvní straně. Odstoupením od smlouvy se závazek ruší od počátku (ex tunc) a zanikají tak všechna práva a povinnosti stran ze smlouvy. Vytváří tedy stav, ţe závazek nikdy nebyl. Důvodem odstoupení od smlouvy je její porušení. Porušením smlouvy se jedná o vadné plnění. Občanský zákoník počítá se situací, kdy věřitel jiţ nemusí mít zájem na plnění závazku z důvodu jeho porušení. Zákon určuje pravidla, za kterých můţe být jednotlivé právo uplatněno a rozlišuje na podstatná a nepodstatná porušení smlouvy. Na základě těchto porušení se určí práva a povinnosti, která budou smluvním stranám příslušet. Tato pravidla jsou obsaţena v 2106-2112 občanského zákoníku. V případě podstatného porušení smlouvy, je nejvýznamnější sankce v podobě odstoupení od smlouvy. Strana porušující smlouvu uţ při uzavření smlouvy věděla nebo vědět musela, ţe by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by takové porušení předvídala. Při nepodstatném porušení smlouvy, je moţná sankce v podobě práva na odstranění vady, nebo právo na slevu z kupní ceny. Opakované neplnění povinností ze strany prodávajícího, se povaţuje za podstatné porušení smlouvy a následné vyuţití práva na odstoupení od smlouvy. 23 Právo odstoupit od smlouvy má jak věřitel, tak dluţník a to v případě, ţe druhá strana závaţně poruší smluvní povinnosti. O které případy se jedná: a) ze strany objednavatele: opakované déletrvající prodlení v plnění finančních závazků dodavateli, opakované neplnění dohodnutých úkolů, zejména neposkytnutí potřebné a včasné součinnosti insolventnost, podání návrhu na vyrovnání čí prohlášení konkurzu, přípravy likvidace nebo zánik s právním nástupcem objednavatele. b) ze strany dodavatele: opakované nebo déletrvající prodlení v plnění závazků, opakované neplnění či opakované vadné plnění závazků v rozsahu podstatně bránícím 23 SELUCKÁ, Markéta. Koupě a prodej: nový občanský zákoník, společná evropská právní úprava prodeje. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2013, xx, 245 s. Beckova edice právní instituty. ISBN 978-80-7400-471-1. 17

řádnému užívání informačního systému, insolventnost, podání návrhu na vyrovnání či prohlášení konkurzu nebo přípravy likvidace. 24 Moţnost zákonného odstoupení od smlouvy je daná v případě nároků plynoucích z odpovědnosti za vady prodávajícímu z kupní smlouvy. Od kupní smlouvy lze odstoupit v případě, ţe má prodávaná věc vady a toto vadné plnění znamená podstatné porušení smlouvy. Další podmínky, za kterých jde od smlouvy odstoupit přímo ze zákona, je moţné najít vţdy v příslušných ustanoveních pojednávajících o jednotlivých smlouvách. Za stanovených podmínek je tak třeba moţné odstoupit od nájemní smlouvy, smlouvy o dílo atd. Odstoupení od smlouvy se dá chápat jako trest za vadné plnění. Odstoupení je účinné doručením nebo oznámením druhé straně. Odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení. 25 2.1.3. Náhrada škody Úprava náhrady škody vychází z bývalého občanského a obchodního zákoníku. Mnoho ustanovení je přeformulováno, změnila se i systematika a je více zvláštních skutkových podstat, které dopadají na konkrétní situace. Návrh ustanovení o náhradě majetkové újmy (škody) i jiné újmy vychází ze zdejší tradice, a to i z tradice úpravy ve všeobecném zákoníku občanském, ale s poučením z novějších vývojových trendů, patrných zejména z návrhu Principů evropského deliktního práva (PETL) vypracovaných Evropskou skupinou pro deliktní právo. 26 I přes to, ţe je v zákonech zcela běţně pouţíván pojem škoda, v novém občanském zákoníku se pouţívá pojem náhrada majetkové a nemajetkové újmy. Navrhuje se rozejít se zcela s pojetím institutu náhrady škody, z důvodu, ţe poškozenému se hradí výlučně škoda majetková. Obecně platí, ţe úprava odpovědnosti za škodu by měla poskytovat především ochranu majetkových zájmů a tím chránit vlastnictví fyzických i právnických osob. V novém občanském zákoníku se také setkáváme s pojmem prevence, tedy předcházení škodám. 24 ONDŘEJ, Jan. Spotřebitelské smlouvy a ochrana spotřebitele: ekonomické, právní a sociální aspekty. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, c2013, xvi, 365 s. Beckova edice právní instituty. ISBN 978-80-7400-446-9. 25 http://www.pravnilinka.cz/bezplatna-pravni-poradna-zdarma/odstoupeni-odsmlouvy.html?utm_source=rss&utm_medium=rss&utm_content=5rady&utm_campaign=pravni_linka 26 ELIÁŠ, Karel. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Sagit, 2012. ISBN 978-80-7208-922- 18

Závazky z deliktů jsou založeny na vzniku zvláštního odpovědnostního vztahu mezi tím, kdo škodu nebo jinou újmu způsobil (škůdce) na straně jedné, a poškozeným na straně druhé. Jeho základem je vznik nové, sekundární povinnosti škůdce takto vzniklou újmu poškozenému nahradit. 27 Buď peněţitým plněním nebo uvést do původního stavu. Úprava odpovědnosti za škodu má tak do jisté míry zajistit poškozenému dostatečnou právní ochranu a dále také plnit funkci reparační či restituční. Povinnost k náhradě újmy je obsaţena v necelých osmdesáti paragrafech nového občanského zákoníku. Konkrétně 2894 aţ 2971. Obecná odpovědnost za škodu, je zaloţena na principu, kdo poruší svou povinnost, není této povinnosti např. splnit svůj závazek ze smlouvy zbaven, navíc mu však vzniká vedle stávající povinnosti nová povinnost a to nahradit druhé smluvní straně ušlý zisk. Vše je podřízeno jednotným pravidlům. Při aplikaci pravidel o náhradě újmy se musí dbát především o to, aby bylo chráněno postavení poškozeného. 28 Hlavními subjekty jsou škůdce a poškozený. Škůdcem můţe být fyzická tak i právnická osoba, která je odpovědná za způsobenou škodu a tím je povinná tuto škodu nahradit. Je to tedy kaţdý, kdo poruší své povinnosti, které vyplývají ze smluv, ze zákona nebo porušením zásad dobrých mravů, tím způsobí jinému újmu a na základě toho je povinen vzniklou újmu poškozenému nahradit. Škůdce je povinen nahradit pouze škodu, kterou způsobil. Poškozený má právo tuto náhradu po škůdci ţádat nebo se náhrady domáhat u soudu. Újma se dělí na majetkovou újmu a nemajetkovou újmu. Je to ztráta, která vznikla poškozenému v důsledku a v příčinné souvislosti s porušením právních povinností ze strany škůdce. Při skutečné škodě je celá řada moţných nároků poškozeného na její náhradu. Můţe jít o náhradu nákladů na opravu věci, koupi úplně nové věci aţ po vznik dluhu, resp. závazku na straně poškozeného v důsledku protiprávního jednání škůdce. Vedle skutečné škody můţe vzniknout škoda i ve formě ušlého zisku. 29 27 NOVOTNÝ, Petr, Pavel KOUKAL a Eva ZAHOŘOVÁ. Nový občanský zákoník. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 139 s. Právo pro kaţdého (Grada). ISBN 978-80-247-5165-8. 28 ELIÁŠ, Karel. Občanské právo pro každého: pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 358 s. ISBN 978-80-7478-493-4. 29 NOVOTNÝ, Petr, Pavel KOUKAL a Eva ZAHOŘOVÁ. Nový občanský zákoník. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 139 s. Právo pro kaţdého (Grada). ISBN 978-80-247-5165-8. 19

Aby vznikla povinnost k náhradě škody je zapotřebí těchto předpokladů: Porušení dobrých mravů, smluvní nebo zákonné povinnosti ze strany škůdce. Existence újmy. Příčinná souvislost mezi porušením povinností a vznikem újmy. V případě, ţe jeden z těchto tří předpokladů chybí, nemůţe vzniknout povinnost k náhradě škody nebo jiné újmy. Tyto předpoklady mají objektivní charakter a při soudním sporu o náhradu škody leţí důkazní povinnost na poškozeném. Ten musí prokázat úmysl, vznik škody, její výši a příčinnou souvislost mezi porušením a vznikem škody. Porušení dobrých mravů Jedná se o subjektivní odpovědnost a zákon říká, ţe škůdce, který způsobil škodu porušením dobrých mravů, je povinen k její náhradě, vykoná-li však přitom své právo, je povinen škodu nahradit, pouze pokud hlavním účelem bylo poškození jiného. Porušení zákonných povinností Jedná se o subjektivní odpovědnost a škůdce, který sám zaviní porušení povinností stanovené zákonem, a tím zasáhne do absolutních práv poškozeného, nahradí mu to, co tím způsobil. Porušení smluvní povinnosti Jedná se o objektivní odpovědnost, kdy zákon stanovuje, ţe poruší-li strana svou smluvní povinnost, nahradí vzniklou škodu druhé straně, popřípadě osobě, které mělo splnění ujednané povinnosti slouţit.u objektivní odpovědnosti se jde povinnosti k náhradě újmy zprostit, poukáţe-li škůdce na zákonné liberační důvody. Liberačním důvodem můţou být ţivelné katastrofy (poţár, povodeň). Příklad Pokud by došlo k tomu, že by např. Dodavatel zboží prokázal, že nemohl objednané zboží dodat včas v důsledku povodně nebo zásahu jeho závodu bleskem, nebyl by povinen odběrateli nahradit škodu ve formě ušlého zisku, vzniklou prodlením s dodávkou zboží. 30 30 NOVOTNÝ, Petr, Pavel KOUKAL a Eva ZAHOŘOVÁ. Nový občanský zákoník. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 139 s. Právo pro kaţdého (Grada). ISBN 978-80-247-5165-8. 20