Kořeny a kořínky O spolupráci s Domovem Kamarád, o svém životním osudu a společenských aktivitách vypráví Petr Jelínek Čtěte na straně 9 Myšlenka hodna následování Projekt organizovaného sběru PET lahví na ZŠ v Rožnově přinesl do jejich nadačního fondu částku 50 000,- Kč. Čtěte na straně 10 Občany již nemusí trápit kritická situace se sezonním nedostatkem pitné vody Listopadová sněhová peřina zkomplikovala život řidičům Kinosál kulturního domu provoněly divadelní šminky Rekonstrukce vodovodu se blíží k závěru Výsledky voleb do Zastupitelstev obcí Čtěte na straně 5-8 ČTRNÁCTIDENÍK ČÍSLO 22 ROČNÍK XVI 9. LISTOPADU 2006 CENA 6 Kč Na Všesvatském jarmarku oceněny osobnosti Tradiční Všesvatský jarmark se ve dnech 27. a 28. října konal na rožnovském Masarykově náměstí. Při slavnostním zahájení jarmarku byly tradičně oceněny osobnosti města, které se svou prací zasloužily o propagaci Soutěžní dráčci. Rožnova pod Radhoštěm daleko za hranicemi regionu. Mezi letošní oceněné, kterým byla předána čestná uznání, patří: Libuše Hložánková - při příležitosti letošních 90. narozenin Foto: T. Gross za celoživotní vzdělávání a výchovu mládeže Karel Chovanec - při příležitosti letošních 70. narozenin za celoživotní práci ve výtvarném oboru a propagaci města Rožnova p. R. Jindřich Kozubek - při příležitosti letošních 70. narozenin za dlouholetou úspěšnou trenérskou činnost a propagaci města Rožnova p. R. Bedřich Čuba - při příležitosti letošních 65. narozenin za práci v hudebním oboru a propagaci města Emil Křižka - čestné uznání za významné sportovní úspěchy a propagaci města Rožnova p. R. Zdeněk Vala - za významné hudební a pedagogické úspěchy a propagaci města Rožnova p. R. Součástí jarmarku kromě tradiční jarmareční nabídky byla také soutěž O nejpěknějšího podzimního dráčka a soutěž O nejhezčí všesvatskou kytici. Do dětské soutěže o nejpěknějšího dráčka bylo přihlášeno celkem 12 dráčků a v této konkurenci získal třetí místo dráček rodiny Štůskovy, druhé místo získala ZŠ Koryčanské Paseky a s nejpěknějším podzimním dráčkem uspěly děti ze ZŠ 5. května. O titul Nejhezčí všesvatská kytice se ucházelo celkem 6 kytic. Porotě se jako třetí nejhezčí líbila kytice svázaná paní Denisou Paterovou z Příbora, stříbrnou příčku obsadila paní Marie Juříková z Frenštátu p. R. a nejhezčí všesvětská kytice vznikla v květinářství U mučenek v Rožnově p. R. Tomáš Gross, odbor kanceláře starosty MěÚ Rožnov První schůze zastupitelstva, zvolení starosty a místostarostů Poslední říjnový den, úterý 31. října, patřil v Rožnově p. R. ustavující schůzi Zastupitelstva města Rožnova p. R. Poprvé se tak sešlo nové jednadvacetičlenné zastupitelstvo zvolené na období let 2006-2010. Hlavním bodem zasedání bylo zvolení členů Rady města a především starosty a obou místostarostů. Starostou města Rožnova p. R. se po čtyřech letech opět stal JUDr. Jaroslav Kubín (Sdružení nezávislých kandidátů - SNK). V tajné volbě získal celkem 13 hlasů. Prvním místostarostou byl zvolen Alois Vychodil (ODS), pro kterého hlasovalo také 13 zastupitelů, druhou místostarostkou pak většinou 12 hlasů byla zvolena Markéta Blinková (ODS). Kromě starosty a obou místostarostů byli za členy Rady města zvoleni: Rudolf Bill (ODS), MUDr. Miroslav Malchar, MUDr. Radoslav Jura (oba SNK) a JUDr. Milan Matula (ČSSD). Seznam zastupitelů města Rožnova p. R.: ODS Alois Vychodil - místostarosta města, Markéta Blinková - místostarostka města, Rudolf Bill - člen Rady města, Ivo Jelínek, Ivo Hanáček KSČM Jaroslav Kučera Náměstí plné návštěvníků. SNK Jaroslav Kubín - starosta města, Miroslav Malchar - člen Rady města, Radoslav Jura - člen Rady města, Lenka Vičarová, Jaroslav Štika. Zdravý Rožnov František Šulgan, Zdenka Solanská, Petr Jelínek, Ivan Lukáš KDU-ČSL Václav Mikušek, Daniel Drápala, Martin Blaha ČSSD Milan Matula - člen Rady města, Lubor Kmenta Rožnov všem Libuše Rousová Tomáš Gross, odbor kanceláře starosty MěÚ Rožnov Foto: T. Gross Dan Drápala čte výsledky z hlasování zastupitelstva. Foto: T. Gross REDAKCE SPEKTRA ROŽNOVSKA HLEDÁ KAMELOTY
STRANA 2 ZPRAVODAJSTVÍ SPEKTRUM ROŽNOVSKA 22 /2006 Nová naučná stezka Lysá hora Ve čtvrtek 12. října dopoledne, v krásný podzimní den, byla otevřena nová Naučná stezka, která vede na Lysou horu. Stezka má ve znaku sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), který se u nás vyskytuje hojně v jehličnatých lesích vyšších horských poloh. Naučná stezka Lysá hora, která vznikla z podnětu Správy CHKO Beskydy, představuje návštěvníkům hor přírodní i vlastivědné zajímavosti nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd. Lysá hora patří dlouhodobě mezi nejnavštěvovanější místa Beskyd - nová stezka si klade za cíl přispět k lepšímu poznání kraje, kde působil legendární zbojník Ondráš, kraje básníka Petra Bezruče. Mnohé ze zde uvedených informací nebyly v této podobě a souvislostech zatím prezentovány, takže věříme, že se u nich se zájmem zastaví i pravidelní návštěvníci a místní obyvatelé. Co se na naučné stezce můžete dozvědět? o zbojníku Ondrášovi - pánovi Lysé hory - o pozoruhodných původních obyvatelích hor - rostlinách i zvířatech - o beskydských lesích a těch na Lysé hoře obzvláště - o vývoji krajiny a živobytí zdejšího lidu - o dřevorubcích a pastýřích - o nebezpečí a obětech hor - o pozoruhodných osudech obou obcí, kde stezka začíná - o největším vodopádu Beskyd, o sesuvech a jeskyních Naučná stezka Lysá hora má na trase dlouhé 16,5 km celkem Sklizeň listí v parku Letošní pěkný podzim udržel listí v korunách stromů až do posledních říjnových dnů, kdy je déšť a mrazík až mínus pět stupňů poshazovaly. Tehdy nastal čas pro jeho sklizeň, jak ji o každém podzimu provádějí pracovníci Zahradnictví Milan Molitor. "I s moderní technikou, kterou máme k dispozici, trvá úklid obou parků pět až šest týdnů," řekl pan Petr Hrobař. "Listí leží ve vrstvách, jde špatně od sebe, to prostě nejde udělat rychle. Také hodně záleží na Placená inzerce Jedna z informačních tabulí. počasí, sklízet se musí za sucha. Když je listí ráno přimrzlé, nebo za deště, to se nedá. A pokud napadne sníh, pak to, co se nestihne na podzim, uklidíme až na jaře. Listí odvážíme na kompostování, z celého parku je ho na šedesát vleček." Letošní slunečný a barevný podzim se vydařil. "Až na to sucho," upřesnil Petr Hrobař. "Stromy z jarní výsadby jsme museli zalévat. Ale co se počasí týče, opravdu nádhera." -sb- Foto: Archiv SR 15 zastávek. Vyrazit po ní lze ze dvou míst - od nádraží na Ostravici a z Malenovic, od parkoviště u Rajské boudy. Obě větve se spojují na hřebeni Lukšince a stezka pokračuje na vrchol. Proto, chcete-li zhlédnout všechna zastavení, naplánujte si výlet z jedné obce přes vrchol do druhé. Trasa NS je vedena po turistických značených cestách. Z Ostravice až na vrchol po červené, z Malenovic po Lukšinec po žluté. Trasa je poměrně náročná, celkové převýšení je asi Bez techniky se neobejdou. 800 m. Prohlídka Vám zabere cca 4 až 6 hodin (v období bez sněhové pokrývky). Je určena především pro pěší! Bezpečnost na trase: - Vstup na stezku je na vlastní nebezpečí! - Nepodceňujte možnost náhlé změny (zhoršení) počasí. - Návštěvníkům doporučujeme turistickou obuv. Správa CHKO Beskydy upozorňuje, že stezka prochází také přes národní přírodní rezervaci Mazák, kde pohyb mimo značenou trasu není dovolen. Další informace: Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy, Nádražní 36, 75661 Rožnov pod Radhoštěm, tel. 571 657407, e-mail: beskydy@schkocr.cz Naučná stezka vznikla za přispění firem: Severomoravská plynárenská, a.s., pivovar Radegast, Lesy České republiky. Texty a vzhled tabulí připravil a vyhotovil ČSOP Salamandr. Mediálním partnerem je its Beskydy, s.r.o. - Beskydy.cz. -red- Foto: R. Sobotka Připomínka dne státnosti netradičně dřív Kvůli konání Všesvatského jarmarku se připomínka státního svátku 28. října, Dne vzniku samostatného československého státu konala v Rožnově pod Radhoštěm o dva dny dříve už ve čtvrtek 26. října 2006 v 18.00 hodin u sochy T. G. Masaryka na Masarykově náměstí. Ke shromážděným promluvil prof. Milan Hambálek, který připomněl Masarykovy myšlenky: "Přísahal jsem na národ československý svobodný a živý, přísahal jsem lidstvu a géniům lidstva, že chci mít národ spravedlivý." A mimo jiné také: "Snad není nic pro politiku tak důležité, ale je to i důležité pro život, jako je poznávat lidi. Poznat ty pravé a povolané, ale také prokouknout ty nesprávné a neprávem se deroucí na veřejnost." Po kladení kytic k soše TGM přítomní zazpívali Masarykovu oblíbenou píseň Ach, synku, synku, oral-li jsi..., která evokuje symboliku práce, úsilí a odpovědnosti, vlastnosti pro náš současný svět tolik potřebné. -sb- Informace Zimní stadion finišuje Zastřešení zimního stadionu na Bučiskách se blíží k závěru. V současné době probíhají dokončovací práce v souladu s časovým harmonogramem stavby. Mimo to intenzivně pracujeme na dořešení nedostatků, které byly zjištěny v průběhu stavby a které by v konečném důsledku bránily kolaudaci stadionu. Jedná se o požárně bezpečnostní zařízení, zpevněné plochy ve vstupech do haly a opravu stávajících sociálních zařízení. Na tyto práce, které nebyly předmětem zakázky zastřešení, odsouhlasilo Zastupitelstvo města na svém říjnovém zasedání uvolnění částky 1 250 tis. Kč z rozpočtu města. Předpokládáme, že v prosinci proběhne předání a kolaudace stavby a zimní stadion budeme moci pro veřejnost otevřít od ledna 2007. Podrobné informace budeme od prosince zveřejňovat na stránkách www.zimnistadionroznov.cz a v místním tisku. Jindřich Žák, jednatel Komerčních domů Rožnov PLESY POŘÁDANÉ V ROCE 2007 VE SPOLEČENSKÉM DOMĚ 20. 1. 2007 Ples KDU-ČSL 26. 1. 2007 Ples Města Rožnova 27. 1. 2007 Valašský bál souboru Radhošť 2. 2. 2007 Ples Gymnázia 9. 2. 2007 Ples SŠIEŘ (bývalá SPŠE) 16. 2. 2007 Ples SZeŠ 18. 2. 2007 Maškarní ples ZŠ Videčská 24. 2. 2007 Retroples O významu 28. října promluvil prof. M. Hambálek. Foto: R. Sobotka Informační centrum na Palackého ulici č. 484, Rožnov p. R. Všem zájemcům o kompletní informace v našem regionu. Otevřeno: říjen 2006 - duben 2007 pondělí - pátek od 8.30 do 16.00 hodin. Tel.: 571 655 196 e-mail: ic.roznov@valasske-kralovstvi.cz
SPEKTRUM ROŽNOVSKA 22 /2006 TÉMA STRANA 3 Názory, volby Tak nějak by se dala charakterizovat reakce bývalého vedoucího redakční rady Spektra Vlastimila Čicha na předvolební inzerci ODS a sdružení "Za prosperitu a rozvoj Rožnova" v novinách Spektrum. Před více než rokem jsem se obrátil na Redakční radu Spektra otevřeným dopisem, kde jsem se podivoval nad četností článků sympatizantů sdružení Zdravý Rožnov. Dva až tři články v různých rubrikách a při odpovědi některého...a nevidět trám v oku svém z oponentů vždy téměř hysterická reakce. Vzpomínám si na jednu kuriozitu, když jsem se více jak před čtyřmi lety, tehdy ještě jako nečlen golfového klubu, zastával vybudování golfového hřiště a kritizoval jsem zaujatost a falešné argumenty zdravých Rožnováků. Odpověďí na můj článek o třiceti řádcích byla celá strana šťavnatých odpovědí začínající stylistickou perlou: jak bývá každoročně před Vánocemi zvykem, pan Trhlík opět plivnul jedovatou slinou Takže s nějakou vyvážeností argumentů se Redakční rada nikdy moc netrápila.. Nehodlám posuzovat psychologickou rafinovanost v podstatě pravdivého oznámení o odvolání Mgr. Rousové z nevýznamného výboru zastupitelstva Zlínského kraje zadaného a zaplaceného soukromou osobou, publikovaného v nestandardně velkém formátu. Jde mi o podiv pana Čicha nad tím, že Úpadek politické kultury na Valašsku?! V měsíci říjnu se naše schránky vedle reklamních letáků plnily i letáky stran a sdružení kandidujících do městského zastupitelstva. Na Rožnovany se usmívali z plakátů a billboardů kandidáti do zastupitelstva i do Senátu. Co tato kampaň vypovídá o úrovni politické kultury? V tomto článku se zaměřím na pět věcí, které mě zaujaly. 1. Programy stran a sdružení byly oproti dřívějšku mnohem propracovanější. Přestože komunální politika je postavena hlavně na osobnostech, většina kandidujících subjektů tentokrát prezentovala i své cíle. Voliči mohou tedy mnohem snadněji po svých volených zástupcích vyžadovat plnění závazků. Příjemným zjištěním je, že volby už nelze vyhrát se sloganem "Navážeme na všechno dobré, co se ve městě udělalo" namísto programu, jak se to stalo před osmi lety. 2. Plakáty SNK za prosperitu a rozvoj Rožnova se u mnoha občanů jistě neminuly účinkem. Ale za jakou cenu? Konkrétně mám na mysli kupříkladu plakáty zobrazující skatepark, které nezasvěcenému sugerují, že vedení města v této záležitosti pochybilo. Na mnoha jednáních ohledně skateparku jsem byl přítomen. Vedení města investovalo mnoho energie i financí na to, aby skatepark mohl fungovat. Někteří členové SNK JUDr. Kubína toto dobře vědí. 3. Anonymní inzerát ve Spektru Rožnovska o odvolání Mgr. Rousové z Výboru pro nevládní organizace a neziskový sektor Zastupitelstva Zlínského kraje, jehož zadavatelem byl člen místní organizace ODS. Když odhlédnu od toho, že "odvolání" nesouviselo s prací paní Rousové v komisi, ale bylo zřejmě důsledkem jejího vystoupení z ODS, pokládám takovou formu agitace za pokleslou. U inzerátu se z nějakého důvodu neobjevilo ani jméno zadavatele a obligátní "Placená inzerce"!? Upřímně mě mrzí, že jinak seriózní noviny sklouzly k takto bulvárnímu kroku. Jedním dechem je třeba odsoudit i anonymní hanopis, který se objevil ve schránkách těsně před volbami a útočil především na místní ODS. 4. Veřejné obvinění z korupce vyslovené lídrem ODS Aloisem Vychodilem na předvolební diskuzi, která byla přenášená TV Beskyd. Pan Vychodil zde mluvil o "neprůhledných a nečistých finančních tocích" a "zamezení korupčnímu jednání". Tato opoziční rétorika je poněkud pokrytecká u reprezentanta strany, která byla celou dobu "u vesla" a její zástupci byli členy komisí u většiny výběrových řízení. Nepamatuji si, že by některý z nich na korupci poukázal. 5. Romská struna, na kterou vítězně sehrál kampaň do Senátu Jiří Čunek. Jde o téma, kterému se v posledních dnech věnují i celostátní média. Problematika soužití romské komunity s majoritou je velmi složitá. Načasování akce stěhování vsetínských Romů do kontejnerových bytů za městem a "odsun" několika rodin mimo kraj silně zavání populismem. Kampaň postavená na vypořádání se s nepřizpůsobivými Romy je už populismem neskrývaným. Mrzí to o to víc, že pan Čunek za doby svého starostování udělal ve Vsetíně spoustu dobré práce. Ne náhodou byl zvolen do čela Národní sítě Zdravých měst. S Romy by však neměl zacházet jako s nádorem v jinak zdravém městě, který je třeba vyříznout. Nezbývá než doufat, že příští volební kampaně budou vedeny věcně a korektně a obejdou se bez anonymů, populismu a demagogie. Nebo snad žádám příliš? Petr Kopecký, Zdravý Rožnov Pokud pan senátor Kubín cítil potřebu zhodnotit své působení v Senátu a oznámit lidem, že nadále již v Senátu pracovat nebude, považuji to za normální, stejně jako když pan starosta Mikušek hodnotil své pracovní období za uplynulé volební období. Co je tedy podivné na tom, že se dva zástupci města vyjadřují k uplynulému období? Je tu snad jen ten rozdíl, že pan Kubín za to musel zaplatit a pan Mikušek dle mých informací ne. Proto tedy nechápu Váš názor, že SR nadržuje SNK, možná snad pokud berete jako výhodu, placení toho, co jiní mají zdarma. Takže dle mého úsudku je vyváženost posledního SR z hlediska politického v pořádku. Z hlediska finančního, ale není situace rovnocenná. Navrhoval bych, abyste se jako člen Mediální komise důrazně zasadil o vrácení zaplacených peněz panu senátorovi Kubínovi, aby všichni lidé zastupující město měli zdarma nárok informovat o své činnosti a nemuseli za své zprávy pro občany platit. Předem Vám děkuji. Pana Tomáše Hradila považuji za velmi schopného a rozumného podnikatele, který za své peníze zveřejnil inzerát s apelem na lidi, aby se účastnili nadcházejících voleb. Co na tom je špatného? Můj volný překlad voleb Jen se šátkem přes oči a sluchátky v uších by si člověk nevšiml říjnového politického mumraje. Bylo dosti obtížné projít v Rožnově uličkou, která nevedla kolem pěti plakátů s politickými návnadami. Dobrá, poprvé jsem cestou ze školy z vlastní iniciativy nahlédla blíž k billboardům, abych zjistila, kdože to tak usilovně stojí o správu našeho města. Jenže další a další den, kdy procházíte stejnou cestou, začnou sympatické i méně sympatické obličeje na plakátech nepříjemně vlézat pod kůži. Jejich volební hesla byste dokázali zacitovat, i kdyby vás probudili uprostřed noci, a počet vrásek nad levým okem máte taky zmáknutý. Čím dál víc přestáváte věřit prvoplánové přátelskosti, kterou kandidáti vyzařují, a úsměvy mají tajemnější než Da Vinciho Mona Lisa. Po týdnu, kdy volební období stále nepomíjí, rezignovaně házíte všechno za hlavu a nazpaměť víte, jaký kandidát na vás z plakátu na rohu ulice pokukuje. Volební mítinky už zas tak tajemný účel nemají. Je libo gulášek nebo klobásku? Podpořením naši kandidatury uspokojíte všechny chuťové buňky! Vůně guláše ale neprostoupí všechny uličky, obepínající náměstí, a tak se setkání neobejde bez hlasité hudební kulisy. V Ilustrační foto. Foto: L. Vičarová Lidé mají přece nejblíže ke svým komunálním politikům a apel na to, aby přišli volit, je apolitický a nenadržuje žádné z politických stran, které se v Rožnově volebního boje účastnily. Buďme tedy rádi, že někdo doporučí lidem (za své peníze), aby spolurozhodovali o dění ve městě. Efektivita velkých billboardů, o které jste ve svém článku pochyboval, se ukázala jako velmi vysoká, vzhledem k výsledkům voleb. Lidé možná ani neznají všechny kandidáty dle jmen, ale určitě si mnozí vybaví tváře lidí, které třeba znají jako poctivé a slušné a rozhodnou se i na základě billboardů. Je to možná i o šikovnosti manažerů těchto stran. Sdružení Zelení - Zdravý Rožnov, na jehož kandidátce jsem Vás spatřil, billboardy nemělo a možná to i koresponduje s šikovností či nešikovností Vašich volebních manažerů. Nechci nikoho samozřejmě podceňovat a už vůbec polemizovat o něčí schopnosti, či neschopnosti. Ostatně, čeho všeho jsou někteří členové tohoto uskupení schopni, (vymýšlet, organizovat a brojit proti rozvoji města), to už jsme jasně zažili v minulém volebním období a doufám, že to bylo naposledy. si senátor Kubín "dovolil" formou placené inzerce sdělit občanům své rozhodnutí nekandidovat v příštím období a zhodnotit stručně svůj přínos při činnosti Senátu. O své činnosti v ústavně-právním výboru se snažil čtenáře Spektra několikrát informovat, vždy byly tyto články redakcí odmítnuty jako pro čtenáře nezajímavé. Je k podivu, že tyto články vycházely bez problémů v jiných regionálních časopisech, jako např. v benešovském časopise Jiskra. Nutno opětovně zdůraznit, že uvedený článek společně s představením kandidátů sdružení "Za prosperitu a rozvoj Rožnova" vyšel jako placená inzerce, která zmiňovaným usnesením zakázána nebyla. Je vůbec skutečně s podivem, že si Rada města dovolila zasahovat direktivně do placené inzerce novin, na něž město sice přispívá, ale občané si ho kupují. Toto by snad bylo možné u nějakého zadarmo rozdávaného radničního věstníku, ale ne u této tiskoviny. Zejména, když byla ředitelka kulturní agentury, která Spektrum vydává, Radou města několikrát nabádána ke zlepšení ekonomiky novin. Takže poučování o vyváženosti a politické korektnosti by si měl pan Čich skutečně nechat na dobu, až si zamete před vlastním prahem. Nehledat smítko v oku jiného a nevidět trám v oku svém. Jaroslav Trhlík Pane Čichu, zde je Vámi požadovaný komentář ke SR č. 20 rytmu lidovky se přece prostředí stává mnohem vřelejší a otevřenější. Školou povinní občánci si na svoje volební právo ještě počkají, ale z mítinků neodchází s prázdnýma rukama. Nafukovací balonky jsou totiž v oblasti politiky dokonalý vynález. Zdá se, že obě strany si v takovém "obchodě" přijdou na své. Děti mají radost, že si domů odnášejí barevný balonek bez toho, aby sáhli do kapsy pro drobné, a navíc cestou k mámě a tátovi udělají politikům reklamu. Vytvářejí se snad tímto způsobem první nevyzrálé politické názory a sympatie? Ale no tak. Dítka jsou možná vděčná slečně, která jim balon nafoukla a darovala, ale pravou symboliku v tom doufám nevidí. Hračka nemá velkou životnost a než půjdou k volbám, na balonkový zážitek si ani nevzpomenou. I tyto maloměstské volby do obecního zastupitelstva mi přijdou jako vděčný vzorek celonárodní politiky. Kandidáti mají různé cílové skupiny, každý slibuje něco trochu jiného a my občané s vervou sledujeme výsledky. Jediné, co mě na politice udivuje, je fakt, čím je pro všechny tolik vzrušující. Lidé dokáží hodiny a hodiny prosedět nad politickými debatami, každý má stále co říct k aktuální situaci. Řekla bych, že v každém z nás je kousek vůdčího ducha, který by rád převzal moc nad celým vesmírem. Touha po moci je jedno z největších životních pokušení. Ignorantský postoj nesluší nikomu, kdo se považuje za občana města. Během roku má každý druhý plno nápadů a inovací, jak si poradit s českou politikou, ale absencí u voleb sám zesměšní svoje názory. Až hodím svůj hlasovací lístek do volební urny a nespokojeně si přečtu výsledky, budu spílat a nadávat. Nikdo mě ale nebude mít právo osočit, že jsem svoje stanovisko nevyjádřila. Donika Zůbková Potkávají mě známí a říkají: "Tak jsme vám ve volbách dali svůj hlas, jen nás udivilo, že kandidujete za jinou stranu než váš manžel (RNDr. Ivan Lukáš, Zdravý Rožnov - pozn. autorky). A já vysvětluji, že to nejsem já, že za KSČM kandidovala a byla volena jiná Eva Lukášová a že i v tak malém městě, jako je Rožnov pod Radhoštěm, mohou bydlet dvě ženy stejného jména, příjmení, roku narození a teď dokonce i obě důchodkyně. Z toho vyplývá, že ne všechny hlasy, které paní Eva Lukášová, kandidátka KSČM v letošních komunálních volbách v našem Možná "nová krev", zvolena za tuto stranu, zvolí jiný způsob práce a i když v opozici, bude spolupracovat a usilovat o rozvoj a prosperitu našeho města. Potom se možná lidé, kteří se z řad občanů snaží o zkvalitnění života v našem městě, dočkají slova uznaní za svou práci nebo přinejmenším se nedočkají populistické kritiky ze strany např. paní Mikuláškové (ZR), která na posledním zastupitelstvu kritizovala vývoj výstavby zimního stadionu a neuvědomila si, že ač podle bývalého starosty akce nebyla řádně připravena, že je to jediná stavba, která za minulé volební období byla vybudována a nepřekročila ani o korunu plánovaný a schválený rozpočet. Což u stavby za cca. 37 miliónů je dle vyjádření odborníků ze stavebnictví téměř zázrak. Proto mě udivují i neustále opakované fráze o nepřipravenosti celé této stavby a svým způsobem i urážejí. Jen pro srovnání. Městem "SUPER" připravená akce rekonstrukce nového domu městského úřadu PAMA se proti původně naplánovanému rozpočtu prodražila nejméně o milión korun, ale to nikomu nevadí. Mám to tedy chápat tak, že když se něco neprodraží, tak je to nepřipraveno? Ivan Soška ml. To nejsem já - informace Dalšího úspěchu dosáhla TV Beskyd na 10. ročníku přehlídky regionálních televizních studií Kafka 2006. V sobotu 28. října převzala jednatelka TV Beskyd Daniela Čunková cenu za první místo v kategorii zpravodajství a v kategorii Kafka s úsměvem. Právě do těchto dvou kategorií zaslala TV Beskyd své příspěvky. Celkem se soutěžilo v pěti kategoriích - zpravodajství, publicistika, dokument, reklama a divácká soutěž Kafka s úsměvem. Přehlídky se účastnilo zhruba 30 studií z celé ČR a SR. Kafka 2006 městě obdržela, jsou její. A protože místní organizace KSČM své kandidáty nezveřejňuje na fotografiích se jmény, je pro voliče matoucí, která že ta Lukášová to vlastně kandiduje. Bylo by žádoucí, aby v příštích komunálních volbách i KSČM, tak jako všechny ostatní volební strany v našem městě, zveřejnila tváře svých kandidátů s jejich jmény. Za to se opravdu přimlouvám, aby měl volič jasno. Vždyť i v jedné ordinaci rožnovské polikliniky mám na své zdravotní kartě napsáno: "POZOR, JSOU DVĚ!" Mgr. Eva Lukášová V nejprestižnější a nejsilnější kategorii zpravodajství TV Beskyd zvítězila se zhruba šestiminutovým sestřihem zpráv. V kategorii Kafka s úsměvem, kde vítěze volí diváci, se opět nejvíce líbil snímek TV Beskyd. Televize uspěla s pořadem Silvestr 2005. V obou úspěšných kategoriích TV Beskyd obhajovala loňská prvenství, kategorii zpravodajství vyhrála dokonce potřetí v řadě. Tomáš Gross, odbor kanceláře starosty MěÚ Rožnov
PUBLICISTIKA STRANA 4 SPEKTRUM ROŽNOVSKA 22 /2006 Valašský hortikomplex v muzeu Po loňské velmi úspěšné výstavě ovoce, zeleniny, obilovin a dalších plodin pěstovaných v minulosti na Valašsku se také letos mohli návštěvníci Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm seznámit s pestrou, rozmanitou a zajímavou výstavou ovoce, zeleniny, obilovin a dalších plodin, pěstovaných v minulosti na Valašsku. Proběhla v Janíkově stodole v Dřevěném městečku s prezentací genové problematiky a uchováním genových zdrojů u obilovin, ovocných dřevin, pícnin, okopanin a luskovin. Pořadatelem Valašského hortikomplexu bylo Valašské muzeum v přírodě, Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, Výzkumná travinářská stanice v Zubří, Český zahrádkářský svaz regionální sdružení Vsetín a Český svaz ochránců přírody Kunčice pod Ondřejníkem. Návštěvník mohl zhlédnout na 150 odrůd z oblasti ovocnářství, na dvě desítky z okopanin a luskovin, obiloviny spolu s okrasnými travami a s planými druhy trav tvoří kolem padesáti vzorků. "Na výstavě se prezentovaly výpěstky ovoce a v menší míře také zeleniny Českého zahrádkářského svazu," řekl k výstavě dr. Radoslav Vlk, garant výstavy. "V odborné rovině pak problematika, jak lze ze starých, historicky dochovaných odrůd obilovin, ovoce a okopanin pomocí nových šlechtitelských metod získat odrůdy, které se pěstují v současné době. Je to například kolekce odrůd trav ze 20. a 30. let minulého století, které mají přívlastek rožnovský - rožnovská, zuberský - zu- Z Valašského hortikomplexu. berská, valašský - valašská, což je výchozí materiál pro šlechtění a nároky jednotlivých stanovišť ať v republice, nebo v Evropě a mohu říct i v celém světě. Totéž platí u starých odrůd ovocných dřevin, které se pěstovaly v 17. a 18. století nejen na Valašsku, ale v podstatě v celé Evropě. Právě ty jsou nositeli genetické informace pro vznik odrůd ovoce, které nenamrzají jak ve dřevě, tak v květu, netrpí různými houbovými chorobami nebo jsou na ně méně vnímavé. U jabloní jde především o obávanou strupovitost, u peckovin se staré krajové odrůdy, především u slivoní, využívají k získání materiálu tolerantního vůči nejobávanější chorobě šárce švestek. Tak lze pokračovat výčtem odrůd okopanin, obilovin a dalších. Návštěvník měl také možnost vidět paletu přírodních barev. Člo- Foto: R. Sobotka věk uvyklý na tři základní barvy zelenou, žlutou a červenou najednou vidí, že si příroda dokáže vyhrát s barevnou škálou u jabloní, u obilovin, u fazolí a dalších zemědělských plodin. Mohl se setkat s fialovým květákem, fialovým bramborem. Troufám si říct, že vývoj půjde dopředu i v tom ohledu, aby jídlo na talíři bylo nejen chutné, ale také lahodilo oku." Byla na výstavě nějaká zvláštnost? "Myslím, že všechno, co bylo vystaveno, bylo svým způsobem zvláštní a nádherné. Například expozice tykví z olomoucké výzkumné stanice. Pěkná byla kolekce cibulí šalotek. Valašské stařenky by určitě zavzpomínaly, co šalotka byla a jak se využívala." Co z vystaveného byste měl rád ve své zahrádce? "Především ovoce. Jenže v dnešní uspěchané době a množ- ství zájmů a při zajímavém zaměstnání bych je sice rád měl, ale musel by se o ně starat někdo jiný. Mám na zahrádce dvě desítky štíhlých vřeten s novými odrůdami jabloní a hrušní. Líbí se mi také tykve nebo zelné hlávky červeného a bílého zelí a další. I tady platí, že jak se člověk musí starat sám o sebe, tak se také musí starat o svou zahrádku, aby z ní byl užitek." Staří Valaši zdaleka nevěnovali ovocným stromům takovou péči, jak se to děje s chemickou ochranou dnes, přesto úrodu měli. "Nepěstovali je intenzivním, ale extenzivním způsobem. Byly to sady kolem 50-60 vzrostlých ovocných stromů. Péče se většinou omezila jen na základní řez. Pěstovaly se vysokokmeny, korunka byla založena ve dvou metrech. Jadernička moravská v šedesáti letech svého stáří má kubaturu koruny kolem 30 metrů krychlových, to už je masa plodů. Nálet mšic, obaleče jablečného, nebo jakákoliv houbová choroba nepostihla celý strom. Také bylo dostatek ptactva, které výskyt korigovalo. Takže při výskytu jakékoliv choroby takové množství stromů vždy poskytlo úrodu v dostatečné míře. Dnes pěstujeme na zahrádce pár ovocných stromů, a pokud je dvakrát ročně neošetříte chemicky, může se úroda snížit natolik, že sadaře neuspokojí. Kromě toho je půda na Valašsku málo kvalitní, většinou kamenitá, těžká jílovitá, půdní profil kolem 15-20 cm. Podle toho se v minulosti také pěstovaly odrůdy, které se spokojily s tím málem, co půda a sedlák poli poskytli." -sb- Studánka U Kadlubka Cestou po červeně značené turistické cestě z Valašské Bystřice přes Búřov a Humenec nalezneme po dvou kilometrech stoupání, s převýšením téměř 300 m, na severních svazích Hostýnskovsetínské hornatiny v místě zvaném Prostřední studánku U Kadlubka. Pěkně upravená otevřená studánka se stojatou vodou má z kamene vyzděnou základnu, výdřeva z kulatiny nese stříšku krytou šindelem. Poblíž je lavička z půlkuláčů. Studánka je v terénním zlomu, kolem křovinatý porost, opodál vzrostlý les. -sb- Studánka U Kadlubka. Foto: Archiv LS Rožnov Frenštátští na svého barda nezapomněli Spisovatel Bohumír Strnadel - Četyna - 100 let od narození. Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, městská knihovna Frenštát pod Radhoštěm, ostravské středisko Obce spisovatelů, Město Frenštát pod Radhoštěm a Městská knihovna v Novém Jičíně uspořádaly 25. října 2006, právě v den narození Bohumíra Strnadla - Četyny u příležitosti 100. výročí jeho narození seminář o životě a tvorbě tohoto frenštátského spisovatele. V úvodním referátu pohovořil PhDr. Libor Knězek, CSc., zbojníci v Četynově tvorbě byli námětem přednášky doc. Phdr. Milady Pískové, CSc., o Četynovi jako editorovi historických dokumentů hovořil PhDr. Karel Chobot, o vzpomínky na B. Četynu se podělil JUDr. Oldřich Šuleř. Seminář doplnila recitace z veršů Bohumíra Četyny od pedagogů SŠ hotelnictví a gastronomie ve Frenštátě. Účastníci semináře pak položili kytici na hrob spisovatele a navštívili Památník bratří Strnadlů a Jana Knebla v Trojanovicích. "Toto kulturní výročí jsem přivítal s utěšeným zájmem," řekl stávající starosta Frenštátu p. R. Ing. Pavel Orlík. "I to, že seminář připravil a úvodního slova se ujal poslední píšící frenštátský autor dr. Libor Knězek. Je dobře, že k této vzpomínce na Bohumíra Četynu došlo, že bylo připomenuto, čím se proslavil, co pro Frenštát udělal." Semináře se účastnil také starosta Trojanovic pan Drahomír Strnadel a členové ostravského střediska Obce spisovatelů. -sb- Stříbrné nitky vzpomínek - Radko Linhart a Karel Bradáč Dva jubilanti se sešli 26. října 2006 na besedě v cyklu "Stříbrné nitky vzpomínek," pětaosmdesátiletý světoznámý pekař a olympionik Radko Linhart spolu s o deset let mladším sportovcem a cestovatelem Karlem Bradáčem. Účastníkům besedy se vyznali ze svých lásek a podělili se s nimi o bohaté životní zkušenosti. Díky Radku Linhartovi přijížděli olympionici nejen do malé olympijské haly na Dolní Bečvu, ale na celé Valašsko. Za jeho aktivní činnost mu byl v letošním roce udělen ve Frenštátě pod Radhoštěm titul Rytíř Valašského království. "Ale nepociťuji to vůbec, všecko je tak, jak to bylo dřív," tvrdí. Připomenul základní kámen z Radhoště pro Národní divadlo, také masarykovskou tradici, která má právě na Valašsko velmi úzkou vazbu, protože díky Valachům byl Masaryk zvolen do říšského sněmu, kde se přičinil o rozbití monarchie. Vzpomněl Františka Palackého: "Ten při dopsání posledního dílu Dějin národa českého uvedl, že český ná- rod měl skvělou a bohatou minulost, v době Husově jsme předčili svou vzdělaností všechny národy Evropy." Radko Linhart zavzpomínal na své cesty téměř po celém světě. Také na návštěvu Rakušanů na Valašsku, kteří mají vlastní krásnou zemi, přesto prohlásili, že takovou tichou krásu, jako na Valašsku u nich doma nenajdou. Karel Bradáč pracoval desetiletí v Tesle Rožnov. Jeho koníčkem byl sport, především cyklistika. Karel Bradáč a Radko Linhart. Na kole projel celou Jugoslávii, Švýcarsko a Rakousko. "V přípravě jsem pokaždé najezdil tři až čtyři tisíce kilometrů," řekl. "Zvláště cestování po Rakousku bylo pěkné, samé kopce, nádherná příroda. Vyžadovalo to nejen vytrvalost, ale také kus odvahy. Mým snem bylo dostat se pod Großglockner, nejvyšší horu Rakouska 3779 m ve Vysokých Tatrách. Což se mi podařilo." Karel Bradáč vzpomínal na pohostinnost lidí, na dojetí emigrantů, kteří po Foto: R. Sobotka desetiletích potkali krajana. "Projel jsem na kole také Vídeň, protože kdo nebyl ve Vídni, nebyl v Rakousku. Pak už to byla cesta domů. Do sluchátek walkmana, koupeného pro dceru, jsem si pouštěl valčíky." I po těch letech s úsměvem vzpomíná na zážitky. "Někdy jsem i trošku riskoval, když jsem projížděl cizí krajinou sám, mezi cizími lidmi, mezi cizí řečí. Nebylo to jednoduché. Zdolával jsem vysoké kopce, denně šlapal jedenáct hodin, zpíval si cestou, abych překonal únavu. Měl jsem na papírku napsané fráze, jako například mluvte zřetelně a pomalu, nasekám vám dříví, mohu u vás přespat a podobně, ale nepoužil jsem jich, zato děti z nich měly legraci." Karel Bradáč brázdil na kole Evropu po roce 1980 v čase existence železné opony, cestovních doložek, devizových příslibů a celních prohlášení za podmínek s dnešním cestováním nesrovnatelných. Sportu a především bicyklu se drží podnes. "Občas si vyjedu na Pustevny," říká. "Kdysi za jedenadvacet minut, dnes o poznání pomaleji."-sb- Dušičky také v polském Śremu Svátek Památky zesnulých si také v polském družebním městě Šrem připomněli jako Dušičky. Letos při této příležitosti uspořádali v Muzeu Šremském výstavu fotografií "Zaduszki 2006 (przemijanie)" /Dušičky 2006, (proměny)/ Stanisława Wojciaszaka, a současně představili prozatím poslední básnickou sbírku šremské poetky Niny Szmyt "Cmentarze" /Hřbitovy/. Neobyčejné snímky Stanisława Wojciaszaka jsou plné emocí a sounáležitosti života těch, kteří ještě zůstávají, a hrobů, památníků a křížů těch, kteří už odešli. Nina Szmyt, která se počátkem října letošního roku účastnila v rožnovské Městské knihovně poetického workshopu mladých básníků, vydala řadu básnických sbírek, z nichž "Krajina s motýlem" byla přeložena do češtiny. V roce 2006 vydala sbírky poezie "Trzy one" a prozatím poslední již zmíněnou "Cmentraze". -sb- Ukončení výsadby ovocných dřevin starých a krajových odrůd Jak už asi víte, v letošním roce ZO ČSOP Radhošť získala peníze od Nadace Partnerství z programu Strom života - Pro přírodu na projekt s názvem "Obnova stromořadí starých krajových odrůd ovocných dřevin pod statkem Hradisko." Jeho cílem bylo zapojení studentů rožnovských škol, zejména SZeŠ a veřejnosti do výsadby stromů krajových odrůd a údržby tohoto stromořadí. Výsadba mladých stromků začala už na jaře letošního roku, ale protože po minulé tuhé zimě byla větší část stromů v ovocných školkách zničena okusem zvěře, jarní výsadba neproběhla v takovém rozsahu, jak byla plánována. Koncem léta byla poměrně velká plocha stromořadí, která roky ležela bez hospodaření, posečena členy ZO ČSOP Orchidea a Actaea (Sdružení pro přírodu a krajinu). Studenti SZeŠ z Rožnova pod Radhoštěm se postarali o shrabání travní hmoty a její zkompostování. Mimochodem, pokosení trávy prospělo určitě i populaci ještěrky živorodé, která zde doposud přežívá a patří k silně ohroženým druhům plazů. Koncem měsíce října zde byly vysazeny další ovocné stromy sta- rých odrůd, zejména jabloní, jako např. Valašská reneta, Průsvitné letní, Croncelské, Panenské české, Ontario, Gaskonské šarlatové, Banánové zimní a další. Ze slivoní zde byly vysazeny Althanova rengloda, Durancie a třešeň Ptačka. Celkem bylo do stromořadí dosazeno 58 mladých stromů. Výsadbu zajistili studenti 1. ročníků SZeŠ, kterým za tuto užitečnou práci jménem ČSOP Radhošť děkujeme. Za pár let se snad budou moci podívat, jak stromy vysazené jejich rukama rostou. A co dál? Na jaře bude nutno vyřezat ještě několik málo keřů hlohu, které vyrůstají v místech staré cesty ke statku Hradisko, a ostříhat nově nasazené stromy. Vhodné bude také mladé stromy oplotit ostnatým drátem pro případ, kdyby se zde začalo pást. Do budoucna by měli studenti SZeŠ z Rožnova p. R. a ČSOP Radhošť převzít nad vysazeným stromořadím jakýsi pomyslný patronát. Není vyloučeno, že časem bude trasa naučné stezky Hradisko rozšířena přes tuto alej. Ta má ostatně velkou historickou i přírodní hodnotu a je také významným krajinným prvkem. Jitka Wolfová