MARTIN JUHAR A MATÚŠ ČONKA NEROZLUČNÉ DUO SE DOHNALO AŽ VE SLAVII

Transkript

1 cena 20 Kč 24. kolo Gambrinus ligy 22. dubna 2013, 18:00 hodin, Eden SK Slavia Praha vs. 1. FC Slovácko MARTIN JUHAR A MATÚŠ ČONKA NEROZLUČNÉ DUO SE DOHNALO AŽ VE SLAVII

2

3 A jak to vidíte vy? Pokračujeme v soutěži! Vyfoťte nebo natočte zápas očima fanouška! Zápas pohledem hráče zná díky objektivu klubového fotografa snad každý fanoušek, znají ale hráči utkání pohledem fanoušků? Pošlete svou fotku ze zápasu se Slováckem a vyhrajte vstupenky na další domácí zápas proti Jablonci, prohlídku šatny a zázemí Slavie s hráčem A-týmu nebo nový Magazín Gambrinus ligy. Vytáhněte během zápasu Slavie se Slováckem fotoaparát nebo mobilní telefon a foťte a točte! Dění kolem stadionu, fanoušky na tribunách, atmosféru, radost, smutek, emoce. Snímky nebo krátká videa nám posílejte do čtvrtka 25. dubna na ovou adresu soutez@ slavia.cz, vybraní výherci se mohou těšit na atraktivní ceny. Hodnotit se samozřejmě nebude jen kvalita fotografie, rozhodovat bude originalita, vtip, pohotovost nebo prostě jen štěstí fotografa být ve správný čas na správném místě. Všech pět výherců navíc získá aktuální číslo nového časopisu Magazín Gambrinus ligy. 1. a 2. cena Dvě vstupenky na zápas SK Slavia Praha FK Baumit Jablonec a prohlídka kabiny s hráčem A-týmu 3., 4. a 5. cena Dvě vstupenky na zápas SK Slavia Praha FK Baumit Jablonec 3

4

5 Košické duo: Atmosféra v Edenu? To jsme ještě nezažili! Oba začínali v Lokomotivě Košice, oba následně přestoupili do MFK Košice, oba hráli za mládežnické reprezentační výběry Slovenska, oba hrají levou nohou, oba můžou hrát jak obránce, tak a, oba milují auta, oba poslouchají hip hop, oba hrají za Slavii. Martin Juhar a Matúš Čonka. Oba očividně poprvé dělali společný rozhovor. Před týdnem jste hráli derby na Spartě, jak jste si užili atmosféru? Matúš: Jdeš první. Martin: Atmosféru jsem si mohl užívat, i proto, že jsem od začátku nehrál v základní sestavě. A co se týče zápasu, jsme určitě zklamaní, že jsme ztratili body. A ještě o to víc, že to bylo derby. Jdeš! Matúš: To bylo rychlé Taky mě mrzí, že jsme prohráli. Dali jsme si vlastní góly, v podstatě všechny tři, oni si nevypracovali šanci a najednou vedli 2:0. Potom už se těžko hrálo. A ta atmosféra? Škoda, že to takhle není každý zápas, bohužel. Martin: Bylo to prostě fotbalové prostředí. Pro vás oba to bylo druhé derby, první venku. Je souboj Slavie se Spartou pro hráče ten nejvypjatější zápas sezóny? Martin: Určitě to každý tak vnímá, média i fanoušci. Derby je top zápas. A i pro hráče, když nastoupí na plném stadionu, je to super. I my se na to jinak připravujeme, protože jak to vnímají lidé, tak tak to vnímá i hráč. I když zase na druhé straně je to jen další zápas ligy a my se připravujeme na každý zápas stejně. Přidanou hodnotu tvoří ta atmosféra, fotbal bez fanoušků, to je jen padesát procent. Když jste hráli v Košicích, byl tam nějaký zápas, který by se nábojem srovnal s pražským derby? Matúš: Jestli jsem v Košicích zažil nějaké derby, tak to bylo Košice Prešov. Ale to asi stejně nepřišlo víc jak pět tisíc fanoušků. Zápas se Spartou byl o něčem jiném, devatenáct tisíc lidí, vyprodáno, hraje se lépe. Ani ta řevnivost mezi Košicemi a Prešovem není taková. Ale zažil jsem zápasy před podobnou kulisou, třeba když jsme hráli se slovenskou jedenadvacítkou kvalifikaci ve Francii. Tam přišlo přes osmnáct tisíc lidí. Po přestupu Martina jsem zajásal V Košicích jsou ale také dva kluby, Lokomotiva a MFK.

6 rozhovor Městská řevnivost mezi nimi neexistuje? Martin: My jsme oba v Lokomotivě začínali. Ale nějaká rivalita tam není. Hlavně ty dva kluby hrají rozdílné soutěže, Lokomotiva je teď ve třetí lize. Vy už jste se znali i v Lokomotivě? Martin: Znali, ale nikdy jsme spolu nehráli, protože já jsem starší. Matúš: Já jsem ho dobíhal. Přešel jsem ke starším, on odešel, přešel jsem zase ke starším, on zase odešel. Takhle to bylo. Poprvé jsem ho dohnal až v MFK, ve starším dorostu. Ale zase jen na dva zápasy. Martin: Potom jsem už odešel do áčka. Nerozlučná dvojka se z vás ale stala až v Praze Martin: No, až teď. My jsme si vždycky rozuměli, nikdy jsme mezi sebou neměli nějaké spory. Matúši, když jste zjistil, že Martin přestupuje do Slavie, asi jste zajásal? Matúš: No hej! Byl jsem rád, že sem jde. Akorát potom odešel Cíca (Róbert Cicman pozn. red.), takže mi pomohlo, že jsem tu stále měl někoho bližšího. Vy jste se asi stýkali, i když hrál Martin ještě za Spartu? Martin: No paradoxně ne. Já jsem ho poprvé viděl až v nemocnici, když byl na operaci kotníku a já tam náhodou šel také. Potkal jsem ho tam s Cícou, to bylo poprvé, co jsme se v Praze viděli. Jak často se dostanete domů? Martin: Košice jsou daleko, je to skoro 750 kilometrů. Domů se dostaneme dvakrát za sezonu, v podstatě jen, když máme letní, nebo zimní dovolenou. Matúš: Teď, když byla reprezentační pauza, tak jsme to na otočku stihli. Když jste vy začínali s fotbalem, byl ve hře ještě nějaký jiný sport? Matúš: Mně osobně se strašně líbí hokej. Ale vyrůstal jsem na vesnici, tam hrál můj otec fotbal, můj bratr fotbal, takže jsem začal i já. Nikdy bych neřekl, že budu hrát někde vysoko, ale pak se to nějak vyvinulo, člověka to chytí a věnuje se tomu. Takže si jako milovník hokeje zaskočíte na zápasy i v Praze? Matúš: Byl jsem. Třeba na zápase Lev Slovan a teď jsme byli i párkrát na play-off na Slavii. Martin: Já jsem taky odmalička hrál fotbal, ale vždy mě táhnul skateboard. Když jsem chodil na základní školu, potom dokonce ještě na střední, ale nikdy to nebylo takové, že bych nechal fotbalu a věnoval se tomu. Hip Hop? Tam jsme doma! Zajezdíte si ještě i teď? Máte doma prkno? Martin: Ano, ale už jen tak, občas se projedu. Rekreačně. Prkno doma mám, ale do ničeho nebezpečného se nepouštím, jen se tak odreagovat. Když se dostaneme k vaší další zálibě, tak máte doma i spreje? Martin: Nemám doma spreje, tady ne, ale v Košicích ano. (smích) Co děláte ve volném čase, čím se odreagujete? Třeba Jarda Zmrhal říkal, že chodí na ryby Matúš: My bychom spolu asi na rybách v klidu nevydrželi. (smích). Ale víte co? My chodíme na motokáry, do Radotína. Martin: A relax je pro nás určitě hudba, to nás spojuje, bez toho neumíme žít. A vaší další společnou láskou budou asi auta? Martin: Ale máme různý styl. On má víc rád sportovní, já spíš taková větší, pohodlnější. Ale tím nechci říct, že by se mi Matúšovo auto nelíbilo. Matúš: A mně se zase nelíbí velká auta. Neumím si ho představit pro sebe, já mám spíš rád ta menší, sportovní. A na hudbě se shodnete? Martin: Na hudbě určitě. Hip hop! Matúš: Tam jsme doma! (smích) 6

7 rozhovor Nezávidíme si, respektujeme se! Oba máte silnější levou nohu. Brali jste to během své kariéry jako výhodu? Matúš: Myslím, že je to výhoda. Na druhou stranu si myslím, že dobrý hráč nemá problém hrát na pravé nebo levé straně. Martin: Já si myslím, že určitě. Také je to statisticky dokázáno, že leváků je ve fotbale podstatně méně. Martine, vy jste na podzim nastupoval převážně na levé straně obrany, i když se s vámi počítalo spíše do zálohy. Dával vám Matúš nějaké rady? Martin: Ani ne. Já jsem na tento post byl zvyklý už z Košic. Mně to bylo jedno, kde hraju. Já chtěl prostě hrát. Neřešil jsem, jestli jsem v záloze nebo v obraně. Nebo jste spolu nemluvili, když jste si zabírali místo na hřišti? Martin: Tak to v žádném případě. Musím říct, že Matúš není typ, že by někomu záviděl nebo něco podobného. My se navzájem respektujeme. Matúš: Martin umí hrát jak obránce, tak a. Po zápase si vždycky řekneme, co se třeba povedlo a co naopak ne. Nijak profesorsky to nerozebíráme. Martine, vy jste si po svém příchodu ze Sparty rychle získal důvěru fanoušků v kotli. Jednou jste jim dokonce napsal vzkaz na triko, které nosíte pod dresem Martin: Mě hrozně překvapili atmosférou, kterou vytváří. To jsem ještě nezažil. Moc se mi to líbilo a chytlo mě to. Tak jsem jim to dal najevo. Slavia má velké jméno V zimě doplnil košickou enklávu ve Slavii Dávid Škutka, kterého jste předtím asi dobře znali, že? Martin: My jsme stejný ročník, takže se známe dobře. Hráli jsme spolu ještě ve starším dorostu. Matúš: Já jsem s Dávidem hrál tři roky, známe se dobře. Kontaktoval vás před svým příchodem do Prahy? Martin: Nekontaktoval. Slavia má v Čechách velké jméno, není potřeba se na ni někoho ptát. Ve Slavii je poměrně dost slovenských hráčů, je to pro vás jednodušší? Matúš: Asi je to o něco jednodušší, ale jsme kolektiv. Každého respektujeme. Martin: Já osobně rozdíly mezi národnostmi nedělám. Jedná se o člověka. Karol Kisel říká, že fotbalista je buď dobrý, nebo špatný. To souhlasím. Jazyková bariéra neexistuje, takže je to jednoduché. Překvapilo vás něco ve Slavii po příchodu? Martin: Já měl průpravu ze svého působení ve Spartě, takže jsem byl připravený. Matúš: Já, když jsem hrál v Košicích, tak jsem českou ligu tolik nesledoval. Překvapilo mě prakticky všechno krásný stadion, skvělí diváci, zájem o fotbal. Foto: Michal Býček 7

8 O sobě ČONY O JUHYM Jak byste charakterizoval Martina jako člověka? Super. Fantastický! Martin je fantastický člověk. (Tato odpověď způsobila u Martina Juhara asi největší výbuch smíchu během celého rozhovoru pozn. red.) Jak byste charakterizoval Martina jako fotbalistu? To je to samé jako s člověkem. Napište to tam dvakrát za sebou: Fantastický, čárka, fantastický. Silná stránka ve hře Martina Juhara? Juhyho silná stránka je střela levou nohou. A dala by se k tomu připojit i rychlost. Slabina ve hře Martina Juhara? Asi hlavičky. A pravá noha (smích). Nechá si od vás Martin poradit? Poradit Nechá si poradit, ale určitě umí i zvážit, kterou radu přijmout, která mu pomůže a která ani ne. Co by podle vás Martin dělal, kdyby nebyl fotbalista? Juhy by určitě dělal streetart a při tom určitě i skateboarding. Co Martina spolehlivě naštve? Víte co? Jsme třeba v posilovně, hraje hudba a přijde Honza (kondiční trenér Jan Budějský pozn. red.), že to máme ztišit. To ho vytočí. Kdyby Martin dostal týden volna, co by udělal jako první? Já nevím, co bys dělal (k Martinu Juharovi). Opravdu nevím. Třeba bys posprejoval Tesco. Juhy by pokreslil nějakých pár stěn (smích). Dostal takový nápad, že by nějak zkrášlil Tribunu Sever, tak možná, že by na tom popracoval. Kdyby měl týden volna a dostal by povolení, asi by se pustil právě do toho. JUHY O ČONYM Jak byste charakterizoval Matúše jako člověka? Vyrovnaný. Dejte tam klobouk dolů (smích). Matúš je hrozně vyrovnaný člověk a hrozně fajn. Jde z něj pozitivní energie. Jak byste charakterizoval Matúše jako fotbalistu? Dobrý, velmi dobrý. Ale nesmím ho moc chválit, protože chci, aby na sobě ještě pracoval. Silná stránka ve hře Matúše Čonky? U Čonyho je to důraz. Slabina ve hře Matúše Čonky? Slabina? Ty jsi dokonalý člověče! (smích) Nechá si od vás Matúš poradit? Každý si asi musíme přebrat, jestli dostáváme dobrou radu, nebo ne. A myslím, že ego nebo tvrdohlavost zrovna u něj nehraje příliš velkou úlohu. Co by podle vás Matúš dělal, kdyby nebyl fotbalista? Řekl bych, že by určitě jezdil rallye. Něco s auty nebo motorkami. Co Matúše spolehlivě naštve? To samé, co říkal on o mně, třeba když mu někdo ztiší hudbu v autě. Ale málokdy jsem ho viděl opravdu naštvaného, když jsme byli spolu. Kdyby Matúš dostal týden volna, co by udělal jako první? Myslím, že by natankoval plnou nádrž a jel se vybláznit někam v autě. Nebo by si skočil někam na dovolenou. 8

9 Čtěte Váš regionální zpravodaj eetic etichy tichyy áří ář áří ří yfoukl yfou kl klé vejc vejc vej jjce (nnnáář á ) N č ka y Nebo li Látka Lá ka, kterou ou, klížu s ské s énoo ačk ý Leh ititikk NO

10 ohlédnutí SLAVIA S DUKLOU? PRO SÁZKAŘE JASNÁ VOLBA Tipovat výsledek zápasu Slavie s Duklou není příliš tvrdým oříškem. Od návratu hráčů z Julisky do nejvyšší soutěže skončila všechna vzájemná střetnutí bezbrankovou remízou a ani 22. kolo letošního ročníku nebylo výjimkou. Slavia byla sice ve druhé půli lepší, nastřelené břevno po krásné ráně Jardy Zmrhala bylo ale její největší šancí. Na první branku si tak počkáme nejspíš až do sezóny 2013/2014. SK Slavia Praha FK Dukla Praha 0:0 22. kolo GL Slavia: Čontofalský Nitrianský, Dobrotka, Bortel, Čonka Vošahlík (53. Skácel), Zmrhal, Petrák, Juhar (87. Mičola) Kisel Škutka (66. Škoda) Dukla: Rada Romera, Štětina, Vorel, Vrzal Borek, Gedeon, Kalouda (76. Podrazký) Hašek (83. Albiach), Přeučil (89. Božič) Pospěch Foto: Martin Malý. ŽK: Petrák, Škoda, Dobrotka Přeučil, Pospěch Diváci: Rozhodčí: Ardeleánu Paták, Mokrusch SLAVIA SE PŘIPOJILA K ZELENÉMU ŽIVOTU To je počet diváků, kteří v sobotu 13. dubna sledovali v ochozech zaplněného stadionu na Letné 279. derby mezi Spartou a Slavií korun je rovněž částka, kterou Slavia při této příležitosti věnovala na konto projektu Zelený život. Oba pražské celky se před derby domluvily, že jak Sparta, tak Slavia přispějí stejnou částkou, která bude odpovídat počtu diváků na stadionu. Do projektu se zapojily i další fotbalové kluby, celkem se vybrala částka 104 tisíce korun, která poputuje na pomoc Sportovnímu klubu vozíčkářů. Celé 23. kolo Gambrinus ligy se tak neslo ve znamení podpory Zeleného života. Hráči základní jedenáctky nastoupili se šálou a dětský doprovod v tričkách Zeleného života. Do akce se zapojili i členové realizačního týmu, kteří si na oblečení připnuli zelenou stužku. Zelený život pomáhá lidem, kteří mají z různých důvodů sníženou možnost se do sportu zapojit. Patronkou projektu je Alena Šeredová. SK Slavia Praha se zapojuje i do dalších CSR aktivit, dlouhodobě podporuje dětskou Transplantační jednotku FN Motol, občanské sdružení Donor a nově také Talent La Sophia. Foto: Martin Malý. 10

11 soupiska 1.FC SLOVÁCKO, a.s. 1.FC SLOVÁCKO, a. s., Rok založení: 1894 Klubové barvy: bílá a modrá Kapacita stadiónu: Adresa: 1.FC SLOVÁCKO, a. s., Stonky 635, Uherské Hradiště Telefon: Internetová adresa: info@fcslovacko.cz REALIZAČNÍ TÝM: Hlavní trenér: Svatopluk Habanec Asistent trenéra: Jiří Dekař Asistent trenéra: Jan Palinek Trenér brankářů: Martin Juřička Slovácku se v poslední době příliš nedaří, za posledních pět kol se propadlo z osmého na jedenácté místo ligové tabulky, když po vysoké výhře 4:0 nad Teplicemi následovala série čtyř proher, s Jabloncem, Příbramí či Mladou Boleslaví. I v posledním zápase Slovácko soupeři podlehlo, tentokrát doma s vedoucí Plzní, a kromě ztráty tří bodů za výsledek 0:2 přišlo ke konci utkání i o brankáře Milana Heču, který dostal červenou kartu. Následnou penaltu se neúspěšně snažil vychytat útočník Libor Došek. Z kádru Slovácka se v červenobílých barvách v minulosti představil Ladislav Volešák. V posledním vzájemném utkání se opět potvrdilo, že se Slavii v Uherském Hradišti nedaří. V říjnu si v rámci desátého ligového kola odvezla prohru 0:3, přičemž první branku inkasovala již ve třetí minutě zápasu. BRANKÁŘI 1 Dušan MELICHÁREK Milan HEČA OBRÁNCI 3 Lukáš KUBÁŇ Petr REINBERK Martin HÁLA Stanislav HOFMANN Martin KUNCL Radek MEZLÍK Tomáš KOŠÚT Jan TROUSIL ZÁLOŽNÍCI 2 Vlastimil DANÍČEK Michal KORDULA Filip HLŮPIK Jiří VALENTA Ladislav VOLEŠÁK Michal TRÁVNÍK ÚTOČNÍCI 7 Libor DOŠEK Marián KOVÁŘ Milan KERBR Jiří SKALÁK Fota: Michal Býček 1.FC Slovácko SK Slavia Praha 3:0 (2:0) Branky: 3. Hlúpik, 45. Kovář, 78. Volešák (z pen.) Slovácko: Melichárek Reinberk, Kuncl, Mezlík, Trousil Daníček, Hlúpik, Valenta (82. Trávník), Volešák (90. Kuzma) Došek, Kovář (88. Lukáš) Slavia: Čontofalský Nitrianský, Cicman, Hubáček, Juhar Jarolím Mičola, Zmrhal, Tusjak Kisel (70. Koreš) Škoda (88.Vlček) ŽK: Jarolím, Nitrianský, Mičola Diváci: Rozhodčí: Kovařík Pelikán, Ubias 11

12 soupiska SK SLAVIA PRAHA Oficiální název klubu: SK Slavia Praha fotbal a.s. Prezident klubu: Aleš Řebíček PŘEDSTAVENSTVO Předseda představenstva: Adam Řebíček Místopředseda představenstva: Zbyněk Kusý Člen představenstva: Miroslav Držmíšek Generální ředitel: Zbyněk Kusý Finanční ředitel: Adam Řebíček Organizačně-provozní ředitel: Jiří Trepeš Ředitelka komunikace: Soňa Nouzáková Sportovní ředitel: Miroslav Držmíšek Manažer pro mládež: Karol Kisel Obchodní ředitel: Radek Šenk Manažerka marketingu: Michaela Schejbalová Kamil ČONTOFALSKÝ brankář Martin BERKOVEC brankář Matej RAKOVAN brankář Milan BORTEL obránce David HUBÁČEK obránce Milan NITRIANSKÝ obránce Martin DOBROTKA obránce Matúš ČONKA obránce Martin DOSTÁL obránce Robert HRUBÝ Rudolf SKÁCEL Martin JUHAR Karol KISEL Luboš TUSJAK Viktor ŠIMEČEK Ondřej PETRÁK Marcel GECOV Jaromír ZMRHAL Štěpán KOREŠ Lukáš JAROLÍM

13 soupiska Martin HURKA Tomáš MIČOLA Martin FENIN útočník Jan VOŠAHLÍK útočník Milan ŠKODA útočník Dávid ŠKUTKA 33 útočník, Petr RADA hlavní trenér Martin POUSTKA asistent trenéra Martin VANIAK trenér brankářů Jan BUDĚJSKÝ kondiční trenér Stanislav VLČEK vedoucí mužstva Jiří STRNAD hlavní kustod Petr BÍLEK kustod Jiří TRENKWITZ masér Radek HUBINKA fyzioterapeut BRANKY (celkem 27) ŽLUTÉ KARTY (celkem 64) 7 Kisel, 4 Nitrianský, Vošahlík 3 Škoda, 2 Latka, 1 Zmrhal, Petrák, Gecov, Mičola, Juhar, Dobrotka, Škutka 7 Nitrianský, Petrák, 6 Juhar, Škoda, 5 Mičola, Vošahlík, 4 Latka, Hubáček, Kisel, 3 Bortel, 2 Čontofalský, Jarolím, Tusjak, Gecov, 1 Zmrhal, Cicman, Čonka, Dobrotka, Skácel ČISTÁ KONTA (celkem 8) 8 Čontofalský (Brno doma, Liberec venku, Teplice doma, Dukla venku, Sparta doma, Jablonec venku, Brno venku, Dukla doma) Foto: Martin Malý. Vychází vždy v den utkání na domácím hřišti SK Slavia Praha. Číslo periodika je uvedeno na titulní straně. Evidenční číslo: MK ČR E SK Slavia Praha fotbal a.s.: U Slavie 1540/2a, Praha 10, PSČ IČO: Redakce: Soňa Nouzáková (šéfredaktorka), Vojtěch Raiman, Michal Býček, Dana Brzobohatá Korektury: Radmila Štěpánková, Iva Česneková Redakční sona.nouzakova@slavia.cz. Fotografie na titulní straně: Martin Juhar a Matúš Čonka. Foto: Michal Býček. UNIPRINT, s.r.o., Zbuzany 1584, Rychnov n. Kn., tel.: , fax: , zlom: Jiří Vrba 13

14 Navrhněte fanklubáckou kartičku k 10. výročí založení Vyhrajte permanentku na sezonu 2013/14! Podrobnosti k soutěži na

15 odbor přátel SLÁVISTÉ A MORAVA I TO K SOBĚ PATŘÍ! Pokud se na Slavii vyslovilo jméno města Svitavy, vybavil se každému slávistický rod Kuglerů, kolem nichž se život na odbočce točil a točí a kde si předávali i žezlo ve vedení odbočky. Rádi jsme někoho z nich vždy vídali na schůzkách zástupců odboček či při řadě dalších slávistických akcí. Při cestě dále podél řeky Svitavy do Brna nemůžeme minout Blansko, kde má odbočka OP také velkou tradici, i když se jedná o partu starších lidí kolem Antonína Kniesse. Ti se pyšnili pečlivě vedenou vývěskou v centru města, která vždy přinášela ty nejaktuálnější informace o dění ve Slavii. Ale jak už to tu a tam bývá, jednoho dne se probudili a vývěska nikde... Hanáckou metropoli Olomouc spojovali po dlouhá léta slávisté s MUDr. Hubáčkem, který byl nikoliv osobností, ale doslova persónou olomoucké odbočky. K němu dodejme další nezapomenutelnou postavu, př. Mazoucha z Ostravy. Na jeho kultivovaný projev se vždy těšili všichni účastníci nezapomenutelných výročních schůzí OP ve Slovanském domě, velkou poklonu mu vždy vyjádřil i Martin Růžek a tleskali i přítomní Slezané, i když př. Mazouch zdůrazňoval, že reprezentuje Moravskou Ostravu. Moravská Slavia Brno ( Morenda ) byla vždy právem nazývána sestrou naší Slavie. Sešívané dresy, často se lišící jen modrou, v tomto případě moravskou hvězdou. Zahrála si ve třicátých letech dva roky soutěž nejvyšší, po roce 1948 se rozpadla, ale po obnově jména Slavie se vrátila i její sestra a od té doby je již, i když v nižších soutěžích, nedílnou součástí brněnské sportovní historie. A zdaleka nejen té fotbalové. Na slávistických akcích jsme tak vídali nejen zástupce naší moravské sestry, ale i členy brněnské odbočky OP, jejímž představitelem byl po dlouhá léta př. Kružík, člověk věrný, přemýšlivý, ale vždy zdravě kritický. A poslední ve výčtu ligových měst na Moravě? Uherské Hradiště. V roce 1995 se Slovácká Slavia probojovala do ligy a nakonec na 1. máje 1996 rozřešila boj o titul. Slavia utrpěla debakl 0:3 v Drnovicích, ale na Slovácku zařídila již sestupující Slovácká Slavia senzaci a porazila posledního soupeře Slavie v boji o titul, Olomouc. Jásali slávisté, kteří se tam přesunuli z Drnovic, slavilo se na dálnici, ale nejlépe u srdíčka bylo slávistům z Hradišča! A mezi nimi dominoval představitel slávistů z tohoto nádherného kouta naší vlasti, František Chvilíček! Ze Slovácké Slavie se posléze stal Synot, aby pak už to bylo jen Slovácko. Ale Slavia zůstala těm bodrým Moravákům hluboko v srdci. Když už jsme v kraji výborného vína, nesmíme zapomenout na Hodonín. Slávistickým symbolem rodiště TGM byl po dlouhá léta Ríša Šrámek, který se třeba jako jeden z mála v roce 1976 po nešťastně ztraceném titulu vydal do Sofie na Pohár UEFA s Akademikem a sledoval zde více než smolné vyřazení. Tvořil vždy nerozlučnou dvojici s př. Vlčkem z Děčína a vždy se prezentovali na hřištích mimo Prahu jako severočesko-jihomoravský tandem věrných slávistů. Ríša už mezi námi pár let žel není, o to více nás v roce 2012 příjemně potěšilo obnovení odbočky v Hodoníně. Hodonínští se hned zúčastnili i Setkání slávistů v Plasích, kde patřili mezi nejoblíbenější účastníky Setkání a navíc si připsali stříbrnou pozici ve slávistickém kvízu, těsně za klatovským vítězem př. Junkem. Odbočka se pěkně rozjela i ve Znojmě, dokonce tak, že by rádi jednou zorganizovali Setkání. A zapomenout nesmíme ani na milou Kroměříž. Tam mají nejen svoji Hanáckou Slavii, ale i stále aktivní odbočku, jejímž jádrem jsou místní lékaři, vedení MUDr. Mikulou. Z Hulína pochází i František Boby Zlámal, stal se oporou Slavie a pro svou povahu i miláčkem diváků. Snad i proto, že měl blízko k tehdy agilní odbočce. Dlouhou historii má i odbočka v historickém Šternberku u Olomouce. Zde se vše točí kolem rodiny Vavrušů, i když přímo členů OP v Praze organizovaných není mnoho, scházejí se v mnohem větším počtu i jen tak a vrcholem všeho byly určitě oslavy titulu v roce 2008 a 2009, kdy při jedné z nich přivítali i Martina Vaniaka, kterého pak dopravili do jeho domovské Olomouce, aby omluvili doma nemalé zpoždění, protože ta nádherná beseda tehdy jen těžko hledala konce. V té době si získala popularitu i slávistická bouda uprostřed sídlišťátka při cestě k nádraží, kde se dalo posedět i hezky se občerstvit a pokochat se slávistickými suvenýry, díky vedoucímu občerstvení Josefu Vavrušovi. Přesuňme se na Valašsko. Do Frenštátu pod Radhoštem. Tam se odbočka OP obnovila v osmdesátých letech a vše vyvrcholilo v roce 1990 báječně připraveným Memoriálem Vlasty Kopeckého. Ale nejen tím žili Frenštátští. Tradiční, klasický, vždy chutný a podle historických receptur připravený Slávistický valašský guláš byl vždy vyvrcholením podzimu a lákadlem i pro spoluobčany Valachy, pro něž je guláš právem čímsi posvátným. Přicházíval občas i olympijský vítěz z Grenoblu, Jiří Raška, velký slávista a člen OP, akce kolem nezbytného kotlíku lákaly i další, ať už se jednalo o tehdejší členku odbočky Ivetu Bartošovou, její dvojče Vianu, za velkého potlesku přišel i frenštátský Mistr Dakar Karel Loprais. Dnes už žel vše není tak velkolepé, ale v Edenu se často setkáváme s představitelem odbočky, př. Knězkem. Při vyslovení spojení slávisté na Moravě se pak vybavují další jména osobností, jejichž vystoupení na různých slávistických fórech dokazovalo, kolik že věrných slávistů máme na Moravě. Možná, že si ti starší vzpomenou na některé představitele tamních odboček, ať už to byl př. Lang z Bystřice pod Hostýnem, či př. Lattenberg a př. Harna z okolí Brna, odkud pocházelo i jádro odbočky v Dolních Kounicích, které tvořila rodina Indrů. A do smrti budu mít v duši zapsáno vystoupení př. Rába ze Šumperka. Na výroční schůzi OP 1973 jsem se dostal na opušťák těsně před koncem vojenské služby. Slavia se potácela na konci tabulky (vše nakonec rozhodlo památné vítězství 4:1 v Třinci) a př. Ráb se za pultíkem až rozplakal mezi slovy výzvy, abychom udělali vše pro záchranu milovaného klubu, jedné z mála radostí lidiček na vzdáleném českém a moravském venkově. K charakteristice atmosféry schůze patřila i odpověď Martina Růžka rovněž pohnutým hlasem. A to, že k oné výhře v Třinci přispěla možná i tato prosba a přítomnost Ladislava Peška a Josefa Kemra v hledišti, bylo jen takovým malým dotvořením tehdejšího příběhu se šťastným koncem. Text připravil RNDr. Michal Dobiáš 1. místopředseda OP 15

16 ohlédnutí za derby Sparta oplatila Slavii podzimní porážku, derby skončilo 3:1 pro letenské V pořadí 279. pražské derby skončilo výhrou domácí Sparty. Po prvních dvaceti minutách vyrovnaného zápasu přišla pro sešívané první rána, když hlavička stopera Hubáčka, který nastoupil místo nemocného Bortela, zapadla do vlastní sítě za gólmana Čontofalského. Sparta ožila a o osm minut později zvýšila po dalším zaváhání v naší rozehrávce a přesné střele Václava Kadlece na 2:0. Začátek druhé půle ale patřil Slavii, které se pět minut po přestávce podařilo snížit zásluhou tvrdé rány Jana Vošahlíka, který si ve vápně našel přihrávku Milana Nitrianského. Sešívaní napadali rozehrávku domácích na jejich polovině, navíc posílili útok čerstvým Martinem Feninem a v závěru i Dávidem Škutkou, na srovnání to ale nestačilo. V největší šanci hlavičkoval po Vošahlíkově centru Ruda Skácel nad. Šance měla ale i Sparta, která využívala naší otevřenější obrany. V 67. minutě Lafata ještě trefil tyč, šest minut před koncem ale z dalšího protiútoku pečetil výhru letenských Krejčí. Po podzimní výhře Slavie 1:0 tak tentokrát domácí prostředí uhájila i Sparta. 3x foto: Martin Malý. 16

17 ohlédnutí za derby AC Sparta Praha SK Slavia Praha 3:1 (2:0) 23. kolo GL Branky: 27. Kadlec, 84. Krejčí 19. Hubáček (vl.), 50. Vošahlík Sparta: Vaclík Vidlička, Švejdík, Polom, Hybš Kadlec, Vácha, Hušbauer, Krejčí Matějovský (90. Jarošík) Lafata (84. Kweuke) Slavia: Čontofalský Nitrianský, Dobrotka, Hubáček, Čonka Petrák, Gecov Vošahlík, Kisel (88. Škutka), Skácel (83. Juhar) Škoda (78. Fenin) ŽK: Skácel, Vošahlík Diváci: Rozhodčí: Jech Filípek, Mencl 5x foto: Martin Malý. 17

18 historie STALO SE PŘED... Před 110 lety začíná propagace Slavie i na českém venkově... V dubnu 1903 začaly stále častěji vyjíždět mimo Prahu garnitury Slavie B a C, které také mají své stálé činovníky. Na venkově tak probouzely zájem o fotbal. Nově zakládané sportovní kroužky (SK v té době znamenalo Sportovní kroužek a až o desítku let později teprve Sportovní klub) se Slavií hrály přátelsky a propagačně. Například Slavia Juniors (Slavia C) propagovala naše barvy tak, že přivezla i vlastního rozhodčího a během zápasu předváděla instruktáže - na půdě Footballového kroužku Kladno, Kutnohorských studentů, SK Čechie Mladá Boleslav, Studentského kroužku v Hradci Králové, SK Student Rokycany, SK Podskalí Plzenec, Studenti Rychnov nad Kněžnou či SK Mars Semily. Zajímavý je jistě fakt, že noviny z těchto zápasů přinášely rozličné (až těžko uvěřitelné) příhody, ale výsledky zápasů nikoliv Před 100 lety se stala mistrem Čech a Moravy Slavia, ale až příští rok... výkonu nad Skotskem 5:0. Dokázalo vyhrát nad Německem 6:0 a 5:0, Maďarskem 5:2 a 8:2, se Švýcarskem 8:1, Belgií 6:1. Ale 9. dubna 1933 doma prohrálo s Československem 1:2. Jediná porážka na domácí půdě! Byla senzací pro celou Evropu, byť se mnozí shodovali, že prohrál lepší tým. Nejzářivější hvězdou našich byl kapitán Slavie v brance František Plánička. Co ten dokázal pochytat. Jen si posílil pověst nejlepšího brankáře kontinentu. Oba vítězné góly dal navíc slávista Antonín Puč. Byl to krásný zápas před krásnou návštěvou diváků. Naše památná sestava: Plánička (Slavia), - Bugr, Čtyřoký Košťálek (všichni Sparta), Čambal (Slavia), Madelon (Sparta) Junek (Slavia), Hess (Plzeň), Nejedlý (Sparta), Puč (Slavia), Kalocsay (Sparta)... Foto: Archiv Slavie. V dubnu 1913 vyhrála Slavia mistrovství pražské I. třídy. Ze sedmi zápasů šest vyhrála (s Viktorií Žižkov, SK Kladno, ČAFC, SK Praha VII., AFK Kolín a Olympií I.) a prohrála jen se Spartou (0:2). Slavia měla dvanáct bodů a poměr branek 37:10. O titul mistra Zemí koruny české musela čekat na vítěze z Moravy. Duel Moravské Slavie Brno s SK Hanou Kroměříž ale nebyl rozhodnut hned v prvním zápase a přinesl hodně zlé krve (dvakrát se hrálo 2:2 a nakonec pro Brňany rozhodla penalta v závěru třetího pokračování 4:3). Slavia ale měla mezinárodní závazky. Sezona už pomalu končila. Svazové celebrity tedy rozhodly, že finále se bude hrát až 14. května Slavia vyhrála 2:0, když naše góly dávali Medek a Prošek... Před 80 lety zazářila naplno hvězda jménem František Plánička a skončil slavný wunderteam dubna 1933 se zrodila senzační porážka slavného wunderteamu na jeho vlastní půdě vídeňského stánku Hohe Warte. Wunderteam byla nazývána reprezentační jedenáctka Rakouska. To označení se zrodilo 16. května 1931, kdy na své půdě vyhrálo Rakousko po úchvatném Před 70 lety se narodil Bohumil Smolík dubna 2013 by oslavil sedmdesáté narozeniny legendární hráč Slavie Bohumil Smolík. Ze Sparty Krč přišel do Slavie do neslavných časů. Eden viděl své barvy jen ve druhé lize. Z vojny z Tachova se vrátil v pravý čas. Dynamo se změnilo ve Slavii a trenér Ipser sestavil legendární renesanční jedenáctku: Ledecký Lála, Hildebrandt, Smolík Beran, Nepomucký Veselý, Kadraba, Šindelář, Píša a Uldrych a tak se konal slavný návrat do nejvyšší soutěže a tam až do posledního kola boj o titul. V červnu 1966 byla nejšťastnější z tria Pražanů Dukla. Smolík spolu s dalším nováčkem Frantou Veselým získal hned v této sezoně nominaci do reprezentace. Smolík hrál stabilně na levém kraji obrany ve Slavii a v reprezentaci alternoval vlevo i vpravo. Odehrál zápas proti Sovětskému svazu (1966), kde se loučil slavný reprezentační kapitán Láďa Novák a právě jeho po tradiční úvodní desetiminutovce střídal Smolík. Snad nejlepší zápas svého života v reprezentaci odehrál 18

19 historie na konci téhož roku v Amsterdamu proti Holandsku, kdy jsme vyhráli 2:1. Bohumil Smolík nechyběl v červenobílém dresu vlastně nikdy, byl jasnou součástí jedenáctky, co podnikla zájezd kolem světa (1967), hrál mezinárodní poháry (MTK Budapešť, Wiener Sport club, I. FC Köln, Středoevropský pohár, Interpohár), hrál celých deset let. Přežil zápasy o holou záchranu (v roce 1969, kdy byl kapitánem, i v roce 1973). Radoval se z vítězství v Českém poháru na Spartě (1974) už zase v silném složení: Zlámal Biroš, Mareš, Luža, Smolík - Jebavý, Grospič, Klimeš Veselý, Segmüller (Cipro), Dušan Herda. Do Slavie se poté vrátil jako asistent trenéra Jaroslava Jareše. Ve Slavii odehrál 625 zápasů, 251 bylo ligových a 143 mezinárodních, ve 117 zápasech vedl mužstvo jako kapitán... Bohumil Smolík zemřel 29. září Foto: Archiv Slavie. vedl první mužstvo neuvěřitelné čtvrtstoletí ( ). Legendární je jeho odchod ze scény. Když byly oslavy titulu mistra ligy v plném proudu, vzal si slovo. Všichni čekali nějaký oslavný chór, ale všechny překvapil. Mávl rukou, aby si zjednal úplné ticho a řekl zásadně až kamenně: Vážení, končím. Já Vám už víc nemůžu dát... Posunul se do klubové administrativy a pracoval kolem vybavování klubu, výchovy mládeže, pomáhal na asociaci. U fotbalu zůstal. Madden byl prvním profesionálním trenérem našeho klubu a patrně i našeho fotbalu. Vyžadoval životosprávu, atletickou i gymnastickou zdatnost, byl skvělý ranhojič, psycholog a klubová autorita nejvyšší kategorie. A co o něm není pravda? Říká se, že byl asketou a odpůrcem alkoholu. Madden kouřil zásadně doutník. Každé Velikonoce nezapomínal na své blízké přátele. A co pil? Není těžké to uhodnout. Stejně jako sir Ferguson si vychutnával pravou skotskou whisky. Stejně jako ona se ve Skotsku narodil... Foto: Archiv Slavie. Před 65 lety zemřel legendární trenér J. W. Madden dubna 1948 naposledy vydechl zakladatel moderní fotbalové organizace našeho klubu, nedostižný coach a vůdce první garnitury John William Madden. On to byl, kdo zvedl Slavii na evropskou úroveň. Trenérsky 19

20 All Stars Cup 2013 V. ročník mezinárodního fotbalového turnaje Kategorie: U15 (hráči narození 1998) Pořadatel: agentura All Stars Team ve spolupráci s Městskou částí Praha 10 a SK Slavia Praha Termín: Místo: areál SK Slavia Praha Více na Zúčastněné kluby Ajax Amsterdam Bohemians Praha 1905 CD Chivas Guadalajara CSKA Moskva Everton FC FC Viktoria Plzeň FC Zbrojovka Brno Fenerbahce Istanbul FK Dukla Praha Olympique de Marseille Randers FC SK Dynamo Č. Budějovice SK Slavia Praha Sporting Lisabon Valencia CF 1. FK Příbram

21 rozhovor MASÉR A-TÝMU JIŘÍ TRENKWITZ: ČTYŘICET LET VE SLAVII, DVACET LET U FOTBALISTŮ Nedává rozhodující góly, nečaruje v brance při chytání střel, ale přesto má na svém kontě tři mistrovské tituly a zažil i atmosféru prestižní Ligy mistrů UEFA. Řeč je o masérovi a fyzioterapeutovi Jiřím Trenkwitzovi, který letos načíná v A-týmu Slavie už dvacátou sezonu. Jak dlouho už ve Slavii působíte? V klubu jako takovém od roku 1963, to jsem začal dělat za Slavii atletiku. Potom různými shodami náhod a všeho možného jsem se dostal až do fotbalového áčka ve funkci fyzioterapeuta a maséra. To bylo na jaře Teď začínám dvacátou sezonu. Věnoval jste se také fotbalu? Fotbalu ne. Když jsem přišel do Slavie, tak jsem dělal atletiku. Až do návratu z vojny, jednadvaceti let, kdy jsem kvůli zranění málem přišel o nohu. Nechtěl jsem od sportu odejít, tak jsem si udělal rehabilitační školu a začal se věnovat této práci. Nejdříve u atletiky, dlouho jsem jezdil s reprezentací, až do roku 1993, kdy se rozdělily státy, reprezentace zanikla a špičky se začaly připravovat na vlastní pěst nebo v oddílech. Pro nás práce značně ubyla. Dostal jsem nabídku jít k fotbalu a od té doby už jsem tady. Na co nejraději vzpomínáte za dobu svého působení? Na titul v roce Titul po devětačtyřiceti letech, takže v klubu i všude kolem byla veliká euforie. Obzvlášť když je člověk slávistou odmala, tak to bylo něco navíc. Nezapomenutelný je dvojzápas s Ajaxem a postup do Ligy mistrů. Stejně cenný je pro mě i náš postup do semifinále Poháru UEFA, i když jsme o postup do finále prohráli dvakrát 0:1 s Bordeaux, které bylo naplněné následnými mistry světa v čele se Zidanem, Lizarazem, Dugarym... Myslím si, že tento úspěch byl skoro nedoceněný. Teď se k tomu trochu přiblížila Plzeň, ale tenkrát to bylo opravdu hodně hodně vysoko. Potom také dvojnásobný titul, obhájení. Pak ale pro mě nepochopitelně se to nějak zlomilo, místo toho, aby se po těch dvou titulech jelo dál. Bojovalo se o existenci klubu, aby nezanikl. Hodně těžké období. Jak vypadá takový váš běžný den? Záleží na tom, jak jsou tréninky. Přijdu vždycky hodinu před tím, než mají sraz hráči. Připraví se pití, regenerace a hráči před tréninkem začnou chodit s různýma menšíma bolístkama. Zapne se elektrika, udělají se lehčí masáže, tejpy. Jsme na to s kolegou Radkem Hubinkou dva. Za dobu vašeho působení vám pod rukama prošly desítky hráčů. Vzpomenete si, kdo vám dal největší práci? Kdo vyžadoval největší péči? Z těch devadesátých let asi Pavel Kuka, ten strávil hodně času na stole. Honza Suchopárek, Jirka Lerch, Luboš Kozel, Ondra Krištofík. Z těch pozdějších o sebe hodně pečoval Standa Vlček, což se nakonec vyplatilo. Ti mladí mnohdy nad ledasčím mávnou rukou a řeknou, to je dobrý, ale za ta léta ve vrcholovém sportu se to potom nasbírá, a když se překročí třicítka, tak poznají, že kdyby v mládí tomu věnovali trochu víc, tak těch potíží mají méně. Hodně pečlivý na sebe je Lukáš Jarolím nebo Ruda Skácel. Ti, co prošli zahraničními kluby, vědí, co to obnáší, jsou pečlivější. Mladí se to musí teprve učit. Jak prožíváte jako dlouholetý slávista derby? Je to pro mě velký svátek, rozhodně to vnímám víc a každý úspěch se Spartou mě velice těší. Zrovna tak jako neúspěch mě rmoutí. Člověk rád vzpomíná. Pamatujete si kolik derby už máte za sebou? Nedávno jsem to počítal a vychází mi to kolem padesáti, plus minus dvě. Zažil jsem i všechny možné výsledky. Nejvíc mě těšilo vítězství 4:1, nejdříve na Strahově a pak ten samý výsledek na Letné. To byla největší radost, ale taky bohužel pamatuji, že jsme tam 1:5 prohráli. Doma naštěstí žádná taková velká prohra nebyla, největší snad 0:3 nebo 1:3. Byly to krásné zápasy, některé hodně vyhrocené, s řadou záludných faulů, jiné se naopak vedly až v rytířském duchu. Jako ta remíza 4:4 na Letné, když Pavel Kuka dával hattrick. Za ty roky krásný vzpomínky. Časem ty negativní zážitky vyprchají a člověk vzpomíná na ty hezčí. Stránku připravil Michal Káva, Pražský deník. Foto: Michal Káva. 21

22 opora juniorky PETR KOLAŘÍK: ÁČKO JE MŮJ SEN OD DOBY, CO JSEM V PRAZE Do Slavie přišel Petr Kolařík ve 14 letech. V mládežnických letech patřil k oporám nejen Slavie, ale také reprezentace, kterou dokonce vedl z pozice kapitána. Před minulou sezonou odešel hostovat do Jihlavy, následně se zkoušel prosadit v Čáslavi. Shoda náhod ho ale přivedla zpět do Slavie, kde je v současnosti jednou z hlavních opor úspěšné juniorky. Před týdnem proti Táborsku v Juniorské lize jste nastoupil po dlouhé době. Co vás trápilo a už jste v pořádku? Měl jsem bohužel natržený sval, ale naštěstí to nebylo nic vážného. Postupně jsem se vrátil do tréninku, teď mi sval drží. Doufám, že se mi do budoucna budou zranění jen vyhýbat, není to nic příjemného. V samotném zápase vás to tedy už nelimitovalo? Ne. Celkově se mi hrálo dobře, i když ve druhé půli už mi docházely síly. Před tím jsem měl určité tréninkové manko. Trenér musel navíc nuceně střídat, takže jsem dohrál na pozici defenzivního a. Na této pozici jsem hrál pravidelně už v dorostu, takže můžu kdykoliv zaskočit. Ale více mi vyhovuje pozice stopera. Slavia byla velká výzva Do Slavie jste přišel ve 14 letech, kdy vás přivedl pan Daliba. Pamatujete si na to a měl jste hned jasno, že to ve Slavii zkusíte? Myslím, že to bylo na nějakém zápase, kde jsem nastupoval za plzeňský krajský výběr. Po zápase mě oslovili a zanedlouho jsem byl na zkoušce, kde jsem se zalíbil a nastoupil do A-žáků. O takové šanci jsem vůbec nepřemýšlel, ta se nenaskytne každý den. Slavia byla a je velká výzva. Poté jste prošel všemi mládežnickými kategoriemi. Jak na to vzpomínáte? Samozřejmě moc rád. Jako první mě trénoval pan Jíra, který si mě pak vytáhl o rok později do C-dorostu. V B-dorostu mě trénoval pan Abrhám, v A-dorostu pan Saňák a pan Peřina. V béčku mě vedl pan Janů, Řehák a teď trenér Petrouš. Na mládežnická léta člověk vzpomíná jen v tom nejlepším. Vám se navíc dařilo i na mezinárodní scéně. Pravidelně jste oblékal reprezentační dres (U16-U18) a navíc jste nosil kapitánskou pásku... To je pravda. Na to období vzpomínám velice rád. Procestoval jsem skoro celou Evropu. Za největší úspěch bych považoval vítězství na turnaji v Polsku a ve Španělsku. Co se trenérů týče, tak mě vedli pan Pešice a později pan Hřebík. Před minulou sezonou jste odešel hostovat do Jihlavy. Jak působení na Vysočině hodnotíte? Jen pozitivně! Pravidelně jsem nastupoval v MSFL, což je kvalitní soutěž. Jihlava na mě měla na konci hostování opci na přestup, ale neuplatnili ji. Áčko hrálo ve druhé lize o postup, tak dostáváli přednost zkušení hráči. Celé jaro odehráli ve 13 lidech. Po postupu do Gambrinus ligy hledali zkušené obránce, proto jsem odešel. Příprava v áčku? Cenná zkušenost! Pak jste nakouknul do druholigové Čáslavi... Tam jsem loni v létě začal přípravu pod panem Vrabcem. Vypadalo to, že bych mohl zůstat, ale zranil jsem se a mezitím logicky přivedli někoho jiného. Tak to ve fotbale chodí. Vás to ale zavedlo zpět do Edenu, jste členem úspěšné juniorky. Já jsem měl ve Slavii stále smlouvu. Dohodli jsme se, že zůstanu a pak se uvidí, co dále. Měl jsem i jiné možnosti, ale rozhodl jsem se pro juniorku a jsem za to rád. Možná proto, že jste druzí v tabulce a celou sezonu se vám daří, že? Začátek soutěže nám moc nevyšel, pak jsme se chytili. Myslím, že zrovna od domácího zápasu s Táborskem jsme neprohráli asi třináct kol, tak doufám, že se to bude opakovat. Navíc v zimní přestávce si vašich výkonů všimnul i realizační tým áčka, kde jste absolvoval část přípravy. Jaké to bylo? Byla to pro mě další cenná zkušenost poznat zase něco jiného a jsem za to rád. Trenér mi říkal, abych se nebál hrát. Myslím, že to bylo částečné splnění nějakého snu. Cíl pro jaro a léto je asi jasný - pokus o titul v Juniorské lize a v létě se probojovat do A týmu? Tak lehké to asi nebude (smích). Soutěž bychom chtěli vyhrát, i když na Brno ztrácíme sedm bodů. Stále však věříme, že se před ně ještě můžeme dostat. Co se áčka týče, tak je to můj sen už od doby, co jsem do Prahy přišel. Foto: Michal Býček. 22

23 naši partneři hlavní partneři partneři mediální partneři 23

24 GAMBRINUS