Výsledky odborné studie. Systémy veřejné. v krajích. republiky

Transkript

1 Výsledky odborné studie Systémy veřejné dopravy v krajích České republiky

2

3 Obsah Úvodní slovo... 4 Metodika... 5 Souhrnné informace... 6 Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký a Pardubický kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj

4 Úvodní slovo Projekt MasterCard česká centra rozvoje se v letošním roce zaměřil na zhodnocení veřejné dopravy v jednotlivých krajích a krajských městech České republiky. Dopravní systém je v regionech České republiky velmi vyspělý. Nicméně lze mezi jednotlivými městy a kraji najít rozdíly, např. ve způsobu obsluhy klientů a výdajích na městskou a příměstskou dopravu. Letošní studie tak bude posuzovat mimo jiné způsob, jakým je doprava v krajích řešena, jaké druhy transportu jsou zde dostupné či rozdíly ve výdajích, které se k dopravě v příslušných krajích vztahují. Studie MasterCard česká centra rozvoje 2012 je jedinou svého druhu v České republice a je založena na zpracování kvalitních dat, která vypovídají o tom, jak se lidem v jednotlivých českých městech a krajích žije. O relevantnost a nezávislost dat se každoročně starají specialisté z Vysoké školy ekonomické v Praze, kteří ve spolupráci s MasterCard studii připravují. Výsledky projektu budou předány Ministerstvu dopravy ČR k případnému vlastnímu využití. Věřím, že tento projekt poskytne zajímavá data přínosná nejen pro jednotlivé kraje a města, ale i ostatní subjekty zabývající se dopravou. Doufám proto, že se studie MasterCard česká centra rozvoje stane pro všechny výše uvedené přínosem. Eva Kárníková ředitelka pro rozvoj obchodů MasterCard Europe v České republice a na Slovensku MasterCard česká centra rozvoje 2012

5 Metodika Studie se zaměřuje na analýzu systémů veřejné dopravy v jednotlivých krajích ČR. Cílem studie je poskytnout vzájemně srovnatelné informace. Autorský tým vycházel především z veřejně dostupných zdrojů a informací získaných z krajských a městských úřadů. Studie je zpracována jako součást projektu MasterCard česká centra rozvoje. Hlavními řešenými tématy jsou fungování dopravních systémů, rozsah služeb pro cestující, platební prostředky, financování a další témata specifická pro jednotlivé kraje. V návaznosti na vymezená témata jsou určeny hlavní výhody a nevýhody dopravních systémů v jednotlivých krajích. Studii zpracoval autorský tým ve složení Ing. Milan Damborský, Ph.D., vedoucí zpracovatelského týmu a řešitelé prof. RNDr. René Wokoun, CSc., RNDr. Jana Kouřilová, Ph.D., Ing. Nikola Krejčová, Bc. Jaroslav Paznocht, Bc. Jana Folková, Bc. Lucie Cepáková. Autoři jsou kmenovými pracovníky Střediska regionálních a správních věd Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Analýza byla realizována v období leden až květen

6 Souhrnné informace Kraje Integrovaný dopravní systém je v současné době aplikován v 10 ze 14 krajů ČR. Dosud (v relevantním rozsahu) nebyl vytvořen v Ústeckém, Zlínském, Jihočeském kraji a na Vysočině. Úplného pokrytí území kraje lze nalézt v 7 krajích. Pokrytí v Moravskoslezském kraji dosahuje sice jen 75 % území, na tomto území však žije 95 % obyvatel. V Plzeňském kraji je do IDS zahrnuto 196 obcí z celkového počtu 501. Počet obyvatel v těchto obcích zahrnuje více než polovinu obyvatel. Tabulka č. 1: Pokrytí IDS Kraj Organizátor dopravy Název IDS Pokrytí (plocha) Plánované dokončení Hloubka integrace Integrace železnice Hl. m. Praha ROPID PID 100% Dokončeno Celková Ano Jihočeský JIKORD Jihomoravský KORDIS IDS JMK 100% Dokončeno Celková Ano Karlovarský IDOK IDOK 100% Dokončeno Jen časové jízdenky Královehradecký OREDO IREDO 100% Dokončeno Celková Ano Liberecký KORID LK IDOL 100% Dokončeno Celková Ano Moravskoslezský KODIS ODIS 75% 2013 Celková Ano Olomoucký KIDSOK ODSOK 100% Dokončeno Celková Ano Pardubický OREDO IREDO 100% Dokončeno Celková Ano Plzeňský Poved IDP 40% Středočeský Kr. úřad SID 70% 2015 Jen časové kupony Jen časové kupony Ústecký 2014 Vysočina Zlínský KOVED 2012 Ano Ano Ne Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje MasterCard česká centra rozvoje 2012

7 Speciální elektronickou kartu vázanou na IDS využívají pouze 3 kraje (hl. m. Praha, Liberecký a Plzeňský). Tyto karty mají také další funkce. V (dalších) 3 krajích lze nalézt vzájemně uznávané karty jednotlivých dopravců (nemají další funkce). SMS jízdenku lze využít v rámci IDS čtyř krajů (hl. m. Praha, Moravskoslezský, Liberecký a Plzeňský). Tabulka č. 2: Elektronické karty a SMS jízdenky Kraj Elektronická karta Další funkce karty Jaké funkce Sms jízdenka Hl. m. Praha Opencard Ano Karta do knihovny, placení parkovného Jihočeský Jihomoravský Ne Karlovarský Ne Královehradecký Každý dopravce má svoji, které jsou kompatibilní Liberecký OPUS Card Ano Ano Ne Ne Slevy, prohlídky, průkazka do knihovny, docházkový systém Moravskoslezský Ano Olomoucký Ne Pardubický Každý dopravce má svoji, které jsou kompatibilní Plzeňský Plzeňská karta Ano Středočeský Každý dopravce má svoji, které jsou kompatibilní Ano Ne Ne Nákup vstupenek, slevy, docházkový systém, elektronická peněženka Ano Ne Ne Ústecký Jednotliví dopravci Ne Vysočina Jednotliví dopravci Ne Ne Zlínský Jednotliví dopravci Ne Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 7

8 Města Přeprava kol není možná v Olomouci, Pardubicích, Ústí nad Labem, Jihlavě a Českých Budějovicích. V omezené míře je možná v hl. m. Praze, Karlových Varech a Plzni. Elektronickou kartu využívá 8 měst. Ve třech městech mají tyto karty ještě další funkce. SMS jízdenky lze využít v 7 krajských městech. Tabulka č. 3: Města doplňkové služby Krajské město Přeprava kola Elektronická karta Další funkce karty Jaké funkce Sms jízdenka Brno Ano Ne Ne České Budějovice Ne Ne Ano Hl. m. Praha Hradec Králové Pouze tramvaje a metro Ano Opencard Městská karta Hradec Králové Ano Karta do knihovny, placení parkovného Ano Ne Ano Jihlava Ne Jihlavská karta Ne Ne Karlovy Vary Pouze příměstské linky a lanovka Elektronická karta Liberec Ano OPUS Card Ano Ne Ne Slevy, prohlídky apod. Olomouc Ne Ne Ne Ostrava Ano E-karta Ne Ano Pardubice Ne Pardubická karta Plzeň Víkendy a svátky Plzeňská karta Ano Ano Ne Ne Nákup vstupenek, slevy, docházkový systém Ústí nad Labem Ne Ne Ano Zlín Ano Ne Ne Ano Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje MasterCard česká centra rozvoje 2012

9 Finanční ukazatele Nejvyšší výdaje na veřejnou dopravu v přepočtu na 1 obyvatele dle rozpočtu vykazuje Plzeňský kraj (hl. m. Praha není uvažována, protože je zde spojena funkce města a kraje) následovaný Středočeským a Jihočeským krajem. Naopak kraj s velmi propracovaným IDS, kraj Jihomoravský, vykazuje velmi nízké výdaje. Nízké výdaje vykazuje také Zlínský kraj. Tabulka č. 4: Výdaje na veřejnou dopravu v krajích v letech 2011 a 2012 (dle rozpočtu), v tis. Kč na obyvatele Kraj Hl. m. Praha 10,44 9,93 Jihočeský 1,23 1,24 Jihomoravský 0,93 0,99 Karlovarský 1,12 1,15 Královehradecký 1,10 1,15 Liberecký 1,10 1,15 Moravskoslezský 1,07 1,13 Olomoucký 1,17 1,22 Pardubický 1,08 1,11 Plzeňský 1,33 1,50 Středočeský 1,34 1,34 Ústecký 1,18 1,21 Vysočina 1,07 1,05 Zlínský 0,93 0,96 Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 9

10 Graf č. 1: Výdaje na veřejnou dopravu v krajích bez hl. m. Prahy v letech 2011 a 2012, v tis. Kč na obyvatele 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1,0 0,9 0, ,7 Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Moravskoslezský Liberecký Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje Výdaje na veřejnou dopravu krajských měst na 1 obyvatele jsou dány velikostí sídla. Pokud opět není uvažována Praha (kraj a krajské město v jednom rozpočtu), vydávají na veřejnou dopravu nejvíce města Brno, Plzeň a Ostrava. Tabulka č. 5: Výdaje na veřejnou dopravu v krajských městech v letech 2011 a 2012, v tis. Kč na obyvatele Výdaje na veřejnou dopravu na 1 obyvatele Brno 10,44 9,93 České Budějovice 1,18 1,18 Hl. m. Praha 10,08 9,51 Hradec Králové 1,06 1,11 Jihlava 0,61 0,60 Karlovy Vary 1,03 0,83 Liberec 1,58 1,47 Olomouc 1,13 1,30 Ostrava 3,10 3,32 Pardubice 1,17 1,17 Plzeň 4,18 4,28 Ústí nad Labem 0,88 0,78 Zlín 0,86 1,05 Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje MasterCard česká centra rozvoje 2012

11 Graf č. 2: Výdaje na veřejnou dopravu v krajských městech bez hl. m. Prahy v letech 2011 a 2012, v tis. Kč na obyvatele 5 4, ,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 Brno České Budějovice Hradec Králové Jihlava Karlovy Vary Liberec Olomouc Ostrava Pardubice Plzeň Ústí nad Labem Zlín Mezi dopravními podniky dosahuje jednoznačně nejvyšších tržeb Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s. Následuje Dopravní podnik města Brna, a.s. Tržby dopravních podniků reflektují velikosti sídel. Výjimku tvoří pouze Autobusy Karlovy Vary, a.s., jehož relativně vysoké tržby lze vysvětlit paralelním provozováním významných meziměstských linek. Tabulka č. 6: Dopravní podniky tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (2010), v tis. Kč Celkem Na 1 obyv. města Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s ,38 Dopravní podnik města Brna, a.s ,92 Autobusy Karlovy Vary, a.s ,75 Dopravní podnik Ostrava, a.s ,34 Plzeňské městské dopravní podniky, a.s ,23 Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s ,91 Dopravní podnik města České Budějovice, a.s ,68 Dopravní podnik města Pardubic, a.s ,66 Dopravní podnik města Ústí nad Labem, a.s ,64 Dopravní podnik města Olomouce, a.s ,61 Dopravní společnost Zlín-Otrokovice, s.r.o ,60 1 Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou, a.s ,59 2 Dopravní podnik města Jihlavy, a.s ,31 1 ) Počet obyvatel součet Zlín a Otrokovice 2 ) Počet obyvatel součet Liberec a Jablonec Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 11

12 Porovnání cen jízdného Tabulka č. 7 ukazuje ceny jízdného v jednotlivých městech. K uvedeným údajům je však třeba dodat, že situaci ve městech lze porovnat jen orientačně, a to zejména vzhledem k rozdílné velikosti měst, pásem či zón. Určité rozdíly vyplývají také z typu využívaných dopravních prostředků. Např. metro v Praze umožňuje ujet za stejný čas mnohem více kilometrů než v jiných městech tramvaje. S ohledem na tyto skutečnosti je pochopitelné, že vyšší cenu jízdného mají větší města. Tabulka č. 7a: Ceny jízdného pro dospělé (základní, obyčejné) ve městech v Kč Město Nepřestupní Přestupní (základní) Přestupní (60 min.) Denní přenosná SMS jízdenka Týdenní nepřenosná Týdenní přenosná Brno České Budějovice Hl. m. Praha Hradec Králové 20 (15 min.) 13 (20 min.) 24 (30 min.) (60 min.) (90 min.) cena SMS (45 min.) cena SMS (30 min.) 32 + cena SMS (90 min.) 18 + cena SMS (45 min.) Jihlava Karlovy Vary (60 min.) Liberec 18 (40 min.) cena SMS (60 min.) Olomouc 14 (40 min.) Ostrava 15 (15 min.) 24 (60 min.) cena SMS (70 min.) 264 Pardubice Plzeň Ústí nad Labem Zlín (45 min.) 15 (30 min.) 23 (75 min.) (70 min.) v ZID 18 (50 min.) v MHD 20 + cena SMS (35 min.) 18 + cena SMS (60 min.) Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje MasterCard česká centra rozvoje 2012

13 Tabulka č. 7b: Ceny jízdného pro dospělé (základní, obyčejné) ve městech v Kč Město Měsíční nepřenosná Měsíční přenosná Čtvrtletní nepřenosná Pololetní nepřenosná Pololetní přenosná Roční nepřenosná Roční přenosná Brno České Budějovice Hl. m. Praha Hradec Králové Jihlava Karlovy Vary Liberec Olomouc Ostrava Olomouc Pardubice Ústí nad Labem Zlín Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 13

14 Hlavní město Praha Hlavní město Praha zaujímá rozlohu 496 km 2, je to nejmenší kraj co do velikosti území. Praha je velice důležitým spádovým regionem pro dojížďku za prací a studiem a je zde nejvyšší koncentrace městského obyvatelstva v celé ČR. Prahu tvoří 22 správních jednotek, které jsou rozdílné nejen rozlohou, počtem obyvatel, ale také sociálně-ekonomickými podmínkami pro život. Na jejím území se nacházejí všechny hlavní orgány veřejné správy, většina finančních institucí a také většina sídel zahraničních firem. Charakteristika systému veřejné dopravy v Hlavním městě Praze Hlavní město má velmi bohatou historii veřejné dopravy. Za první pražský dopravní prostředek lze považovat přívoz, který je doložen již na přelomu 12. a 13. století. V různých podobách fungovaly přívozy až do počátku 90. let 20. století, kdy zanikly. V posledních letech byly zase obnoveny. Koňská dráha započala svůj provoz v roce Již v devadesátých letech stejného století (1891) se začaly v Praze objevovat elektrické tramvaje a koeexistovaly s koňkou až do roku 1905, kdy zanikla. Trolejbusy v Praze začaly jezdit již v roce 1936 na několika linkách, avšak doprava trolejbusy byla ukončena v roce I autobusy mají dlouhou historii, objevily se již v roce 1908, ale pravidelná doprava započala až roku Na konci 60. let 20. století se začala budovat trať podpovrchové tramvaje, která byla otevřena v roce 1974 již jako klasické metro. V Praze vzniklo několik lanových drah (a jedny pohyblivé schody), ale dodneška se dochovaly tři jedna v zoologické zahradě, druhá na Petřín (začátek provozu 1891) a třetí u hotelu Mövenpick. Dnes v Praze zajišťují městskou hromadnou dopravu 3 linky metra, 25 linek tramvají, 134 autobusů, 5 přívozů, 9 nočních tramvají, 12 městských a 11 příměstských nočních autobusů (některé mají ovšem omezený počet spojů), 10 železničních tratí (většina linek má jak S, tak i zrychlené R linky) a lanovka na Petřín. K hromadné dopravě patří také několik parkovišť P+R, dále také 2 linky pro invalidy a 21 školních linek. Městem jezdí bibliobus, kinobus i turistická tramvajová linka. Hlavní část přepravy zajišťuje Dopravní podnik Praha, a.s. Dopravu zajišťuje také několik dalších dopravců. Většina z nich se specializuje především na příměstské linky, ale někteří provozují několik menších linek či například přívozy. Jenom Dopravní podnik vykázal v roce ,937 mil. ujetých km. Na tomto počtu kilometrů se nejvíce podílely autobusy, následované metrem a tramvajemi. Na konci téhož roku měl DPP v majetku 714 vozidel metra, 968 vozů tramvají a autobusů. Celkově DPP přepravil cestujících, téměř polovinu (47,7 %) metrem, dále tramvajemi (28,1 %) a zbytek MasterCard česká centra rozvoje 2012

15 autobusy. Dopravní podnik Praha, a.s., výrazně pokročil v bezbariérovosti jak nákupem nových vozidel, tak i zpřístupňováním stanic metra pomocí výtahů. Pro zajímavost lze uvést, že průměrná rychlost metra byla 35,5 km/h, autobusu 26 km/h a tramvaje 19,04 km/h. Praha je rozdělena do tří pásem: P (samotné město), 0 příměstské linky v Pražské integrované dopravě a B poslední stanice na území Prahy. Mimo město je dalších 5 pásem, která výrazně zasahují do Středočeského kraje. Krátkodobá jízdenka stojí 24 Kč a platí 30 minut. Základní 90minutová stojí 32 Kč (u řidiče 40 Kč), denní 110 Kč, třídenní 310 Kč. Tyto jízdenky lze pořídit za stejnou cenu i pomocí mobilního telefonu a SMS. Pořadatelé kongresů mohou také zakoupit jízdenky pro účastníky hromadně, cena jízdenky je stanovena na 55 Kč na den. Jízdenky lze samozřejmě pořídit i v automatech (na nejexponovanějších místech) a u smluvních partnerů. 15

16 Předplatní kupony evidované na Opencard potom stojí měsíčně 550 Kč, čtvrtletně Kč, pětiměsíční jízdenka je za Kč a roční za Kč. Cestující, kteří nechtějí dávat DPP své osobní údaje, mohou zakoupit přenosné předplatní kupony. Měsíční kupon pak je za 670 Kč, devadesátidenní za Kč a roční za Kč. Přeprava kola je zdarma. Děti do 15 let se přepravují zdarma po prokázání průkazem s nárokem na slevu nahraným na opencard. Opencard je bezkontaktní čipová karta s velmi špatnou pověstí. Avšak funkčně patří mezi nejlepší u nás. Vyřizuje se na pobočkách DPP (většinou ve stanicích metra). Primárně funguje jako nosič předplatních jízdenek, které lze nakupovat jak v předprodejních místech, tak online. Další funkcí je možnost platby parkovného pomocí elektronické peněženky. Karta také umožňuje řidičům zjistit, zda nedostali za špatné řízení body. Stejně jako v jiných městech funguje Opencard jako průkazka do knihovny a samozřejmě je zde i slevový program na kulturní a vzdělávací akce, stejně jako na další nabízené sportovní, gastronomické, kulturní nebo volnočasové zážitky. Pražský systém je nejsložitější v ČR. Počet spojů i množství přepravených osob nemá konkurenci, ale také je ze všech nejdražší. Ale co je opravdovou specialitou, to jsou přívozy. V Praze jich působí 5: P1 Sedlec Zámky, P2 V Podbabě Podhoří, P3 Lihovar Veslařský ostrov, P5 Kotevní Výtoň, P6 Lahovičky Nádraží Modřany. Přívozy jezdí v různých intervalech od jednou za půl hodiny až po 8 spojů do hodiny. Některé přepravují i v zimě. Mnoho přívozů je využíváno nejen turisty, ale především místními, protože velmi zkracují dobu potřebnou k cestě do zaměstnání, například podbabský přívoz spojuje oba břehy Vltavy na severní straně města, kam jinak nevede jiné spojení. V některých místech naopak nabízejí velmi krásné pohledy na Pražský hrad či Vyšehrad a jsou hojně využívány turisty. Výhody systému veřejné dopravy v Hlavním městě Praze významná P+R parkoviště linky pro invalidy a školní linky funkční potenciál Opencard využití železniční dopravy Nevýhody systému veřejné dopravy v Hlavním městě Praze nákladnost systému potřeba zajištění veřejné dopravy nejen pro vlastní obyvatele problematické vazby se Středočeským krajem MasterCard česká centra rozvoje 2012

17 Jihočeský kraj Jihočeský kraj se rozkládá na jihu České republiky a jeho hranice je tvořena i státní hranicí s Bavorskem a Rakouskem. Svou rozlohou km 2 představuje kraj 12,8 % z celé České republiky. Jihočeský kraj se vyznačuje nejnižší hustotou zalidnění v České republice. Území je členěno na 7 okresů (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor). Jihočeský kraj se vyznačuje rozdílnými přírodními podmínkami (rovinatá centrální část vs. Šumava). Jihočeský kraj patří mezi ekonomicky nejstabilnější regiony ČR. Charakteristika systému veřejné dopravy v Jihočeském kraji Kraj s nejnižší hustotou osídlení u nás má mnoho problémů s veřejnou dopravou. Neexistuje jednotný integrovaný systém, ačkoli již v roce 2010 vznikla společnost JIKORD, které pracuje na jeho přípravě. Přirozeným vývojem vznikly na území kraje tři oddělené integrované systémy: Táborská aglomerace, Písecko a okolí krajského města. V přípravě je také projekt Jihočeské karty. Dopravu v kraji zajišťuje celkem 353 linek (ročně cca 19 mil. km). Ve městech je provozováno dalších 19 linek. V Českých Budějovicích mají i trolejbusovou dopravu. Na železnici je provozována veřejná doprava celkem na 19 tratích. Vlaky mají přepravní výkon cca 5,5 milionu km za rok. 1 V kraji neexistuje jednotný tarif, ceny jízdenek tvoří jednotliví dopravci. Na Táborsku funguje IDS TA integrovaný dopravní systém Táborska, který zahrnuje města Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí a jejich okolí. Má tři zóny, na něž lze nakoupit 15-,30- nebo 90denní, popř. roční jízdenky (od 190 Kč do Kč), které platí na osobní a spěšné vlaky a 22 autobusových linek. Ve vozidle je možné s vědomím řidiče a mimo dobu zvýšených nároků přepravovat jedno jízdní kolo. Jednotlivé jízdenky jsou přestupní a platí určitý počet minut 4 (10 Kč), 8 (12 Kč), 18 (14 Kč), 60 (16 Kč), 24 hodin (50 Kč), 7 dní (150 Kč). V Písku je provozována MHD, která ovšem využívá čipové karty společnosti ČSAD AUTOBUSY České Budějovice (samotné krajské město je popsáno dále). Kraj místo vybudování kvalitního integrovaného systému spíše investuje do infrastruktury. V posledních letech byl splavněn úsek Vltavy mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou. Není ani tak veřejnou dopravou v pravém slova smyslu, ale spíše turistickou atrakcí. Investice byla v řádech stamilionů Kč. 1 ) 17

18 Ještě větší investice se připravuje na Šumavě. Kraj chce postavit železniční trať z Lipna nad Vltavou do Černé v Pošumaví. Trať podél známé přehrady má stát až 10 mld. Kč a jejím hlavním cílem je podpora cestovního ruchu. Dopravci ČSAD JIHOTRANS, a. s., ČSAD AUTOBUSY České Budějovice, a. s., ČSAD Jindřichův Hradec, a. s., ČSAD STTRANS, a.s., COMETT PLUS, spol. s r. o., Josef Štefl tour, Dopravní podnik Města Vlachovo Březí, s. r. o., Dopravní podnik města České Budějovice, a. s., ICOM transport, a. s., ČSAD autobusy Plzeň, a. s., Veolia Transport Praha, s. r. o., Znojemská dopravní společnost PSOTA, s. r. o., BK BUS, s. r. o, České dráhy, a. s., Jindřichohradecké místní dráhy, a. s., Dopravní podnik města České Budějovice, a. s. drážní. České Budějovice V centru jižních Čech se MHD začala budovat už na začátku 20. století. První tramvajová linka se zde objevila v roce 1909, ve stejném roce vznikla i první trolejbusová trať. Ta však neměla dlouhého trvání a po 1. světové válce skončila. V roce 1946 se opět objevily trolejbusy a začaly postupně nahrazovat tramvaje. Tramvajová doprava byla definitivně ukončena v roce O rok později se objevily první autobusy. Po 25 letech byl trolejbusový provoz v roce 1971 ukončen, ale od roku 1991 se buduje nová síť. Dopravní podnik města České Budějovice, a. s., zajíždí i do dalších 16 příměstských obcí a dvou měst (Rudolfov a Hluboká nad Vltavou). V roce 2010 dopravní prostředky na 15 autobusových a 6 trolejbusových linkách společně najezdily 5,7 milionu km, z toho 3,4 milionu km autobusy. Tyto prostředky přepravily 40,2 milionu cestujících, z toho autobusy. Z 89 autobusů je 53 nízkopodlažních, počet trolejbusů je 53, z nichž je 26 nízkopodlažních. MasterCard česká centra rozvoje 2012

19 V Českých Budějovicích stojí nejlevnější jízdenka 13 Kč a platí 20 minut, hodinová stojí 16 Kč, denní 50 Kč. Řidiči prodávají třicetiminutové za 25 Kč. Týdenní jízdenka stojí 190 Kč. Zajímavá je i školní jízdenka na 4 hodiny pro 30 dětí + 2 osoby doprovodu za 200 Kč nebo rodinná pro 2 dospělé a 3 děti platící v dnech pracovního volna za 100 Kč. Všechny jízdenky jsou přestupní. Mobilní jízdenka je také přestupní, platí 30 minut (25 Kč) nebo 24 hodin (70 Kč). K předplatním jízdenkám je potřeba zakoupení průkazky za 25 Kč, popř. elektronického čipu za 30 Kč. Samotné jízdenky pro České Budějovice jsou: týdenní za 115 Kč, patnáctidenní za 215 Kč, měsíční za 380 Kč, devadesátidenní za Kč, půlroční za Kč a roční za Kč. K prodeji jízdenek slouží 41 automatů a 3 předprodejní kanceláře. Výhody systému veřejné dopravy v Jihočeském kraji investice do nové infrastruktury Nevýhody systému veřejné dopravy v Jihočeském kraji neexistuje jednotný IDS existuje více lokálních IDS neexistuje jednotný tarif České Budějovice 19

20 Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj se nachází na jihovýchodě České republiky. Hranice kraje je tvořena i dvěma státními hranicemi s Rakouskem a Slovenskou republikou. Kraj zaujímá rozlohu km 2 a řadí se na čtvrté místo mezi kraji. Kraj je členěn na 7 okresů (Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo). V sídelní struktuře Jihomoravského kraje dominuje město Brno. Přírodní podmínky Jihomoravského kraje jsou velice různorodé. Jižní část kraje je tvořena především poli a vinicemi, na východě se krajina zvedá do Bílých Karpat a v severní části kraje se nachází Moravský kras plný jeskynních komplexů a lesů. Charakteristika systému veřejné dopravy v Jihomoravském kraji Veřejná doprava v Jihomoravském kraji patří mezi nejpropracovanější v ČR. Organizátor KORDIS využil dopravy největšího krajského města Brna, ze kterého postupně rozšiřoval zóny do celého kraje. Poslední část byla zapojena v roce Páteří dopravy v kraji je železnice, která nabízí 23 linek, a meziregionální autobusy, na něž navazuje dalších 196 regionálních autobusových linek. V krajském městě Brně sehrávají hlavní roli tramvaje a trolejbusy, na Brněnské přehradě se využívá lodní doprava. Koordinátorovi dopravy se podařilo vytvořit systém návazných spojů. V blízkosti železničních stanic, popřípadě na autobusových nádražích vznikly s pomocí evropských finančních prostředků dopravní terminály moderního střihu a jednotlivé spoje na sebe navazují. Jízdní řády jsou jednoduché a přehledné. Pro cestující ze vzdálenějších obcí je ovšem přestupů až příliš a spojení ve večerních hodinách a o víkendu je velmi omezené. Zóny IDS jsou vytvářeny s citem k prostředí, zpravidla zahrnují několik obcí a jejich tvar odpovídá přepravním proudům. Brno obsahuje dvě pásma vnitřní a vnější. Cena jízdenky v rámci IDS se odvíjí od počtu projetých zón, např. z Brna do Blanska jsou to 4 zóny, do Mikulova 8 zón a do Hodonína 10 zón. Až na výjimky jsou jízdenky přestupní, jejich cena je určena počtem projetých pásem a zároveň omezena časem. Na krátké úseky existují i nepřestupní úsekové jízdenky. Zajímavým druhem je univerzální jízdenka za 156 Kč na 24 polí, která odpovídají projetým zónám. Univerzální jízdenka je mezistupněm mezi běžnými a předplatními jízdenkami a prakticky nahrazuje elektronickou peněženku běžnou v jiných krajích. V IDS JMK neexistuje žádná elektronická karta jako v jiných regionech. Někteří dopravci již plastové karty nabízejí, například BORS Břeclav, a.s., který je vydává pro MHD v Břeclavi a Mikulově, nebo BDS Servis ve Znojmě. Při platbě elektronickou peněženkou je sleva 5 % z ceny jízdného. MasterCard česká centra rozvoje 2012

21 Za 30 Kč je možné pořídit papírovou průkazku, do níž se vkládá měsíční, čtvrtletní nebo roční kupon. Nejdražší roční, na 10 zón, stojí Kč, nejlevnější na jeden úsek Kč. Pokud jsou zahrnuty brněnské zóny, stojí nejlevnější kupon Kč a nejdražší na všechny zóny Kč; přenosné verze jsou o něco dražší. Běžné jednorázové základní jízdenky začínají na 10 korunách za jeden úsek až po 86 Kč na libovolný počet zón a 180 minut. Nejčastější jízdenka na 2 zóny a 60 minut stojí 25 Kč. Předplatní jízdenky lze zakoupit na prodejních místech ČD, Dopravního podniku města Brna, dalších dopravců i na poštách. Zajímavost Do systému je zapojeno i několik obcí kraje Vysočina. Dále jedna linka přejíždí po slovenském území mezi Hodonínem a Veselím nad Moravou, jiná zajíždí do rakouského města Laa an der Thaaya, kde po prokázání se jízdenkou dostanete slevu v lázních. 21

22 Dopravci Dopravcem pro železniční dopravu jsou České dráhy, a. s. Dopravu na území města Brna zajišťuje především Dopravní podnik města Brna. Dopravu na regionálních autobusových linkách zajišťuje: ADOSA a.s.; BDS-BUS, s.r.o.; BK BUS, s.r.o.; BusLine a.s.; BORS Břeclav a.s.; Břežanská dopravní společnost, s.r.o.; ČAD Blansko a.s.; ČSAD Hodonín a.s.; ČSAD Kyjov a.s.; ČSAD Tišnov, spol. s r.o.; DOPAZ s.r.o.; Dopravní podnik města Brna, a.s.; FTL First Transport Lines, a.s.; ICOM transport a.s.; SEBUS s.r.o.; Tourbus, a.s.; TRADO-BUS, s.r.o.; TREDOS, spol. s r.o.; VYDOS BUS a.s.; Znojemská dopravní společnost PSOTA, s.r.o. Krajské město Brno V největším moravském městě se začala veřejná doprava provozovat v roce 1863, dopravním prostředkem byly omnibusy. Rozvoj pokračoval koněspřežnou tramvají (1869), která skončila o několik let později. Na opuštěné trati se v roce 1879 objevila parní tramvaj, která od roku 1884 převážela pasažéry až do začátku nového století, kdy byla vystřídána elektrickou tramvají. Samozřejmostí jsou i autobusy, které se ve městě pod Petrovem objevily již v roce Trolejbusy se o své místo přihlásily až o mnoho let později a provoz byl spuštěn až v roce V roce 1946 započala i pravidelná lodní doprava na Brněnské přehradě. Brno je součástí celokrajského integrovaného systému IDS JMK. Samotné město se dělí na dvě zóny vnitřní a vnější. Ve městě je dnes provozováno 13 tramvajových, 13 trolejbusových, 36 autobusových a 11 nočních linek. Dopravní podnik města Brna, a.s., využíval v roce tramvají, které najezdily 14,9 mil. km a přepravily 194 milionů osob, 146 trolejbusů, jež najezdily 6,4 mil. km a převezly 42,9 mil. osob a v neposlední řadě i 314 autobusů, které najezdily 17 mil. km a přepravily 116,5 mil. osob. V posledních letech získává na popularitě tzv. esko, což je systém příměstských železničních linek, které projíždějí napříč městem a jsou oblíbeným zrychlením při cestování městem. Brnem prochází 6 zrychlených linek R a stejný počet místních linek. Základní jízdenka na cestování Brnem stojí 20 Kč při platnosti 15 minut, jízdenka za 25 Kč platí 60 minut; obě platí na dvě zóny. Za 27 Kč (35 Kč u řidiče) lze cestovat 90 minut a 3 zóny (jednu za hranice města). Předplatní přenosné jízdenky pro obě brněnské zóny jednodenní stojí 90 Kč (ve dnech pracovního volna platí pro 2 dospělé a 3 děti), pětidenní 250 Kč, čtrnáctidenní 420 Kč, třicetidenní 750 Kč a roční Kč. Pokud si cestující zakoupí papírovou průkazku MasterCard česká centra rozvoje 2012

23 za 30 Kč (čipové karty a SMS jízdenky se v současnosti připravují), zaplatí za nepřenosnou měsíční jízdenku 550 Kč, za čtvrtletní Kč a za roční Kč. Jízdní kolo je možné přepravovat ve všech vozidlech brněnské MHD. Předplatní jízdenky lze nakupovat na několika předprodejních kancelářích a centru ČD na hlavním nádraží. Ostatní jízdenky lze zakoupit i v automatech, na pokladnách ČD a u dalších smluvních prodejců. Město Brno provozuje také 6 lodí menší Brno pro 120 osob a dvojpalubové lodě Veveří, Dallas, Lipsko, Utrecht a Vídeň pro 200 osob. Lodě plují z Veverské Bitýšky přes hrad Veveří až k přístavišti v Bystrci. Celou trasu včetně 11 zastávek zvládá loď za 70 minut. Od půl deváté ráno do čtvrt na sedm večer se o víkendech vydává na trasu až 15 spojů každým směrem. V pracovní dny a mimo sezonu je spojů méně. Zpáteční jízdné na celou trasu stojí 240 Kč, jeden plavební úsek stojí 15 Kč. Lze zakoupit i kombinované jízdenky se vstupem do ZOO nebo na hrad Veveří, největší turistické cíle v okolí přehrady. Výhody systému veřejné dopravy v Jihomoravském kraji systém patří mezi nejpropracovanější v ČR návaznost spojů nové moderní dopravní terminály přehledné a jednoduché jízdní řády vhodně zvolený zónový systém Nevýhody systému veřejné dopravy v Jihomoravském kraji počet přestupů ve vzdálenějších obcích neexistence elektronické karty pro IDS Brno 23