Závěrečná sebehodnotící zpráva MAP ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ PRO ÚZEMÍ SO ORP DĚČÍN

Transkript

1 Tento projekt je financován z ESF ( prostřednictvím OP VVV ( Výzva č. 02_15_005 pro Místní akční plány Místní akční plán rozvoje vzdělávání pro správní obvod obce s rozšířenou působností Děčín Závěrečná sebehodnotící zpráva MAP ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ PRO ÚZEMÍ SO ORP DĚČÍN Č. projektu: CZ /0.0/0.0/15_005/ Únor Leden 2018 Název projektu: Místní akční plán rozvoje vzdělávání pro SO ORP Děčín Č. projektu: CZ /0.0/0.0/15_005/ Jména autorů z realizačního týmu projektu: Hana Blažková Bc. Jiří Zikmund Petra Šofrová Mgr. Anna Zemanová Jiřina Bischoffiová Ing. Renata Jírová Jaroslava Srbová Mgr. Dagmar Tesarčíková Hana Kracmanová V Libouchci, dne 11. ledna 2018 Hana Blažková Hlavní manažerka a koordinátorka projektu MAP rozvoje vzdělávání pro SO ORP Děčín 1

2 A) VZNIK PROJEKTU A JEHO VÝVOJ 1. Co bylo hlavním impulsem k našemu zapojení se do projektu MAP? Z pozice Realizačního týmu považujeme za hlavní impuls možnost podílet se na vzdělávací politice v rámci regionu, prohloubení spolupráce se subjekty/partnery, podpora regionu (školám a školským zařízením, NNO působícím ve vzdělávání, obcím, rodičům i dětem a žákům), oživení zájmu všech aktérů, a především možnost komplexního uchopení problematiky vzdělávání. Pro realizátora projektu a partnery bylo zapojení do projektu motivováno především možností zmapování potřeb území, vytvoření platformy komunikace, finanční podpora regionu a především vzájemné spolupráce. 2. Jaká byla naše původní představa o budování partnerství a jak se rozšířila/ vyvinula/ pozměnila v průběhu realizace, případně co k tomu vedlo? Vzhledem k rozsáhlosti území byli do projektu zapojeni partneři s finančním příspěvkem, společná spolupráce byla poměrně jasně nastavena, což se odrazilo v pozicích Realizačního týmu. Budování partnerství napříč územím bylo oproti původní představě obtížnější, především bylo nutné získat pro spolupráci subjekty v území a přesvědčit je o přínosu projektu MAP a zahájit aktivní spolupráci v plánování. I přes počáteční nedůvěru se v průběhu realizace potvrdila ústřední myšlenka projektu, která byla stanovena společnou vizí. Díky častému kontaktu jednotlivých skupin byla nastavena spolupráce mezi školami, školskými zařízeními a dalšími organizacemi, zabývajícími se vzděláváním. Byly realizovány aktivity sdílení dobré praxe, společné vzdělávání pracovníků ve školství, akce pro veřejnost. Především však byly zmapovány potřeby v území a nastolena spolupráce zřizovatelů a aktérů ve vzdělávání za účelem společného postupu v oblasti zkvalitňování vzdělávacích služeb pro občany regionu. 2

3 B) USPOŘÁDÁNÍ ÚČASTNÍKŮ PROJEKTU, JEHO VEDENÍ A KLÍČOVÍ AKTÉŘI 1. Podle jakých kritérií jsme vybírali partnery do projektu MAP a proč? Postupovali bychom nyní stejně? Co bychom nyní změnili, pokud bychom začínali znovu? Vzhledem k tomu, že řešené území je rozsáhlejší než území byli do projektu zapojeni rovněž partneři s finančním příspěvkem Statutární město Děčín, které má značné zkušenosti se vzdělávací politikou v území, a MAS Český sever, z.s. jejímiž členy je 16 obcí z území ORP Děčín. V rámci budování partnerství byly osloveny všechny mateřské a základní školy, zřizovatelé škol a školských zařízení, organizace neformálního a zájmového vzdělávání vč. základních uměleckých škol. Hlavním kritériem byla vazba organizace se vzdělávacím procesem, cílem bylo zapojit do projektu co nejširší škálu subjektů, aby byly pokryty všechny tematické oblasti MAP. Z těchto subjektů byl následně vytvořen Řídící výbor a Pracovní skupiny. V rámci projektu MAP považujeme širokou spolupráci v území za klíčovou, v tomto nastavení bychom neměnili nic zásadního. 2. Bylo nastavení z pohledu kompetencí a odpovědnosti v platformách optimální a proč? Soudíme, že nastavení z pohledu kompetencí jednotlivých orgánů je optimální. Třístupňový systém je vhodný, dílčí kompetence jsou vymezeny a odpovědnosti jasně rozděleny mezi pracovní skupiny, realizační tým a řídící výbor tak, aby docházelo k plynulému toku informací, zachování principů projektu a komunikace. 3. Jaké bylo odborné zajištění diskuzních platforem a na jakém základě jsme vybírali odborníky? Soudíme, že diskuzní platformy byly odborně zajištěny. Každá z dílčích platforem byla tvořena aktivními odborníky nebo zástupci se společným tématem vzdělávání v zájmovém území. Sestavení Řídícího výboru proběhlo na základě doporučení relevantních partnerů a za podmínek stanovených metodikou projektu. Členy Řídícího výboru jsou zástupci města Děčín, zřizovatele, škol a školských zařízení, zástupci NIDV a KAP, zástupci a MAS Český sever, z.s., zástupce neformálního a zájmového vzdělávání, zástupce obcí, zástupce ASZ, zástupce OHK. Členy pracovní skupiny jsou experti zástupci pedagogů, zřizovatelů a organizací zabývajících se 3

4 mládeží. Členství ve skupině je dobrovolné, je postaveno na odbornosti a zkušenostech jednotlivých členů pracovní skupiny. Workshopy a semináře jsou vedené odbornými lektory i dlouholetými odborníky z oblasti vzdělávání. 4. Jaké byly rezervy v souvislosti se zajišťováním odborníků? Jaké změny jsme v tomto ohledu provedli? Jediné rezervy byly v rozšiřování pracovních skupin, avšak v rámci realizace projektu tento krok nebyl potřeba. 4

5 C) AKTIVITY PROJEKTU 1. Jakým způsobem probíhalo setkávání členů MAP (periodicita, forma, kdo moderoval)? Realizační tým jedná se o prezenční setkávání členů, probíhá dle nastaveného harmonogramu minimálně 1x měsíčně a dále dle potřeby, forma je uzpůsobena dle programu jednotlivých jednání. Mimo tato setkávání probíhá komunikace mezi jednotlivými členy prezenčně i dálkově (mail, telefon, sdílené online dokumenty). Tyto činnosti RT koordinuje hlavní manažer projektu. Řídící výbor jednání svolává a materiály předkládá hlavní manažer projektu MAP ve spolupráci s předsedou ŘV. V praxi prezenční setkávání řídícího výboru probíhá dle potřeby nepravidelně s odstupem čtvrt roku za účelem rozhodování důležitých milníků projektu. Všichni členové ŘV obdrží em před jednáním veškeré projednávané dokumenty, které si mohou prostudovat a před jednáním mají dostatečný prostor k tomu, aby je mohli připomínkovat. V případě nutnosti je možné hlasování PER ROLLAM. Pracovní skupiny se setkávají dle potřeby k řešení daných výstupů a poznatků. Formy setkání jsou následující: samostatně ve skupině, v rámci workshopů, společné setkání s ostatními skupinami, on-line diskusní fórum, pracovní setkání skupiny řešení konkrétních úkolů brainstorming, individuální konzultace v rámci skupiny. Setkávání s aktéry vzdělávání probíhá z podstatné části v platformě pracovních skupin, jelikož je část aktérů vzdělávání v těchto PS zapojena. Další setkávání je koordinováno hlavním manažerem projektu a realizováno členy Realizačního týmu. Všechna setkávání byla vedena buď facilitátorem nebo přímo hlavním manažerem a koordinátorem projektu. 2. Co se nám osvědčilo? Co naopak nefungovalo? Osvědčilo se dotazníkové šetření pro rodiče dětí a žáků, do kterého se zapojilo celé území. Výstupy pak posloužily jako podklad pro tvorbu příslušných dokumentů MAP. Osvědčila se odborně zaměřená setkání v rámci workshopů. Kromě toho, že se navzájem poznali aktéři ve vzdělávání z celého území, byla možná konkrétně zaměřená diskuze na témata, která vzešla přímo z pléna. 5

6 Osvědčila se pravidelná jednání Realizačního týmu s definovanými výstupy pro pracovní skupiny, se stanoveným harmonogramem a konkrétně definovanými úkoly. Obecně soudíme, že v navazování spolupráce se osvědčuje osobní jednání s aktéry projektu, přičemž z časového hlediska není reálné ani efektivní osobně projednávat s každým všechna témata problematiky, využíváme tedy kompromis, kombinaci osobního jednání, mailové a telefonické komunikace. Problematické je podložení opatření řešících slabší části vzdělávacího procesu, konkrétně dostupnost podkladových dat. Aktéři ve vzdělávání jsou zahrnováni množstvím informací a dotazníkových šetření z jiných projektů běžících v území a soudíme, že není vhodné zvyšovat administrativní zátěž ředitelů škol. Paradoxně existuje mnoho stávajících mikrodat, která by mohla pomoci při pojmenování problému a cílení podpory, avšak ta se nachází v interní správě institucí bez možnosti sdílení se subjekty zvenčí, nebo jsou předmětem ochrany osobních údajů. 3. Co jsme podnikli pro zlepšení? Ze strany Realizačního týmu MAP, nebylo možné efektivně zasáhnout a učinit zlepšení ve výše zmíněných problémech, jelikož se jedná o oblasti mimo vliv RT. Každopádně proběhla celá řada jednání se zmíněnými institucemi s cílem vysvětlit opodstatněnost požadavků realizátorů projektu. Dílčí úspěchy jsme zaznamenali. 4. Co se nám v projektu podařilo vytvořit, na co jsme hrdí a z čeho by se mohli inspirovat ostatní? Setkávání a společné aktivity: jsme opravdu rádi, že během projektu MAP docházelo k setkávání a výměně zkušeností mezi jednotlivými subjekty (především ředitelé, zřizovatelé, pedagogové atd.). Ač to již bylo formou přímého zapojení do projektu (řídící výbor, pracovní skupiny), nebo formou podpořených aktivit (výjezdní zasedání, společné workshopy, kurzy). Společný dialog celého území nad problematikou, z něho vzniklá řešení, pomoc, či inspirace, je to nejlepší, čeho lze v MAP dosáhnout. A my jsme velmi hrdí, že jsme tomu mohli svou prací prostřednictvím projektu MAP přispět. 6

7 Metody a semináře: v rámci budování znalostních kapacit v rámci projektu MAP SO ORP Děčín bylo podpořeno hned několik inovativních metod vzdělávání a seminářů. Příprava těchto akcí byla poměrně časově náročná, již v tak napjatém harmonogramu projektu, zde patří veliký dík hlavní manažerce projektu. Tyto vzdělávací akce byly v území přijímány pozitivně, někdy až s nadšením. Jednalo se typově například o: vzdělávací semináře pro asistenty pedagoga, workshopy pro kariérové poradce, seminář o šikaně, seminář Sfumato (Splývavé čtení), sdílení dobré praxe především v rámci výjezdního zasedání zástupců škol a školských zařízení. Obecně byly vzdělávací akce laděny tak, abychom vhodně doplnili to, co v území chybělo a o co byl projeven zájem a dále to, co chybělo v aktivitách Šablon (Podpora škol formou projektů zjednodušeného vykazování). 5. Jaké aktivity byly v projektu nejpřínosnější a proč? Tematická setkávání zřizovatelů a škol: počítaje i neoficiální setkávání při jiných příležitostech, a ať již tedy byla provedena v jakékoliv formě, bylo setkávání a přímá komunikace pro projekt nejpřínosnější. Budování znalostních kapacit: Viz předchozí otázka, nejen, že vzdělávací aktivity naplňovaly cíle projektu, ale také pomáhaly ukázat přímý přínos pro cílové skupiny. Což jistě pomáhalo při další komunikaci. 7

8 D) VÝSTUPY, OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY, UDRŽITELNOST 1. Jaké byly původně plánované a jaké jsou v tuto chvíli reálné výstupy z projektu MAP? Soudíme, že stanovený harmonogram zpracování výstupů se i přes personální změny v projektu daří plnit a Finanční plán je čerpán v souladu se stanoveným finančním plánem a v souladu s plánovaným rozpočtem projektu. V rámci MO bylo provedeno vlastní šetření a průzkum v území, metaanalýzy relevantních strategií z území, probíhala komunikace s aktéry, jako příprava pro analytickou část. Na základě vyhodnocení výstupů z dotazníkového šetření MŠMT (přelom 2015/2016) byl zpracován Agregovaný výstup (04/2016). Dále byl sestaven Řídící výbor, který na 1. jednání schválil Statut, Jednací řád ŘV a byla zvolena předsedkyně ŘV. Z dostupných podkladů byla zpracována SWOT-3 analýza a na jejím základě byl vystaven návrh znění priorit dle tematických oblastí. V rámci akčního plánování došlo mezi aktéry k Dohodě o prioritách, která byla zahrnuta do Strategického rámce MAP. První VERZE SR MAP byla schválena a podepsána na 2. Jednání ŘV a odevzdána na RSK (07/2016). Druhá Verze 2.0 byla schválena na 3. Jednání ŘV a odevzdána na RSK (02/2017). Na 3. Jednání ŘV byla schválena Dohoda o potřebách v území SO ORP Děčín v oblasti vzdělávacích aktivit. Dále v rámci budování znalostních kapacit v návaznosti zjištěných potřeb v území byly naplánovány a byly průběžně realizovány vzdělávací aktivity. Na 4. Jednání ŘV (4/2017 PER ROLLAM) byla schválena Průběžná sebehodnotící zpráva a Plán vzdělávacích aktivit pro rok V červnu a červenci 2017 vrcholila práce na Akčním plánu, výstupem byl Roční akční plán pro období 2017/2018 a třetí Verze 3.0 Strategického rámce MAP, schváleno na 5. Jednání ŘV (7/2017). V roce 2017 byl dokončen finální dokument MAP, který byl připomínkován všemi zapojenými aktéry, byl projednán na Veřejném projednání v Děčíně dne Následně byl rozeslán ke schválení všem zřizovatelům škol v území SO ORP Děčín, kteří v průběhu listopadu a prosince 2017 vyslovili souhlas s tímto dokumentem. Finální dokument byl schválen ŘV dne na 7. jednání ŘV. V průběhu prosince 2017 a ledna 2018 byla vyhotovena tato Závěrečná evaluační zpráva. 8

9 2. Co jsme vytvořili nebo jak jsme projektem ovlivnili své okolí, aniž bychom to plánovali? S přihlédnutím k počátečním potížím, kdy byly postupně nastavovány komunikační kanály mezi jednotlivými aktéry, bylo na konci projektu příjemným překvapením a lze tedy říci neplánovaným vedlejším produktem nadšení, se kterým jsme se setkali u účastníků vzdělávacích akcí. Svědčí o tom především množství kladných ohlasů a žádosti o opakování podobných odborně zaměřených setkání. 3. Která nastavení/formáty komunikace se v našem území ukázaly jako nejlepší a proč? Všichni zapojení aktéři spolupracují na základě ové, elektronické, telefonické komunikace a osobních setkávání. V projektu byla zajištěna efektivní komunikace na všech úrovních realizace projektu (směrem k poskytovateli podpory, vedení organizace příjemce, partnerům projektu a jednotlivým pracovníkům projektu). Velice se nám osvědčilo osobní jednání na různých úrovních. Osobní kontakt se zapojenými aktéry se nám jeví jako jedna z nejlepších forem jednání, největší předností tohoto formátu jednání je možnost reálné diskuze a okamžité zpětné vazby. Také byly v rámci projektu zřízeny webové stránky, kde jsou veškeré výstupy z projektu zveřejňovány, avšak nejedná se o prioritní nástroj komunikace. 4. Která nastavení/formáty komunikace bychom ve svém území naopak již nevolili a z jakého důvodu? Nelze vyloučit, byť jakýkoliv použitý formát komunikace, jelikož každý má své klady a zápory. Nejproblémovější se ukázala jako komunikace em, což v případě vytíženosti některých subjektů a nastavení spamových filtrů při hromadné komunikaci vyvolávalo v projektu problémy, které byly řešeny jinou formou, nejčastěji telefonické konzultace a následné osobní setkání. 5. V čem náš projekt dokázal změnit okolí nebo chování lidí? V rámci projektu docházelo k setkávání a výměně zkušenosti mezi aktéry a odborníky vzdělávacího procesu (a nejen toho). Z pohledu Realizačního týmu, nemůžeme zcela objektivně hodnotit, do jaké míry projekt změnil okolí či chování lidí. Pouze z náznaků a více uvolněného jednání můžeme opatrně soudit, že v rámci projektu došlo k navazování pozitivních vztahů mezi 9

10 aktéry a většímu pochopení důležitosti společné diskuze a plánování. Také díky zpětné vazbě po realizaci vzdělávacích akcí se domníváme, že byla nastavena pozitivní komunikace mezi jednotlivými subjekty, a především došlo k posunu ve vnímání spolupráce v území. 6. Jak budou fungovat vytvořená partnerství po skončení projektu, a to i s ohledem na celkovou organizaci (finanční, lidské zdroje, motivaci ke kooperaci apod.)? Jakých změn je případně potřeba pro udržení ideje projektu i po skončení podpory z OP VVV? Pro účely posouzení byly vytvořeny tři možné varianty: Optimistická: V této variantě hraje významnou roli navazující projekt MAP II, tedy že zároveň partnerství a spolupráce vydrží nejen díky nastavení současného stavu, ale podaří se v navazujícím projektu více posilnit trvalou platformu komunikace a spolupráce. Aby to však bylo možné, musí dojít k posílení především lidských zdrojů a snížení byrokratické zátěže pedagogů a především ředitelů škol. Realistická: Partnerství a spolupráce v současné míře vydrží pouze do doby projektu, případně navazujícího projektu. Poté z nedostatku financí (a finanční motivace) se partnerství vzhledem k velikosti regionu začnou štěpit a nastane stav spolupráce mezi omezeným počtem aktérů, nikoliv všichni s každým, jelikož na takovou míru spolupráce nebudou stačit lidské zdroje. Zde vidíme pozitivní přínos projektu k motivaci ke vzájemné spolupráci. Pesimistická: Počítá s možností, že navazující projekt nebude realizován, a tedy nebude možnost dále podporovat společné aktivity cílových skupin projektu. V případě pesimistické varianty by hrály klíčovou roli lidské zdroje, především narůstající časová vytíženost, která by omezila jak společnou komunikaci na nutné minimum, tak i spolupráci. 10

11 E) DODATEČNÉ INFORMACE Personální změny v projektu: V dubnu 2016 (dva měsíce po zahájení realizace projektu) onemocněl hlavní manažer a koordinátor projektu Ota Dračka. Na základě rozhodnutí předsedy Výkonného výboru MAS Labské skály, z.s. byla pověřena řízením projektu Jiřina Bischoffiová a to od V rámci zastupování byly dopracovány všechny potřebné výstupy, došlo k realizaci naplánovaných aktivit (setkání pracovních skupin, Řídícího výboru apod.). Vzhledem k náročnosti agendy a realizace projektu byla zařazena do projektu jako hlavní manažerka a koordinátorka Hana Blažková. K zajištění odborné pozice analytika zpracovatele byl od do projektu zařazen Bc. Jiří Zikmund. Další změna nastala u partnera Statutární město Děčín, kdy k ukončila pracovní činnost na projektu u partnera Statutární město Děčín na pozici Administrátor města a kontaktní osoba - Mgr. Lenka Houdová. Na pozici Administrátor města byla zařazena od Mgr. Anna Zemanová. Všechny tyto skutečnosti se promítly v žádosti o změnu, která byla schválena I přes tyto personální změny probíhala realizace projektu v nastaveném režimu a dle stanoveného harmonogramu. Další personální změna nastala ve složení RT odborný tým v měsíci 08/2017, kdy ukončila svou činnost na projektu Ing. Jana Šubrtová Odborný metodik pro povinná, volitelná i nepovinná opatření a její osoba byla nahrazena Ing. Renatou Jírovou. Poslední změna osoby v Realizačním týmu (odborný tým) na pozici Facilitátor zpracovatel dokumentu k byla z pozice facilitátora na projektu uvolněna Jiřina Bischoffiová, kterou od nahradila na této pozici Ing. Renata Jírová. Žádné tyto personální změny nenarušily akční plánování, řízení projektu, průběh a realizaci projektu MAP. 11

12 F) SHRNUTÍ Práce na tomto dokumentu začala počátkem prosince 2017, přičemž byla zvolena stejná forma, jako tomu bylo u vypracování Průběžné evaluační zprávy, tj. komunikace pomocí sdíleného dokumentu na online Google disku. Vzhledem k interní povaze dokumentu měli možnost přístupu pouze členové realizačního týmu, kteří postupně odpovídali na klíčové otázky vnitřního hodnocení, přičemž hlavní manažer projektu krom vlastního hodnocení zajistil podložení evaluace danými informacemi z projektu (např. harmonogram, kompetence). Finální verze dokumentu byla projednána a schválena členy Realizačního týmu a to prostřednictvím hlasování PER ROLLAM dne Následně byla tato závěrečná evaluace předložena k projednání a schválení členům Řídícího výboru MAP a schválena Řídícím výborem na 7. Jednání Řídícího výboru MAP v Děčíně dne Schválil Řídící výbor MAP rozvoje vzdělávání pro SO ORP Děčín, v Děčíně dne 19. ledna 2018 Mgr. Miroslava Šmídová Předsedkyně Řídícího výboru MAP rozvoje vzdělávání pro SO ORP Děčín 12