Analýza sociálních vztahů u paviánů dželada (Theropithecus gelada) v Zoo Zlín - Lešná

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Analýza sociálních vztahů u paviánů dželada (Theropithecus gelada) v Zoo Zlín - Lešná Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. Ing. Ladislav Máchal, DrSc. Vypracovala: Pavlína Hloucalová Brno

2

3

4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza sociálních vztahů u paviánů dželada (Theropithecus gelada) v Zoo Zlín - Lešná vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis...

5 PODĚKOVÁNÍ Děkuji prof. Ing. Ladislavu Máchalovi, DrSc. za zadání bakalářské práce, Ing. Šárce Hanulákové za konzultace, rady a připomínky při jejím zpracování a dále Ing. Romanu Horskému ze ZOO Zlín Lešná za možnost provést pozorování v zoologické zahradě. Dále děkuji své rodině a přátelům za podporu při studiu.

6 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá problematikou etologie dželad se zaměřením na sociální chování určené skupiny. Práce je rozdělena na několik částí. V první části bylo cílem komplexně zhodnotit dostupné literární zdroje. Dále bylo provedeno pozorování dané skupiny jedinců, zaměřené na jednotlivé prvky chování sběr potravy, šplhání po stromech, péče o srst, pozorování okolí, pohyb, hra, odpočinek a agresivní chování. Celkem bylo provedeno 5 pozorování. V poslední části práce jsou zpracovány výsledky pomocí etogramů a grafů. Největší podíl zaujímala pastva dželad, a to 55,%. Dále pohyb 5,%, péče o srst 8,6%, odpočinek 7,5%, pozorování okolí 5,5%, šplhání po stromech,6%, hra,% a v nejmenším zastoupení agresivní chování %. druhu Klíčová slova: dželada, sociální chování, reprodukční jednotka, komunikace ABSTRACT Bachelor s thesis deals with the issue of ethology of gelada baboons focusing on the social behavior of a specified group. The thesis is divided into several parts. In the first part was to comprehensively evaluate the available literate sources. Then was made observation of the group of individuals, focusing on individual elements of behavior - foraging, climbing trees, grooming, observation of surroundings, movement, playing, resting and aggressive behavior. Five observations was made altogether. In the last part the results are processed using the etograms and graphs. The largest part was occupied by foraging, 55,%. Further movement 5,%, grooming 8,6%, rating 7,5%, observation of surroundings 5,5%, climbing trees,6%, playing,% and in the smallest representation aggressive behavior %. Key words: gelada baboons, social behavior, reproductive unit, communication of species

7 OBSAH ÚVOD...9 CÍL PRÁCE... LITERÁRNÍ PŘEHLED.... Dželada (Theropithecus gelada)..... Zařazení do systému..... Rozšíření druhu..... Vzhled dželad.... Životní projevy dželad Život ve volné přírodě Sociální chování Agresivní chování Usmiřovací chování Herní chování Grooming Sociální struktura Komunikace druhu Komunikace vizuální Komunikace akustická..... Komunikace taktilní... 4 MATERIÁL A METODIKA Materiál Pozorovaná zvířata Místo etologického pozorování Doba pozorování Metodika Metoda pozorování Metody vyhodnocení Pozorované aktivity Sběr potravy Pohyb... 5

8 4... Pozorování okolí Péče o srst Šplhání po stromech Hra Agresivní chování Odpočinek VÝSLEDKY A DISKUSE Pozorování dne Pozorování dne Pozorování dne Pozorování dne Pozorování dne Souhrnné výsledky všech pozorování ZÁVĚR SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ SEZNAM ZKRATEK... 4 POUŽITÁ LITERATURA PŘÍLOHY... 47

9 ÚVOD Během pleistocénu došlo k prudké diferenciaci primátů především ve Starém světě. Vznikly tak jednotlivé dnes známé rody. Rozšíření jednotlivých rodů se postupem u měnilo. V Evropě a na části Asie primáti, kromě člověka, vyhynuli. Změnil se i způsob života, od stromového způsobu života k životu na zemi, a způsob výživy z býložravců se stali všežravci. Tyto změny lze nejlépe pozorovat na podčeledi kočkodanovití (Cercopithecidae), kam patří paviáni, makakové, mangabejové a kočkodani. Z celé podčeledi se nejvíce přizpůsobili životu na zemi právě paviáni. Vyvinula se u nich výrazná pohlavní dvojtvárnost. Samci jsou obvykle až dvakrát větší než samice a na krku mají hřívu. Samicím v období říje zarudnou a zduří pohlavní orgány. Paviáni se rozšířili po celém území Afriky. Některé druhy obývají savany, jiné naopak pralesy v západní Africe, polopouště nebo hory. První zmínky o chovu primátů, a především paviánů, v zajetí pocházejí ze starého Egypta. Za vlády královny Hatšepsut byli na jejím dvoře ve velkých skupinách chováni paviáni pláštíkoví a kočkodani. Kolem roku 49 př. n. l. byly na lodi připlouvající z bájné země Punt, která se údajně nacházela na území Eritreje, podle jiných zdrojů na území dnešního Somálska, převáženy také skupiny paviánů. Na malbách z těchto lodí je patrné, že se paviáni pohybovali po palubě volně, byli tedy s největší pravděpodobností ochočeni. Paviána dželadu (Theropithecus gelada) popsal poprvé v roce 85 německý cestovatel a zoolog Eduard Rüppel. Jde o jediného žijícího zástupce svého rodu. K příbuzným dželad patří především pavián pláštíkový (Papio hamadryas) a pavián anubi (Papio anubis) z rodu pavián (Papio) a dále také zástupci rodu hulman (Presbytis). 9

10 CÍL PRÁCE Cílem této bakalářské práce bylo komplexně hodnotit dostupné literární zdroje. Dalším cílem bylo etologické pozorování skupiny jedinců paviánů dželada v Zoo Zlín Lešná zaměřené na sociální chování a zpracování získaných výsledků statistickými metodami a zobrazení pomocí etogramů.

11 LITERÁRNÍ PŘEHLED. Dželada (Theropithecus gelada).. Zařazení do systému Dželada (Theropithecus gelada) patří do řádu primátů, jež je jednou z nejstarších doložených linií placentálů. Patří mezi úzkonosé opice (nebo také opice Starého světa), pro které je typická úzká přepážka mezi nozdrami, párové sedací hrboly, protistojné palce a ocas, který není chápavý. Dželada se řadí do čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae) a rodu dželada (Theropithecus), pro který je typická býložravá výživa a stromový způsob života. Rod dželada zahrnuje dva poddruhy - dželada hnědá (Theropithecus gelada gelada) a dželada východní (Theropithecus gelada obscurus). (GAISLER A ZIMA, 7). ANDĚRA () doplňuje, že díky vzhledu, stavbě těla a životním zvykům tvoří dželada pomyslný přechod mezi makaky a paviány. Důvodem, proč jsou dželady v samostatném rodu, jsou typické morfologické znaky, jako je lysina na hrudi, anatomické znaky na lebce a chrupu, známé pod označením T-komplex. Ty jsou způsobeny změnou potravních podmínek (DOBRORUKA, 98)... Rozšíření druhu Paviáni se přirozeně vyskytují na téměř celém území Afriky a jižní části arabského poloostrova. Dželady žijí převážně na etiopské náhorní plošině, na území Národního parku Simienské hory, kde jsou chráněné (HILLER, 995). DOBRORUKA (98) dodává, že žijí ve výškách od 5 do 5 m. n. m. (až 4 m. n. m.) v okolí jezera Tana. Jejich výskyt lze ohraničit řekami Awash, Tacazze a Blue Nile. Vyskytují se převážně v blízkosti skal a roklí. Byly nalezeny i populace ve značné vzdálenosti od ostatních populací.

12 GRON (8) uvádí, že se dželada hnědá vyskytuje nejtěji na severu, kdežto dželada východní převážně na jihu tohoto území. Dželady na rozdíl od ostatních paviánů nešplhají po stromech, ale po strmých skalách. Vyhýbají se silnému slunci a vyhledávají spíše stín. Planiny obývají v početných skupinách, které jsou někdy tvořeny až 6 jedinci, nejtěji mají kolem členů. Celkový počet jedinců se ve volné přírodě odhaduje na až jedinců (MORELL, ). ANDĚRA () naopak ve své publikaci uvádí, že se početnost dželad odhaduje na 6 jedinců. GIPPOLITI A HUNTER (8) dodávají, že i přesto je tento druh uveden na Červeném listě Mezinárodní unie na ochranu přírody, konkrétně v kategorii LC Least Concern. Je to kategorie s nejnižším ohrožením, i když stavy stále klesají v důsledku úbytku přirozeného prostředí. Dželady jsou také uvedeny v seznamu CITES, který umožňuje sledovat obchod se zvířaty mezi jednotlivými zeměmi (HILLER, 995). HILLER (995) dále dodává, že lov dželad je v Africe povolen jen pro vládní orgány v národním zájmu nebo pro účely vědy. Vývozní kvóty dželad z Etiopie pro rok činí ks (

13 Obr.. Rozšíření dželad v Etiopii (Gron, 8).. Vzhled dželad Dželada hnědá i dželada východní patří sice do rodu dželada (Theropithecus), ale pro velkou podobnost a zdůraznění příbuznosti s rodem pavián (Papio) se velmi to používá i označení pavián dželada (FOTHERGILL, 7). Srst dželad je tvořena hnědými až černými chlupy s béžovými špičkami (FOTHERGILL, 7). DOBRORUKA (98) dodává, že čokoládově hnědá srst je na lících zbarvena do šeda. Samci mají na hlavě a krku dlouhou hřívu, kterou samice postrádají. Tato hustá srst a hříva jim pomáhá udržet tělesné teplo a šetřit tak energii. Dželady mají velmi bystré oči i uši a ze všech primátů mají nejsilnější prsty (FOTHERGILL, 7). ANDĚRA () dodává, že prsty jsou zakončeny ostrými zahnutými nehty. Velmi typickým znakem jsou bílá oční víčka, která kontrastují s tmavým obličejem (HILLER, 995). Dželada má holou rudou kůži na hrudi a části krku, lemovanou korálkovitými zduřeninami a bílými chlupy. Především kvůli této skvrně se v některých jazycích označuje jako pavián s krvácejícím srdcem (DOBRORUKA, 98).

14 Lysina na hrudi se pravděpodobně vyvinula jako náhradní ukazatel, protože většinu dne dželady sedí, a proto jsou změny na pohlavních orgánech špatně viditelné (FOTHERGILL, 7). Samci dželad měří 6 8 cm, váží kolem kg a mají dlouhý ocas, který měří až 6 cm a je zakončen štětkou (ANDĚRA, ). HILLER (995) dodává, že samice jsou menší, měří 5 6 cm, váží asi 4 kg a i jejich ocas je podstatně kratší: 5 4 cm. Obr.. Samice a samec dželady hnědé (Profimedia, ) Protože se dželada živí výhradně rostlinnou potravou v závislosti na klimatických podmínkách, řadíme ji mezi býložravce. Největší zastoupení v potravě mají listy, plody, květy a tráva, v období sucha také semena a hlízy ( ANDĚRA () dodává, že velmi vzácně požírají hmyz nebo malé živočichy, především pro zpestření jídelníčku. 4

15 . Životní projevy dželad.. Život ve volné přírodě Podle fosilních nálezů bylo prokázáno, že dželady žily dříve na velké části Afriky. Vlivem predátorů, především člověka, se přesunuly do chladnějších vrcholků Simienského pohoří a Etiopské vysočiny, která je známá také jako střecha Afriky. Rozprostírá se na území Etiopie, Eritreje, části Somálska a v průměru má asi km (FOTHERGILL, 7). Podle ANDĚRY () obývají tlupy území o rozloze km, v závislosti na velikosti skupiny. Toto území má vždy dostatek špatně přístupného terénu, skal a srázů, které dželadám v noci slouží jako úkryt před predátory. Jedním z hlavních predátorů je levhart skvrnitý (Panthera pardus) a hyena skvrnitá (Crocuta crocuta). FOTHERGILL (7) dodává, že z tohoto důvodu vzniklo soužití s kozorožci habešskými (Capra wallie), kteří díky své výšce mohou ve vysoké trávě lépe a rychleji zpozorovat predátora. Dželady se mohou v klidu pást a nemusí být stále ve střehu. Dříve dželady ohrožoval vlček etiopský (Canis simensis), který dnes přežívá jen v malé populaci čítající asi 5 kusů. ANDĚRA () uvádí, že se celá tlupa během dne pohybuje společně a v závislosti na ročním období a travních podmínkách nachodí kolem km za den. Na stromy šplhají výjimečně, takže většinu u tráví na zemi. Jsou velmi plaché a od skupiny se vzdalují jen minimálně. Mláďata zůstávají se samicemi až 8 měsíců a proto mají mladé každý druhý rok. Rodí výhradně jedno mládě. Ve volné přírodě žijí dželady kolem let... Sociální chování Pojem chování lze definovat jako jeden z nejefektivnějších mechanismů adaptace. Zvíře se změnami chování chrání před predátorem, nemocemi nebo nepříznivými klimatickými podmínkami. Jednou ze základních forem chování je chování sociální (VOŘÍŠKOVÁ, ). 5

16 VANČATOVÁ (9) dodává, že se sociální chování vztahuje k udržování pozitivních i negativních sociálních vztahů ve skupině. VESELOVSKÝ (5) uvádí, že sociální chování vyplývá ze styku dvou a více jedinců, většinou vnitrodruhově. VESELOVSKÝ (5) dále uvádí, že se sociální hierarchie může týkat buďto všech jedinců ve skupině nebo může být oddělena pro jednotlivá pohlaví, jako je tomu například u vlků, paviánů nebo makaků. U primátů se nejtěji vyskytuje forma tzv. triumvirátu, kdy dominantnímu samci pomáhají v jeho postavení samice. Tento dominantní samec vytlačuje mladé samce na okraj skupiny, aby chránili tlupu před predátory.... Agresivní chování Agresivní chování lze z etologického hlediska rozdělit na útok a útěk. Útok bývá to nesprávně označován také jako agonistické chování (VANČATOVÁ, 9). VESELOVSKÝ (5) uvádí, že vnitrodruhová agresivita má jistou důležitost a zajišťuje rovnoměrné rozptýlení stáda po celém prostoru. V uzavřené společnosti vedou tyto střety mezi jedinci k upevnění hierarchie. Nevýhodou tohoto druhu chování je především zranění při boji. Hrozbu využívají jedinci k zastrašení nepřítele. Aby nedošlo k souboji, používá dželada jako výstrahu bílá oční víčka. MCCOWAN ET AL. (8) píše, že agrese je to využívána oběma pohlavími k vytvoření a posílení sociálního postavení. U makaků lze pozorovat prvky agrese, jako je plácání předními končetinami, tahání srsti, tahání za ocas a kousání nebo i jiné nekontaktní chování.... Usmiřovací chování Podle VANČATOVÉ (9) vzniká usmiřovací chování bezprostředně po konfliktu. Může přecházet do tzv. groomingu nebo jiných kontaktních forem sociálního chování. VESELOVSKÝ (5) dodává, že v usmiřovacím chování se někdy může uplatnit i sexuální chování, jako například náznak kopulace u šimpanzů bonobo. 6

17 ... Herní chování Herní chování má velký význam pro rozvoj ostatních forem chování a pomáhá k postupnému začlenění jedince do skupiny (VANČATOVÁ, 9). MANCINI A PALAGI (9) popisují, že u mláďat může být pozorováno sociální chování ve formě hry, která ovlivňuje schopnost regulovat emocionální reakce zvířete. U dospělých zvířat to dochází k nutnosti vyrovnat se s novými situacemi a sociálními otázkami. Z tohoto důvodu má sociální hra důležitou roli i v této fázi života. MANCINI A PALAGI (9) dále zjistili, že u solitérních druhů primátů převládají námluvy ve formě sociální hry. Naopak u druhů s vyšším stupněm sociální agregace převládá tzv. non-sexuální hra. Dželady se vyznačují silným sexuálním dimorfismem a sociální strukturou v čele s jedním samcem. Je předpokládána vyšší úroveň sociální hry mezi mladými samci než samicemi....4 Grooming Podle VANČATOVÉ (9) se jedná o ritualizovanou formu komfortního chování, kdy jsou zapojeni dva jedinci, výjimečně více jedinců. Tato forma chování zahrnuje především čištění těla a srsti. U primátů si výše postavený jedinec nechává čistit srst od níže postaveného jedince. Grooming hraje velmi důležitou roli mezi samcem a říjnou samicí... Sociální struktura Dželady ve volné přírodě tvoří různě velké tlupy v počtu až 5 jedinců (FOTHERGILL, 7). Na vnitřní uspořádání tlup se názory v literárních zdrojích liší. GRON (8) uvádí, že strukturu tvoří hlavní sociální jednotky skupina a reprodukční jednotka. Je patrné, že k rozmnožování dochází na jiné úrovni (reprodukční jednotka) než k ekologické aktivitě druhu (skupina). Za základ tlupy považuje reprodukční jednotku, která čítá 4 samce a samic s mláďaty. Pokud je v reprodukční jednotce více než jeden dospělý samec, je jen jeden z nich pohlavně aktivní. 7

18 GRON (8) dále uvádí, že reprodukční jednotky jsou velmi stabilní a přetrvávají po dobu delší než 6 měsíců. Odolávají i narušení, které by u jiných druhů vedlo k reorganizaci. Uvnitř jednotky existuje hierarchie, kdy mají níže postavené samice menší možnost reprodukčního úspěchu než výše postavené. Blízce příbuzné samice mají velmi to podobné postavení. Samice ve svých rodných jednotkách zůstávají a emigrují jen mimořádně. Přechod mezi skupinami je tak omezen jen na samce, kteří hledají páření a svou novou reprodukční jednotku. Skupina je pak tvořena 6 reprodukčními jednotkami a skupinou mladých samců, kteří tvoří své vlastní mládenecké harémy (GRON, 8). FOTHERGILL (7) a MANCINI A PALAGI (9) naopak uvádějí, že tlupy jsou složeny z harémů, které zahrnují samce, 6 samic a mláďata. Největší společenské vztahy mají mezi sebou právě samice, které jsou předmětem společenských vztahů, a toto pouto přenášejí na potomky, především na dcery. Soudržnost samic v harému je postačující pro udržení integrity i při absenci alfa samce. GRON (8) ve své publikaci píše, že v jednotce či skupině lze pozorovat malou agresivitu. Nejtěji je agresorem samice, která projevuje agonistické chování k jiné jednotce nebo skupině. Konflikt vyvrcholí, když se zapojí samci a někdy i samice z nepřátelské skupiny a agresor je následně vyloučen. Doným uskupením skupiny, ke kterému dochází hlavně v období sucha, kdy spolu dželady přicházejí na pastvu, je stádo (FLANNERY, 7). GRON (8) doplňuje, že je tvořeno 6 reprodukčními jednotkami, které mohou pocházet i z různých skupin. Stáda jsou nestabilní a počet jedinců se neustále mění. Přechodné uskupení samců, kteří nejsou členy žádné reprodukční jednotky, představují mládenecké harémy. Mezi jednotkami, skupinami, mládeneckými harémy či vedoucími samci není zatím známo žádné hierarchické postavení. ZIKÁN (8) dodává, že v období říje dochází mezi samci k soubojům o jednotky či harémy. Nejdůležitějším faktorem při rozhodování o vítězi není samo vítězství v boji, ale samice a jejich náklonnost k samci. Často si samice svého samce brání, aby k souboji vůbec nedošlo. 8

19 Samec může změnit nebo získat novou reprodukční jednotku dvěma způsoby. Jedním je jeho přijetí jako podřízeného samce, kdy se po e oddělí s několika samicemi. Někdy se stane, že nově příchozí samec zaujme místo původního samce a stane se pohlavně aktivním v jednotce. Samice dané jednotky to potvrdí tím, že se novému samci dvoří. Druhým způsobem zisku je převzetí nedotčené reprodukční jednotky (GRON, 8).. Komunikace druhu Komunikací rozumíme ovlivňování ostatních živočichů pomocí určitých signálů. Mezi tyto signály lze zařadit samotné chování nebo například chemické látky. Samotná komunikace potom probíhá na základě tzv. signálních kanálů, především optických, akustických, chemických a taktilních (FRANCK, 996).. Komunikace vizuální Vizuální signály představují jedny z nejzákladnějších signálů, ačkoli mají omezený dosah oproti akustickým. Nejvíce se uplatňují v rámci agonistického a rozmnožovacího chování (FRANCK, 996). ZIKÁN (8) ve své práci uvádí, že k vizuální komunikaci dželad můžeme přiřadit především mimiku obličeje. Jde o vytahování obočí a odhalování bílých očních víček, což lze chápat jako projev dominance. Jejich dalším projevem je ohrnování horního rtu až k nosu, kdy se odhalí zuby a dásně. Toto chování je považováno za obranné nebo jako výzva ke konfliktu. Někdy může jít i o projev strachu. Můžeme se setkat i s postavením těla, zíváním, strnulými pohledy nebo pohyby rtů. Do vizuální komunikace lze zařadit i zarudnutí prsní lysiny v době říje. VANČATOVÁ (9) dodává, že mimika je u úzkonosých opic výraznější, než u ploskonosých. 9

20 .. Komunikace akustická Signály akustické mají sice široký dosah, ale jsou energeticky velmi náročné. Nejvíce využívané jsou za tmy a v hustém porostu. U primátů lze pozorovat tyto signály výhradně ve stupňované formě (FRANCK, 996). U dželad je tento druh komunikace nejtější. Mezi jednotlivé prvky patří například rytmické vrčení. Signalizuje přiblížení jedince k druhému s přátelskými účely. Tento projev lze pozorovat u všech jedinců s výjimkou mláďat (FLANNERY, 7). FLANNERY (7) dále uvádí, že velmi tým prvkem je pronikavý štěkot. Jde o ostrý a výbušný zvuk vydávaný všemi dželadami jako reakce na náhlé vyrušení. Po takovémto projevu se ostatní členové skupiny dají na útěk. Dospělí samci vydávají velmi hlasitý dvoufázový štěkot, který je opakován po -5 vteřinách a upozorňuje na predátora. MORELL () dodává, že dželady vydávají až různých zvuků. U primátů se pomocí tohoto druhu komunikace uskutečňuje rozmístění v prostoru, upozornění na nebezpečí nebo udržení kontaktu mezi jedinci (VANČATOVÁ, 9)... Komunikace taktilní Tento druh komunikace je poměrně tý u úzkonosých opic, z toho u makaků je až x tější než u jiných druhů. Je výrazem přátelského chování (VANČATOVÁ, 9). ZIKÁN (8) dodává, že k taktilní komunikaci patří hlavně přebírání srsti mezi jedinci či dotýkání se nosy, což upevňuje sociální vztahy a slouží jako pozdrav nebo utěšování.

21 4 MATERIÁL A METODIKA 4. Materiál 4.. Pozorovaná zvířata Z českých a slovenských zoologických zahrad jsou dželady chovány pouze v brněnské zoologické zahradě a v ZOO Zlín Lešná, z toho právě ve Zlíně je nejpočetnější skupina 5 samců, kteří byli předmětem pozorování: Negus Jde o nejstaršího samce, narozeného dne Ve skupině zastává funkci dominantního samce. Určuje směr a rychlost pasení, přesuny po výběhu či do ubikace. Většinou se neútní potyček mezi mladšími samci, ovšem při vzniku většího problému zasáhne. Je ze všech jedinců skupiny největší a má dlouhou hustou hřívu sahající až k zemi. Bílá oční víčka jsou při odhalení výrazně bílá. Tewagi Druhý nejstarší samec, narozený dne Ob přebírá funkci dominantního samce, nejtěji při pasení. Je přibližně stejně velký jako Negus, ale hřívu má kratší. Gobez Třetí nejstarší samec, narozený dne Je menší než Negus a Tewagi. Hřívu má podstatně kratší, což je nejdůležitějším poznávacím znakem. Oční víčka jsou po odhalení tmavší. Kuru Druhý nejmladší samec, narozený dne.. 6. Je přibližně stejně velký jako Gobez a lze je od sebe těžce rozeznat.

22 Awaqi Jedná se o nejmladšího samce skupiny, narozeného dne Ze všech jedinců je nejmenší, bez hřívy a vzhledem připomíná samici. Oční víčka má tmavá, nevýrazná. Je nejtějším iniciátorem ke hře či konfliktu. Koordinátorem chovu dželad ve světě je Dr. Achim Johann ze ZOO Rheine a s jeho spoluprací byly dželady do Zlína dovezeny dne. 6. z francouzské ZOO Parc Zoologique Lisieux ve věku 4-5 let. Jedná se o zvířata odchovaná s rodiči v zoologické zahradě, nepocházejí tedy z volné přírody. 4.. Místo etologického pozorování Zoologická zahrada Zlín Lešná patří mezi 9 českých a slovenských ZOO zapojených do Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO). Její rozloha je přibližně 5 ha, z toho 48 ha zabírají expozice. V souné době je zde chováno 5 živočišných druhů a kolem jedinců. Zoologická zahrada je členem několika evropských a světových organizací WAZA, EAZA, SEAZA, IZE, UCSZOO, ISIS a Unie BZ ČR ( Výběh dželad je umístěn v expozici Etiopie, která byla otevřena v srpnu. Nachází se v těsné blízkosti voliéry s africkým ptactvem, má rozlohu necelých m a je doplněn o ubikaci. Celý výběh je umístěn do svahu, který protíná potůček. Ten spojuje řeku na jižní straně výběhu s jezírkem u severní vyhlídky. Do části výběhu zasahuje výběh damanů skalních. Celá expozice je přístupná celoročně, je vybavena typickými a originálními dekoracemi a předměty dovezenými přímo z Etiopie. V její těsné blízkosti se momentálně staví expozice Etiopie II., takže je v okolí větší pohyb zaměstnanců a větší ruch ze stavby.

23 Obr. Letecký snímek výběhu dželad (Mapy.cz, ) Obr. 4 Výběh, pohled na ubikaci ze severní vyhlídky, v pozadí probíhající stavba

24 Obr. 5 Výběh, pohled z jižní vyhlídky 4.. Doba pozorování Celkem proběhlo 5 pozorování ve dnech 6..,..,.., 9.. a... Začátek pozorování byl vždy v 8:, ale první aktivita dželad byla ovlivněna až východem z ubikace, vždy kolem 9:. V průběhu dne je pozorování asi na hodinu přerušeno z důvodu odpoledního krmení, které probíhá v ubikaci. Zde není možné dželady sledovat. Konec pozorování byl přibližně v 6: 7:. 4. Metodika 4.. Metoda pozorování Etologické pozorování bylo prováděno formou skupinových snímků chování. Vzhledem ke krátké době trvání jednotlivých aktivit byl zvolen pětiminutový interval. Jako doplňující informace byla zaznamenána venkovní teplota, stav poí a vlivy na chování zvířat. Při pozorování bylo měněno stanoviště podle pohybu dželad po výběhu. Severní vyhlídka (v etogramu značena S ) je krytá a poskytuje výhled na většinu výběhu, kromě výběžku u výběhu damanů skalních (v etogramu značena D ) a terénních nerovností. Z jižní vyhlídky (v etogramu značena J ) je naopak vidět za tyto nerovnosti a zbytek výběhu. 4

25 4.. Metody vyhodnocení Ke zpracování a vyhodnocení výsledků byl použit program Microsoft Office Excel, verze 7. Data byla zanesena do tabulek, z nichž byly následně vytvořeny etogramy a grafy. K výpočtu zastoupení jednotlivých aktivit byly použity vzorce z tohoto programu (suma, směrodatná odchylka a procentický podíl). 4.. Pozorované aktivity 4... Sběr potravy Dželady se pasou největší část dne. Sedí a obratně kolem sebe vytrhávají prsty trsy trávy nebo sbírají semena. Čas od u prohrabou zem, aby se dostaly ke kořínkům. Postupně si poposedávají, takže neustále mění pozici a takto migrují po výběhu Pohyb Jelikož se dželady přesouvají z místa na místo již při sběru potravy, jako pohyb byl hodnocen přesun na větší vzdálenost, to jako skupina, nebo přímo běh, který je většinou reakcí na nějaký podnět. Podnětem může být například přítomnost predátora, vyrušení jedincem skupiny nebo nenadálé události v okolí Pozorování okolí Jedinec zcela přestane vykonávat jakoukoli jinou aktivitu a sleduje dění kolem něj. Ve volné přírodě takto reaguje na různé výrazné zvuky, především sloní volání nebo lví řev. V zoologických zahradách je tato reakce pozorována i při vyrušení od návštěvníků. Ve volné přírodě je pozorování okolí tější. Důvodem je vyhledávání případných predátorů Péče o srst Patří mezi jednu z nejdůležitějších sociálních aktivit. Dželady si srst pročesávají většinou navzájem podle postavení ve skupině nebo každý jedinec sám sobě Šplhání po stromech Ačkoli literární zdroje uvádějí, že dželady nešplhají po stromech a pohybují se pouze po zemi, v zoologických zahradách je tato skutečnost jiná. Dželady šplhají do poměrně velkých výšek. Nejtěji za účelem hry, lepšího pozorování, úniku před soupeřem a někdy zde i nocují. Lze to chápat jako ekvivalent skalních úkrytů ve volné přírodě. 5

26 4...6 Hra Ve smyslu chování z nudy, buď dvou a více jedinců, nebo jedince samotného. Většinou se jedná o hraní si s předměty, které nalezne ve svém okolí - větve, listí, kameny, trsy trávy. Často lze pozorovat i hru s vodou Agresivní chování Toto chování lze pozorovat při narušení osobního prostoru. Při výskytu jde spíše o upevnění vztahu a ujasnění postavení ve skupině. Většině potyček předchází výhružka v podobě odhalení bílých očních víček od dominantního samce Odpočinek Nejtěji dželady odpočívají v páru či skupince. Při nepříznivém poí sedí obličeji k sobě a objímají se nebo odejdou odpočívat do úkrytu. Za slunného poí odpočívají každá zvlášť, lehnou si na břicho, na záda nebo se opřou např. o kmen stromu. 6

27 Stanoviště Pozorování okolí [n] Šplhání po stromech [n] Sběr potravy [n] Péče o srst [n] Pohyb [n] Hra [n] Agresivní chování [n] Odpočinek [n] 5 VÝSLEDKY A DISKUSE 5. Pozorování dne 6.. Tab.. Etogram pozorovaných aktivit ze dne 6.. Venkovní teplota, Čas poí 8: S 9: S C, jasno 9: S : J 6 6 : J : D 9 C, slunečno : D : S : S 8 6 : S C, slunečno : S 8 5 4: S 4: S 5: S C, slunečno 5: S 5 6: J 6 6: J 6 6 součet % podíl 7, 4,6 58,6 7,7 5,4,6,,9 Legenda: S severní vyhlídka, J jižní vyhlídka, D vyhlídka u damanů skalních, [n] počet jedinců 7

28 Graf. Podíl pozorovaných aktivit ze dne 6..,%,9%,6% 7,% 4,6% 7,7% 5,4% pozorování okolí šplhání po stromech sběr potravy péče o srst pohyb hra agresivní chování odpočinek 58,6% Pozorování bylo zahájeno v 8:, ale první aktivitu bylo možné pozorovat až v 9:, kdy nejstarší samec vyšel z ubikace. Do : byla pozorována jako nejtější aktivita pasení. Následoval velký přesun skupiny na jiné místo, pravděpodobně za kvalitnější potravou. Dále až do : opět převládala pastva. Ve 4: bylo sledování přerušeno odpoledním krmením v ubikaci. Od 5: opět převládala pastva, ke konci pozorování byl znát posun blíže k oplocení, kde je nevypasená, čerstvě narostlá tráva. V grafu lze vidět, že pastva zabírala největší část denních aktivit (58,6% ±,5%). Z dalších aktivit byl nejvýraznější pohyb (5,4% ±,8%) a péče o srst (7,7% ±,6%). Grafy 9, které jsou uvedeny v příloze, zobrazují průběh jednotlivých aktivit během pozorovacího dne. 8

29 Stanoviště Pozorování okolí [n] Šplhání po stromech [n] Sběr potravy [n] Péče o srst [n] Pohyb [n] Hra [n] Agresivní chování [n] Odpočinek [n] 5. Pozorování dne.. Tab.. Etogram pozorovaných aktivit ze dne.. Venkovní teplota, Čas poí 8: S 8 7 9: S 5 C, zataženo 9: S 7 : S 4 5 : S : J C, slunečno : S 8 6 : S 4 6 : S : S C, slunečno : D 4: S 8 7 4: S 6 5: J 7 6 C, slunečno 5: S 8 6: J 4 6 6: J 4 7 součet % podíl 4,4,5 6,7 7,7 9,,9,5 Legenda: S severní vyhlídka, J jižní vyhlídka, D vyhlídka u damanů skalních, [n] počet jedinců 9

30 Graf. Podíl pozorované aktivit ze dne..,9%,%,5% 4,4%,5% 7,7% 9,% pozorování okolí šplhání po stromech sběr potravy péče o srst pohyb hra agresivní chování odpočinek 6,7% Tento den pozorování opustily dželady ubikaci v 8:45. Většinu dne se dželady věnovaly pastvě, odpoledne byla ve větší míře pozorována péče o srst. Po celou dobu dne se dželady pohybovaly výhradně na slunných místech. V ech 9:, 4: a 6: lze pozorovat zvětšenou míru pohybu, vyvolanou vždy příchodem ošetřovatele. Od 6: je také patrný odpočinek. Graf znázorňuje podíl jednotlivých aktivit. Zcela převažuje sběr potravy (6,7% ±,5%), což bylo velmi ovlivněno slunečným poím po celý den. Dále následuje pohyb (9,% ±,6%) a péče o srst (7,7% ±,%). Na grafech -7 uvedených v příloze jsou opět zobrazeny průběhy jednotlivých aktivit během tohoto pozorovacího dne.

31 Stanoviště Pozorování okolí [n] Šplhání po stromech [n] Sběr potravy [n] Péče o srst [n] Pohyb [n] Hra [n] Agresivní chování [n] Odpočinek [n] 5. Pozorování dne.. Tab.. Etogram pozorovaných aktivit ze dne.. Venkovní teplota, Čas poí 8: S 9: S C, jasno 9: S 4 : S 7 : S 8 4 : S C, slunečno : S : S 6 7 : S 6 : S 7 C, slunečno : S 4: S : D 4 5: J 7 7 C, slunečno 5: J 6 6: J 4 6 6: J 4 5 součet % podíl 6,,4 54,9 8,5 5,6, 6,,4 Legenda: S severní vyhlídka, J jižní vyhlídka, D vyhlídka u damanů skalních, [n] počet jedinců

32 Graf 8. Podíl pozorovaných aktivit ze dne..,% 6,%,4% 6,%,4% 5,6% 8,5% 54,9% pozorování okolí šplhání po stromech sběr potravy péče o srst pohyb hra agresivní chování odpočinek Třetí den pozorování byly dželady ve výběhu již při příchodu k výběhu. Kvůli pracím ve výběhu byly ale následně zavřeny do ubikace. Byl odstraněn ohradník u obou vyhlídek, jelikož zcela roztál led na řece i jezírku. V 9: lze pozorovat vyšší míru pohybu, což bylo způsobeno vypuštěním dželad do výběhu. Celý den opět převládala pastva, lze ale pozorovat větší zastoupení pohybové aktivity a péče o srst. V 6: bylo možné sledovat výrazné agresivní chování, bez zjevné příčiny. Graf 8 ukazuje, že ze sledovaných aktivit byl opět nejtější sběr potravy (54,9% ±,6%). Celodenní průběhy jednotlivých aktivit jsou zobrazeny na grafech 9-6 v příloze.

33 Stanoviště Pozorování okolí [n] Šplhání po stromech [n] Sběr potravy [n] Péče o srst [n] Pohyb [n] Hra [n] Agresivní chování [n] Odpočinek [n] 5.4 Pozorování dne 9.. Tab. 4. Etogram pozorovaných aktivit ze dne 9.. Venkovní teplota, Čas poí 8: S 4 9 vítr 9: S 8 7 C, zataženo 9: S 6 7 : S 7 8 : S 5 5 vítr : S 6 C, zataženo : S : S 8 6 : S : D C, oblačno : D 4 4: D 4 4: S vítr 5: J 6 7 C, zataženo 5: J 5 9 6: S 8 6: S 4 6 součet % podíl 4,6,9 48,6,4,4,6, 7, Legenda: S severní vyhlídka, J jižní vyhlídka, D vyhlídka u damanů skalních, [n] počet jedinců

34 Graf 7. Podíl pozorovaných aktivit ze dne 9.. 4,6%,9% 7,%,%,6%,4%,4% 48,6% pozorování okolí šplhání po stromech sběr potravy péče o srst pohyb hra agresivní chování odpočinek Chování dželad bylo čtvrtý pozorovací den výrazně ovlivněno poím. Po celý den bylo větrno a chladno, proto se dželady věnovaly výhradně sběru potravy. Bylo možné pozorovat četný odpočinek, rozložený do celého dne. Z celodenního pozorování je na grafu 7 patrné, že výrazně vzrostl odpočinek (7,% ±,5%) na úkor převážně sběru potravy. Pastvě se tento den věnovaly dželady ze všech pozorování nejméně (48,6% ±,6%). Grafy 8-5 uvedené v příloze znázorňují průběh jednotlivých aktivit během předposledního pozorovacího dne. 4

35 Stanoviště Pozorování okolí [n] Šplhání po stromech [n] Sběr potravy [n] Péče o srst [n] Pohyb [n] Hra [n] Agresivní chování [n] Odpočinek [n] 5.5 Pozorování dne.. Tab. 5. Etogram pozorovaných aktivit ze dne.. Venkovní teplota, Čas poí 8: S Déšť, vítr 9: S C, zataženo 9: S 5 : S 4 5 : S 7 : S 5 7 C, oblačno : S 5 : S : S : S 4 C, oblačno : S 4 5 4: S 4: S 4 5: S C, jasno 5: S 6 6: S 8 6: S 6 9 součet % podíl 5,6,7 5,7 7, 4,9,9,7, Legenda: S severní vyhlídka, J jižní vyhlídka, D vyhlídka u damanů skalních, [n] počet jedinců 5

36 Graf 6. Podíl pozorovaných aktivit ze dne..,7%,% 5,6%,7%,% pozorování okolí šplhání po stromech 4,9% sběr potravy péče o srst 7,% 5,7% pohyb hra agresivní chování odpočinek Poslední pozorování bylo opět ovlivněno změnami poí. Po příchodu k výběhu začalo pršet, a tak dželady vycházely z ubikace až po deváté hodině. Po celý den bylo opět možné pozorovat především pastvu. V : vzrostla výrazně pohybová aktivita, vyvolaná příchodem ošetřovatele. Ve : bylo možné pozorovat ve větší míře odpočinek, dále v 6: péči o srst a odpočinek. Pravděpodobným důvodem bylo zlepšení poí. Jak je patrné z grafu 6, sběru potravy se věnovaly z 5,7% ±,7%, z ostatních aktivit potom převažoval pohyb (4,9% ±,9%) a odpočinek (,% ±,%), který byl pozorován spíše v odpoledních hodinách, kdy se lehce oteplilo. Jednotlivé aktivity posledního pozorování znázorňují grafy

37 5.6 Souhrnné výsledky všech pozorování Graf 45. Podíl pozorovaných aktivit během dnů 6..,.,.., 9.. a..,%,% 7,5% 5,5%,6% 5,% 8,6% 55,% pozorování okolí šplhání po stromech sběr potravy péče o srst pohyb hra agresivní chování odpočinek Graf 45 ukazuje, že podle provedeného pozorování v denních aktivitách dželad převažuje sběr potravy (55,% ±,%). YANG ET AL. (7) provedli podobné etologické pozorování u příbuzného druhu hulman uzdičkový (Trachypithecus francoisi francoisi). Uvádějí zastoupení sběru potravy v denních aktivitách,6% ± 7,9%. Vyšší míra pastvy během pozorování je způsobena odlišnou metodou pozorování, jinými přírodními podmínkami a především rodovou odlišností. Pohybová aktivita představovala 5,% ± 4,%, což se přibližně shoduje s literárními zdroji. YANG ET AL. (7) ve svém pozorování u příbuzných hulmanů zjistil, že pohybová aktivita byla pozorována v 4,4% ± 4,%. Péče o srst zaujímala celkem 8,6% ± 4,8%. U hulmanů se uvádí mnohem méně,% ±,%, tento rozdíl je způsoben rodovou rozdílností, rozdílnou strukturou a početností sledované skupiny (YANG ET AL., 7). Odpočinek byl pozorován v 7,5% ± 8,% z celkové pozorovací doby, což je způsobeno zvolenou metodou pozorování, která sledovala pouze část dne, nezabývala se aktivitami v noci. KORSTJENS ET AL. () se zabývali etologickým 7

38 pozorováním dželad ve volné přírodě. Uvádějí, že průměrná doba odpočinku představuje 5,%. Pozorování okolí představovalo 5,5% ±,%. Odborná literatura se touto aktivitou zvláště nezabývá, proto nejsou zatím známy objektivní hodnoty pro srovnání. ANDĚRA () uvádí, že dželady šplhají po stromech jen výjimečně, ale z mého pozorování vyplývá, že se této aktivitě věnují,6% ±,% z celkové pozorovací doby, což představuje více než například hra či agresivní chování. Hra byla pozorována ve velmi omezené míře (,% ± 9,%). YANG ET AL. (7) uvádějí ve své práci 8.5% ± 4.4% sociální hry u příbuzného hulmana uzdičkového. Rozdílné výsledky literárních zdrojů a mého pozorování jsou zapříčiněny opět rodovou rozdílností a rozdílným složením pozorovaných skupin. Agresivní chování zaujímalo,% ±,% z celkového pozorování. Takto malý výskyt agrese je způsobem především nepřítomností samic ve skupině. Vysoká směrodatná odchylka je způsobena nerovnoměrným rozložením aktivity ve všech pozorovacích dnech. Na grafu 46 lze vidět, jak se jednotlivé aktivity měnily během pozorovaných dní. Nejvíce patrný je dne.. nárůst sběru potravy a pohybové aktivity. Naopak dne.. můžeme vidět nárůst agresivního chování a dne 9.. si lze všimnout zvýšené míry odpočinku. Ostatní sledované aktivity byly v průběhu všech pozorování vyrovnané. 8

39 průměrné procentuální zastoupení aktivit Graf 46. Srovnání sledovaných aktivit během dnů 6..,..,.., 9.. a Datum pozorování okolí šplhání po stromech sběr potravy péče o srst pohyb hra agresivní chování odpočinek sledované aktivity 9

40 6 ZÁVĚR Z výsledků této práce je patrné, že chování paviánů dželada je velmi ovlivněno složením dané skupiny, způsobem chovu a okolním prostředím. Pro srovnání byly uvedeny výsledky pozorování příbuzného druhu hulmana uzdičkového. Jednotlivé aktivity dželad byly pozorovány v následujícím zastoupení: sběr potravy 55,% ±,%, pohybová aktivita 5,% ± 4,%, péče o srst 8,6% ± 4,8%, odpočinek 7,5% ± 8,%, pozorování okolí 5,5% ±,%, šplhání po stromech,6% ±,%, hra,% ± 9,% a agresivní chování,% ±,%. 4

41 7 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ Obr.. Rozšíření dželad v Etiopii (Gron, 8)... Obr.. Samice a samec dželady hnědé (Profimedia, )... 4 Obr. Letecký snímek výběhu dželad (Mapy.cz, )... Obr. 4 Výběh, pohled na ubikaci ze severní vyhlídky, v pozadí probíhající stavba... Obr. 5 Výběh, pohled z jižní vyhlídky... 4 Graf. Podíl pozorovaných aktivit ze dne Graf. Podíl pozorované aktivit ze dne..... Graf 8. Podíl pozorovaných aktivit ze dne..... Graf 7. Podíl pozorovaných aktivit ze dne Graf 6. Podíl pozorovaných aktivit ze dne Graf 45. Podíl pozorovaných aktivit během dnů 6..,.,.., 9.. a Graf 46. Srovnání sledovaných aktivit během dnů 6..,..,.., 9.. a Graf. Sběr potravy v průběhu dne Graf. Pohybová aktivita v průběhu dne Graf 4. Péče o srst v průběhu dne Graf 5. Pozorování okolí v průběhu dne Graf 6. Šplhání po stromech v průběhu dne Graf 7. Hra v průběhu dne Graf 8. Odpočinek v průběhu dne Graf 9. Agresivní chování v průběhu dne Graf. Sběr potravy v průběhu dne Graf. Pohybová aktivita v průběhu dne Graf. Péče o srst v průběhu dne... 5 Graf 4. Pozorování okolí v průběhu dne Graf 5. Šplhání po stromech v průběhu dne Graf 6. Hra v průběhu dne Graf 7. Odpočinek v průběhu dne

42 Graf 9. Sběr potravy v průběhu dne Graf. Pohybová aktivita v průběhu dne Graf. Péče o srst v průběhu dne Graf. Pozorování okolí v průběhu dne Graf. Šplhání po stromech v průběhu dne Graf 4. Hra v průběhu dne Graf 5. Odpočinek v průběhu dne Graf 6. Agresivní chování v průběhu dne Graf 8. Sběr potravy v průběhu dne Graf 9. Pohybová aktivita v průběhu dne Graf. Péče o srst v průběhu dne Graf. Pozorování okolí v průběhu dne Graf. Šplhání po stromech v průběhu dne Graf. Hra v průběhu dne Graf 4. Odpočinek v průběhu dne Graf 5. Agresivní chování v průběhu dne Graf 7. Sběr potravy v průběhu dne Graf 8. Pohybová aktivita v průběhu dne Graf 9. Péče o srst v průběhu dne Graf 4. Pozorování okolí v průběhu dne Graf 4. Šplhání po stomech v průběhu dne Graf 4. Hra v průběhu dne Graf 4. Odpočinek v průběhu dne Graf 44. Agresivní chování v průběhu dne

43 8 SEZNAM ZKRATEK CITES Convention on International Trade in Endangered Species Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin EAZA European Association of Zoos and Aquaria Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií ISIS International Species Information Systém Mezinárodní systém registrace živočišných druhů IZE International Zoo Educators Mezinárodní organizace vzdělávacích pracovníků v zoo SEAZA South East Asian Zoos Association Asociace zoologických zahrad a akvárií jihovýchodní Asie UCSZOO Unie českých a slovenských zoologických zahrad Unie BZ ČR Unie botanických zahrad České Republiky WAZA World Association of Zoos and Aquariums Světová asociace zoologických zahrad a akvárií 4

44 POUŽITÁ LITERATURA ANDĚRA, M, : Zvířata v horách. Aventinum, Praha, s. ISBN FLANNERY, S, 7: Gelada Baboon (Theropithecus gelada). Databáze online [cit. --]. Dostupné z: < DOBRORUKA, L. J, 98: Zvířata celého světa: Poloopice a opice. Státní zemědělské nakladatelství Praha, Praha, 6 s. ZOO Brno, : Dželada ZOO Brno. Databáze online [cit. --]. Dostupné z: < FOTHERGILL, A, 7: Planeta Země. Slovart, Praha, s. ISBN FRANCK, D, 996: Etologie. Karolinum, Praha, s. ISBN GAISLER, J. - ZIMA, J, 7: Zoologie obratlovců. Academia, Praha, 69 s. ISBN GIPPOLITI, S. - HUNTER, C, 8: Theropithecus gelada. Databáze online [cit. --4]. Dostupné z: < GRON, K, 8: Gelada Baboon - Theropithecus gelada: Behavior. Databáze online [cit. --]. Dostupné z: < 44

45 GRON, K, 8: Gelada Baboon - Theropithecus gelada: Taxonomy, Morphology, & Ecology. Databáze online [cit. --]. Dostupné z: < GRON, K, 8: Primate Factsheets - Range Map for Theropithecus gelada. Databáze online [cit. --]. Dostupné z: < HILLER, C, : Theropithecus gelada: Gelada Baboon. Databáze online [cit. - -]. Dostupné z: < da.html> KORSTJENS, A.H. LEHMAN, J. DUNBAR, R.I.M, : Resting time as an ecological constraint on primate biogeography. Animal Behaviour 79, s MANCINI, G. PALAGI, E, 9: Play and social dynamics in a captive herd of gelada baboons (Theropithecus gelada). Behavioural Processes 8, s MCCOWAN, B. ANDERSON, K. HEAGARTY, A. CAMERON, A, 8: Utility of social network analysis for primate behavioral management and well-being. Applied Animal Behaviour Science 9, s MORELL, V, : King of the Hill?. Databáze online [cit. --]. Dostupné z: < PROFIMEDIA, : Mature male and female gelada baboon sitting together. Databáze online [cit. --]. Dostupné z: < 45

46 UNEP-WCMC, : UNEP-WCMC Species Database: CITES-Listed Species. Databáze online [cit. --]. Dostupné z: < VANČATOVÁ, M, 9: Základy etologie člověka a primátů. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií, Praha, 4 s. VESELOVSKÝ, Z, : Člověk a zvíře. Akademie věd České Republiky, Praha, 46 s. ISBN VESELOVSKÝ, Z, 5: Etologie: Biologie chování zvířat. Academia, Praha, 47 s. ISBN VOŘÍŠKOVÁ, J. a kol., : Etologie hospodářských zvířat. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, České Budějovice, 68 s. ISBN YANG, L. MINGHAI, Z. JIANZHANG, M. ANKANG, W. SHUANGXI, W. SHUSEN, Z, 7: Time budget of daily activity of Francois langur (Trachypithecus francoisi francoisi) in disturbance habitat. ACTA ECOLOGICA SINICA 7, ZIKÁN, V, 8: Dželada (Theropithecus gelada). Databáze online [cit. --]. Dostupné z: < ZOO ZLÍN, : Dželada hnědá. Databáze online [cit. --]. Dostupné z: < 46

47 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: PŘÍLOHY Graf. Sběr potravy v průběhu dne sběr potravy Graf. Pohybová aktivita v průběhu dne pohybová aktivita 47

48 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: Graf 4. Péče o srst v průběhu dne péče o srst Graf 5. Pozorování okolí v průběhu dne pozorování okolí Graf 6. Šplhání po stromech v průběhu dne šplhání po stromech 48

49 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: Graf 7. Hra v průběhu dne 6.. hra Graf 8. Odpočinek v průběhu dne 6.. odpočinek Graf 9. Agresivní chování v průběhu dne 6.. agresivní chování 49

50 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: Graf. Sběr potravy v průběhu dne sběr potravy Graf. Pohybová aktivita v průběhu dne pohybová aktivita Graf. Péče o srst v průběhu dne.. 4 péče o srst 5

51 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: Graf 4. Pozorování okolí v průběhu dne.. 4 pozorování okolí Graf 5. Šplhání po stromech v průběhu dne.. šplhání po stromech Graf 6. Hra v průběhu dne.. hra 5

52 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: Graf 7. Odpočinek v průběhu dne odpočinek Graf 9. Sběr potravy v průběhu dne sběr potravy Graf. Pohybová aktivita v průběhu dne pohybová aktivita 5

53 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: Graf. Péče o srst v průběhu dne péče o srst Graf. Pozorování okolí v průběhu dne.. pozorování okolí Graf. Šplhání po stromech v průběhu dne.. šplhání po stromech 5

54 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: Graf 4. Hra v průběhu dne.. hra Graf 5. Odpočinek v průběhu dne.. 4 odpočinek Graf 6. Agresivní chování v průběhu dne agresivní chování 54

55 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: Graf 8. Sběr potravy v průběhu dne sběr potravy Graf 9. Pohybová aktivita v průběhu dne pohybová aktivita Graf. Péče o srst v průběhu dne péče o srst 55

56 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: Graf. Pozorování okolí v průběhu dne pozorování okolí Graf. Šplhání po stromech v průběhu dne šplhání po stromech Graf. Hra v průběhu dne 9.. Hra 56

57 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: Graf 4. Odpočinek v průběhu dne odpočinek Graf 5. Agresivní chování v průběhu dne 9.. agresivní chování Graf 7. Sběr potravy v průběhu dne sběr potravy 57

58 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: Graf 8. Pohybová aktivita v průběhu dne pohybová aktivita Graf 9. Péče o srst v průběhu dne péče o srst Graf 4. Pozorování okolí v průběhu dne.. 4 pozorování okolí 58

59 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: Graf 4. Šplhání po stomech v průběhu dne.. 4 šplhání po stromech Graf 4. Hra v průběhu dne.. hra Graf 4. Odpočinek v průběhu dne odpočinek 59

60 9: 9: : : : : : : : : 4: 4: 5: 5: 6: 6: 7: Graf 44. Agresivní chování v průběhu dne agresivní chování 6