Úvodem. Naši milí čtenáři,

Transkript

1 TIBETSKÝ TERIÉR Obèasník pro pøíznivce tibetských teriérù AKTUÁLNÌ: Galerie šampionù 5/2008 Pro mlsné jazýèky našich chlupáèù SERIÁL Pes a my TEST pro štìòata FOTOGRAFICKÝ SERIÁL Legs-Smon Tibetan Terriers Ing. Radana Sojková, Halasova 1125, Litvínov

2 Úvodem Naši milí čtenáři, opět se po roce hlásím, abych vám pro sychravé počasí s našimi milými přispěvateli přinesla trochu sluníčka a zábavy. Děkuji nejen spolupracovníkům pravidelným, ale i těm, kterým se Občasník líbí a tak se rozhodli přispět svou troškou také. Děkujeme a doufáme, že to nebyla spolupráce jen nahodilá. A co v novém Občasníku najdete? Samozřejmě si každý přijde na své. Pokračuje seriál Pes a my dalším dílem, samozřejmě se můžete pobavit i u fotoseriálu. Pro zábavu přinášíme další kolo hádanek a rébusů a také test, jak je na tom váš pes s inteligencí. Najdete zde také další nové rubriky, které mají být pro vás zábavným překvapením. Jako překvapení pro nejmenší rodinné přííslušníky našich čtenářů jsem připravila přílohu pro děti, kde si mohou vyzkoušet svou šikovnost a bystrost při hádání a luštění, případně malování. I jim přeji dobrou zábavu a doufám, že se stanou spolu s rodiči našimi pravidelnými čtenáři. Samozřejmostí je spousta pěkných fotek našcih chlupatých kamarádů, které nám posíláte. Dále vám chci představit novou kosmetiku pro naše chlupaté kamarády. Přeji za sebe i přispěvatele Občasníku dobrou zábavu, těšíme se na vaše ohlasy a doufáme, že i vás přesvědčíme, že je prima se podělit se zážitky s pejsky. Radana Sojková Občasník vydala a graficky zpracovala: Ing. Radana Sojková. Své příspěvky zasílejte em: legs_smon@centrum.cz OBSAH: Strana: RECEPTY Pro mlsné jazýčky našich chlupáčů 3 AKTUÁLNĚ Galerie šampionů 4 Cestujeme do zahraničí - Ukrajina (Z. Bajsová) 7 Cestujeme do zahraničí - jih Evropy (R. Sojková) 10 ROZHOVOR Liana Smolková a dogtrekking (J. Kržová) 11 ZAJÍMAVOSTI 12 ZÁBAVA Křížovky, hlavolamy a logické problémy 14 Test. řecká mytologie 15 FOTOGRAFICKÝ SERIÁL 16 SERIÁL Pes a my... odchov štěňat 18 Test pro štěňata 23 VAŠE PŘÍBĚHY Kasík a Eliška (H. Pazourová) 25 Cesta do Fínska alebo Suomi, Suomi (V. Kučerková) 26 PŘEDSTAVUJEME Plush Puppy (M. Adámeková) 28 GALERIE VETERÁNŮ Iam-Bambabibi Erbos (V. Kučerková) 30 Občasník získáte poštou za poplatek 50,- Kč, tel.: večer, , legs_smon@centrum.cz nebo na si jej můžete stáhnout na webové stránce Na titulní straně: Ch. Bon-ri Lamleh Schambala (foto: Peter Hanzely) Strana 2

3 RECEPTY Pro mlsné jazýčky našich chlupáčů Vánoční čas se blíží, a tak v rámci tréninku na pečení cukroví, jsme s neteřinkami o jednom sychravém víkendu pustily do cukroví pro naše chlupáče. Podělíme se s vámi o dva recepty, kterými svým pejskům jistě uděláte radost. Terezka (8 let), Barunka (11 let) a já (18 let hihi) jsme velmi šikovné hospodyňky. Našpiníme tolik nádobí jako žádná rodina za týden, těsto míváme až za ušima a o zemi radši ani nemluvit. Naše síla je v bábovce. Umíme ji na sto způsobů a barev. Barvy u nás hrají velkou roli, jednou jsme jely na závody v agility a protože jsme měly růžová trika, musely jsme mít i růžovou bábovku! Všem jsme vykládaly, že je to lososová bábovka, nech ochutnají. Nikdo nechtěl. Zůstalo tak více pro nás - byl to úmysl. Nedávno jsme zase vyrobily brčálovou bábovku. Naštěstí je obrovská škála barev, než je tedy vyčerpáme. Sušenky pro psy U mlsek pro psy nám na barvě, resp. jim, nezáleží, a tak se držíme pouze daných ingrediencí a nevymýšlíme žádné divočiny. Abychom byly stylové, připravily jsme si vykrajovátko ve tvaru kosti. Dále vločky, celozrnnou mouku, krupici, strouhanou mrkev, jablko, rozmačkaný česnek, lžíci oleje, jedno vejce a hladkou mouku, to když nám těsto nedrželo pohromadě. Všechny přísady jsme zamíchaly, vyválely na pomoučeném vále a vykrajovaly. Zní to snadně, ale u válení (Jitka Kržová) těsta jsme se hodně nasmály i navztekaly, protože nám to samozřejmě vůbec nešlo. Ale trpělivost růže přináší, a tak jsme to dokázaly, vložily na plech, předtím ještě posypaly sezamovým semínkem, potřely vajíčkem a pekly... Po pár minutách bylo dílo hotovo, vypadalo pěkně, jen jsme trochu měly obavy co na to naše psí holky, které jen tak něco nesežerou. Avšak jak jsem již v úvodu nastínila, jsme opravdu výtečné hospodyňky - kuchařky, a tak jsme se obávaly zbytečně, že by naše dílo psům nechutnalo! Druhý recept je s jatýrkama, kde nebyla potřeba uvažovat, co na to ve finále řeknou By s Benny. Tady jsme měly jistotu, že i když by se nám to zrovna nezdařilo, psi to stejně díky vášní pro játra slupnou. Nakoupily jsme půl kila jater, půlku jsme však uvařily, nakrájely a daly do mrazáku, jelikož játra používáme jako odměnu při práci s klikrem. Zbytek jater jsme s pár stroužky česneku umlely. Málem to psi měli i s Terezčiným prstem! Přidaly jsme 5 vajec a půl balení vloček a zamíchaly. Celou hmotu jsme vlily na vymaštěný plech a upekly dozlatova. Upečené těsto, které nesmí být uvnitř mazlavé, jsme nakrájely na kostičky a vychlazené mohly podávat.. Nemýlily jsme se, byla to dobrota! Co psí slečny nesnědly, putovalo do mrazáku na příští hodování. Co jsme si my nadrobily, to jsme si i uklidily. Zapotily jsme se u toho více než při přípravě lidského cukroví, ale rozhodně jsme se ten den nenudily a o to nám šlo! Zlaté nugety (vianočné menu pre "malých udí") (Mgr. Martina Adámeková) Suroviny: - zvyšok obalov, v ktorých ste už obalili svoju vianočnú rybu (v našom prípade vajíčko a strúhanka - múku sme pre Bhoomi vynechali) - zodpovedajúce množstvo granuliek, ktoré bežne konzumuje (v našom prípade lososové granulky Kronch) - olej, v ktorom ste práve vypražili vašu rybu Postup práce: Vajíčko a strúhanku, ktoré sa vám zvýšili zoba ovania ryby zmiešate a prisypete tam granulky v takom množstve, aby vám vznikla hustá kaša. Granulky v cestíčku dobre zamiešajte a polievkovou lyžicou naberajte "nugety", ktoré hne po opražení vašej ryby krátko opražte na rozpálenom oleji. Vypráža stačí iba chví ku - aby cestíčko bolo zlaté a aby nugety držali tvar. Prajeme vám aj vašim psíkom pokojné Vianoce plné maškŕt a radosti! Khyi-Mi (v alšom čísle: Tibetské zeleninové prekvapenie) Strana 3

4 AKTUÁLNĚ V letošním roce se konala Světová výstava a Tibet Dog Europe ve Švédsku. Evropská výstava se konala v ma arském hlavním městě Budapešti. Účast českých vystavovatelů zde byla slušná a úspěchy nemalé. O postřehy z těchto výstav se s vámi podělit nemůžu, tak alespoň pár fotografií vítězů. Za fotografie ze Švédska děkuji Tünde Kócsi a Krisztina Jakab-Ács, z evropské Simoně Jemelkové. WORLD DOG SHOW STOCKHOLM (Švédsko) rozhodčí: psi + BOB: Habig Christopher (D), feny: Skaar Torbjörn (S) Světový vítěz mladých- pes: Zelandonis Living As A King (nar.: ) Zelandonis Get Funky - Kashi Quintessential chov.: Edlund Berit & Edlund Allan (Sw), maj.: Rosén Lars (Sw) Světový vítěz mladých- fena: Abso Seng Kye's Li-Su (nar.: ) Abso Seng kye's Og-Sho - Abso Seng kye's Khara-Mo chov. a maj.: Gerd Smedstad (NO) Světový vítěz - pes, BOB: Araki Fantastic Freddy Of Capeldewi (nar.: ) Araki Fabulous Willy - Casarow's Bridget Bardot Of Araki, chov.: Ken Sinclair (GB), maj.: Tanja Hakamo (FI) Světový vítěz - fena: Kyang's Rin-Por Mi-Togs-Par (nar.: ) Silveridge Orvis Gray - Kyang's Yangtsekyang cho.: Klang Gunilla (Sw), maj.: Icacson Monica (Sw) Strana 4

5 TIBET DOG EUROPE STOCKHOLM (Sweden) rozhodčí: psi: Ashley Reid (AUS) feny + BOB : Metoda Brackovic (SLO) Fotografie poskytli Tünde Kócsi a Krisztina Jakab- Ács, Tibetan Terrier Portál ( Thanks for thepictures to Tünde Kócsi a Krisztina Jakab-Ács, Tibetan Terrier Portál ( Awa Skar: Zelandonis Living As A King (nar.: ) Zelandonis Get Funky - Kashi Quintessential chov.: Edlund Berit & Edlund Allan (Sw), maj.: Rosén Lars (Sw) Awa Skar-mo, Best junior: Sumanshu Simply Irresistible (nar.: ) Dscho Dscho Lamleh v. Nama-Schu - Sumanshu Bu-Mo-A-Cha-Laa chov.: Keulers Petra (NL), maj.: Sjöberg Ann-Catherine (Sw) Skar: Kashi Midwinter's Tale Of Alilah (nar.: ) Gemgenes Buzz Lightyear - Kashi Kiss In The Dark chov.: Dyke Sue (GB), maj.: Edlund Berit (Sw) Skar-mo, BOB. BIS4: Sumanshu Bu-Mo-A-Cha-Laa (nar.: ) Silveridge Harlequin Quill - Ashantes Sister Christian chov. a maj.: Petra Keulers (NL) Strana 5

6 EURO DOG SHOW BUDAPEST (Ma arsko) rozhodčí: Martha Heine (D) Fotografie poskytla PhDr. Simona Jemelková, chov. stanice Sengge ( Úspěchy českých vystavovatelů: Kang Rimpoche Tashi Bodjul: V3 (tř.ml. 6 vyst.) (maj. Eva.Pravdová) Marco Polo Sengge: V4 (tř.ot. 8 vyst.) (maj. Simona Jemelková) Cublay-Khan Djomo Gangkar: V (tř.ot. 8 vyst.) (maj. DagmarHrdinová) H'Aran Horpa Tashi Bodjul: V3 (tř.šamp. 5 vyst.) (maj. J.ana a Eva Pravdovy) Khyim-Lha Tashi Bodjul : V2 (tř.ml. 7 vyst.) (maj. Dagmar Hrdinová) Evropský vítěz mladých - pes, Best Junior, BOB: Bacardi of Darkness (nar.: ) Alilah Jackanory - A'Ya-Sher Kipu Khyim chov.: Barbora Bláhová (CZ), maj.: B. Bláhová a P. Panýrek (CZ) Evropský vítěz mladých - fena: Brooke Shields of Darkness (nar.: ) Alilah Jackanory - A'Ya-Sher Kipu Khyim chov. a maj.: Barbora Bláhová (CZ) Evropský vítěz - pes: Lost Valley Hothi ( ) Silgarhi Oberon - Lost Valley D'Marposeba chov. a maj.: Silvia Saponi (I) Evropský vítěz - fena: Lost Valley Fah-La-Ni (nar.: ) Kashi Notorious from Alilah - Lost Valley Bab-Chu-Chen-Po chov. a maj.: Silvia Saponi (I) Strana 6

7 Cestujeme do zahraničí Myslíte si, že máte nervy zo železa, alebo jednoducho.... Ukrajina Zdena Bajsová, chov, stanice Tingri, SK Bláznivé nápady vznikajú u nás väčšinou v mužskej hlave našej "svorky" a inak tomu nebolo ani teraz. "Čo keby sme skúsili Ukrajinu...?"...Z nápadu sa stala dotieravá myšlienka typu tejto vety a pílil mi ňou uši ako obohraná platňa - stále dokolečka - dokola. "Nie, na Ukrajinu nepôjdeme sami, musí ís ešte niekto," - to bola moja podmienka! Nič viac nebolo treba, už aj zvonil telefón..."na Ukrajinu, no jasné, ideme"...takto znela odpove vždy akčnej Veroniky. A bolo rozhodnuté... Dáme chlpáčom urobi krvné testy a nájdeme výstavu niekto blízko, hádam sa vyhneme všetkým tým strašidelným príbehom, ktoré sme o Ukrajine počuli. Vo ba padla na Užhorod, nejakých 10 km od našich hraníc bola prijate ná vzdialenos, na takej krátkej trase sa nemôže nič sta...krvné testy dopadli u všetkých našich chlpáčov dobre, tak teda po me na prihlášky. Pre istotu treba do Užhorodu zavola, hmm, kto opráši zvyšky ruštiny?...no predsa ten, kto to vymyslel, nie? "Zdravstvujte", znelo na začiatok..."áááá vy rozumiete aj po slovensky, super!" Na svete bola dohoda, že prihlášky pošleme mailom priamo pani Kristíne v dohodnutom formáte a ve kosti. Pani Kristína ani len netušila, že sa stane našou priate kou na telefóne, maily i osobne...poctivo som všetko vyplnila aj pre Erboska, prihlášky naskenovala spolu so šampionátmi a rodokmeňmi a poslala spolu s viacjazyčnou (anglicko-slovensko-rusko-po sky) prosbou o potvrdenie. Nečudujte sa, v takejto reči totiž chodili aj maily od pani Kristíny. A už to začína...všetko treba prerobi, je to príliš ve- ké, neprešlo to. Jasné, po me nato. Zmenšené a poslané opä, samozrejme viacjazyčne. Ďalší problém, Erbosko nemôže by v šampiónoch, iba ak už má titul interšampión. Vola Veronike, zohna diplom, naskenova, zmenši a posla. Prosím, nech je to už O.K. Áno super, potvrdenie mailu od pani Kristíny máme v rukách, mimochodom zlatá pani Kristína...ešte jeden rusko-slovenský telefonát pre istotu a môžeme vyrazi. Zopár dobrých rád od udí, čo už na Ukrajine boli, no teda hrôza...ale hádam to nebude až také zlé, utešujem sama seba, ve predsa nie je doba adová...no, úsmev nám začal pomaly zamŕza, ke sme pre nás v super čase asi o 6.15 hod. ráno, podotýkam, v riadnom predstihu, zastavili v kolóne pred hranicou. Ešte nás hrial pocit, že kolóna nie je taká ve ká, videli sme predsa hraničnú rampu...to musí by "co by dup" a mali sme pribalené aj 3 krabičky cigariet a nejaké to Euro navyše... akože ke bude problém, dáme nejaké to všimné a bude, tu sa to tak vraj robí...že to nie je také jednoduché ako vyzerá, sme zistili časom...po hodine čakanie začala v aute vládnu mierna nervozita, posunuli sme sa asi o meter a vpredu žiadny ruch. Tomáš ako vyslanec nášho auta išiel na výzvedy...vraj to takto môže trva aj 5 hodín, Ukrajinci striedajú služby...ale aj tak je to jedno, nemajú sa kde ponáh a. Fíha, strašidelný scenár sa začína napĺňa...nie, nie, to nie je možné, sme predsa v civilizovanom svete!... Omyl boli sme, doteraz. Nave a sa Tomášovi podarilo našich colníkov ukeca, aby nás pustili dopredu. Toto bol však najväčší posun, ktorý sme na hraniciach dosiahli...vedie, čo sa bude dia potom, otáčam fáro a idem domov. Ešte stále v celkom dobrej nálade čakáme...začalo prša...nevadí, hádam prestane kým prídeme na výstavu. Prestalo prša...a my sme čakali a čakali. Sem tam sme prehodili slovo-dve s okolostojacimi, vraj tam chodia na trhy. No odvaha, ja som už teraz vedela, že lacnénelacné, tu by ma nakupova nikto nedostal. Opä Tomášova iniciatíva, skúša ukeca colníkov, či by sa s tým nedalo niečo robi, ve zmeškáme výstavu...celkom ochotne skúšajú telefonova na "opačnú" stranu, ale Ukrajincov len otravujeme, máme čaka...začína to by riadne na nervy, nedá sa ís ani dopredu ani spä...čas beží a my stále pred rampou na Slovensku. Tak blízko...a predsa tak aleko...asi o 9.15 hod. sa to po viacerých telefonátoch, nech pustia aspoň vystavovate ov, podarilo "dohodnú ". Presne tak, takých bláznov nás tam totiž bolo viac..."cho te do posledného, pravého pruhu, je to tam vybavené", naviguje nás náš colník. Slová, ako "vybavené" a "dohodnuté" majú v ruštine asi celkom iný význam...a my ideme do jamy levovej...a to doslova...pred nami jedna Nemka, za nami Česi a Poliaci, všetko vystavovatelia. V alších pruhoch autá, sem tam niečo zašuchoce, colníci sa poobzerajú, sem-tam krik, cúvanie. U nás ešte vládne celkom dobrá atmosféra, snažíme sa zbytočne nenervači seba ani chlpáče. Opä čakáme. Zrazu sa k nám rúti ukrajinský colník v baretke "a lá Hitler", áno presne ako zo starého vojnového nemeckého filmu...vraj čo tu robíme, kam ideme...nič nie je vybavené... NA- ZAD... znelo s riadnym krikom! Fúha, Strana 7

8 v tejto chvíli nikto z nás nemal odvahu niečo poveda a tobôž nie protestova...to nie je možné, nazad už niéééé. Po chvíli rozmýš ania Tomáš vystupuje z auta, nemôžeme tam ís všetci...snaží sa Ukrajincom, ktorých sa tam nazbieralo viac (asi konečne vystriedali služby...) vysvetli, že to kôli nám im slovenskí colníci volali, ideme do Užhorodu na výstavu psov. "Nie, tu som pánom JA", znela rázna odpove. Vystupujú ostatní vystavovatelia, snažíme sa ich presvedči nech nás pustia. Nakoniec odovzdávame pasy aj pasy chlpáčov a čo myslíte....správne, čakáme...nemku pred nami vybavujú hrozne dlho...niečo vypisuje, zúri, rozhadzuje rukami...no odvážna baba...nepomáha. Česi zozadu nás prosia, aby sme ich počkali za hranicami, že pôjdeme spolu. Ja už ani neverím, že sa tam dnes dostaneme. Nálada je na bode mrazu, zatvárame okná a schuti nadávame. Striedajú sa výbuchy zlosti a smiechu, navzájom sa snažíme upokojova... Tomáš znova skúša š astie...a prichádza s papiermi, ktoré treba vyplni. Bacha azbuka... nevieme ako, len tipujeme. Samozrejme zle, vypisujeme znova... Medzitým Nemka odchádza...potichu jej závidíme...čas nás tlačí, berieme telefón a voláme pani Kristíne, že nestíhame. "Da, v pariadku", počkajú nás...aj to už bolo podozrivé! No fajn, uvidíme... čo iné nám ostáva. Pozor, prichádza bachar (a neviem aké názvy ešte dostal..), "posuňte sa alej, na ČIARU!" No, na čiaru, to je kde? Nervy pracujú... asi závora. Zrazu krik, nie závora, biela čiara na zemi... cúvame. Na ceste je nama ovaná biela ČIARA, na Ukrajine ve mi dôležitá vec, ak nie najdôležitejšia! Odovzdávame nanovo vypísané papiere a vystupujeme z auta. Tentoraz všetci, chcú nás totiž vidie každého osobne... dím úsmev...naš astie prešlo mi to. Okom sledujeme, čo sa deje v kabíne, vyzerá to, že nás pustia. Naskakujeme do auta rýchlos ou svetla,.slušne po akujeme, ve máme za čo a o opúš ame ukrajinskú hranicu. Nenadávame, nerozprávame... iba rozmýš ame... bolo nám to treba? Kde sme to vlastne prišli? Dobre, rýchlo usporiada myšlienky, sme tu a tých 10 km už nemôže by nič zložité. Omyl, cesta horšia ako "tankodróm" a pravidlá cestnej premávky upadli do zabudnutia. Vydržíme, už sme v Užhorode a pýtame sa na cestu k štadiónu... blúdime... opä otázka a zase blúdime... zrazu pred nami štadión. Hurááááá! Chyba, naša otázka znela, kde je štadión? Koho však mohlo napadnú, že tu majú štadiónov viac? Tento bol úplne opustený, ani náznak človiečika, nieto ešte psa. Otáčame sa, nechcite poču ten komentár v aute. Ke zrazu zbadáme odstavený taxík. Tentoraz vystupuje Abo, vyjednáva ko ko by nás stálo, keby nám ukázal cestu k tomu správnemu štadiónu...iba 2 Eurá. Neváhame a valíme za ním. Taxikár je zrejme "Schumacher" v dokonalom prezlečení, alebo aspoň jeho jednovaječné dvojča. Hádam sa nám auto nerozsype a my s ním. Konečne sme na mieste, dokonca počujeme štekot psov, to bude to správne miesto!!! Od radosti dávame "Schumimu" 5 Eur a ten vyškerený odchádza. Toto hádam už zvládneme, autá síce stoja všade. H adáme vchod na výstavisko, pýtame sa,.odpove znie: "Ve je tu!" Priamo pred nami sa na nás škerí diera v plote. Čumíme. Tade s klietkami neprejdeme, musí tu predsa by aj normálna brána. Ďalší pokus o kúsok alej a rovnaká odpove...diera v plote. Nevládzem, zúrim, po me aj tade, ve to nestihneme. Nie ideme nazad, skúsime z druhej strany. Otáčame auto, oproti ide alšie, chytáme spätné. Zrkadlo je ohnuté a emócie v aute vrcholia.. Krik, hádka, kto zle šoféruje, kto zle naviguje. Tomáš s Abom vystupujú..abo h adá bránu, teda normálny vchod na štadión a Tomáš zachraňuje spätné zrkadlo. Naš astie bolo len ohnuté a aj vchod sme našli!!! Dnu sme teda vošli "normálnou" bránou a bez parkovného. Konečne vystupujeme z auta...aúúúú...hrozný smrad, nič sa nedá robi.. S Veronikou okamžite h adáme výku...ostaní colníci v dobrej nálade, majú chu vyzveda..."aké to je plemeno?" Odpovedám sucho, ale dávam si pozor aby to neznelo drzo..."lhasáci a tibetské teriéry." A opä otázka za milión: "Šteká tibetský teriér?", to som rozumela aj po rusky. Opovedám: "každý pes šteká". Vzápätí utujem, z posledných síl naho- no to ká čes...ukáza sa do kabíny... Veronika, Zdenka, Tomáš, Albert. Dobre, to by sme mali... a teraz psy... každý jeden osobne, prosím zoznámte sa. Prezerajú papiere, listujú v pasoch... zamestnali sme hádam celú colnicu. Všimla som si, že pán "dôležitý" študuje Pettpas a drží ho OPAČNE!!! Už nemám silu ani smia sa, chcem by z tohto blázinca čo najskôr preč. Z rozmýš ania nás vytrhla alšia trefná otázka: "Kam to vlastne idete", no zaujímavé, od rána vysvet ujeme, že na výstavu. Nevadí, radi to zopakujeme. A či máme nejaký papier... okamžite ma osvietilo... pani Kristína mi mailom potvrdila prevzatie prihlášok. Bežím do auta, nesiem dôležitý papier...už ich tam majú celkom peknú kôp- Strana 8

9 padla nás spásonosná myšlienka. Hádajte! Áno, pani Kristína...musí nás predsa zachráni! Bola tam a bola naozaj ve mi ochotná. Hne vedela o koho ide /tie telefónáty a maily neboli zbytočné../, všetky rodokmene mala založené v šanone a s úbila, že ak to dnes zaplatíme, postará sa o to, aby nám diplomy z Kyjeva do SKJ prišli čo najrýchlejšie. Predstavila som si naše diplomy blúdiace po stavnú kanceláriu. Nejaká búda tam síce stála, ale zrejme slúžila na úplne iné účely. Výstavná kancelária bola pri stole, vonku. Zaplatili sme poplatky, ako inak, bez dokladu, zobrali katalóg a snažili sa zisti, ako to v kruhu prebieha. Asi po dvoch plemenách mali ís lhasáci a na konci tibe áci. V letku snaha ako-tak učesa psy a sledova dianie v kruhu. Do kruhu však nastúpilo úplne iné plemeno. Pozeráme katalóg, no je pred nami. Za ním však alšie a alšie,.až sme pochopili, že sme neboli sami, čo prišli neskoro..a ozaj viete, že na Ukrajine je o hodinu posunutý čas? Teda ten úradný, lebo vraj iba v úradnom čase sa tento posun používa...no Ukrajina...Pekne postupne nás všetci predbiehali... čo to trepem, oni vlastne išli pod a katalógu...len v inom poradí. Kruhov bolo len 5 a pani rozhodkyňa v tom našom si dávala naozaj záleža. Vedeli sme, že máme nejakú tú "minútku" k dobru. Zjedli sme desiatu a išli obzrie okolie. Kým sme obzerali kruhy, Abo sa vrátil z úškrnom na tvári. Povedal iba: "Videl som WC...a ty tam určite nepôjdeš...". Niééé, už mám toho naozaj dos...z možného výberu som teda zvolila menšie zlo...za búdu...a nebola som sama...radšej nebudem jes ani pi, aby som tam náhodou nemusela ís znova...posudzovanie sa vlieklo pomaly, niektorí zúrili, hádali sa s rozhodkyňou...všetko zbytočne...asi o KONEČNE - prišli na rad lhasáci. Pani rozhodkyňa obidve naše baby vychválila. O chví u už boli v kruhu tibe áky. Podobne ako lhasice, úspešní boli aj Erbosko a Dynka! To nás naozaj potešilo, asi prvý svetlý bod dnešného dňa...alebo už večera? Teraz nás čakalo vybavenie diplomov...vraj na mieste...dobrý vtip! Zistili sme, že diplomy nebudú, lebo pán "Volo a" má ve a práce. "Volo a, Volo a, že si si ty nespočítal prihlášky!" Čo teraz, ak to nevybavíme, neverím, že diplomy niekedy uvidíme... Nervózna, hladná a smädná som zistlila, že inou rečou ako ruštinou si s pánom "povolaným" nepokecám...ale nacelom svete...a len nerada som pustila z ruky spolu 60 Eur, ako inak bez dokladu!!! Po tomto všetkom, sme už naozaj nemali náladu na záverečky, chceli sme to vzda...veronika však ešte mala nejaké utajené zvyšky energie a chcela osta. Dobre tak si čakajte...my sme pustili psy navo no a na lavičkách oddychovali. Ke nás zrazu napadlo...a čo pohár...nenecháme ho predsa tu! A pani Kristína už o chví u kráčala s našim pohárom v ruke...ak by toto náhodou čítala, tak jej ĎAKUJEME!!! Abo si v zúfalstve dal ukrajinské pečené mäso, nebolo otrávené... prežil! Dočkali sme sa aj Veroniky s Tomášom, zbalili veci a už teraz ma desila cesta spä...popri čakaní na záverečky dostali Veronika s Tomášom inštrukcie od skúsenejších...ako prejs hranice rýchlejšie. Žiadne Eurá, či cigarety... stačí "dvacka". Tá "dvacka" sa stala našim heslom večera..."a ako im to akože dáme, ráno som mala pocit, že nás zastrelia?"...ale boli sme odhodlaní skúsi aj nemožné. Pred hraničným prechodom sme chví u z dia ky pozorovali ako to tam prebieha. Naš astie tam nebolo ve a áut, prišli sme vo výbornom čase. Niektoré autá naozaj nečakali...to nám dodalo odvahu...dali sme dokopy všetky "dvacky", ktoré sme mali pri sebe a pod a prísnych inštrukcií založili ako záložku do pasu k fotke...prvý pas - jedna "dvacka" pre prvého colníka, druhý pas - druhá "dvacka" pre druhého colníka...štípanec...a...prebudenie...pozor prichádza...ani nedýchame, nasilu sa usmievame...myslím, že sa usmievajú aj naše chlpáče...podávame mu pasy so "záložkami", len to tak zašuš alo a...niéééé zhrabol všetky, ciciak jeden, ani pre kolegu nenechal...čo si myslí, že "dvacky" tlačíme??? Otázka typická pre colníka z Ukrajiny: "Kde ste boli?" No kde asi...omyl...nasadi úsmev, až teraz odpove : "Na výstave..." Colníkovi to nestačilo: "A čo ste vyhrali?" Neviem ako vedel, že sme vyhrali...asi to mal nacvičené. "Pohár"...napadlo nás v rýchlosti...nebodaj si myslí, že peniaze..."hmmmm, pohár...ukážte!" Tomáš vystupuje, otvára kufor, ukazuje pohár...prvý raz! Fajn colník nás nezdržuje, posiela nás alej okolo všetkých stojacich áut, priamo hore... Žeby sa náš anjel strážny zobudil zo zimného spánku? Nie nezobudil, iba sa prevrátil na druhý bok...vyšli sme opatrne hore a čakáme..."dvacky" založené...skúsime teda zanies pasy do okienka, možno nás rýchlejšie vybavia aj tam. Sadáme do auta a opä čakáme...pomaly začína stúpa nervozita, zatvárame okná a všetko komentujeme...z budovy vychádza colník...ve mi podobný tomu z rána, brat...bratanec, asi sú tu všetci rodina...neviem, je to jedno... A už je to tu...krik...čo tu robíme, odkia ideme...stojíme ZA ČIAROU...do čerta, to nevedia ziapa aj niečo iné!!! A hlavne NAZAAAAAD! Čo teraz nemáme pasy, nemôžeme ich tu necha...tomáš riskuje a vystupuje, berie všetky pasy...nepomohla ani "dvacka". Cúvame na chvost...pekne do radu...je mi do plaču...som hladná, smädná a potrebujem cika...prichádza colník, ten čo nás pustil hore...žeby...vysvet ujeme mu, čo sa stalo...mohol by sa posnaži, dostal predsa dve "dvacky"! Počúva...vraj skúsi niečo urobi a odchádza. Medzitým nás objavil alší colník...čo sa rozkrýklo, že sa tu rozdávajú "dvacky", či čo??? Vraj je veterinár...hmm dobre, už by ma neprekvapil ani sám "Karel Gott", dávame mu Pettpasy a "dvacku" ako záložku...kyslý ksicht a poznámka..."za to si nekúpim ani čokoládu!"...hm zaujímavá poznámka a odvážna, to sa musí necha!..."dvacku" samozrejme berie a odchádza...papáá Pettpasy...20 minút nič, mŕtvo...v dia ke vidíme "prvého" colníka...vôbec si nás nevšíma ide alej, zrejme si urobil len krátku prestávku...dnes už má zarobené. Už ho neotravujeme, chví u nadávame a mlčíme...vracia sa aj náš "veterinár", odovzdáva nám Pettpasy...super, už som rátala, ko ko vysolím za nové! Nemusí nás ani Strana 9

10 pusti alej, zdá sa, že už toto mi stačí ku š astiu. Nič sa nedeje okrem toho, že aj on chcel vidie náš vyhratý pohár..."prosím, hovorme, že sme nič nevyhrali, lebo tie poháre osobne zničím, zlikvidujem, pošlapem...!" Po dvoch hodinách sa posúvame hore. Panebože pozor, kde je tá poondiata ČIARA? Teraz zobudi anjela strážneho!!!...je na čase niečo pre nás urobi! Nazad už nejdem, museli by ma odvliec v putách... Zase ten istý odporný chlap...tvári sa, že nás nikdy nevidel...nevadí...a odznova už "po dvacáte"...kde ste boli, čo ste vyhrali...no POHÁR!!! Otvárame kufor a zároveň podávame pasy...niéééé chyba pasy cez okienko...mohlo by by vidie "dvackovú" záložku. Fajn zašuštalo...vyšlo to!!! Aspoň nemusíme vypisova tie sprosté papiere. A po me všetci von z auta...už nadávam verejne, zdá sa mi to ve a na toto storočie...veronika, Tomáš, Zdenka, Abo...jasné, ve sme sa po ceste nerozmnožili...plus psy... akujeme a porúčame sa...a dvíhajte Cestujeme do zahraničí Výstavy na jihu Evropy tú rampu! Čisté papiere hádžeme do krabičky na rampe a konečne vytúžená chví a...rampa sa dvíha a my odchádzame...keby sa dalo letíme!!! Na slovenskej strane vystupujeme z auta, bolia ma kríže... Celkom rýchlo sa však posúvame alej, "naši" colníci na nás asi vidia, čím sme prešli...rýchla prehliadka pasov, a Pettpasov, zopár otázok...zaujal ich tibetský teriér. Snažím sa o pár súvislých viet a nezabudnem zo "srandy" pripomenú, že nech si naše chlpáče dobre obzrú, lebo ich už nikdy neuvidia...nikdy..tu k vám už neprídem!!! Pochopia to ako vtip...podarilo sa nám rozosmia colníkov a oni nás púš ajú DOMOV. Na všetkých prehliadkach nebolo vôbec podstatné, či máme krvné testy...ale čo sme vyhrali...pohár...a či máme dostatok "dvaciek". Jednu si doma na pamiatku určite zarámujem. S výkrikmi radosti sme prišli na "rodnú hrudu", ovládla nás neopísate- ná rados z toho, že sme už doma...krásny pocit! Ak niekedy budem frfla na naše úžasné cesty, organizáciu výstav, či hocičo iné...stačí jedno slovo...ukrajina! Zastavili sme na prvej benzínke a "bijeme" sa, kto pôjde skôr na normálne WC...jeme, pijeme, venčíme chlpáče. Hostina sa skončila a ideme alej. Netrvalo dlho a v aute sme všetci zaspali, samozrejme až na Tomáša za volantom...24 hodinový maratón si vybral svoju daň...preto nesmiem zabudnú po akova Tomášovi, ktorý nás v poriadku doviezol až domov, neviem, či by som to za volantom vydržala ja...a samozrejme aj celej posádke, vrátane našich úžasných chlpáčov, že sme to spolu vydržali bez ujmy na zdraví aj majetku. Doviezli sme si síce štyroch nových šampiónov Ukrajiny, ale spamätávali sme sa z toho ešte týždeň. Ešte stále máte pocit, že máte nervy zo železa? Otestujte sa na Ukrajine, možno budete ma viac š astia. Držíme vám palce!!! Ing. Radana Sojková, chov, stanice Legs-Smon Jednou za čas nás chytne toulavá a vydáme se na výstavy na jih. Navštívili jsme již Rumunsko, Chorvatsko a letos jsme vyrazili do Černé Hory a Makedonie. A jak se říká jiný kraj, jiný mrav, platí to i o výstavách. Obecně lze říct, že organizátoři v těchto zemích přistupují k řádu, časovému harmonogramu a jakémukoli náznaku systematičnosti víc než velkoryse. Není výjimkou, že výstava začíná o hodinu až dvě později. Málokdy se ovšem stane, že dojde ke změně rozhodčího. Zatím se mi jen na jedné výstavě v Černé Hoře stalo, že rozhodčí byl oproti propozicím jiný, a to na CAC výstavě. Také mají trochu jinak řazené třídy, takže to člověku přijde jako ententýky dva špalíky te jde mladá fena a po ní pes v mezitřídě a pak mladý pes. Ono to nějaký systém má, ale já ho nepochopila. Co mě taky velmi překvapilo, že na těch- to výstavách, ačkoli počet přihlášených psů je mnohokrát menší jak na našich výstavách, posuzují zahraniční rozhodčí. I když se jedná o allroud rozhodčí, vědí, co posuzují. Takže u tibe áka se setkám s tím, že kontrolují zasazení a velikost uší, velikost tlapy apod. To se vidí opravdu málo a spíš u posuzovatelů - specialistů na plemeno ze západní Evropy. Také ceny nejsou nezanedbatelné. Každý vítěz plemene dostane při závěrečných soutěžích pěkný pohár. Co se mi také oproti našim výstavám velmi líbí, že páry a chovatelské skupiny je možné přihlásit až na místě a neplatí se za to žádné poplatky. Někdy ovšem zase nejsou v katalogu uvedeny některé soutěže, jako letos asi dvakrát nejlepší veterán, nicméně pak proběhnou. Pořadí soutěží je spíš ve hvězdách než v katalogu. Celkový dojem z výstav jsem dosud měla spiše pozitivní. Jedinou pro mě šílenou příhodou byla loňská odpolední CACIB výstava v Targu Mures. Odpoledne se díky pohodovosti organizátorů změnilo na večer. No o co jde? O nic, akorát, že okolo kruhů nebylo světlo. Naše plemeno se posuzovalo na podiu a jako vždy poslední. Já měla sebou dva psy a už jen výstup na podium po značně vratkém schodišti byl horor. A když si na mě svítili v kruhu mobilem, dostala jsem amok. Světlý pes byl jakž takž ještě vidět, ale černá čuba ani náhodou. Porazily nás tedy bílé finské rozježené šampionky, která vidět byly a já si alespoň od vedoucí kruhu vyječela posudek. Vyječela proto, že ani nevěděli, co jsme dostali, protože pan rozhodčí si to u telefonu zapisoval k sobě. Moji spolucestující si pak ze mě dělali legraci, že nás chtěli upálit, protože si na nás svítili i zapalovači. Mou psychiku zachránil jen všelék pana Bechera. Zpětně mi to přijde jako děsná legrace, ale tehdy jsem byla vytočená i proto, že se jednalo o CACIB výstavu kvalifikační na Crufts. Pokud se chcete vydat na výstavy na jih, doporučuji. Udělejte si výlet a spojte ho s dovolenou, protože to stojí za to. Ale obrňte se trpělivostí a očekávejte cokoli. Strana 10

11 ROZHOVOR Liana Smolková ze slovenských Motešic absolvovala v září tohoto roku svůj první oficiální dogtrekking na trase 104 km odehrávající se v CHKO Křivoklátsko. Partnera jí při této cestě dělal dvouapůlletý tibetský teriér Bon-ri Lamleh Schambala. Jak se Liana k této sportovní činnosti dostala, co taková disciplína obnáší a jak se s délkou trasy vypořádal Bon-ri, se můžete dozvědět v následujícím rozhovoru. Liano, jak jsi se k dogtrekkingu vlastně dostala? Ešte pred obstaraním vlastného tibe áka som sa zoznámila s majite kou iného tibe áčka - Kasíka (Kailas Sengge) Hankou Chmelovou - Pazourovou. Na jej stránkach sa vždy dialo niečo zo športového sveta so psom a okrem iného som v aka jej stránkam mala možnos nahliadnu aj do sveta dogtrekkingu. Ide o spojenie zá uby v prírode - turistike so vz ahom ku psom. Na oficiálny LONG pretek, ktorého kilometráž je od 80 km hore, som si samozrejme hne od začiatku netrúfala, takže som s rados ou využila možnos pre začiatočníkov - MID, ktorého vzdialenos sa pohybuje okolo 40 km. Na prvý MID som sa jedného dňa vybrala sama - jednoducho som poslala prihlášku, naložila do auta psa a potrebnú výbavu a zrazu som sa objavila v spoločnosti rovnako postihnutých udí. Miestna atmosféra ma úplne dostala, takže bolo jasné, že to nebola moja posledná akcia tohto druhu. celkom vzácnos ou, a potom je tam doporučená výbava ako strava pre človeka a psa, pršipláš, mobil, náhradné batérie,... Pri LONGu musí ma človek so sebou jednoducho veci na prežitie dvoch dní v prírode. Väčšina normálnych - chodiacich udí - ujdú LONG za 2 dni, a teda treba ráta s nejakým tým bivakom - t.j. prespa v prírode. Hoci teda sú aj takí, ktorí ujdú aj 100 km trasu na jeden šup - a že ich nie je málo! Aj tí však musia so sebou nies (pre prípad potreby) spacák a karimatku. Ďalej už spomínanú baterku (väčšina udí uprednostní čelovku), lekárničku, ktorá má tiež stanovený povinný obsah, miska pre psa, strava pre človeka a psa je tiež povinná, voda pre človeka a psa a samozrejmos ou je povinnos ma so sebou mapu danej oblasti, v ktorej sa dogtrekking koná - pre obe kategórie. Povinná výbava by mala by u každého účastníka kontrolovaná pred štartom aj po dorazení do cie a. Jak často trénuješ a jakým způsobem? Jak se trénuje pes, který má ujít 100 km? Hmm, ažká otázka. Ja totiž nemám žiaden tréningový plán. V prvom rade je potrebné ozaj pozna svojho psa a rozumie jeho reči tela. Faktom totiž je, že takmer žiadny zdravý aktívny pes by nemal ma problém s tým, jednoducho celý deň (dva) apa. Väčší problém má so zdolávaním ve kých vzdialeností rozhodne jeho pániček, ktorý navyše nesie aj povinnú výbavu. Určite je ešte rozdiel trénova ahavého a ne ahavého psa. Môj pes patrí k tým ne ahavým, hoci spočiatku mal na zopár MIDoch tendenciu mi pomáha. Zrejme však prišiel na to, že jednoduchšie je to bez toho ahania, a teda pre neho je dogtrekking jednoducho dlhou vychádzkou. Môj pes je zvyknutý by väčšinou na vo no. Jedno zo základných pravidiel dogtrekkingu hovorí o tom, že pes musí by po celý čas závodu pripútaný k psovodovi. Toto bol pre môjho psa spočiatku naozaj problém, predstavovalo to pre neho dos podstatnú psychickú zá až. Preto vždy týždeň-dva pred pretekom chodím častejšie a dlhšie so psom na vodítku. Môj pes je naozaj dos aktívny - v čase môjho pobytu v práci ma nečaká nečinne doma, ale je v neustálom pohybe vonku. Po mojom príchode sa vyberieme na vychádzku do lesov +/- na také 2 hodinky. Nako ko aj aktívne jazdím na koni, brávam ho na vychádzky ako príbežiaceho. Ten týždeň-dva pred pretekom sa snažím zintenzívni náš spoločný pohyb, ktorý čo najviac pripomína zá až na dogtreku. Tiež sa mi osvedčilo pred pretekom chodi so psom beháva. Nenahradite nou súčas- ou tréningu sú však celodenné víkendové výlety. Väčšinou sa to kilometrovo nepribližuje dogtrekovým vzidalenostiam, pomáha mi to však sledova prejavy môjho psa. Tým pádom presne viem, kedy má toho už môj pes dos a potrebuje oddych. Takisto viem rozozna, kedy je to ešte v poriadku a nejakých pár kilometrov môžeme veselo apa. Viem, kedy je Co znamená potřebná výbava? Mám na mysli, zda je pořadateli předepsáno, co musíš mít s sebou, aby tě vůbec pustili na start.? Áno, v pravidlách dogtrekkingu sú presne stanovené podmienky účasti, ktoré si môže usporiadate ešte upresni. Povinná výbava sa týka oboch kategórií, trošku sa však líši. Výbava na MID je v podstate to, čo by ste si so sebou vzali na celodennú túru. Povinnos ou je ma vodu pre seba aj psa, misku pre psa, lekárničku - keby sa na trati niečo stalo, baterku - keby člověk nestihol prís do tmy, čo je pri MIDe ale Strana 11

12 smädný a kedy by si dal nejakú svačinku. Po nieko kých dlhokilometrových vandrov sa aj môj pes ve a vecí naučil. Napríklad že je potrebné využi každý menší odpočinok na regeneráciu a načerpanie nových síl. Kedysi som zastavila na oddych, no môj pes zostal stá a netrpezlivo čakal, kedy sa už pohneme alej. Teraz pri zastavení okamžite sadá alebo líha a oddychuje tiež. Rozhodne si ale myslím, že pred účas ou na LONGu je vhodné absolvova minimálne jeden MID, prípadne si súkromne so psom odšlapa tých km a vidie reakciu psa na alší deň po. Zaujímavos ou ale je, že môj pes sa po MIDoch zvykol tvári tak, že sa mu nechce prejs ani 100m naviac, no na LONGu šlapal aj na druhý deň v plnom tempe nehovoriac o tom, že aj po treku sa tváril, akoby nič neprešiel. Přestávky tedy děláš kdykoliv podle svých potřeb a psa nebo si prostě řekneš: "Tak a te ujdu povinně 20 km a až poté si až dáme chvilku na svačinu, oddych atd."..? Je to přeci na čas... Hej, je to na čas, bohužia však na prvé miesta nesiaham - ke že nie som bežec (hoci aj motyka občas vystrelí, hihi) a nie som ani nijak extrémne sú aživý typ. Rozhodne je pre mňa prvoradé zdravie a pohoda môjho psa. Seba dokážem vybičova aj do extrému, cez psa ale ís nemienim. Takže ja robím prestávky pod a potreby. Tu ale treba rozlišova. U prestávok je teda obrovský rozdiel medzi MIDom a LONGom. Na MIDe je to ozaj Strana 12 tak, že väčšinou už pri prehliadke trasy na mape sa dá urči si nejaký ten kilometer, na ktorom si človek chce da ve kú pauzu (väčšinou tak v polovici trasy) a malé pauzičky na napojenie alebo vytiahnutie nejakého toho jablka dáva človek ke potrebuje. Pri LONGu sme si určili métu, ktorú chceme dosiahnu za jeden deň. A pauzy - väčšie i menšie - boli pod a potreby. Nehovoriac už o rozdieloch v prvý a druhý deň. Po tom 70-80km sme naozaj dávali pauzy takmer každé 2 km - jednoducho sme sa hodili o zem a odpočívali. Možno len 2x sme však stáli kvôli psom, zvyšok potrebných prestávok bol kvôli potrebám psovodovským. nosti s krizami nemam. Jednoducho som ten trek chcela dojst do konca, tak som ho dosla. Může se říci, že dogtrekking je vhodný pro tibetské teriéry? Většinou se do této disciplíny pouští spíše husky, evropští saňoví psi apod., prostě velká plemena, nemám pravdu? Ve ké plemená sú určite dominantou tohto športu. Je len logické, že je úžas- Ujít takovou velkou vzdálenost je určitě o psychice. Měla jsi pocit, že už dál nemůžeš, nechceš? Ani nie. Kedze som dobre vedela, do coho idem, tak som bola vnutorne psychicky pripravena. Naozaj je to o psychike. Bez skúsenosti na treku by som ani nevedela, aka som odolna, hihi. Ve a robi ale aj spolocnost spolutrekarov, ktori sa navzajom podporuju a hecuju. Ale treba teda podotknut, ze som sla zatial len jediny LONG, takze nejake velke skusenou pomocou, ke sa váš štvornohý kamarát s vervou oprie do postroja a vytiahne vás hore kopcom ako na vý ahu. Nie vždy je však ahavý pes výhrou. Cesty často vedú cez rôzne terény, kde potiahnutie psa v nepravý okamih vie narobi ve ké nepríjemnosti. Osobne som si párkrát vyskúšala, ako sa ide s takým ahavým psom a veru aj k tomu treba tréning. Je síce fakt, že som šla 2x rýchlejšie, ale tým pádom som musela častejšie oddychova. Zároveň som mala problémy s výberom správneho miesta na uloženie nohy, pretože pes ma ahal rýchlejšie, než som stíhala rozmýš a, hihi. Takisto je potrebné, aby bol pes dobre vycvičený a ne ahal vás napríklad dolu kopcom. Ja o- sobne teda uprednostňujem chôdzu so psom ne ahavým. A nie som žiadnou výnimkou, nie je problém na dogtrekkingu stretnú psov ako malý bradáč, jazvečík, či dokonca čivava. Dogtrekking je šport vhodný pre (takmer) všetky plemená aj neplemená psov, tibetského teriéra nevynímajúc. Každý jeden pes je v ačný za dlhé vychádzky, čím v prípade ne ahavých psov vlastne dogtrekking je. A teda mojou skúsenos ou je, že je síce fakt, že do kopca ma všetci predbiehajú, ale zase z kopca som predbiehala ja, nako ko som nemala prácu s brzdením ahavého psa. Je vidět, že jsi se v dogtrekkingu našla i s tibe ákem, komu bys tento sport doporučila? Každému, kto má rád výzvy (pretože 100 km rozhodne výzvou je!), turistiku, pobyt v prírode a v neposlednom rade trávenie času so svojím psom. Děkuji za rozhovor a přeji Tobě i Bon-rimu mnoho pěkných zážitků a pohodových kilometrů při tomto zajímavém sportu. A co vy ostatní, nepřidáte se? Jitka Kržová

13 ZAJÍMAVOSTI Nejdelší uši na světě Největší ušák na světě je baset jménem Mr. Jeffries, jeho uši měří neuvěřitelných 29,2 cm. Díky nim se zapsal do Guinnessovy knihy rekordů. Být slavným přináší i nemalé obtíže, zvláště, když se vám příliš dlouhé uši pletou pod nohy. Nová sada IQ testů změřily inteligenci psů Jaký pán, takový pes. Ověřit si toto přísloví může každý s novou sestavou na měření IQ, kterou kanadští odborníci přizpůsobili čtyřnohým miláčkům. Majitel pejska může zjistit, zda by jeho chlupatý přítel ve svém světě exceloval při luštění křížovek či sudoku. V praxi ale nejspíše pouze vymyslí, kam nejlépe zahrabat kost a nezapomenout to. VANCOUVER - Sadu Doggy IQ Test (Psí IQ test) vytvořil profesor psychologie Stanley Coren z kanadské University of British Columbia. Je autorem řady knih o psech, vydal mimo jiné práce Jak mluvit se psem a Inteligence psů. Je uznávaným trenérem a odborníkem na chování psů. Set obsahuje dvanáct pečlivě navržených a vědeckým výzkumem podložených testů, podle nichž majitel přesně určí psí inteligenční kvocient (CIQ). Pět z testů prověřuje řešení problémů, ostatních sedm souvisí se schopností učit se a s pamětí. Testovací kniha, bodovací systém, průvodce výsledky a stopky tvoří celou sestavu prodávanou pod názvem Doggy IQ Test. "Je to velmi jednoduchý systém. Jediné, čeho se můžete obávat, je fakt, že váš čtyřnohý miláček bude mít vyšší IQ než vy," tvrdí s úsměvem profesor Coren. V Thajsku začalo vysílat první rádio pro psy Na adrese DogRadioThailand.com je možné naladit stanici, která vysílá celý den písně pro čtyřnohé přátele člověka. Majitel rádia Anupan Boonchuen věří, že poslech hudby může ovlivnit chování psů. "Zjistil jsem, že psi často reagují na hudbu. Někteří mávají ocasem, jiní zvedají hlavu nebo s ní pohupují, zatímco další si lehají na podlahu. Ze své psí školy také vím, že hudba zlepšuje psům náladu. Když hraje, jsou poslušnější a dovolí člověku například snadněji upravit chlupy," vyjmenovává Boonchuen. Jako moderátory si majitel najal studenty ze své školy úpravy psů. "Hlavním předpokladem je, aby byl zdatný ve štěkání, protože psi jsou našimi posluchači. Moderátoři by měli zvládnout mnoho zvuků, například kňučet a štěkat, to všechno podle nálady skladeb, které hrají. A musí být samozřejmě schopní komunikovat se psy, přestože je nevidí," dodal Boonchuen. Myčka pro psy Australští specialisté vyvinuli nový způsob mytí psů, který využívá samoobslužného mycího systému, Výhodou koupacích automatů pro psy, které obsluhuje sám majitel psa, spočívá v tom, že psa nemusí majitel nechávat v psím salónu mezi cizími. "Psí myčky" se zatím velmi dobře zavedly v Austrálii, na Novém Zélandu a v Anglii. "Psí myčku" najdete také vpraze. Proces mytí probíhá tak, že po dobu dvou minut je pes ostřikován vlažnou vodou se speciálním šamponem, další dvě minuty se oplachuje čistou vodou a nakonec je vysušen teplým vzduchem. Vše je seřízeno v teplotě psího těla. Víte že... Češi patří mezi největší milovníky psů? Celkem u nás žije přibližně psů. Celosvětově vlastní každá čtvrtá rodina psa? Majitelé psů utratí za péči o své miláčky ročně přes 2,64 miliardy dolarů? 50% páníčků koupe svého psa nejméně jednou měsíčně? Majitelé psích miláčků v Čechách každoročně utratí přibližně dvě miliardy korun jen za krmivo? Murpyho psí zákony Doporučí-li Vám chovatel štěně s tím, že je to takový hodný ňouma, který by mouše neublížil, můžete vzít jed na to, že budete hezkých pár let solit sousedům prachy za zakousnutou drůbež. Štěně miluje hru s míčkem, ovšem prvním míčkem, který mu hodíte, zaručeně něco rozbijete. Pokud investujete nemalé peníze na zakoupení krásného pelíšku, štěně jej bu vzápětí rozcupuje na kousky nebo si místo něj vybere na spaní ten nejšpinavější hadr. Štěně na vodítku váží mnohem víc, než štěně bez vodítka. Opravdu nechci prezentovat alkoholický nápoj, po kterém bude váš chlupatý kamarád zpívat, potácet se po zahradě a blbnout. Psí pivo vymysleli manželé Berendsenovi zholandska. Jsou to obchodníci s chovatelskými potřebami a prodávají mimo jiné výrobky své vlastní výroby. Vývoj receptury piva pro psy trval několik let, a to ve spolupráci s jedním známým belgickým pivovarem a místní kynologickou jednotou. Základem jejich receptury se stal ječný slad, který se vaří dohromady s hovězím extraktem (od brazilského dodavatele hovězího té nejlepší kvality). Pivo pro psy obsahuje také vitamíny a je tedy potravinovým doplňkem pro psy. Před použitím je nutné láhev protřepat, na dně se mohou tvořit masové usazeniny. Podávat by se mělo v pokojové teplotě, vůně masa je tak výraznější. Dávkování je pro středně velké plemeno psů půl lahve denně. Strana 13

14 ZÁBAVA Křížovky, hlavolamy a logické problémy Vyškrtejte všechny obrázky začínající písmenkem "H". První písmenka zbylých devíti obrázků tvoří tajenku: Muž rozzlobeně křičí na svého bernardýna: "Pamatuj si, Bohouši, že tohle byla poslední návštěva, kterou... (viz tajenka)!" Šašek a král V jednom království žijí král a jeho dvorní šašek. Šašek nenávidí krále, král nenávidí šaška. Dohodnou se, že se jednoho dne otráví. Pokud půjdete nejkratší cestou zleva doprava a posbíráte všechna písmenka po cestě, najdete tajenku: Dva turisté se ztratí, a tak se podívají do mapy, kde jsou. Pak jeden říká: "Tak podlé týhle mapy jsme... (viz tajenka)" Do každého ze čtverečků doplňte znaménko aritmetické operace +, -, x, : tak, aby platila rovnost: V celém království existuje jen dvanáct flakónků jedů a tyto jsou zamčeny v komnatě v zámku. "Pane doktore, já jsem poslední dobou nějaký nejistý. A... (viz tajenka)?" Jedy jsou očíslovány čísly od 1 do 12, se vzrůstajícím číslem roste i síla jedu. Funkce na lidský organismus je prostá - vypiješ jed, umřeš. Každý silnější jed neutralizuje všechny slabší, což znamená že jed číslo dvanáct neutralizuje všechny jedy, jedenáctka všechny kromě dvanáctky atd. (Pokud vypiješ jedenáctku a potom dvanáctku, nic se ti nestane. Pokud vypiješ dvanáctku a potom jedenáctku, umřeš.) Král jde do komnaty s jedy jako první a vybere si všechny sudé jedy (2,4,6,8,10,12). Pak jde do komnaty šašek a vezme si, co zbylo. Sejdou se v trůnním sále, každý z nich naplní jeden pohár a podá jej tomu druhému, který jej okamžitě vypije. Následně si každý z nich ještě jednou naplní pohár, tentokrát už pro sebe, a vypije ho (v naději, že se tím zachrání). Jak to šašek udělal, že se druhého dne probudil, ale král zemřel? Předpoklady: Každý (šašek i král) chce PŘEDNOSTNĚ přežít. Pokud přežije, pak chce co možná nejjistěji otrávit toho druhého. Každého jedu je jen jedna dávka - nelze ji dělit. Jedy jsou kapaliny bez barvy a zápachu a mají stejnou hustotu jako voda. Strana 14

15 TEST Řecká mytologie Dnes test na nekynologické téma. Můžete si vyzkoušet své znalosti z řecké mytologie. 1. Jak se jmenuje nejvyšší řecký bůh? a) Harpyje b) Zeus c) Sysifos d) Herákles 2. Jak se jmenuje jeho žena a zároveň sestra? a) Pallas Athéna b) Afrodita c) Héra d) Persefona 3. Kdo je posel bohů? a) Hermes b) Hádes c) Apollon d) Narcis 4. Kdo je vládcem podsvětí? a) Hádes b) Hermes c) Zeus d) Poseidon 5. Kdo je vládcem moří? a) Apollon b) Poseidon c) Áres d) Hermes 6. Krvavý bůh války? a) Hermes b) Áres c) Hefaistos d) Apollon 7. Jak se jmenuje škaredý a chromý bůh ohně a kovářské práce? a) Hefaistos b) Apollon c) Herákles d) Sysifos 8. Bohyně lásky, jak se jmenuje? a) Héra b) Pallas Athéna c) Penelopa d) Afrodita 9. Kdo je vůdce devíti múz? a) Áres b) Apollon c) Sysifos d) Achileus 10. Doplňte: Achilova... a) paže b) pata c) noha d) hlava 11. Bohyně lovu a zvěře? a) Artemis b) Afrodita c) Penelopa d) Héra 12. Čeho je bohyně Hestie? a) Domácího krbu b) červánků c) modrého měsíce d) dětí 13. Jak říkáme mega obrům s jedním okem? a) Medůsa b) Kyklop c) Titán d) Obr s jedním okem 14. Deméter je bohyně čeho? a) zvěře b) rolnictví c) slunce d) vody 15. Bohyně pomsty a kletby, jak se jmenovaly? a) Erynie b) Harpyje c) Kyklopky d) Titánky "Pane doktore, já jsem poslední dobou nějaký nejistý. A nebo ne? Doplňovačka: 12 : = 9 Řešení: Tajenky: Dva turisté se ztratí, a tak se podívají do mapy, kde jsou. Pak jeden říká: "Tak podlé týhle mapy jsme támhle na tý hoře. Muž rozzlobeně křičí na svého bernardýna: "Pamatuj si, Bohouši, že tohle byla poslední návštěva, kterou jsi sežral! Šašek a král: Král si nechá jed číslo dvanáct, aby s ním neutralizoval jakýkoliv JED, který mu šašek podá. Šaškovi tedy nalije do poháru jed číslo deset (druhý nejsilnější, který má). Šašek toto předpokládá, a tak si musí nechat jedenáctku, aby jed číslo deset neutralizoval. V tom případě přežije. Dále ví, že král po vypití jeho poháru vypije jed číslo dvanáct (důvod je uvedený výše). Proto dá králi do poháru obyčejnou vodu - král vypije vodu (voda není jed) a vzápětí se sám otráví jedem číslo dvanáct. Řecká mytologie: 1. b), 2. c), 3. a), 4. a), 5. b), 6. b), 7. a), 8. d), 9. b), 10. b), 11. a), 12. a), 13. b), 14. b), 15. a) Strana 15

16 FOTOGRAFICKÝ SERIÁL "Tulíme se rádi" Tibetský teriér není žádný "gaučák ", má rád pohyb, miluje výlety do přírody a dokáže se neúnavně prohánět po loukách, nejlépe s ostatními psími kamarády. Mezi hrou ale nezapomene přijít zkontrolovat svého páníčka a vysloužit si jeho pohlazení nebo pomazlení. A po procházce, příjemně unavený svými sportovními výkony, se velmi rád přitulí a v kontaktu se svým páníčkem či par ákem spokojeně odpočívá. No, řekněte sami, existuje snad ještě něco lepšího? Moto příštího fotoseriálu bude pro vás tak trochu výzva k akci a lidové tvořivosti. Tak tedy ukažte, co umíte, pokud již nevlastníte sbírku fotek na téma: "Tibetský teriér jako model, aneb co všechno nám sluší! :)" Eva Holanová Kdo je větší tuleň? Jarka Bucková On nám ten tuleň trochu přerostl Těšíme se opět na vaše fotografie. Ing. Eva Holanová (chov. st. Kipu Khyim) Adéla Bednářová Ne, paničko, v této posteli už místo není Radana Sojková To je můj nový kamarád Eva Holanová Tulí se i cizí smečka Radana Sojková I na výletě pospolu Eva Holanová Nerušit, i chlapi mají své dny Strana 16

17 Jitka Kržová Potvora nevděčná Adéla Bednářová Par áci i venku Petra Giehrl Tulí se celá rodina Radana Sojková To nejhezčí tulení Radana Sojková Spočítejte nohy a budete vědět kolik je tam bobin... Marcela Stejskalová Ačka a děda - nerozkučná dvojka Adéla Bednářová Mám rád i netibetské kamarády Zdenka Bajsová Žádné místo není nevhodné Strana 17

18 SERIÁL Pes a my - odchov štěňat Máme dostatek času štěňata kvalitně odchovat? Odchov štěňat je náročný zejména na čas a pokud nejsme schopni během dne opustit zaměstnání a o štěňata se postarat a po práci se věnovat štěňatům v podstatě na plný úvazek nebo mít pomocníky v členech rodiny, nedá se to zvládnout. Máme dostatečné prostory? Odchov štěňat by se měl odehrávat pod naším přímým dohledem (porodní bedna v kuchyni nebo pokoji). V momentě, kdy štěňata vyrostou, je potřeba jim zajistit dostatek prostoru i mimo ohrádku tak, aby mohla být a v kontaktu s člověkem. Máme dostatečné podmínky pro volný pohyb štěňat, prostor vhodný k venčení, prostor, kde budou mít dostatek socializačních podnětů? Pokud nemáme zahradu přímo u domu, je dobré mít možnost se štěňaty dojet na bezpečné místo (odkud nemohou nikam utéct nebo kde není pohyb neznámých zvířat). Žít se psy je velká radost. Když se pak rozhodnete pro odchov štěňátek, radost se vám násobí, ale násobí se i starosti. Je velmi stručně bych vám dnes chtěla napsat, jak postupovat při odchovu štěňat. Nebudu rozebírat příliš formality chovu (ty si najdete) ani všechno okolo odchovu štěňat podrobně (spousta informací je v knihách). Mým cílem je především těm, kdo o chovu uvažují, nastínit, co všechno je čeká a podělit o některé z mých zkušeností. Pokud bude mít někdo z chovatelů další názor, ráda ho uvítám v dalším Občasníku, protože toto téma je opravdu hodně široké. Ale od začátku, protože odchov štěňátek není rozhodně procházka růžovým parkem. Nejprve je potřeba vaší fenku tibetského teriéra zařadit do chovu. K tomu je zapotřebí několik jednoduchých procedur: 1. Získání známky "výborná" z mezinárodní, klubové, speciální výstavy nebo výstavy spolupořádané TTC ČR, ve věku minimálně 12 měsíců. 2. Vyhodnocení rentgenu kyčelních kloubů s výsledkem A, B nebo C ve věku nejméně 12 měsíců. Rodiče psa s výsledkem HD-C musí mít výsledek HD-A nebo B. Rentgen vyhotoví jakýkoli veterinář, vyhodnocení provede MVDr. Lukáš Duchek - kontakt viz adresy na webu TTC. 3. Vyšetření očí na dědičné choroby s výsledkem negativním ve věku minimálně 12 měsíců. Vyšetření provede veterinář určený klubem - viz adresy na webu TTC. 4. Absolvování popisné přehlídky ve věku nejméně 15 měsíců. Popisné přehlídky se pořádají při výstavách v ČR, informace o termínech podá hlavní poradce chovu TTC. 5. Věková hranice pro psy i feny je 15 měsíců. (Ing. Radana Sojková, Legs-Smon) Po absolvování všech vyšetření a popisné přehlídky zašlete na adresu hlavního poradce chovu písemnou žádost o uchovnění spolu s fotokopiemi dokladů o splnění zdravotních podmínek, dokladu o zaplacení bonitačního poplatku a průkaz původu pro vyznačení chovnosti. Následně dostanete Protokol o uchovnění. Než se však definitivně rozhodneme pro odchov štěňat, měli bychom si seriozně zvážit, zda štěňata chceme a jsme schopni tento náročný úkol zvládnout? Je tu několik předpokladů: Je naše fena opravdu kvalitní chovnou fenkou, tzn. zdravou, typickou v exteriéru a povaze? To, co klub požaduje pro uchovnění, je naprosté minimum. V současné době, kdy je štěňat nadbytek, je třeba zvážit, zda fenka, která jen těsně splnila chovné podmínky, je fenka, na které má být postaven náš chov. Jsme schopni zvládnout propagaci svého chovu? Jsme také schopni najít vhodné budoucí majitele pro svá štěňata a poskytnout jim nejen základní informace o štěňatech, ale i nadále jim být rádcem při jakémkoli problému? Ačkoli se to zdá jednoduché, není vždy snadné najít vhodné páníčky. Ne každý psa měl a na chovateli je pak poskytnout majiteli štěněte rady, jak se o štěně a pak i dospělého jedince starat, pomoci s výchovou, příp. přípravou na výstavy. To klade poměrně velké nároky na čas i po odchovu štěňat. Není neobvyklé, že neš astní majitelé štěněte se po čase marných snah se spojit se svým chovatelem obrací na jiného. To na chovatele dobré světlo nevrhá. Pokud jste všechny výše uvedené požadavky na odchov štěňat vyhodnotili a podmínky pro chov štěňat s průkazem původu máte, musíte mít na FCI zaregistrovanou chovatelskou stanici. Podmínky a postup najdete na stránce Českomoravské kynologické unie. Pokud plánujete se svou fenkou jeden vrh, můžete požádat některého chovatele, který odchová štěňata na svou stanici, a to na základě smlouvy mezi vámi a ním. Strana 18

19 Základní formality máte za sebou a nastává čas vybrat pro vaší fenku krycího psa. Univerzální návod, kterak na to, neexistuje. Vybrat správného ženicha - to je oříšek. Každý chovatel by měl hledět zejména na zdraví, povahu štěňat, správný typ a v neposlední řadě i na velikost (zdá se mi, že zejména velikost bývá opomíjena). Chovatel, který se chce chovu věnovat zodpovědně a po delší dobu (ne jen odchovat jedna, dvoje štěňata), by si měl na počátku stanovit svůj chovatelský program. To je stanovení typu, jaký chce odchovávat, případně linie, která se mu nejvíce libí. Je logické, že majitelé jeho odchovů se s ním dále budou radit o případných dalších spojeních, a proto je dobré mít promyšlené, zda je chovatel schopný ke svým odchovům najít vhodné partnery bez toho, aby museli jezdit krýt do zahraničí. Ne každý má pro to podmínky. Zužování chovné základny příbuzenskými vztahy vede jen k problémům pro budoucí generace. Podělím se s vámi o pár mých "plánovacích postupů". V první řadě je pro mě kvalita rodokmenu z hlediska zdravotního. Pak pátrám po předcích, sourozencích a potomcích krycího psa, a to nejen z hlediska zdravotního, ale i kvality srsti, správného typu, výšky a dalších hledisek, která jsou pro mě důležitá. Kvalitu potomků zvažuji i s ohledem na typ fen, které jsou matkami potomků psa (nakolik je jejich typ podobný s mou fenkou nebo podobnost rodokmenu). Současně se pokouším získat co nejvíce informací o potomcích sourozenců plánovaného psa. Samozřejmě sleduji i odchovy sourozenců mé feny. To vše nám může pomoci si udělat obrázek, jak je které spojení vhodné či nikoli. E Legs-Smon V poslední řadě je pro mě důležitá barva a výstavní tituly. Jestliže vím, že má fenka má nějaký nedostatek (každý ho má), snažím se tento nedostatek nepodpořit ze strany jejího partnera, ale hledat psa v tomto ohledu standardního (rozhodně neplatí, že pokud má moje fena velké uši, zvolím psa s malýma ušima a ono se to "zprůměruje"). Protože linii, kterou chovám já, chová dlouhodoběji v ČR jen jedna chovatelská stanice a začíná další u nás a na Slovensku, snažím se volit spojení tak, aby naše odchovy nebyly pokud možno příbuzné. Ne vždy se to úplně podaří, ale to je spíš náhoda. Dále se snažím předem vybraného psa vidět i co nejvíce jeho potomků. To vyžaduje někdy jet nemalou vzdálenost na některou z hojně obsazených výstav. Pokud to nelze, pokouším se od známých získat co nejvíce informací. Žádný učený z nebe nespadl, a tak se radím s chovatelkou, od které mám svou první fenku, případně dalšími chovateli, kteří mi mohou potřebné informace poskytnout. Někdy je velmi zajímavé, co se člověk o rodokmenu psa, který je či byl v chovu hojně využíván, dozví. Čím více informací soustředím, tím mám sice hla- vu zamotanější, ale mohu si dopředu udělat obrázek o tom, jaké varianty mám. Rozhoduji se vždy sama, já jsem totiž odpovědná za své odchovy, které nesou mé jméno. Úspěchy i prohry jsou jen na mě. Snažím se odchovávat taková štěňata, které bych já sama chtěla mít doma. Psa máme vybraného, podmínky krytí s jeho majitelem domluvené, a tak si připravíme kopie zdravotní dokumentace a diplomů fenky a krycí list. A pak již čekáme na začátek hárání naší fenky. Určení správného dne krytí K určení správného termínu krytí je možné přistupovat bu vědecky nebo na základě zkušeností a "selského" rozumu. Základem je zachytit začátek hárání. Fena při sezení zanechává po sobě stopy od začínajícího krvavého výtoku nebo předzvěstí hárání mohou být různé změny chování feny, fena obvykle venku začíná značkovat. Někdy nemusí být začátek hárání zřetelný. Zhruba měsíc před očekávaným termínem hárání je dobré fenku sledovat. Ráno před vyvenčením vatovým tamponem nebo papírovými kapesníčkem fenku vytřete. Pokud se na tamponu objeví narůžovělý výtok, hárání začíná. K nejčastěji užívaným metodám určení optimálního dne krytí patří tzv. vaginální cytologie. Principem je mikroskopické vyšetření stěru z vaginální sliznice. Zkušený veterinář je schopen stanovit s velkou přesností nejen fázi cyklu, ale upřesnit i průběh jednotlivých fází. Sleduje, kdy fena začne uvolňovat zralé vaječné buňky. Druhou nejčastější metodou je stanovení výše hladiny pohlavního hormonu progesteronu v krvi. Při je- Strana 19

20 A Khyi-Mi (SK) proběhne kolem 18. dne březosti. Od 21. dne je pak vytvořena placenta. Zhruba za 4 týdny po úspěšném oplození je u- končen vývoj orgánů plodů. Plodové obaly se dále rozrůstají a rovnoměrně rozšiřují děložní rohy po celé délce. Osifikace plodu probíhá od 40. dne březosti. ho zvyšujících se hodnotách můžeme opět poměrně přesně stanovit dobu ovulace feny a tím i správně určit dobu k nakrytí. Veterinář ráno odebere krev a kolem poledne máte výsledek. Podle hladiny progesteronu se dá určit, zda je nutné vyšetření opakovat, případně kdy by byla fenka ke krytí. Osobně si nejsem příliš výsledky tohoto vyšetření zcela jistá. Stalo se mi, že fenka měla být ke krytí v pátek nebo sobotu a nakryli jsme v neděli večer. Proto i toho vyšetření je nutné brát jako orientační. Spolehlivějším vodítkem je posouzení situace zkušeným psem. Pes se fenu, která není v tom správném termínu, nakrýt ani nepokusí. Jakmile je fena připravena ke krytí, pes se o ni začne velice zajímat, pronásleduje ji a snaží se ji nakrýt. Jinak tomu může být u nezkušeného psa, který nikdy nekryl. Fena reaguje charakteristickým postojem, při kterém se k němu nastavuje zadní částí těla, má prohnutý hřbet a ocásek dává na stranu. A už se rozhodneme pro jakýkoli postup, je třeba, jakmile zjistíme, že nastala správná doba, na nic nečekat a vyrazit ke krycímu psovi. Správných dnů na krytí není moc a čekat na nejbližší víkend není rozumné. Je lépe dorazit dříve a psa navštívit několikrát a nebo na místě počkat, než přijet pozdě. Jestliže pes o hárající fenu nejeví zájem, nejspíš jsme se ukvapili a navštívili ho brzo. Jestliže pes jeví zájem, ale fena ho odhání, pravděpodobně jsme termín promeškali, protože fena má ještě na sobě pach pro psa přitažlivý, ale už není ochotna se nechat nakrýt. K úspěšnému nakrytí je zapotřebí, aby pes s fenou byli určitou dobu "svázaní". Na délce svázání zas až tak nezáleží. Pokud ke svázání nedojde, úspěšnost krytí se sice nedá zcela vyloučit, ale není jistá. Pokud se nám podaří fenu úspěšně nakrýt, je nutno ji dále mít zajištěnou do té doby, než ztratí zájem o psy. Péče o březí fenu a příprava na porod Pokud jsme byli s krytím úspěšní, porod štěňat můžeme očekávat zhruba den po prvním krytí. Krajní hodnoty jsou dní. Samotné oplození probíhá ve střední části vejcovodu. "Uhnízdění" oplozeného vajíčka do děložní sliznice Určit, zda je fenka březí, lze několika způsoby: - zevním vyšetřením pohmatem (tzv. palpace). Takto lze určit březost cca od 25. do 35. dne a je dobré, aby to dělal zkušený veterinář nebo chova - tel, aby plodům neuškodil, - rentgenologickým vyšetřením je možné březost určit od 45. dne, kdy už je u plodů na snímku viditelná kostra, - ultrazvukovým vyšetřením můžeme plody diagnostikovat kolem 25. dne, kdy už je vidět jejich srdeční činnost, od 30. dne je možné vidět hlavu a trup. Úspěšným vyústěním březosti je porod. Jak chovatel pozná, že se porod blíží? Několik dní před porodem vykazují fenky zpravidla typické příznaky. Je to neklid, časté močení, vyhledávání přítomnosti majitele nebo naopak samoty, zvětšení mléčné žlázy a sekrece mleziva, otok zevních pohlavních orgánů. Asi hodin před porodem může přechodně poklesnout tělesná teplota až o 1,5 0 C. Bezprostředně před nástupem porodu fena často zrychleně dýchá a má bolesti. Porod pak probíhá ve třech fázích: fáze otevírací, fáze vypuzovací a fáze čistící. Fáze otevírací trvá většinou 3-12 hodin (u prvorodiček i 24 hodin). Nastupují děložní kontrakce a otevírá se děložní krček. Fena je neklidná, olizuje se a zrychleně dýchá. Strana 20