V l á d n í n á v r h. ZÁKON ze dne..2018,

Transkript

1 V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne..2018, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. I Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona 1

2 č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb. a zákona č. 92/2018 Sb., se mění takto: 1. V 4 odst. 2 se slova a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení zrušují. 2. V 8 se na konci odstavce 4 doplňuje věta Je-li lékař okresní správy sociálního zabezpečení vedoucím zaměstnancem, je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.. 3. V 8 odst. 8 se za slovo popřípadě vkládají slova také z vyšetření dětského klinického psychologa v případě pervazivních vývojových poruch,. 4. V 8 odst. 9 se věta druhá nahrazuje větou Česká správa sociálního zabezpečení pro účely odvolacího řízení posuzuje stupeň závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči, schopnost pohyblivosti a orientace pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením, zda jde pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku o osobu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo s těžkým sluchovým postižením nebo s těžkým zrakovým postižením anebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací a zdravotní stav nevylučuje poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku a zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou.. 5. V 8 odst. 9 větě páté se za slovo první vkládají slova a druhé. 6. V 16b se na konci odstavce 3 doplňuje věta Je-li předseda posudkové komise vedoucím zaměstnancem, je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.. Čl. II Přechodná ustanovení 1. V případech, kdy v rámci odvolacího řízení správního nebyl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydán posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen ministerstvo ), vydá tento posudek Česká správa sociálního zabezpečení podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Posudkové spisy posudkových komisí ministerstva, které se týkají případů uvedených v bodě 1, předá ministerstvo neprodleně ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona České správě sociálního zabezpečení. Ostatní posudkové spisy, u nichž přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona neuběhla skartační lhůta, předá ministerstvo do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona České správě sociálního zabezpečení; bude-li o předání posudkového spisu ministerstvo požádáno Českou správou sociálního zabezpečení před uplynutím této lhůty, je ministerstvo povinno předat posudkový spis neprodleně. 2

3 ČÁST DRUHÁ Změna zákona o sociálních službách Čl. III Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 384/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb. a zákona č. 222/2017 Sb., se mění takto: 1. V 25 odst. 3 se za slova zdravotních služeb, vkládají slova popřípadě také z vyšetření dětského klinického psychologa v případě pervazivních vývojových poruch,. 2. V 28 odst. 2 se slovo ministerstvo 9) nahrazuje slovy Česká správa sociálního zabezpečení. Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. IV Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb. a zákona č. 92/2018 Sb., se mění takto: 3

4 1. V 84 se na konci odstavce 3 doplňuje věta Je-li lékař okresní správy sociálního zabezpečení vedoucím zaměstnancem, je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.. 2. V 85 se na konci odstavce 2 doplňuje věta Je-li lékař České správy sociálního zabezpečení vedoucím zaměstnancem, je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením Čl. V V 24 větě druhé zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 331/2012 Sb. a zákona č. 313/2013 Sb., se slova posudková komise ministerstva nahrazují slovy Česká správa sociálního zabezpečení. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o státní službě Čl. VI V 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb. a zákona č. 205/2017 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní: p) lékaře orgánu sociálního zabezpečení.. Čl. VII Přechodná ustanovení 1. Služební místo pro výkon činnosti lékaře orgánu sociálního zabezpečení může služební orgán v období od 1. ledna 2019 do 30. června 2019 obsadit osobou v základním pracovněprávním vztahu podle pracovněprávních předpisů. Finanční prostředky schválené na platy státních zaměstnanců při postupu podle věty první se použijí na platy nebo odměny zaměstnanců v základním pracovněprávním vztahu. 2. Státní zaměstnanec zařazený na služebním místě uvedeném v bodě 1, který je v den 31. prosince 2018 ve služebním poměru na dobu určitou podle 29 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou případů uvedených v 21 odst. 2 větě druhé a v 21 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne 1. ledna

5 považuje za státního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou. Ustanovení 35 zákona č 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se u státních zaměstnanců uvedených ve větě první a u státních zaměstnanců zařazených na služebním místě uvedeném v bodě 1 ve služebním poměru na dobu určitou podle 29 odst. 1 v případech uvedených v 21 odst. 2 větě druhé a v 21 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije. 3. Jestliže státní zaměstnanec, který je ve služebním poměru na dobu neurčitou zařazen na služební místo uvedené v bodě 1 a který do konce roku 2019 nedovrší věku 70 let, písemně požádá správní úřad, ve kterém je státní zaměstnanec zařazen, do 31. května 2019 o uzavření pracovní smlouvy s druhem práce lékařská posudková činnost v pracovním poměru na dobu neurčitou, má právo na to, aby s ním Česká republika, za kterou jedná správní úřad, ve kterém je státní zaměstnanec zařazen, tuto pracovní smlouvu se dnem nástupu do práce 1. července 2019 uzavřela; u služebního místa představeného a jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance se postupuje obdobně. Ustanovení 61 odst. 1 písm. c), 72 odst. 1 písm. d) a 72 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se v případě postupu podle věty první nepoužije. Česká republika, za kterou jedná správní úřad, ve kterém je státní zaměstnanec zařazen, je povinna se státním zaměstnancem uvedeným ve větě první pracovní poměr na dobu neurčitou podle věty první založit. Dnem 30. června 2019 státnímu zaměstnanci uvedenému ve větě první jeho dosavadní služební poměr zanikne. 4. Jestliže státní zaměstnanec uvedený v bodě 3 písemně nepožádá za podmínek uvedených v bodě 3 o založení pracovního poměru, jeho dosavadní služební poměr dnem 30. června 2019 zanikne. 5. Státní zaměstnanec, kterému podle bodů 3 a 4 zanikl jeho dosavadní služební poměr, má nárok na výplatu zadostiučinění ve výši trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Pro výplatu zadostiučinění se použije obdobně 67 odst. 4 zákoníku práce; ustanovení 68 zákoníku práce se na zadostiučinění nepoužije. Pro účely jiných právních předpisů se na zadostiučinění hledí jako na odstupné podle zákoníku práce. 6. Pracovní poměr podle bodu 3 musí být založen i se státním zaměstnancem, který věku 70 let dovrší do konce roku 2019, pokud splňuje ostatní podmínky stanovené v bodě 3, s tím, že se zakládá pracovní poměr na dobu určitou do 31. prosince 2019; založen může být pracovní poměr i na dobu neurčitou. Dnem 30. června 2019 státnímu zaměstnanci uvedenému ve větě první jeho dosavadní služební poměr zanikne. 7. Do doby trvání pracovního poměru, který byl založen na základě bodů 3 a 6, se započítává doba trvání služebního poměru, který pracovnímu poměru bezprostředně předcházel, a dále doba trvání pracovního poměru ve správním úřadu, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel. 8. Nároky dosavadních státních zaměstnanců, které vznikly přede dnem vzniku pracovního poměru podle bodů 3 nebo 6 a do tohoto dne nezanikly, se ode dne vzniku pracovního poměru považují za práva vyplývající jim z pracovního poměru, pokud nejsou v pracovním poměru zákonem vyloučeny. 5

6 ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019, s výjimkou ustanovení čl. VI, které nabývá účinnosti dnem 1. července

7 D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti fyzických osob pro účely dávek důchodového pojištění, nepojistných sociálních dávek a pro účely průkazu osoby se zdravotním postižením náleží podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ZOPSZ ) do působnosti okresních správ sociálního zabezpečení. Toto posuzování zdravotního stavu může provádět pouze lékař. Podklady pro posuzování mohou vypracovávat také poskytovatelé zdravotních služeb (tzv. smluvní lékaři), kteří však podle současné právní úpravy nemohou vydávat ucelené posudky. V přezkumném řízení soudním ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; ministerstvo pro tyto účely zřizuje posudkové komise (dále jen PK MPSV ). Platná právní úprava PK MPSV je v současné době obsažena v 4 odst. 2 ZOPSZ, podle kterého MPSV posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení. Speciální úprava procesních postupů PK MPSV je obsažena v 16b ZOPSZ; pro tyto postupy jsou dále důležitá také ustanovení 16a odst. 1 (stanoví rozsah dopadu správního řádu) až odst. 5 ZOPSZ. Lékaři posudkové služby sociálního zabezpečení vykonávají činnost ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSS ). Lékařská posudková služba vykazuje dlouhodobě personální problémy spočívající ve značné neobsazenosti systemizovaných míst. S tím souvisí i vysoké pracovní zatížení posudkových lékařů, což má dopad i na dodržování zákonných lhůt pro vydání posudku. Tyto problémy jsou v současné době zvýrazněny v důsledku stanovení věkové hranice v zákoně o státní službě pro výkon služebního poměru (služební poměr končí ze zákona dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž státní zaměstnanec dovršil věk 70 let). Podle 195a ZSS platí pro státní zaměstnance, který je zařazen nebo jmenován na služební místo lékaře orgánu sociálního zabezpečení, výjimka, podle níž dosáhl-li tento státní zaměstnanec věku 70 let před dnem 1. ledna 2018, skončí služební poměr dnem 31. prosince Vyvstává tak potenciální riziko, že po 31. prosinci 2018, kdy tato věková výjimka skončí, může dojít k problémům v zajištění činnosti systémů sociálního zabezpečení, neboť budou chybět potřebné kapacity lékařů, kteří by prováděli posouzení zdravotního stavu a jeho důsledků pro účely rozhodování o dávkách podmíněných nepříznivým zdravotním stavem a pro účely jejich další výplaty. S tím úzce souvisejí i otázky sociálně právních jistot klientů systémů sociálního zabezpečení závislých z důvodu svého zdravotního postižení na příslušných dávkách sociálního zabezpečení. V současné době jsou u lékařské posudkové služby sociálního zabezpečení problémy v těchto oblastech: 7

8 a) Personální zabezpečení lékařské posudkové služby (dále jen LPS ) výkon lékařské posudkové činnosti lékaři ve služebním poměru s věkovým limitem pro výkon státní služby, jehož důsledkem bude ukončení pracovní kariéry velkého počtu posudkových lékařů vykonávajících státní službu na okresních správách sociálního zabezpečení, České správě sociálního zabezpečení a Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen OSSZ, ČSSZ a MPSV ) k 31. prosinci 2018; očekává se, že půjde o cca 100 lékařů OSSZ a ČSSZ (obsazení 68 systemizovaných míst); problémy se získáváním nových lékařů pro práci v posudkové službě sociálního zabezpečení, neobsazenost velkého počtu systemizovaných míst lékařů posudkové služby sociálního zabezpečení (OSSZ, ČSSZ, MPSV) k 31. prosinci 2017 v počtu 95 na OSSZ a ČSSZ a 12 na MPSV; vysoký objem každoroční práce lékařů posudkové služby při neobsazenosti cca čtvrtiny systemizovaných míst lékařů OSSZ a předsedů PK MPSV, s vysokým zatížením na 1 systemizované místo; v roce 2017 lékaři OSSZ vydali cca 380 tis. posudků a provedli cca 114 tis. kontrol v nemocenském pojištění, lékaři ČSSZ vypracovali pro účely námitkového řízení v důchodovém pojištění cca 8 tisíc posudků a PK MPSV cca 18 tis. posudků. b) Plnění lhůt pro vydání posudku nepříznivý dopad nedostatku lékařů posudkové služby a jejich vysoké pracovní zatížení má následně dopad na dodržování lhůt pro vydání posudku; prodloužení lhůty pro vydání posudku vede k prodloužení celkové doby řízení o dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo na průkaz osoby se zdravotním postižením; průtahy v řízení mají nepříznivý vliv na spokojenost posuzovaných osob. c) Využívání odborných kapacit poskytovatelů zdravotních služeb v činnosti LPS stávající právní úprava umožňuje, aby ošetřující lékaři poskytovatelé zdravotních služeb v roli smluvních lékařů, zpracovávali pro potřeby LPS a orgánů sociálního zabezpečení pouze podklady pro posouzení. Dle stávající právní úpravy nemohou zpracovat ucelený posudek, čímž nelze plnohodnotně využít jejich odborný potenciál. d) PK MPSV s ohledem na počet projednaných případů a vydaných posudků PK MPSV ročně tak MPSV jako ústřední orgán státní správy v rámci své organizační struktury provádí v poměrně širokém rozsahu vlastní výkonnou operativní činnost (posuzování konkrétních případů zdravotního stavu a pracovní schopnosti pro účely vymezeného okruhu opravných řízení). Stěžejní činností ústředního orgánu státní správy je však především koncepční, řídící a kontrolní role. Zpracovávání podkladů pro správní řízení vedené ústředním orgánem státní správy v současném rozsahu není optimálním stavem. To vše má samostatně i ve vzájemných souvislostech vliv na efektivitu činnosti lékařské posudkové služby a vlastní výkon lékařské posudkové činnosti a mohlo by po roce 2018 vést nejen k destabilizaci lékařské posudkové služby sociálního zabezpečení, ale i k ohrožení fungování systémů sociálního zabezpečení, pro něž LPS vydává podklady pro jejich rozhodovací činnost. 8

9 Cílem navrhované právní úpravy jsou změny, které povedou k zefektivnění a zrychlení procesů posuzování zdravotního stavu a budou mít ve vzájemných souvislostech synergické efekty na fungování lékařské posudkové služby. K dosažení tohoto cíle se navrhuje: a) změnit zaměstnanecký vztah dosavadního státního zaměstnance lékaře orgánu sociálního zabezpečení v lékařské posudkové službě tak, že místo služebního poměru podle ZSS se bude jednat o základní pracovněprávní vztah (pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr) podle zákoníku práce (dále jen ZP ); tím se též umožní, aby v případě potřeby mohli provádět posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti fyzických osob pro účely sociálního zabezpečení a pro účely poskytnutí dávek a průkazu osoby se zdravotním postižením tzv. smluvní lékaři činní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, b) převést posuzování v odvolacím řízení správním o nepojistných sociálních dávkách a průkazu osoby se zdravotním postižením z PK MPSV na ČSSZ s tím, že bude zavedeno monokratické posuzování. Ad a) Vypracování posudku ani posuzování zdravotního stavu podle 4 a 8 ZOPSZ a činností dle 84 odst. 3 a 85 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů lékařem LPS nebude na základě předpokládané změny výkonem státní služby. Navrhuje se realizovat záměr tak, že se na výkon činnosti lékaře v LPS ZSS nevztahuje, a to změnou 5 odst. 1 písm. n) a t) ZSS. Tato změna se navrhuje s účinností od 1. července 2019, tj. dnem 30. června 2019 zanikne lékařům LPS dosavadní služební poměr a současně ke dni 1. července 2019 jim vznikne, na základě jejich žádosti, pracovní poměr. Přechodná ustanovení umožní zaměstnávání lékařů v pracovněprávním vztahu již od 1. ledna Služebně právní vztahy státních zaměstnanců podle ZSS jsou právními vztahy v režimu veřejného práva, ve kterých dominuje Česká republika (stát) jakožto zaměstnavatel, za něhož vystupuje služební orgán, kdežto pracovněprávní vztahy zaměstnanců podle ZP jsou právními vztahy, jejichž povaha vychází ze soukromého práva, kterému dominuje zásada autonomie projevu vůle smluvních stran. Proto při řešení problematiky přechodu služebně právních vztahů dosavadních státních zaměstnanců - lékařů orgánu sociálního zabezpečení z režimu ZSS do režimu pracovního poměru je zapotřebí vycházet z toho, že v zákonem stanoveném časovém období může dojít k uzavření písemné pracovní smlouvy, přičemž dosavadní služební poměr na základě zákona zanikne. Přechod ze státní služby do pracovního poměru může být uskutečněn jen na základě dobrovolnosti, neboť jinak by se jednalo o povinnou či nucenou práci. Pokud dosavadní státní zaměstnanec, který je ve služebním poměru na dobu neurčitou podle ZSS a je zařazen na služební místo lékaře orgánu sociálního zabezpečení v LPS, písemně požádá příslušný správní úřad nejpozději do 31. května 2019 o uzavření pracovní smlouvy, vzniká povinnost pracovní smlouvu uzavřít. U lékaře LPS, jehož služební poměr měl trvat po dobu neurčitou, se tímto způsobem zasahuje do jeho právních vztahů, a proto se dosavadnímu státnímu zaměstnanci poskytne jako zadostiučinění peněžní plnění ve výši trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku (jedná se o určitou obdobu odstupného náležejícího při organizačních změnách podle zákoníku práce, přičemž se volí nejvyšší sazba, tj. trojnásobek). Dosavadní státní zaměstnanci, kteří vykonávají státní službu jako lékaři sociálního zabezpečení v LPS 9

10 ve služebním poměru na dobu určitou, se s výjimkou případů uvedených v 21 odst. 2 větě druhé a odst. 3 ZSS stanou na základě právní domněnky státními zaměstnanci ve služebním poměru na dobu neurčitou a budou se moci ucházet o pracovní poměr zaměstnance v lékařské posudkové službě. Pro lékaře, kterým zanikne služební poměr z důvodu dosažení věku 70 let do 31. prosince 2018 nebo kteří tohoto věku již dosáhli a působí ve služebním poměru na základě výjimky (viz 195a ZSS), a dále pro lékaře, kteří nejsou ve služebním poměru a mají zájem pracovat v LPS, se navrhuje umožnit, aby s nimi mohl být v době od 1. ledna 2019 do 30. června 2019 založen podle přechodných ustanovení základní pracovněprávní vztah; zadostiučinění se však na tyto případy nevztahuje. S novými zaměstnanci, kteří budou působit jako lékaři LPS, budou uzavírány ode dne účinnosti zákona rovnou pracovněprávní vztahy. Nová právní úprava zajistí možnost nahrazení chybějících kapacit lékařů OSSZ při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti fyzických osob pro účely sociálního zabezpečení a pro účely poskytnutí dávek a průkazu osoby se zdravotním postižením též prostřednictvím tzv. smluvních lékařů OSSZ, kteří budou mít ucelené posudkové kompetence. Posudky budou smluvními lékaři zpracovávány na základě uzavřených dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce). Bude v kompetenci OSSZ a ČSSZ, jaká část agendy bude předána konkrétnímu smluvnímu lékaři, a to vzhledem k odbornosti a zkušenostem v oblasti posuzování zdravotního stavu daného lékaře. Např. posuzování nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením je svým charakterem i právní úpravou srovnatelné s posudkovou péčí vykonávanou podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Přitom bude zachován stávající model posuzování a OSSZ bude i nadále institucí hodnotící zdravotní podmínku nároku ; OSSZ bude kontrolovat činnosti smluvních lékařů, tj. zejména včasnosti vydávání posudků, jejich kvality a jednotné aplikace předpisů v praxi, aby nedošlo k případné destabilizaci posuzování. Ad b) Navrhuje se převést posuzování v odvolacím řízení správním o nepojistných sociálních dávkách z PK MPSV na ČSSZ. Nová právní úprava tak sjednotí výkon posudkové činnosti pro účely odvolacího řízení i pro účely námitkového řízení v rámci jednoho správního orgánu (ČSSZ); synergické efekty s tím spojené umožní v rámci ČSSZ pružněji reagovat na případné aktuální problémy s personální situací posudkových lékařů, kdy lze využít zastupitelnosti lékařů ČSSZ. Pro MPSV to znamená výrazné snížení rozsahu operativní činnosti, spojené s vydáváním posudků (v posledních letech cca ročně) ústředním orgánem státní správy. Nadále v kompetenci MPSV zůstává zpracování posudků pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění. Na ČSSZ nebude probíhat v převedených posudkových agendách komisionální posuzování, ale, stejně jako u ostatních agend, které v současné době ČSSZ posuzuje pro účely odvolacího řízení, posouzení jedním z lékařů (tzv. monokratické posuzování). Právní úprava přitom zajistí vyloučení možnosti posuzování týmž lékařem, který tutéž věc posuzoval nebo pro takové posouzení vypracoval podklad pro účely rozhodnutí správního orgánu v prvním stupni řízení. V rámci převodu části kompetencí PK MPSV na ČSSZ se předpokládá s účinností od 1. ledna 2019 zrušení odpovídajícího počtu systemizovaných míst (dále jen SM ) lékařů 10

11 PK MPSV, tajemnic PK MPSV a odborných asistentů posudkového lékaře na MPSV a vytvoření stejného počtu SM na ČSSZ. Navrhované změny umožní v rámci ČSSZ pružněji reagovat na případné aktuální problémy s personální situací posudkových lékařů, umožní výkon metodického řízení posudkové činnosti pro účely prvního stupně správního řízení, odvolacího a námitkového řízení z jednoho metodického centra (ústředí LPS ČSSZ), eliminují problémy se zajišťováním lékařů klinických oborů, kteří jsou podle platného právního stavu jako přísedící lékaři povinnými členy PK MPSV, a sníží ekonomickou i administrativní náročnost, doposud spojenou s posuzováním v PK MPSV jako komisionálních posudkových orgánech oproti posuzování vždy jedním lékařem pro účely odvolacího řízení (s tím bude spojeno i mírné snížení časové náročnosti k projednání každého případu, neboť např. odpadne seznámení přísedícího lékaře s případem a stávající konzultace předsedy PK MPSV s přísedícím lékařem před přijímáním posudkového závěru). B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, především s ohledem na čl. 1 Ústavy České republiky a čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ústavně zaručující právo na svobodnou volbu povolání. C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána Návrh zákona neimplementuje právo Evropské unie a ani s ním není v rozporu. V širších souvislostech se předloženého návrhu zákona dotýká nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a prováděcí předpis k tomuto nařízení, tj. nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/09, pokud jde o příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách. Navrhovaná právní úprava se nedotýká dosavadních podmínek nároku na příspěvek na péči, ale pouze řízení o tuto dávku, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 obecné nařízení o ochraně osobních údajů, směrnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání; s těmito předpisy není návrh zákona v rozporu. Skončení služebního poměru ze zákona podle 74 odst. 1 písm. h) ZSS, tj. dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž státní zaměstnanec dovršil 70 let, bylo při přijímání ZSS (stejně jako v předchozím zákoně č. 218/2002 Sb. nebo jako v zákoně o soudech a soudcích) posouzeno jako odůvodněný postup v souladu s čl. 6 směrnice 2000/78/ES. Tento postup má mj. zabezpečit plynulý výkon státní služby a musí být tedy zřejmé, kteří státní zaměstnanci služební poměr skončí tak, aby mohla být zahájena jednání s novými uchazeči o výkon služby v rámci služebních míst v systemizaci. Pracovní místa, kterými budou nahrazena služební místa a pro jejichž systemizaci platí podle 172 ZSS stejná pravidla jako pro systemizaci služebních míst, lze tedy bezpečně obsadit pouze těmi bývalými státními zaměstnanci, u kterých nemělo dojít na základě uvedeného ustanovení ke skončení služebního poměru ze zákona. Zaměstnanci v pracovním poměru, kterým by služební poměr skončil, lze pak 11

12 obsadit pouze ta pracovní místa, která vzniknou z bývalých neobsazených služebních míst, resp. ze služebních míst, u kterých nebylo zahájeno jednání k jejich obsazení jinými uchazeči. Pokud tedy měl skončit služební poměr státnímu zaměstnanci bez možnosti dalšího adekvátního uplatnění ze zákona, nelze považovat za diskriminaci z důvodu věku, pokud by nebylo možné všem těmto bývalým státním zaměstnancům zaručit pokračování v pracovním uplatnění na dobu neurčitou stejně jako bývalým státním zaměstnancům, u kterých ke skončení služebního poměru ze zákona nebyl dán důvod. S ohledem na to, že u státních zaměstnanců, u kterých byl dán v témže kalendářním roce zákonný důvod ke skončení služebního poměru bez jakéhokoliv finančního plnění s tím spojeného, nelze považovat za diskriminaci, pokud neobdrží stejné zadostiučinění jako státní zaměstnanci, u kterých nebyl dán důvod ke skončení služebního poměru. Po přijetí tohoto zákona se zaměstnancům, u kterých byl dán důvod ke skončení služebního poměru, nabízí možnost dalšího adekvátního pracovního uplatnění, kterou by bez něj již neměli. U této skupiny státních zaměstnanců jde o vylepšení jejich postavení a pro poskytnutí zadostiučinění spojeného se skončením služebního poměru proto není dán důvod. Judikatura soudních orgánů EU se navrhovaných změn konkrétně nedotýká. Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, nejsou návrhem zákona dotčeny; plně je respektována Úmluva MOP č. 105/1957 o odstranění nucené práce (č. 231/1998 Sb.) i Úmluva MOP č. 29/1930 o nucené nebo povinné práci (č. 506/1990 Sb.) a Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950 (č. 209/1992 Sb.) včetně navazujících protokolů. Změny v pracovním postavení (přechod do pracovního poměru) jsou v návrhu zákona realizovány na základě dobrovolnosti. D. Vliv na otázku ochrany soukromí a osobních údajů Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nebyly identifikovány žádné negativní dopady. Jedná se o změny především v kompetencích správních orgánů, které na okruh sledovaných a evidovaných údajů nemají vliv. Standardní ochrana údajů získaných při posuzování zdravotního stavu je zajištěna již v současné době v souladu s principy ochrany osobních údajů. E. Zhodnocení korupčních rizik Návrh právní úpravy s sebou nepřináší žádná přímá korupční rizika. Posuzování zdravotního stavu lze obecně považovat za možné korupční riziko z důvodu míry uvážení při posouzení zdravotního stavu a jeho důsledků pro účely nároku na dávku. Návrh právní úpravy však nepřináší nová korupční rizika, která jsou spojena s posuzováním zdravotního stavu žadatele o dávku. Předmětem navrhované úpravy jsou zejména kompetenční změny týkající se správních úřadů. Posudky tzv. smluvních lékařů budou navíc podléhat kontrole lékařů okresní správy sociálního zabezpečení. F. Zhodnocení dopadu návrhu ve vztahu k zákazu diskriminace a rovnosti mužů a žen Navrhované úpravy nemají žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace. Návrh zákona rovněž nemá žádné dopady na rovnost žen a mužů, z genderového hlediska je neutrální a týká se obecně státních zaměstnanců. Ani současný právní stav předmětné problematiky se nijak nedotýká zákazu diskriminace ani problematiky rovnosti mužů a žen. 12

13 G. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Předpokládají se dopady na státní rozpočet, a to v souvislosti s výplatou navrhovaného zadostiučinění v případě zániku služebního poměru. Předpokládá se, že výdaje na výplatu zadostiučinění by činily cca 40,7 mil. Kč, pokud jde o stávající lékaře ČSSZ, a 9 mil. Kč, pokud jde o lékaře, dosavadní předsedy PK MPSV, kteří budou od roku 2019 v rámci převodu kompetence posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pro účely odvolacího řízení správního u nepojistných sociálních dávek působit již na ČSSZ a také přejdou do pracovního poměru. Celková výše výdajů spojených s výplatou zadostiučinění bude činit cca 50 mil. Kč; přesná výše těchto výdajů však bude odvislá od počtu skutečně obsazených SM k datu změny pracovního postavení dosavadních státních zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že se převodem kompetencí PK MPSV předpokládá opuštění komisionálního posuzování v rámci odvolacího řízení a přechod na monokratické posuzování, odpadnou náklady na odměny přísedícím lékařům specialistům. Předpokládá se tak úspora za odměny přísedícím lékařům ve výši cca 2 až 3 mil. Kč ročně. Na ostatní veřejné rozpočty nemá návrh zákona žádný vliv. H. Zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí Navrhované změny nebudou mít vliv na podnikatelské prostředí, neboť se podnikatelského prostředí přímo nedotýkají. I. Zhodnocení sociálních dopadů Navrhované změny nebudou mít přímé sociální dopady na dotčené zaměstnance, neboť zaručují přechod ze služebního poměru do pracovního poměru na základě volby dotčených státních zaměstnanců, tzn. na základě dobrovolnosti. V případě zániku služebního poměru je navrhováno zadostiučinění jako určitá forma odškodnění, a to ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku; toto zadostiučinění bude náležet při zániku služebního poměru vždy, tj. nezávisle na tom, zda následně vznikne pracovní poměr. Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní vliv na žadatele o dávku ze systému sociálního zabezpečení. Vynětím lékařů ze státní služby se odstraní dosavadní překážky vstupu lékařů do LPS, čímž se stabilizuje personální situace systému. Posuzování zdravotního stavu tzv. smluvními lékaři by mělo zkrátit dobu řízení; kontrolní role OSSZ zajistí zachování kvality posuzování. J. Ostatní dopady Návrh zákona nemá žádné dopady na územní samosprávné celky. Návrh zákona nemá vliv na životní prostředí a z hlediska dopadů na specifické skupiny obyvatel (zejména osoby se zdravotním postižením, osoby sociálně slabé, národnostní menšiny) je neutrální. Návrh zákona nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu. 13

14 Zvláštní část K části první (změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení) K čl. I K bodu 1 Dosavadní kompetence PK MPSV v 4 odst. 2 ZOPSZ se zužuje o posuzování zdravotního stavu pro účely odvolacího řízení správního. Kompetence PK MPSV spočívající v posuzování pro účely přezkumného řízení soudního se ponechává na MPSV v dosavadním rozsahu. Platná právní úprava vyžaduje pro kompetence PK MPSV pro účely přezkumného řízení soudního splnění dvou zákonných podmínek musí jít o posouzení zdravotního stavu, které je soudem požadováno pro účely řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (jde o řízení podle části třetí hlavy II dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů), a musí jít o posouzení zdravotního stavu ve věci důchodového pojištění, tj. ve věci upravené zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. V současné době jde v praxi v naprosté většině případů o požadavky soudů na posouzení invalidity, když je v rámci správního soudnictví přezkoumáváno rozhodnutí o nároku na invalidní důchod, vydané v řízení o námitkách některým z nositelů důchodového pojištění. Může však jít i o požadavek soudu na posouzení např. dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dítěte a jeho neschopnosti vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu výdělečnou činnost, zcela výjimečně i o požadavek na zpětné posouzení bezmocnosti či dítěte vyžadujícího mimořádnou péči anebo o požadavky na posouzení pro účely přezkoumání rozhodnutí nositele pojištění o nároku na jinou důchodovou dávku, než je invalidní důchod. Posuzování invalidity v přezkumném řízení soudním v rámci správního soudnictví představovalo dlouhá léta nejvýznamnější posudkovou agendu PK MPSV. Po zavedení řízení o námitkách v důchodovém pojištění (spojeném při posuzování invalidity s faktickým vytvořením další posudkové instance v rámci ČSSZ) v roce 2010 však počet vydaných posudků PK MPSV v této agendě postupně klesal až na současnou méně než desetinu předchozích počtů, a to úměrně zásadnímu poklesu počtu žalob, podávaných soudům proti rozhodnutím nositelů pojištění o invalidním důchodu. Výkon těchto posudkových agend ve věcech důchodového pojištění pro soudy budou PK MPSV provádět ve stejném rozsahu, jako dosud. K bodům 2 a 6 Zajišťuje se vzhledem k navrhované změně charakteru zaměstnaneckého vztahu, kdy lékaři LPS budou v základním pracovněprávním vztahu, aby vedoucí zaměstnanci v pracovním poměru (lékaři OSSZ a ČSSZ a předsedové PK MPSV) byli oprávněni dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle ZSS a mohli pravomoci představených vykonávat i vůči podřízeným státním zaměstnancům ve služebním poměru, byť sami ve služebním poměru nebudou. Podle ZSS může řídit organizační útvar, v němž vykonávají státní službu řadoví státní zaměstnanci, jen představený ve služebním poměru. Nově navrhovaná formulace byla již použita v jiných zákonech pro obdobnou situaci a nevzbuzuje pochybnost, např. zda se jedná o služební nebo pracovní místo, o jaký způsob odměňování jde, apod. 14

15 K bodu 3 V souvislosti s návrhem změn v činnosti lékařské posudkové služby se navrhuje rozšíření podkladů pro posouzení zdravotního stavu o další odborný nález, kdy v případě pervazivních vývojových poruch bude možné vycházet také z vyšetření dětského klinického psychologa. Důvodem pro rozšíření podkladů pro posouzení o vyšetření dětského klinického psychologa se stala stanoviska Ministerstva zdravotnictví ČR, sdělení Prezidia asociace klinických psychologů ČR a vyjádření výboru Společnosti dětské a dorostové psychiatrie České lékařské společnosti J. E. Purkyně z roku 2016 a jejich aplikace do praxe od roku 2017; z nich vyplývá, že diagnózu duševní poruchy může stanovovat též dětský klinický psycholog jako zdravotnický pracovník s atestací v citovaném oboru. Psycholog, který nemá status klinického psychologa (např. psycholog pracující ve školském zařízení, speciálně pedagogickém centru, v neziskové organizaci), nebude mít kompetenci provádět diagnostiku duševních poruch a poruch chování; případná zpráva od odborníka, který nebude mít status dětského klinického psychologa, pokud by byla uplatněna v posudkovém řízení, nemůže být tedy sama o sobě důkazem o diagnostikování a prokázání konkrétní duševní poruchy nebo poruchy chování. K bodu 4 V návaznosti na změnu podle bodu 1 se do působnosti ČSSZ svěřuje další agenda. Dosavadní posudkové kompetence ČSSZ, vymezené v 8 odst. 9 větě první a druhé ZOPSZ, se rozšiřují o posuzování stupně závislosti fyzické osoby pro účely příspěvku na péči, schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením, a zda jde pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku o osobu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo s těžkým sluchovým postižením nebo s těžkým zrakovým postižením anebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací a zda zdravotní stav nevylučuje poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku, pro účely odvolacího řízení. Pro toto posuzování zdravotního stavu v rámci nově stanovené kompetence ČSSZ budou i nadále platit dvě zákonné podmínky. Musí jít o posouzení zdravotního stavu, které je odvolacím správním orgánem požadováno pro účely odvolacího řízení (jde o řízení podle části druhé hlavy VIII správního řádu, ve kterém odvolací správní orgán na základě odvolání, jakožto řádného opravného prostředku, přezkoumává nepravomocné rozhodnutí, vydané ve správním řízení správním orgánem prvního stupně), a zároveň musí jít o posouzení zdravotního stavu ve věci, ve které bylo napadené rozhodnutí vydáno na základě posudku OSSZ. Výkon uvedených posudkových agend tvoří v současné době cca 90 až 95% objemu stávající činnosti PK MPSV. Na ČSSZ by po převedení této části posudkové kompetence neprobíhalo v převedených agendách komisionální posuzování, ale stejně jako u ostatních agend, které v současné době ČSSZ posuzuje pro účely odvolacího řízení (např. osoba zdravotně znevýhodněná nebo prodloužení výplaty nemocenského po uplynutí podpůrčí doby) nebo pro účely námitkového řízení (invalidita) vždy posouzení jedním z lékařů (tzv. monokratické posuzování). V návaznosti na přechod uvedené kompetence z MPSV na ČSSZ budou lékaři dosud působící v PK MPSV převedeni na jiné služební místo do ČSSZ, a to na základě 61 odst. 1 písm. c) ZSS, tzn. v důsledku zrušení služebního místa z důvodu změny systemizace. 15

16 K bodu 5 Dosavadní právní úprava, vylučující v 8 odst. 9 větě páté ZOPSZ možnost posouzení ČSSZ pro účely námitkového řízení lékařem, který tutéž věc posuzoval nebo pro takové posouzení vypracoval podklad pro účely rozhodnutí správního orgánu v prvním stupni řízení, se rozšiřuje i na posuzování pro účely odvolacího řízení jako novou agendu ČSSZ. K čl. II (přechodná ustanovení) K bodu 1 Upravuje se v návaznosti na převod kompetencí podle čl. I bodů 1 a 3 vydání posudku v případech, kdy v rámci probíhajícího odvolacího řízení správního nebyl tento posudek přede dnem nabytí účinnosti navrhovaného zákona ještě vydán; tento posudek již vydá lékař ČSSZ. K bodu 2 Upravuje se předání posudkových spisů, a to tak, že u probíhajících řízení se posudkové spisy PK MPSV předají neprodleně a bez žádosti ČSSZ. Ostatní posudkové spisy, kdy byl již posudek vydán, předá MPSV ve lhůtě do 12 měsíců ČSSZ; výjimku budou tvořit případy, kdy v rámci této lhůty o posudkový spis požádá ČSSZ v těchto případech bude posudkový spis předán neprodleně. K části druhé (změna zákona o sociálních službách) K čl. III K bodu 1 Provádí se analogická úprava jako v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, srov. čl. I bod 3. K bodu 2 V návaznosti na čl. I body 1 a 4 se reaguje na převod kompetence k posuzování stupně závislosti u příspěvku na péči pro účely odvolacího řízení, kdy toto posuzování bude místo PK MPSV provádět ČSSZ. K části třetí (změna zákona o nemocenském pojištění) K čl. IV K bodům 1 a 2 V zákoně o nemocenském pojištění se u lékařů OSSZ a ČSSZ vedoucích zaměstnanců provádí analogická úprava jako v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, srov. čl. I body 2 a 6, a to ze stejných důvodů. 16

17 K části čtvrté (změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením) K čl. V V zákoně o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením se v návaznosti na čl. I body 1 a 4 stanoví, že řízení o příspěvku na zvláštní pomůcku bude přerušeno v odvolacím řízení na dobu, po kterou ČSSZ posuzuje zdravotní stav účastníka řízení. K části páté (změna zákona o státní službě) K čl. VI V ZSS se upravuje vynětí lékařů LPS z působnosti tohoto zákona, a to tak, že se toto vynětí provede formou rozšíření stávajících výjimek v 2 tohoto zákona, kde jsou uvedeny osoby, na které se zákon o státní službě nevztahuje. Činnosti lékařů LPS tedy již nebudou na základě navrhované změny od 1. července 2019 (viz čl. VIII) výkonem státní služby. K čl. VII (přechodná ustanovení) K bodu 1 Pro lékaře LPS, kterým zanikne služební poměr z důvodu dosažení věku 70 let do 31. prosince 2018 nebo kteří tohoto věku již dosáhli a působí ve služebním poměru na základě výjimky ze ZSS ( 195a), a dále pro lékaře, kteří nejsou ve služebním poměru a mají zájem pracovat v lékařské posudkové službě, se navrhuje umožnit, aby s nimi mohl být v době účinnosti přechodného ustanovení, tj. v období od 1. ledna do 30. června 2019, sjednán základní pracovněprávní vztah k obsazení služebního místa, a to na základě zvláštního ustanovení vůči 178 ZSS o použití pracovního poměru ve státní službě. Ke dni 1. července 2019 již budou v systemizaci příslušných úřadů vytvořena namísto služebních míst LPS místa pracovní. Řeší se zároveň použití finančních prostředků v 1. pololetí 2019 na služební místa, obsazená lékaři LPS již v pracovněprávním vztahu. K bodu 2 V návrhu zákona je zapotřebí upravit postup v případě státních zaměstnanců ve služebním poměru na dobu určitou, neboť činnost lékaře LPS nemá být napříště vykonávána ve státní službě. Dosavadní státní zaměstnanci, kteří se připravují na výkon státní služby jako lékaři LPS ve služebním poměru na dobu určitou, se stanou na základě právní domněnky státními zaměstnanci ve služebním poměru na dobu neurčitou a budou se tak moci ucházet o pracovní poměr zaměstnance v LPS na dobu neurčitou. K bodům 3, 4 a 6 Účinnost části zákona, tj. části šesté obsahující změny ZSS týkající se vynětí určitých činností ze státní služby, se podle čl. VIII navrhuje dnem 1. července 2019, a proto od tohoto data lze předmětné činnosti lékaře LPS vykonávat jen na základě pracovněprávního vztahu. V návaznosti na to se stanoví, že služební poměr dotčených státních zaměstnanců zanikne ze zákona bezprostředně předcházejícím dnem, tj. dnem 30. června Vzhledem k tomu, že se jedná o specifickou situaci neupravenou ZSS, volí se i specifická terminologie, tj. zánik služebního poměru. Dikce zánik služebního poměru je volena proto, aby došlo k odlišení 17

18 od 74 ZSS ( skončení služebního poměru ze zákona), protože důvod navrženého řešení je jiný, než je postup podle tohoto ustanovení ZSS. Služební orgán nebude vydávat rozhodnutí o zániku dosavadního služebního poměru. Při řešení přechodu služebně právních vztahů dosavadních státních zaměstnanců - lékařů LPS z režimu ZSS do režimu pracovního poměru se vychází z toho, že v zákonem stanoveném časovém období dojde k jednání o uzavření písemné pracovní smlouvy se sjednaným dnem nástupu do práce 1. července Požádá-li dotčený státní zaměstnanec ve služebním poměru v zákonem stanoveném období o uzavření pracovní smlouvy na druh práce lékařská posudková činnost, budou mít příslušné správní úřady, které jednají za Českou republiku (srov. 9 ZP), právní povinnost s ním pracovní smlouvu uzavřít. Musí se však jednat o takového lékaře LPS, který vykonává státní službu ve služebním poměru na dobu neurčitou a nedovrší do konce roku 2019 věk 70 let; je tomu tak proto, že z 74 odst. 1 písm. h) ZSS vyplývá, že dosažením věku 70 let služební poměr dnem 31. prosince končí ze zákona. Také lékař LPS, který vykonává státní službu ve služebním poměru na dobu neurčitou a z důvodu dosažení zákonem stanoveného věku 70 let do konce roku 2019 by jeho služební poměr ze zákona skončil, se bude moci rovněž ucházet o pracovní poměr a pracovat jako lékař orgánu sociálního zabezpečení v LPS, přičemž se bude jednat o pracovní poměr na dobu určitou do 31. prosince 2019, tj. na dobu, po kterou by trval dosavadní služební poměr; příslušné správní úřady v tomto případě budou mít rovněž právní povinnost pracovní poměr založit. Úprava však nevylučuje, aby mohl být, za souhlasu obou smluvních stran, uzavřen i pracovní poměr na dobu neurčitou. V systemizaci schválené vládou na rok 2019 by již mělo být počítáno se zrušením služebních míst v dotčených správních úřadech a vytvořením pracovních míst k 1. červenci 2019, případně lze tyto změny provést změnou systemizace k tomuto dni. Ve schválené systemizaci na rok 2019 bude rovněž počítáno s tím, že část služebních míst, která se týkala lékařů PK MPSV, bude od 1. ledna 2019 z MPSV převedena na ČSSZ. K bodu 5 Návrh zákona reaguje na případy, kdy dosavadní státní zaměstnanec zařazený na služební místo lékaře orgánu sociálního zabezpečení v lékařské posudkové službě ve služebním poměru na dobu neurčitou nebude mít zájem napříště pracovat v pracovním poměru. Přechod ze státní služby do pracovního poměru může být uskutečněn jen na základě dobrovolnosti; v opačném případě by se jednalo o zakázanou nucenou či povinnou práci. Protože se zasahuje do služebního poměru státního zaměstnance v LPS, který měl trvat po dobu neurčitou, tzn. do jeho právem zaručených jistot, jeví se jako důvodné, aby bylo tomuto dosavadnímu státnímu zaměstnanci poskytnuto zadostiučinění v zákonem stanovené výši. Navrhuje se, aby mu byl poskytnut trojnásobek jeho průměrného měsíčního výdělku zjištěný podle ZP. Vzhledem k tomu, že se nemůže jednat o odbytné podle 72 ZSS ani o odchodné podle 115 ZSS, ale ani o odstupné podle 67 ZP, navrhuje se stanovit v přechodném ustanovení specifické plnění. Pojem zadostiučinění v dané souvislosti představuje odčinění újmy způsobené ztrátou služebního poměru. Rovněž je důvodné stanovit, jak se má se zadostiučiněním zacházet v jiných právních vztazích, např. daňových nebo upravujících pojistné na sociální nebo zdravotní pojištění; navrhuje se, aby režim byl vzhledem k charakteru zadostiučinění stejný jako u odstupného podle ZP. 18