UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Fakulta tělesné výchovy a sportu

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu

2 DIPLOMOVÁ PRÁCE 2017 Markéta Klimešová

3 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Analýza činnosti krajského Záchranného hasičského sboru v Královéhradeckém kraji Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Vypracoval: Ing. et Mgr. Miloš Fiala, Ph.D. Bc. Markéta Klimešová Praha, květen 2017

4 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu. V Praze dne podpis diplomanta

5 Evidenční list Svoluji k zapůjčení mé diplomové práce ke studijním účelům. Prosím, aby byla vedena přesná evidence vypůjčovatelů, kteří musí pramen převzaté literatury řádně citovat. Jméno a příjmení: Fakulta / katedra: Datum vypůjčení: Podpis Chtěla bych zde poděkovat panu Ing. et Mgr. Miloši Fialovi, Ph.D. za vedení mé diplomové práce a za cenné rady, které mi během psaní poskytl.

6 Abstrakt Název práce: Analýza činnosti krajského Hasičského záchranného sbor v Královéhradeckém kraji Cíl práce: Analýza činnosti hasičského záchranného sboru v Královéhradeckém kraji za dané období. Metoda: Rešerše dostupných pramenů, sběr dat a spolupráce s profesionálními hasiči Hasičského záchranného sboru v Hradci Králové. Výsledky: Všechny zde vypsané statistické údaje vycházely z ročenek Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje. Výsledky obsahují data pro Královéhradecký kraj. Klíčová slova: Hasič, činnost, kraj, záchrana

7 Abstract Thesis s Topic: Analysis of the activities at the Regional Fire and Rescue Service in Hradec Kralove region. Aim of the thesis: Analysis of the activities of the fire brigade in Hradec Kralove region for some period. Method: Searches of available sources, data s collection and collaboration with professional firefighters of the Fire and Rescue Service in Hradec Kralove. Results: All of the selected based on statistics yearbooks Fire Rescue Service. The results include a data for Hradec Kralove region. Keywords: Fireman, activity, region, rescue 7

8 Obsah 1. ÚVOD TEORETICKÁ VÝCHODISKA Vznik a vývoj Integrovaného záchranného systému (IZS) Podstata Integrovaného záchranného systému Legislativa pro Integrovaný záchranný systém Zákon o Integrovaném záchranném systému Dokumentace Integrovaného záchranného systému (URL 2) Havarijní plánování Havarijní plánování (URL 8) Druhy havarijních plánů Základní a ostatní složky IZS Základní složky IZS Ostatní složky IZS Hasičský záchranný sbor České republiky (činnost, základní organizační struktura, členění) Pojem Hasičský záchranný sbor Právní úprava oblasti HZS ČR Legislativa upravující činnost HZS ČR Zákon 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů Organizační struktura Hasičského záchranného sboru České republiky Organizační struktura HZS ČR CÍLE A METODY DIPLOMOVÉ PRÁCE VÝSLEDKY Historie jednotek požární ochrany v Hradci Králové Organizační struktura Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje Organizační struktura HZS Královéhradeckého kraje Krajské ředitelství Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje Hasičský záchranný sbor na úrovni Královéhradeckého kraje Výčet jednotlivých územních odborů a odbočných stanic HZS Královéhradeckého kraje Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami PO

9 4.4.1 Jednotky požární ochrany v Královéhradeckém kraji Zařazení jednotek požární ochrany SDH Statutárního města Hradec Králové Příklady jednotek požární ochrany sboru dobrovolných hasičů v Královéhradeckém kraji Konkrétní zásahová činnost HZS v Královéhradeckém kraji ANALÝZA ČINNOSTI HASIČSKÉHO ZÁCHRANÉHO SBORU KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Základní statistické údaje o událostech v roce Zásahy Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje při technických haváriích v roce Zásahy Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje při dopravních nehodách za rok Zásahy Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje při požárech za rok Zásahy Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje ve spolupráci se složkami IZS a dalšími subjekty v roce Rozbor jednotlivých vybraných specifických skupin událostí Základní statistické údaje o událostech v roce Zásahy Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje při technických haváriích v roce Zásahy Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje při dopravních nehodách za rok Zásahy Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje při požárech za rok Zásahy Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje ve spolupráci se složkami IZS a dalšími subjekty v roce Rozbor jednotlivých vybraných specifických skupin událostí Základní statistické údaje o událostech v roce Zásahy Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje při technických haváriích v roce Zásahy Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje při dopravních nehodách za rok

10 5.3.3 Zásahy Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje při požárech za rok Zásahy Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje ve spolupráci se složkami IZS a dalšími subjekty v roce Rozbor jednotlivých vybraných specifických skupin událostí Celkové výsledky v letech DISKUZE ZÁVĚR BIBLIOGRAFICKÉ CITACE

11 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ HZS ČR Hasičský záchranný sbor České republiky HZS KHK Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje IZS Integrovaný záchranný systém MU Mimořádná událost SDH Sbor dobrovolných hasičů JPO Jednotka požární ochrany ZLP Záchranné a likvidační práce OPIS Operační a informační středisko CNP Civilní nouzová připravenost TH Technická havárie PZZS Poskytovatelé Zdravotnické záchranné služby HP Havarijní plánování ORP Obec s rozšířenou působností 11

12 1. ÚVOD Chránit, pomáhat a zachraňovat životy v nečekaných událostech je tím nejdůležitějším posláním celého Integrovaného záchranného systému. Hasičský záchranný sbor a jednotky požární ochrany jsou jeho nedílnou součástí. Činností HZS se v současné době zabývá již mnoho publikací a odborných periodik. V současnosti se činnost Hasičského záchranného sboru (dále jen HZS) rozděluje na několik částí. Tato práce se zde bude zabývat převážně analýzou a popisem činností HZS Královéhradeckého kraje (dále jen HZS KHK). Hlavním cílem práce je vypracovat analýzu činnosti HZS v KHK. Dále je zde uveden popis jednotlivých částí činností HZS v KHK. V úvodní části je uvedena stručná historie HZS a vznik IZS, jsou zde popsány hlavní činnosti HZS v Integrovaném záchranném systému (dále jen IZS). Druhá část diplomové práce uvádí jednotlivé činnosti HZS v KH kraji a jejich následnou analýzu a rešerši dat. V práci jsou jednotlivě zanalyzována data, týkající se požární činnosti jednotek HZS KHK. Dále jsou v práci data a výsledky výjezdů k jednotlivým MU a činnost HZS v rámci IZS. V poslední řadě diplomová práce uvádí i ostatní činnosti HZS, které spadají pod jeho kompetenci. 12

13 2. TEORETICKÁ VÝCHODISKA 2.1 Vznik a vývoj Integrovaného záchranného systému (IZS) Integrovaný záchranný systém (dále jen IZS) je určen pro koordinaci záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech včetně havárií a živelních pohrom. Je jím naplňováno ústavní právo občana na pomoc při ohrožení zdraví nebo života. (Hanuška, 2010) IZS vznikl na základě potřeby každodenní činnosti záchranářů, při složitých haváriích, nehodách nebo živelních pohromách, kdy je vždy potřeba určitým způsobem organizovat společnou činnost všech, kdo mohou svými silami, prostředky či kompetencemi přispět k záchraně osob, zvířat a majetku. IZS je určitý systém organizované spolupráce a koordinace složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při společném provádění záchranných a likvidačních prací. (Hanuška, 2010) Podstata Integrovaného záchranného systému IZS není institucí, úřadem, sborem, sdružením ani právnickou osobou. IZS je skutečně systém práce s nástroji spolupráce a modelovými postupy součinností (typovými činnostmi) a je součástí systému pro zajištění vnitřní bezpečnosti státu. Jedná se o systém smluvních ujednání podle předpisy stanovenými pravidly. (Hanuška, 2010) Velký a zásadní krok byl učiněn v roce 2004, kdy se určitou institucí IZS staly operační a informační střediska, která jsou vybavena nejnovějšími technologiemi pro příjem a distribuci tísňových volání na jednotné evropské číslo tísňového volání 112. Všechna tato centra mají své zaměstnance a stavební a technické vybavení a jsou relativně samostatnou částí HZS krajů. (Hanuška, 2010) 13

14 2.1.2 Legislativa pro Integrovaný záchranný systém Právní úprava oblasti IZS vychází přímo z některých ustanovení zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky v platném znění. Dále legislativa pro IZS vychází z usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky vydaného jako zákon č. 2/1993 Sb. Dalším zákonem důležitým pro fungování IZS je Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Celá oblast IZS a ochrany obyvatelstva je v souladu se zákonem České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky dána do kompetencí Ministerstva vnitra. Problematika IZS je řešena zejména vydáním zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a prováděcími předpisy, kterými jsou Nařízení vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva v platném znění, Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému v platném znění a Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Zákon o integrovaném záchranném systému byl schválen současně se zákonem č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) a zákonem č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. Souhrnně se pro tyto zákony vžil pojem krizové zákony Celkový souhrn jednotlivých zákonů a prováděcích právních předpisů v rámci IZS: Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava české republiky v platném znění. 14

15 Zákon č. 2/1993, Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky. Zákon o č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. Nařízení vlády č. 463/2001 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému. Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Zákon č. 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů Zákon o Integrovaném záchranném systému Základním právním předpisem pro IZS je zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o IZS řeší převážně působnosti, oprávnění a povinnosti všech dotyčných subjektů, které přicházejí do styku s přípravou na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích. (Burdek, 2011) Předmětem úpravy zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, je vymezení integrovaného záchranného systému. Dále zákon stanoví složky integrovaného záchranného systému a jejich působnost, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis. Působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na 15

16 mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu a válečného stavu (dále jen "krizové stavy"). (URL 1) Integrovaný záchranný systém se používá při přípravě na mimořádnou událost a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma anebo více složkami integrovaného záchranného systému. (Burdek, 2011) Dokumentace Integrovaného záchranného systému (URL 2) Dokumentace IZS se skládá dle vyhlášky č. 429/2003 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení IZS ve znění pozdějších předpisů z: Havarijního plánu kraje Vnějšího havarijního plánu kraje Dohody o poskytnutí pomoci Dokumentace o společných záchranných a likvidačních prací (dále jen ZLP ) a statistické přehledy Dokumentace o společných školeních, instruktážích a cvičení složek IZS Typové činnosti složek při společném zásahu Územně příslušný poplachový plán IZS, kterým je ústřední poplachový plán IZS nebo poplachový plán IZS kraje Dokument, který zpracovává kraj, je vnější havarijní plán příslušného kraje, který se zpracovává minimálně ve dvou vyhotoveních. Jedno vyhotovení se ukládá jako součást krizového plánu kraje a druhé vyhotovení se ukládá na operační a informační středisko kraje. 2.2 Havarijní plánování Havarijní plánování je komplex, vytvářející havarijní připravenost daného regionu na úrovni kraje nebo obce s rozšířenou působností nebo daného subjektu k řešení mimořádných událostí (dále jen MU), vzniklých v důsledku technických a 16

17 technologických havárií, ale i v důsledku působení přírodních živlů a následnému vzniku těchto havárií. (URL 3) Havarijní připraveností se rozumí příprava opatření na odvrácení dopadů havárií nebo alespoň na jejich zmírnění. Zahrnuje zpracování určitých scénářů možných havárií, možné odezvy na závažné havárie, řízení odezvy na závažné havárie, příprava nutných prostředků a pomůcek pro odezvu na závažné havárie. (URL 4) Tento soubor činností, postupů a vazeb je uskutečňován prostřednictvím ministerstva a jinými správními úřady. Dále je uskutečňován dotčenými právnickými a, podnikajícími fyzickými osobami. (URL 5) Cílem havarijního plánování je zvýšit uvědomění si možných rizik a provedení jejich analýzy. Obsahem havarijního plánování je i snaha o minimalizaci škodlivých účinků MU na životy, zdraví a majetek dotčených osob. Dále HP stanovuje opatření k odvrácení nebo omezení účinků MU a způsob odstranění jejich následků. Místo a úloha havarijního plánování v návaznosti na vývoj MU je uvedena na schématu. (URL 6) Schéma č. 1 - Místo a úloha havarijního plánování v návaznosti na vývoj MU Zdroj: Vilášek J. (2017) 17

18 Z grafu je zřejmé, že mimořádná událost velkého rozsahu je řešena komplexním působením složek IZS a běžnou činností správních úřadů s využitím dokumentace havarijního plánování. Pokud nelze působení mimořádné události velkého rozsahu zcela eliminovat nebo zmírnit, vzniká krizová situace, kterou řeší orgány krizové řízení s využitím dokumentace krizového plánování.(vilášek, 2017) Havarijní plánování (URL 8) Hlavní součástí havarijního plánování kraje jsou převážně vnitřní a vnější havarijní plány krajů a jednotlivých budov či staveb. Havarijním plánováním se rozumí určitý soubor činností a postupů, který je uskutečňován ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, krajskými a obecními úřady a dotčenými právnickými a podnikajícími fyzickými osobami. Toto plánování je uskutečňováno k organizačně snazšímu postupu při provádění záchranných a likvidačních prací, při vzniku MU. Hlavním cílem havarijního plánování je: analyzovat existující rizika a zvýšit povědomí o rizicích na daném území minimalizovat škodlivé účinky mimořádné události na životy a zdraví osob, životní prostředí, hospodářská zvířata, majetkové a kulturní hodnoty, stanovit opatření k odvrácení nebo omezení účinků mimořádné události a způsob odstranění následků Druhy havarijních plánů Havarijní plány jsou součástí havarijního plánování kraje. Jsou tvořeny za účelem lepší organizace při vzniku mimořádné události. Havarijní plán kraje (dále jen HPK ) zpracovává HZS příslušného kraje, ve spolupráci s Krajským úřadem Královéhradeckého kraje, Policií ČR, poskytovatelem Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje, Krajskou hygienickou stanicí Královéhradeckého kraje a Krajskou veterinární správou Státní veterinární správy pro Královéhradecký kraj. Před konečným zpracováním musí být provedena komplexní analýza možnosti vzniku mimořádných událostí na území kraje. HPK je součástí krizového plánu 18

19 Královéhradeckého kraje. Havarijní plán kraje se musí aktualizovat vždy k poslednímu dni v roce tzn daného roku. V únoru nadcházejícího roku vydává HZS KH kraje všem obcím s rozšířenou působností výpis HPK v listinné a elektronické podobě. (URL 9) Obce s rozšířenou působností rozpracovávají HPK do své dokumentace. Ostatní obce a obce s pověřeným obecním úřadem havarijní ani krizový plán nezpracovávají. (URL 10) Havarijní plány dělíme: Vnitřní havarijní plán jejich hlavním úkolem je zajištění havarijní připravenosti v areálu provozovatele. Tento plán si zpracovává provozovatel objektu a zařízení zařazené do skupiny B dle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi. V Královéhradeckém kraji zpracovává vnitřní havarijní plány ČEPRO, a.s. Cerekvice nad Bystřicí a PROFER PLUS s.r.o. Hradec Králové, havarijní plány vodního hospodářství a ochrany vod před závadnými látkami, havarijní plány ochrany ovzduší pro případy poruch a nehod u technických zařízení, havarijní plány k předcházení vzniku a k řešení stavů nouze v energetickém sektoru Vnitřní havarijní plán musí mít tyto náležitosti: 1. jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které jsou provozovatelem pověřeny k realizaci preventivních bezpečnostních opatření, 2. scénáře možných havárií, scénáře odezvy na možné havárie, scénáře řízení odezvy na možné havárie a matice odpovědnosti za jednotlivé fáze odezvy na možné havárie, 3. popis možných následků závažné havárie 4. popis činností nutných ke zmírnění následků závažné havárie, 5. přehled ochranných zásahových prostředků, se kterými provozovatel disponuje 6. způsob vyrozumění dotčených orgánů a varování osob, 19

20 7. opatření pro výcvik a plán havarijních cvičení, 8. opatření k podpoře zmírnění následků závažné havárie mimo objekt, při zohlednění dopravní a technické infrastruktury, sídelních útvarů, významných krajinných prvků, zvláště chráněných území a území soustavy NATURA přehled sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému a dalších subjektů podílejících se na řešení závažné havárie. Vnější havarijní plán se zpracovává pro území zóny havarijního plánování k zabezpečení ochrany obyvatelstva, životního prostředí, hospodářských zvířat, majetkových a kulturních hodnot. V Královéhradeckém kraji se nachází dva objekty zařazené do skupiny B, dle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami nebo chemickými směsmi, pro které se VHP zpracovává: ČEPRO, a.s. Cerekvice nad Bystřicí, - PROFER PLUS s.r.o. Hradec Králové. Vnější havarijní plán musí mít tyto náležitosti: 1. identifikační údaje provozovatele, 2. jméno a příjmení fyzické osoby odpovědné za zpracování těchto podkladů, 3. popis závažné havárie, která může vzniknout v objektu a jejíž následky se mohou projevit mimo objekt provozovatele, 4. přehled možných následků závažné havárie na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek, včetně způsobů účinné ochrany před těmito následky, 5. přehled preventivních bezpečnostních opatření vedoucích ke zmírnění následků závažné havárie, 6. seznam a popis technických prostředků využitelných při odstraňování následků závažné havárie, které jsou umístěny mimo objekt provozovatele, 7. opatření k podpoře nápravných opatření mimo objekt, včetně opatření ke zvládnutí možných scénářů stanovených v bezpečnostní zprávě a zohledňující možné kumulativní jevy, včetně těch, jež mají následky na životní prostředí, konkrétní informace o sousedních objektech, o havárii a o žádoucím chování veřejnosti v případě havárie 20

21 8. další nezbytné údaje vyžádané krajským úřadem, zejména podrobnější specifikaci technických prostředků na odstraňování následků závažné havárie, podrobnější plán únikových cest a evakuačních prostorů, a dále údaje vyžádané hasičským záchranným sborem kraje podle zákona o integrovaném záchranném systému (URL 11 ) 2.3 Základní a ostatní složky IZS Základní složky IZS Hasičský záchranný sbor České republiky, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany patří spolu s Policí ČR a poskytovateli zdravotnické záchranné služby, mezi základní složky IZS. Tyto složky společně tvoří ústřední pilíř koordinovaného postupu při záchranných, pohotovostních a likvidačních pracích. Tyto jednotky jsou schopny rychle a nepřetržitě zasahovat v jakoukoli denní či noční dobu. Mají celoplošnou působnost na území celého státu a obsluhují nepřetržitě linku tísňového volání. (Hanuška, 2010) Hasičský záchranný sbor ČR je hlavním koordinátorem a hlavní páteří IZS. V praxi to znamená, že pokud zasahuje více složek IZS, na místě většinou velí příslušník Hasičského záchranného sboru ČR, který řídí součinnost složek a koordinuje záchranné a likvidační práce. Operační a informační středisko IZS (je jím operační a informační středisko HZS ČR) povolává a nasazuje potřebné síly a prostředky jednotlivých složek IZS v konkrétních lokalitách. Na strategické úrovni je pak Integrovaný záchranný systém koordinován orgány krizového řízení (vláda ČR, ministerstva a ostatní správní úřady, Česká národní banka, orgány krajů, obce s rozšířenou působností a obce.). (Špaček, 2009) Hasičský záchranný sbor ČR plní své úkoly dle zákona č. 320/2015 Sb., o hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. 21

22 Dle zákona o integrovaném záchranném systému velitel zásahu má při provádění záchranných a likvidačních prací rozsáhlé pravomoci. Velitel zásahu může nařídit zákaz vstupu či omezit vstup na místo zásahu, nařídit evakuaci na místě zásahu či v dosahu MU, nebo stanovit jiná dočasná opatření a omezení k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí. Je rovněž ze zákona oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci. Firmy a občané mají ze zákona povinnost tuto žádost o pomoc při řešení mimořádné události vyslyšet. (Špaček, 2009) Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany (dále jen PO) jsou v České republice dobrovolné sbory a jsou součástí integrovaného záchranného systému. Tyto jednotky jsou právně samostatné nebo vznikají jako organizační složky občanských sdružení. Většinou bývají sponzorovány obcemi nebo firmami. Hasiči, včetně dobrovolných, kromě hašení požárů a jejich následné likvidace následků zasahují také v případech povodní, živelních pohrom, ekologických havárií. Pomáhají také při dopravních nehodách nebo poskytují technickou pomoc. Základním legislativním dokumentem pro jednotky PO je zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Tento zákon definuje jednotky požární ochrany. Příkladem mohou být, druhy jednotek PO. Pojednává také o vojenské hasičské jednotce, jednotkách sborů dobrovolných hasičů a stanovuje základní úkoly jednotek PO. Posláním jednotek PO je provést likvidaci požáru, ale jejich úkolem není učinit veškerá opatření vedoucí k likvidaci živelních pohrom a jiných MU. Jejich úkolem je pouze provést nutná opatření k odstranění bezprostřední hrozby ohrožení života, zdraví, majetku a životního prostředí.(vilášek, 2014) Policie ČR má na starosti zajišťování vnitřní bezpečnosti státu a zabezpečení vnitřního pořádku na území ČR. Policie ČR je zřízena zákonem č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, jako ozbrojený bezpečnostní sbor. Jeho povinností a hlavním úkolem je plnit úkoly ve věcech veřejného pořádku státu, bezpečnosti občanů a ochraně majetku osobního i veřejného. Základní poznávací indicii Policie České republiky patří 22

23 především znak Policie ČR, který můžeme vidět na následujícím obrázku. (Vokuš, 2011) Základem činnosti Policie ČR je zejména: Ochrana osob, životů osob, lidského zdraví a jeho důstojnosti; Ochrana majetku; Ochrana státu, ústavních institucí a bezpečnost nerušeného výkonu funkce; Vedení boje proti terorismu; Odhalování trestných činů a zjišťování jejich pachatele. (Vokuš, 2011) Obr. č. 1 Znak Policie ČR Zdroj: oficiální stránky Policie České republiky Poskytovatelé Zdravotnické záchranné služby, jsou podle zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, povinni na základě tísňové výzvy, není-li stanoveno jinak, nuceni poskytnout zejména přednemocniční neodkladnou péči osobám se závažným postižením zdraví nebo pokud se osoby nacházejí v přímém ohrožení života (URL 13) Poskytovatelem ZZS na území příslušného kraje je příspěvková organizace zřízená krajem, která má oprávnění k poskytování zdravotnické záchranné služby podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování.(url 14) Vymezení činnosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby dále jen (PZZS): ZZS udržuje nepřetržitý provoz na tísňové lince volání 155, 23

24 vyhodnocuje stupeň naléhavosti tísňového volání a rozhoduje o nejvhodnějším okamžitém řešení, podle naléhavosti zranění pacienta, řídí a organizuje přednemocniční neodkladnou péči pacientovi na místě události poskytuje instrukce k zajištění první pomoci, dále jen (PP), vyšetřuje pacienta a poskytuje mu zdravotní péči po dobu neodkladně nutnou, třídí postižené osoby na místě vzniklé události, podle odborných hledisek urgentní medicíny. (URL 15) Dostupnost PZZS je dána zejména plánem pokrytí území kraje výjezdovými základnami. Výjezdové základny jsou rozmístěny v návaznosti na demografických a rizikových parametrech území jednotlivých obcí a městských částí hlavního města Prahy. To vše je určeno tak, aby místo vzniklé události bylo v dosažitelné dojezdové době do 20 minut od výjezdové základny. Dojezdová doba se počítá od počátečního přijetí pokynu k výjezdu od operačního střediska a musí být dodržena v každém případě. Výjimkou může být nepříznivé počasí či jiné případy hodné zvláštního zřetele. (URL 16) Organizace zdravotnického zařízení se rozumí prostory a mobilní prostředky poskytovatele zdravotnické záchranné služby, které jsou určené k přímému poskytování zdravotnické záchranné služby. Základním poznávacím znakem PZZS je znak, který můžeme vidět na následující straně. Toto zařízení vždy tvoří: Ředitelství, Zdravotnické operační středisko, Výjezdové základny s výjezdovými skupinami, Pracoviště krizové připravenosti, Vzdělávací a výcvikové středisko. (URL 16 ) Obr. č. 2 znak poskytovatele Zdravotnické záchranné služby 24

25 Zdroj: oficiální stránky Zdravotnické záchranné služby Ostatní složky IZS Ostatní složky IZS poskytují pomoc při záchranných a likvidačních pracích na vyžádání. Poskytování plánované pomoci na vyžádání je zahrnuto v poplachovém plánu IZS, plánovanou pomocí se dle tohoto zákona rozumí předem písemně dohodnutý způsob poskytnutí pomoci ostatními složkami IZS. (Špaček, 2009) Tuto pomoc na vyžádání jsou povinny poskytnout: ministerstva, územní správní úřady, orgány krajů a obcí v mezích své působnosti, právnické a fyzické osoby, které jsou vlastníkem nebo uživatelem stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany, poskytovatelé akutní lůžkové péče, kteří mají zřízen urgentní příjem, ostatní složky integrovaného záchranného systému dle zákona o IZS, ostatní osoby, které se k tomu smluvně zavázaly. Ostatní složky IZS jsou: vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.(vilášek, 2014) 25

26 2.4 Hasičský záchranný sbor České republiky (činnost, základní organizační struktura, členění) Pojem Hasičský záchranný sbor Slibuji na svou čest a svědomí, že při výkonu služby budu vždy nestranný a budu důsledně dodržovat právní a služební předpisy, plnit rozkazy svých nadřízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svých jednáním neohrozil dobrou pověst bezpečnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život. Služební slib příslušníka HZS ČR (Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje) HZS je jednotný bezpečnostní sbor, jehož hlavním úkolem je chránit životy, zdraví občanů a majetek před požáry a účinně zasahovat a pomáhat při vzniku mimořádných událostí. (Hanuška, 2010) Hlavní rozlišovací znak HZS ČR můžeme vidět na následujícím obrázku. Obr. č. 3 znak Hasičského záchranného sboru České republiky Zdroj: Oficiální stránky Hasičského záchranného sboru České republiky Každý druh jednotky požární ochrany má svou operační hodnotu (tzv. operační ekvivalent). Tato hodnota vypovídá o schopnosti jednotky, provádět činnost při zdolávání požárních a jiných záchranných pracích. Operační hodnotu jednotky požární ochrany tvoří: doba výjezdu po vyhlášení poplachu, 26

27 územní působnost. Doba výjezdu je časový úsek, po který musí každá jednotka požární ochrany, od vyhlášení poplachu vyjet na místo určení až po výjezd z místa jejich dislokace. (Šenovský, 2006) Dle územní působnosti jsou pro účely plošného rozmístění rozděleny jednotky požární ochrany (dále jen JPO), do šesti kategorií (dále jen JPO I. až JPO VI): JPO I, JPO II, JPO III mají územní působnost, která přesahuje katastrální území obce, ve které jsou dislokovány. JPO IV, JPO V, JPO VI mají územní působnost omezenou na obec nebo na objekt zřizovatele. (Šenovský, 2006) V následující tabulce můžeme pozorovat přesné rozdělení jednotek požární ochrany dle jejich plošného pokrytí a dle jejich zřizovatele. Tabulka č. 1 zařazení jednotek požární ochrany dle plošného pokrytí Zařazení jednotek požární ochrany dle plošného pokrytí s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele JPO I zřizovatelem je stát, kraj JPO II zřizovatelem je obec JPO III zřizovatelem je obec Jednotka HZS s územní působností zpravidla do 20 min. jízdy z místa dislokace na místo události Jednotka sboru dobrovolných hasičů (dále jen SDH) obce s členy, kteří vykonávají službu jako svoje hlavní povolání, s územní působností zpravidla do 10 min. jízdy z místa dislokace na místo události Jednotka SDH obce s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně, s územní působností do 10min. jízdy z místa dislokace na místo události Zařazení jednotek požární ochrany dle plošného pokrytí s místní působností zasahující na území svého zřizovatele JPO IV Jednotka HZS daného podniku zřizovatelem je 27

28 podnik JPO V zřizovatelem je obec Jednotka SDH s členy, kteří vykonávají službu v jednotce požární ochrany dobrovolně JPO VI Jednotka SDH podniku zřizovatelem je podnik Zdroj: Michail Šenovský (2006), Organizace požární ochrany a IZS Legenda: JPO jednotka požární ochrany HZS hasičský záchranný sbor SDH jednotka sboru dobrovolných hasičů obce. (Michail Šenovský, 2006) Z hlediska vnitřní organizace tvoří jednotky požární ochrany zpravidla skupiny, družstva, čety a odřady. Základní organizační jednotkou je družstvo. Družstvo se zpravidla skládá z velitele a dalších pěti osob. Pokud, má družstvo snížený počet členů, skládá se z velitele a dalších třech osob. Každou skupinu tvoří jeden vedoucí skupiny a jeden hasič. Četa se zpravidla skládá z velitele čety a dvou a více družstev. Odřad se skládá z velitele odřadu, z čet, družstev nebo skupin jednoho nebo několika druhů jednotek. Jednotky HZS příslušného kraje jsou na každém území dislokovány na centrálních stanicích územních odborů a na jejich pobočných stanicích. Rozmístění stanic, jejich vnitřní organizaci, jejich početní stav a předurčenost jednotek pro záchranné práce určuje generální ředitelství HZS ČR. Základní početní stavy a minimální vybavenost požární techniky příslušných jednotek určuje právní předpis vyhlášky č. 200/2012 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany. Do vybavení jednotek může být zařazena jen ta požární technika, která byla určena a schválena ministerstvem vnitra. Dislokace jednotek požární ochrany musí být volena tak, aby objekty nebo katastrální území obce, byly vždy podle stupně nebezpečí zabezpečeny požadovaným časem dojezdu na místo zásahu, dle základní tabulky plošného pokrytí území kraje. Zařazení jednotek požární ochrany do kategorií určuje HZS kraje. 28

29 Doba dojezdu jednotky do místa zásahu je závislá zejména na vzdálenosti místa dislokace jednotky od místa zásahu (nehody. Hrají zde velikou roli charakter terénu v místě zásahu, povětrnostní podmínky, hustota dopravy apod. V zásadě vždy platí, že čím větší vzdálenost, horší dopravní a povětrnostní podmínky, tím je dojezdová doba delší. Některé jednotky požární ochrany jsou svým vybavením předurčeny pro provádění záchranných akcí i mimo svou územní působnost. Výkon služby v jednotce HZS kraje a v jednotce HZS podniku je organizován ve směnách. Směna se zpravidla skládá z jednoho družstva a dalšího nezbytného počtu příslušníků odborných služeb. V rámci výkonu služby se jednotka nachází střídavě ve stavu organizačního a operačního. (Šenovský, 2006) 2.5 Právní úprava oblasti HZS ČR Legislativa upravující činnost HZS ČR Současná právní úprava v oblasti požární ochrany je v poměru k ostatním složkám IZS velmi vysoká. Hasičský záchranný sbor je zřízen dle zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů a jeho základním posláním je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech Je také nutno podotknout, že před stávajícím zákonem č. 320/2015 Sb., se řídila právní legislativa HZS ČR zákonem č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, který byl platný od roku (URL 17) Zákony týkající se požární ochrany v současné době jsou: Zákon č. 320/2015 Sb., o hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. 29

30 Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi (zákon o prevenci závažných havárií). Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Výše uvedené zákony slouží k působnosti a pravomoci státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace a při jejich řešení (vyjma zajišťování obrany ČR). Uvedená legislativa je obsahově propojena se zákonem o integrovaném záchranném systému tj. zákonem č. 239/2000 Sb Zákon 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů Tento zákon je ze dne 11. listopadu roku 2015 a nabyl platnosti dne 1. ledna roku Jsou v něm uvedeny nejdůležitější informace, týkající se hasičského záchranného sboru. Základním úkolem Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen HZS ČR), je chránit životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi.(zágorová, 2016) Při plnění svých úkolů spolupracuje se správními úřady a jinými státními orgány, orgány samosprávy, fyzickými a právnickými osobami. Působí také na mezinárodní úrovni. Hasičský záchranný sbor je tvořen: 30

31 Generálním ředitelstvím hasičského záchranného sboru České republiky, které je součástí Ministerstva vnitra, Hasičskými záchrannými sbory krajů, Záchranným útvarem, Střední odbornou školou požární ochrany a Vyšší odbornou školou požární ochrany ve Frýdku-Místku. Sídlem HZS kraje, je příslušný kraj. Dále Ministerstvo vnitra zřizuje na úrovni generálního ředitelství operační a informační středisko a HZS kraje zřizuje operační a informační středisko (dále jen OPIS), jako součást HZS kraje. V čele generálního ředitelství stojí generální ředitel HZS ČR. V čele každého hasičského záchranného sboru stojí ředitel HZS kraje. Generální ředitelství HZS ČR řídí HZS krajů a ty jsou organizačními složkami státu. Dalším úkolem generálního ředitelství a krajského ředitelství je zřizovat vzdělávací, technická a účelová zařízení HZS. Dále tento zákon popisuje práva a povinnosti příslušníků HZS. Zabývá se také služebním stejnokrojem a prokazováním příslušníků k hasičskému záchrannému sboru apod. (Humlová, 2014) 2.6 Organizační struktura Hasičského záchranného sboru České republiky Organizační struktura HZS ČR HZS ČR je tvořen generálním ředitelstvím HZS ČR (GŘ HZS ČR), které je součástí Ministerstva vnitra a hasičskými záchrannými sbory jednotlivých krajů. Součástí GŘ HZS ČR je operační a informační středisko (OPIS GŘ HZS ČR). Součástí hasičského záchranného sboru kraje je krajské operační a informační středisko. GŘ HZS ČR řídí také vzdělávací, technická a účelová zařízení HZS ČR, spolu se záchranným útvarem a školou. 31

32 K pevným organizačním strukturám GŘ HZS ČR, které přímo souvisejí s činností IZS, patří oddělení IZS v rámci odboru IZS a výkonu služby a oddělení operačního a informačního střediska v rámci odboru operačního řízení. HZS ČR a ten se dále dělí na jednotlivé útvary. 32

33 Tyto útvary rozdělujeme: Sekce Integrovaného záchranného systému a operačního řízení Generálního ředitelství HZS ČR zde patří odbor Integrovaného záchranného systému a výkonu služby. Odbor operační a řízení. Odbor komunikačních a informačních systémů. Technický ústav požární ochrany Sekce prevence a civilní nouzové připravenosti Generálního ředitelství HZS ČR - pod který spadá odbor prevence. Odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Odbor civilní nouzové připravenosti a strategií. Sekce ekonomiky Generálního ředitelství HZS ČR Odbor finanční. Odbor provozní a správy majetku. Skladovací a opravárenské zařízení. Sekce řízení lidských zdrojů Od roku 2012 má GŘ HZS ČR příslušného ombudsmana. V současné době je jím inženýrka Jarmila Čičmancová, Ph.D. Následující schéma ukazuje organizační strukturu HZS ČR. Schéma č. 1 Organizační struktura HZS ČR Zdroj: oficiální stránky Hasičského záchranného sboru České republiky 33

34 HZS krajů jsou organizačními složkami státu a samostatnými účetními jednotkami. Jejichž příjmy a výdaje hlídá a schvaluje Ministerstvo vnitra. (Špaček, 2009) 34

35 3. CÍLE A METODY DIPLOMOVÉ PRÁCE Cílem diplomové práce je ucelený přehled činností, kterými se zabývá Hasičský záchranný sbor v Královéhradeckém kraji (HZS KHK), zhodnocení a statistické vyjádření množství zásahových činností v období Aby byl splněn cíl této diplomové práce, bylo nezbytné provést následující kroky: vyhledávání a podrobné zpracování veškeré činnosti profesionálních hasičů, rozdělení jednotlivých činností dle záchranných akcí, rozdělení jednotlivých záchranných činností dle vzniku mimořádné události, rozdělení záchranných činností dle územních celků, vyhodnocení a zpracování statistických údajů. Pro diplomovou práci byla použita srovnávací metoda, podle které budou zjištěné informace zpracovány a poté vyhodnoceny. Získané informace mi poskytl Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje v podobě výročních zpráv a vydaných ročenek. Při srovnání jednotlivých činností se bude práce zabývat počtem výjezdů k jednotlivým záchranným akcím v rámci kraje. Statistické údaje budou rozděleny z hlediska několika kritérií dle záchranných akcí: počty požárů, silničních nehod, technických havárií a ostatní. Budou zobrazeny v grafech a tabulkách, podle příslušných kritérií. Rozdělení činnosti HZS KHK podle: Činnosti: Záchrana osob a majetku při vzniku požáru, záchrana osob a majetku při vzniku dopravní nehody, záchrana osob a majetku při úniku nebezpečné chemické látky, záchrana osob a majetku při vzniku živelné pohromy (povodně, přírodní katastrofy), ostatní výjezdy. Fází dne: den, noc. Využití vybrané techniky při zásahu: Cisternová automobilová stříkačka (CAS), technický automobil (TA), automobilový žebřík (AŽ 39), automobilová 35

36 plošina (AP 54), práškový hasící automobil (PRHA), vyprošťovací automobil (VYA 30), záchranářský člun, evakuační autobus. 36

37 4. VÝSLEDKY 4.1 Historie jednotek požární ochrany v Hradci Králové Ze soudobé historie HZS v KHK byl přelomový rok a vstup do 21. století provázen řadou nových věcí a nabytím účinnosti řady nových právních předpisů, změnami územního členění státu a tím i vzniku nových navazujících organizačních změn dle státních úřadů. Dne 1. ledna 2001 vznikla samostatná organizační složka státu HZS Královéhradeckého kraje, jehož součástí je pět územních sborů. Do těchto územních sborů patří Hradec Králové, Rychnov nad Kněžnou, Náchod, Trutnov a Jičín. Do čela této nově vzniklé organizace byl ve stejném roce zvolen pplk. Ing. František Mencl. Přijetím zákona č. 320/2015 Sb., o HZS ČR a o změně některých zákonů, došlo k velmi zásadním změnám převážně v organizaci a řízení, postavení jednotlivých příslušníků a zásadní působnosti HZS ČR. Vzniklo Generální ředitelství HZS ČR, do jehož čela byl ustanoven plk. Ing. Miroslav Štěpán. V návaznosti na to vzniklo čtrnáct HZS krajů a pod jednotlivé HZS krajů přešla i oblast ochrany obyvatelstva, která do této doby byla v působnosti Hlavního úřadu civilní ochrany. HZS ČR je jednou ze základních složek IZS a má stěžejní roli v případě vzniku MU (mimořádné události) např. povodní či jiné živelní pohromy. Do jejich kompetencí spadají i záchranné a likvidační práce a jsou hlavním pilířem IZS, včetně jeho operačního a informačního střediska (dále jen OPIS), které je současně i operačním střediskem IZS. HZS Královéhradeckého kraje je tvořen příslušníky HZS a jejich právní postavení se řídí zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. K 1. lednu 2015 bylo u HZS KHK 495 příslušníků a bylo zaměstnáno 36 občanských zaměstnanců. Příslušníci ve výkonu služby (tzv. výjezdoví hasiči) slouží v nepřetržitém 24hodinovém provozu v režimu ve třech směnách A, B, C, na 14 stanicích. Oproti tomu 37

38 příslušníci Krajského operačního a informačního střediska slouží v 12 hodinových službách ve čtyřech směnách A, B, C, D. Organizační strukturu HZS KHK tvoří v současné době ředitelství HZS KHK, územní odbory HZS KHK a jednotky HZS KHK, které jsou dislokované na určitých stanicích HZS. Organizační součástí krajského ředitelství je krajské operační a informační středisko (KOPIS) a vzdělávací a účelová zařízení spadající pod tento kraj. Nejvýznamnější změnu prodělala struktura HZS KHK v roce 2012, kdy byly zrušeny odbory a zároveň byly nahrazeny odděleními. Některá dosavadní oddělení se přeměnila na pracoviště. V roce 2012 byl také zřízen územní odbor Hradce Králové, který byl podřízen přímé řídící působnosti ředitelství HZS KHK. Kraje a obce s rozšířenou působností (dále jen ORP): Královéhradecký kraj, Hradec Králové, Náchod, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov (Žaneta Králová, 2015) 4.2 Organizační struktura Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje Organizační struktura HZS Královéhradeckého kraje Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje (dále jen HZS Královéhradeckého kraje ) je součástí HZS ČR. Jeho postavení je upraveno zákonem č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky. A jeho působnost je vymezena ustanovením 26 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje je správním úřadem na úseku požární ochrany, vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem na úseku požární ochrany (Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje). Hradec Králové má v provozu dvě hlavní výjezdové stanice. 38

39 První a historicky starší, se nachází v centru města stanice Hradec Králové U přívozu. Odtud vyjíždějí hasiči k nehodám a výjezdům, které spadají do jejich okruhu (rajonu). Druhá stanice se nachází na okraji města Hradce Králové stanice Hradec Králové Pražská. Zde se nachází i krajské operační a informační středisko (dále jen KOPIS) a pracoviště linky tísňového volání 112. Stanice HZS v centru města u Přívozu je postavena jako stanice typu C3. Jejíž činností, je zajistit pravidelných chod třech požárních družstev. Jejichž předurčenost je v systému zásahů převážně na dopravní nehody, resp. zásahy na havárie s výskytem nebezpečných chemických látek za využití stanovené zásahové mobilní techniky a věcných prostředků požární ochrany. HZS Královéhradeckého kraje v současné době zabezpečuje v součinnosti s HZS Pardubického kraje stálou službu potápěčské skupiny, a to v jedné směně. (Švanda, 2005) V České republice rozeznáváme následující druhy jednotek požární ochrany, to stejné platí i pro Královéhradecký kraj konkrétně. Jednotka HZS kraje, která je složena z příslušníků určených k výkonu služby na stanicích HZS kraje, Jednotka HZS podniku, která se skládá ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří zpravidla vykonávají činnost v této jednotce jako své zaměstnání, Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, která je složena z fyzických osob, které zpravidla nevykonávají činnost v této jednotce jako své zaměstnání, Jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří zpravidla nevykonávají v této jednotce jako své zaměstnání. Vnitřní organizace a vybavení jednotek požární ochrany včetně umístění jednotlivých druhů a kategorií jednotek požární ochrany, musí být vždy volena tak, aby bylo na území obce, dle stupně nebezpečí zabezpečeno požadovaným množstvím sil a 39

40 prostředků. Proto platí, že musí být vždy dodržována požadovaná doba dojezdu na místo zásahu, dle základní tabulky plošného pokrytí.(šenovský, 2006) Krajské ředitelství Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje Organizační strukturu HZS Královéhradeckého kraje tvoří v prvé řadě, ředitelství HZS Královéhradeckého kraje, územní odbory HZS Královéhradeckého kraje a jednotky HZS Královéhradeckého kraje. V druhé řadě spadají do organizační struktury krajského ředitelství i krajské operační a informační středisko a vzdělávací a účelová zařízení. Velkou změnu v organizační struktuře prodělalo krajské ředitelství v roce 2012, kdy byly k zrušeny odbory a byly nahrazeny odděleními a některá dosavadní oddělení se přeměnila na pracoviště. Také byl v tomto roce zřízen územní odbor Hradec Králové, který byl podřízen přímé řídící působnosti ředitelství HZS Královéhradeckého kraje. (Žaneta Králová, 2015) V čele Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje stojí ředitel HZS kraje. Ředitele HZS kraje vždy jmenuje a odvolává ministr vnitra. Děje se tomu tak vždy na návrh generálního ředitele po projednání s hejtmanem příslušného kraje. Náměstky ředitele HZS kraje jmenuje a odvolává vždy generální ředitel na návrh krajského ředitele. (Žaneta Králová, 2015) Organizační struktura krajského ředitelství Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje: Kancelář krajského ředitele Tato kancelář se nachází v centru města, na stanici U Přívozu. Kancelář krajského ředitele zodpovídá za organizaci a koordinaci činností spojených s postavením krajského ředitele a za realizaci jeho rozhodnutí včetně dalších administrativních úkonů. Tato kancelář se dále dělí na oddělení právní a organizační, pracoviště personální a PaM, a na psychologické pracoviště. 40

41 Úsek prevence a civilní nouzové připravenosti (CNP) Tento úsek zodpovídá za zabezpečení výkonu státního požárního dozoru v kraji, dále se podílí na odborné přípravě civilního obyvatelstva, na preventivně vzdělávacích činnostech a v rámci své působnosti organizuje různé porady a metodická zaměstnání. Úsek se vnitřně dělí na: a. oddělení stavební prevence, kontrolní činnosti a ZPP, b. oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení; Úsek IZS a operačního řízení Tento úsek odpovídá za hlavní řešení problematiky IZS kraje, za koordinaci záchranných prací, za spolupráci složek IZS a za usměrňování, koordinaci a kontrolu činnosti jednotek PO. Dále je pod jeho kompetencí odborná příprava v této oblasti u výjezdových hasičů. Úsek se skládá: a. oddělení IZS a služeb, b. oddělení KOPIS a komunikačních a informačních systémů; Úsek ekonomiky Odpovídá za řízení ekonomického chodu a činnosti HZS ČR a v této oblasti řídí veškeré odborné činnosti na území kraje. Úsek se vnitřně dělí na: a. oddělení finanční, b. oddělení provozu a správy majetku, c. pracoviště veřejných zakázek; Pracoviště interního auditu a kontroly Toto pracoviště zabezpečuje kontrolní systém HZS kraje a organizuje a koordinuje kontrolu plnění úkolů HZS kraje a především kontroluje dodržování předpisů a interních aktů v praktické činnosti pracovního HZS kraje. (Králová, 2015) Krajská ředitelství příslušného kraje plní zejména tyto úkoly: Zpracovává koncepci požární ochrany kraje, 41

42 Vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany, Kontroluje plnění nařízení orgánů kraje na úseku požární ochrany, Odpovídá za připravenost jednotek hasičského záchranného sboru kraje, Zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů pro potřeby hasičského záchranného sboru, Řídí po odborné stránce výkon služby příslušných jednotek, Koordinuje zabezpečování požární ochrany v kraji, Soustřeďuje a zároveň vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek požární ochrany, Řídí a organizuje odbornou přípravu příslušníků, velitelů jednotek apod. Projednává přestupky na úseku požární ochrany, Zabezpečuje preventivně výchovnou, vzdělávací a propagační činnost na úseku požární ochrany, Zřizuje operační a informační středisko HZS kraje. (Šenovský, 2006) 42

43 4.3 Hasičský záchranný sbor na úrovni Královéhradeckého kraje Hasičský záchranný sbor na úrovni Královéhradeckého kraje působí na území jednotlivých obcí s rozšířenou působností (ORP). Centrální stanice je umístěna v Hradci Králové, kde se nachází i krajské ředitelství HZS. Dále spadají pod Královéhradecký kraj ostatní územní odbory a pobočné stanice. (Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje) Výčet jednotlivých územních odborů a odbočných stanic HZS Královéhradeckého kraje Centrální stanice Hradec Králové Stanice Hradec Králové je umístěna ve středu města Hradce Králové na levém břehu řeky Orlice, v ulici nábřeží U Přívozu 122/4. Jedná se o stanici typu C3, což znamená, že zajišťuje nezávisle na sobě zásahovou činnost 3 požárních družstev. Základní početní stav stanice je 21 příslušníků, zařazené v jedné ze tří směn, pracující v nepřetržitém provozu 24 hodin služba, 48 hodin volna. Pobočná stanice Nový Bydžov Stanice Nový Bydžov je umístěna v centru města Nový Bydžov, v ulici Bratří Mádlů 201. Tato stanice zabezpečuje včasný zásah při zdolávání mimořádných událostí vzniklých na území města Nový Bydžov a v celém hasebním obvodu stanice. Jedná se o stanici typu P1, která zajišťuje zásahovou činnost 1 požárního družstva a má předurčenost v systému zásahů na dopravní nehody. V současné době slouží na stanici 15 hasičů v třech směnách a jeden velitel stanice. Územní odbor Jičín stanice Jičín Stanice Jičín leží na okraji města Jičín, v těsné blízkosti železniční stanice v ulici Dělnická 162. V současné době má stanice 30 mužů na výjezdu, kteří slouží ve třech směnách. V 90. letech bylo zřízeno v prostorách stanice operační středisko, které je vybaveno novou počítačovou technologií. Stanice Jičín v současné době 43

44 disponuje čtyřmi cisternovými automobilovými stříkačkami, jedním rychlým zásahovým automobilem, jedním vyprošťovacím automobilem, automobilovým žebříkem a plošinou. Pobočná stanice Nová Paka Stanice Nová Paka sídlí v nedaleké blízkosti středu města. Na ulici Ruská I přes velké změny je stanice nadále využívána jednotkou profesionálních hasičů, ale také jednotkou sboru dobrovolných hasičů Nová Paka. V současné době slouží na stanici 15 příslušníků profesionálních hasičů ve třech směnách. Jednotka disponuje dvěma cisternovými automobilovými stříkačkami, dopravním automobilem, hydraulickým vyprošťovacím zařízením, pneumatickými vaky s dýchací a měřicí technikou. Pobočná stanice Hořice Požární stanice Hořice, sídlí nedaleko náměstí města Hořice na adrese Otakarova Objekt stanice je v současné době v majetku Města Hořic a je společně užíván jednotkou HZS Královéhradeckého kraje a jednotkou požární ochrany sboru dobrovolných hasičů Hořice. V současné době má stanice 15 příslušníků, kteří se střídají ve třech směnách. Jednotka disponuje stejnou technikou jako nedaleká stanice Nová Paka. Územní odbor Rychnov nad Kněžnou stanice Rychnov nad Kněžnou Stanice Rychnov nad Kněžnou sídlí na úplném okraji města, v ulici Kolowratská 372. V současné době má stanice k dispozici 30 příslušníků, kteří slouží ve třech směnách. Rozsah činnost hasičů se během let stával různorodější, kdy hasiči začali čím dál častěji vyjíždět k dopravním nehodám, technickým zásahům a ekologickým haváriím. Pro tyto účely byla stanice postupně vybavována technickými prostředky a speciální technikou. Pobočná stanice Dobruška V roce 1973 byla otevřena pobočná stanice v Dobrušce. Stanice sídlí na okraji města na ulici Solnická 891. V současné době zajišťují požární ochranu ve městě a okolí 15 příslušníků ve třech směnách. Od konce 80. let je celá budova 44

45 opravena a jsou vybudované tři nové garáže pro požární techniku, mycí box a zázemí pro hasiče. Územní odbor Trutnov stanice Trutnov Požární stanice Trutnov je umístěna na samém okraji města v městské části Poříčí, sídlem na ulici Náchodská 475. Od roku 1988, stojí stanice ve své nynější podobě Na stanici, slouží v současné době 30 příslušníků ve třech směnách. Nachází se zde i protiplynový polygon, kde probíhá výcvik příslušníků z celého kraje. V roce 1996 byla do budovy umístěna i Zdravotnická záchranná služba, což přispělo k lepší koordinaci společných zásahů, zejména při dopravních nehodách. Pobočná stanice Dvůr Králové nad Labem Stanice Dvůr Králové nad Labem sídlí na okraji města, na ulici Zátopkova Díky založení stanice ve Dvoře Králové nad Labem, začaly na Trutnovsku fungovat dvě profesionální jednotky hasičů. V současné době jednotka slouží v nově vystavěném objektu. Současný stav mužstva je 15 příslušníků ve třech směnách a jeden velitel stanice. Pobočná stanice Vrchlabí Profesionální jednotka hasičského sboru, vznikla dne 1. Června V současné době sídlí sbor na ulici Valteřická Dnes slouží na stanici 15 hasičů ve třech směnách. Územní odbor Náchod stanice Náchod Požární stanice, sídlí ve Velkém Poříčí, na ulici Náchodská 530. Od roku 1997 zde v budově sídlí i operační středisko Zdravotnické záchranné služby okresu Náchod. Na stanici v současné době slouží 30 hasičů ve třech směnách. Pobočná stanice Broumov Původní stanice Broumov, začala sloužit v roce 1974, ještě v bývalé budově v požární zbrojnici sboru dobrovolných hasičů. V roce 2005 se konečně stanice Broumov přestěhovala do nově vybudovaného areálu. V současné době sídlí 45

46 stanice Broumov v ulici Soukenická 71, nedaleko středu města. V budově sídlí také jednotka sboru dobrovolných hasičů Broumov. Příslušníci jednotky mají v současnosti k dispozici také prostory pro tělesnou přípravu (posilovnu a venkovní hřiště). Nyní slouží na stanici 15 hasičů ve třech směnách. Pobočná stanice Jaroměř Stanice Jaroměř sídlí na ulici Na Valech 170. Stanice je umístěna nedaleko náměstí a v těsné blízkosti protékající řeky Labe. Ta také nadělala v roce 2000 na stanici pěknou paseku, kdy při záplavách zasáhla celou stanici a voda zde dosahovala výšky až 1,3 metrů. Do budoucna uvažuje město o výstavbě nové stanice mimo záplavové pásmo. V současné době na stanici slouží 15 hasičů ve třech směnách. (Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje) 4.4 Jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami PO V České republice jsou jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje součástí integrovaného záchranného systému. Tyto jednotky jsou právně samostatné nebo vznikají jako organizační složky spolků. Většinou bývají sponzorovány obcemi nebo firmami. Hasiči, včetně dobrovolných, kromě hašení požárů a jejich následné likvidace následků zasahují také v případech povodní, živelních pohrom, ekologických havárií. Pomáhají také při dopravních nehodách nebo poskytují technickou pomoc. Základním legislativním dokumentem pro jednotky PO je zákon č. 67/2001 Sb., o požární ochraně. Tento zákon definuje jednotky požární ochrany. Příkladem může být, druhy jednotek PO, pojednává také o vojenské hasičské jednotce, jednotkách sborů dobrovolných hasičů a stanovuje základní úkoly jednotek PO. Posláním jednotek PO je provést likvidaci požáru, ale jejich úkolem není učinit veškerá opatření vedoucí k likvidaci živelních pohrom a jiných MU. Jejich úkolem je pouze provést nutná opatření k odstranění bezprostřední hrozby ohrožení života, zdraví, majetku a životního prostředí.(vilášek, 2014) 46

47 V současné době jsou sbory dobrovolných hasičů také velmi důležitým článkem z hlediska společenského života dané obce. Soutěže v hasičských dovednostech jsou nyní označovány jako požární sport. Sbory dobrovolných hasičů jsou zastřešovány Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska (SH ČMS). Sbory v Čechách zastřešuje Česká hasičská jednota. Sbory jsou označeny šesticiferným evidenčním číslem (první trojčíslí odpovídá obci s rozšířenou působností) a podle své velikosti, významu a vybavení se člení do kategorií: největší sbory bývají v kategorii II, jiné významnější sbory v kategorii III, malé sbory v kategorii V a podnikové v kategorii VI (URL 19) Jednotky požární ochrany v Královéhradeckém kraji V současné době má Královéhradecký kraj několik jednotek požární ochrany (JPO), které jsou podle plošného rozmístění sil a prostředků zařazeny do kategorie JPO III a JPO V. Početní stavy jednotek, jejich vybavení požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany, jsou stanoveny vyhláškou č.226/2005., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, které jim umožňují plnění úkolů při vzniku mimořádných událostí především na území Statutárního města Hradec Králové. Členové jednotek SDH se musí účastnit školení odborné přípravy v souladu s povinnostmi stanovenými zákonem o požární ochraně. Průběžnou i cyklickou odbornou přípravu zabezpečuje pro členy jednotek SDH HZS Královéhradeckého kraje. (URL 19) 47

48 4.4.2 Zařazení jednotek požární ochrany SDH Statutárního města Hradec Králové V kategorii JPO III jsou zařazeny jednotky SDH Svinary, Třebeš, Plácky, Malšova Lhota a Plačice. Tyto jednotky byly postupem času vybavovány příslušnou požární technikou, vyplívající ze zákona o Požární ochraně a zákona o Integrovaném záchranném systému. Vybavení jejich požárních zbrojnic odpovídá požadované úrovni a stále se doplňuje. Jednotky jsou zařazeny do požárních poplachových plánů v rámci zajištění plošného pokrytí vybraného území, vyplívající z Nařízení Královéhradeckého kraje a na vyžádání HZS Královéhradeckého kraje spolupracují s jednotkami požární ochrany HZS, a to na území statutárního města i mimo území svého zřizovatele. V kategorii JPO V je zařazena jednotka SDH Malšovice. I tato jednotka je vybavována příslušnou požární technikou pro zajištění spolupráce s jednotkami Hasičského záchranného sboru na území statutárního města. Společně s požární hlídkou Březhrad je předurčena k činnostem při ochraně obyvatelstva a humanitární pomoci V dalších místních částech jsou zřízeny požární hlídky: Pouchov, Plotiště nad Labem, Březhrad, Rusek a Piletice. Hlavní důraz při zajišťování činnosti je ze strany města kladen zejména na jednotky kategorie JPO III (s ohledem na jejich zařazení), ovšem i jednotky kategorie JPO V disponují požární technikou a jsou schopné zúčastnit se zásahů, především při větších mimořádných událostech (např. povodně, vichřice, lesní požáry, apod.). Požární hlídka Březhrad, vzhledem ke své mobilní technice zajišťuje společně s dalšími požárními jednotkami asistenční činnost na akcích konaných na území města. (Martinek, 2015) 48

49 4.4.3 Příklady jednotek požární ochrany sboru dobrovolných hasičů v Královéhradeckém kraji Sbor dobrovolných hasičů Svinary Tato jednotka sboru dobrovolných hasičů je zařazena do kategorie JPO III. V současné době je jednotka financována a zřizována Statutárním městem Hradec Králové. Velitelem jednotky je v současnosti bratr Robert Špaček. Mimo to má jednotka čtyři velitele družstva, pět strojníků, jednoho technika a osm hasičů. Jednotka je odborně způsobilá k velké škále zásahů jak na území města, tak i mimo město Hradec Králové. V 90. letech 20. století, byla do sboru pořízena první požární cisterna, která je v užívání sboru dodnes. (URL 21) 4.5 Konkrétní zásahová činnost HZS v Královéhradeckém kraji Zde je uvedeno několik konkrétních zásahových činností profesionálních i dobrovolných hasičů v Královéhradeckém kraji. Rozsah práce hasičů se za poslední roky velmi změnil a v současné době už není jejich zásahová činnost zaměřená pouze na požáry, které v dnešní době tvoří zhruba pětinu všech událostí. Nejčastěji hasiči vyjíždějí k technickým haváriím a technickým zásahům jako jsou např. otevírání bytů, nebo pomoc lidem z kabin porouchaných výtahů apod. Velkou část jejich výjezdové činnosti zaujímají zásahy u dopravních nehod, vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel a poté odklízení vzniklých škod. Velký podíl mají také při odstraňování následků živelných pohrom, jako jsou např. vichřice nebo povodně. (Králová, 2015) Příklady některých významných zásahů profesionální jednotky HZS v Královéhradeckém kraji. Tragický střet autobusu s osobním vlakem. K nehodě došlo na velmi frekventovaném železničním přejezdu v okrajové části Hradce Králové. Kolem 6 hodiny ranní se zde střetl autobus MHD s osobním vlakem. V autobusu se nacházelo 10 cestujících a řidič. Při neštěstí zemřeli celkem 49

50 čtyři lidé, včetně řidiče. Hasiči byly na místě nehody jako první a poskytli spolu s ZZS první nezbytnou pomoc. Vyprostili všechny osoby ze zničeného autobusu a následně po zdokumentování a vyšetření PČR pomáhali s naložením vraku na odtah. Požár skladovací haly Osm jednotek požární ochrany zasahovalo u požáru skladovací haly se senem v areálu zemědělského družstva, nedaleko Hradce Králové. Na místě zasahovali jak jednotky profesionálních hasičů z Hradce Králové, tak i dobrovolní hasiči z okolních vesnic. První jednotka profesionálních hasičů dorazila na místo požáru za 10minut od nahlášení. Hasiči nasadili několik vodních proudů. Po 40minutách usilovné práce se hasičům podařilo dostat požár pod kontrolu. Požár způsobil škodu na majetku ve výši 14milionů korun. Při tomto výjezdu nedošlo ke zranění žádných osob. Výbuch plynu v obytném domě Kolem půl osmé ranní vyjížděli hasiči k MU, která se udála v centru Hradce Králové, kde došlo k výbuchu plynu v obytném panelovém domě. K výbuchu došlo ve druhém patře několika podlažního domu. Hasiči museli při vyprošťování osob ze sutin domu nasadit hydraulické a mechanické podpěry, které měly zabezpečit strop v bytě vyprošťované osoby. Při nalezení byla nalezena žena, která již nejevila známky života a, lékař po vyšetření konstatoval smrt. Při tomto výbuchu byla škoda vyčíslena na několik milionů korun a byl zde jeden mrtvý. Dále zasahovali hasiči při dalších akcích, příkladem mohou být: Dvě dívky, které spadly do studny, v obci Chlum na Hradecku. Záchrana koní ze zatopené louky při povodních, Blešno. Záchrana muže po zásahu elektrickým proudem v Hradci Králové. Požár dodávky převážející mražené maso v Hradci Králové. Vyprošťování muže z kašny vodní elektrárny Hučák v Hradci Králové. Záchrana dítěte v kočárku z balkonu v Hradci Králové. A u mnoho dalších událostí. 50

51 V dnešní době má náš HZS spoustu specialistů, bez kterých by nebyla jeho práce možná. Jedná se především o odborníky v oblasti chemicko-technické služby, ale také o odborníky strojní a spojové služby. Někteří hasiči jsou speciálně vyškoleni pro práce ve výškách či nad volnou hloubkou a tím pádem jsou zařazeni do lezecké skupiny, která se podílí na záchranných činnostech osob ze skalního terénu. Tito hasiči jsou speciálně vyškoleni pro vyprošťování osob z výšek a nepřehledného terénu. V současné době má lezecká skupina KHK 68 hasičů se specializací pro práce ve výšce a nad volnou hloubkou, z toho 15 z nich má odbornou kvalifikaci hasič-instruktor. Tito profesionální hasiči lezci se musí účastnit pravidelných odborných školení a výcviků. Ty probíhají většinou na výškových budovách, mostech a v Adršpašsko-Teplických skalách. Lezeckou skupiny tvoří také 12 příslušníků, kteří jsou speciálně vyškoleni pro záchranářskou činnost za použití různých typů vrtulníků. Každoročně musí tito hasiči absolvovat výcvik v celkové délce trvání 24hodin. Tento výcvik probíhá 2xročně za podpory Letecké služby PČR. Od roku 2005 cvičí naši hasiči-letečtí záchranáři společně s lékaři a zdravotníky ZZS. (Králová, 2015) HZS KHK má také vyškolené příslušníky v oblasti potápění. Říká se jim hasič-potápěč, kteří provádějí záchranné a likvidační práce na a pod vodní hladinou. Jejich hlavním úkolem je zejména záchrana tonoucích, hledání utonulých osob apod. Potápěčskou skupiny, tvoří v současné době 6 příslušníků, kteří pravidelně cvičí na vodních hladinách v kraji, ale i mimo něj. (Žaneta Králová, 2015) 51

52 5. ANALÝZA ČINNOSTI HASIČSKÉHO ZÁCHRANÉHO SBORU KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE V této kapitole provedu samotnou analýzou činnosti Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje. Dále je zde uveden rozbor jednotlivých mimořádných událostí v letech Základní statistické údaje o událostech v roce 2013 V Královéhradeckém kraji vzniklo v roce 2013 celkem 5256 událostí. Z celkového počtu zásahů bylo nejvíce identifikováno jako technické havárie, poté téměř o 1200 výjezdů méně, zasahovali hasiči u dopravních nehod a nejméně výjezdů za rok 2013 měli k požárům. (Mencl, 2013) Na následujícím grafu je uveden celkový souhrn událostí, kde zasahovaly jednotky HZS kraje, v různých typech událostí. Graf č. 1 celkový počet událostí za rok 2013 podle typů událostí Zdroj: František Mencl (2013), statistická ročenka

53 5.1.1 Zásahy Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje při technických haváriích v roce 2013 Příkladem technické havárie může být destrukce objektu, spadlý strom přes silniční komunikaci, nouzové otevírání bytu apod. Hasiči také zasahují při technických haváriích, při kterých poskytují převážně technologickou pomoc. Příkladem může být např. nouzová dodávka vzduchu či vody, dohašování ohnisek po pálení klestu apod. (Mencl, 2013) V následující tabulce můžeme vidět celkové počty týkající se technických havárií v roce Tabulka č. 1 celkový počty technických havárií, v rámci Královéhradeckého kraje Rok Technická havárie Celkový počet zásahů Zdroj: František Mencl (2013), Statistická ročenka Zásahy Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje při dopravních nehodách za rok 2013 Zásah HZS při dopravní nehodě (dále jen DN), je zásah u určité události mající charakter činností spojených s odstraňováním následků kolize dopravních prostředků. Druh dopravní nehody se vždy třídí dle převažujícího charakteru nehody. Pokud by v činnosti jednotky převažovaly jiné práce, např. při úniku nebezpečné látky, klasifikuje se tento zásah, rovněž podle převažujícího charakteru. Příkladem může být dopravní nehoda s následným požárem se vždy, řadí do kategorie požárů. (Mencl, 2016) V následující tabulce můžeme pozorovat celkový souhrn dopravních nehod za rok 2013 na území Královéhradeckého kraje. 53

54 Tabulka č. 2 celkový počet dopravních nehod v rámci Královéhradeckého kraje Rok Dopravní nehoda Celkový počet zásahů Zdroj: František Mencl (2013), Statistická ročenka Zásahy Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje při požárech za rok 2013 Definice požáru je uvedena ve vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Z ní je zřejmé, že požárem se rozumí každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo zranění osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí a nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy. V případech, kdy dojde k výbuchu výbušnin, pokud nedojde k hoření materiálu, dále k hoření vinutí elektrických točivých strojů, žhnutí elektrické instalace a vznícení, ke kterému může dojít při výrobě, se zásah jednotek PO nezařazuje jako zásah u požáru, ale zásah jako technická či technologická pomoc. (Mencl, 2016) Na následujícím grafickém znázornění můžeme pozorovat počty požárů v obcích s rozšířenou působností Královéhradeckého kraje za rok

55 Graf č. 2 - počty požárů v ORP Královéhradeckého kraje za rok Zdroj: František Mencl (2013), Statistická ročenka 2013 V následující tabulce je uveden celkový souhrn požárů za rok 2013 na území Královéhradeckého kraje. Tabulka č. 3 - celkový souhrn požárů za rok 2013 na území Královéhradeckého kraje Zdroj: František Mencl (2013), Statistická ročenka 2013 Rok Požár Celkový počet zásahů Zásahy Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje ve spolupráci se složkami IZS a dalšími subjekty v roce 2013 V roce 2013 bylo zaznamenáno celkem 5219 zásahů jednotek PO ve spolupráci se složkami IZS a s ostatními subjekty. 55

56 Nejčastěji jednotky PO Královéhradeckého kraje spolupracovaly s Policií ČR (v 57,5% případů) a s poskytovateli Zdravotnické záchranné služby kraje (26,5% případů). Dále jednotky PO kraje spolupracovaly u 1093 případů s jednotkami sboru dobrovolných hasičů obce, což činí v přepočtu (27% z celkového počtu událostí). V následující tabulce můžeme sledovat nejčastější spolupráci HZS Královéhradeckého kraje spolu se základními a ostatními složkami IZS. Tabulka č. 4 nejčastější spolupráce HZS kraje spolu se složkami IZS Složka Počty spolupráce Policie ČR 3005 Poskytovatelé Zdravotnické záchranné 1387 služby Pohotovostní služba elektrických 104 rozvodových závodů Místní služby 120 Zdroj: František Mencl (2013), Statistická ročenka 2013 Dále spolupracovali hasiči z Královéhradeckého kraje s hygienickou službou, Báňskou záchrannou službou, JPO, plynárenskou, vodárenskou a teplárenskou pohotovostní službou, obecním zastupitelstvem, místními službami a s Českou inspekcí životního prostředí Rozbor jednotlivých vybraných specifických skupin událostí V celkových počtech o jednotlivých mimořádných událostech, jsou kromě vyčíslení počtu požárů, počtu zraněných osob, výše škod apod. sledovány také události označované speciálním příznakem. Často jsou tímto způsobem sledovány události, které se objevují ve výjezdech HZS nahodile, nebo se vyskytnou zcela ojediněle v daném roce. Jedná se o lezeckou skupinu, o skupinu leteckých záchranářů a o skupinu potápěčskou. (Mencl, 2013) 56

57 Lezecká skupina U HZS kraje působí také skupiny příslušníků, kteří jsou vycvičeni při speciálním cvičení pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou. V roce 2013 zasahovala tato skupina při 21 zásazích. V převážné většině se jedná o záchranu zraněných osob z prohlubní, výšek a vody a o záchranu zvířat. Několik málo zásahů je spojeno s vnikáním do uzavřeného prostoru především s otevíráním bytů a zajišťování práce při povodních. (Mencl, 2013) Letečtí záchranáři Část lezecké skupiny ze stanice Hradec Králové-U Přívozu se rovněž specializuje na práci v podvěsu vrtulníku a na zásahy s použitím letecké techniky obecně. V roce 2013 zasahovala tato skupina při 16 zásazích. Z uvedených zásahů byly 2 na úrovni Pardubického kraje a zbylých 14 na území Královéhradeckého kraje. Převážně se jednalo o záchranu osob z vyhlídek a z nepřístupného terénu skal, lesů a horských oblastí. Nejvýznamnějším zásahem byla záchrana 6 osob v Hostinném, při povodni na Trutnovsku dne (Mencl, 2013) Potápěčská skupina Na základě dohody mezi krajem Královéhradeckým a Pardubickým, zajišťuje Královéhradecký HZS nepřetržitou dosažitelnost potápěčů ve směně. V ostatních směnách zajišťuje tuto dosažitelnost HZS Pardubického kraje. V roce 2013 zasahovali potápěči HZS Královéhradeckého kraje pouze ve 2 případech: 24. července, při vyhledávání utonulé osoby v Opatovickém písníku, byl to společný zásah HZS Královéhradeckého a Pardubického kraje 26. srpna, při vyhledávání utonulé osoby v řece Orlici, v Hradci Králové Svinarech. (Mencl, 2013) 57

58 5.2 Základní statistické údaje o událostech v roce 2014 V Královéhradeckém kraji vzniklo za rok 2014 celkem 5038 událostí. Z celkového počtu bylo nejvíce statisticky zaznamenáno událostí typu technická havárie celkem 2220, dále bylo zaznamenáno 1362 dopravních nehod a 782 požárů. (Mencl, 2014) Počty událostí, dle jejich typu jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 3 - celkový počet událostí za rok 2014 podle typů událostí Zdroj: František Mencl (2014), Statistická ročenka Zásahy Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje při technických haváriích v roce 2014 Dle Mencla (2014) jsou celkové počty technických havárií výrazně nižší než v roce V následující tabulce můžeme pozorovat celkový pokles technických havárií, za rok (Mencl, 2014) 58

59 Tabulka č. 5 celkové počty technických havárií v rámci Královéhradeckého kraje za rok 2014 Rok Technické havárie Celkový počet zásahů Zdroj: František Mencl (2014), Statistická ročenka Zásahy Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje při dopravních nehodách za rok 2014 Dopravní nehoda s nejvyšším počtem zachráněných osob se stala dne 7. dubna 2014 nedaleko města Adršpach. Celkem zde bylo zachráněno 51 osob. Vlivem dopravní nehody, která se udála nedaleko skalního města Adršpach, zůstal celý autobus s 51 osobami uvnitř autobusu mimo vozovku. Vozidlo bylo celou pravou boční částí opřeno o břeh příkopu a nebylo možné otevřít dveře autobusu a umožnit cestujícím a řidiči jejich vystoupení. Jednotky PO musely provést odkopání části břehu a tím uvolnily dveře autobusu. Po vystoupení všech osob byl autobus za pomoci jeřábu vyproštěn zpět na vozovku. Při této dopravní nehodě zde zasahovaly převážně jednotky SDH Adršpach, Teplice nad Metují, Broumov. (Mencl, 2014) V následující tabulce můžeme pozorovat celkový souhrn dopravních nehod na území Královéhradeckého kraje za rok Tabulka č. 6 - celkový počet dopravních nehod v rámci Královéhradeckého kraje Rok Dopravní nehoda Celkový počet zásahů Zdroj: František Mencl (2014), Statistická ročenka Zásahy Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje při požárech za rok

60 V roce 2014 vzniklo na území Královéhradeckého kraje celkem 782 požárů. Nejvíce požárů bylo zaznamenáno v ORP na území Hradce Králové a nejméně poté v ORP Rychnov nad Kněžnou. Na následujícím grafickém znázornění můžeme pozorovat počty požárů v okresech Královéhradeckého kraje za rok Graf č. 4 - počty požárů v ORP Královéhradeckého kraje za rok Zdroj: František Mencl (2014), Statistická ročenka 2014 V následující tabulce můžeme pozorovat celkový souhrn požárů za rok 2014 na území Královéhradeckého kraje Tabulka č. 7 - celkový souhrn požárů za rok 2014 na území Královéhradeckého kraje Rok Požár Celkový počet zásahů Zdroj: František Mencl (2014), Statistická ročenka 2014 Za zmínku stojí požár nedostavěného penzionu ve Špindlerově Mlýně v městské části Bedřichov. Požár byl ohlášen dne ve 23:08 hod. 60

61 Požárem byly zasaženy převážně obvodové stěny objektu, střešní konstrukce a podstřešní části podkroví. Pro zásobování vodou na hašení byla zřízena dálková i kyvadlová doprava vody. Požár byl lokalizován v 1:44hod. a zcela zlikvidován byl v 17:35 téhož dne. Celková přímá škola způsobená požárem byla vyčíslena na Kč. Přesná příčina požáru nebyla objasněna. Při požáru zasahovaly převážně jednotky HZS Královéhradeckého kraje ze stanice Vrchlabí a Trutnov, dále zde zasahovaly jednotky SDH měst a obcí Špindlerův Mlýn, Vrchlabí 3 Podhůří, Hostinné a Černý Důl Čistá a jednotka HZS Libereckého kraje ze stanice Jilemnice se podílela na likvidaci požáru. (Mencl, 2014) Zásahy Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje ve spolupráci se složkami IZS a dalšími subjekty v roce 2014 V roce 2014 bylo zaznamenáno celkem 5676 spoluprací se složkami IZS a s dalšími subjekty. Nejčastěji spolupracovaly jednotky PO s Policií ČR (v 57,7% případů), a v (27% případů) se Poskytovateli Zdravotnické záchranné služby. U 1518 událostí spolupracovaly jednotky HZS Královéhradeckého kraje s jednotkami sboru dobrovolných hasičů (26,7% z celkového počtu událostí). (Mencl, 2014) V následující tabulce můžeme sledovat nejčastější spolupráci HZS Královéhradeckého kraje spolu se základními a ostatními složkami IZS. 61

62 Tabulka č. 8 - nejčastější spolupráce HZS kraje spolu se složkami IZS Složka Počty spolupráce Policie ČR 3273 Poskytovatelé Zdravotnické záchranné 1533 služby Pohotovostní služba elektrických 106 rozvodových závodů Místní služby 141 Zdroj: František Mencl (2014), Statistická ročenka 2014 Dále spolupracovali hasiči z Královéhradeckého kraje s Hygienickou službou, Báňskou záchrannou službou, JPO, plynárenskou a vodárenskou pohotovostní službou, ostatními orgány ústřední státní správy, obecními zastupitelstvy, soukromými podniky a firmami a s Českou inspekcí životního prostředí. (Mencl, 2014) Rozbor jednotlivých vybraných specifických skupin událostí V celkových počtech o jednotlivých mimořádných událostech, jsou kromě vyčíslení počtu požárů, počtu zraněných osob, výše škod apod. sledovány také události označované speciálním příznakem. Často jsou tímto způsobem sledovány události, které se objevují ve výjezdech HZS nahodile, nebo se vyskytnou zcela ojediněle v daném roce. Jedná se o lezeckou skupinu, o skupinu leteckých záchranářů a o skupinu potápěčskou. (Mencl, 2014) Lezecká skupina U HZS kraje působí také skupiny příslušníků, kteří jsou vycvičeni při speciálním cvičení pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou. V roce 2014 zasahovala tato skupina u 13 zásahů. 62

63 V převážné většině se jedná o záchranu zraněných osob z prohlubní, výšek a vody a o záchranu zvířat. Několik málo zásahů je spojeno s vnikáním do uzavřeného prostoru především s otevíráním bytů a odstraňováním následků větrných poryvů. (Mencl, 2014) Letečtí záchranáři Část lezecké skupiny ze stanice Hradec Králové-U Přívozu se rovněž specializuje na práci v podvěsu vrtulníku a na zásahy s použitím letecké techniky obecně. V roce 2014 zasahovala tato skupina při 11 zásazích. Z uvedených případů byl jeden uskutečněn na území Pardubického kraje a ostatních zbylých 10 bylo uskutečněno na území Královéhradeckého kraje. Ve většině případů se jednalo o záchranu osob z vyhlídek a z nepřístupného terénu skal, lesů a horských oblastí. Nejvýznamnějším zásahem byla záchrana 5 osob v Trutnově Horním Starém městě, kde se osoby zřítily ze srázu k řece. Událost se stala (Mencl, 2014) Potápěčská skupina Na základě dohody mezi krajem Královéhradeckým a Pardubickým, zajišťuje Královéhradecký HZS nepřetržitou dosažitelnost potápěčů ve směně. V ostatních směnách zajišťuje tuto dosažitelnost HZS Pardubického kraje. V roce 2014 zasahovaly potápěči HZS Královéhradeckého kraje pouze ve dvou případech: 8. července 2014, kdy potápěči HZS KHK spolupracovali s HZS Pardubického kraje při vyhledávání utonulé osoby na rybníku Dolní Peklo v obci Kraskov (ORP Chrudim). 4. srpna, kdy potápěči HZS KHK vyhledávali utonulou osobu v Brodském rybníku u Červeného Kostelce. Zde spolupracovali hasiči také s Policií ČR. (Mencl, 2014) 5.3 Základní statistické údaje o událostech v roce 2015 V Královéhradeckém kraji vzniklo za rok 2015 celkem 6347 událostí. Z celkového počtu bylo nejvíce zaznamenáno událostí typu Technická havárie celkem 2906, Dopravní nehoda celkem 1696 a požár celkem

64 V porovnání s rokem 2014 byl nárůst událostí o 1246 (tzn. o 25%). (Mencl, 2015) Počty událostí, dle jejich typu jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf č. 5 - celkový počet událostí za rok 2015 podle typů událostí Zdroj: František Mencl (2015), Statistická ročenka Zásahy Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje při technických haváriích v roce 2015 Dle Mencla (2015) byl za rok 2015 nárůst zásahů JPO Královéhradeckého kraje výrazně vyšší, než v předešlých letech. V následující tabulce můžeme pozorovat celkový nárůst technických havárií, za rok (Mencl, 2015) Tabulka č. 9 celkový počty technických havárií, v rámci Královéhradeckého kraje za rok 2015 Rok Technické havárie Celkový počet zásahů