Zábava ve vyučování. Profesorka: Kde máš zub? V hodině dějepisu: kterejch napsal asi padesát a žádná se nedochovala... Zeptali jsme se profesorů

Transkript

1 I

2 Úvod (Martin Jarolímek) Milí čtenáři, trochu opožděně, ale přece vychází 6.číslo, poslední společné v 1. pololetí. Pro zkvalitnění budeme časopis tvořit individuálně, avšak budeme spolupracovat. Pro vás se nic nezmění. Právě probíhají 20. Zimní Olympijské hry a v tomto čísle se dočtete o minulosti her a o některých sportech, které na ZOH můžeme vidět. Držme palce našim reprezentantům, ať nějaké cenné kovy přivezou. Zase nás čekají písemky, učení a zkoušení, ale snad si Osu v klidu přečtete. redaktoři Zábava ve vyučování (Martin Jarolímek) Profesorka: Radši cucejte než mluvte. Profesorka: Kde máš zub? V hodině dějepisu: kterejch napsal asi padesát a žádná se nedochovala... Profesor: A sousedi si otevř ou učebnici v místech kde píšem... Profesorka:...i jeden ze smyslů... čuch V hodině dějepisu:...a probodl jí pilníkem... o křtu: Minerálkou by šlo křtít, polévkou tady z jídelny taky Zeptali jsme se profesorů (Martin Jarolímek) Jezdíte na hory lyžovat? Ano No, jezdim Ne, nelyžuju, bojim se A kam? To je různý, počínaje Brdama až do Alp na běžky kolem Prahy Do Špindlu, jinak jsem byla na Šumavě, v Jizerských horách v Bedřichově II

3 (Martin Jarolímek) Biatlon Historie Počátky biatlonu sahají do středověku. Již před lety se v horských oblastech řeckých, římských a čínských provincií lovilo za pomocí lyží a zbraně. Později se biatlon využíval především na vojenské účely. Důkazem toho je závod v Norsku roku 1776 mezi tamějšími strážci hranice se Švédskem. Tradice tohoto závodu se udržela až do roku První závod běhu vojenských hlídek (nebo-li Biatlonu) mimo Norsko byl uskutečněn roku 1902 v Německu. Běh vojenských hlídek byl zařazen na Olympijské hry jako ukázková disciplína. Roku 1955 byla sepsána pravidla, v nichž se také poprvé objevuje pojem Biatlon, o který se v roce 1956 postarala Mezinárodní unie moderního pětiboje (UIPM), ze kterého se stává Mezinárodní unie moderního pětiboje a biatlonu (UIPMB). Tím se otevřely dveře prvnímu Mistrovství světa roku 1958 v Saalfeldenu. Na start se postavilo pouze 25 sportovců ze 7 zemí. Na trati dlouhé 20km se střílelo na papírové terče ze čtyř různých vzdáleností 250m, 200m a 150m v leže a 100m ve stoje. Za každou netrefenou ránu se připočítávala 1 a 2 minuty. Borci, kterému se nepovedlo strefit ani jeden terč, mohl dostat penalizaci 40 minut. I přes malou zúčastněnost na MS se Biatlon stával stále více oblíbeným. Biatlon stále rozvíjel a z programu Olympijských her již nevypadl. V roce 1992 byl na program OH zařazen i závod žen. Bruslařský styl lyžování přinesl do závodů rychlost, čímž se stal Biatlon nejpopulárnější televizní sport v Evropě. Disciplíny Vytrvalostní závod (Závod jednotlivců) Je to závod s největší tradicí Muži jedou 20km, ženy 15 km, přičemž startují v 30s intervalech Jede se 5 okruhů, přičemž se střílí L, S, L, S (L=ležák, S=stoják) Za netrefenou ránu je přirážka 1 min, která se přičte k výslednému běžeckému času Sprint Muži jedou 10km, ženy 7,5, přičemž opět startují v intervalech Jedou se 3 okruhy, přičemž se střílí pouze jednou L a jednou S Za netrefenou ránu je trestné kolo (150 m) Stíhací závod Na MS od 1997, OH od 2005 pro muže i ženy Muži jedou 12,5 km, ženy 10 km, přičemž startují v pořadí daném výsledkovou listinou sprintu s takovou ztrátou na prvního, jakou dojeli v onom sprintu V pěti okruzích se střílí L, L, S, S Za netrefenou ránu je trestné kolo (150 m) III

4 Závod s hromadným startem Muži jedou 15 km, ženy 12,5 km; startují hromadně V pěti okruzích střílí L, L, S, S Za netrefenou ránu je trestné kolo (150 m) Štafeta Každou zemi reprezentuje jedna čtyřčlenná štafeta Všichni běží 7,5 km (muži), respektive 6km (ženy) 3 okruhy, při nichž střílí L, S Pokud závodník netrefí všech pět terčů, má k disposici 3 náhradní náboje, které musí po jednom dobít. Až pokud netrefí ani po dobití, jede tolik trestných kol (150 m), kolik netrefil terčů Krasobruslení Krasobruslení je druh zimního sportu, ve kterém se klade důraz na umělecké ztvárnění piruet, skoků a kroků. Krasobruslení je také jednou z oficiální disciplín Zimních olympijských her. Kolébkou krasobruslení je Velká Británie, první krasobruslařský závod se tu konal v roce Odtud se krasobruslení šířilo do celé Evropy a Ameriky. V USA přidali ke krasobruslení ještě hudbu a taneční a baletní prvky. V počátcích však bylo pouze bruslení, které se rozdělilo na krasobruslení a rychlobruslení. Historie První zmínky o bruslení pocházejí z Dánska z roku 1134, nejstarší anglická zmínka je datována do roku1174. Archeologické nálezy (brusle vyrobené z kostí) datují vznik bruslení až do doby bronzové a kamenné. Začátky krasobruslení lze nalézt v Nizozemí v 13. a 14. století. Brusle Bruslilo se na dřevěných bruslích opatřených na spodní straně železným plátkem, které se připevňovaly na boty řemínky k rozjetí však bylo nutné použít hole. Změnu přinesla až náhoda, kdy nizozemský truhlářský učeň změnil při zasazování želízek vodorovnou polohu za svislou. Bez holí se stal pohyb volnější, rychlejší a ovladatelnější. Rozvoj skutečného krasobruslení začal teprve v 18. stol., když nože dostaly lehce zahnutý tvar, což umožnilo provádět otáčky a komplikovanější prvky. Současné brusle se skládají z bot a nožů, které jsou 3 až 4 milimetry široké. Špička je ozubená, používá se při odpíchnutých skocích a jako otáčivý bod při piruetách. Kluziště Prvními kluzišti byly samozřejmě zamrzlé rybníky a řeky. První umělé kluziště bylo postaveno už v roce 1876 v Londýně. Ledové stadióny nalezneme dokonce i v Africe, např. na Pobřeží slonoviny. Absolutně největší zastřešený zimní stadion byl postaven v roce 1960 v Tokiu. Ledová plocha zabírá úctyhodných 4000 m2. Japoncům patří i další prvenství největší otevřené kluziště, postavené v roce 1976 s plochou m2. IV

5 Pravidla První mezinárodní krasobruslařské soutěže se konaly roku 1882 ve Vídni, podle soutěžního řádu zvaného Regulativ. Tento Regulativ později převzala také Mezinárodní bruslařská unie (ISU). Tím vznikly pravidla, které v pozměněné podobě fungují dodnes. Disciplíny Jednotlivci Sportovní páry Tance na ledě Synchronizované bruslení Zdroj informací: Zimní Olympijské hry (Marek Novák) Dějištěm nynějších ZOH je Torino. Město v severní Itálii na horním toku Pádu, druhé nejprůmyslovější město Itálie. Znakem OH jsou propletené kruhy. Značí spojení lidí z různých kontinentů. Poprvé zavlála roku 1914 při VI. olympijském kongresu. Tady je vysvětleno, co který kruh symbolizuje: 1. modrý EVROPA 2. černý AFRIKA 3. červený AMERIKA 4. žlutý ASIE 5. zelený AUSTRÁLIE A OCEÁNIE Informace o průběhu ZOH Torino naleznete na V

6 Česká televize se rozhodla právě při této příležitosti zprovoznit nový digitální kanál ČT4 sport. Historický původ (v období od 776 př. n. l. do 393 n. l.) Olympijské hry byly původně soutěže v Řecku pořádané k oslavě boha Dia. Opakovaly se každé čtyři roky a byly spojeny s náboženskými obřady. Nejprve se soutěžilo jen v běhu, poté se však přidaly i další sporty jako pětiboj, zápas nebo závod na koních. Jméno dostaly podle místa konání města Olympie na severozápadě Peloponésu. Olympský Diův, Héřin chrám, Metróon jsou zapsány v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Novodobé olympijské hry začaly roku 1896 v Athénách a byly opakovány každé čtyři roky (kromě 1916, 1940, 1944) v různých částech světa. Až do nedávna se konaly letní Olympijské hry ve stejný rok jako ZOH. K oddělení OH a ZOH došlo až po roce 1992 kdy se začaly střídat po dvouletých intervalech. LETNÍ OLYMPIJSKÉ HRY Rok místo 1896 Athény 1900 Paříž 1904 Saint Louis 1908 Londýn 1912 Stockholm 1920 Antverpy 1924 Paříž 1928 Amsterdam 1932 Los Angeles 1936 Berlín 1948 Londýn 1952 Helsinki Řím 1964 Tokio 1968 Mexiko 1972 Mnichov 1976 Montreal 1980 Moskva 1984 Los Angeles 1988 Sŏul 1992 Barcelona 1996 Atlanta 2000 Sydney 2004 Athény Melbourne Stockholm ZIMNÍ OLYMPIJSKÉ HRY rok místo 1924 Chamonix (Francie) 1928 Sv. Mořic (Švýcarsko) 1932 Lake Placid (USA) 1936 Garmish Partenkirchen (SRN) 1948 Sv. Mořic (Švýcarsko) 1952 Oslo (Norsko) 1956 Cortina d'ampezzo (Itálie) 1960 Squaw Valley (USA) 1964 Innsbruck (Rakousko) 1968 Grenoble (Francie) 1972 Sapporo (Japonsko) 1976 Innsbruck (Rakousko) 1980 Lake Placid (USA) 1984 Sarajevo (Jugoslávie) 1988 Calgary (Kanada) 1992 Albertville (Francie) 1994 Lillehammer (Norsko) 1998 Nagano (Japonsko) 2002 Salt Lake City (USA) 2006 Torino VI

7 OZNÁMENÍ REDAKCE OBČASNÍKU Vážení čtenáři, od dochází k rozdělení Občasníku na dva spolupracující časopisy vedené Markem Novákem a Martinem Jarolímkem. Doufáme, že nám i nadále zachováte svou přízeň. Marek Novák a Martin Jarolímek Vyrobila redakce Osy. Na vytvoření 6. čísla se podíleli: Marek Novák, Martin Jarolímek. OMLOUVÁME SE ZA PŘÍPADNÉ PRAVOPISNÉ CHYBY. Vaše připomínky, náměty, články odevzdávejte Markovi Novákovi nebo Martinovi Jarolímkovi ve III.A (106). Rádi uvítáme další dopisovatele. 6. číslo / 2. ročník 7 stran uzávěrka (6*)Kč *pro předplatitele VII