Roman ADAMEC, Pavla KALOUSKOVÁ, Lenka JARÁ

Transkript

1

2 Sportovec měsíce: Nikola MANYCHOVÁ 6. A Sběrač bylin: Berenika Viktorie FIALOVÁ 3. A Sběrač papíru: Lucie SOUČKOVÁ 6. B Hádanky na Moodle: Diviška ŠIKOVÁ, Darina DOSTÁLOVÁ, Ondřej RYCHTERA (správná odpověď: VÁNOČKA) Roman ADAMEC, Pavla KALOUSKOVÁ, Lenka JARÁ Autor této stránky: Dominik ROUDNÝ, 6. B Autor titulní strany: Vojtěch JARÝ, 9. A 2

3 DĚTSKÝ PARLAMENT 19. PROSINCE SE USKUTEČNILO CELOŠKOLNÍ KLÁNÍ O NEJLEPŠÍ CUKRÁŘSKÝ VÝROBEK ŠKOLY. Zúčastnit se mohli všichni, od prvňáků až po deváťáky, výjimkou nebyli ani pracovníci školy. Sešlo se poměrně hodně výrobků (cukroví, zákusky i dorty rozličných velikostí). Porotou nebyl nikdo jiný než žactvo naší školy. Každý si mohl vybrat svého favorita a dát mu hlas. Hned druhého dne proběhlo vyhodnocení nejlepšího cukráře nebo cukrářky školy. Nejlépe se umístila Alena JURSÍKOVÁ, která upekla s pomocí maminky marcipánový dort se svíčkou, dále se nejvíce líbil výrobek Vojty JARÉHO z 9. A. Třetí příčku obsadil Ondřej RUS ze druhé třídy. Blahopřejeme vítězům a děkujeme všem za účast v soutěži. Vojtěch JARÝ, 9. A PŘEDVÁNOČNÍ DISKOTÉKA PÁTEK byl jedním z mých nejlepších dnů. Mnoho dobrého najednou. Mamka se sestrou jely do Prahy pro nového brášku Vilíka; celé odpoledne jsem měl být u kamaráda a ještě k tomu - poslední školní den před Vánocemi! Během odpoledne jsme se s kamarádem rozhodli vyrazit na školní diskotéku. To jsme nejdřív ani neplánovali. No, ale šli jsme. Hudba, tanec, kamarádi a hezké holky. Čekali jsme zábavu... a byla! Super hudba, popovídal jsem si se spolužáky, zatancoval jsem si, s kým jsem chtěl. Hodně jsem se taky těšil domů na nového brášku. Zlatý hřeb dne byl ten, že jsem z diskotéky odešel v jiných botách, než v jakých jsem tam přišel... No, jak říkám jeden z mých nejlepších dnů. :-) Jan LÉVAI, 6. B ŠKOLNÍ DRUŽINA Děti ze školní družiny se těší a očekávají zimu k radovánkám na sněhu. Zatím bohužel marně, a tak se kromě vycházek a her na hřišti bavíme jinak. Pořádáme turnaje ve stolních hrách, jako je dáma, pexetrio, karetní hry, piškvorky, scrabble, aktivity, zábavná hra pro zvídavé Čechy - Česko - junior a další. Využíváme i nové hry - fotbálek, stolní tenis a hokej. Angažujeme se též v projektu "Celé Česko čte dětem". Využíváme DVD s naučnými programy, zpíváme, tancujeme, malujeme, tvoříme... Ale zima je zima, a tak se snad dočkáme i sněhové peřiny v duchu textu písně: Zima, zima, zima všude je veliká, koho sníh nehřeje, ten to rýmou odpyká, kdo si teď nezpívá, marně dlaně zahřívá, tak jdu k vám, se mnou sen, bílá závěj, bílý den. Už aby to bylo! DĚTI A VYCHOVATELKY ŠD 3

4 LÁNY MAJÍ TALENT SE NA NAŠÍ ŠKOLE KONALA JIŽ TRADIČNÍ SOUTĚŽ TALENTŮ. DÍKY HOJNÉ ÚČASTI A SKVĚLÝM VÝKONŮM NAŠICH ŽÁKŮ TO BYLA OPRAVDU SKVĚLÁ PODÍVANÁ! A JAK SE VÁNOČNÍ SHOW LÍBILA LUCCE A HELČE MELICHAROVÝM? Helča: Lucko, jak se ti dneska líbila TALENTMÁNIE? Lucka: JO, DNES UŽ TO BYLA TAKOVÁ POHODA TALENTMANIE BYLA LETOS DOST POVEDENÁ! Helča: Taky si myslím.. A taky byla výjimečná! Víš, proč? Lucka: NEVÍM.. ŽE TAM BYLO POPRVÉ MALOVÁNÍ? MIMOCHODEM, JAK TAM KRISTÝNA KOCIÁNOVÁ NAMALOVALA TEN VRTULNÍK TO BYLO CELKEM DOBRÝ! HLAVNĚ OBDIVUJU JEJÍ ODVAHU Helča: To máš sice pravdu, ale nejenom kvůli tomu Poprvé vystupovala naše třída!! (8.B) Víš, co to dalo práce je přemluvit?! Skoro nikdo tam nechtěl jít, ale nakonec jsme to zvládli. Sice jsme nevystupovali všichni, ale i tak jsme si to užili. Víš vůbec, jaké jsme měli vystoupení? Lucka: JO VY JSTE TANCOVALI NA ANGLICKOU PÍSNIČKU CHRISTMAS IS ALL AROUND ME. TO JSTE MĚLI DOBRÝ, HLAVNĚ JAK ZA VÁMI NĚKDO VYHAZOVAL LÍSTEČKY. Helča: Však jsme taky postoupili! No Spousta tříd si připravila tanec. Myslím, že devítka, šesťáci, pětka Lucka: JO. JO.. TY TO MĚLI TAKY DOBRÝ! DEVAŤÁCI MĚ DOCELA POBAVILI S TÍM JEJICH MŇAM, MŇAM, BOBÍK! A PARLAMENT SE SCÉNKOU O JEŽÍŠKOVI Helča: Jo, jo Mně se tam nejvíc líbila ta atmosféra! Přece jenom Byl to poslední den školy v roce 2013! Myslím, že pro nikoho nebylo důležité vyhrát, ale to, že se mohli zúčastnit a všichni si to pořádně užili! Mimochodem Víš, kdo vlastně vyhrál? 4

5 Lucka: KDO BY TO NEVĚDĚL! PŘECE 8. A! TAK, JAKO U TĚCH JEJICH SCÉNEK, JSEM SE UŽ DLOUHO NEZASMÁLA! MĚLI TO DOBŘE UDĚLANÉ, JAK VŽDYCKY RONNIE (VERONIKA VACHOVÁ 8. A) NĚCO PŘEČETLA NAPŘÍKLAD: CO SI ZPÍVÁ PAN UČITEL BALCAR, KDYŽ JDE DO TŘÍDY NA HODINU? POTOM TO NĚKDO HERECKY ZTVÁRNIL A PUSTILA SE K TOMU VHODNÁ HUDBA.. V TOMTO PŘÍPADĚ PÍSEŇ JÁ UŽ JDU. KDO BYL VLASTNĚ V POROTĚ? Helča: Pan ředitel, paní vychovatelka Pletánková, Anička Goderová a Boník Wajsar z naší třídy, protože měl zrovna narozeniny. Lucka: LETOS SE TO FAKT POVEDLO! DOUFÁM, ŽE PŘÍŠTÍ ROČNÍK BUDE TAKY TAK DOBRÝ. MOHLY BYCHOM JEŠTĚ DLOUHO ROZEBÍRAT, CO JSME VŠECHNO VIDĚLY, ALE TO BYCHOM TADY BYLY DO PŮLNOCI. ZKRÁTKA O SKVĚLÉ VÝKONY A ZÁBAVU V NAŠÍ SOUTĚŽI OPRAVDU NEBYLA NOUZE! Helča: Určitě se se mnou shodneš na tom, že učitelé, kteří pro nás dělají takovéhle věci, jsou stejně nejlepší!! Lucka: TO ANO! DĚKUJEME MOC ZVLÁŠTĚ PANÍ UČITELCE JIŘIČKOVÉ, KTERÁ SE NA PŘÍPRAVĚ TÉTO SHOW PODÍLELA NEJVÍCE... L Á N Y M A J Í T A L E N T! 5

6 SPORT ZVÍŘÁTKOVÁ OLYMPIÁDA Prosinec byl vzhledem k vánočním prázdninám zkrácený, i přesto jsme stihli splnit čtvrté zvířátko v pořadí. Skákali jsme jako žabáci a bojovali o ŽABÁKA SKOKANA. Výkony některých z nás byly opravdu obdivuhodné, a proto si ti nejlepší zasloužili tradiční medaili a sladkou odměnu. V lednu nás čeká člunkový běh a pilně již trénujeme i šplh. 1. TŘÍDA DÍVKY CHLAPCI 1. BARBORA HORÁKOVÁ 1. LUKÁŠ BORSKÝ 2. Kateřina Lencová 2. Ernik Ferenc 3. Radka Kopřivová 3. Alexandr Lakatos 2. TŘÍDA 1. NIKOLA WEISSOVÁ 1. LADISLAV ČERMÁK 2. Anastázie Burešová 2. Ondřej Netolický 3. Pavlína Šlechtová 3. Šimon Pohner 3. TŘÍDA 1. ELIŠKA MUNZAROVÁ 1. ONDŘEJ PETERA 2. Anna Pytlíková 2. Emilio Smrc 3. Berenika Viktorie Fialová 3. Ondřej Šikola 4. TŘÍDA 1. TEREZA STAŇKOVÁ 1. TOMÁŠ GODER 2. Markéta Dašková 2. David Matějka 3. Martina Kuťáková 3. Martin Šíma 5. TŘÍDA 1. JINDŘIŠKA PODDANÁ 1. JAROSLAV KÁBRT 2. Petra Lencová 2. Matěj Píša 3. Diviška Šiková 3. Filip Štiller (Jč) 6

7 SPORT HALOVÁ KOPANÁ DRUHÝM ZÁVODEM V CELOROČNÍ SOUTĚŽI ŠKOL OKRSKU ÚPICE GRAND PRIX PRO 1. STUPEŇ BYLA HALOVÁ KOPANÁ. Tento závod se uskutečnil ve středu 11. prosince v hale v Malých Svatoňovicích. Naši fotbalisté, i když bojovali, bohužel nestačili na své soupeře a patří jim po právu poslední - čtvrtá příčka. Soupeři byli prostě lepší. Vítězem se po zásluze stali žáci ZŠ a ZUŠ Rtyně v Podkrkonoší, druzí skončili žáci ZŠ Bratří Čapků a bronzová příčka patří ZŠ Malé Svatoňovice. Třetím závodem je v únoru soutěž ve šplhu. PK Tv + sport ZUMBA S MARUŠKOU CHALOUPKOVOU Ve středu O13 v tělocvičně naší školy proběhly taneční hodiny zumby. Opět se slečnou Marií Chaloupkovou z Červeného Kostelce. Od 8:OO hodin patřila tělocvična žákům 5. tříd, poté je vystřídali šesťáci a sedmáci, posledními tanečníky byli osmáci a deváťáci. Stejně jako loni zumba sklidila obrovský úspěch. Největším překvapením bylo vystoupení pana učitele Kejzlara, který přijal vyzvání k tanci. Jeho krokové variace sklidily obrovský aplaus. Již teď se těšíme na jaro, kdy u nás zumba proběhne znovu. Pk Tv + sport ANKETA BUDETE SLEDOVAT ZIMNÍ OLYMPIJSKÉ HRY? 2 1, ,5 20 DÍVKY N E NE 1 9, ,5 CHLAPCI ANO AN O D ÍV K Y C H L A PC I 7

8 VČELKY V BLUDIŠTI 14. LEDNA SE VYBRANÍ LÁŇÁCI VYDALI DO OSTRAVY NA NATÁČENÍ TELEVIZNÍHO SOUTĚŽNÍHO POŘADU BLUDIŠTĚ. KDE SE ZRODIL NÁPAD PŘIHLÁSIT SE? Minulý školní rok se k tomu odhodlali Eliška Turková a Miroslav Tomeš, ale pozvání na natáčení přišlo až v prosinci Proto nás nakonec reprezentovali žáci letošní 9. A - Aneta PATÁKOVÁ, Adam PETERA, Vojtěch JARÝ a jejich kapitán Patrik HLAVATÝ. CO TO VLASTNĚ BLUDIŠTĚ JE? Zábavná, vědomostní, ale zároveň fyzicky náročná soutěž, která klade velké nároky na obratnost a týmovou spolupráci soutěžících. Dvě čtyřčlenná družstva se snaží v zadaných disciplínách získat co nejvíce bodů v podobě bludišťáků. Celý den byl pro soutěžící i jejich spolužáky, kteří jim jeli fandit, velice náročný. Již v sedm ráno jsme plni očekávání nasedli do autobusu a vyjeli na dlouhou cestu. Až na pár nevolností jsme dorazili v pořádku. Bohužel na místě omdlela Helenka Melicharová, ale brzy se jí naštěstí udělalo lépe a my se mohli soustředit na hru. Konečně jsme se dostali do natáčecího studia, kde jsme zjistili, že televize a realita jsou něco docela jiného. Natáčení trvalo pět hodin, přesto se bylo na co dívat, soutěžící ze sebe vydávali maximum, diváci také. Před posledním úkolem naši těsně vedli o dva bludišťáky, rozhodnout však měla poslední disciplína. Úkolem bylo uhodnou historickou památku. Indicie se rozdaly, družstvo Včelek bylo ve výhodě díky více bludišťákům, které během hry nastřádali. Obě družstva se ve své první odpovědi spletla, ale druhou možnost využili soupeři. Tím jsme tedy nepostoupili do dalšího kola, které se mělo natáčet hned druhý den ráno. Čekal nás ještě poslední úkol získat pro školu alespoň plyšového bludišťáka, což se povedlo Petru Jiříčkovi z osmé třídy. Naši soutěžící si před kamerami vedli obdivuhodně, vše zvládali v klidu a beze zmatků a do poslední chvíle udrželi diváky v napětí. Všichni jsme si snad tento výlet užili, a hlavně viděli, co obnáší práce moderátorů, režiséra, kameramanů, osvětlovačů a dalších, kteří v televizi pracují. Máme novou zkušenost. Roman Pastorek: Kdo nezabloudí v Bludišti, ten se ani v Úpici neztratí! 8

9 Jak se vám natáčení líbilo? ANETA: Bylo to super, úžasná zkušenost, a hlavně zažili jsme to na vlastní kůži. PATRIK: Moc se mi to líbilo, mnohem lepší než učení. ADAM: Rozhodně se mi líbilo, je to životní zkušenost a nezapomenutelný zážitek. VOJTĚCH: Natáčení bylo zajímavé, jsem rád, že jsem podržel tým. Jaká disciplína byla nejtěžší? ANETA: Nejspíš hádanka na konci. Patrik: Lanová dráha. ADAM: Z televizního vysílání se mohlo zdát, že vědomostní otázky, ale pro mě byla nejtěžší lanová dráha. VOJTĚCH: Závěrečná tajenka. Přáli jste výhru i soupeřům? ANETA: Jistě, pokud se ukázali jako lepší, nic proti tomu nemám. PATRIK: Ne. S čím jste do hry vstupovali? ANETA: Především s odhodláním a nadšením. PATRIK: Chtěli jsme si to užít. Jaký to byl pocit stát před kamerami, byli jste nervózní? ANETA: Jen na začátku, ale pak už to bylo super. PATRIK: Ne, víc jsem byl nervózní z výsledku. ADAM: Na začátku ze mě nervozita spadla. Před lanovou dráhou začaly nervy pracovat. VOJTĚCH: Při hře jsem kamery ani moc nevnímal. Jaké jste si dávali šance na výhru? ANETA: Docela velké, nakonec jsme i vedli. PATRIK: Chtěli jsme vyhrát, ale soupeři měli větší štěstí. Co se vám na natáčení nelíbilo? ANETA: Neustálé opakování scén. PATRIK: Prohra. ADAM: Mrzelo mě, že jsme prohráli, opravdu jsme byli kousek od vítězství, ale jinak se mi líbilo všechno. Děkujeme za rozhovor. Dorota Prouzová, 8. B, Bl 9

10 JAK TO VIDÍM JÁ TÉMA TOHOTO MĚSÍCE NÁM URČILA BLÍŽÍCÍ SE ZIMNÍ OLYMPIÁDA. Na úvod musím oznámit světu jednu velmi důležitou informaci. Náš televizní přijímač, který máme už velice dlouho, nepřijímá digitální signál. Nepomohl set-to box ani jiná anténa, prostě a jasně: šetříme na satelit. A dokud ho nekoupíme (což snad brzy bude), na televizi nekoukáme. Jasně že pouštíme různé filmy na DVD a zprávy mamka sleduje na internetu. Ale taky je u nás pořád dost rušno. Sestra Eva, já, mladší brácha Saša i náš nejnovější přírůstek, brácha Vilík, to je (jak říká mamka) hned několik televizních programů najednou. Takže nám sledování televize ani tak moc nechybí. Žijeme prostě bez ní. Znamená to ovšem, že na přenosy ze zimní olympiády asi koukat nebudeme. Víme o ní, nějaké zprávy a výsledky nás určitě neminou, ale nějak zvlášť mimořádně to neprožíváme. Zase (jak mamka říká) jsou na světě důležitější věci... Kdybych ale měl možnost olympiádu sledovat, myslím si, že by mě bavil biatlon. Mamča je velký fanda do hokeje a hrozně moc ji taky baví dívat se na skoky na lyžích. Velký brácha by asi sledoval obří slalom mužů, nejvíc se mu vždycky líbilo, když někdo v té obrovské rychlosti spadl... A sestru Evu baví nejvíc krasobruslení. Ale možná bychom se dívali na všechno, co by v televizi z olympiády bylo, protože bychom fandili našim sportovcům, aby naší zemi neudělali ostudu. I tak jim budu držet palce. A co já vím? Třeba bude překvapení a v únoru už budeme mít satelit. Jan LÉVAI, 6. B Každá olympiáda je pro celý svět velká událost. Jak letní, tak i zimní. V letošním roce nás čeká olympiáda v Soči. Každá země, která má čest být pořadatelem, má před sebou těžký úkol. Musí připravit nejen sportoviště a areály, ale i hotely a ubytovny, jelikož na olympiádu jezdí sportovci ze všech koutů světa. Veliké zahájení olympiády si hostící země připravuje vždy sama. Zapojuje do toho např. známé herce, komiky atd. Zhlédnout můžeme také nádhernou světelnou show (ohňostroje), taneční a akrobatické kousky. Ve slavnostním průvodu se představí všichni zúčastnění sportovci. V čele každé skupinky jde vlajkonoš, který nese vlajku představující se země. Sportovci jednotlivých zemí jsou oblečeni do krásných barevných stejnokrojů. Je to nádherná podívaná. Důležité však je, že se setkají sportovci z celého světa, bez rozdílu barvy pleti nebo řeči a soupeří mezi sebou. Na zimní olympiádu v Soči se velmi těšíme a budeme našim sportovcům fandit. Natalie ŠKALOUDOVÁ, 7. B 10

11 VÝSTŘIŽKY Pro soustu lidí je olympiáda veliká událost. Pro mě neznamená nic. Většina lidí sport sleduje, jenom když je olympiáda. Ale proč se dívat zrovna teď? Já sport nesleduji a myslím si, že peníze, které se vydávají na přípravy olympiád, by se mohly využít daleko lépe. Někdo může namítat, že to upevňuje mezinárodní vztahy, já si zase myslím, že mezinárodní vztahy ovlivňují faktory, o kterých obyčejní lidé ani nemusí mít tušení, a taková olympiáda je plivnutí do moře. Přesto ale našim sportovcům přeji úspěch a co nejméně úrazů. Patrik HLAVATÝ, 9. A Já se totiž moc ráda dívám na krasobruslení - nejlépe v párech. To je prostě dokonalé - spojit tanec, hudbu a divadlo. Zvláště, když je to na ledu a je k tomu přidána ladnost, dynamika a nějaké ty světelné efekty. Protože však bruslení nijak zvláště neovládám, mohu jen s obdivem pozorovat tuto nádheru. A kde jinde se naskytne větší příležitost než na zimních olympijských hrách? Můj taťka je fanda hokeje. A i když nemá fotky, plakáty ani placky slavných hokejistů, jakmile začne hokej, dokáže ho okomentovat lépe než reportér i s jistým zapálením do hry a radami pro správnou taktiku. Takže si myslím, že ani on si nenechá ujít hokej v zimních olympijských hrách Martina HRABOVÁ, 9. A ZÍTRA 7. ÚNORA JE ZIMNÍ OLYMPIÁDA POŘÁDANÁ V SOČI. A JÁ SE NA NI NEDOSTANU! V TELEVIZI SE MI NA NI PROSTĚ DÍVAT NECHCE! ŠEL JSEM TEDY NA LETIŠTĚ, ALE NEMĚL JSEM PENÍZE. ODLETĚT JSEM NEMOHL, VSTUPENKA STOJÍ 26 TISÍC A JÁ MÁM V KAPSE SOTVA ŠEST KORUN. NAŠEL JSEM VELKÝ KUFR, RYCHLE Z NĚJ VYHÁZEL VĚCI, ALE BYL MI MALÝ Vojtěch DRÁBEK, 6. B Věřím, že mnoho českých sportovců přiveze medaile, bude jedno jaké, hlavně že budou! Největší naději vkládám do rychlobruslařky Martiny Sáblíkové a do českých hokejistů. Ano, do českého hokeje, protože hokej doslova miluju. Nemohu vynechat žádný zápas na MS nebo ZOH! I když prohrají, jsem rád, že se v Čechách, v takové malé, nevýrazné zemi, hraje takový hokej na světové úrovni, která se mnohdy stává i nejlepším na světě. Může překvapit i nějaký nováček. Uvidíme! Už se neuvěřitelně těším, až 7. února vypukne zimní olympiáda a čeští sportovci budou ukazovat svou bojovnost. Nezbývá jen říct: ČEŠI, DO TOHO! Adam PETERA, 9. A 11

12 ZEMĚPISNÁ OLYMPIÁDA Letošního školního kola Zeměpisné olympiády se zúčastnilo třiadvacet soutěžících. Největší zájem o geografické klání projevili žáci šestých tříd (kategorie A). Mezi třinácti účastníky dominoval Martin Krejzl (6. B), který celkem nastřádal 72 body z maximálního počtu 84. Do okresního kola spolu s ním postupuje ještě druhý v pořadí Vojtěch Jan Horáček (také ze 6. B). Oba kluci už se také začali na okresní soutěž pilně připravovat. Bohužel v kategorii B (7. třídy) se našli pouze dva zájemci. Za svou odvahu cenu a diplom obdrželi, ale vzhledem k procentuální úspěšnosti je do okresního kola vyslat nemůžeme. Zato v kategorii C (8.-9. třídy) si to rozdal desetičlenný peloton známých zeměpisných matadorů z vycházejícího ročníku s bronzovou medailistkou z loňského sedmáckého okresního finále Natálií Poláchovou (8. A). A ta také všem vypálila rybník a jednoznačně zvítězila před svým spolužákem Josefem Holmanem. Spolu tak budou reprezentovat školu ve Dvoře Králové, který 18. února okresní kolo hostí. Až za nimi skončili žáci 9. třídy. Všem čtyřem nominovaným přejeme hodně úspěchů! ŠKOLNÍ KOLO ZEMĚPISNÉ OLYMPIÁDY 2014 VÝSLEDKY: ( STUPNĚ VÍTĚZŮ ) KATEGORIE A 6. TŘÍDY (kartografie, vesmír, planeta Země, fyzická geografie) 1. Martin KREJZL (6. B) 72 b. 2. Vojtěch Jan HORÁČEK (6. B) 67 b. 3. Anna TOMANOVÁ (6. A) 60 b. KATEGORIE B 7. TŘÍDY (Austrálie a Oceánie, Afrika, Amerika, kartografie, fyzická geografie, sociální geografie) 1. Lucie OBRDLÍKOVÁ (7. B) 32 b. 2. Šimon KOUDELA (7. B) 25 b. KATEGORIE C TŘÍDY (kartografie a geoinformatika, fyzická geografie, Evropa) 1. Natálie POLÁCHOVÁ (8. A) 67 b. 2. Josef HOLMAN (8. A) 56 b. 3. Patrik HLAVATÝ (9. A) 54 b. 12

13 PŘÍKLADY SOUTĚŽNÍCH ÚLOH: 1. PŘEČTĚTE SI TEXT A NAPIŠTE, O JAKOU ZEMI SE JEDNÁ Já, malá, ale významná evropská země, jsem oficiálně velkovévodstvím. Žije zde pouze kolem půl milionu obyvatel, jejich životní úroveň ale patří k nejvyšším na světě. Jsem zakládajícím členem EU. Jsem také rodištěm šlechtice, který se po sňatku s Vaší princeznou z rodu Přemyslovců stal českým králem. V dnešní době jsem moderní zemí, ve které se platí eurem a většina obyvatel pracuje ve službách. V mém hlavním městě sídlí významné instituce, například Evropský soudní dvůr. Jsem:. 2. OSTROVY MENORCA A IBIZA PATŘÍ: a) Itálii b) Španělsku c) Portugalsku d) Francii 3. JAKÁ JE SKUTEČNÁ VZDÁLENOST DVOU MÍST, KTERÁ JSOU NA MAPĚ S MĚŘÍTKEM 1: OD SEBE VZDÁLENÁ 9 CM? a) 35 km b) 72 km c) 90 km d) 42 km Správné odpovědi: 1. Lucembursko, 2. b), 3. b) (pk) D É M O S T H E N É S (384 př. n. l. 322 př. n. l.) - athénský politik, řečník a právník I přes výraznou vadu řeči se stal vynikajícím řečníkem. Aby překonal svůj handicap, chodil překřičet příboj a vkládal si do úst kamínky. Měl prý také tik v rameni, proto si na rameno zavěsil meč. Při každém tiku se bodl. Pocházel z bohaté rodiny, ale když osiřel, poručníci jeho majetek prohospodařili. Jakmile dosáhl plnoletosti, s poručníky se soudil. Tento spor vyhrál, ale odškodnění nedostal. Živil se psaním soudních řečí. Ve svých veřejných projevech poukazoval na nebezpečí, které hrozí Athénám od Filipa II. Makedonského. Osobně se zúčastnil bitvy u Chairóneie. Po bitvě u Krannónu v roce 322 př. n. l. byl odsouzen k trestu smrti a uprchl z Athén na ostrov Poros př. n. l. byl donucen spáchat sebevraždu. 13

14 MLADÝ DEMOSTHENES Jednou ze soutěží, které připravuje předmětová komise češtiny pro žáky 2. stupně, je MLADÝ DEMOSTHENES. Letos probíhá již 7. ročník této mezinárodní soutěže v komunikaci. Celkem 17 žáků 6. až 9. tříd našlo odvahu vystoupit se svými monology před porotu ve složení Petra Blahnová, Jana Stiborová a Iveta Votočková. Mezi soutěžícími byli tentokráte i dva chlapci. V REGIONÁLNÍM KOLE BUDOU NAŠI ŠKOLU REPREZENTOVAT ALENA JURSÍKOVÁ (KATEGORIE 6. A 7. TŘÍD) A HELENA MELICHAROVÁ (KATEGORIE 8. A 9. TŘÍD). NA 2. MÍSTECH SKONČILY NATALIE ŠKALOUDOVÁ A DOROTA PROUZOVÁ, BRONZ SI ODNESLI PAVEL MLYNÁŘ A LUCIE MELICHAROVÁ. Všem zúčastněným děkujeme za poctivou přípravu na soutěž. PK Č Kde se vzaly víly? Kde se vzaly víly? Tahle otázka mě napadla, když se mi zdál krásný sen. Ráda si čtu pohádky, i tam je zmínka o vílách. Je to jen lidská fantazie, představivost, nebo jsou skutečné? Díky snu jsem začala přemýšlet, protože byl tak opravdový. Ve snu ke mně přišla krásná víla oblečená v bílém oděvu, který připomínal lehkost peří. Její dlouhé vlnité vlasy v barvě kaštanu vlály v povětří a blankytné oči, tak laskavé, ke mně promlouvaly. Vztahovala za mnou ruce a já cítila, že mám jít za ní. Táhlo mě to jako magnet. Lehoučce jsme pluly rozkvetlou loukou a stébla trávy se ani neohýbala pod našimi doteky nohou. Vše krásně vonělo květinami, stromy šuměly. Slunce nám svítilo vstříc. Bylo mi úžasně, tak lehoučce, cítila jsem se v bezpečí. Když jsem se zadívala na její obličej, s úžasem jsem zjistila, že je to moje maminka. A proč ne? Proč by naše maminky nemohly být naše víly? Ale ony jimi vlastně jsou. Ještě dříve, když jsme u maminky v bříšku, posloucháme tlukot jejího srdce, kterému jsme v tu chvíli nejblíže. Vnímáme s ní její starosti i bolesti, ale i lásku, protože se z lásky narodíme a už v této chvíli nás vede za ruku tou rozkvetlou loukou. Když přijdeme na svět, opět se o nás maminka stará s láskou, kterou nám nikdo nikdy nemůže vynahradit. Je to přístav, do kterého můžeme kdykoliv zpět připlout. Kde na nás čekají laskavé oči a otevřená náruč. I přesto, že maminky odejdou do vílího nebe, stále tady s námi zůstávají v srdci a chodí nás navštěvovat do snů. Proto už vím, že víly jsou skutečné. Jen se přeměnily do našich maminek. Alena JURSÍKOVÁ, 6. B 14

15 Jak se stala lavička lavičkou Jednoho dne jsem měl jet vlakem do Prahy za svým bratrem. Když jsem došel na vlakové nádraží, zjistil jsem, že mi vlak jede až za hodinu. To se zase načekám. Sedl jsem si tedy na lavičku a přivřel oči. Netrvalo dlouho a už jsem spal. Když jsem se probudil, slyšel jsem, že na mě někdo mluví. Byla to kouzelná lavička, na které jsem seděl. Ta lavička mi řekla příběh, který vám teď povím. Příběh o tom, jak se stala lavička lavičkou. Život lavičky začíná, když byla ještě malý stromeček. Kolem stromečku si děti hrály, stavěly pod ním domečky z klacků a šišek. Tento poklidný život pokračoval dál, než začala druhá světová válka. Stromek viděl, jak lidé plakali a naříkali, po této válce už dospěl. Lidé ho tedy pokáceli a udělali z něj prkna na podlahu. Podlaha byla šťastná, protože byla podlahou v krásném zámku. Majitel po nějaké době zemřel a zámek propadl státu. Stát o něj nepečoval, a tak zchátral. Uplynula nějaká léta a zámek srovnali se zemí. Podlahu rozebrali a dali ji opravit do jedné firmy, která z prken měla udělat lavice do škol. Nebýt nešikovného truhláře Josefa Poplety, který si spletl zakázku a nařezal prkna na lavičku do nádražní čekárny, prkna této lavičky by stála ve školní třídě. Samozřejmě se mi to vše jen zdálo. A kdyby vás zajímalo, jestli jsem stihl vlak, tak jsem ho nestihl. Další mi jede až za hodinu. Ach jo! Pavel MLYNÁŘ, 9. A Přátelství Je to jedna z nejcennějších věcí, které v životě máme, a přesto ji spoustukrát bereme jako samozřejmost a nijak zvlášť si jí nevážíme. Přátelství je něco, co my lidé k životu zkrátka potřebujeme. Každý z nás by se měl zamyslet, co by byl a jak by asi žil bez přátel Například já si takový život představit nedokážu. Neumím si představit, že bych tu na všechno byla sama, že bych neměla nikoho, komu bych svěřovala své bolesti, starosti Že by tu nebyl nikdo, kdo by mi řekl: Neboj, to bude dobrý, nebo: Netrap se tím, všechno dobře dopadne! Také s radostmi a věcmi, na které jsem pyšná, bych se neměla s kým podělit. Stejně, jako když se nemůžu rozhodnout Když se octnu před nějakým pomyslným rozcestím Potřebuji s někým probrat pro i proti obou variant a následně své rozhodnutí předložit ke schválení. Moji přátelé mi už nespočetněkrát pomohli a já jsem jim za to neskutečně vděčná. Ani nevím, jak by to se mnou dnes vypadalo, nebýt jich. O kolik starostí bych měla víc, o kolik více slz bych musela vyplakat bez jejich trpělivosti a všímavosti. O kolik smíchu bych si užila míň nebýt lidí, kteří tu pro mě jsou Každý potřebuje přátele, ať už v kterékoliv podobě. Přítel je každý, pro koho jsme nějakým způsobem důležití, kdo nám pomůže, když potřebujeme Kdo si na nás udělá čas i v té nejnevhodnější situaci, třeba kvůli nám vstane i ve tři ráno, když ví, že je to zrovna třeba Ale přítel je především ten, kdo nás má upřímně a nesobecky rád! Pro každého pojem přítel znamená něco jiného: Pro někoho to může být fenka Benny, pro někoho mladší sourozenec Ve své podstatě je to ale stejné Nezáleží na tom, kolik lidí kolem sebe máš, ale důležité je, kolik by ti jich zbylo, kdyby se něco přihodilo Kdybys přestal být oblíbený a podobně. Jak se říká: V nouzi poznáš přítele, tak podle toho suďme a nebuďme povrchní, ale snažme se být takovými přáteli, jaké bychom si sami přáli! Na závěr bych chtěla podotknout: Přátelství je jako nádherná květina vzácné, ale zároveň neskutečně křehké Přátelství nikdy neberme jako samozřejmost, ale snažme se o něj pečovat jako o ten nejvzácnější poklad! Helena MELICHAROVÁ, 8. B 15

16 EXKURZE 9. A DO PRAHY Již tradičně devátý ročník jezdí na exkurzi do Prahy. Ani my jsme nebyli výjimkou. Vybrali jsme si datum předvánoční. Ve velkoměstě se dárky shánějí lépe než tady. Bohužel se s námi nemohla účastnit naše třídní učitelka, a tak kolem sedmé hodiny s námi vlakem odjížděl jen pan ředitel. Všichni jsme byli natěšení. Už ve vlaku jsme otevřeli své batůžky se svačinami. Na hlavním nádraží v Praze proběhlo první focení. Vymysleli jsme, že na každé fotce budeme dělat bublinu. Dělá se to tak, že nafouknete tváře. Pan ředitel kvůli fotografii je ochoten i riskovat. Z hlavního nádraží jsme se vydali po památkách Prahy. Cestou jsme plnili nejeden úkol. Na Václavské náměstí jsme dostali rozchod a sami hledali cestu k Národní třídě. Nikdo se neztratil a všichni jsme na domluveném místě byli včas. Dále nás čekal Petřín. Ty schody nám ale daly zabrat. Následovala Loreta, Hradčany, Nerudova ulice. Pak jsme došli ke sněmovně. Bohužel jsme měli smůlu a v době, kdy jsme navštívili Prahu, se nezasedalo. Výlet nám to ale nezkazilo. Potom už jen Lennonova zeď, Karlův most, Klementinum a Staroměstské náměstí. A hurá další rozchod. Na ten jsme se taky velmi těšili. Po obcházení obchůdků jsme se vydali směrem k nádraží. Výlet se nám všem líbil, i když nás už potom bolely nožičky. S sebou domů jsme si odváželi spoustu krásných zážitků, na které jen tak nezapomeneme. Klidně bychom jeli ještě jednou. Martina HRANIČKOVÁ, 9. A HOROSKOP VODNÁŘ Vodnáři mívají originální myšlenky a neobvyklý životní styl. K těmto lidem patří snášenlivost, laskavost a tolerance, a proto dovedou být obětavými i soucitnými přáteli. Nesnášejí však omezování své svobody, trpí v malých prostorech bez širokého rozhledu a bez možnosti volného pohybu. Muž vodnář: Je idealista, který vás nikdy nepřestane překvapovat svými originálními nápady. Nemá rád pokrytectví. Miluje přírodu, svobodu a nezávislost. Žena vodnář: Je silná a nezávislá osobnost, přesto dokáže působit velmi žensky. Ráda se nechá okouzlit čímkoliv novým a netradičním. Baví ji překvapovat své okolí. Lucie NEUREITEROVÁ, 8. B 16

17 ROZHOVORY S HUDEBNÍKY NAŠÍ ŠKOLY JOSEF HOLMAN 8.A věk: 14 let oblíbené jídlo: špagety oblíbená barva: černá oblíbený zpěvák: Dan Reynolds (Imagine Dragons) nástroj: klavír 1. Jak dlouho už hraješ na klavír? Asi osm let, ale teď si dávám pauzu. Víc času mi zabírá příprava na přijímací zkoušky. 2. Baví tě hrát na tento hudební nástroj a budeš i nadále pokračovat? Samozřejmě. Budu hrát do té doby, dokud mě to bude bavit. 3. Co ty a jiné hudební nástroje? Hraju ještě na tubu a zkouším kytaru. 4. Na čem je těžší hrát? U klavíru je důležité se soustředit, ale u tuby je potřeba mít výdrž, takže pro mě asi klavír. 5. Kdo tě přivedl ke hraní? Rodiče, protože u mě v rodině hrají všichni. 6. Navštěvuješ uměleckou školu? Ne, uměleckou školu jsem opustil, protože jsem spíše samouk. 7. Kolik stál tvůj klavír? Mě nic nestál, protože ho měl už můj pradědeček. Děkuji za rozhovor. Lukáš DRÁBEK 8.A Zajíčku, proč máš tak krátké uši? Ale, jsem romantik... Včera jsem poslouchal, jak krásně zpívá skřivan a přeslechl jsem kombajn. Haló, volám ohledně toho hlídacího psa, kterého jste nám prodal, jak to máme zařídit aby nás pustil domů?" Pepíčku, řekni dvě zájmena." Kdo, já?" Výborně, Pepíčku. Farář se ptá Pepíčka: Modlíte se před jídlem?" Pepíček odpoví: No, jen když máme jíst houby, co nasbíral táta." Vtipy vybrala Lucie NEUREITEROVÁ, 8. B 17

18 MEDIÁTOR 5. (Komiks na motivy knižní série Mediátor od americké spisovatelky Meg Cabotové.) Panebože, děkuju! A byla fuč. Navěky pryč. Jako poslední věc jsem viděla její (až moc) štíhlé nohy.a pak už odešla někam TAM. Konečně jsem se jí zbavila. Za chvíli už jsem stála před školou a chystala se jít domů. Naposledy jsem se ohlédla a kráčela klidně dál. Ahoj. Že já vůbec chodila domů. Byl tam. Ten duch, který se už předtím rozvaloval v mém pokoji. Už jsem neměla sílu předvádět, že ho nevidím. Byla jsem vyčerpaná. Ahoj. Jo, vím. Vidím tě. Přiznala jsem, že jsem mu předtím lhala. 18 Takže mě opravdu vidíš? Myslel jsem si to.

19 Jo, neměla jsem na tebe náladu. Víš, co to je, vidět za den duchů? Překvapivě vím. Asi tušíš proč. Zřejmě mi nedošlo, že se tu zpovídám duchovi. Sakra. Promiň. Nedošlo mi to A vlastně mi ani vůbec nedochází, co vůbec pohledáváš v mém pokoji! To ti můžu klidně vysvětlit. Pomalu mi docházela trpělivost. No, to bys měl. Počkat Jak dlouho už tady, s prominutím, strašíš? Hodně dlouho. Asi tak.. 20 let? Jak dlouho už je v tomhle domě? A proč tu vůbec je? 20 let? A můžeš mi laskavě vysvětlit proč? Protože jsem tady zemřel. Tak přesně tohle jsem slyšet nechtěla. (V PŘÍŠTÍM DÍLE SE DOZVÍTE, JAK NÁŠ DUCH ZEMŘEL. A DOZVÍTE SE O NĚM JEŠTĚ I JINÉ INFORMACE.) Natálie POLÁCHOVÁ a Markéta MÍLOVÁ, 8. A a 8. B 19

20 HRY PRO VOLNÉ CHVÍLE Doplň SUDOKU. Nezapomeň, že v každém řádku, sloupci a čtverci se každé z čísel 1 až 9 může objevit pouze jednou. POZNÁŠ, KTERÉ ČÍSLO NA OBRÁZKU JE POUZE JEDNOU? ODHALÍŠ NÁZVY POVOLÁNÍ? Poznej 5 názvů povolání podle kódu: A = 1, Á = 2, B = 3 A, Á, B, C, Č, D, Ď, E, É, Ě, F, G, H, CH, I, Í, J, K, L, M, N, Ň, O, Ó, P, Q, R, Ř, S, Š, T, Ť, U, Ú, Ů, V, W, X, Y, Ý, Z, Ž HÁDANKA: Máte dva džbány, pětilitrový a třílitrový, a neomezený zdroj vody. Dokážete odměřit čtyři litry? (Řešení: Naplnit třílitrový džbán, přelít do pětilitrového. Znovu naplnit třílitrový, dolít z něj pětilitrový. Protože v něm už 3 litry byly, v třílitrovém nám zbude jeden litr. Vylijeme pětilitrový, nalijeme do něj odměřený litr a přidáme další tři.) 20