farnosti sv. Anežky Č eské na Spoř ilově

Transkript

1 noviny ř íjen 2014 farnosti sv. Anežky Č eské na Spoř ilově roč ník XVI Korunování Panny Marie, repro z knihy Hynka Rulíška Postavy/ atributy/symboly, slovník křesťanské ikonografi e Bůh s rysy otcovskými i mateřskými Bůh stvořil člověka jako muže a ženu a povolal ho, aby byl buď otcem, nebo matkou v tělesném i duchovním smyslu. Oba tyto rysy mají základ v našem milujícím Bohu. Je to Bůh s rysy mateřskými jako něha, útěcha, úplné přijetí (srov. Iz 66, 9 11; Oz 11,4; Mt 23,37; Z 139 atd.) i otcovskými jako jistota, pevnost, opora, pomoc k růstu. Možná proto, že Ježíš byl mužem a znázornil v sobě více element mužský, je tu pro nás kromě jiného pomocí Matka Boží, Pana Maria. Ona svou blízkostí Bohu a věrností lásky učednice se stává symbolem čisté mateřské lásky. Zkusme v měsíci říjnu meditativní atmosférou modlitby růžence, čtením textů Písma i lidskou blízkostí naší nebeské Matky zakoušet tuto Boží lásku. Děkuji všem, kdo se ujali v našem kostele krásné modlitby růžence. bratr Jakub +

2 2. strana farní noviny ř íjen 2014 farní noviny ř íjen 2014 strana 3 Zpráva o setkání pastorační rady Pastorační rada se podruhé sešla dne , aby pracovala na úkolech, které si v červnu stanovila. Bodů k jednání bylo opravdu mnoho, proto přinášíme jen stručnou zprávu. Plné znění zápisu si můžete přečíst na nástěnce. Na začátku jednání byl zvolen výbor rady ve složení o. Jakub, o. Regalát, Klára Kudrnová, Tomáš Holas a Klára Konvalinová. Do ekonomické rady byl zvolen Radim Koběrský. Další probíraná témata lze shrnout do tří částí: jednak se rada zabývala technickými záležitostmi, jednak otázkami pastoračními a také ekonomickou situací. Co se týká záležitostí technických, rada diskutovala o rekonstrukci kuchyňky, o vybavení nové klubovny (bývalé knihovny) atd. Rada také odsouhlasila možnost otevření kostela i mimo konání bohoslužeb, proto se také hovořilo o lepším zabezpečení kostela. V těchto otázkách zatím nebylo defi nitivně rozhodnuto, vše závisí na fi nanční náročnosti stavebních a dalších úprav; priority tak rada stanoví s ohledem na fi nanční situaci na svém příštím jednání. V části, která se týkala otázek pastorace a evangelizace, se probíral plán akcí pro další období: například oslavy svátků, poutní bohoslužby, farní večer ke svátku svaté Anežky a zároveň vzpomínkový večer k nedožitým 90. narozeninám otce Řehoře, organizace duchovní obnovy, kurzu vnitřní modlitby atd. O jednotlivých akcích budou farníci včas informováni v ohláškách a ve farních novinách. Pastorační rada odsouhlasila, že se naše farnost zapojí do příprav a do průběhu setkání Taizé Rada se také seznámila s ekonomickou situací farnosti, dobrou zprávou je, že již byla ukončena revize účetnictví za předchozí dva roky. Další setkání pastorační rady proběhne ve čtvrtek 20. listopadu. Pro toto setkání je v plánu například rozhodnout o prioritách úprav kostela, diskuse o vytvoření pracovních skupin, které by podrobně připravovaly body k jednání pastorační rady a další. Kontakt: FarniRada@farnost-sporilov.cz Klára Konvalinová takovou, jež vyšla z tvého plánu stvoření, založenou na skále věčné a plodné lásky; ty sis ji vyvolil za svůj příbytek mezi námi, tys ji chtěl jako kolébku života. i když do našeho domu vstoupí stín kříže, když láska ztratí svůj původní půvab, kdyř se všechno zadrhává a ztěžkne. jako svítící znamení naděje uprostřed krizí naší doby; jako pramen lásky a života, jako protiváhu mnoha agresí, egoismu a smrti. jako ve svou cestu k plně realizovanému lidství, jako své povolání ke svatosti, jako svou misi, jak změnit svět k obrazu tvého Království. Amen. E. Masseroni Děti pro mnoho lidí představují úspěch, realizaci jejich života. Pokud je nemáš, život nemá smysl; pokud je máš, mají tě poslouchat, mají tě udělat šťastným a nesmějí tě zklamat; mají být skvělé. Jaká slepota. Děti jsou pro mě darem života, abych mohl vyjádřit lásku, kterou nosím uvnitř; jsou prostředkem, aby se můj život realizoval, abych byl plodný, aby mé dny měly smysl. Ale jsou prostředkem, ne cílem. Děti jsou úžasem k prožívání, divem k pozorování, školou života k učení se: nezištnosti (dávám bez očekávání), odstupu (miluji je, i když odcházejí), jinakosti (jsou jiné, rozdílné, mým opakem), pokoře (přes ně vidím své slabosti, křehkosti, nedostatky) atd. Marco Pedron To nejdůležitější, co může muž udělat pro své děti, je milovat jejich matku. Hensburgh Připravil bratr Regalát

3 4. strana farní noviny ř íjen 2014 farní noviny ř íjen 2014 strana 5 FARNÍCI KOLEM NÁS ROZHOVOR S MARKÉTOU HLASIVCOVOU RNDr. Markéta Hlasivcová, knihovnice, básnířka a esejistka. Narodila se a žije v Praze. Vdaná, matka dvou dcer. Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Od 90. let byla zaměstnána v Národní knihovně ČR. Doplnila si odborné vzdělání bakalářským studiem Odborný knihovník se specializací na technicko-ekonomické informace. Od roku 2003 pracuje v Pedagogické knihovně J. A. Komenského. Je členkou Obce spisovatelů a Literárně dramatického klubu Dialog na cestě. Jste členkou farního sboru. Jak dlouho a co Vám to přináší? Do spořilovského kostela jsem přišla poprvé na půlnoční mši svatou v roce Brali jsme se totiž s manželem 21. prosince a tohle byly naše první společné Vánoce. Byl to naprosto nečekaný zážitek. Kostel plný lidí, jablko by nepropadlo, a z kůru zněla píseň Krásná jsi Maria, přítelkyně, poutníkům bloudícím hvězdou jsi jasnou. Ale tenkrát jsem ještě do kostela nechodila pravidelně, to až o dva roky později, kdy mě naši přátelé Lenka a Karel Kárászovi přivedli k otci Marečkovi. Jako matka malých dětí jsem byla úplně nadšená ze mší svatých pro děti. Naše holky tady chodily na náboženství i do skauta, jezdily na tábory. Společně se nacvičovalo zpívání na Vánoce. Do pěveckého sboru mě asi před 15 lety zlákala paní Terezka Zykanová. Když jsem vyjádřila pochybnosti o svých pěveckých schopnostech, uklidňovala mě, že všechno nacvičují s panem Čížkem s předstihem a důkladně, dokud se to nenaučí opravdu všichni. Ale vážně zpívat ve sboru je pro mě čest. Líbí se mi, jak naše farnost hudebně žije, i malé děti zpívají a hrají při mši svaté. A všechna čest sbormistrům a panu varhaníkovi. Určitě není jednoduché to všechno nacvičit a zkoordinovat. Ale i zkoušky našeho pěveckého sboru jsou prima. Nacvičujeme a nacvičujeme a těšíme se, jak to bude krásné, až to budeme umět. A pak při bohoslužbě má všechno svůj řád, tak krásně to plyne a člověk se může povznášet na duchu. Ale ne moc, samozřejmě, musí dávat pozor, co se zpívá. Také velice oceňuji, že otec Regalát a otec Jakub pro farnost pořádají před Vánoci a před Velikonocemi o sobotách duchovní obnovu. Můžeme si vyslechnout zajímavé přednášky, pobýt v kostele, v klidu se připravit ke zpovědi. Co pro Vás znamená víra v Boha. Jste v ní vychovávaná od dětství? Začnu trochu zeširoka. Byla jsem pokřtěná, ale v naší rodině to nějak nevycházelo. Ženy byly věřící a muži ne. Dědečkové i můj otec byli ateisté, ve víře jsem vychovávána nebyla. Měla jsem spíš dojem, že náboženství je jen pro ženský a malé děti. Teprve po docela dlouhém ateistickém období jsem se začala zajímat o východní fi lozofi i a jógu. Ale s křesťanstvím jsem se seznámila hlouběji až díky pateru Marečkovi. Byl to důležitý předěl v mém životě a bez přehánění mohu říci, že se mi otevřely nové obzory. Postupně jsem se začínala dívat na svět a na to, co je důležité, úplně jinak. Třeba dnes mě opravdu trápí, jak Evropa zapomíná na své křesťanské kořeny. Souhlasím s K. G. Chesteronem, který říká: Je velký omyl domnívat se, že když lidé ztratí víru, nebudou věřit v nic. Budou věřit v cokoli. A někdy to opravdu vypadá, že Tolerance je ctnost lidí, kteří nevěří ničemu (opět Chesterton). Jaké bylo vaše dětství? Teď bych nechtěla, aby to vyznělo nějak čítankově, ale moje dětství bylo docela harmonické (až na tu pubertu). Rodiče se ve mně a v mé mladší sestře viděli, ale myslím, že nás moc nerozmazlili. Nebo když, tak jen trochu. Do učení nás nutit nemuseli, se sestrou jsme se učily docela rády a dobrovolně. Představte si, náš tatínek asi chodil rád i na třídní schůzky. Dědečkové a babičky nás milovali, podnikali s námi mnoho zajímavých věcí a my, děti nerozumné, jsme to braly jako samozřejmost. Mohla byste představit svou rodinu? Můj manžel Ing. Jan Hlasivec je rozený Spořilovák. Staví mosty. Jeho otec, Ing. Hynek Hlasivec, byl známý stavbař a mostař, také dlouholetý činovník Sokola. Já jsem se narodila v Praze, dětství jsem prožila na Suchdole, na Spořilov jsem se přivdala. Máme dvě dcery, Lucii a Aničku. Už jsou dospělé, starší bydlí s námi, mladší, kupodivu, na Suchdole. Co Vás vedlo ke změně profese? Od chemie ke knížkám? Už před zahájením studia na Přírodovědecké fakultě UK jsem se rozhodovala mezi studiem chemie a knihovnictvím. Chemie mě vždycky bavila a také můj otec byl chemik. Knížky jsem milovala snad odjakživa. Vzpomínám si, jakou jsem měla radost, když jsem si sama poprvé přečetla pohádku Soví královna z knížky pohádek Marie Mníškové-Raisové. Byla to velká, červená kniha s nádhernými ilustracemi, úplně ty sovy vidím před sebou. A poezie byla vždycky mou velkou láskou. Starší dcera se nám narodila, když jsem ještě studovala, zpočátku jsem se snažila vědecky pracovat. Pak se nám narodila druhá dcera, Anička, a po mateřské dovolené byl s vědou utrum. Holky byly v průměru každých čtrnáct dní nemocné a opravdu jsem potřebovala poloviční úvazek, abych mohla vůbec chodit do práce a abychom všechno mohli s pomocí babiček nějak zkoordinovat. Ostatně Pedagogická knihovna J. A. Komenského, kde pracuji už jedenáctým rokem, se kromě půjčování knih a dalších odborných činností dost věnuje propagaci dětského čtenářství, je zde i Centrum pro školní knihovny. Od roku 2003 jste členkou Literárně dramatického klubu Dialog na cestě. Co bylo důvodem jeho založení a co je jeho náplní?

4 6. strana farní noviny ř íjen 2014 farní noviny ř íjen 2014 strana 7 LDK Dialog na cestě založila před dvanácti lety spisovatelka PhDr. Olga Nytrová. Je též vysokoškolská pedagožka a duchovní Církve československé husitské. Setkaly jsme se poprvé v Galerii Cesta ke světlu malíře Zdeňka Hajného. Myšlenka dialogu je mi také velice blízká, a tak jsme začaly spolupracovat. Dialog na cestě je otevřené, tolerantní a ekumenicky laděné společenství. Vřele vítáni mezi námi jsou tvůrčí lidé všech generací. Pořádáme autorská čtení, vernisáže, jeden čas jsme dělaly i pořady pro Rádio Proglas. V Karlíně organizujeme Setkání 3. věku, od letošního roku se u nás schází i Pražský klub spisovatelů. Vydáváme sborníky, pomáháme si při vydávání knížek. Do našeho klubu docházejí i lidé, kteří se nacházejí v tíživé situaci nebo se potýkají s různými závislostmi. Již třetím rokem spoluorganizujeme Festival duchovní hudby. Více najdete na Jste autorkou několika básnických sbírek. Jaká je motivace pro Vaše psaní a která témata Vás oslovují? Myslím, že potřeba psát poezii vyvěrá z hlubin duše. Poezie je pravda duše. Píšu o tom, co je pro mě důležité, naléhavé. O víře, mezilidských vztazích. Snažím se, aby v mých básních zaznívala naděje, pozitivní myšlení. Vlastně to je vidět i z názvů mých básnických sbírek: Světla je vždycky víc, Otevři poutníkům, Rubín v plášti noci. Kupodivu pár básní je i o kočkách, jsou to takové kočičí múzy. Mohli bychom se od nich učit, jak být dokonale přítomni v okamžiku. Píšu také fejetony, většinou se vztahovou nebo rodinnou problematikou. Máte nějaké literární a teologické vzory? Z básníků mám ráda Vladimíra Holana, Františka Halase a R. M. Rilkeho. Miluji Zpěvy staré Číny a Shakespearovy Sonety. Díky otci Řehořovi jsem se seznámila i s básněmi Edith Steinové a Terezie z Avily. Literárními stálicemi jsou pro mě knihy Já a Ty od Martina Bubera, knížky Terezie z Avily a Terezie z Lisieux. A mojí krevní skupinou jsou fejetony a knihy Olgy Nytrové, například Biblický třpyt v české poezii XX.století, Ohlasy Nového zákona nebo její knihy o etice. Co Vás kromě psaní a zpívání ještě těší? Mám moc ráda květiny, také jsem o nich napsala spoustu básní, pracuji ráda na zahradě (i když ta naše je letos rozkopaná kvůli rekonstrukci elektřiny). Věnuji se orientálnímu tanci, občas si vyjedu na kole. Ráda cestuji, ale nesmí tam být moc horko. Třeba Norsko v červenci, to se mi moc líbilo. Bílé noci a žádné vedro. Na co se v nejbližší době připravujete, co Vás čeká? Připravuji další básnickou sbírku, s Dialogem na cestě chystáme autorská čtení a pořady, setkání 3. věku, připravujeme další ročník Festivalu duchovní hudby. Děti už jsou dospělé, tak moc neplánuji. Nejvíc si přeji, abychom se měli rádi a hlavně aby nás Pánbůh miloval. Království Boží Království Boží není ze světa přitom je tady mezi námi To zrnko hořčičné zde vyrůstá mezi ostatními bylinami Z Knihy Rút Ráno když polem kráčí ženci probírám zrnka na růženci probírám se svými úkoly Od okamžiku k okamžiku stížnosti nebo slova díků sbírám jak klásky po poli Připravila Michaela Tučková Putovali jsme na Hrádek Hrádek je malebný kostelík na pokraji posázavských lesů, nad řekou Blanicí asi pět kilometrů po proudu pod městem Vlašimí. Je ve své oblasti významným mariánským poutním místem. Františkánští terciáři a jejich přátelé sem přicházejí vždy kolem svátku Vtisknutí stigmat sv. Františkovi, které připadá na 17. září. Obraz vztahující se k této události je umístěn na postranním oltáři kostela sv. Matouše, kde bývá vystavována milostná soška Panny Marie hrádecké. Letos jsme putovali v sobotu 20. září, někteří pěšky z Vlašimi, jiní přijeli auty. Kromě mariánského a františkánského motivu naší pouti jdeme na Hrádek i na památku františkánského kněze, který již za hluboké totality založil naše terciářské společenství. Byl jím otec Alois Moc OFM, který se narodil a je pochován v blízkých Radošovicích. Letos nás z Vlašimi doprovázel otec Antonín Klaret Dabrowski OFM, který je jinak farářem u Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí. Na Hrádku nebyl poprvé. Vždy putuje ve františkánském hábitu a už tím vydává určité svědectví. Mši svatou obětoval za otce Aloise Moce, po které následovala krátká pobožnost před soškou P. Marie. Farnost Hrádek je od roku 1994 v duchovní správě Kongregace kněží mariánů. Rok od roku pozorujeme, jak vzrůstá obliba tohoto potního místa i pro konání svateb, křtů a podobně. Na Hrádku bývala škola, přestože je toto místo téměř na samotě. V tom se podobá jinému poutnímu místu, a to Křemešníku u Pelhřimova. Bývalou hrádeckou školu upravili mariáni pro konání různých setkání, exercicií apod. V bývalé třídě jsme se po mši sešli i my, a zde nás informovali členové Národní rady Sekulárního františkánského řádu o připravovaných volebních kapitulách. Generální kapitula proběhne 1. až 8. listopadu 2014 v Assisi; národní kapitula 5. až 7. června 2015 na Velehradě. Zbývá už jen poznamenat, že cesta lesem ke Hrádku nezklamala houbaře ani letos. Nejvíce hub jsme našli blízko Hrádku, snad proto, že tam už houbaři z Vlašimi nedojdou. Miloslav Müller

5 8. strana farní noviny ř íjen 2014 farní noviny ř íjen 2014 strana října se uskuteční v 19 hodin v sále pod kostelem sv. Anežky České benefiční koncert rodiny Pěruškovy. Výtěžek koncertu bude věnován na odlehčovací pobyty postižených dětí a asistenční služby občanského sdružení Cesta slunce. Účinkují: David, Matouš, Jan, Marcela a Jan Pěruškovi Na programu: díla F. Schuberta, L. Boccheriniho, J. S. Bacha, B. Smetany, M. Ravela a A. Dvořáka. Cesta slunce Občanské sdružení Cesta slunce založili rodiče těžce postižených dětí 12. dubna 2005 jako neziskovou organizaci za účelem přímé a vhodné pomoci svým členům. Ve sdružení od začátku pracujeme jako dobrovolníci, a tudíž veškeré získané prostředky a pomůcky jdou na naše projekty. Začátkem roku jsme začali pracovat na transformaci (dle nového občanského zákoníku) z občanského sdružení na spolek. Vše ještě není dotaženo, ale máme např. nové webové stránky, V našem spolku máme v současné době 12 dětí s těžkými kombinovanými postiženími ve věku 8 až 30 let, kterým se snažíme našimi projekty ulehčit život, což pozitivně působí i na jejich rodiny. Od roku 2005 jsme pomohli stacionář vybavit zařízením, fi nancovali jsme hipoterapie, plavání, solné jeskyně, školy v přírodě. Zorganizovali jsme dva pobyty u moře pro děti s rodiči nebo s osobní asistentkou. Od roku 2010 se naše pomoc soustředila přímo na rodiny a jejich děti, případně na školy, které děti navštěvují. Naším hlavním projektem, který se snažíme udržet od roku 2007, jsou Respitní víkendové pobyty dětí, což je odlehčovací služba, kdy děti tráví víkend od pátku do neděle v kolektivu s osobními asistentkami. Tyto pobyty se konají devět krát do roka, jednou v měsíci, mimo letní měsíce. Zajišťujeme prostory, stravu a osobní asistenci. Kapacita jednoho víkendu je max. pět dětí. Ze získaných grantů a darů dále přispíváme na individuální ozdravné pobyty, na služby osobní asistence v rodinách. Rádi bychom dělali více, ale získané prostředky jsou omezené. Proto jsme velice vděčni rodině Pěruškových, která se letos pro náš spolek rozhodla uspořádat již šestý benefi ční koncert v kostele sv. Anežky České na Spořilově. Tím děkujeme i farnosti, že poskytla pro tuto akci své prostory a všem, kteří nás svým příspěvkem podpoří. Vaše příspěvky se nerozplynou, ale pomohou konkrétním rodinám a dětem. Irena Vagenknechtová, místopředsedkyně spolku Cesta slunce 23. října v 19 hodin se koná koncert harfového dua ARPADUA - Barbory Váchalové a Ivany Pokorné, členek Orchestru Národního divadla. V minulém roce natočily CD, které po skončení koncertu budou nabízet. Ivana Pokorná a Barbora Váchalová (členky orchestru Národního divadla) v V KOSTELE SV. ANEŽKY HARFOVÝ KONCERT Arpadua je harfové duo, které chce královský nástroj ukázat nejen v dnešní podobě, ale hraje i hudbu lidovou na háčkové harfy. Snaží se tím navázat na dlouhou tradici harfenictví v Čechách. Harfa je nejen ozdobou každého většího orchestru, ale žije dodnes v lidové hudbě mnoha zemí. Program: J. S. Bach: Arioso C. P. E. Bach: Solfegietto Claude Debussy: Svit Luny Zb. Matějů: TO - Y B. Smetana - H. Trneček: Vltava A. Vivaldi: Andante Irské lidové písně M. Stadler: Irish Tune D. Henson: She's Gone foto František Rejl

6 10. strana farní noviny ř íjen 2014 farní noviny ř íjen 2014 strana 11 Stane STANE se SE V měsíci říjnu, na který připadá památka P. Marie Růžencové, bude modlitba růžence i ve všední dny půl hodiny před mší svatou dětská kytarová mše pod vedením R. Koběrského, zkouška v 9.30 v sále pod kostelem při obou nedělních mších budeme slavit svátek sv. Františka. Bude vystaven nový relikviář s ostatky Čtrnácti bl. mučedníků od P. Marie Sněžné a zároveň při mších bratři požehnají všem služebníkům v naší farnosti. Pro děti bude připravena trampolína a možná i nějaké soutěže, pro dospělé posezení s kávou a svařákem mše u vozíčkářů v Petýrkově ulici v 18 hodin ministrantská schůzka v 17 hodin, zájemci se mohou rovnou přesunout na akci do Hájku proběhne ministrantská brigáda v Hájku. Informace jsou na nástěnce. Hlaste se u Bernarda či Jakuba od soboty po prázdninách pokračuje cyklus Biblických hodin vedených prof. Jozefem Nagyem v Pokud se účastníci nedohodnou jinak, cyklus by probíhal až do dubna 2015 každou druhou a čtvrtou sobotu od 9.30 do Zamýšlení nad vírou po večerní bohoslužbě. Téma: Věřím v Ducha Svatého dokončení, vede bratr Regalát po mši se koná v sále pod kostelem benefi ční koncert rodiny Pěruškovy srdečně zveme všechny, kteří chtějí zpívat o 3. neděli na dětské mši svaté, na zkoušku sboru, která se uskuteční v sobotu od pod kostelem. V neděli proběhne zkouška jako obvykle přede mší svatou od 9 hodin. Těšíme se na nové členy! Vilma Petrusová zpívání s malými dětmi. Zkouška v 10 hodin pod kostelem o misijní neděli se můžeme připojit a fi nančně podpořit ty, kdo víru žijí a hlásají v misiích, a za jejich chudé a potřebné. Po obou mších svatých budou děti vybírat peníze a nabízet misijní kalendáře. Vybrané peníze pošleme na konto Papežského misijního díla. Klára Kudrnová v 19 hodin koncert harfového dua Barbory Váchalové a Ivany Pokorné při mších svatých si připomeneme slavnost posvěcení našeho kostela, i letos 80. výročí posvěcení základního kamene dětská kytarová mše pod vedením R. Koběrského, zkouška v 9.30 v sále pod kostelem tichá adorace v po mši se bude konat vzpomínkový večer na otce Řehoře spojený s prezentací knihy Bohu nejprve buď slouženo. Řehoř Vojtěch Mareček, člověk, kněz a františkán s následnou svatoanežskou oslavou pouť sv. Anežky s námi oslaví biskup Karel Herbst při mši v v 19 hodin v sále pod kostelem se uskuteční Setkání s Jiřím Suchým, spořilovským rodákem a ministrantem, hudební doprovod Jitka Molavcová, večerem provádí P. Miloslav Fiala státní sekretář Vatikánu kardinál Pietro Parolin s kardinálem Dominikem Dukou bude slavit mši svatou ke cti sv. Anežky v našem kostele. Mše bude v 10 hodin, a proto ranní mše začne už v 8 hodin. Pravidelný úklid kostela jednou za čtrnáct dní v 8 hodin, tentokrát v pátek , a Kurz vnitřní modlitby. Deset setkání kontemplativní modlitby povede členka terciářů bosých karmelitánů Marie Ventová a budou probíhat v neděli odpoledne cca jednou za dva týdny, kurz začíná pravděpodobně 30. listopadu 2014 (bude potvrzeno do půlky října). Zapsat se je možné v sakristii kostela. Taizé v Praze na konci prosince Naše farnost se zapojí do příprav a do průběhu této akce ve dvou formách: ubytování účastníků v domácnostech (dobrovolníci) předpokládá se ubytování se snídaní. dopolední program v kostele zajistí Markéta Štromerová a Jiří Mataj. Upozorňujeme na nový odkaz na stránky farnosti Číslo účtu farnosti /0800 u České spořitelny. Při poslání částky na účet farnosti do zprávy pro příjemce uveďte vaši adresu, abychom mohli vykázat, že částka je darem. Děkujeme za společnou pomoc i společnou starost o naši farnost.

7 12. strana farní noviny ř íjen 2014 farní noviny ř íjen 2014 strana výročí posvěcení základního kamene našeho kostela Venkovská zemědělská osada Dolní Roztyly, v té době zapomenutá periferie Prahy, dala jméno druhému největšímu náměstí Hlavního města Prahy. Roztylské náměstí rozložené na parcelách Záběhlic se zvedá na mírné návrší se sklonem k severu až k sadu Horních Roztyl. Náměstí budovaného zahradního města Spořilova už žilo pár let rušným životem. V koloniálu pana Votrubce se sehnalo všechno. Prodávala se tu hrubá mouka skladovaná v bílých pytlích, okurky v dřevěných kádích a také maznička s olejem na kola kočárků maminek vozících první narozené spořilovské holčičky a chlapečky. Řeznictví pana Kůhna vonělo ručně vázanými špekáčky - kouláčky a pan Kopal připravil látku na zakrytí základního kamene. Ten den byla neděle. Československo slavilo výročí samostatnosti. Pro JUDr. Františka Noska, františkánského terciáře, ministra pošt a telegrafů, pro františkánského provinciála Jana Evangelistu Urbana z kláštera Panny Marie Sněžné a pro spořilovské občany byl 28. říjen 1934 vyvrcholením snahy o postavení vlastního kostela sv. Anežky. V nejkrásnějším místě Spořilova, v horní polovině Roztylského náměstí před březovým hájem stál hranol se základním kamenem. Kněží, ministranti a slavnostně oblečení lidé očekávali příjezd arcibiskupa, pozdějšího kardinála Karla Kašpara. Pražský arcibiskup byl uvítán panem Jechentálem a malou družičkou, žákyní Jarmilou Sochrovou, která mu předala květiny. Za účasti velkého počtu věřících byl dne 28. října 1934 arcibiskupem Karlem Kašparem posvěcen základní kámen kostela. Poklepové kladívko zhotovil pan Dlask. Jeho syn Antonín ministroval. Ke spořilovskému lidu promluvil otec Jan Ev. Urban. Myslím na hlubokou víru tehdejších farníků, kteří postavili kostel z cihel a kamene. Myslím na nás, kteří jsme zdědili Boží chrám, v očekávání příchodu Božího království. Pavel Roček Náklad na výtisk: 12 Kč. Číslo vyšlo Redakce: Michaela Tučková misatuk@ seznam.cz, Magdalena Martinovská mancam@seznam.cz: