NÁVRH ZÁKON ze dne o ochraně vynálezů a o změně některých souvisejících zákonů (patentový zákon) ČÁST PRVNÍ Ochrana vynálezů

Transkript

1 NÁVRH ZÁKON ze dne o ochraně vynálezů a o změně některých souvisejících zákonů (patentový zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky ČÁST PRVNÍ Ochrana vynálezů Hlava I Obecné ustanovení 1 Předmět úpravy Tento zákon stanoví podmínky patentovatelnosti vynálezů, upravuje řízení o patentech před Úřadem průmyslového vlastnictví (dále jen Úřad ) a vztahy vznikající z vytvoření vynálezů. Hlava II Podmínky patentovatelnosti 2 Patentovatelné vynálezy (1) Patenty se udělují na vynálezy ve všech oblastech techniky, pokud jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. (2) Za vynálezy ve smyslu odstavce 1 se nepovažují zejména a) objevy, vědecké teorie a matematické metody, b) estetické výtvory, c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů, d) podávání informací. (3) Odstavec 2 vylučuje patentovatelnost předmětu nebo činnosti uvedených v tomto ustanovení pouze pokud se patentová přihláška (dále jen přihláška ) nebo patent týkají tohoto předmětu nebo činnosti jako takových. (4) Vynálezy splňující podmínky podle odstavce 1 jsou patentovatelné i tehdy, pokud se týkají: a) biologického materiálu, který je izolován ze svého přirozeného prostředí nebo vyráběn technickým postupem, i když se již v přírodě vyskytl,

2 - 2 - b) rostlin nebo zvířat, není-li technická proveditelnost vynálezu omezena na určitou odrůdu rostliny 1) nebo plemeno zvířete, nebo c) mikrobiologického nebo jiného technického postupu a výrobku, jiného než je rostlinná odrůda nebo zvířecí plemeno, získaného tímto způsobem. (5) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) biologickým materiálem jakýkoli materiál, obsahující genetickou informaci a schopný samoreprodukce nebo reprodukce v biologickém systému, b) mikrobiologickým postupem jakýkoli postup používající mikrobiologický materiál nebo prováděný na mikrobiologickém materiálu nebo postup, jehož výsledkem je mikrobiologický materiál, c) v podstatě biologickým způsobem pěstování rostlin nebo chovu zvířat takový způsob, který je založen na plně přírodních jevech, jako je křížení a selekce. 3 Výluky z patentovatelnosti Patenty se neudělují: a) na vynálezy, jejichž obchodní využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům, zejména na způsoby klonování lidských bytostí, na způsoby modifikace zárodečné linie genetické identity lidských bytostí, na způsoby, při nichž se používá lidské embryo pro průmyslové nebo obchodní účely, nebo na způsoby úpravy genetické identity zvířat, které jim mohou způsobit utrpení bez podstatného medicínského užitku pro člověka nebo zvíře, a také na zvířata, která jsou výsledkem takového způsobu; rozpor s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy však nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je zakázáno právním předpisem, b) na lidské tělo v různých stadiích vzniku či vývoje a pouhé objevení některého z jeho prvků, včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu; to neplatí pro prvek izolovaný z lidského těla nebo jinak vyrobený technickým způsobem, včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu, i když struktura tohoto prvku je totožná se strukturou přírodního prvku; c) na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané, d) na postupy chirurgického nebo terapeutického ošetřování lidského nebo zvířecího těla a diagnostické postupy používané na lidském nebo zvířecím těle; to se nevztahuje na výrobky, zejména látky nebo směsi, určené k použití při těchto postupech. 4 Novost (1) Vynález se považuje za nový, není-li součástí stavu techniky. (2) Ke stavu techniky patří vše, co bylo přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti ( 40) písemně, ústně, využíváním nebo jiným způsobem zpřístupněno veřejnosti. (3) Ke stavu techniky patří i obsah přihlášek podaných v České republice s dřívějším právem přednosti, pokud budou v den, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, nebo 1) Čl. 1 bod (vi.) Mezinárodní úmluvy na ochranu nových odrůd rostlin z 2. prosince 1961 ve znění revidovaném v Ženevě 10. listopadu 1972, 23. října 1978 a 19. března 1991 publikované pod č. 109/2004 Sb.m.s.

3 - 3 - po tomto dni zveřejněny ( 42). To platí i pro mezinárodní a evropské patentové přihlášky s dřívějším právem přednosti, ve kterých je určena Česká republika 2), které byly zveřejněny v souladu s příslušnými mezinárodními smlouvami. Přihlášky utajované podle zvláštních předpisů 3) se pokládají pro účely tohoto ustanovení za zveřejněné uplynutím 18 měsíců od vzniku práva přednosti. (4) Odstavce 2 a 3 nevylučují patentovatelnost látky nebo směsi, která patří ke stavu techniky, pokud její použití při postupu uvedeném v 3 písm. d) nepatří ke stavu techniky. (5) Odstavce 2 a 3 nevylučují rovněž patentovatelnost látky nebo směsi uvedené v odstavci 4 pro jakékoli specifické použití při postupu uvedeném v 3 písm. d), pokud takové použití nepatří ke stavu techniky. (6) Ke stavu techniky nepatří takové zveřejnění vynálezu, ke kterému nedošlo dříve než 6 měsíců před podáním přihlášky a které přímo nebo nepřímo vyplývá a) ze zřejmého zneužití vzhledem k přihlašovateli nebo k jeho právnímu předchůdci, b) ze skutečnosti, že přihlašovatel nebo jeho právní předchůdce vystavil vynález na úřední nebo úředně uznané výstavě podle mezinárodní smlouvy 4). V tomto případě je přihlašovatel povinen při podání patentové přihlášky uvést, že vynález byl vystaven a do čtyř měsíců po podání patentové přihlášky doložit osvědčením, že vynález byl vystaven na výstavě podle mezinárodní smlouvy. 5 Vynálezecká činnost (1) Vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. (2) Patří-li ke stavu techniky také přihlášky uvedené v 4 odst. 3, při posuzování vynálezecké činnosti se k nim nepřihlíží. 6 Průmyslová využitelnost Vynález se považuje za průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn nebo jinak využíván v průmyslu, zemědělství nebo jiných oblastech hospodářství. 2) Čl. 11 odst. 4 Smlouvy o patentové spolupráci (sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 296/1991 Sb., o Smlouvě o patentové spolupráci a o Prováděcím předpisu k ní ) a čl. 66 odst. 1 Úmluvy o udělování evropských patentů (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 69/2002 Sb.m.s. o přístupu České republiky k Úmluvě o udělování evropských patentů (Evropská patentová úmluva) z 5. října 1973 ve znění aktu revidujícího článek 63 EPÚ ze 17. prosince 1991 a rozhodnutí správní rady Evropské patentové organizace z 21. prosince 1978, 13. prosince 1994, 20. října 1995, 5. prosince 1996 a 10. prosince 1998). 3) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 4) Úmluva o mezinárodních výstavách sjednaná v Paříži dne 22. listopadu 1928 (Sbírka zákonů a nařízení státu československého č. 46/1932).

4 - 4 - Hlava III Právo na patent (1) Na udělení patentu má právo původce vynálezu nebo jeho právní nástupce. 7 (2) Pokud byl vynález vytvořen společnou tvůrčí prací více osob, mají tyto osoby právo na patent společně a nerozdílně. Zaměstnanecký vynález 8 (1) Zaměstnaneckým vynálezem je vynález, který spadá svým předmětem do oboru práce zaměstnavatele, byl vytvořen v pracovním, členském nebo jiném vztahu jako součást pracovních nebo jiných povinností zaměstnance a jehož vytvoření bylo podstatně ovlivněno využitím zkušeností nebo materiálních prostředků zaměstnavatele. Právo na patent u zaměstnaneckého vynálezu má zaměstnavatel, pokud nebylo smlouvou s původcem stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno. (2) Původce, který vytvořil zaměstnanecký vynález, je povinen zaměstnavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení vynálezu. Ve vyrozumění popíše původce technický úkol, jeho řešení a vznik zaměstnaneckého vynálezu popřípadě připojí výkresy, které jsou potřebné k porozumění podstatě vynálezu. Ve vyrozumění se uvedou služebně udělené pokyny nebo směrnice a použité zkušenosti. (3) Neuplatní-li zaměstnavatel ve lhůtě 3 měsíců od vyrozumění podle odstavce 2 vůči původci právo na patent, přechází toto právo zpět na původce. Zaměstnavatel i původce jsou v této lhůtě povinni zachovávat vůči třetím osobám o vynálezu mlčenlivost. 9 (1) Uplatní-li zaměstnavatel ve lhůtě podle 8 odst. 3 právo na patent, má původce zaměstnaneckého vynálezu právo vůči zaměstnavateli na přiměřenou odměnu. Pro její výši je rozhodný technický a hospodářský význam vynálezu a přínos dosažený jeho možným využitím nebo jiným uplatněním, přičemž se přihlíží k materiálovému podílu zaměstnavatele na vytvoření vynálezu a k rozsahu pracovních úkolů původce. Pro potřeby odměňování se využíváním zaměstnaneckého vynálezu rozumí: a) využívání vynálezu ( 16) nebo jeho nevyužívání z důvodu vytvoření či udržení výhodné obchodní pozice, b) udělení licence třetím osobám, c) úplný nebo částečný převod patentu nebo práva na patent. (2) Dostane-li se již vyplacená odměna do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším využitím nebo jiným uplatněním vynálezu, má původce právo na dodatečné vypořádání. (3) Pokud mezi původcem a zaměstnavatelem nedojde k dohodě o výši odměny nebo pokud z důvodů na straně zaměstnavatele není přínos dosažený využitím nebo jiným uplatněním vynálezu přiměřený technickému nebo hospodářskému významu vynálezu, bude pro stanovení odměny rozhodný přínos dosažitelný možným využíváním nebo jiným uplatněním vynálezu

5 - 5 - s přihlédnutím k objektivním ekonomickým podmínkám existujícím nejméně po dobu 3 let následujících po roce, v němž zaměstnavatel uplatnil právo na patent. (4) Nedojde-li k dohodě o splatnosti odměny, je odměna splatná do 6 měsíců ode dne uplatnění práva na patent ze strany zaměstnavatele. 10 Práva a povinnosti vyplývající z 8 a 9 zůstávají po skončení pracovního, členského poměru či jiného vztahu původce se zaměstnavatelem nedotčena. 11 Spoluvlastnictví patentu (1) Přísluší-li práva z téhož patentu několika osobám (dále jen spoluvlastníci ), spravují se vztahy mezi nimi obecnými předpisy o podílovém spoluvlastnictví. (2) Spoluvlastníci se na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví k patentu podílejí v rozsahu, v jakém se oni nebo jejich právní předchůdci podíleli na vytvoření vynálezu. Není-li stanoveno jinak, jsou podíly všech spoluvlastníků stejné. (3) Pokud se spoluvlastník svého podílu vzdá, přechází tento podíl na ostatní spoluvlastníky v rozsahu odpovídajícím jejich podílům. (4) Pokud není spoluvlastníky dohodnuto jinak, má právo využívat vynález každý ze spoluvlastníků patentu. (5) K platnému uzavření licenční smlouvy je třeba, není-li dohodnuto jinak, souhlasu všech spoluvlastníků; každý ze spoluvlastníků je oprávněn uplatňovat nároky z porušení práv z patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení ( 52) podle zvláštního právního předpisu 5) samostatně. (6) K převodu patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení je zapotřebí souhlasu všech spoluvlastníků. Spoluvlastník je oprávněn bez souhlasu ostatních převést svůj podíl jen na některého ze spoluvlastníků; na třetí osobu může převést svůj podíl jen v případě, že žádný ze spoluvlastníků nepřijme ve lhůtě jednoho měsíce od jejího doručení písemnou nabídku převodu. (7) Dohoda o zrušení spoluvlastnictví musí být písemná, jinak je neplatná. Dohoda nabývá účinky vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku. To neplatí ve vztahu k třetím osobám, které o zrušení spoluvlastnictví věděly nebo s přihlédnutím ke všem okolnostem vědět musely. (8) Pokud spoluvlastník patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení nemá právního nástupce, přechází jeho podíl po jeho smrti či zániku na ostatní spoluvlastníky v rozsahu odpovídajícím jejich podílům. 5) Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví.

6 Příslušnost soudů Ve sporu o tom, kdo má právo na patent a ve sporu o odměnách za zaměstnanecké vynálezy rozhodují soudy podle zvláštního právního předpisu 6). Hlava IV Účinky patentu 13 Účinky patentu a přihlášky (1) Vlastník patentu ( 46 odst. 3) nebo dodatkového ochranného osvědčení ( 52 odst. 1) má výlučné právo využívat vynález, poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám, nebo na ně patent nebo dodatkové ochranné osvědčení převést. (2) Účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen Věstník ). (3) Přihlašovateli přísluší přiměřená náhrada od toho, kdo po zveřejnění přihlášky ( 42) její předmět využíval. Právo na přiměřenou náhradu lze uplatnit ode dne, od něhož nastávají účinky patentu. (4) V případě mezinárodní přihlášky, jíž se žádá o udělení patentu v České republice, která byla zveřejněna podle mezinárodní smlouvy, přísluší přihlašovateli právo na přiměřenou náhradu podle odstavce 3 až po zveřejnění jejího překladu v českém jazyce. Díl 1 Rozsah ochrany 14 (1) Rozsah ochrany vyplývající z patentu, dodatkového ochranného osvědčení nebo z přihlášky je vymezen patentovými nároky. K výkladu patentových nároků se použije i popis a výkresy. (2) Do udělení patentu je rozsah ochrany vyplývající z přihlášky vymezen patentovými nároky obsaženými v přihlášce zveřejněné podle 42. Patent, jak byl udělen nebo pozměněn v řízení o zrušení podle 54, však zpětně určuje rozsah ochrany vyplývající z přihlášky, pokud tím není ochrana rozšířena. Při určování rozsahu ochrany se přihlíží i k prvkům, které jsou ekvivalentní prvkům uvedeným v patentových nárocích. Prvek je považován za ekvivalentní, pokud je odborníku zřejmé, že jeho použitím se dosáhne v podstatě stejného výsledku, jako v případě prvku uvedeného v patentových nárocích. 6) 9 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

7 (1) Ochrana vyplývající z patentu na biologický materiál, který má v důsledku vynálezu specifické vlastnosti, se vztahuje i na každý biologický materiál odvozený z tohoto biologického materiálu pohlavním nebo nepohlavním rozmnožováním v totožné nebo odchylné formě a mající stejné vlastnosti. (2) Ochrana vyplývající z patentu na způsob, který umožňuje výrobu biologického materiálu majícího v důsledku vynálezu specifické vlastnosti, se vztahuje jak na biologický materiál přímo získaný tímto způsobem, tak na každý jiný biologický materiál odvozený z biologického materiálu přímo získaného pohlavním nebo nepohlavním rozmnožováním v totožné nebo odchylné formě a mající stejné vlastnosti. (3) Ochrana vyplývající z patentu na výrobek obsahující genetickou informaci nebo spočívající v genetické informaci se vztahuje i na veškerý materiál, v němž je výrobek zahrnut nebo ve kterém je obsažena a plní svou funkci genetická informace, s výjimkou lidského těla v různých stadiích vzniku či vývoje. 16 Zákaz přímého využívání Nikdo nesmí bez souhlasu vlastníka patentu nebo vlastníka dodatkového ochranného osvědčení při podnikatelské činnosti a) vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo používat výrobek, který je předmětem patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení nebo k tomu účelu výrobek dovážet či skladovat anebo jiným způsobem s ním nakládat, b) využívat způsob, který je předmětem patentu, popřípadě nabízet tento způsob k využití, c) nabízet, uvádět na trh, používat nebo k těmto účelům dovážet či skladovat výrobek přímo získaný způsobem, který je předmětem patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení; přitom shodné výrobky se považují za získané způsobem, který je předmětem patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení, jestliže výrobek získaný patentovaným způsobem je nový nebo jestliže je nanejvýš pravděpodobné, že výrobek byl vyroben způsobem, který je předmětem patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení, a vlastníku patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení se přes přiměřené úsilí nepodařilo určit skutečně užitý výrobní způsob, dokud se neprokáže opak. Při dokazování opaku je nutno šetřit práv vyplývajících z ochrany obchodního tajemství. 17 Zákaz nepřímého využívání (1) Nikdo nesmí bez souhlasu vlastníka patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení dodávat nebo k dodání nabízet jiné osobě, než je osoba oprávněná využívat vynález, prostředky týkající se podstatného prvku tohoto vynálezu a sloužící v tomto ohledu k jeho uskutečnění, jestliže je vzhledem k okolnostem zřejmé, že tyto prostředky jsou vhodné a zamýšlené k uskutečnění chráněného vynálezu. (2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud těmito prostředky jsou výrobky běžně se vyskytující na trhu, ledaže třetí osoba ovlivnila odběratele, aby se dopustil zakázaného jednání podle 16.

8 - 8 - (3) Osoby vykonávající činnosti uvedené v 20 písm. c) až e) se nepovažují za osoby oprávněné využívat vynález ve smyslu odstavce 1. Díl 2 Omezení účinků 18 Vyčerpání práv (1) Vlastník patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení nemá právo zakázat třetím osobám nakládat s výrobkem, který je předmětem chráněného vynálezu, jestliže tento výrobek byl uveden na trh v členském státě Evropské unie nebo jiném státě Evropského hospodářského prostoru vlastníkem patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení nebo s jeho souhlasem, ledaže by tu byly důvody pro rozšíření práv z patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení na uvedené činnosti. (2) Vlastník patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení není oprávněn zakázat rozmnožování biologického materiálu, který je předmětem chráněného vynálezu, jestliže jeho uvedení na trh bylo učiněno jím samým nebo s jeho souhlasem a jestliže rozmnožování nezbytně vyplývá z použití, ke kterému byl biologický materiál uveden na trh, pokud získaný materiál není následně používán pro další rozmnožování. 19 Právo předchozího uživatele (1) Účinek patentu a dodatkového ochranného osvědčení se nevztahuje na toho, kdo nezávisle na původci nebo jeho právním nástupci v dobré víře před vznikem práva přednosti ( 40) využíval vynález nebo kdo k tomu vykonal prokazatelná opatření (dále jen předchozí uživatel ). (2) Nedojde-li k dohodě, může předchozí uživatel požadovat u soudu, aby vlastník patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení jeho právo uznal. (3) Právo předchozího uživatele lze převést pouze s podnikem nebo jeho částí, kde k využívání, popřípadě k přípravě využití došlo. 20 Práva vlastníka patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení nejsou porušena, využije-li se chráněného vynálezu: a) na lodích jiných zemí, které jsou členy Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen Pařížská úmluva ) 7) (dále jen unijní země ), v lodním tělese, ve strojích, v lodní výstroji, v přístrojích a v jiném příslušenství, když se tyto lodě dostanou 7) Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb.

9 - 9 - přechodně nebo náhodně do České republiky, jestliže se tu těchto předmětů užije jenom pro potřeby lodi, b) při stavbě nebo provozu letadel či vozidel unijních zemí nebo u součástí těchto letadel či vozidel, dostanou-li se přechodně nebo náhodně do České republiky, c) při individuální přípravě léku v lékárně na základě lékařského předpisu včetně nakládání s lékem takto připraveným, d) při činnosti prováděné pro neobchodní účely, e) při činnosti prováděné s předmětem chráněného vynálezu pro experimentální účely včetně experimentů a testů nezbytných podle zvláštního právního předpisu 8) před uvedením léčiva na trh, f) při užití sklizně pro vlastní zemědělskou činnost s výjimkou obchodního užívání, pokud rostlinný množitelský materiál, který je předmětem patentu, byl získán od vlastníka patentu nebo s jeho souhlasem, g) při užití živočišného množitelského materiálu pro vlastní zemědělskou činnost včetně zpřístupnění zvířete nebo jiného zvířecího množitelského materiálu s výjimkou obchodního užívání, pokud živočišný materiál, který je předmětem patentu, byl získán od vlastníka patentu nebo s jeho souhlasem. 21 Nabídka licence (1) Prohlásí-li vlastník patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení písemně u Úřadu, že poskytne právo k využití chráněného vynálezu každému, kdo nabídku přijme, sníží se udržovací poplatky za patent nebo dodatkové ochranné osvědčení stanovené zvláštním právním předpisem 9), které jsou splatné po přijetí tohoto prohlášení, na jednu polovinu. Dojde-li na základě pravomocného soudního rozhodnutí ke změně vlastníka patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení, má se za to, že podáním žádosti o přepis osoby, která má právo na patent, do patentového rejstříku ( 50), bylo prohlášení vzato zpět. (2) Prohlášení o nabídce licence nelze učinit, jestliže je v patentovém rejstříku zapsána výlučná nebo výhradní licence nebo jestliže u Úřadu byla podána žádost o zápis takové licence. (3) Na základě prohlášení podle odstavce 1 právo využívat vynález vznikne tomu, kdo přijme nabídku licence a písemně to oznámí vlastníku patentu a Úřadu. (4) Po podání prohlášení není přípustná žádost o zápis výlučné licence do patentového rejstříku, pokud není prohlášení vzato zpět nebo není považováno za vzaté zpět. (5) Prohlášení může být kdykoli vzato zpět písemným sdělením Úřadu za podmínky, že nikdo neinformoval vlastníka patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení o svém záměru využívat vynález a že částky, o které byly udržovací poplatky 9) sníženy, byly doplaceny ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení zpětvzetí Úřadu. Zpětvzetí nabývá 8) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

10 účinnosti dnem, kdy částky, o které byly udržovací poplatky sníženy, byly doplaceny. Nebyly-li tyto částky doplaceny ve lhůtě, může je vlastník patentu uhradit dodatečně ve lhůtě 6 měsíců ode dne jejich splatnosti; v tomto případě je povinen zároveň se splatnými částmi udržovacích poplatků uhradit částku ve výši, která se rovná výši splatných částí udržovacích poplatků. Nejsou-li částky doplaceny ani v poshověcí lhůtě platí, že prohlášení nebylo vzato zpět. (6) Pokud nedošlo k dohodě o ceně licence, stanoví její výši a platební podmínky na návrh kterékoli ze stran soud, a to s přihlédnutím k významu vynálezu a k obvyklým cenám licencí v dané oblasti. V případě podstatné změny okolností rozhodných pro stanovení úhrady může soud na návrh kterékoli ze stran původně stanovenou výši úhrady změnit. (7) Nabídka licence nabývá účinky zápisem do patentového rejstříku. Nucená licence 22 (1) Nevyužívá-li vlastník patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení bezdůvodně vynález vůbec nebo jej využívá nedostatečně a nepřijal-li v přiměřené lhůtě řádnou nabídku na uzavření licenční smlouvy, a nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropského společenství 10) jinak, může Úřad na základě odůvodněné žádosti udělit nevýlučné právo k využívání vynálezu (nucenou licenci); tuto nucenou licenci nelze udělit před uplynutím 4 let od podání patentové přihlášky nebo 3 let od udělení patentu, přičemž platí lhůta, která uplyne později. (2) Nucená licence může být rovněž udělena, jestliže jsou dány důvody ohrožení důležitého veřejného zájmu. (3) Pokud žadatel o licenci nemůže využívat vynález chráněný novějším patentem, aniž by porušil patent starší, má vůči vlastníku staršího patentu nárok na udělení nucené licence, pokud je naplněn předpoklad odstavce 1 a vynález chráněný novějším patentem vykazuje ve srovnání se starším patentem významný technický pokrok značné hospodářské důležitosti. (4) Vlastník patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení má právo požadovat, aby mu žadatel o licenci udělil za přiměřených podmínek křížovou licenci na využití novějšího chráněného vynálezu. (5) V rozhodnutí o udělení nucené licence Úřad s přihlédnutím k okolnostem případu stanoví podmínky, rozsah a dobu trvání nucené licence. Nucenou licenci lze udělit převážně pro dodávky na domácí trh. (6) Nucenou licenci lze převést pouze s podnikem nebo jeho částí, kde k využívání vynálezu na základě nucené licence došlo. (7) Nabyvatel nucené licence se může vzdát práva využívat vynález podáním učiněným u Úřadu; dnem doručení tohoto podání účinnost rozhodnutí o udělení nucené licence zaniká. 10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 816/2006 o nucených licencích na patenty týkající se výroby farmaceutických výrobků na vývoz do zemí s problémy v oblasti veřejného zdraví.

11 (8) Na žádost vlastníka patentu, v níž doloží, že se změnily podmínky pro udělení nucené licence, aniž by bylo možno očekávat obnovení původních podmínek, nebo že její držitel nucenou licenci po dobu jednoho roku nevyužívá, popřípadě neplní podmínky stanovené při udělení nucené licence, Úřad nucenou licenci zruší nebo změní podmínky, rozsah nebo dobu trvání nucené licence. (9) Udělením nucené licence není dotčeno právo vlastníka patentu na úhradu ceny licence. Není-li cena licence dohodnuta, stanoví ji na návrh kterékoli ze stran soud s přihlédnutím k významu vynálezu a obvyklým cenám licencí v dané oblasti. (10) Nucená licence se zapisuje do patentového rejstříku ( 79). 23 Nucená licence na léčiva (1) Nucenou licencí na léčiva se v souladu s přímo použitelným předpisem Evropského společenství 10) rozumí nucená licence udělená v souvislosti s patenty nebo dodatkovými ochrannými osvědčeními týkajícími se výroby a prodeje farmaceutických výrobků (dále jen léčiva ), jestliže jsou tyto výrobky určeny pro vývoz do zemí, které je potřebují k řešení problémů v oblasti veřejného zdraví. (2) Žádost o nucenou licenci podle odstavce 1 se podává u Úřadu. (3) Výčet zemí, do kterých je možno léčiva vyrobená na základě nucené licence vyvážet, jakož i náležitosti žádosti o nucenou licenci, podmínky pro udělení nucené licence, práva a povinnosti vlastníka patentu a držitele nucené licence včetně úhrady ceny licence vlastníku patentu, podmínky pro změnu či ukončení platnosti a pro přezkum nucené licence, jakož i další práva a povinnosti spojená s nucenou licencí stanoví přímo použitelný předpis Evropského společenství 10). 24 Nucená licence na biotechnologické vynálezy (1) Nemůže-li šlechtitel 11) využívat právo k rostlinné odrůdě, aniž by porušoval starší patent nebo dodatkové ochranné osvědčení, může požádat o nucenou licenci na nevýlučné užívání chráněného vynálezu. Úřad nucenou licenci udělí, jestliže držitel šlechtitelského osvědčení neúspěšně žádal vlastníka patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení o uzavření licenční smlouvy a jestliže rostlinná odrůda představuje důležitý technický pokrok značného ekonomického významu ve srovnání s chráněným vynálezem. Je-li nucená licence udělena, má vlastník patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení právo na křížovou licenci k využívání chráněné odrůdy za stejných podmínek, jaké platí pro nucenou licenci podle zvláštního právního předpisu 12). 11) 2 písm. c) zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám) ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin, ve znění pozdějších předpisů.

12 (2) Byla-li vlastníku patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení udělena nucená licence k obchodnímu využívání rostlinné odrůdy podle zvláštního právního předpisu 12), má majitel šlechtitelského osvědčení právo na křížovou licenci k využívání vynálezu. Díl 3 Patent jako předmět vlastnictví 25 Převod a přechod (1) Práva z přihlášky, patent a dodatkové ochranné osvědčení lze převést smlouvou a přecházejí příklepem 13), rozhodnutím soudu nebo správního orgánu. Smlouva o převodu musí mít písemnou formu. (2) Práva z přihlášky, patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení přecházejí na dědice nebo na právního nástupce, pokud je přihlašovatelem, vlastníkem patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení právnická osoba. (3) Převod práva podle odstavce 1 nabývá účinky vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku, který provede Úřad na základě žádosti kterékoli ze stran. To neplatí ve vztahu k třetím osobám, které o uzavření smlouvy věděly nebo s přihlédnutím ke všem okolnostem vědět musely. (4) Žádost o vyznačení převodu a přechodu v rejstříku obsahuje: a) údaje o přihlášce, patentu nebo dodatkovém ochranném osvědčení, b) jméno a příjmení, adresu místa trvalého pobytu fyzické osoby, nebo obchodní firmu, popřípadě jiný název a sídlo právnické osoby (dále jen údaje o totožnosti ) nabyvatele přihlášky, patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení, c) datum a podpis žadatele. (5) K žádosti o vyznačení převodu se přiloží smlouva nebo její ověřená kopie anebo výňatek ze smlouvy, popřípadě jiný doklad prokazující převod. Je-li smlouva, popřípadě doklad o převodu vyhotovena v jiném než českém jazyce, může Úřad žádat její překlad. K žádosti o vyznačení přechodu práva se přiloží doklad prokazující tuto skutečnost. (6) Za podání žádosti o vyznačení převodu práva z přihlášky, patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení je žadatel povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu 14). 13) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

13 Jiná práva (1) Patent nebo dodatkové ochranné osvědčení může být předmětem zástavního práva, předmětem výkonu rozhodnutí a může být zahrnut do majetkové podstaty v insolvenčním řízení. (2) Skutečnosti uvedené v odstavci 1 Úřad na žádost kterékoli ze stran zapíše do patentového rejstříku. (3) Zástavní právo na základě písemné smlouvy vzniká dnem zápisu zástavního práva do patentového rejstříku. (4) Žádost o zápis zástavního práva, výkonu rozhodnutí nebo insolvenčního řízení do rejstříku obsahuje: a) údaje o patentu nebo dodatkovém ochranném osvědčení, b) údaje o totožnosti oprávněné osoby, c) datum a podpis žadatele. (5) K žádosti o zápis zástavního práva se přikládá zástavní smlouva nebo její ověřená kopie, pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu nebo jejich ověřená kopie. Za podání žádosti o zápis zástavního práva na základě smlouvy je žadatel povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu 14). (6) K žádosti o zápis výkonu rozhodnutí či zástavního práva vzniklého pravomocným rozhodnutím soudu nebo správního orgánu se přikládá pravomocné rozhodnutí soudu, správního orgánu nebo exekuční příkaz nebo jejich ověřená kopie.. (7) K žádosti o zápis insolvenčního řízení se přikládá rozhodnutí soudu nebo jeho ověřená kopie. 27 Licence (1) Vlastník patentu nebo dodatkového ochranného osvědčení je oprávněn udělit souhlas k využívání vynálezu chráněného patentem nebo dodatkovým ochranným osvědčením písemnou smlouvou podle zvláštního právního předpisu 15) (dále jen licenční smlouva ). Licence může být poskytnuta jako výlučná, výhradní nebo nevýlučná. (2) Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku. To neplatí ve vztahu k třetím osobám, které o uzavření licenční smlouvy věděly nebo s přihlédnutím ke všem okolnostem vědět musely. (3) Žádost o zápis licenční smlouvy do patentového rejstříku se podává písemně u Úřadu. Za podání žádosti je žadatel povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu 14). (4) K žádosti se přikládá licenční smlouva nebo její ověřená kopie anebo doklad prokazující poskytnutí licence. 15) 508 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

14 (5) Žádost o zápis licenční smlouvy do rejstříku musí obsahovat: a) údaje o patentu nebo dodatkovém ochranném osvědčení, k jehož využití se poskytuje licence, b) údaje o totožnosti poskytovatele a nabyvatele licence, c) údaj o tom, zda je licence výlučná, výhradní či nevýlučná, d) datum, podpis žadatele. Hlava V Řízení o přihlášce Díl 1 Přihláška 28 (1) Řízení o udělení patentu se zahajuje podáním přihlášky u Úřadu, písemně nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání bude do 1 měsíce potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu. (2) Úřad je místem, u něhož občané České republiky, jakož i jiné osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo sídlo, mohou podávat mezinárodní patentové přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci 16) (dále jen mezinárodní přihlášky ). Mezinárodní přihlášky se podávají u Úřadu v jazyce anglickém nebo německém anebo francouzském. (3) Úřad je místem, u něhož lze podat evropskou patentovou přihlášku podle Úmluvy o udělování evropských patentů (dále jen Evropská patentová úmluva ) 17) ; to neplatí pro rozdělenou evropskou patentovou přihlášku. (4) Obsahuje-li evropská patentová přihláška a mezinárodní přihláška informace utajované podle zvláštního právního předpisu 3), je přihlašovatel povinen ji podat u Úřadu a současně přiložit souhlas Národního bezpečnostního úřadu k podání takové přihlášky. (5) Přihlašovatel je povinen za podání přihlášky podle odstavce 1 zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu 14) a v případě mezinárodní přihlášky podle odstavce 2 zaplatit rovněž poplatky stanovené podle Smlouvy o patentové spolupráci 16) pro mezinárodní řízení o přihlášce, jejichž výši Úřad oznamuje ve Věstníku. 16) Smlouva o patentové spolupráci přijatá ve Washingtonu dne 19. června 1970, změněná v roce 1979 a 1984 publikovaná pod č. 296/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 69/2002 Sb.m.s. o přístupu České republiky k Úmluvě o udělování evropských patentů (Evropská patentová úmluva), přijaté v Mnichově dne 5. října 1973.

15 Obsah přihlášky (1) Přihláška obsahuje žádost o udělení patentu, podlohy objasňující vynález a potřebné přílohy. (2) Žádost o udělení patentu musí obsahovat: a) údaje o totožnosti přihlašovatele, b) údaje o totožnosti původce vynálezu, není-li přihlašovatelem; na žádost původce Úřad při zveřejnění přihlášky a oznámení o udělení patentu neuvede jeho jméno, c) údaje o totožnosti zástupce, je-li přihlašovatel zastoupen, d) název vynálezu, e) projev vůle přihlašovatele, že žádá o udělení patentu, f) podpis přihlašovatele nebo jeho zástupce. (3) Podlohy objasňující vynález obsahují popis vynálezu, popřípadě jeho výkresy, nejméně jeden patentový nárok a anotaci. Pokud jsou podlohy předkládány písemně, musí popis vynálezu, každý list výkresů a patentové nároky přihlašovatel nebo jeho zástupce podepsat. (4) Předmět přihlášky musí být v přihlášce vysvětlen tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit. V pochybnostech může Úřad vyzvat přihlašovatele, aby předvedením předmětu přihlášky nebo jiným vhodným způsobem prokázal jeho uskutečnitelnost. Neprokáže-li to, má se za to, že předmět přihlášky není uskutečnitelný. (5) Vyhotovení popisu vynálezu, výkresů, patentových nároků i anotace musí odpovídat standardu stanovenému Úřadem a zveřejněnému ve Věstníku. (6) Popis vynálezu musí obsahovat: a) název vynálezu, b) oblast techniky, které se vynález týká, c) charakteristiku dosavadního stavu techniky, d) vysvětlení podstaty vynálezu a jeho výhody, popřípadě nevýhody proti dosavadnímu stavu techniky, e) objasnění výkresů, pokud jsou přiloženy, f) alespoň jeden příklad uskutečnění vynálezu, g) způsob průmyslové využitelnosti vynálezu. 30 Popis biologického materiálu (1) Obsahuje-li vynález použití biologického materiálu nebo týká-li se biologického materiálu, který není přístupný veřejnosti a který nelze popsat v přihlášce tak, aby odborník mohl vynález uskutečnit, považuje se popis za dostatečný pouze tehdy, jestliže nejpozději ke dni, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti, byl uložen biologický materiál u uznávané ukládací instituce v souladu s mezinárodní smlouvou 18), přihláška v tom znění, jak 18) Vyhláška č. 212/1989 Sb., o Budapešťské smlouvě o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového řízení a Prováděcího předpisu k ní.

16 byla podána, obsahuje příslušné informace o vlastnostech uloženého biologického materiálu, které měl přihlašovatel k dispozici, a uvádí označení ukládací instituce a depozitní číslo vzorku. (2) Přístup k uloženému biologickému materiálu se uskuteční v podobě poskytnutí vzorku a) mezi prvním zveřejněním přihlášky a udělením patentu každému, kdo o to požádá (dále jen žadatel ), nebo na žádost přihlašovatele pouze nezávislému expertu, nebo b) po udělení patentu, bez ohledu na jeho případné zrušení, každému, kdo o to požádá. (3) Vzorek lze poskytnout jen tehdy, když se žadatel, popřípadě expert určený podle odstavce 2 zaváže, že po dobu platnosti patentu vzorek ani jakýkoli materiál z něj odvozený nezpřístupní třetí osobě, a vzorek nebo jakýkoli z něj odvozený materiál bude užívat pouze pro účely experimentální, ledaže jej vlastník patentu, popřípadě přihlašovatel tohoto závazku výslovně zprostí. (4) Přihlašovatel je oprávněn omezit přístup k uloženému materiálu po dobu 20 let ode dne podání přihlášky každému, s výjimkou nezávislého experta, i pro případ zamítnutí zveřejněné přihlášky nebo zastavení řízení o ní; v takovém případě platí odstavec 3. (5) Přihlašovatel oznámí omezení v přístupu k uloženému biologickému materiálu uvedené v odstavci 2 písm. a) a v odstavci 4 Úřadu nejpozději ke dni, ke kterému jsou ukončeny přípravy k zveřejnění přihlášky. Úřad takovéto omezení přístupu k uloženému biologickému materiálu zveřejní spolu s přihláškou ve Věstníku. (6) Jestliže biologický materiál uložený v souladu s odstavcem 1 přestane být dostupným u uznávané ukládací instituce, je přípustné nové uložení tohoto materiálu za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou 18). (7) Každé nové uložení musí být doloženo prohlášením podepsaným ukladatelem a osvědčujícím, že nově uložený biologický materiál je stejný jako materiál, který byl uložen původně. (8) Týká-li se přihláška sekvence nebo dílčí sekvence genu, musí být jejich průmyslová využitelnost objasněna v přihlášce. 31 Požadavky na přihlášku týkající se nukleotidových a aminokyselinových sekvencí (1) Jsou-li v přihlášce objasňovány sekvence nukleotidů nebo aminokyselin, musí popis obsahovat sekvenční protokol vyhotovený podle standardu stanoveného Úřadem. (2) Je-li přihláška podávána písemně, musí být sekvenční protokol podle odstavce 1 předložen i v elektronické formě na nosiči dat, v souladu se standardem stanoveným Úřadem, spolu s prohlášením, že informace uložená na nosiči dat je totožná se sekvenčním protokolem v písemné formě.

17 Výkresy Podstata vynálezu se znázorní schematickým zobrazením principu a všech znaků, na nichž je vynález založen. Na jednom výkrese může být více než jedno zobrazení. 33 Patentové nároky Patentové nároky musí vymezit předmět, pro který se požaduje ochrana. Musí být jasné, stručné a podloženy popisem. 34 Anotace (1) Anotace slouží výlučně pro technickou informaci. (2) Anotace musí obsahovat název vynálezu a stručné shrnutí toho, co je uvedeno v popisu, v patentových nárocích a na výkresech. (3) Součástí anotace může být chemický vzorec. (4) Přihlašovatel označí zobrazení, které má být s anotací zveřejněno. Výběr zobrazení může být Úřadem změněn. (5) Úřad může anotaci změnit z moci úřední. Jednotnost vynálezu 35 (1) Přihláška se může týkat pouze jednoho vynálezu nebo skupiny vynálezů navzájem spojených tak, že tvoří jedinou obecnou vynálezeckou myšlenku. (2) Je-li v jedné přihlášce požadována ochrana na skupinu vynálezů, je požadavek jednotnosti vynálezu splněn, jestliže mezi těmito vynálezy existuje technický vztah, který se týká jednoho nebo více shodných nebo si odpovídajících zvláštních technických znaků. (3) Zvláštními technickými znaky se rozumí takové technické znaky, které určují přínos každého z vynálezů uvažovaných jako celek ke stavu techniky. 36 (1) Zjistí-li Úřad, že přihláška nevyhovuje požadavku 35, vyzve přihlašovatele, aby tento nedostatek ve stanovené lhůtě odstranil vyloučením přihlášek. Vyloučené přihlášky mají právo přednosti z původní přihlášky, podá-li je přihlašovatel do 3 měsíců od odstranění vady původní přihlášky. (2) Přihlašovatel může rozdělit přihlášku do udělení patentu i z vlastního podnětu.

18 (3) Dojde-li k vyloučení popřípadě rozdělení přihlášky po zahájení úplného průzkumu podle 44 zákona, považuje se vyloučená, popřípadě rozdělená přihláška za přihlášku, u níž byla podána žádost o úplný průzkum. (4) Přihlašovatel je u vyloučené a rozdělené přihlášky povinen zaplatit splatné správní poplatky podle zvláštního právního předpisu 14) odpovídající stavu řízení o původní přihlášce v době vyloučení či rozdělení. Díl 2 Přiznání data podání přihlášky 37 Datum podání přihlášky (1) Datem podání přihlášky (dále jen datum podání ) je den, kdy přihlašovatel Úřadu předloží: a) sdělení, podle něhož se žádá o udělení patentu, b) údaje identifikující přihlašovatele, nebo umožňující s ním navázat kontakt a c) objasnění vynálezu nebo odkaz na dříve podanou přihlášku. (2) Odkaz na dříve podanou přihlášku podle odstavce 1 písm. c) musí udávat datum podání, číslo přihlášky a orgán, u kterého byla podána (dále jen příslušný orgán ). Takový odkaz musí dále udávat, že nahrazuje popis a případné výkresy. (3) Obsahuje-li přihláška odkaz podle odstavce 2 musí být ve lhůtě dvou měsíců od jejího podání předložena kopie dříve podané přihlášky. Pokud dříve podaná přihláška není v českém jazyce, musí být ve stejné lhůtě předložen i její český překlad. Díl 3 Průzkum při podání 38 (1) Zjistí-li Úřad, že podání nesplňuje požadavky uvedené v 37 odst. 1 písm a) nebo c), a odst. 2 a 3, sdělí přihlašovateli zjištěné nedostatky a vyzve jej, aby zjištěné nedostatky ve lhůtě dvou měsíců od doručení výzvy odstranil. Neodstraní-li přihlašovatel zjištěné nedostatky v této lhůtě, nebude s podáním nakládáno jako s přihláškou. Odstraní-li přihlašovatel ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky, bude den odstranění zjištěných nedostatků přiznán Úřadem jako den podání přihlášky. Přihlašovateli bude sděleno datum podání přiznané Úřadem. (2) Na přihlášce vyznačí Úřad datum jejího podání, přidělí jí spisovou značku a vydá přihlašovateli potvrzení o podání přihlášky.

19 Chybějící části popisu či chybějící výkresy (1) Zjistí-li Úřad, že zjevně chybí části popisu či výkresy, na které je odkazováno v popisu či patentových nárocích, vyzve přihlašovatele, aby chybějící části popisu či chybějící výkresy ve lhůtě dvou měsíců od doručení výzvy předložil. Přihlašovatel se však skutečnosti, že takovou výzvu neobdržel, nemůže dovolávat. (2) Jsou-li chybějící části popisu či chybějící výkresy předloženy po datu podání, ale během dvou měsíců od data podání nebo, pokud je vydána výzva podle odstavce 1, během dvou měsíců od této výzvy, bude datum podání změněno na datum, kdy chybějící části popisu či chybějící výkresy byly podány. (3) Jsou-li chybějící části popisu či chybějící výkresy předloženy ve lhůtě podle odstavce 2 a v přihlášce je nárokováno právo přednosti z dřívější přihlášky, přičemž chybějící části popisu či chybějící výkresy jsou plně v dřívější přihlášce obsaženy, zůstane datum podání, kdy byly splněny požadavky podle 37 odst. 1 zachováno, pokud o to přihlašovatel požádá a předloží ve lhůtě podle odstavce 2 a) kopii dřívější přihlášky, b) překlad dřívější přihlášky do českého jazyka, pokud tato není v českém jazyce, a vyznačí, kde jsou chybějící části popisu nebo výkresů v dřívější přihlášce a v případném jejím překladu plně obsaženy. (4) Pokud přihlašovatel a) chybějící části popisu či chybějící výkresy nepředloží ve lhůtě stanovené v odstavci 1 nebo 2, nebo b) jakoukoli část popisu či výkres předložené podle odstavce 2 vezme zpět podle odstavce 6, pak odkazy podle odstavce 1 budou považovány za vzaté zpět a předložení částí popisu či výkresů podle odstavce 2 za neučiněné. Úřad tuto skutečnost sdělí přihlašovateli. (5) Nevyhoví-li přihlašovatel požadavkům podle odstavce 3, bude přihlášce přiznáno nové datum podání ze dne, kdy byly předloženy chybějící části popisu či chybějící výkresy. Úřad tuto skutečnost sdělí přihlašovateli. (6) Přihlašovatel může během 1 měsíce od doručení výzvy podle odstavce 1 nebo oznámení podle odstavce 4 předložené chybějící části popisu či chybějící výkresy vzít zpět, v důsledku čehož bude přiznání nového data podání považováno za neučiněné. Úřad tuto skutečnost sdělí přihlašovateli. 40 Právo přednosti (1) Dnem podání přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti. (2) Právo přednosti, které vyplývá z Pařížské úmluvy 7), musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce a na výzvu Úřadu je ve stanovené lhůtě prokázat dokladem o právu přednosti (dále jen prioritní doklad ), jinak se k němu nepřihlíží. Lhůtu k předložení prioritního dokladu

20 stanoví Úřad tak, aby nebyla kratší než 4 měsíce a neuplynula dříve než 16 měsíců ode dne vzniku práva přednosti. (3) Právo přednosti podle odstavce 2 lze uplatnit, je-li přihláška podána v unijní zemi Pařížské úmluvy 7) nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace 19). Jestliže stát, v němž je učiněno první podání přihlášky, není unijní zemí Pařížské úmluvy 7) ani členem Světové obchodní organizace 19), lze právo přednosti z tohoto podání přiznat jen za podmínky vzájemnosti. (4) Přihlašovateli, který podal přihlášku ve lhůtě stanovené Pařížskou úmluvou 7) pro přiznání práva přednosti (dále jen prioritní lhůta ), avšak v přihlášce právo přednosti podle odstavce 2 neuplatnil, Úřad na základě žádosti toto právo dodatečně přizná, jestliže ode dne vzniku práva přednosti neuplynulo 16 měsíců a pokud žádost byla podána nejpozději v den podání žádosti o dřívější zveřejnění přihlášky. (5) Podá-li přihlašovatel přihlášku po uplynutí prioritní lhůty, avšak do 14 měsíců ode dne vzniku práva přednosti, Úřad této přihlášce přizná právo přednosti, pokud o to přihlašovatel požádá a přiměřeně zdůvodní zmeškání podání přihlášky, zejména uvede skutečnosti, které ze závažných důvodů bránily jejímu včasnému podání a pokud zaplatí poplatek podle zvláštního právního předpisu 14). (6) Nepředloží-li přihlašovatel prioritní doklad ve lhůtě stanovené podle odstavce 2, Úřad na základě odůvodněné žádosti podané v téže lhůtě uzná dodatečné předložení prioritního dokladu za předpokladu, že a) žádost o vydání prioritního dokladu byla podána u příslušného orgánu, u něhož byla podána přihláška, z níž je dovozováno právo přednosti, nejpozději ve lhůtě 2 měsíců před uplynutím lhůty stanovené Úřadem a b) prioritní doklad byl předložen ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy jej přihlašovatel od příslušného orgánu obdržel. (7) Před vydáním rozhodnutí, jímž Úřad neuzná právo přednosti, popřípadě neuzná předložený prioritní doklad, musí být přihlašovateli umožněno vyjádřit se k podkladům, na jejichž základě má být o žádosti rozhodnuto. Díl 4 Průzkum přihlášky 41 Předběžný průzkum přihlášky (1) Úřad podrobí přihlášku předběžnému průzkumu a) zda neobsahuje předmět, který je zjevně v rozporu s 2 odst. 1 nebo 29 odst. 4, 30 a 31, b) zda neobsahuje předmět podle 2 odst. 2 nebo 3, c) zda nemá nedostatky, které brání jejímu zveřejnění, d) zda přihlašovatel zaplatil správní poplatky podle zvláštních předpisů 14). 19) Sdělení č. 191/1995 Sb., o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO).

21 (2) Má-li přihláška vady podle odstavce 1, vyzve Úřad přihlašovatele, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil, popřípadě se ve stanovené lhůtě k vytčeným vadám vyjádřil. 42 Zveřejnění přihlášky (1) Úřad přihlášku zveřejní po uplynutí 18 měsíců od vzniku práva přednosti a toto zveřejnění oznámí ve Věstníku. (2) Přihláška může být zveřejněna před lhůtou uvedenou v odstavci 1, požádá-li o to přihlašovatel nejpozději ve lhůtě 3 měsíce před uplynutím data podle odstavce 1 a zaplatí-li správní poplatek podle zvláštních předpisů 14). Úřad přihlášku zveřejní před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1, byl-li již na vynález udělen patent; bez souhlasu přihlašovatele však Úřad přihlášku nezveřejní před uplynutím 12 měsíců od vzniku práva přednosti. 43 Připomínky k patentovatelnosti (1) Po zveřejnění přihlášky může kdokoli podat Úřadu připomínky k patentovatelnosti předmětu, jehož se přihláška nebo patent týká. (2) Osoby, které podaly připomínky podle odstavce 1, se nestávají účastníky řízení. (3) Připomínky Úřad sdělí přihlašovateli nebo vlastníkovi patentu, který se k nim může vyjádřit. (4) Úřad k připomínkám přihlédne při úplném průzkumu přihlášky. 44 Úplný průzkum přihlášky (1) Úřad podrobí přihlášku úplnému průzkumu, v němž zjišťuje, zda splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro udělení patentu a zda nemá nedostatky, které brání udělení patentu. (2) Úřad provede úplný průzkum přihlášky na žádost přihlašovatele či jiné osoby, nebo jej může provést z moci úřední. Jiná osoba než přihlašovatel, která požádala o úplný průzkum, se nestává účastníkem řízení o přihlášce. (3) Žádost o provedení úplného průzkumu musí být podána nejpozději do 36 měsíců od podání přihlášky a nelze ji vzít zpět. Žadatel je povinen spolu se žádostí zaplatit správní poplatek podle zvláštních předpisů 14). (4) Úřad zahájí úplný průzkum neprodleně po podání žádosti. (5) Zahájení úplného průzkumu na žádost jiné osoby nebo z moci úřední Úřad neprodleně oznámí přihlašovateli.

22 (6) Jestliže žádost o provedení úplného průzkumu nebyla řádně podána ve lhůtě uvedené v odstavci 3, popřípadě v téže lhůtě Úřad nezahájil úplný průzkum přihlášky z moci úřední, Úřad řízení o přihlášce zastaví. (7) Má-li přihláška vady, které brání dalšímu projednávání, vyzve Úřad přihlašovatele, aby se ve stanovené lhůtě k vytčeným vadám vyjádřil, popřípadě aby nedostatky odstranil. 45 Odsouhlasení znění přihlášky (1) Došlo-li v průběhu řízení o přihlášce ke změnám v podlohách objasňujících vynález, Úřad před rozhodnutím o udělení patentu ( 46 odst. 3) vyzve přihlašovatele, aby ve stanovené lhůtě odsouhlasil upravené znění podloh. Současně přihlašovatele vyzve, aby v případě souhlasu se zněním, v němž má být patent udělen, zaplatil správní poplatek podle zvláštních právních předpisů 14) za vydání patentové listiny. (2) Zaplatí-li přihlašovatel správní poplatky podle odstavce 1 platí, že vyslovil se zněním, v němž má být patent udělen, souhlas. (3) Nezaplatí-li přihlašovatel správní poplatek ve stanovené lhůtě a neuplatní-li v téže lhůtě proti znění, v němž má být patent udělen, věcné důvody, Úřad řízení o přihlášce zastaví. (4) Uplatní-li přihlašovatel ke znění, v němž má být patent udělen, ve lhůtě stanovené Úřadem podle odstavce 1 věcné důvody, Úřad pokračuje v řízení o přihlášce. Díl 5 46 Rozhodnutí o přihlášce (1) Nejsou-li podmínky stanovené 2 odst. 1, 29 odst. 4 a 30 a 31 pro udělení patentu splněny nebo obsahuje-li přihláška předmět podle 2 odst. 2 nebo 3, Úřad přihlášku zamítne. Před zamítnutím přihlášky musí být přihlašovateli umožněno vyjádřit se k podkladům, na jejichž základě má být o přihlášce rozhodnuto. (2) V případě, že přihlašovatel ve stanovené lhůtě neodstraní vady přihlášky, které brání jejímu dalšímu projednání, popřípadě nezaplatí-li příslušné správní poplatky 14), Úřad řízení o přihlášce usnesením zastaví. Před zastavením řízení o přihlášce musí Úřad přihlašovatele vyzvat, aby se ke zjištěným nedostatkům ve stanovené lhůtě vyjádřil a tyto odstranil. Při stanovení lhůty musí Úřad přihlašovatele upozornit na důsledek zastavení řízení o přihlášce, pokud zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě neodstraní. (3) Splňuje-li předmět přihlášky stanovené podmínky a přihlašovatel zaplatí správní poplatek podle zvláštních předpisů 14), Úřad udělí přihlašovateli patent. Udělením patentu se přihlašovatel stává vlastníkem patentu. (4) Vlastníku patentu vydá Úřad patentovou listinu, jejíž součástí jsou podlohy objasňující vynález, a udělení patentu oznámí ve Věstníku.