Záměr na vyhlášení zvláště chráněného území Přírodní památka Domaslavické údolí

Transkript

1 Záměr na vyhlášení zvláště chráněného území Přírodní památka Domaslavické údolí Název zvláště chráněného území Domaslavické údolí Předmět ochrany Předmětem ochrany jsou podmáčené suťové lesy a prameniště s přirozeným porostem buku a charakteristickou květenou a vzácnými druhy živočichů a hub. Předmět ochrany tvoří: a) přírodní stanoviště: 9110 Bučiny asociace Luzulo Fagetum, 91E0 Smíšené jasanoolšové lužní lesy temperální a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae), b) zvláště chráněné a ohrožené druhy živočichů: vřetenec horský (Pseudofusulus varians), střevlík nepravidelný (Carabus irregularis), srpokřídlec olšový (Drepana curvatula), holub doupňák (Columba oenas), čáp černý (Ciconia nigra), lejsek malý (Ficedula parva), netopýr velký (Myotis myotis), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), c) zvláště chráněné druhy rostlin: lilie zlatohlavá (Lilium martagon), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha) a mléčivec alpský (Cicerbita alpina), d) lignikolní a saprotrofní druhy hub. Cíl ochrany Zamezení nebo zmírnění nepříznivých vlivů působících na samovolné vývojové procesy v přirozených ekosystémech, tvořících předmět ochrany chráněného území (příl. 1 bod 11 vyhl. č. 64/2011 Sb.). Návrh kategorie ochrany Území se navrhuje vyhlásit v kategorii přírodní památka. Ochrana přírodní památky je dána ustanovením 36 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon), podle kterého jsou zakázány změny nebo poškozování přírodní památky a hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození. Návrh bližších ochranných podmínek Ve zvláště chráněném území lze ve smyslu 44 odst. 3 zákona jen se souhlasem orgánu ochrany přírody a) vysazovat jehličnaté dřeviny, vyjma jedle bělokoré, provádět lesní těžbu, odstraňovat odumírající a mrtvé dřevo z porostů, sbírat klest; b) zřizovat obory, budovat myslivecká zařízení (včetně krmelišť, zásypů, slanisk a napajedel), přikrmovat a vnadit zvěř; c) používat chemické přípravky (vyjma použití repelentů při ochraně mladých lesních porostů a biocidů k likvidaci invazních a expanzivních druhů při péči o přírodní památku), vápnit a hnojit pozemky; d) provádět úpravy vodních toků a měnit stávající vodní režim pozemků; e) vyznačovat nové lyžařské, cyklistické a pěší turistické trasy; f) povolovat a provádět stavby a terénní úpravy, zakládat skládky a deponie jakéhokoliv materiálu, provádět geologické práce a těžit nerosty.

2 Přehled katastrálních území, parcelních čísel dotčených pozemků v navrhovaném zvláště chráněném území a jeho orientační výměra Navrhované zvláště chráněné území se nachází na pozemcích v k. ú. Křižanov u Hrobu (648124) na pozemkových parcelách č. 173/1 část, 173/2, 173/3, 174, 306, 311, 312/1 a v k.ú. Domaslavice (636517) na pozemkových parcelách č. 342 část, 345/1 část, 343, 362 část, 363, 393 část. Orientační výměra zvláště chráněného území: 204,7 ha. Ochranné pásmo Podle 37 odst. 1 zákona se zvláště chráněné území vyhlašuje bez ochranného pásma. Odůvodnění návrhu Území navrhované přírodní památky bylo nařízením vlády č. 318/2013 Sb. zahrnuto do evropsky významné lokality CZ Východní Krušnohoří. Podle 45c odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. je Ústecký kraj povinen vyhlásit tu část evropsky významné lokality, v níž udržení příznivého stavu předmětu ochrany evropsky významné lokality vyžaduje přísnější formu ochrany, než je ochrana podle 45c odst. 2 zákona, za zvláště chráněné území v kategorii stanovené nařízením vlády. Navrhovaná přírodní památka je situována severozápadně od obce Křižanov. Území tvoří údolí Domaslavického a Slaniskového potoka se zachovalými fragmenty lužních porostů, navazující květnaté a kyselé bučiny na svazích Krušných hor v nadmořské výšce cca m n. m. a místy kolem skalních výchozů pak suťové lesy. Jejím jádrem je prostor původního chráněného přírodního výtvoru, který byl pod stejným názvem vyhlášen v roce 1992 k ochraně krušnohorských podmáčených suťových lesů a pramenišť s přirozeným porostem buku s charakteristickou květenou a k ochraně místního výskytu vzácných druhů živočichů. Území je cenné především mimořádnou kontinuitou vegetačních poměrů. Zachovalé horské lesy v údolí vodních toků hostí početnou populaci vzácného měkkýše vřetence horského (Pseudofusulus varians) v Krušných horách, která indikuje nepřetržitost vývoje lesního prostředí a potvrzuje tak význam území pro předmět ochrany evropsky významné lokality. Jde o druh striktně vázaný na přirozené listnaté lesy horského stupně s relativně přirozenou dynamikou a věkovou strukturou, s významným podílem mrtvého dřeva a stabilními vlhkostními poměry. Proto se v Evropě vyskytuje zejména v přírodě blízkých horských lesích východních Alp a západních Karpat, kde je významným indikátorem přirozenosti lesa. Izolovaná arela vřetence horského ve východním Krušnohoří je v evropském měřítku unikátní a potvrzuje mimořádnou biologickou hodnotu zdejších bučin i opodstatněnost jejich ochrany podle evropské směrnice o stanovištích. Z dalších lokálně význačných horských druhů měkkýšů se na lokalitě vyskytují slimáčník horský (Semilimax kotulae), vrkoč lesní (Vertigo pusilla), vrásenka pomezní (Discus ruderatus), řasnatka lesní (Macrogastra plicatula), trojlaločka pyskatá (Helicodonta obvoluta). Právě poslední lokality s přetrvávajícím výskytem vřetence horského patří proto k nejcennějším jádrovým částem evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Již z vysokých stanovištních nároků tohoto indikačně významného druhu vyplývá, že stěžejní předměty ochrany této evropsky významné lokality, tj. přírodní lesní stanoviště 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum, 91E0 smíšené jasano-olšové lužní lesy a 9180 Lesy svazu Tilio- Acerion na svazích, sutích a v roklích, jsou zpravidla v místech jeho výskytu zastoupeny v reprezentativní a pro biodiverzitu významné podobě. To platí v plné míře i pro území navrhované přírodní památky, kde byl v lesních porostech potvrzen nejen hnízdní výskyt holuba doupňáka (Columba oenas), lejska šedého (Muscicapa striata), lejska malého (Ficedula parva), čápa černého (Ciconia nigra), ale i nadprůměrné zastoupení vzácných dřevních, saprotrofních, mykorhizních a lignikolních hub. Na mrtvé dřevo buku je zde vázána například zákonem chráněná mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea) a další vzácné druhy jako je kržatka šikmá (Flammulaster limulatus), houžovec bobří (Lentinellus

3 castoreus), rosoloklihatka čirá (Neobulgaria pura), štítovka síťnatá (Pluteus phlebophorus), na mrtvém dřevě jehličnanů pak lze nalézt pavučiník úzkovýtrusý (Botryobasidium intertextum). Ze vzácných saprotrofních hub je v území zastoupena paluška černonohá (Typhula erythropus), helmovka dvojvonná (Mycena diosma), bedla Grangeova (Lepiota grangei) a černolupen krvavý (Melanophyllum haematospermum). Mezi mykorhizními druhy hub byla potvrzena muchomůrka šedopochvá (Amanita submembranacea), liška Friesova (Cantherellus friesii),holubinka dceruščina (Russula puelulla), závojenka dvoubarvá (Entoloma dichroum). Význačná je fauna brouků typických pro zachovalé horské lesy - zastoupená například střevlíkem nepravidelným (Carabus irregularis), širokonoscem pryskyřičným (Platyrhinus resinosus), pýchavkovníkem červcovým (Endomychus coccineus), drabčíkem sršním (Velleius dilatatus) a kovaříky Pheletes quercus, Hypnoidus riparius a Athous zebei. Dutinové stromy využívají netopýři velký (Myotis myotis) a netopýr Brandův (Myotis brandtii). Bystřiny a tůně doprovází mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Z chráněných druhů cévnatých rostlin je v území zastoupena měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), lilie zlatohlavá (Lilium martagon) a vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha). Cílem navržené ochrany je území udržení přírodních stanovišť a biotopů shora uvedených druhů rostlin, hub a živočichů a saprotrofních a lignikolních druhů hub v příznivém stavu. Za tím účelem je na základě biologického inventarizačního průzkumu provedeného v roce 2015 navrženo rozšíření územní ochrany oproti dosavadní přírodní památce Domaslavické údolí tak, aby byly územní ochranou podchyceny reprezentativní formy předmětu ochrany evropsky významné lokality v jejich aktuálním rozšíření a dochovaném stavu. Vstup na území přírodní památky nebude pro veřejnost nijak omezen. Přílohy 1. Orientační mapa se zákresem přírodní památky 2. Katastrální mapa se zákresem přírodní památky.

4 Příloha č. 1 - Orientační mapa přírodní památky (červená linka - hranice území navrhovaného k ochraně)

5 Příloha č. 2 - Katastrální mapa přírodní památky